o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 25. ledna 2022 č. j. 3 C 51/2021-111,

1. Shora uvedeným rozsudkem Okresní soud Praha – západ uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 495 896 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 565 700 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 465 700 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 950 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 246 Kč od [datum] do zaplacení a nahradit náklady řízení ve výši 114 557 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud prvního stupně vycházel z nesporných tvrzení účastníků o tom, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě jeho objednávek dodávku a instalaci klimatizace a vzduchotechniky do zámku [obec] a během tohoto díla žalobkyně zapříčinila dne [datum] vniknutí do vody do potrubního vedení a zatečení vody do prostor zámku a tuto škodní událost šetřila [anonymizováno]. Žalobkyně vyúčtovala dodávku a instalaci klimatizace a vzduchotechniky třemi fakturami celkem částku 595 896 Kč. Žalobkyně obdržela od žalovaného dopis ze dne [datum], v němž [role v řízení] započetl svou pohledávku z titulu náhrady škody vůči pohledávkám žalobkyně z uvedených faktur. Žalobkyně v podání z [datum] uznala nárok žalovaného pouze co do částky 100 000 Kč a nadále tedy požadovala po žalovaném zaplacení částky 495 896 Kč. Pokud žalovaný provedl zápočet částky 595 896 Kč z titulu náhrady škody vzniklé při zatečení do budovy zámku [obec] při provádění díla žalobkyní, pak tento zápočet soud prvního stupně s ohledem na provedené dokazování a předložené důkazy žalovaným posoudil jako pohledávku nejistou, nezpůsobilou k započtení.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, kdy zejména namítl, že soud prvního stupně nesprávně posoudil otázku, zda pohledávka žalovaného je pohledávkou nejistou a neurčitou ve smyslu § 1987 občanského zákoníku s odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 684/2021. Ke skutkovému stavu dodal, že ke škodě došlo při provádění objednávky č. 26/2021 ze dne [datum] v [anonymizováno] [rok] při provádění montážních prací na objektu zámku v [obec]. Při dešti z 2. na 3. 8. došlo k protečení vody do podhledu a dřevěných součástí interiéru v zámku. Žalobkyně pojistnou událost nahlásila a co do výše škody 100 000 Kč ji uznala. Žalovanému však vznikly prokazatelně vyšší náklady. Žalobkyně tak způsobila žalovanému škodu, a to zatečením do dřevěných částí zámeckého interiéru, tedy v přímé souvislosti s plněním dodávky a instalaci klimatizace a vzduchotechniky do zámku [obec] s tím, že výše škody byla žalovaným relevantně doložena fakturami a soupisem provedených prací. Má za to, že postup dle § 1987 odst. 2 o. z. není v dané věci aplikovatelný. K námitce žalobkyně na propojení osob (osoby, které vznikla škoda a osoby, která prováděla práce po vzniku škody) pak doplnil, že se jednalo o zakázku individuální výroby. Potvrdil, že zde je propojení vlastníků, ale tato skutečnost nemůže mít žádný vliv na posouzení nároku jako takového. Navrhl, aby odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k novému projednání.

3. Žalobkyně se k odvolání žalovaného písemně vyjádřila s tím, že odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně považuje za věcně i právně správný. Dodala, že se žalovanému nepodařilo prokázat rozsah a výši škody, která mu měla v důsledku událostí dne [datum] být způsobena, navíc zopakovala, že je názoru, že pohledávka žalovaného byla„ vykonstruovaná“ tak, aby výše škody odpovídala pohledávce žalobkyně za žalovaným. Zopakovala, že považuje pohledávku žalovaného za nejistou či neurčitou, objektivně spornou. Navíc pohledávky účastníků jsou z rozdílných právních titulů a je spravedlivé, aby aktivní pohledávce žalobkyně byla poskytnuta soudní ochrana dříve, než bude skončeno komplikované řízení o nejisté pohledávce žalovaného. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou v zákonné lhůtě, a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. rozsudek, jakož i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací soud se ztotožnil se všemi skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a plně odkazuje na odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku. Soud prvního stupně správně zjistil, že žalobkyně dodala a nainstalovala klimatizaci a vzduchotechniku na základě objednávky žalovaného do zámku [obec] v [obec] Cenu díla žalobkyně vyfakturovala částkou celkem 616 900 Kč třemi fakturami. Žalovaná na cenu díla uhradila pouze částku 21 004 Kč dne [datum]. K doplacení tak zbývala částka 595 896 Kč O základu nároku žalobkyně mezi účastníky řízení nebylo sporu.

