o určení dědického práva žalobkyně po zůstaviteli MUDr. Milanu Smolejovi, zemřel 12. února 2023, z holografní závěti zůstavitele s datem 10. 7. 2015,

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. vyhověl žalobě žalobkyně a určil (co do svého smyslu) žalobkyni za osobu, jíž svědčí univerzální dědické právo z holografní závěti s datem [datum] po zůstaviteli [Jméno zůstevitele], který zemřel [datum], a výrokem II. rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 56 880 Kč, ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku, k rukám [Jméno advokátky A], advokátky, se sídlem v [adresa]. Výrokem III. pak uložil žalované povinnost v rozsahu 100% zaplatit náklady řízení státu, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením, České republice – Okresnímu soudu v [adresa], ve lhůtě, stanovené v samostatném usnesení.

2. K důvodům tohoto svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že toto sporné řízení účastníků vyplývá ze skutkového sporu více osob o dědické právo po zůstaviteli [Jméno zůstevitele], který zemřel [datum], které uplatňují dědické právo v pozůstalostním řízení tohoto zůstavitele, které vede Okresní soud v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], kdy manželka zůstavitele a syn zůstavitele uznali do pozůstalostního řízení manželkou zůstavitele předloženou holografní závěť zůstavitele s datem [datum] za pravou a platnou, naopak dcera zůstavitele pravost a platnost této závěti popřela, s tvrzením, že na listině není pravé písmo a pravý podpis zůstavitele, jak jej zná, a, že v době pořízení závěti nebyl zůstavitel v důsledku požití medikace – lék [Anonymizováno] – v předvečer plánované operace na [datum] ([datum]) přechodně způsobilým právně jednat, jednal tedy v přechodné duševní poruše. Usnesením pozůstalostního soudu, které nabylo právní moci [datum], bylo manželce zůstavitele, coby závětní dědičce z posuzované soukromé závěti, uloženo podat proti dceři zůstavitele žalobu na určení, že je dědičkou (ve smyslu, že jí svědčí dědické právo) zůstavitele z konkrétně jím pořízené holografní závěti v konkrétní lhůtě s konkrétním poučením o důsledcích nepodání takové žaloby. V souladu s tímto odkazujícím usnesením se žalobkyně zachovala, podala k soudu svoji žalobu včas, tedy v rámci stanovené jí lhůty. Není tak povinna tvrdit a prokazovat svůj naléhavý právní zájem na jí požadovaném určení. Výsledky provedeného dokazování listinami, včetně znaleckých posudků z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, zdravotnictví, odvětví psychiatrie, včetně výslechů znalců, jakož i výslechů svědků, přinesly zjištění o rozhodném skutkovém stavu, konkrétně to, že zůstavitel, který zemřel, jako ženatý s [Jméno žalobkyně], dne [datum], zanechal dva potomky, syna a dceru, a dále holografní závěť s datem [datum], v níž za svoji univerzální dědičku veškerého svého majetku povolal svoji tehdejší partnerku, v době své smrti manželku. Tento zůstavitel [datum] podstoupil za svého života po úrazu ramene v [Anonymizováno] plánovaný operační zákrok, přičemž k této operaci do nemocnice nastoupil [datum] v 7:00 hodin, v 7:30 hodin mu byl v nemocnici podán lék [Anonymizováno], samotná operace započala v 9:00 hodin, v den operace byl pořízen anesteziologický záznam, z nemocnice byl propuštěn [datum]. Dne [datum] bylo sepsáno tzv. předanestetické vyšetření, v němž je uvedena večerní premedikace den před výkonem a premedikace ranní v den výkonu – 1 tableta [Anonymizováno]. V době, kdy je datována posuzovaná listina, žalobkyně ještě nebyla manželkou zůstavitele, manželství uzavírali spolu později, v té době byla jeho dlouhodobou partnerkou, vedli spolu společnou domácnost, vztah spolu udržovali od roku 2006. Znalecký posudek z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, včetně slyšení znalce, přinesl v odborných závěrech zjištění s vysokou mírou pravděpodobnosti, že na zkoumané listině je pravý podpis zůstavitele a, že zůstavitel i vyhotovil ručně psaný text této listiny. Znalec vyloučil možnost padělku, konstatoval, že měl dostatek věrohodného srovnávacího materiálu. Znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, včetně slyšení znalkyně, ve svých odborných závěrech přineslo zjištění, že obsahem dostupné lékařské dokumentace zůstavitele ve vztahu k jím podstoupenému operačnímu zákroku v nemocnici [datum] a výpovědí slyšených svědků nejsou takové konkrétní záznamy (informace), které by svědčily o konkrétní psychopatologii, nepřechodné duševní