o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 26. 8. 2021, č. j. 14 C 134/2021-77,

1. Okresní soud v Příbrami (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. 8. 2021, č. j. 14 C 134/2021-77, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 72 013 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 22 789,50 Kč k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný způsobil dopravní nehodu, od které ujel, aniž by sepsal společný záznam o nehodě s poškozeným a dopravní nehodu neohlásil, čímž porušil § 47 odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. f) a g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen„ zákona o silničním provozu“). Žalobkyně proto má ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění platném k 11. 5. 2021 (dále jen„ ZPOPV“) právo proti žalovanému na náhradu toho, co za něho plnila.

2. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně, a to pouze proti nákladovému výroku II. Namítala, že vyjádření k odporu žalovaného ze dne [datum] považuje za účelně vynaložený náklad, neboť reagovala na procesní obranu žalovaného spočívající v argumentaci, že není ve věci pasivně legitimovaný. Zároveň podrobně reagovala i na další námitky žalovaného a vyložila základ uplatněného nároku. Dále uvedla, že žalovaného řádně vyzvala k plnění před podáním žaloby. Její výzva ze dne [datum] splňuje veškeré náležitosti kvalifikované výzvy, neboť v ní uvedla, jaká částka byla vyplacena poškozenému, skutečnost, že žalovaný opustil místo dopravní nehody, označila, jaká ustanovení zákona o silničním provozu porušil. Sdělila mu, že došlo k naplnění regresních důvodů ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. a), b) a c) ZPOPV. Má tak právo na úhradu obou shora uvedených úkonů právní služby. Navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v nákladovém výroku tak, že jí přizná odměnu za další 2 úkony právní služby, celkem ve výši 30 448,81 Kč.

3. Proti shora uvedenému rozsudku podal včas odvolání i žalovaný, který namítal, že soud prvního stupně své závěry opřel pouze o skutková zjištění mající podklad ve správním řízení. Ustanovení § 9 odst. 3 ZPOPV pak vyložil formalisticky v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Žalovaný důvody zřetele hodné, proč nevyčkal na místě nehody, uvedl ve své výpovědi před správním orgánem, který jako polehčující okolnost shledal, že při nehodě nedošlo ke zranění a žalovaný s ním spolupracoval. Není pravdou, že by žalovaný platil pojistné za paní [příjmení], jak uvedl soud prvního stupně. Soud prvního stupně nevzal v úvahu námitku žalovaného, že je ve věci pasivně legitimován pouze společně s pojištěnou [jméno] [příjmení], a nebyly tak splněny podmínky řízení dle §§ 104 -107 o. s. ř. Žalovaný odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3266/2010, ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2842/2014, a ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 23 Cdo 2007/2012. Žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne a přizná žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými a proti rozhodnutí proti němuž je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je opodstatněné, odvolání žalovaného nikoli.

5. Soud prvního stupně vyšel z takto zjištěného skutkového stavu: dne [datum] v 15:52 hodin došlo k dopravní nehodě a střetu osobního automobilu značky Peugeot 206 [registrační značka], řízeného žalovaným, který jej měl zapůjčen od [jméno] [příjmení] a poškozeným [jméno] [příjmení], který řídil osobní automobil Škoda Octavia [registrační značka]. Žalovaný nedal poškozenému přednost při vjezdu na kruhový objezd z vedlejší pozemní komunikace, který byl označen dopravní značkou„ dej přednost v jízdě“. Žalovaný z místa dopravní nehody odjel, k sepsání společného záznamu o dopravní nehodě mezi žalovaným a poškozeným nedošlo. Žalovaný byl v přestupkovém řízení uznán vinným dle § 125c odst. 1 písm. i), bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném znění k [datum] (dále jen„ zákon o silničním provozu“) s tím, že porušil ustanovení § 47 odst. 3 písm. g) zákona o silničním provozu ve formě zavinění z nedbalosti. Škodící vozidlo bylo pojištěno na jméno [jméno] [příjmení]. Žalobkyně zaplatila poškozenému za opravu vozidla ŠKODA OCTAVIA celkem 61 286 Kč a za pronájem náhradního vozidla 10 727 Kč. Žalovaný byl k úhradě částky 72 013 Kč s příslušenstvím vyzván výzvou z [datum] a z [datum].

6. Soud prvního stupně věc správně posoudil podle zákona o silničním provozu a podle ZPOPV. Nadbytečně však uvedl ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“) o bezdůvodném obohacení (dle kterých věc ani neposuzoval), neboť tato ustanovení na řešenou věc nedopadají.

7. Podle § 2 písm. f) ZPOPV se pro účely tohoto zákona rozumí, že pojištěným je ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.

8. Podle § 6 odst. 1 ZPOPV se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

9. Podle § 8 odst. 1 a 4 ZPOPV je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Pojištěný je povinen v případě dopravní nehody nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích bez zbytečného odkladu předložit pojistiteli společný záznam o dopravní nehodě.

10. Podle § 10 odst. 1 písm. b), c) a e) a odst. 3 ZPOPV má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3.

11. Podle § 47 odst. 1, 2 a 3 zákona o silničním provozu, dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen mimo jiné neprodleně zastavit vozidlo, spolupracovat při zjišťování skutkového stavu. Účastníci dopravní nehody jsou povinni oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; mimo jiné označit místo dopravní nehody, prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků.

12. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovým závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný způsobil dopravní nehodu, na základě které došlo ke škodě na vozidle poškozeného. Žalovaný na místě dopravní nehody nesetrval, záznam o nehodě nesepsal a na Policii ČR ji neohlásil. Obranu žalovaného, že od dopravní nehody neujel, čekal na poškozeného na smluveném místě a spolupracoval se správním orgánem, neshledal odvolací soud za relevantní ve smyslu shledání zřetele hodných důvodů pro jeho chování. Pokud se účastníci dopravní nehody nebyli schopni dohodnout na tom, kdo ji zavinil, a proto nebyli schopni sepsat společný záznam o nehodě, měli oba řidiči vyčkat příjezdu Policie ČR. Poškozený [příjmení] dopravní nehodu ohlásil a o tom žalovaného informoval. Bez toho, že by si poškozený vyfotografoval registrační značku škodícího vozidla, by nebylo možno je zjistit a ani jeho řidiče. Žalovaný v řízení žádné zřetele hodné důvody, proč ujel od nehody a nesepsal záznam o nehodě, neuvedl. Pokud by vyčkal na místě nehody, bylo by možno zdokumentovat vzniklou škodou, žalovaný by se mohl vymezit vůči tvrzení poškozeného o jejím průběhu, mohl osvětlit její příčiny a mechanismus.

13. Smyslem shora uvedené zákonné úpravy ZPOPV je vytvoření podmínek pro to, aby pojistitel mohl komplexně posoudit všechny okolnosti pojistné události v souvislosti s jeho zákonnou povinností poskytnout poškozenému plnění za pojištěnou osobu. Pokud jde o argumentaci žalovaného a jeho odkazy na judikaturu, odvolací soud poukazuje na skutečnost, že zákonem č. 304/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, došlo po vydání žalovaným uvedené judikatury ke změně ZPOPV, mimo jiné v § 10 odst. 1 písm. b), které původně znělo tak, že„ pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit“, nové znění ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) ZPOPV, platné od [datum] je uvedeno shora. Odvolací soud uzavírá shodně jako soud prvního stupně, že žalovaný nesplnil svoji povinnost dle § 47 odst. 3 písm. g) zákona o silničním provozu a nesepsáním společného záznamu o průběhu dopravní nehody a opuštěním místa dopravní nehody, znemožnil žalobkyni řádné šetření pojistné události ve smyslu § 9 odst. 3 ZOZPV (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2016 sp. zn. 23 Cdo 1047/2016). Žalovaný je tak ve sporu věcně pasivně legitimován. Pro úplnost odvolací soud poznamenává, že žalovaný skutečnost, že od místa dopravní nehody ujel, nikterak nezpochybnil. Z místa nehody ujel, aniž by poskytl poškozenému jakékoliv informace o své osobě a škodícím vozidle.

14. Žalobkyně prokázala, že poškozenému uhradila za provedené opravy vozidla Škoda Octavia [registrační značka] částku 72 013 Kč.

15. K námitkám žalovaného v odvolacím řízení odvolací soud konstatuje, že nelze uvěřit tvrzení žalovaného, že nebylo možno setrvat na místě dopravní nehody, neboť poškozený na místě dopravní nehody setrval a příjezdu Policie ČR vyčkal. K námitce žalovaného, že měla být žalována majitelka škodícího vozidla a teprve s ní by mohl být žalován žalovaný, odvolací soud konstatuje, že dle ZOZPV jde o solidární odpovědnost řidiče a vlastníka vozidla a bylo na volbě žalobkyně, koho zažaluje. Zda oba, či jen jednoho a kterého.

16. Odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně správně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku 72 013 Kč, neboť tuto žalobkyně poškozenému uhradila na náklady opravy poškozeného vozidla. Soud prvního stupně správně určil výši úroku z prodlení ve shodě s ustanovením § 1970 o. z. ve spojením s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná částka byla přiznána spolu s úrokem z prodlení běžícím od marného uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v meritorním výroku II. jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

17. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., avšak nesprávně určil výši účelně vynaložených nákladů žalobkyně. Proto odvolací soud stanovil výši účelně vynaložených nákladů vynaložených žalobkyní nově. Žalobkyni vzniklo právo na úhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 881 Kč, odměny advokáta sestávající z pěti úkonů právní služby dle § 6 a § 7 zákona č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, v platném znění), v platném znění (dále„ AT“), vycházeno z tarifní hodnoty 72 013 Kč, pěti náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve spojení s jeho ustanovením § 11 odst. 1 písm. a) převzetí a příprava zastoupení, písm. d) výzva k zaplacení, sepis žaloby, vyjádření, písm. g) účast při jednání. Žalobkyni bylo rovněž přiznáno cestovné osobním automobilem Škoda Octavia [registrační značka] za cestu [obec] – [obec] a zpět, 134 km při průměrné spotřebě 5,2 l /100 a ceně 27,80 Kč, paušální náhrada za ujetý kilometr 4,40 Kč, celkem ve výši 783,31 Kč a náhrada za promeškaný čas za celkem 4 půlhodiny po 100 Kč. Právní zástupce žalobkyně doložil skutečnost, že je plátcem DPH, a proto mu byla přiznána dle § 14a odst. 1 AT. Účelně vynaložené náklady žalobkyně před soudem prvního stupně po zaokrouhlení činí 30 449 Kč a žalovanému bylo uloženo jí je zaplatit v soudem prvního stupně správně stanovené obecné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na správně stanovené zákonné platební místo, tedy k rukám jejího právního zástupce (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. neboť žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Byla jí proto přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů za 2,5 úkonu právní služby po 4 020 Kč dle § 7 AT, z pct 72 013 Kč ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) a za 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve spojení s jeho ustanovením § 11 odst. 1 písm. d) vyjádření k odvolání, odvolání proti nákladovému výroku a písm. g) účast při odvolacím jednání. Žalobkyni bylo přiznáno 21 % DPH se shodným odůvodněním jako před soudem prvního stupně. Účelně vynaložené náklady žalobkyně v odvolacím řízení činí po zaokrouhlení 13 250 Kč a žalovanému bylo uloženo je zaplatit v obecné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo k rukám jejího právního zástupce (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.)