Přeskočit na obsah
Krajský soud v Praze 25 CO 103/2022-133 ECLI:CZ:KSPH:2022:25.Co.103.2022.1 Rozsudek

o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha - východ ze dne 3. 3. 2022, č. j. 35 C 217/2021 - 108

JUDr. Renáta Lukešová · Rozhodnutí ze dne 7. 9. 2022

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové

a soudkyň Mgr. Kláry Hrobské a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o zaplacení 183 900 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha - východ ze dne 3. 3. 2022, č. j. 35 C 217/2021 - 108


I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích II., III. a IV. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení 21 199 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Okresní soud Praha - východ (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. 3. 2022,

č. j. 35 C 217/2021 – 108, zastavil řízení co do částky 18 288 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně, z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 183 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a náklady uplatnění pohledávky 1 200 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 104 592 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok III.) a povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení státu v částce, jejíž výše bude uvedena v samostatném usnesení do 3 dnů od právní moci samostatného usnesení (výrok IV.).

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že na straně žalované byly splněny předpoklady pro odpovědnost za škodu, neboť měl za prokázáno, že žalovaná vrátila žalobkyni pronajaté vozidlo Komatsu HM 300 (dále jen„ Vozidlo“) po uplynutí doby pronájmu s poškozenými pneumatikami a poškození bylo způsobeno nevhodným používáním Vozidla. Žalovaná tak porušila svoji povinnost se řádně starat o předmět nájmu, poškodila jej, a žalobkyni proto bylo přiznáno právo na náhradu škody za poškozené pneumatiky Vozidla ve výši stanovené znaleckým posudkem.

3. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalovaná, která vytýkala soudu prvního stupně nesprávné ohodnocení provedených důkazů s tím, že soud prvního stupně nekriticky vyšel ze svědeckých výpovědí zaměstnanců žalobkyně, jako zcela věrohodných. Žalovaná poukázala na rozpor těchto výpovědí s výpovědí svědka [příjmení], kdy dle žalované tyto výpovědi jsou zcela v rozporu s logikou a návazně prezentovanou úvahou soudu prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí. Dle žalované žalobní tvrzení mají mezery a jednání žalobkyně bylo zcela nestandardní, pokud bezprostředně po poškození Vozidla nevyzvala žalovanou k nápravě škody. Dle žalované nebylo prokázáno poškození konkrétních pneumatik na Vozidle v době předání vozidla žalovanou žalobkyni. Poukázala na žalobní tvrzení, kdy svědek [příjmení] měl být žalovanou pověřen k předání stroje zpět a měl být přímým svědkem předání, údajně poškozeného [příjmení] žalobkyni. Pro žalovanou je nepochopitelné, že žalobkyně nenavrhla výslech svědka [příjmení] sama. Žalovaná od počátku popírala tvrzení žalobkyně, přičemž její podpis na protokolu o vrácení Vozidla, chyběl. Žalovaná rozporovala věrohodnost svědků – zaměstnanců žalobkyně s tím, že jsou v závislém postavení, ale zejména si po dvou letech velmi detailně měli vybavit, že pneumatiky byly silně poškozené a potrhané, někteří z nich si měli všimnout i toho, že byly vyměněny před předáním stroje žalobkyní do pronájmu žalované za nové. Nesouhlasí s odůvodněním věrohodnosti slyšených svědků soudem prvního stupně tak, že si člověk pamatuje mimořádně detailně věci nestandardní, neboť to odporuje posouzení výpovědi svědka [příjmení], který pouze sdělil, že podpis na předávacím protokolu je jeho podpisem, ale v zásadě si nepamatoval, že by s ním žalobkyně řešila stav pneumatik dne [datum]. Pokud by bylo tvrzené poškození tak mimořádné, jistě by si je svědek [příjmení] pamatoval. Soud prvního stupně dle žalované nekriticky vyšel i ze znaleckého posudku, ačkoliv znalec nemohl ověřit, na jakém Vozidle byly pořízeny fotografie pneumatik a kdy, a že jde právě o konkrétní pneumatiky Vozidla žalobkyně. Znalec při výslechu uvedl, že v tomto ohledu fotografie nezkoumal, a ani to nebylo jeho zadání. Znalec nezkoumal ani výrobní čísla pneumatik a ani to, jak se například sjel jejich vzorek. Dle žalované je znalecký posudek ve vztahu k otázce, zda konkrétní pneumatiky na konkrétním vozidle vykazovaly k datu zpětného předání Vozidla žalobkyni poškození zcela nepoužitelný. Soud prvního stupně neměl a nemohl učinit závěr, že jak svědci, tak znalec poznali zobrazená poškození, neboť svědci se vyjádřili tak, že to asi mohly být pneumatiky předmětného Vozidla s tím ale, že nemohou posoudit, jestli jsou právě z Vozidla. Dle žalované žalobkyně mohla fotografie pořídit na jakémkoliv stroji a nijak neprokázala, že šlo o daný konkrétní stroj, konkrétní pneumatiky, které na stroji byly v době jeho navrácení. Žalobkyně tak mohla na stroj dodatečně přezout jakékoli pneumatiky. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že v době od

