Přeskočit na obsah
Krajský soud v Praze 25 CO 131/2022-153 ECLI:CZ:KSPH:2022:25.Co.131.2022.1 Rozsudek

o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 5. 2022, č. j. 7 C 42/2021-117,

JUDr. Renáta Lukešová · Rozhodnutí ze dne 5. 10. 2022

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové a soudkyň Mgr. Kláry Hrobské a JUDr. Ireny Sekavové ve věci

žalobců: a) [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [datum narození]

b) [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození]

oba trvale bytem [adresa]

oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

trvale bytem [adresa]

zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o zaplacení 249 152 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 5. 2022, č. j. 7 C 42/2021-117,


I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení 25 033 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Okresní soud v Kladně (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 4. 5. 2022, č. j. 7 C 42/2021-117, zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovanému zaplatit jim 249 152 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 249 152 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.). Žalobcům byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 97 185,55 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok II.).

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný neporušil svoji zákonnou ani prevenční povinnost a nenastaly tak u něj podmínky pro vznik jeho odpovědnosti za škodu tvrzenou žalobci.

3. Proti shora uvedenému rozsudku podali včas odvolání žalobci, kteří namítali, že soud prvního stupně neprovedl všechny jimi navržené důkazy, zejména výslech žalobce, který byl osobně přítomen na místě samém v bytě, kdy se zjišťovalo, že je zcela zřetelně slyšet zvuk tekoucí vody popsaný i svědky. Dle žalobců se snažil soud dvě svědecké výpovědi dezinterpretovat a zlehčovat. Především nezaznamenal a nehodnotil odpověď svědka [jméno] [příjmení], který se vyjádřil tak, že při zjišťování úniku vody žalovaný nezpochybňoval, že zvuk tekoucí vody slyší. Žalovaný tedy věděl, že v místě, kde je umístěn kotel, teče voda a neudělal vůbec nic. V tom právě žalobci spatřují jeho odpovědnost. Dle žalobců měl soud v případě pochybnosti o výpovědích dvou svědků provést výslech účastníka a místní šetření na místě samém. Žalovaný se měl přesvědčit o tom, že při všech vypnutých spotřebičích vodoměr vykazuje spotřebu vody. Dle žalobců soud přikládal neadekvátní význam hodnotě tzv.„ znaleckého posudku“ a zcela nesprávně hodnotil provedené důkazy jednostranně a výhradně ve prospěch žalovaného. Závěry soudu prvního stupně neodpovídají svědeckým výpovědím a jsou popřením jejich obsahu. V důsledku shora uvedeného soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil, včetně úvah, které nemají oporu v právním předpisu ani judikatuře. Žalobci navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání, případně jej změnil a přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení.

4. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobců uvedl, že soud prvního stupně provedl pečlivé dokazování, které ohodnotil v souladu s ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“). Dle žalobců měl původně žalovaný opravit bezpečnostní ventil plynového kotle a závadu na ventilu odhalit. Následně žalobci tvrdili, že žalovaný porušil i obecnou prevenční povinnost předcházet škodám na majetku třetích osob a způsobil jim zásadní škodu. Žalovaný zdůraznil, že nevěděl, že vadným pojistným ventilem z plynového kotle odtéká velké množství vody do odpadu, a ani to vědět nemohl díky nesprávné montáži systému plynového kotle. Dle žalovaného soud prvního stupně hodnotil výpovědi svědků [příjmení] [příjmení] a [příjmení] logicky a v celkových souvislostech. Z jejich výpovědí bylo zřejmé, že se žalobcům jako svým přátelům snaží pomoci a sami jejich výpovědi každopádně znevěrohodnili základní skutková tvrzení žalobců, například poznámka svědka [příjmení], že jeho„ instalatérské ucho“ bylo schopné na rozdíl od ucha„ běžného občana“ únik vody v bytě identifikovat. Stejně tak tvrzení [anonymizováno] [příjmení] o tom, že zvuk tekoucí vody byl slyšet někde od kotle,„ ale že se to neodhalí jen tak pohledem laika bez sundání krytu od kotle a odhalením armatur a podobně“. Ve skutečnosti se na problém přišlo, až když se zcela cíleně řešilo protáčení vodoměru při provádění odpočtu vody. Navíc svědek [příjmení] naopak neřešil větší spotřebu v dotčeném bytě za rok 2019 a správcovskou kancelář nechal tuto spotřebu absurdně snížit o jeden řád nul. Pokud žalobci namítali, že v protokole nebyly dostatečně zaznamenány všechny okolnosti výpovědi svědka [příjmení], lze pouze dodat, že k protokolaci samé se mohly vyjádřit obě strany sporu a řešit věc dodatečně je neprofesionální a bezpředmětné. Pokud jde o navrhovanou výpověď žalobce jako účastníka řízení, podotýká žalovaný, že účastník není povinen mluvit pravdu a navíc k postupu podle § 131 o. s. ř. přistupují soudy ve výjimečných případech, pokud účastník nemůže svá skutková tvrzení prokázat jinak. Nalézací soud odmítl provést výslech žalobce, neboť by pro věc samotnou nemohl přinést nic zásadního a maximálně by tvrdil to, co již uvedl prostřednictvím svého advokáta. Žalovaný zdůraznil, že žalobce byl na návštěvě žalovaného v předmětném bytě, seděl poblíž samotného plynového kotle a únik vody neslyšel. Místní šetření považoval žalovaný za nadbytečné za situace, kdy již došlo k výměně vadného pojistného ventilu. Návrh žalobců na zpětné namontování vadného pojistného ventilu do kotle považuje za absurdní. Žalobci neuvedli, co by se takovým důkazem mělo prokázat za situace, kdy nesporným mezi účastníky bylo to, že pojistný ventil poškozený byl a v důsledku toho došlo k masivnímu odtoku vody do odpadu. Žalovaný s ohledem na neodborně vybudovaný systém plynového kotle, včetně jeho nestandardního uložení ve skříňce kuchyňské linky, tak i z hlediska subjektivního, nemohl závadu na pojistném ventilu v systému plynového kotle identifikovat, a to nejen díky nemožnosti vizuální kontroly, ale i díky případné kontrole akustické. Kvůli nevhodnému umístění plynového kotle bylo v bytě slyšet maximálně jeho časté spínání. Žalovaný uvedl, že má technicko- ekonomické vzdělání a z pozice své manažerské funkce v zaměstnání nikdy neřešil výsostně technické problémy, jako je porucha pojistného odtokového ventilu, ale problémy charakteru ekonomického. Žalovaný souhlasí s postupem soudu prvního stupně, pokud neprovedl žalobci navrhovaný znalecký posudek, neboť z návrhu žalobců nebylo zřejmé, jaký znalec by měl provést znalecké zkoumání a případně, čeho by se mělo týkat. Žalovaný považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný, i pokud jde o právní posouzení věci, zejména výklad vládního nařízení č. 308/2015 Sb. ve vztahu k problematice údržby a opravy bytů a hrazení těchto nákladů. I podle žalovaného není pojistný ventil napojený na zásobník vody systému plynového kotle„ uzavírací armaturou na rozvodu vody“. Jedná se o výsostně specifické technické zařízení, jehož správnou funkci může technický laik maximálně kontrolovat vizuální kontrolou, což v tomto případě instalace plynového kotle neumožňovala. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil a přiznal mu náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není opodstatněné.

6. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Žalobci se žalovaným uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu o nájmu bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný byt“), na dobu neurčitou, a to od [datum], minimálně však do [datum]. Článek VI. písm. e) této smlouvy stanoví povinnost nájemce zajišťovat a na vlastní náklady provádět běžnou úpravu bytu a drobné opravy související s jeho užíváním, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne 500 Kč. Bylo sjednáno, že nájemce oznámí potřebu jiných oprav neprodleně pronajímateli s tím, že pokud nájemce včas neprovede běžnou údržbu bytu nebo opravy, ke kterým je dle nájemní smlouvy povinen, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím písemném upozornění nájemce na svůj náklad sám a požadovat od něj náhradu vynaložených nákladů. Nájemce se mimo jiné zavázal chovat se tak, aby nedocházelo ke škodám na bytě a umožnit pronajímateli přístup do bytu za účelem kontroly jeho stavu, a to po předchozí dohodě s nájemcem. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] činila spotřeba vody v předmětném bytě [číslo] m³. Byla vyúčtována jako vodné a stočné celkem ve výši 249 152 Kč. Únik vody byl zjištěn při zapisování stavu vodoměru [datum]. Příčinou úniku vody byla vada pojistného ventilu v plynovém kotli. Plynový kotel nebyl správně instalován, chybí zkušební kohout mezi uzávěrem a zpětnou klapkou, a při její poruše se nedá identifikovat závada. Funkcí pojistného ventilu je hlídat zvýšení přetlaku nad hodnotu předepsanou. Pokud k přetlaku dochází pravidelně, vnitřek ventilu se zanáší inkrustacemi. Normou [příjmení] [jméno] [číslo] z roku 2005 je předepsáno, že odtok vody by měl být viditelný, aby byl dostatek času na výměnu ventilu předtím, než zůstane otevřený trvale. Zúžení průtočného průřezu pojistného ventilu bez přerušení tlaku volným výtokem je hrubou chybou instalace. Únik vody odfukem pojistného ventilu byl způsoben neodbornou montáží plynového kotle a jeho propojením s nepřímotopným zásobníkem. Ke skončení nájemního vztahu mezi účastníky došlo [datum].

7. Odvolací soud se s takto zjištěným skutkovým stavem ztotožňuje s tím, že má oporu v provedeném dokazování. Ztotožňuje se i s hodnocením tohoto skutkového stavu provedeného soudem prvního stupně. Odvolací soud považuje hodnocení svědeckých výpovědí svědka [příjmení] a svědka [příjmení] soudem prvního stupně za logické a přesvědčivé. Oba svědci sice uvedli, že slyšeli v bytě hučet vodu, ale svědek [příjmení] popsal, že závadu zjistil až v souvislosti se zjištěním stavu vodoměru, kdy bylo zřejmé, že signalizuje odběr vody, ačkoli k němu nikde nemělo docházet. Nadstandardní spotřeba vody byla v předmětném bytě zjištěna již v roce 2019 a pochybením správcovské firmy byla spotřeba vody snížena. Již tato skutečnost (nejistota na měření spotřeby vody za rok 2019) měla vyvolat pozornost svědka [příjmení].

8. Soud prvního stupně věc správně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“) a v souladu s nařízením vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmu běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, v platném znění (dále jen“ nařízení vlády č. 308/2015 Sb.“).

9. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

10. Podle § 2257 odst. 2 o. z. nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

11. Podle § 2264 odst. 1 a 2 o. z. zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu. Nájemce učiní podle svých možností to, co lze očekávat, aby poškozením nebo vadou, které je třeba bez prodlení odstranit, nevznikla další škoda. Nájemce má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při zabránění vzniku další škody, ledaže poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce odpovídá.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 308/2015 Sb., běžnou údržbou bytu se rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g), kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením.

13. Podle § 4 písm. g, h) nařízení vlády č. 308/2015 Sb., opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní, opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení.

14. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že mezi povinnosti nájemce rozhodně nepatří kontrolovat tlakové ventily plynového kotle, případně bojleru. Opravami a výměnou uzavíracích armatur na rozvodech vody uvedené v § 4 písm. e) nařízení vlády č. 308/2015 Sb. se rozhodně nemíní opravy a výměna jakýchkoliv součástí plynového kotle. Nelze tak uzavřít, že by povinností nájemce byla preventivní kontrola veškerých věcí v bytě se nalézajících, ale jde o jeho povinnost hradit drobné opravy takovýchto věcí do nařízením stanovené výše, pokud dojde k jejich poruše. Dle odvolacího soudu nelze dojít k závěru, že by bylo povinností žalovaného jako nájemce pronajatého bytu provádět na vlastní náklady běžnou údržbu a opravy plynového kotle spojeného s bojlerem. Sama skutečnost, že oprava pojistného ventilu nestála více než 500 Kč, nemá vliv na neexistenci povinnosti žalovaného servisovat, či zajišťovat servis plynového kotle a bojler žalobců. Nájemní smlouvou si účastníci řízení nesjednali povinnost nájemce nad rámec vymezený vládním nařízením č. 308/2015 Sb. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že výslechem slyšených svědků nebylo prokázáno, že by docházelo v důsledku vady pojistného ventilu plynového kotle k tak slyšitelnému úniku vody, že by jej žalovaný musel slyšet a vnímat jej.

15. Soud prvního stupně správně vycházel z odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jeho výslechu. Bylo zjištěno, že zásadní závadou na instalaci plynového kotle v předmětném bytě bylo, že odtok vody od pojistného ventilu nebylo možno vizuálně kontrolovat. Podstatou funkce pojistného ventilu je, že při stoupnutí přetlaku nad hodnotu přetlaku, na který je pojistný ventil konstruován, odkápne malé množství vody. Tím však postupně dochází k inkrustaci pojistného ventilu. Norma [příjmení] [jméno] [číslo] z roku 2005 předepisuje (normy jsou závazné ve všech případech, pokud není navrženo progresivnější řešení, za které nese osobní zodpovědnost ten, kdo takové řešení navrhl a realizoval), že každý výtok vody z pojistného ventilu musí být bezpečně odveden a musí být zjevný. Při instalaci plynového kotle v bytě žalobců toto zajištěno nebylo, a byť není norma ČSN závazná, jde o postup, který eliminuje možný únik vody přes inkrustovaný pojistný ventil. Zúžení průtočného průřezu pojistného ventilu bez přerušení tlaku volným výtokem je pak hrubou chybou instalace. Pojistným ventilem tak při přehřátí vody v zásobníku vlivem poruchy na plynovém kotli neodchází jen voda, ale směs vody a páry. Při otevření pojistného ventilu a zúžení průtočného průřezu stoupá tlak nad hodnotou otevíracího přetlaku a může vysokým přetlakem poškodit zásobník vody namísto jeho ochrany. Lze uzavřít, že únik vody odfukem pojistného ventilu byl způsoben neodbornou montáží plynového kotle a jeho připojení s nepřímotopným zásobníkem. Odfuk od pojistného ventilu zúženým potrubím přímo do kanalizace znemožnil jakoukoliv kontrolu nad množstvím uvedené vody. Žalovaný tak nemohl zjistit, že dochází k úniku vody přes pojistný ventil.

16. Odvolací soud k námitce žalobce, že jej soud odmítl vyslechnout jako účastníka řízení, konstatuje, že při jednání dne [datum] (č. l. 105) k výzvě soudu právní zástupce žalobců uvedl, že upouští od důkazního návrhu provedení výslechu žalobce. Za situace, kdy právní zástupce žalobce dále nenavrhoval výslech žalobce, nelze dovodit, že by soud prvního stupně odmítl žalobce vyslechnout jako účastníka řízení. Důkaz výslechem účastníka řízení nelze provést proti jeho vůli. Pokud žalobci navrhli, aby bylo provedeno místní šetření na místě samém, soud prvního stupně postupoval správně, pokud jejich návrhu nevyhověl, neboť místo samé již bylo ohledáno [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a byla provedena fotodokumentace předmětného plynového zařízení. Těžko by soud mohl cokoliv zjistit z fungování plynového zařízení s vyměněným pojistným ventilem. Pokud snad žalobci navrhli, aby bylo provedeno místní šetření a vyměněn pojistný ventil za jimi tvrzený ventil původní, odvolací soud konstatuje, že ani svědek [příjmení] při své svědecké výpovědi nebyl schopen poznat, zda jde pojistný ventil, který on sám jako vadný z plynového zařízení vymontoval. Nelze si tak představit, jak by žalobci mohli prokázat, že pojistný ventil, který chtějí v rámci místního šetření namontovat do plynového kotle, je původním vadným ventilem. Pokud jde o váhu, kterou soud přikládal odbornému vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], je třeba konstatovat, že tento více jak 40 let vykonával znaleckou činnost jako soudní znalec z oboru tepelná technika a je [anonymizována tři slova] ([ulice] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]), jeho odborný posudek je logický a přesvědčivý, a závěry svého posudku plně obhájil při podání výpovědi. Odvolací soud konstatuje, že naopak to měli být především žalobci, kdo se v rámci preventivní činnosti měl zajímat o technické plynové zařízení nacházející se v předmětném bytě a zajišťovat jeho kontrolu.

