o určení vlastnického práva,

1. Shora citovaným rozsudkem Okresní soud v Příbrami výrokem I. určil, že žalobce je vlastníkem „budovy bez čísla popisného/čísla evidenčního“ v obci [adresa], v části obce [adresa], v katastrálním území [adresa], která stojí na pozemku parc. č. 74/8, LV č. [hodnota], zapsáno u [právnická osoba]. Výrokem II. bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 63 222 Kč.

2. Své rozhodnutí soud prvého stupně odůvodnil tím, že budova nyní č. p. 16 a budova č. p. 18 na parcelách č. 74/5 a 74/2 byly v minulosti součástí pivovaru, vzájemně se do sebe zařezávají a prolínají. V roce 2000 právní předchůdci žalobce nabyli řádnou kupní smlouvou budovu č. p. 16 na parc. č. 74/5 v katastrálním území [adresa]. Budovu začali užívat i stavebně opravovat včetně prostor budovy nacházejících se nad pozemkem parc. č. 74/8. Dané prostory nemají samostatný přístup, jsou samostatně nevyužitelné s ohledem na velikost, tvar, umístění a obestavěnost, od budovy č. p. 16 není tento prostor oddělen svislými stěnami. Soud uzavřel, že jde o celek technicky a funkčně propojený s budovou č. p. 16. Dospěl pak k závěru, že prostory nad pozemkem 74/8 nejsou samostatnou budovou, ale jsou součástí budovy č. p. 16. Jde historicky o jednu věc podrobenou jednomu právnímu režimu. Vlastnické právo podle závěru soudu prvého stupně na žalobce přešlo jako součást věci na základě nabývacích titulů k budově č. p. 16. Soud prvého stupně má za zjevné, že pozemek 74/8 vznikl až v roce 1993 oddělením z pozemku parc. č. 74/2, jehož „zbývající“ část s budovou č. p. 18 nabyl jiný vlastník. Tím došlo k oddělení této budovy a toho, co s ní nesouviselo, zbytek zůstal součástí budovy č. p. 16. Žádná samostatná budova mezi č. p. 16 a 18 nevznikla. Sporná „budova“ bez č. p. na parc. č. 74/8 byla do katastru nemovitostí zapsána až v roce 2014 s ohledem na existenci samostatného pozemku 74/8. Po celou dobu užívání budovy č. p. 16 nebylo vlastnictví žalobce k „budově“ nikým ani zpochybňováno.

3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný včasné odvolání. V něm namítá, že spornou budovu za součást věci nepotvrdil ani stavební úřad, který je odborníkem v daném oboru, neboť pro to nemá dostatek podkladů. Odvolatel namítá, že, existovala-li zde v minulosti provozovna prodejny zeleniny a restaurace, lze si těžko představit, že provozovny od sebe nebyly odděleny. Všechny provozovny v objektu nejsou centrálně vytápěny kotelnou, například prodejna lahůdek má samostatné vytápění. Soud vyšel jen z vlastních poznatků při ohledání, nevyhověl návrhu na znalecké dokazování, jde jen o názory soudu, k prováděným stavebním úpravám nebyla předložena stavební dokumentace. Nabývací tituly žalobců (jejich předchůdců) jednoznačně definují předmět koupě s tím, že nejde o budovu na parc. č. 74/8. Sám žalobce se snaží dlouhodobě tento stav napravovat, takže není pravdou, že jeho vlastnictví nikdo nezpochybňoval. Soud rozhodoval na základě aktuálního stavebního stavu, ten je však dán i vlastními stavebními zásahy žalobce. Má za to, že ve věci je potřeba provést znalecké dokazování. Odvolatel navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo změněno a žaloba zamítnuta.