poruše či přechodném zhoršení psychických funkcí zůstavitele, které by narušily jeho kontakt s realitou natolik, že by snížily jeho schopnost samostatně právně jednat v posuzované době pořízení závěti, je tak namístě vycházet z presumpce duševního zdraví zůstavitele. Vypracovaný znalecký posudek z odvětví zdravotnictví, obor farmakologie je ve svých závěrech vystavěn na pouhé domněnce o užití léku [Anonymizováno] zůstavitelem před operací, resp. bezprostředně před pořízením závěti, není tento závěr vůbec relevantní k posouzení daného sporu účastníků o dědické právo. Sama o sobě určitá písařská chyba v adrese zůstavitele na listině nesvědčí o tom, že by byl zůstavitel odtržen od reality. Ani z výpovědí slyšených svědků žádné konkrétní skutečnosti ve vztahu k případné přechodné neschopnosti zůstavitele právně jednat v době, kdy pořídil posuzovanou závěť, nejsou uvedeny. Na listině je pak uveden i čas u data pořízení listiny 6:30 hodin. Po právní stránce tedy zkonstatoval, že, s ohledem na datum smrti zůstavitele i datum zkoumané listiny, uplatní se platné hmotněprávní i procesněprávní předpisy dědického práva, závěry znalců z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, a zdravotnictví, odvětví psychiatrie, má za přesvědčivé, znalecké posudky mají formální náležitosti dodrženy. Další provedené důkazy jejich závěry nezpochybňují, znalci při svých slyšeních své odborné závěry obhájili přesvědčivým způsobem. Znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví farmakologie, který předložila žalovaná, podává čistě hypotetický závěr, není-li podložen konkrétním zjištěním, že zůstavitel lék [Anonymizováno] skutečně večer před operací, tj. dne [datum], požil. I tento znalecký posudek ve svých závěrech nakonec konstatoval, že není možné zpětně objektivně zhodnotit přesný stav kognice zůstavitele. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] měla dostatečné podklady, jde-li o obsah soudního spisu a konkrétní lékařské zprávy, související s prodělaným operačním zákrokem zůstavitele [datum] a správně odůvodnila presumpci duševního zdraví, pokud ani z výpovědí svědků, ani z lékařských podkladů, nezjistila žádné konkrétní skutečnosti, které by jí umožnily presumpci duševního zdraví zůstavitele jakkoliv zpochybnit. Užití léku [Anonymizováno] zůstavitelem [datum] nelze bez dalšího dovozovat z předanestetického vyšetření z [datum] a ani z anesteziologického záznamu těsně před výkonem [datum]. Slyšení svědci jednoznačně potvrdili, že večerní premedikace je bez významu, pokud pacient byl přijat k hospitalizaci až v ranních hodinách v den operace a žádá léčiva mu nemocnicí na večerní dobu před výkonem s sebou domů poskytnuta nebyla. Pokud mu byla v nemocnici podána premedikace kolem 7:30 hodin, pak to již bylo v době po sepisu posuzované listiny. Další provádění dokazování by bylo nadbytečné, včetně revizních znaleckých posudků, tím spíše, že z účastnické výpovědi žalobkyně vyplynulo, že zůstavitel vážněji onemocněl až v srpnu 2022, kdy se léčil na onkologii, podstupoval chemoterapii, přesto byl v plném duševním zdraví v podstatě až do dne svého úmrtí. O tom, že se v obsahu posuzované listiny jedná o poslední vůli zůstavitele, z textu listiny není žádných pochyb, nemohou na tomto závěru změnit žádné nepřesnosti v osobních údajích zůstavitele ani zvolená formulace, je-li tato listina označena jako poslední vůle. To, že listina obsahuje vůli zůstavitele, je pak zřejmé i ze skutečnosti, že listinu zůstavitel svěřil své tehdy partnerce, později manželce, měl reálnou možnost ji později za svého života změnit nebo zničit, což neučinil. Uzavřel tedy o tom, že předložená listina je pravou a platnou poslední vůlí zůstavitele, z níž dědické právo po zůstaviteli univerzálně svědčí žalobkyni.

3. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání je podáno včas, oprávněnou osobou, směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal odvoláním žalované napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212, § 212a odst. 1, 5 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a neshledal odvolání žalované opodstatněným.

4. Posouzením dosavadního obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některou ze zmatečnostních vad řízení, uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř., či jinou vadou řízení, která by měla nebo mohla mít za následek nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci, k nimž je odvolací soud povinen přihlížet i z úřední povinnosti.

