o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 15. října 2021 č. j. 112 C 23/2019-173

1. Shora citovaným rozsudkem Okresní soud v Kladně výroky I. a II. zastavil řízení o zaplacení částky 38 775,31 Kč. Výrokem III. zamítl žalobu na zaplacení částky 821 501,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 821 501,59 Kč od [datum] do zaplacení. Výrokem IV. uložil soud prvého stupně soud žalovanému náhradu nákladů řízení žalobci 263 296 Kč k rukám jeho právního zástupce. Své rozhodnutí soud prvého stupně odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, které spočívalo v realizaci dostavby cisternové nádrže žalovaného na konkrétní nový podvozek od firmy [anonymizováno]. Na základě nabídky díla byla sjednána cena 181 350 Kč bez DPH a 110 000 Kč dále za lakování cisterny do barvy podvozku. V průběhu realizace došlo k určitým úpravám prací, nikdy však nedošlo k dohodě o nové ceně, žalovaný nebyl upozorněn na navýšení ceny nad 120% původně nasmlouvané ceny (jak požadují všeobecné obchodní podmínky, na něž bylo v nabídce odkazováno). Při přebírání díla žalovaným nastal problém s odlišnou barvou cisternou, ani později nebyl žalovaný s barvou spokojen. V této situaci došlo k dohodě mezi účastníky řízení a [právnická osoba] (která se hlásila k odpovědnosti za nesprávnou barvu), že lakování zaplatí [právnická osoba] a bezprostředně [datum] dojde k převzetí vozidla, což se také stalo. V průběhu realizace díla až do jeho předání nebyla žádná nová kalkulace ceny díla žalovanému předložena. Žalovaný zaplatil částku 181 350 Kč, respektive včetně DPH 219 433,50 Kč. Právně soud uzavřel, že smlouva byla uzavřena dle nabídky z [datum], a to včetně ceny, respektive dle nabídky ze dne [datum], za lakování (nabídka byla přijata a vozidlo byla předáno zhotoviteli). Soud uzavřel, že cena byla určena odhadem podle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb. (o. z.), případné překročení ceny díla žalobce žalovanému neoznámil podle § 2612 o. z., takže nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně. Podepsání„ servisní zakázky“ z [datum] a [datum] považoval soud za konečné odsouhlasení rozsahu díla. Nedošlo však v té souvislosti k jiné dohodě o ceně ani k oznámení překročení původní ceny podstatným způsobem (a to i dle všeobecných obchodních podmínek žalobce). Soud uzavřel, že dohodou o úpravách rozsahu prací nenastala taková situace, že by neměl být aplikován § 2612 o. z. Žalobce proto nemá právo na úhradu navýšené ceny. Soud dospěl k závěru, že vzhledem k trojstranné dohodě účastníků řízení a firmy [anonymizováno], na základě které se zavázala [právnická osoba], že zaplatí cenu lakování, žalobce nemá právo ani na zaplacení sjednané ceny lakování.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, kterým výslovně napadl jen výrok, kterým bylo žalobě vyhověno a výrok o náhradě nákladů řízení. Namítal, že v dané věci byl původní předmět díla nahrazen jiným, takže původní cena již nemůže platit. Má za to, že úplná dohoda o smlouvě o dílo vznikla až„ servisní zakázkou“ ze dne [datum] a cena tak měla být stanovena dle všeobecných obchodních podmínek žalobce, tedy podle ceníku žalobce. Namítá, že tuto skutečnost potvrzuje svědectví [anonymizováno] [příjmení]. Nelze aplikovat ustanovení § 2612 o. z., jestliže původní cenová nabídka zanikla. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

3. Žalovaný ve svém vyjádření navrhoval potvrzení rozhodnutí soudu prvého stupně. Poukazoval na to, že žaloba se snaží převrátit zjištěný skutkový stav. Je však skutečností, že například svědek [příjmení] byl v podstatě přistižen při lhaní, když uváděl, že žalovanému byla dodávána nová cisterna. Podstatným je, že žalovaná nikdy nebyla informovaná o navýšení ceny, jak bylo zjištěno provedeným dokazováním, faktura byla žalovanému vystavena až s půlročním zpožděním od předání díla. Bylo prokázáno, že cenu za lakování uhradila a závazek převzala [právnická osoba], dané ujednání je nutno vykládat podle § 557 o. z., když termín„ lakování“ použila právě [právnická osoba].