4. Žalobce navrhl potvrzení rozhodnutí soudu prvého stupně s tím, že je správné. Poukazuje na to, že závěry soudu nejsou nelogické a naopak vycházejí ze závěrů provedeného dokazování, včetně ohledání soudem na místě samém. V dané věci je zřejmé, že neoddělitelnost budovy č. p. 16 a její sporné části na pozemku parc. č. 74/8 je zcela očividná i laikovi pouhým pozorováním a znaleckého posudku není třeba. Je také zcela nelogická námitka žalovaného k tomu, že není pravdou, že vlastnictví žalobce ke sporné části budovy nikdo nerozporoval jen s argumentem, že se žalobce snažil napravit stav zápisu v katastru nemovitostí. Důvodná ani není námitka, že provozovna lahůdek v budově je vytápěna samostatně, neboť to závěr o součásti sporné části budovy s budovou nijak nevylučuje. Důvodná není ani námitka, že v nabývacím titulu není sporná část budovy uvedena za situace, že tato sporná část budovy je součástí budovy č. p. 16. Námitky žalované, že žalobkyně či její předchůdci měli provádět úpravy, které vedou k závěru, že sporná část budovy je součástí hlavní budovy, jsou ze strany žalovaného jen v rovině domněnek. Právě námitky žalovaného k tomu, že žalobce jako vlastník č. p. 16 nežádal o souhlas se stavebními úpravami ke sporné části budovy a chová se jako vlastník sporné části budovy, spíše svědčí o správnosti závěru, že tato sporná část je součástí hlavní budovy.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvého stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb. (o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

6. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvého stupně provedl potřebné dokazování, z důkazů zjistil správné skutečnosti a na jejich základě správně uzavřel o skutkovém stavu věci – s popisem skutkového stavu věci soudem prvého stupně, tak jak je proveden v bodě 5 odvoláním dotčeného rozhodnutí, se odvolací soud zcela ztotožňuje a pro stručnost na ně lze plně odkázat.

7. Mezi účastníky řízení nejsou sporné ty rozhodné skutečnosti, na základě nichž lze uzavřít, že žalobce je vlastníkem budovy č. p. 16 v [Anonymizováno] a současně je vlastníkem pozemkové parcely p. č. 74/5 v [Anonymizováno]. Není sporné ani to, že žalobce vlastnictví k těmto nemovitostem nabyl kupní smlouvou uzavřenou s manželi [jméno FO] dne [datum], kde jsou tyto věci definovány jako „nemovitá věc“, s tím, že je tvoří pozemek parc. č. 74/5, jehož součástí je budova č. p. 16 v [Anonymizováno]. Mezi účastníky dále není sporné ani to, že právní předchůdci žalobce [adresa] a [jméno FO] nabyli vlastnictví kupní smlouvou uzavřenou [tituly před jménem] [jméno FO] jako prodávající, správkyní konkursní podstaty společnosti [právnická osoba] V této smlouvě byl předmět převodu vymezen tak, že zde byl označen pozemek parc. č. 74/5 jako předmět převodu a současně budova č. p. 16 jako předmět převodu. Je třeba konstatovat, že z obsahu celé smlouvy ze dne [datum] nevyplývá, že budova č. p. 16 svým celým půdorysem představuje pozemek parc. č. 74/5. Vždy je ve smlouvě uváděno, že předmětem převodu je „vlastnictví pozemku a stavby“.

8. Odvolací soud v souladu se závěry soudu prvého stupně o skutkovém stavu dané věci má za to, že pro skutkový stav rozhodný z hlediska právního posouzení jsou významná především zjištění o historických souvislostech vzniku samostatných objektů z areálu bývalého historického měšťanského pivovaru v [Anonymizováno]. Z hlediska důkazů dokládajících stavební stav daných nemovitostí historicky vzniklých z tohoto původního objektu jsou nejvýznamnější sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] a sdělení [právnická osoba], ze dne [datum].