5. Pokud jde o otázku existence naléhavého právního zájmu žalobkyně na jí požadovaném určení, tak z pohledu odvolacího soudu tuto otázku soud prvního stupně uzavřel v souladu s konstantní soudní judikaturou i soudní praxí, tedy zcela správně konstatoval, že žaloba žalobkyně, podaná jí k soudu ve smyslu § 170 zákona č. 292/2013 Sb. (dále jen „z. ř. s.“) na základě odkazu žalobkyně z pozůstalostního řízení zůstavitele [Jméno zůstevitele], který zemřel [datum], vedeného Okresním soudem v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], kterým bylo žalobkyni uloženo podat spornou žalobu o určení sporné skutečnosti (svého dědického práva po zůstaviteli z konkrétně jím pořízené holografní závěti), jde o žalobu tzv. svého druhu na určení sporné právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá přímo z právního předpisu, nejedná se tak o určovací žalobu ve smyslu § 80 o. s. ř. Žalobkyně tak nebyla povinna tvrdit a prokazovat skutečnosti, svědčící o existenci jejího naléhavého právního zájmu na jí požadovaném určení sporné skutečnosti, tedy podle smyslu jím podané žaloby na určení svého dědického práva po zůstaviteli z konkrétního jim provedeného pořízení pro případ smrti (holografní závěť s datem [datum]). I přes formulaci žalobního petitu žalobkyní, vzhledem k z její strany uplatněným skutečnostem, je i z pohledu odvolacího soudu zřejmé, že v daném řízení se žalobkyně nedomáhá určení, že je dědičkou zůstavitele ve vztahu ke konkrétnímu jím pořízení pro případ smrti, ale smyslem jí podané žaloby je vyřešit to, zda jí svědčí, či nikoliv, dědické právo po zůstaviteli z konkrétního jím provedeného pořízení pro případ smrti v holografní formě. O tom, kdo je či není dědicem konkrétního zůstavitele, je totiž oprávněn rozhodovat výlučně jen pozůstalostní soud v pozůstalostním řízení konkrétního zůstavitele v souvislosti s vydáním konečného rozhodnutí.

6. Soud prvního stupně rovněž zcela správně zkonstatoval, že žalobkyně podala svoji žalobu na podkladě odkazu z pozůstalostního řízení zůstavitele ve lhůtě soudem jí pro tento účel stanovené, tedy včas, svým účelem pak v souladu s odkazujícím usnesením.

7. Za situace, kdy v pozůstalostním řízení zůstavitele syn zůstavitele dal svým vyjádřením o pravosti a platnosti posuzovaného pořízení zůstavitele pro případ smrti zřetelně najevo, že se pozůstalostního řízení zůstavitele nadále nehodlá účastnit v postavení dědice zůstavitele, není vadou odkazujícího usnesení pozůstalostního soudu ani žaloby žalobkyně, že na straně žalované tzv. nestojí syn zůstavitele. Potud tak i z pohledu odvolacího soudu byla otázka aktivní a pasivní věcné legitimace účastníků v tomto sporném řízení posouzena správně.

8. S ohledem na datum úmrtí zůstavitele, jakož i datum vzniku posuzované listiny (i z pohledu odvolacího soudu podle svého obsahu prosté holografní závěti zůstavitele), se při projednání pozůstalosti po zůstaviteli a rovněž i v tomto sporném řízení o určení dědického práva žalobkyně po zůstaviteli z konkrétní holografní závěti zůstavitele na podkladě žaloby žalobkyně, kterou, jak již bylo uvedeno výše, podala v souladu s provedeným odkazem pro ni od pozůstalostního soudu do sporného řízení, uplatní platné procesněprávní i hmotněprávní předpisy dědického práva, tedy z.č. 89/2012 Sb., dále jen o. z., o. s. ř. a. z. ř. s.

9. Podle § 1532 a § 1533 o. z., závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami. Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

10. Podle § 581 o. z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

11. Podle § 1494 o.z., závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní sobě vlastní smysl.

12. Obecně je namístě k důvodům tohoto rozhodnutí zmínit, že závěť je jedním z dědických titulů, jedná se o jednostranný, kdykoliv odvolatelný nebo změnitelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Jde o jednostranné právní jednání, jímž zůstavitel povolává jednu nebo více osob za své dědice, popř. povolává také odkazovníka. Závěť může být pořízena v podobě soukromé či veřejné listiny, ve formě písemné i ústní. Pořizuje-li zůstavitel pro případ své smrti o svém majetku, platí, že musí mít pořizovací způsobilost ke dni podpisu příslušného právního jednání a musí splnit určité formální zákonné požadavky, stanovené pro jednotlivá pořízení pro případ smrti. Účinky pořízení pro případ smrti v případě závěti nastávají až po smrti zůstavitele. Mezi závěti pořízené tzv. soukromou listinou patří mj. holografní závěť (závěť vlastnoruční). Při posuzování platnosti takovéhoto právního jednání zůstavitele je zapotřebí preferovat platnost tohoto právního jednání před neplatností, a to co možná s nejvyšší mírou respektu k vůli zůstavitele. K tomu, aby holografní závěť byla platným právním jednáním, je předně požadováno to, aby zůstavitel takovou závěť vlastní rukou celou napsal a vlastní rukou ji podepsal.