[datum] do [datum] pronajala žalobkyně žalované shodné Vozidlo s pneumatikami s opotřebením 30 %. Dle ní tak nelze vyvrátit, že na fotografiích jsou případně vyfoceny tyto poškozené pneumatiky, a že nebyly obuty po předání stroje nazpět. Dle žalované není možné, aby při ujetí malé vzdálenosti po dobu pronájmu Vozidla byly pneumatiky poškozeny žalobkyní tvrzeným a dokládaným způsobem. Dle žalované nebylo prokázáno, že by tvrzené poškození pneumatik Vozidla žalobkyně způsobila žalovaná. Svědectví zaměstnanců žalobkyně má za vyvráceno svědectvím svědka [příjmení]. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně aby jej změnil tak, že žalobu zamítne a uloží žalobkyni povinnost k náhradě nákladů žalované za řízení před soudy obou stupňů.

4. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalované uvedla, že skutečnost, že posuzované pneumatiky byly v době nájmu osazeny na Vozidle a že byly v době vrácení Vozidla žalovanou poškozeny způsobem v žalobě uvedeným, byla prokázána předávacím protokolem o předání

a převzetí vozidla ze dnů [datum] a [datum] a výslechem svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Svědci – zaměstnanci žalobkyně na detailních fotografiích poznali mimořádná poškození, která měly pneumatiky Vozidla po jeho vrácení žalobci. Svědek [příjmení] ke stavu pneumatik neuvedl nic bližšího, pouze potvrdil podpis na předávacím protokolu. Dle žalobkyně svědka [příjmení] stav Vozidla moc nezajímal a je zřejmé, že mimořádně poškozené pneumatiky vozidla vnímali zaměstnanci žalobkyně, kteří jej používali. Zdůraznil, že předávací protokol s údaji o stavu pneumatik, příslušenství popisu závad a jménem a podpisem dopravce podepsal při převzetí Vozidla zástupce žalované, pan [příjmení]. Dle žalobkyně je logické, že musela žalovaná přinejmenším předpokládat, že předávací protokol bude podepisován i při vrácení vozidla od žalované žalobkyni dopravcem. Pro posouzení věci není podstatné, zda žalovaná zmocnila svědka [příjmení] k podpisu předávacího protokolu, nebo zda byla pouze srozuměna s tím, že předávací protokol bude podepisovat i dopravce. Dle žalobkyně svědek [příjmení] podpisem předávacího protokolu stvrdil i stav pneumatik ke dni převzetí a vrácení Vozidla a jedná se tak přinejmenším o další důkaz o stavu pneumatik Vozidla. Závěry soudu prvního stupně o výši škody mají oporu v provedeném dokazování, zejména ve znaleckém posudku a výslechu znalce. Žalobkyně poukázala na výslech znalce, který zdůraznil, že v posuzovaném případě došlo k mimořádnému opotřebení a i italský výrobce potvrdil, že jde o nestandardní poškození, které mohlo vzniknout přetížením, nebo jiným jednáním v rozporu s návodem k užívání. Není podstatné, jak ke vzniku škody došlo, ale že škoda nastala. S námitkou vznesenou žalovanou po koncentraci řízení, že pneumatiky nebyly nové ke dni, kdy si Vozidlo přebírala, se soud prvního stupně v napadeném rozsudku vypořádal. Dle žalobkyně je bez právního významu skutečnost, že znalecký posudek byl zadán v červnu 2020 a předžalobní výzva byla žalované zaslána [datum]. Žalobkyně se rozhodla zadat znalecký posudek až po ekonomickém zvážení a právním doporučení tak, aby měla před zasláním výzvy žalované najisto postavena, že i dle názoru znalce došlo k mimořádnému poškozením pneumatik a jaká je výše újmy. Teprve po vyhotovení znaleckého posudku mohla žalobkyně zaslat žalované vyčíslení konkrétní výše újmy, což ostatně učinila. Náklady spojené s vyhotovení znaleckého posudku žalobkyně po žalované nepožadovala. Poukázala na skutečnost, že žalovaná na předžalobní výzvu žalobkyně nereagovala, proto se žalobkyně domáhala náhrady újmy prostřednictvím soudu. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek v napadeném rozsahu podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

6. Výrok I. soudu prvního stupně nebyl odvolání napaden, nebyl proto odvolacím soudem přezkoumáván a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