9. Jde-li o zprávu [právnická osoba], je z hlediska skutkových závěrů především podstatné, že objekty stojící dnes na místě původního pivovaru jako samostatné stavby (jako věci se samostatným právním osudem) vznikly především přestavbou v 80. letech minulého století v tzv. „akci Z“. Sdělením Stavebního úřadu bylo jednoznačně prokázáno, že z tohoto původního objektu vznikly jen tři samostatné části. Západní část – dnes pozemky parc. č. 74/2 a 74/4, jejíž součástí je budova č. p. 16, byla po dokončení převedena hospodářskou smlouvou na bývalé [právnická osoba]. Střední část – ve zprávě městského úřadu označovaná pozemkem parc. č. 74/5, byla hospodářskou smlouvou převedena na bývalý státní podnik [právnická osoba]. Východní část, pozemek parc. č. 74/6, jehož součástí je stavba nad tímto pozemkem, byla převedena na [právnická osoba] [adresa]. Jde-li o tuto východní část, nadzemní podlaží této části nejsou stavebně propojeny s ostatními částmi bývalého pivovaru. Zbývající dvě části svými provozními prostory v některých podlažích zasahovaly do budovy na sousedním pozemku. [právnická osoba] ve své zprávě potvrzuje, že v polovině 90. let minulého století nový vlastník střední části (na pozemku 74/5) prováděl v objektu střední části stavební úpravy na základě vydaného pravomocného stavebního povolení. [právnická osoba] (Stavební úřad) uzavřel, že v případě západní a střední části bylo dělení na jednotlivé objekty problematické, neboť vnitřní prostory původních křídel do sebe různě prorůstaly, a to ještě v každém podlaží jinak. Tato skutečnost (že stavby zasahují i do dalších pozemků, než je uvedeno v katastru nemovitosti) je zřejmá i z leteckého náhledu „ortofoto“, kdy střecha objektu na pozemku parc. č. 74/5 probíhá nejen přes pozemek 74/8, ale zasahuje až na pozemek parc. č. 74/2. Při následných převodech vlastnictví na nové subjekty muselo dojít k dohodám, jaké prostory kdo bude vlastnit vzhledem k nemožnosti vedení svislých dělících rovin pro oddělení nad tím kterým pozemkem. Právě v tomto čase zřejmě dle názoru Stavebního úřadu došlo k opomenutí řešení části pozemku nyní označeného parc. č. 74/8 v podkladech pro zápis do katastru nemovitostí. [právnická osoba] však tento nedostatek nekonstatoval a stavbu bez vyznačení vlastníka zapsal do katastru nemovitostí. Stavební úřad ve své zprávě vyslovil na základě dochované dokumentace předešlého vývoje a výpovědi pamětníků závěr, že stavba na pozemku parc. č. 74/8 v katastrálním území [adresa] byla již v době koupě č. p. 16 na pozemku parc. č. 74/5 v katastrálním území [adresa] manželi [jméno FO] organickou součástí jednoho celku, a to nemovitostí č. p. 16 v Příbrami II.

10. Daný stav historického vývoje vzniku oddělených objektů pak potvrzuje i zpráva [právnická osoba] ze dne [datum]. Z této zprávy jednoznačně vyplývá, že pozemek parc. č. 74/8 vznikl až v roce 1993 oddělením z pozemku parc. č. 74/2, a to v souvislosti s převodem vlastnických práv k pozemku parc. č. 74/2 (na tomto pozemku byl evidován stavební objekt č. p. 18). Ze zprávy tedy vyplývá, že byl nově utvořen pozemek parc. č. 74/8, na němž se neměl objekt č. p. 18 nacházet. [právnická osoba] konstatuje, že pro zápis vlastnictví k budově na nově vzniklé parcele 74/8 neměl dostatečné podklady, stavba tak nebyla na LV zapsána. Až v roce 2014 byla tato stavba zapsána na nový list vlastnictví č. [hodnota] pro neznámého vlastníka a údaje předány do evidence [právnická osoba]. Vzhledem k tomu, že do [datum] nebyly listiny pro zápis stavby předloženy, bylo na základě prohlášení ze dne [datum] o nabytí vlastnického práva státu k nemovitosti podle § 65 katastrálního zákona zapsáno vlastnické právo ke stavbě na pozemku parc. č. 74/8 pro [Anonymizováno] s příslušností hospodařit s majetkem státu pro [Jméno žalovaného A].

11. Je zřejmé, že celá situace byla komplikovaná tím, že v důsledku změn společenských vztahů po roce 1989 zjevně došlo také k situaci, kdy zde byly odlišné subjekty vlastníků pozemku a odlišné subjekty vlastníků staveb. Tato situace byla řešena začátkem 90. let zjevně v souvislosti s privatizací, která tehdy probíhala, kdy se na základě různých způsobů této privatizace změnilo vlastnictví budov i pozemků a následně došlo ke sloučení vlastníků budov a pozemků (je to zřejmé i ze zprávy [právnická osoba], z níž vyplývá, že právě v souvislosti s prodejem budovy č. p. 18 došlo k oddělení pozemkové parcely 74/8 tak, aby parcela, na níž se převážně nachází budova č. p. 18, měla shodného vlastníka pozemku a stavby).

12. Na základě daného dokazování je tedy prokázáno, že z objektu stavby bývalého měšťanského pivovaru v [Anonymizováno] vznikly jen tři samostatné stavby, kdy východní budova na parcele 74/6 byla stavebně zcela oddělena od ostatních dvou částí, naopak budovy č. p. 16 a č. p. 18 zůstaly do určité míry stavebně propojeny, avšak určení těchto budov jako samostatných věcí bylo mezi vlastníky těchto budov jejich užíváním dostatečně vymezeno a nečinilo mezi nimi žádné problémy.