13. Jde-li o rozhodný skutkový stav věci, tak z pohledu odvolacího soudu soud prvního stupně na základě procesně relevantním způsobem provedeného dokazování správným a úplným způsobem zjistil, že zůstavitel [Jméno zůstevitele] zemřel [datum], jako ženatý s [Jméno žalobkyně], manželství uzavírali [datum], toto manželství trvalo k datu smrti zůstavitele, vztah spolu pozdější manželé udržovali od roku 2006 a vedli společnou domácnost. Jednalo se o druhé manželství zůstavitele. Pozůstalostní řízení bylo zahájeno [datum] a úkony soudního komisaře byla pověřena notářka, [tituly před jménem] [jméno FO], se sídlem v [adresa]. Zůstavitel zanechal dva potomky, dceru [Jméno žalované] a syna [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Dále zanechal holografní závěť s datem [datum] s časem sepisu 6:30 hodin s textem: „Poslední vůle Já, [Jméno zůstevitele], nar. [datum], bytem [adresa], tř. [adresa] rozhoduji zcela svobodně, že všechen můj movitý i nemovitý majetek přechází do vlastnictví mé životní partnerky, paní [jméno FO], narozené [Datum narození žalobkyně]. [Jméno zůstevitele]“. Tuto listinu předložila do pozůstalostního řízení zůstavitele [datum] [Jméno žalobkyně] a prohlásila, že ji měla u sebe v úschově od zůstavitele, že je sepsána a podepsána vlastní rukou zůstavitele. Listina byla předložena jako otevřená, nebylo v ní mazáno nebo prováděny opravy, nebyla v ní zpozorována závada či poškození. Protokol o zjištění stavu a obsahu této závěti byl sepsán v notářské kanceláři notářky v [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO], jako pověřené soudní komisařky, [datum]. Při jednání soudu prvního stupně [datum] pozůstalá manželka a pozůstalý syn uznali tuto listinu, coby závěť zůstavitele, za pravou a platnou, dcera zůstavitele namítla neplatnost této závěti ,s tvrzením o tom, že zůstavitel ji pořídil ve stavu, kdy nebyl způsobilý právně jednat pro přechodnou duševní poruchu v souvislosti s užitím léku [Anonymizováno] před operací (večer) [datum], které se podrobil [datum] v nemocnici v [adresa]. Dále namítla, že listina není pravá, pokud jde o písmo a podpis zůstavitele, jak jej zná. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], právní moc [datum], bylo pozůstalé manželce uloženo podat ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení u Okresního soudu v [adresa] žalobu proti dceři zůstavitele na určení, že je dědičkou zůstavitele ze závěti.

14. Pokud se týká zkoumané listiny (závěti zůstavitele), předložené manželkou zůstavitele v průběhu pozůstalostního řízení zůstavitele, pak v souvislosti s tou uplatněnou námitkou žalované, že se na této listině nejedná o vlastnoruční písmo a vlastnoruční podpis zůstavitele, byl v řízení před soudem prvního stupně zcela správně k důkazu zpracován a proveden soudní znalecký posudek z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, znalcem z příslušného oboru, který byl rovněž v řízení slyšen.

15. Po zhodnocení tohoto znaleckého dokazování, v provázanosti s dalším v řízení provedeným dokazováním (listinami, výpověďmi svědků, pozůstalostním spisem zůstavitele), odvolací soud, zcela ve shodě se soudem prvního stupně, uzavírá, že po skutkové stránce bylo na základě v řízení relevantně provedeného dokazování zjištěno, že není pravdivé tvrzení žalované o tom, že posuzovanou listinu zůstavitel vlastnoručně nepsal a nepodepsal. Provedené dokazování tedy vyvrací v tomto směru toto tvrzení žalované.

16. Samozřejmě obecně platí, že znalecký posudek z oboru písmoznalectví, odvětví zkoumání ručního písma, potvrzovaný výslechem zpracovatele – znalce, podaný jím v příslušném oboru, je nepřímým důkazem, který je svou podstatou vždy do určité míry možnou spekulací, ovšem v posuzované věci podaný znalcem z příslušného oboru znalecký posudek svým odborným závěrem s vysokou mírou pravděpodobnosti představuje natolik významný (zásadní) důkaz, který, je-li podpořen i dalšími nepřímými důkazy, úspěšně vyvrací žalovanou vznášené pochybnosti o pravosti posuzované listiny, jde-li o to, že by zůstavitel listinu sám vlastní rukou nenapsal a sám vlastní rukou nepodepsal.