6. V průběhu provádění díla došlo k zatečení vody do prostor zámku a ke vzniku škody. Škodní událost řešila pojišťovna Kooperativa, která uznala za prokazatelně zjištěné poškození jedné stropní kazety s tím, že v rámci likvidace škodní události vyčíslila vzniklou škodu na částku 97 655,60 Kč. Žalovaný provedl jednostranný zápočet své pohledávky ve stejné výši z titulu náhrady škody. Žalobkyně nárok žalovaného na náhradu škody uznala co do částky 100 000 Kč a nadále požadovala po žalovaném zaplacení částky 495 896 Kč.

7. Spornou otázkou byly skutečnosti svědčící o rozsahu a výši škody, která měla žalovanému v souvislosti s prováděním díla žalobkyní vzniknout, resp. uplatnění námitky započtení pohledávky žalovaného vůči pohledávce žalobkyně. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými závěry soudu prvního stupně při posouzení důkazů předložených žalovaným. Pro stručnost odkazuje na tyto skutkové závěry vyjádřené soudem prvního stupně v odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí. Nárok žalovaného byl částečně ve výši zjištěné pojišťovnou provádějící likvidaci škodní události žalobkyní uspokojen.

8. Pro závěry o nezpůsobilosti pohledávky žalovaného v jím tvrzeném rozsahu k započtení tedy z provedených důkazů soud prvního stupně správně zjistil, že [anonymizováno] v rámci šetření škodní události zjistila, že v prvním nadzemním podlaží v prostoru, ve kterém žalobkyně prováděla dílo, došlo k zatečení, byly demontovány stropní šablony, viditelně pak byla poškozena jedna kazeta o rozměrech 31x31 cm, v prostoru chodu, kde voda vzduchotechnikou zatekla na obložení stěn z masivu dubu a laťovky až na parketové podlahy v chodbě nebylo žádné viditelné poškození, v další části chodby byla promočena část podhledu, která vysychala a byla demontována. V další místnosti k poškození nedošlo. Pojišťovna [anonymizováno] vzniklou škodu v rámci řešení likvidace škodní události vyčíslila na částku 97 655,60 Kč, když neměla za prokázané poškození podhledu niky v chodbě ve druhém nadzemním podlaží (to je ani související poškození intarzie, rámu) či poškození rámu a lišt v koupelně. Pojišťovna [anonymizováno] sdělením ze dne [datum] uvedla, že nemůže ukončit šetření škodní události, neboť neobdržela dokumenty prokazující rozsah a oprávněnost nároku poškozeného (žalovaného). Žalovaný provedl fakturaci částky ve výši 595 896 Kč fakturou č. FV-6/ 2020, splatnou dne [datum], tedy částky, kterou vystavila [právnická osoba] s. r. o. coby dodavatel za opravu zámeckých prostor dle rozpočtu, podle něhož cena za zajišťovací práce, výrobu nových komponentů a montáž činila celkem 595 896 Kč. Žalovaný dále provedl přefakturaci za opravu zámeckých místností částku 595 896 Kč, a to fakturou č. FV-8/ 2020 splatnou dne [datum]. Fakturu společně s návrhem na započtení vzájemných pohledávek zaslal žalobkyni, součástí faktury byl rozpočet. Žalovaný tak evidoval za žalobkyni pohledávku ve výši 595 896 Kč a žalobkyně za žalovaným ve výši 616 900 Kč s tím, že dohodou mělo dojít ke vzájemnému započtení těchto pohledávek a žalovaný by uhradil žalobkyni částku ve výši 21 004 Kč. Tento návrh žalobkyně žalovanému vrátila s uvedením, že tuto dohodu obdržela s excelovým souborem s rozpočtem na částku 200 866 Kč navýšeným na částku 595 896 Kč. Odkázala na zprávu likvidace škod z pojištění odpovědnosti s tím, že žalovaný má podklady ke škodní události zaslat pojišťovně. Následně žalobkyně dopisem z [datum] namítla neplatnost provedení zápočtu ze strany žalovaného, když pohledávku žalovaného pokládá za spornou a nejistou. Navrhla, že je připravena uhradit částku 100 000 Kč, tedy že by k úhradě faktury vystavené žalobkyní zbývalo uhradit částku 495 896 Kč.