13. Dané historické souvislosti, z nichž vycházejí jednoznačné závěry Stavebního úřadu, vyvracejí, že by mezi objektem č. p. 16 a mezi objektem č. p. 18 vznikla nějaká další samostatná budova, která by měla nějaký jiný samostatný právní osud. Naopak z provedeného dokazování je zřejmé, že vlastník budovy č. p. 16 nejen užíval, ale i spravoval a na základě stavebního povolení i stavebně opravoval budovu č. p. 16 v tom rozsahu, v jakém se stavebně dnes nachází, tedy tak, že za součást budovy č. p. 16 byla vlastníkem i všemi dotčenými subjekty (včetně úřadů) považována i ta část, která se dnes fakticky nachází na parcele parc. č. 74/8, tedy i ta část, která je stavebně spojena s budovou č. p. 18. Rozsah budovy č. p. 16, tak jak to historicky vyplývá z výše uvedeného, pak nebyl v průběhu další doby nijak zpochybňován vlastníkem sousední budovy, respektoval ho i Stavební úřad, jak vyplývá z rozsahu stavebních prací i v této části budovy, což potvrzuje zpráva Stavebního úřadu a je to i v souladu se stavebními plány z let 2000, 2011 a 2024, jež provedl k důkazu soud prvního stupně. Ostatně ani katastrálně evidovaný vlastník pozemkové parcely 74/8 (město [adresa]) nijak nezpochybňoval vlastnictví části budovy nad parcelou parc. č. 74/8 vlastníkem budovy č. p. 16, to vyplývá i ze zprávy města [adresa] z [datum], v němž sdělovalo, že zastupitelstvo města [adresa] schválilo prodej pozemku parc. č. 74/8 vlastníkům budovy č. p. 16, pouze chtělo, aby před podpisem kupní smlouvy byli vlastníci budovy č. p. 16 zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci i této části objektu.

14. Daný historický vývoj potvrzuje i současný stav objektu, jak byl zjištěn soudem prvního stupně při místním ohledání. Z něj jednoznačně vyplývá, že daný objekt na parcele parc. č. 74/5 a na parcele parc. č. 74/8 je z vnějšku tvořen jedinou kompaktní stavbou. Také vnitřní uspořádání objektu svědčí o tom, že jde o jediný stavební celek bez takového vnitřního dělení, které by mohlo naznačovat, že jde o nějaké relativně samostatné části budovy, které by odpovídaly půdorysu pod ním se nacházejících dvou samostatných parcel.

15. Na základě takto zjištěného skutkového stavu pak i odvolací soud uzavírá, že skutkový stav rozhodný pro právní posouzení byl v dané věci provedenými důkazy zjištěn zcela jednoznačně a nevznikají o něm žádné pochybnosti. Za takového stavu věci je pak zcela nadbytečné provádět ve věci dokazování znaleckým posudkem, jak bylo navrženo také žalovaným, případně připojovat další dokumentaci Stavebního úřadu (z té ostatně Stavební úřad vycházel při koncepci svého stanoviska již v roce 2013).

16. Odvolací soud pak dospěl k závěru, že soud prvého stupně věc zásadně správně právně posoudil.

17. Současný vlastník nabyl nemovitost – pozemek parc. č. 74/5, jehož součástí je budova č. p. 16, kupní smlouvou již za účinnosti současné právní úpravy.

18. Jestliže je z provedeného dokazování zřejmé, že již v době nabytí vlastnictví žalobcem trval skutkový stav věci, jak byl shora popsán, tedy, že sporná část budovy nad parcelou č. parc. 74/8 tvořila se zbývající částí budovy jeden stavební a hospodářský celek, aniž by zde byly jakékoliv skutečnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o této jednotě věci z hlediska stavebního a funkčního a o kterých by bylo možné uvažovat, že jsou nějakými relativně samostatnými částmi budovy, které by mohly mít bez dalších zásahů samostatný hospodářský a stavebně funkční osud, pak za této situace je možné na posouzení v době nabytí věci žalobcem aplikovat na danou věc ustanovení § 505 o.z.

19. Podle tohoto zákonného ustanovení součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

20. Za této situace je zřejmé, že v době nabytí vlastnictví žalobcem sporná část budovy tvořila součást budovy č. p. 16 a žalobce se tak mohl stát vlastníkem dané věci na základě nabývacího titulu z roku 2021 i ve vztahu ke sporné části budovy č. p. 16, která je v rozporu s faktickým stavem evidována v katastru nemovitostí jako samostatná stavba (nyní ve vlastnictví [Anonymizováno] na základě domněnky nabytí vlastnictví dle § 65 katastrálního zákona).