17. Tedy i pro odvolací soud jsou odborné závěry tohoto znalce zcela přesvědčivé, zejména jeho vyjádření při jednání soudu prvního stupně o tom, že ve zkoumaném případě šlo v textu listiny o spontánní rukopis, kterému lze důvěřovat, neboť jsou v něm přítomny přirozené [rodné přijmení] stereotypy, byla nalezena celá řada podrobností, které svědčí o tom, že text sepsala a podepsala jedna osoba, a to zůstavitel. Znalec pak jednoznačně soudu potvrdil, že pro své závěry měl dostatečné množství vhodného srovnávacího materiálu, který mu umožnil své závěry stanovit s vysokou mírou pravděpodobnosti. Za významné lze považovat i vyjádření znalce o tom, že nezjistil ve zkoumané listině žádné stopy nebo znaky, nasvědčující tzv. technickému padělání písma a podpisu na zkoumané listině, vyloučil tento znalec i možnost technického padělku, stejně tak padělku bez snahy o nápodobu čili podpisu smyšleného. Vyloučil pak i variantu pravého a záměrně komoleného podpisu, přičemž konstatoval, že mohl uvažovat pouze o variantě padělků typu napodobeniny vzoru či neobvyklé či rozpoznatelné variantě pravého podpisu zůstavitele, avšak v tomto případě žádné znaky zaváhání v kvalitě psacího tahu zjištěny nebyly. Všechny nalezené jím shody a podobnosti jsou podpořeny vysokou jistotou, plynulostí a dynamikou, což jsou skutečnosti, které významně svědčí proti variantě padělku typu napodobeniny.

18. Za situace, kdy ani odvolací soud nezjistil, a to ani na základě konkrétních tvrzení samotné odvolatelky, žádné konkrétní důvody k tomu, aby tyto znalcem přijaté odborné závěry nechal v řízení přezkoumat, tak, ve shodě se soudem prvního stupně, dospěl k závěru, že bylo v řízení provedeným dokazováním prokázáno, že zkoumaná listina zůstavitele je zůstavitelem vlastnoručně napsána a podepsána, aniž by bylo zapotřebí důkazní řízení dále doplňovat. Z podstaty věci by totiž opět k doplnění dokazování mohlo přicházet v úvahu jen nepřímé dokazování, což nemůže vést k žádnému reálnému zpřesnění výše uvedeného odborného závěru znalce. V tomto směru provádět doplnění dokazování by tak bylo zbytečné, neúčelné, vedlo by jen k protahování soudního řízení, jsou-li odborné závěry, přijaté znalcem, o pravosti písma a podpisu na zkoumané listině ze strany zůstavitele, konkrétní a přesvědčivé a nezpochybňují je nikterak ani okolnosti, za nichž došlo k nalezení a předložení posuzované listiny v průběhu pozůstalostního řízení zůstavitele.

19. Při těchto skutkových závěrech tak i odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně zcela správně právně uzavřel o dodržení základní formální náležitosti posuzovaného typu pořízení pro případ smrti ze strany zůstavitele z pohledu § 1533 o.z., jde-li o zkoumanou listinu.

20. Dále se pak za tohoto závěru zcela správně v důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně zabýval námitkou žalované o neplatnosti posuzovaného právního jednání zůstavitele z pohledu § 581 o.z., pokud tvrdila, že se zůstavitel v souvislosti s užitím konkrétního léku [Anonymizováno] (1 tbl.) večer před tím, než se následujícího dne podrobil plánovanému operačnímu zákroku v nemocnici v [adresa] (operaci ramene po úrazu) v dopoledních hodinách, dostal k okamžiku sepisu a podpisu posuzované listiny (časově zcela bezprostředně před svým nástupem do nemocnice k této operaci) do stavu u něj přítomné přechodné duševní poruchy, která jej činila neschopným právně jednat.

21. I z pohledu odvolacího soudu provedené důkazy v tomto řízení toto tvrzení žalované s úspěchem vyvrátily.

22. Především totiž k důkazu provedené listiny a svědecké výpovědi nepřinesly žádné konkrétní zjištění o tom, že by si vskutku zůstavitel dle tvrzení žalované aplikoval (požil jej) jí tvrzený lék [Anonymizováno] ve večerních hodinách předcházejícího dne před sepisem listiny.