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvého stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.), a to pouze v tom rozsahu, v němž bylo odvoláním dotčeno (§ 212 o. s. ř.), tedy jen ve výroku III. rozsudku soudu prvého stupně a v závislém výroku o nákladech řízení IV. rozsudku soudu prvního stupně. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

5. Soud prvého stupně v řízení provedl potřebné dokazování, důkazy správně zhodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě správně uzavřel o skutkovém stavu věci, z něhož vycházel při právním hodnocení. Na rozhodnutí soudu prvého stupně lze v této části proto zásadně plně odkázat.

6. Za této situace tak lze ke skutkovém ustavu stručně shrnout, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce učinil žalovanému e-mailovou nabídku ([datum]) na zhotovení dostavby cisternové nádrže na nový podvozek od [právnická osoba]. Nabídka byla označena číslem [číslo]. Zadání bylo definováno jako demontáž cisternové nástavby z použitého podvozku a montáž na nový vybraný zákazníkem a technicky specifikovaný montážní firmou, opatření cisternového vozidla všemi potřebnými doklady pro jeho provoz včetně veškerých zkoušek. Nabídka obsahovala stručný popis plánovaných operací, celkovou cenu přestavby vozidla 181 350 Kč bez DPH. Byl výslovně specifikován vhodný podvozek pro dostavbu cisternové nástavby, byly sjednány obchodní podmínky nabídky, a to časová platnost nabídky, termín zahájení opravy, termín dodání předmětu zakázky, místo plnění. Byly také sjednány platební podmínky s tím, že platba bude probíhat fakturou se splatností 14 dní. Dále bylo obecně uvedeno, že ceny servisních prací jsou uvedeny na www.servisjerabu.cz, obchodní podmínky jsou dále stanoveny podle„ VOP“, které jsou uvedeny na stejných webových stránkách. Dále je uvedeno, že nabídka je vypracována jako orientační nabídka, konečná cena se může na základě průběhu servisních prací lišit, v takovém případě budou jednotlivé použité práce a materiál vždy dopředu konzultovány se zákazníkem. V řízení bylo dále prokázáno, že všeobecné obchodní podmínky žalobce platné od [datum] v článku 6.3 stanoví, že zhotovitel odhadne cenu díla a tento odhad uvede v cenové nabídce, odhad není závazný. Dle článku 6.4 v případě, že v průběhu provádění vyjde najevo, že cena díla bude vyšší než 120% odhadu ceny uvedeného v cenové nabídce, je zhotovitel povinen informovat objednatele a s dalším provádením díla vyčkat na jeho pokyn.

7. Ze soudem prvého stupně správně zjištěného skutkového stavu dále vyplývá, že e-mailovou komunikací mezi účastníky řízení v říjnu 2018 byla dohodnuta dále cenová nabídka za lakování, v níž byly rovněž uvedeny prováděné práce s tím, že cena činí 110 000 Kč bez DPH. Z e-mailové komunikace je zřejmé, že žalovaný s nabídkami žalobce na dostavbu cisternové nádrže včetně lakování souhlasil. Na základě těchto nabídek byla servisní zakázka přijata žalobcem, o tom byla sepsána„ servisní zakázka [anonymizováno] [číslo]“, kde je jako datum zakázky uveden den [datum] a pod textem je potvrzeno, že datum převzetí techniky do opravy činil [datum], když tuto skutečnost podepsal technik přejímající zakázku do opravy, jakož i zhotovitel a servisní zakázka je podepsána také za objednatele.

