o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 9. února 2022 č. j. 229 C 157/2021-63,

1. Shora uvedeným rozsudkem Okresní soud v Kladně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 16 460 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), výrokem II. pak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částek 2 x 8 230 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jako provozovatel/vlastník vozidla [registrační značka] neuzavřel v období od [datum] do [datum] a dále v období od [datum] do [datum] k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Částky vždy představují příspěvek ve výši 7 930 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Výzvy k zaplacení těchto příspěvků byly žalovanému odeslány dne [datum] a [datum] a doručeny byly [datum] a [datum]. Soud prvního stupně věc projednal a rozhodl ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků.

2. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně zdůvodnil, že měl v úmyslu žalobce poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že nemá za prokázané, že by žalovanému řádně a včas zaslal výzvu dle § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti s tím, že řádné výzvy splňující požadavky zákona byly žalovanému doručovány na adresu [adresa], avšak z tvrzení ani předložených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný s žalobcem sjednal doručovací adresu, a za takové situace tak měl žalobce přistoupit ke komunikaci s žalovaným prostřednictvím adresy evidované v centrální evidenci obyvatel jako adresy trvalého pobytu, zejména za situace, kdy v souladu s § 18 odst. 12 zákona o pojištění odpovědnosti může využívat údaje ze základního registru obyvatel. Dospěl tak k závěru, že žalovanému nebyla ani v jednom případě řádně zaslána výzva dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti ve lhůtě jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek, tedy ode dne [datum] a dne [datum] a povinnost žalovaného příspěvky včetně nákladů žalobce zaplatit tak zanikla. Soudu prvního stupně tak nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl dle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, ale bylo zjištěno, že mu žádné náklady řízení nevznikly.

3. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Namítl, že soud prvního stupně nesprávně dovozuje povinnost žalobce zasílat výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu žalovanému výhradně na adresu trvalého pobytu, když má za to, že ustanovení § 18 odst. 12 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobci pouze umožňuje čerpat informace mj. i z centrální evidence obyvatel, avšak nestanovuje povinnost tyto informace používat. Žalobce od předchozího vlastníka vozidla obdržel kupní smlouvu ze dne [datum], podle níž tato osoba převedla vlastnické právo ohledně vozidla na žalovaného. Touto kupní smlouvou tak žalobce v řízení vyvrátil vyvratitelnou zákonnou domněnku zakotvenou v § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V kupní smlouvě ze dne [datum] je v rámci identifikace žalovaného jako smluvní strany uvedena adresa [adresa]. Na tuto adresu pak žalobce zasílal žalovanému výzvy k úhradě příspěvků do garančního fondu, a to dne [datum] s podacím číslem [anonymizováno] a dne [datum] s podacím číslem [anonymizováno], kdy rovněž do soudního spisu založil zprávu České pošty, s. p. o doručení těchto zásilek dne [datum] respektive [datum]. Dle těchto zpráv byla výzva ze dne [datum] doručena žalovanému dne [datum] a výzva z [datum] byla žalovanému doručena dne [datum]. Žalobce je tak přesvědčen, že obě výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu se dostaly do sféry dispozice žalovaného a ten musel mít objektivní příležitost se s jejich obsahem seznámit. Vysvětlil, že doručení výzev ze dne [datum] a ze dne [datum] žalovanému na adresu [adresa], je prokázáno sdělením České pošty, jak doložil soudu s tím, že identifikace výzev označením podacího čísla RR6755735985F a RR6757338457F se shoduje s podacími čísly přímo uvedenými ve výzvách. Navíc žalovaný nebyl v řízení aktivní a námitky vůči doručování výzev nevznesl. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a uloží žalovanému nahradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou v zákonné lhůtě, a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. rozsudek, jakož i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum]. Doručení žalovanému bylo vykázáno a žalovaný se k jednání nedostavil. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal. Odvolací soud tak v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

6. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování dospěl k těmto skutkově relevantním závěrům: Evidovaným vlastníkem vozidla [registrační značka] je od [datum] [jméno] [příjmení], narozena [datum]. Evidovaná vlastnice převedla vlastnické právo ke specifikovanému vozidlu na žalovaného ke dni [datum] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Od [datum] je adresa trvalého pobytu žalovaného [příjmení] [příjmení] [jméno] 44, [PSČ] [obec], doručovací adresa není evidována. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku 7 930 Kč za nepojištěný osobní automobil [registrační značka] za celkem 122 nepojištěných dnů v období od [datum] do [datum], a to ve lhůtě šedesáti dnů od doruční výzvy, kdy výzva byla doručena žalovanému odeslána pod RR6755735985F dne [datum] a doručena [datum], jak vyplynulo z vyjádření České pošty na adresu [adresa]. Žalobce dále vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku 7 930 Kč za nepojištěný osobní automobil [registrační značka] za celkem 122 nepojištěných dnů v období od [datum] do [datum], a to ve lhůtě šedesáti dnů od doruční výzvy, kdy výzva byla doručena žalovanému odeslána pod RR6757338457F a doručena [datum], jak vyplynulo z detailu aplikace České pošty na adresu [adresa]. Žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalovanému na adresu [adresa].

