Přeskočit na obsah
Krajský soud v Praze 24 CO 88/2022-120 ECLI:CZ:KSPH:2022:24.Co.88.2022 .1 Rozsudek

o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 11. ledna 2022 č. j. 17 C 143/2021-93,

JUDr. Šárka Kamenická · Rozhodnutí ze dne 5. 5. 2022

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Šárky Kamenické a soudkyň Mgr. Pavly Peltrámové a Mgr. Hany Říhové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]

sídlem [adresa],

zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení],

sídlem [adresa],

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

bytem [obec a číslo][část obce],

zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení],

sídlem [adresa],

o zaplacení částky 16 224 Kč s příslušenstvím,

o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 11. ledna 2022 č. j. 17 C 143/2021-93,


I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 4 937 Kč.

II. Jinak se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2 517 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem ve [obec], ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora uvedeným rozsudkem Okresní soud v Příbrami uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 16 224 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 224 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.) a dále povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 867,20 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud prvního stupně shledal důvodnou žalobu v plném rozsahu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a odběru elektřiny ze sítě NN č. SE014077, na základě které žalovaný odebíral od žalobkyně elektřinu. Za období od [datum] do [datum] vyfakturovala žalobkyně žalovanému fakturou č. SE014077 částku 16 224 Kč se splatností [datum], kterou žalovaný ani zčásti neuhradil.

2. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný, ve kterém zejména namítl, že došlo k nesprávnému skutkovému zjištění, pokud se týká odpočtu, který byl proveden již [datum], kdy z vyjádření k reklamaci ze dne [datum] vyplynulo, že až [datum] proběhl na odběrném místě zápis periodického odečtu, kdy byl zjištěn stav 14 903 kWh. Má za to, že tak není spolehlivě prokázán stav elektroměru k datu ukončení smlouvy. Vzájemnému návrhu žalovaného doplnil, že soud prvního stupně se jinak zabýval tvrzením žalovaného, že žalovaný reklamací ze dne [datum] uplatnil nové skutečnosti, když předložil protokol podepsaný svědkem.

3. Žalobkyně se k odvolání žalovaného písemně vyjádřila tak, že se zcela ztotožňuje s odvoláním napadeným rozhodnutím, který považuje za správný. Pokud žalovaný namítal, že se soud prvního stupně nezabýval tvrzením žalovaného, že ve své reklamaci ze dne [datum] uplatnil nové skutečnosti, když předložil protokol podepsaný svědkem, pak má žalobkyně za to, že v opakované reklamaci žalovaný neuvedl žádné nové skutečnosti ani s odkazem na předávací protokol, když tento podepsaný žalovaným (a svědkem) předložil k žádosti ukončení smlouvy ze dne [datum]. Navíc žalovaný ke své opakované reklamaci datované [datum] žádné přílohy nepřiložil, tedy ani zmíněný předávací protokol. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou v zákonné lhůtě, a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. rozsudek, jakož i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací soud se ztotožnil se všemi skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a plně odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku. Soud prvního stupně správně zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [anonymizováno] do odběrného místa [anonymizováno], [adresa], [územní celek][anonymizováno], která byla uzavřena na dobu neurčitou. Žádostí ze dne [datum] žádal žalovaný žalobkyni ukončení smlouvy z důvodu odstěhování s tím, že byl nucen vypovědět kupní smlouvu dne [datum] na ideální polovinu nemovitosti. Žádal, aby k ukončení smlouvy dohodou došlo ke dni [datum]. Jako přílohu k žádosti připojil žalovaný fotokopii odběrného místa se stavem 10 722 kWh a protokol o předání nemovitosti. V protokolu o předání nemovitosti však chyběl podpis přebírající osoby a byl doplněn svědkem s rukou psaným podpisem [jméno] (nečitelné). Fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny označené jako mimořádné vyúčtování [číslo] ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 16 224 Kč, a to odběr elektřiny za období od [datum] do [datum] v celkové spotřebě za uvedené období 7, [číslo] mWh (počáteční stav je uveden 7 160 mWh a konečný stav 14 903 mWh s poznámkou u data [datum] – samoodečet). Z fotografie elektroměru s koncovým [číslo] soud prvního stupně zjistil stav elektroměru k blíže neurčenému datu 10 722 kWh. Z e-mailové korespondence mezi žalovaným a zástupcem žalobkyně, popřípadě jejich zástupců, vyplynulo, že e-mailem [datum] bylo žalovanému sděleno, že smlouva je ukončena k [datum] a žalovaný na tento e-mail reagoval tak, že žádal, aby byla smlouva ukončena co nejdříve. E-mailem z [datum] žalovaný vyslovil s nesouhlas s fakturou a koncovým odečtem, který dle jeho názoru neodpovídá jím doloženému stavu. Z reakce žalobkyně z [datum] vyplynulo, že sdělila žalovanému, že stav 10 722 kWh byl předán provozovateli distribuční soustavy k datu ukončení smlouvy [datum] s tím, že v předchozím mailu uvedli, že konečné vyúčtování by mělo být vystaveno s tímto stavem měřidla. [právnická osoba] se vyjádřila k reklamaci žalovaného dne [datum] s tím, že tuto reklamaci nemůže uznat, neboť na odběrném místě došlo k přepisu zákazníka z pana [příjmení] na pana [příjmení] a je třeba předložit předávací protokol, ve kterém bude požadovaný stav podepsán oběma účastníky přepisu. Takový protokol neevidují. Z vyjádření k reklamaci z [datum] dále vyplynulo, že pokud jde o reklamaci stavu fakturovaného k datu [datum], tak reklamaci nemohou uznat, neboť [datum] proběhl na odběrném místě zápis periodického odečtu, při kterém odečítač zapsal skutečný stav 14 903 kWh. Fakturovaný stav k datu [datum] je tedy v pořádku a jeho oprava není možná. Z dalšího vyjádření [právnická osoba] z [datum] označeného jako opakovaná reklamace vyplývá, že [anonymizováno] [země] se opakovanou reklamací zabýval a sdělil žalovanému, že smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Dne [datum] současně obdrželi žádost o změnu zákazníka, ve kterém je uvedený stav elektroměru 14 903 kWh. Tento stav je pak shodný i s periodickým odečtem ke dni [datum], který provedl provozovatel distribuční soustavy. Dle odvolacího soudu byl skutkový stav dokazováním provedeným soudem prvního stupně dostatečně zjištěn.