8. Z dokazování provedeného soudem prvého stupně (především z výpovědí svědků a účastníků řízení) je zřejmé, že v průběhu realizace zakázky došlo k určitým problémům souvisejícím s nutností úpravy podvozku pro konkrétní cisternovou nástavbu, když provádění prací bylo těmto potřebám přizpůsobeno, dále při přebírání zakázky dne [datum] nebyla zakázka předána s tím, že je rozdílná barva cisterny a kabiny. Je zřejmé, že následně tato záležitost byla řešena ve spolupráci se [právnická osoba] (dodavatel podvozku), která následně v březnu 2019 uznala svou odpovědnost za chybnou barvu, navrhla řešení situace tak, že [právnická osoba] uhradí žalobci náklady spojené s lakováním cisterny s tím, že za této situace žalovaný převezme podvozek s cisternou dne [datum] a nebude vznášet další nárok na kompenzaci vadné barvy (e-mail [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Je zřejmé, že mezi účastníky řízení a [právnická osoba] k této dohodě došlo, byla přijata, což vyplývá i ze skutečnosti, která byla prokázána výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (pracovnice [anonymizována dvě slova]), jímž bylo prokázáno, že žalobce [právnická osoba] vyúčtoval lakování a [právnická osoba] toto lakování ve vyúčtované částce zaplatila. Platnost této dohody potvrzuje i jednání žalobce a žalovaného, mezi nimiž došlo dne [datum] k předání zakázky, jak mimo jiné vyplývá z obsahu listiny označené jako„ servisní zakázka [anonymizováno] – [číslo]“, v níž je uvedeno a podpisy zhotovitele a objednatele potvrzeno, že technika byla po opravě předána dne [datum]. V této listině je uveden„ rozsah objednané opravy objednatelem“ jinak označenými položkami, než bylo uvedeno v původní servisní zakázce podepsané dne [datum]. Obsahem listiny není uvedení žádné ceny díla.

9. Jak dále vyplývá z dokazování před soudem prvého stupně, ani z žádných jiných listin provedených k důkazu neplyne, že by žalovaný byl v průběhu provádění zakázky informován o tom, že cena podstatným způsobem přesáhne původně odhadnutou cenu. V souladu s tím je výpověď jednatele žalované, která vyvrací, že by jakákoli vyšší cena byla konkrétně žalovanému sdělena, výpověď jednatele žalované je tak v kontextu ostatních důkazů zcela věrohodná. Tuto výpověď pak není způsobilá vyvrátit výpověď svědka [jméno] [příjmení], který si o konkrétních záležitostech sdělení jiné ceny nic konkrétního nepamatoval, zcela nevěrohodná je pak výpověď [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který vypovídal zcela nepravdivě o rozsahu objednané zakázky (když hovořil o dodávání nové cisterny), navíc také z jeho výpovědi vyplývá, že až do dokončení zakázky nebyl žalovaný výslovně informován o konkétním navýšení ceny oproti dřívější odhadnuté ceně. Z listin předložených žalovaným je zřejmé, že žalobce vyfakturoval žalovanému úhradu za cenu zakázky fakturou [číslo] která však byla doručena žalovanému až [datum], na základě které pak až v průběhu tohoto řízení žalovaný hradil částku, kterou sám jako cenu uznal, a to částku 219 433,50 Kč (bez DPH 181 350 Kč), zaplacení této částky je pak mezi účastníky nesporné.

10. Odvolací soud dospěl k závěru, že správně zjištěné skutečnosti soud prvého stupně také zcela správně právně posoudil. V souladu se závěry soudu prvého stupně lze uzavřít, že původní cenová nabídka ze dne [datum] a z [datum] představovala nabídku ve smyslu § [číslo] a [číslo] odst. 1 občanského zákonníku, přitom z dalších jednání žalobce i žalovaného je zřejmé, že tato cenová nabídka byla žalovaným přijata. Vzhledem k předmětu jednání mezi účastníky je právně zřejmé, že tím došlo k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 o. z., předmět díla byl dostatečně vymezen (demontáž cisternové nástavy z použitého podvozku a montáž na nový konkrétně označený podvozek, opatření cisternového vozidla všemi potřebnými doklady pro jeho provoz včetně veškerých zkoušek, lakování cisterny do barvy podvozku) přitom odhadem byla určena cena díla částkou 181 350 Kč a 110 000 Kč bez DPH.