23. Za tohoto závěru (skutkového) pak žalovanou (odvolatelkou) předložený znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví farmakologie, je ve svých závěrech, což ostatně i znalec výslovně připouští, jen čirou spekulací o možných účincích požití tohoto léku na změnu schopnosti zůstavitele právně jednat v rozhodný okamžik, jež ale není podložena konkrétním zjištěním o požití tohoto léku zůstavitelem v konkrétní den a dobu. Nelze tak z ní pro posouzení dané věci vycházet.

24. V řízení slyšení svědci pak ve svých výpovědích nepřinesli žádná konkrétní zjištění o tom, co by sami viděli a slyšeli, z nichž by bylo možno usuzovat na to, že by zůstavitel v souvislosti se svým nástupem k operaci v nemocnici jevil jakékoliv známky změny svého duševního stavu, jež by snad mohly souviset s dřívějším požitím léku [Anonymizováno], jak tvrdí žalovaná (odvolatelka).

25. Nadto podle časového údaje, uvedeného zůstavitelem v posuzované listině, byla jím zkoumaná listina sepsána a podepsána ještě před tím, než ke své plánované hospitalizaci do nemocnice za účelem operace konkrétního dne nastoupil. Tedy byla jím sepsána a podepsána ještě před tím, než byl zůstaviteli v souvislosti s přijetím k hospitalizaci podán lék [Anonymizováno] v nemocnici bezprostředně před uskutečněním jeho operace.

26. Nechal-li pak soud prvního stupně k tomuto tvrzení žalované (odvolatelky) v řízení zpracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, znalkyní z příslušného oboru, tak jeho odborné závěry po posouzení obsahu zdravotnické dokumentace zůstavitele, vážící se k této jeho konkrétní hospitalizaci za účelem operace, jakož i výpovědí svědků, jednoznačně přináší to zjištění, že neexistují žádné konkrétní podklady, týkající se psychického stavu zůstavitele v rozhodné době (datum a konkrétní čas pořízení zkoumané listiny), které by umožnily přijmout závěr o přítomnosti konkrétní, byť i jen přechodné, duševní poruchy u zůstavitele, která by jej činila neschopným právně jednat. Slyšení svědci totiž z vlastního poznání nepopisovali špatný duševní stav zůstavitele a z obsahu jeho zdravotnické dokumentace rovněž nic konkrétního o tomto nevyplynulo, tvrzené užití léku [Anonymizováno] zůstavitelem ve večerních hodinách předcházejícího dne před sepisem listiny není zdravotnickou dokumentací ani výpověďmi svědků nikterak verifikováno.

27. Za této situace je tak zapotřebí v dané věci vycházet z tzv. předpokladu duševního zdraví zůstavitele v rozhodné době, nejsou-li žádné konkrétní podklady, jež by umožnily tuto presumpci jakkoliv zpochybnit. Ostatně žalovaná ani žádná konkrétní svá tvrzení, např. o depresivním ladění zůstavitele, o jeho psychiatrické či psychologické nepohodě v důsledku požití jí tvrzeného léku, jež by svědčily o možné přítomnosti, byť přechodné, duševní poruchy u zůstavitele v rozhodný okamžik, nepřinesla, netvrdila (nepředložila) ani žádné konkrétní důkazy, z nichž by jakkoliv relevantní skutečnosti k této otázce mohly vyplývat a mohly tak působit, jako podklad, pro případné další prověřování (zpřesňování) odborného závěru znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.

28. Za této situace soud prvního stupně neměl důvod přistoupit k realizaci poučovací povinnosti dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.

29. Závěry této znalkyně, zejména pak ty, které podávala při svém osobním slyšení, jsou i pro odvolací soud natolik konkrétní a přesvědčivé, že z jeho pohledu není dán žádný důvod k tomu, aby byl tento znalecký posudek přezkoumáván, a to právě proto, že, absentují-li jakékoliv konkrétní podklady pro zpřesnění tohoto závěru, bylo by toto doplňování dokazování zjevně nadbytečné, neúčelné, neboť nemůže objektivně přispět ke zjištění rozhodného skutkového stavu jinak, než tak, jak to vyplývá z výsledku provedeného dokazování, mj. i znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.

30. Pokud se pak jedná o námitku žalované, že ve zkoumané listině (závěti) není uvedena správná (úplná) adresa bydliště zůstavitele a není zde výslovně uvedeno, že zůstavitel povolává svojí tehdejší přítelkyni (později manželku) za svoji dědičku, tak ani z pohledu posouzení odvolacím soudem na podkladě těchto tvrzení žalované (odvolatelky) nevznikají žádné reálné pochybnosti o obsahu posuzovaného právního jednání zůstavitele z hlediska jeho určitosti a srozumitelnosti.

31. Sama o sobě neúplnost údaje v adrese bydliště zůstavitele nesvědčí pro závěr o neurčitosti nebo nesrozumitelnosti zkoumané závěti zůstavitele.