6. Lze tedy shrnout, že žalobkyně s žalovaným uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [anonymizováno] dne [datum] Smlouva byla k žádosti žalovaného ukončena ke dni [datum]. Za období od [datum] do [datum] byla žalovanému vyúčtována spotřeba 7, [číslo] mWh s tím, že počáteční stav byl 7 160 mWh a konečný stav 14 903 mWh). Konečný stav se shoduje s údajem sděleným novým odběratelem [datum] a rovněž údajem zjištěným dne [datum] periodickým odečtem. Žalovaný na fakturu ničeho neuhradil. Reklamace žalovaného týkající se vyúčtované spotřeby a stavu elektroměru ke dni ukončení smlouvy byly řádně a včas vyřízeny.

7. Soud prvního stupně správně posuzoval právní vztahy mezi účastníky dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve zněních účinných ke dni uzavření smlouvy, tedy k [datum].

8. Odvolací soud na základě shora uvedeného skutkového stavu ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 energetického zákona, na základě které se žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa [anonymizováno], [adresa], [územní celek][anonymizováno] Smlouva byla ukončena dohodou ke dni [datum] k žádost žalovaného z důvodu stěhování. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny částku 16 224 Kč, kterou žalovaný dosud neuhradil. Žalovaný ani v rámci odvolacího řízení nepředložil protokol o předání věci, ze kterého by vyplývalo, že tento protokol podepsala přebírající osoba. Není relevantní argument žalovaného, že odpovídá za spotřebu elektřiny pouze do dne předání nemovitosti. Žalovaný je zavázán až do dne ukončení smlouvy mezi účastníky řízení a případný odběr elektřiny jinou osobou po předání díla je věcí pouze mezi žalovaným a touto třetí osobou, nikoliv žalobkyně. Jestliže dne [datum] byl [právnická osoba] Česká republika v souvislosti s žádostí o změnu zákazníka sdělen stav elektroměru zcela shodně, jako byl zjištěn touto společností k datu [datum], pak je zřejmé, že žalovanému je účtován žalobkyní jen odběr v době trvání smlouvy, za který žalovaný z titulu smluvního vztahu plně odpovídá.