11. K určité změně tohoto smluvního vztahu došlo dohodou mezi účastníky tohoto řízení a [právnická osoba], na základě které se [právnická osoba] zavázala uhradit dříve sjednané lakování kabiny vzhledem k reklamaci barvy, za kterou přejala odpovědnost. Odvolací soud se dále ztotožňuje se závěrem soudu prvého stupně o tom, že formulace ujednání nabídnutého [právnická osoba] nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, že [právnická osoba] se zavázala, že žalobci zaplatí veškeré náklady lakování (jak vyplývá ze slov uvedených v e-mailu„ [anonymizována dvě slova] [obec] uhradí dodavateli [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] náklady spojené s lakováním cisterny“), výklad ujednání je pak zcela jednoznačně potvrzen i tím, že taková úhrada byla předpokladem bezprostředního dalšího převzetí vozidla žalovaným bez jakéhokoli dalšího nároku na kompenzaci vadné barvy (jak je rovněž uvedeno v tomto e-mailu). Je tedy nutno právně uzavřít, že trojstrannou dohodou došlo k modifikaci původního vztahu mezi účastníky tohoto řízení, na základě kterého se úhradu lakování zavázala zaplatit [právnická osoba], což zjevně přijal také žalobce, když této společnosti cenu lakování vyfakturoval. Za této situace je tak zřejmé, že mezi žalobcem a žalovaným již netrvá původní závazek žalovaného uhradit cenu lakování. Odvolací soud se proto zcela ztotožňuje s tím, že žalovaný již není povinen hradit žalobci sjednanou cenu lakování.

12. Jde-li pak o orientačně sjednanou zbývající cenu díla, pak se odvolací soud rovněž ztotožňuje se závěry soudu prvého stupně o tom, že žalobce by měl právo na náhradu zvýšené ceny díla jen za podmínek ust. § 2612 o. z., podle něhož, zjistil-li zhotovitel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude potřeba podstatně překročit, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu s odůvodněným určením nové ceny; neučiní-li to bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil a nebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně.

13. V dané věci přitom bylo zjištěno, že zhotovitel po uzavření smlouvy objednateli neoznámil překročení ceny podstatným způsobem (přitom tato jeho povinnost vyplývala i z jeho vlastních všeobecných obchodních podmínek), proto nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně.

14. Odvolací soud se ztotožňuje také s právním posouzením soudu prvého stupně v tom, že případné částečné změny v provádění díla nepředstavují v této věci takovou změnu dohody o dílo, že by tím došlo ke sjednání nějakého nového závazku mezi žalobcem a žalovaným. Předně je nutno poukázat na skutečnost, že od převzetí zakázky žalobce označoval předmět díla vždy stále jednotným číslem„ servisní zakázky“, tedy sám dával objednateli najevo, že jde stále o tutéž servisní zakázku. Je také zřejmé, že mezi účastníky nedošlo nikdy k žádnému jinému obecnému vymezení předmětu díla, které bylo definováno jako„ demontáž cisternové nástavby z použitého podvozku a montáž na nový vybraný zákazníkem a technicky specifikovaným montážní firmou, opatření cisternového vozidla všemi potřebnými doklady pro jeho provoz včetně veškerých zkoušek“. Naopak je zřejmé, že stále šlo o tentýž předmět díla. Uvedení konkrétního rozsahu prací na díle je pak spíše jen případným odborným podkladem pro kalkulaci ceny díla a, mělo-li by na základě jiného popisu plánovaných operací dojít k zásadnímu překročení dříve orientačně sjednané ceny díla, pak bylo nezbytné, aby v souladu se svými vlastními všeobecnými podmínkami, ale především v souladu s ust. § 2612 zhotovitel bez zbytečného odkladu informoval objednatele včetně toho, že mu předloží odůvodněné určení konkrétní nové ceny. Takový postup totiž zakládá objednateli možnost volby dalšího svého postoje ve smyslu ust. § 2612 odst. 2 o. z. a takové právo nelze objednateli faktickým postupem zhotovitele odejmout.