32. Pokud jde o namítanou formulaci toho, jak zůstavitel povolal (nepovolal) konkrétní osobou za svého dědice, tak podle ustálené judikatury soudu výklad právního jednání může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno a vůle jednajícího se při výkladu právního jednání, vyjádřeného slovy, uplatní jen, není-li v rozporu s jazykovým projevem. Tato pravidla se uplatní i při výkladu písemného právního jednání, resp. i takového, který lze platně učinit jen písemně. Pomocí výkladu právního jednání nelze měnit smysl, obsah jinak jasného právního jednání.

33. I z pohledu odvolacího soudu v posuzovaném případě na podkladě uplatněné námitky žalované nevznikají žádné důvodné pochybnosti o tom, že by předmětem zkoumané listiny, předložené do pozůstalostního řízení zůstavitele, jako jeho závěť, bylo namístě důvodně pochybovat o tom, že svým obsahem nejde o pořízení zůstavitele pro případ smrti se stanovením konkrétní osoby svého (univerzálního) dědice v osobě tehdejší jeho partnerky (v době jeho smrti manželky). Z pohledu odvolacího soudu totiž tím, jak zůstavitel sám listinu uvedl, je jeho vůle vyjádřena zcela jasně a nelze mít žádné důvodné pochybnosti o tom ve vztahu k dalšímu textu této listiny, že touto listinou projevil svoji vůli pro případ své smrti.

34. Z pohledu odvolacího soudu soud prvního stupně zcela v souladu s respektem k vůli zůstavitele takto k výkladu obsahu posuzovaného právního jednání zůstavitele přistoupil a dovodil, že zůstavitel chtěl povolat svoji tehdejší partnerku (v době jeho smrti manželku) touto listinou pro případ své smrti za svoji univerzální dědičku.

35. V tomto směru se názor odvolacího soudu nikterak neodlišuje od závěru soudu prvního stupně.

36. Z tohoto pohledu se tak i podle závěru odvolacího soudu jedná o určitou závěť zůstavitele z hlediska svého obsahu.

37. Nadto je k vyvrácení tohoto argumentu žalované (odvolatelky) z pohledu odvolacího soudu namístě zmínit, že je tento výše přijatý závěr významně podpořen samotným zůstavitelem v tom, že po sepisu posuzované listiny skutečně vstoupil do manželství s osobou, kterou za svoji dědičku povolal, a přesto, že měl objektivně možnost poté, co úspěšně operaci absolvoval, před níž zkoumanou listinu pořídil dle datace a času pořízení, tuto listinu změnit či zničit, do své smrti k tomu nepřistoupil.

38. Tedy i tyto zjištěné okolnosti ohledně vlastního projevu vůle zůstavitele přesvědčují i odvolací soud o tom, že skutečnou vůlí zůstavitele bylo ve vztahu k posuzované listině pořídit o svém majetku pro případ smrti závětí ve prospěch žalobkyně.

39. Z výše uvedených důvodů tak odvolací soud shledal rozhodnutí soudu prvního stupně, jde-li o vyhovující výrok I., věcně správným, proto jej, s využitím § 219 o.s.ř., potvrdil (jak již bylo uvedeno výše, odvolací soud má za to, že, co do svého významu, vyhovující výrok I. rozsudku soudu prvního stupně vyjadřuje závěr sporného nalézacího soudu o tom, že žalobkyni svědčí dědické právo po zůstaviteli z konkrétní jím pořízené holografní závěti, jak byla nalezena, resp. předložena v průběhu pozůstalostního řízení tohoto zůstavitele s datem [datum]).

40. Odvolacím soudem pak bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno podle § 219 o.s.ř. i v závislých výrocích o nákladech řízení.

41. Ve vztahu mezi účastníky soud prvního stupně zcela správně rozhodl o nákladech řízení, pokud vycházel z ustanovení § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř.

42. Z hlediska výsledku tohoto řízení byla žalobkyně s uplatňováním svého práva proti žalované plně úspěšná, v důsledku čehož jí svědčí i proti žalované právo na náhradu účelně jí vynaložených nákladů v tomto řízení.

43. Podle obsahu spisu soudu prvního stupně v průběhu řízení před soudem prvního stupně plně úspěšné žalobkyni vznikly účelně náklady na zaplaceném jí soudním poplatku z návrhu na zahájení řízení a na nákladech svého právního zastoupení advokátem.

44. Výše žalobkyní zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení činila částku 2 000 Kč.

45. Pokud pak jde o náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem, tak, z pohledu odvolacího soudu, soud prvního stupně, s přihlédnutím k provedenému vyúčtování, stanovil správně rozsah účelně vykonaných úkonů právní služby advokátem (celkem 13), jakož i sazbu odměny advokáta žalobkyně/úkon právní služby, stejně tak i hotové výdaje, s přihlédnutím k vyhlášce č. 177/1996 Sb., v platném znění do konce roku 2024 i po [datum].