17. Odvolací soud uzavírá, že v řešené věci nebylo prokázáno, že by žalovaný mohl zjistit či zjistil únik vody v důsledku závady na plynovém kotli, spočívající ve vadné funkci pojistného ventilu. Žalovaný ani neporušil svoji obecnou prevenční povinnost pečovat o předmět nájmu. Za situace, kdy nebylo možno vizuální kontrolou zjistit odtok vody a za situace, kdy bylo odborným posudkem popsáno, že inkrustaci pojistného ventilu dochází postupně, nelze uzavřít, že by žalovaný mohl vidět či slyšet takové projevy plynového zařízení, které ho mohly vést k závěru o poruše kotle či o úniku vody. Odvolací soud konstatuje, že náhrada škody způsobená porušením prevenční povinnosti není bezbřehá, ale zahrnuje pouze taková opatření, které je možné vzhledem ke konkrétní situaci rozumně požadovat. Za situace, kdy ve věci po dva roky docházelo k nadstandardnímu odtoku vody v důsledku vady pojistného ventilu na plynovém zařízení, lze uzavřít, že takovou závadu bylo možno odhalit pouze odbornou kontrolu takového zařízení, což však žalobci neučinili. Nelze po žalovaném jako nájemci vyžadovat povinnost zajišťovat odborný servis zařízení žalobců, nehledě na skutečnost, že takovýto servis převyšuje výši částky běžné opravy (byť jde o analogii), neboť servis není opravou.

18. Odvolací soud s odkazem na shora uvedené rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně správně určené výše náhrady nákladů řízení. Žalovaný byl ve sporu před soudem prvního stupně plně úspěšný a soud mu dle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. správně přiznal úplnou náhradu nákladů řízení, jejíž výši správně vyčíslil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) v platném znění, dále jen (dále jen„ AT“) a pro stručnost odvolací soud na správné a podrobné odůvodnění výpočtu výše nákladů vzniklých žalovanému před soudem prvního stupně odkazuje.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení mezi žalobci a žalovaným odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalovanému účelně vynaložené náklady odvolacího řízení v celém rozsahu, a to odměnu za 2 úkony právní služby po 9 300 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 AT z tarifní hodnoty 249 152 Kč a dále za 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT ve spojení s jeho ustanovením § 11 odst. 1 písm. d) vyjádření k odvolání a písm. g) účast při jednání. Žalovanému bylo přiznáno cestovné z [obec] do [obec] a zpět, celkem 119 km osobním automobilem Audi A6 Avant s průměrnou spotřebou 5,8 litrů NM na 100 km, celkem 888,31 Kč a dále ztráta času za 6 půlhodin po 100 Kč, celkem 600 Kč. Právní zástupce žalovaného prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto mu byla odměna zvýšena o 21% DPH. Celkem činí účelně vynaložené náklady žalovaného v odvolacím řízení 25 033 Kč po zaokrouhlení a žalobcům bylo uloženo mu je zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Dovolání je přípustné v případě, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutím anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.