7. Soud prvního stupně vyšel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalovaná poptávkou ze dne [datum] poptala prostřednictvím vedoucího lomu pana [příjmení] u žalobkyně pronájem Vozidla. Účastnice uzavřely dne [datum] rámcovou smlouvu o pronájmu stavební mechanizace, jejímž předmětem byl nájem Vozidla. Uzavřená rámcová smlouva předpokládala, že Vozidlo bude žalované předáno v řádném technickém stavu a předání bude odsouhlaseno smluvními stranami v protokolu o předání. Žalovaná se jako nájemkyně ve smlouvě zavázala k používání stroje v souladu s návodem k obsluze a platnou normou ČSN, zabezpečení užívání stroje kvalifikovanými pracovníky, dodržení pokynů k užívání Vozidla uvedených na Vozidle, v návodu k obsluze a k udržování Vozidla v provozuschopném stavu, ochraně vozidla před znečištěním, poškozením, nadměrným opotřebením, zcizením a zničením. Dle rámcové smlouvy předáním vozidla přechází veškeré nebezpečí škody na tomto na žalovanou. Před předáním vozidla žalobkyně toto osadila novými pneumatikami prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno]. Čtyři kusy nových pneumatik byly zakoupeny v roce 2017 a 2 kusy v roce 2019. Dne [datum] odevzdala žalobkyně žalovanému vozidlo prostřednictvím dopravce. Předání vozidla bylo potvrzeno předávacím protokolem, který podepsal za žalovanou pan [příjmení] a za žalobkyni paní [příjmení]. Svůj podpis připojil za přepravce pan [příjmení]. Předávací protokol obsahuje údaje o stavu vozidla při převzetí, stav tachometru činil 15 354 MH (motohodin) a 74 846 km a stav pneumatik byl hodnocen jako 100%. Vozidlo bylo žalovanou vráceno [datum] se značně poškozenými pneumatikami, obsahovaly rýhy a praskliny přítomné po celé ploše vzorku v řádech centimetrů a mnohdy hluboké, nikoli pouze povrchové. Poškození bylo zřejmé na první pohled, nejednalo se o běžné opotřebení pneumatik. Žalobkyně stroj příležitostně využívala i poté, co byl žalovanou vrácen v poškozeném stavu jako náhradní vozidlo za svůj větší kloubový demper. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla stanovena výše újmy na poškozených pneumatikách Vozidla na 183 900 Kč. Znalec uvedl, že je nutná výměna pneumatik z důvodu bezpečnosti provozu vozidla. K poškození dle znalce došlo jednoznačně v důsledku nedodržení návodu k užívání. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení škody vzniklé na Vozidle ve výši 202 188 Kč výzvou ze dne [datum], která byla doručena žalované [datum].

8. Odvolací soud se se zjištěným skutkovým stavem věci soudem prvního stupně ztotožňuje s tím, že tento má oporu v provedeném dokazování. Zároveň se ztotožňuje i s hodnocením skutkového stavu provedeného soudem prvního stupně. K námitkám žalobkyně ohledně zjištění skutkového stavu, pokud jde o tvrzenou nevěrohodnost svědků – zaměstnanců žalobkyně, odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně výpovědi svědků hodnotil dle zásady o volném hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. a správně uzavřel, že pouze ze skutečnosti, že svědek je zaměstnancem žalobkyně, nelze uzavřít, že je nevěrohodný (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3838/2019). Lze uzavřít, že svědci – zaměstnanci žalobkyně vylíčili stav pneumatik vozidla a okolnosti jeho předání tak, jak je sami vnímali s tím, že vzhledem k jejich používání předmětného Vozidla, je logické, že pro ně šlo o událost podstatnou a mimořádnou. Z výpovědi svědka [příjmení] lze učinit pouze závěr, že předmětný protokol podepsal a pokud si stavu pneumatik při předání vozidla od žalované žalobkyni všiml, již se na něj nepamatuje. Při množství přepravovaných strojů to dle odvolacího soudu není mimořádné či překvapivé.

9. Soud prvního stupně věc správně právně posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), avšak ustanovení § 2944 o. z. dle odvolacího soudu na řešenou věc nedopadá, neboť se vztahuje na věci převzaté ke splnění závazku, o což v řešené věci nešlo.

10. Podle § 2202 odst. 1 o. z., lze pronajmout věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou.

11. Podle § 2205, nájemní smlouva pronajímatele zavazuje přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomuto užívání, pro které byla pronajata a zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

12. Podle § 2206 odst. 1 o. z., pronajímatel odevzdá nájemci věc v ujednané době, jinak den následující poté, co jej o to nájemce požádá.

13. Podle § 2213 o. z., je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému a platit nájemné.

14. Podle § 2225 odst. 1 o. z., při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji přezval, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

15. Podle § 2894 odst. 1, povinnost nahradit jinému újmu, zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

16. Podle § 2913 odst. 1 a 2 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce sprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli.