21. Odvolací soud se zabýval tím, zda tomuto právnímu závěru nebrání stav dřívějšího vlastnictví v minulosti, a to i vzhledem k přechodným ustanovením občanského zákoníku a dřívější právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb. (obč. zák.).

22. Jak však vyplývá ze zjištěného skutkového stavu, také právní předchůdce žalobce nabyl nemovitost vzhledem k popsanému historickému vývoji tak, že nebylo pochyb o tom, že i část budovy č. p. 16 je její součástí, přestože tato sporná část se nacházela na parcele jiného vlastníka.

23. I když tato okolnost nebyla výslovně konstatována ve smlouvě, kterou nemovitosti nabyli v roce 2000 právní předchůdci žalobce, tato smlouva svým obsahem současně nijak nevylučuje, že část budovy č. p. 16 může stát i na jiném pozemku. Předmět koupě byl v dané smlouvě vzhledem k tehdejší právní úpravě dostatečně definován číslem popisným a ve smlouvě byl převáděn výslovně jako samostatná věc. Jestliže tedy již tehdy součástí budovy č. p. 16 byla i ta část, která stála na jiném pozemku, pak za dřívější právní úpravy, v níž tento právní režim byl možný (a celkem častý), na základě této smlouvy nabyl kupující budovu č. p. 16 v celém jejím rozsahu (tedy včetně té části, která se nacházela na jiném pozemku).

24. Došlo-li pak změnou právních předpisů (na základě o.z.) i ke změně právní úpravy stavby jako samostatné věci, je potřeba přihlédnout k přechodným ustanovením, která právní vztahy ke stavbám jako součásti pozemku nově konstruovala.

25. Na danou věc pak dopadá ustanovení § 3059 v kontextu ustanovení § 3058 o.z.

26. Podle § 3059, je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 - 3058 jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na nichž zčásti stavby přesahují, ustanovení o přestavku.

27. V souladu s již konstantní judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] publikované ve sbírce rozhodnutí pod Rc 103/2018) je možné uzavřít, že § 3059 dopadá na právě řešenou věc.

28. V dané věci je totiž zřejmé, že stavba č. p. 16 je svou převážnou částí umístěna na pozemkové parc. č. 74/5, jen malou částí na pozemkové parcele jiného vlastníka, než je vlastník stavby, č. 74/8. Za této situace se pak na základě ustanovení § 3059 o.z. stalo, že stavba č. p. 16 se stala součástí pozemkové parcely 74/5 (a takto byla převedena i kupní smlouvou z roku 2021). Lze tedy uzavřít, že stavba č. p. 16, jejíž součástí je i sporná část této stavby nacházející se na pozemkové parcele 74/8, zůstala ve vlastnictví právních předchůdců žalobce, kteří ji takto jako celek mohli vlastnicky převést na žalobce.

29. Ze všech výše uvedených důvodů pak odvolací soud v souladu se závěry soudu prvého stupně uzavírá, že vlastníkem budovy č. p. 16 je žalobce, přitom součástí této budovy je i ta její část, která je v katastru nemovitostí označena ne zcela správně jako „budova bez čísla popisného/čísla evidenčního“ a je evidována jako samostatná věc. Bude-li však rozhodnutím soudu určeno vlastnictví žalobce i k této části budovy č. p. 16 tak, že bude tato část popsána tak, jak je definována v katastru nemovitostí, bude tím zhojen nesprávně evidovaný stav v katastru nemovitostí, proto má žalobce naléhavý právní zájem na určení dané skutečnosti, tak jak byla žalována.

30. Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí soudu prvého stupně je správné, proto odvolací soud věcně správné rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil postupem podle § 219 o.s.ř.

31. Podle § 219 o.s.ř. bylo potvrzeno také správné rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení, které soud prvého stupně také správně právně odůvodnil, na rozhodnutí soudu prvého stupně lze v tomto bodě zcela odkázat.

32. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Právo na plnou náhradu nákladů řízení má procesně úspěšný žalobce. Protože v době rozhodnutí odvolacího soudu nebyla jejich výše přesně známa, bude tato výše v souladu s ustanovením § 155 odst. 1 o.s.ř. určena k samostatnému usnesení.