46. I odvolací soud je toho názoru, že v projednávané věci v návaznosti na provedené vyúčtování nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem je soudem prvního stupně přiznaná odměna advokáta žalobkyně v celkové výši 50 380 Kč za celkem 13 úkonů právní služby (9x 3 100 Kč a 4x 5 620 Kč) plně odpovídající spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky.

47. S připočtením hotových výdajů advokáta úspěšné žalobkyně v paušální výši 300 Kč/1 úkon právní služby při 9 úkonech právní služby, tj. částky 2 700 Kč a 450Kč/1 úkon právní služby při 4 úkonech právní služby, tj. částky 1 800 Kč, jde celkem na nákladech právního zastoupení úspěšné žalobkyně o částku 54 880 Kč, kdy právní zástupkyně žalobkyně není plátcem DPH.

48. S připočtením soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení tak jde celkem o částku 56 880 Kč na nákladech řízení úspěšné žalobkyně.

49. Náhradu těchto nákladů je žalovaná zásadně povinna zaplatit žalobkyni v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Pokud pak soud prvního stupně tuto lhůtu stanovil žalované delší, konkrétně v délce 1 měsíc, pak odvolací soud jen na podkladě odvolání žalované neměl žádný důvod k tomu na tomto rozhodnutí cokoliv měnit.

50. Ani z pohledu odvolacího soudu nebylo v řízení zjištěno, ostatně to ani žalovanou nebylo konkrétně tvrzeno, nic, co by případně mohl soud zvažovat z hlediska využití ustanovení § 150 o.s.ř., byť i jen částečně, při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky.

51. Pokud jde o náklady odvolacího řízení ve vztahu mezi účastníky, tak, s ohledem na výsledek tohoto odvolacího řízení, odvolací soud uložil neúspěšné žalované povinnost zaplatit plně úspěšné žalobkyni i náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 151 odst. 1, § 224 odst. 1, 2, § 142 odst. 1 o.s.ř.), a to tak, jak bylo rozhodnuto výrokem II. tohoto rozsudku, když v průběhu odvolacího řízení plně úspěšné žalobkyni vznikly účelně náklady na jejím právním zastoupení advokátem v odvolacím řízení, který účelně vykonal v tomto odvolacím řízením 3 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, účast u 1 jednání odvolacího soudu, další porada s klientem [datum], přesahující 1 hodinu).

52. Se stejnou úvahou, s níž odvolací soud potvrdil, jako věcně správné, rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení mezi účastníky před soudem prvního stupně, kdy všechny úkony právní služby již v rámci odvolacího řízení byly vykonány advokátem úspěšné žalobkyně za účinnosti vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění od [datum], na podkladě podaného vyúčtování nákladů právního zastoupení žalobkyně v odvolacím řízení shledal odvolací soud důvodným přiznat úspěšné žalobkyni na náhradě odměny advokáta částku 16 860 Kč (3x 5 620 Kč), na náhradě hotových výdajů advokáta částku 1 350 Kč (3 450 Kč), na náhradě ztráty času advokáta částku 900 Kč (6x 150 Kč) a na náhradě cestovních výdajů advokáta částku 1 035 Kč, tj. celkem částku 20 145 Kč, kdy nadále není advokát žalobkyně plátcem DPH.

53. Ani v odvolacím řízení odvolací soud nezjistil žádnou konkrétní skutečnost, jíž by případně mohl (měl) zvažovat z hlediska možného uplatnění moderačního oprávnění soudu dle § 150 o.s.ř.

54. Tyto náklady odvolacího řízení je pak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně ( § 149 odst. 2, § 160 odst. 1 o.s.ř.).

55. Konečně podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

56. V projednávané věci na podkladě obsahu spisu soudu prvního stupně je zřejmé, jak to správně konstatoval v důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně, že státu vznikly náklady s tímto řízením, hrazené z rozpočtových prostředků státu, jejichž výše není dosud jednoznačně zřejmá. Na straně neúspěšné žalované pak nejsou dány důvody pro osvobození od placení soudních poplatků (§ 138 o.s.ř.). Za této situace bylo správně soudem prvního stupně rozhodnuto o uložení povinnosti neúspěšné žalované zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] náhradu nákladů řízení státu v rozsahu 100 %, s tím, že výše této povinnosti bude stanovena samostatným usnesením soudu, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení soudu.

57. Odvolací soud tak i v tomto výroku rozsudek soudu prvního stupně, jako věcně správný, potvrdil.