7. Odvolací soud se ztotožnil se všemi skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a plně v této části odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku. Soud prvního stupně správně zjistil, že žalobce vyzval žalovaného coby vlastníka/provozovatele vozidla nepojištěného z odpovědnosti z provozu vozidla v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] řádnými výzvami k úhradě příspěvku. Výzvy byly žalovanému doručeny do vlastních rukou dne [datum], resp. [datum] na adresu [adresa] (adresu uvedenou v kupní smlouvě ze dne [datum], kterou žalovaný nabyl vlastnické právo k předmětnému vozidlu). Žalovaný příspěvky dosud ani z části neuhradil, resp. žalovaný nepředložil žádná tvrzení o úhradě.

8. Dle odvolacího soudu byl skutkový stav dokazováním provedeným soudem prvního stupně dostatečně zjištěn.

9. Soud prvního stupně správně posuzoval právní vztahy mezi účastníky dle příslušných ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), účinného ke dni vzniku povinnosti zaplatit příspěvek, tedy ve znění zákona účinného od 1. 1. 2018 a podle zákona č.89/2012 Sb. (o.z.). [příjmení] tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 cit. zákona a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tato povinnost zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení (§ 4 odst. 6 cit. zákona).

10. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Odvolací soud se však neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně ohledně povinnosti žalobce zasílat výzvu k úhradě příspěvku dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pouze na adresu evidovanou v centrální evidenci obyvatel jako adresu trvalého pobytu. Uvedený postup by přicházel k úvahu v případě, že by žalovaný prokazatelně na jiné známé adrese výzvu nepřebíral, pak by bylo nutné zaslat výzvu na adresu uvedenou v základních registrech, ke kterým má žalobce dle § 18 odst. 12 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla přístup. V této věci však bylo prokázáno, že výzvy byly žalovanému doručeny do vlastních rukou sdělením doručujícího orgánu České pošty.

13. Odvolací soud na základě shora uvedeného skutkového stavu tak dospěl k odlišnému právnímu závěru, než soud prvního stupně, tedy že žalovaný porušil povinnost danou zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když v době od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] neměl uzavřeno k vozidlu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku za uvedené období ve výši 8 230 Kč a 8 230 Kč výzvami, které byly žalovanému řádně do vlastních rukou prokazatelně doručeny, resp. měl možnost se s nimi seznámit. Žalovaný ničeho neuhradil a žalobce má tak právo na zaplacení vyměřeného příspěvku včetně příslušenství v podobě zákonných úroků. Výše úroku z prodlení byla přiznána v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v platném znění. Žalovaný byl žalobcem k plnění vyzván k plnění do [datum], resp. [datum]. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne následujícího po splatnosti.

14. Odvolací soud proto oproti soudu prvního stupně uzavřel, že je dán nárok žalobce na zaplacení požadovaného plnění.

15. Na základě shora uvedených závěrů proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobci 16 460 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč od [datum] do zaplacení, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

16. Vzhledem k tomu, že odvolací soud na podkladě odvolání žalobce přistoupil ke změně rozsudku soudu prvního stupně, odvolací soud, s využitím § 224 odst. 1, 2, § 151 odst. 1

a § 142 odst. 2 o. s. ř., rozhodl nově o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky před soudem prvního stupně.

17. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

18. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 516,80 Kč Náklady řízení žalobce představují náklady za právní zastoupení vyúčtované žalobcem spočívající v odměně advokáta a hotových výdajů a DPH. Odměna za právní zastoupení byla vypočtena dle položky stanovené v § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Pro takový případ činí hodnota jednoho úkonu poskytnuté právní služby částku 1 780 Kč. Žalobce vyúčtoval odměnu za jeden úkon právní služby za účast na soudním jednání, takže odměna za právní zastoupení představuje částku 1 780 Kč. K odměně za právní zastoupení pak byly připočteny hotové výdaje v podobě jednoho režijního paušálu ve výši celkem 300 Kč, včetně částky 436,80 Kč odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalobce, podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. a dále hotové výdaje ve výši 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Celkem pak náklady řízení před soudy obou stupňů žalobce činí 3 516,80 Kč. Proto odvolací soud uložil žalovanému, aby procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů zaplatil.

19. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1část věty před středníkem, o.s.ř., neboť ke stanovení jiné lhůty odvolací soud neshledal žádný důvod. [obec] plnění náhrady nákladů řízení bylo určeno dle § 149 odst. 2 o.s.ř. k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.