15. Za této situace je tak zcela správný závěr soudu prvého stupně o tom, že, neoznámil-li žalobce žalovanému bezodkladně navýšení ceny určené odhadem, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně, tedy nemá právo na zaplacení jiné částky, než která byla původně sjednána a která již v průběhu řízení byla žalovaným zaplacena. Stalo-li se tak bezprostředně poté, co žalovaný teprve obdržel fakturu, o níž bylo původně dohodnuto, že je podmínkou platby, pak nelze dospět ani k závěru, že by se před podáním žaloby či v průběhu řízení žalovaný ocitl v prodlení s placením této částky.

16. Za této situace tak soud prvého stupně zcela správně žalobu na zaplacení částky 821 501,50 Kč s příslušenstvím zamítl.

17. Odvolací soud z těchto důvodu rozhodnutí soudu prvého stupně v odvoláním dotčené části ve věci samé potvrdil postupem podle § 219 o. s. ř.

18. Soud prvého stupně také správně posoudil odpovědnost žalobce za náhradu nákladů řízení v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud pouze dospěl k závěru, že náklady řízení vznikly v jiné výši, než která byla stanovená soudem prvého stupně.

19. V této věci žalobce uplatil žalobou nárok na zaplacení částky 860 276,90 Kč s příslušenstvím. Byla-li žaloba vzata částečně zpět pro plnění žalovaného v průběhu řízení, pak již bylo výše konstatováno, že žalobce se neocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, proto nelze mít za to, že by byla vzata zpět žaloba, která vůči němu byla podána důvodně. Za této situace tak zavinění na zastavení řízení rovněž nese žalobce, je proto povinen hradit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu bylo odvolacím soudem zjištěno, že náklady řízení žalovaného představují náklady právního zastoupení, a to v souvislosti s poskytnutím 14 úkonů právní služby. Byla-li předmětem řízení částka 860 276,90 Kč, pak je zřejmé, že v souladu s ust. § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) činí odměna za jeden úkon právní služby 11 780 Kč. Při poskytnutých 14 úkonech právní služby to představuje částku 164 920 Kč, k tomu bylo připočteno 14 režijních paušálů za hotové výdaje podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 14 200 Kč spolu s připočtením daně z přidané hodnoty pak činí celkové náklady řízení žalovaného před soudem prvého stupně 209 717 Kč.

20. Byl-li žalovaný plně úspěšný také v odvolacím řízení, má podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. právo také na plnou náhradu nákladů v odvolacím řízení. V odvolacím řízení bylo předmětem řízení zaplacení částky 821 501,59 Kč s příslušenstvím, proto sazba jednoho úkonu právní služby podle advokátního tarifu činí 11 620 Kč. V odvolacím řízení byly poskytnuty dva úkony právní služby v hodnotě 23 240 Kč, dále byly připočteny hotové výdaje v podobě režijních paušálů 600 Kč, cestovní výlohy 452 Kč a náhrada za ztrátu času stráveného na cestě 400 Kč Celkem tak činí náklady odvolacího řízení žalovaného 24 692 Kč, respektive s připočtením DPH 29 877 Kč. Jde-li o výši náhrady nákladů před soudem prvého stupně i před soudem odvolacím, odvolací soud při výpočtu odměny za právní zastoupení postupoval podpůrně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., když po zrušení vyhlášky předpokládané ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. zde není žádný zvláštní předpis předpokládaný o. s. ř. Stanovená výše odměny za právní zastoupení byla poměřená principy spravedlivého uspořádání vztahu mezi účastníky a jeví se jako přiměřenou a odpovídající výší náhrady nákladů za právní zastoupení při poměření hodnoty sporu, významu řízení pro účastníky i složitosti právní služby.

21. Za této situace proto odvolací soud postupem podle § 220 o. s. ř. (za přiměřeného použití) změnil rozhodnutí soudu prvého stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, že výše této náhrady činí 209 717 Kč.

22. Procesně neúspěšnému žalobci pak bylo uloženo zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 29 877 Kč.