17. Podle § 2951 o. z., se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

18. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu vzniklou porušením povinnosti ze smlouvy, je samotné porušení smluvní povinnosti sjednané smlouvou jednou ze smluvních stran, vznik újmy a příčinná souvislost mezi nimi. Příčinná souvislost je objektivní vztah mezi příčinou a následkem a je dána tehdy, vznikne-li škoda v důsledku porušení právní povinnosti škůdce. Jde o takovou okolnost, bez níž by škodný následek nenastal (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne

20. 3. 2008, sp. zn. 25 Co 1437/2006).

19. V řešené věci žalobkyně a žalovaná uzavřely rámcovou smlouvu o nájmu stavební mechanizace, v níž si strany dohodly, že nájemce odpovídá za stav a vhodnost terénu, únosnost podloží

a využití stroje dle technických parametrů uvedených na štítcích strojů a přiložených návodech k obsluze. Zároveň bylo sjednáno, že jakákoliv škoda vzniklá v důsledku umístění či provozu stroje na terénu či podloží nevhodném, jde k tíži nájemce bez ohledu na to, zda o této nevhodnosti nebo nezpůsobilosti věděl či nikoli. Bylo sjednáno, že veškeré škody vzniklé na stroji způsobené nevhodným či nezodpovědným jednáním obsluhy či jiných osob po dobu nájmu, jdou k tíži nájemce. Pokud došlo k poškození pneumatik Vozidla v důsledku nedodržení návodu k užívání a to nevhodné volby cesty a zvýšeného tlaku pneumatik za dobu trvání pronájmu Vozidla, žalobkyni žalované, došlo k porušení smluvní povinnosti žalované používat Vozidlo vhodným způsobem a dle návodu k jeho obsluze. Žalovaná tak odpovídá ve smyslu ustanovení § 2913 o. z. za škodu žalobkyni způsobenou.

20. Při určení výše škody soud prvního stupně správně vyšel ze znaleckého posudku soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], doplněného [datum], který Vozidlo osobně ohledal a stanovil obvyklou cenu poškozených pneumatik s přihlédnutím k opotřebení na částku 183 900 Kč. V této částce je započítána cena materiálu – 6 pneumatik a cena práce za jejich výměnu. Znalec potvrdil, že pneumatiky na Vozidle lze při nevyhovujícím zacházení poškodit i za krátký vzdálenostní úsek. Soud prvního stupně správně uzavřel, že pro závěr o odpovědnosti žalované za vzniklou škodu je nepodstatné, zda svědek [příjmení] byl za dopravce žalovanou zmocněn či nebyl zmocněn k podpisu předávacího protokolu a že poškození pneumatik na vozidle nebylo písemně stvrzeno ze strany žalovaného.

21. Lze uzavřít, že žalovaná je odpovědná za škodu spočívající ve snížení hodnoty pneumatik vozidla nad míru běžného opotřebení za období trvání nájmu, kdy snížení hodnoty pneumatik bylo vyčísleno znalcem na částku 183 900 Kč. Protože byly splněny podmínky pro vznik odpovědnosti žalované za škodu, soud prvního stupně jí správně uložil ji uhradit ve zjištěné výši.

22. Soud prvního stupně správně přiznal žalobkyni i úrok z prodlení žalované částky dle § 1970 o. z. a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní žalované k zaplacení, tedy od [datum]. Žalobkyni byly rovněž správně přiznány náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve výši 1 200 Kč.

23. Odvolací soud s odkazem na shora uvedené rozsudek soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně správného nákladového výroku. V řízení před soudem prvního stupně byla plně úspěšná žalobkyně a má tak právo vůči žalované na plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Výše náhrady nákladů řízení byla soudem prvního stupně správně stanovena a odvolací soud pro stručnost odůvodnění tohoto rozsudku na jeho výpočet včetně právní kvalifikace / vyhláška

č. 177/1996 Sb., o odměně advokátů a náhradě advokátů za poskytování právních služeb v platném znění (dále jen„ AT“) odkazuje/. Soud prvního stupně rovněž správně určil lhůtu plnění této povinnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a místo plnění k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 3 a § 151 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná a vznikly jí účelně vynaložené náklady na odměnu advokáta za 2 úkony právní služby po 8 460 Kč dle § 7 AT, z částky 183 900 Kč, a 2 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT ve spojení s jeho § 11 odst. 1 písm. d) sepis vyjádření a písm. g) účast při jednání. Žalobkyni byla přiznána 21% DPH, neboť její právní zástupce prokázal, že je jejím plátcem. Celkem činí účelně vynaložené náklady žalobkyně v odvolacím řízení 21 199 Kč po zaokrouhlení a žalované bylo uloženo je zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do 2 měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu Praha – východ. Dovolání je přípustné v případě, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.