9. Požadoval-li žalovaný po žalobkyni náhradu za nevyřízenou reklamaci ze dne [datum], pak i v tomto se odvolací soud plně ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že nárok žalovanému nenáleží. Reklamace ze dne [datum] je obsahově shodná s předchozími reklamacemi žalovaného., proto nejde o žádnou„ novou“ reklamaci, kterou by žalobkyně již dříve nevyřídila.

10. Soud prvního stupně proto správně uzavřel, že žaloba je důvodná, a proto ji správně vyhověl včetně správného posouzení přiznaného příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Z uvedených důvodů odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

11. Žalobkyně z procesního hlediska byla ve věci úspěšná, neboť žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, proto soud prvního stupně postupoval správně dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Nesprávnost shledal odvolací soud v posouzení výše náhrady nákladů řízení.

12. Soud prvního stupně správně postupoval v tom, že na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že zástupce žalobkyně ve věci vykonal čtyři úkony právní služby spočívající jednak v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě k plnění, v sepisu žaloby a podání ve věci samé dne [datum].

13. Odvolací soud však dospěl k závěru, že právní úkony (příprava a převzetí věci, výzva k plnění a sepis žaloby) však byly učiněny ve smyslu § 14b odst. 1 adv. tarifu v rámci tzv.„ formulářových žalob“, když žaloba byla podána v rámci běžné podnikatelské činnosti žalobkyně a nevybočuje z jejích běžných činností.

14. Proto odvolací soud změnil druhý výrok a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 937 Kč, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 2 680 Kč dle § 14b odst. 1 písm. b) adv. tarifu, za 3 právní úkony – příprava a převzetí, výzva k plnění a sepis žaloby (1 právní úkon po 300 Kč), z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 780 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 5, § 11 odst. 2 písm. c) a g) adv. tarifu, sníženou dle § 12 odst. 4 adv. tarifu, za 1 právní úkon – podání ze dne [datum] (1 právní úkon po 1 780 Kč), dále paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 právních úkonů po 100 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a ve výši 300 Kč za 1 právní úkon po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dohromady tedy částka 3 280 Kč, zvýšená o částku 689 Kč, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH.

15. Odvolací soud sazbu odměny za jeden úkon právní pomoci vypočetl v souladu s vyhláškou 177/1996 Sb., kterou lze podpůrně aplikovat za situace, že vyhláška, na kterou odkazuje občanský soudní řád, byla pro neústavnost Ústavním soudem zrušena. Vypočtenou odměnu zástupce žalobce odvolací soud neshledal ani nepřiměřenou principu spravedlivého uspořádání vztahů mezi účastníky, poměřeno charakterem věci, složitostí, náročností poskytnuté právní služby i významu věci pro účastníky řízení.

16. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 3 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně změnil v nákladovém výroku tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 4 937 Kč, ve zbytku odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil.

17. Podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal odvolací soud úplnou náhradu nákladů odvolacího řízení v něm úspěšné žalobkyni. Náklady odvolacího řízení žalobkyně představují náklady za právní zastoupení spočívající v odměně advokáta a hotových výdajích a DPH. Odměna za právní zastoupení byla vypočtena dle položky stanovené v § 8 odst. 1 advokátního tarifu, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Pro takový případ činí hodnota jednoho úkonu poskytnuté právní služby částku 1 780 Kč. V odvolacím řízení byl poskytnut jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání). K odměně za právní zastoupení pak byly připočteny hotové výdaje v podobě jednoho režijního paušálu ve výši celkem 300 Kč, včetně částky 437 Kč odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalobkyně, podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Celkem pak náklady odvolacího řízení žalobkyně činí 2 517 Kč. Proto odvolací soud uložil žalovanému, aby procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení zaplatil. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo určeno dle § 149 odst. 2 o.s.ř. k rukám advokáta, který žalobkyni v odvolacím řízení zastupoval.

18. Lhůty k plnění vyplývají z § 160 odst. 1 část věty před středníkem, o.s.ř., ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když ke stanovení jiné lhůty odvolací soud neshledal žádný důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, s výjimkou výroků o nákladech řízení, a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, k Nejvyššímu soudu České republiky, se sídlem v Brně. Dovolatel, který sám nemá právnické vzdělání, musí být povinně před dovolacím soudem zastoupen advokátem, popř. notářem.