9. Soud prvního stupně následně správně vyhodnotil důkaz listinou s názvem„ Vyráběné elementy technologií [právnická osoba]“ včetně tabulky se seznamem prací za nevypovídající, nedatované, nepodepsané či jinak verifikované.

10. Soud prvního stupně se dále pak zabýval předloženým znaleckým posudkem [číslo] vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], opatřeného znaleckou doložkou s razítkem a podpisem tohoto znalce s tím, že však ani z tohoto důkazu nezjistil žádné rozhodující skutkové okolnosti, a to z důvodu zcela zásadních nedostatků znaleckého posudku, které měly za následek, že tento znalecký posudek pro soud je jako důkazní prostředek nepoužitelný, a to z důvodů uvedených zejména v bodu 16 napadeného rozhodnutí a bodu 38 rozhodnutí, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, kdy se ztotožňuje s posouzením tohoto důkazu soudem prvního stupně.

11. Dále se soud prvního stupně zabýval [právnická osoba] s. r. o., kdy zjistil, že jediným společníkem této společnosti byl žalovaný s tím, že tato společnost disponovala od [datum] živnostenským oprávněním pro předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, a to mj. pro obory činnosti: zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, sklenářské práce, rámování, paspartování, příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce. Ode dne [datum] pak disponovala živnostenským oprávněním pro předmět podnikání: truhlářství, podlahářství (ohlašovací řemeslná) a ode dne [datum] pro předmět podnikání: zednictví (ohlašovací řemeslná).

12. Odvolací soud se ztotožňuje rovněž se zdůvodněním soudu neprovedení dalších navržených důkazů, a to svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a revizním posudkem. Uvedené důkazy jsou dle shodného názoru odvolacího soudu nadbytečné, když z již provedených důkazů lze jednoznačně dospět k závěru, že pohledávka žalovaného je nejistá, co více naopak zjištěna v rámci likvidace škody v jiném rozsahu, který byl žalobkyni již uspokojen (byť provedeným zápočtem na nespornou pohledávku žalobkyně).

13. Dle odvolacího soudu byl skutkový stav dokazováním provedeným soudem prvního stupně dostatečně zjištěn. Žalovaný v rámci soudem prvního stupně provedeného dokazování nepředložil takové konkrétní důkazy, na základě kterých by bylo možné spornost pohledávky žalovaného jednoznačně odstranit.

14. Lze tedy shrnout, že s ohledem na předpokládané další nutné doplnění dokazování a zejména pak na postoj žalobkyně, která částečně nárok žalovaného v rozsahu pojišťovnou zjištěné škody uspokojila, tedy že nárok žalovaného zcela neodmítla, není důvod odpírat splnění nesporného nároku žalobkyně, když žalovaný svůj nárok může bez rizik spojených s jeho promlčením uplatnit samostatně žalobou.

15. Soud prvního stupně správně posuzoval právní vztahy mezi účastníky dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), účinného k datu uzavření smluvního závazku mezi účastníky, popř. provedení zápočtu žalovaným, s odkazem zejména na §§ 2586, 1968 a 1970 o.z., popř. 1982 o.z.

16. Odvolací soud na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 o.z., na základě které se žalobkyně zavázala provést pro žalovaného dílo (instalace klimatizace a vzduchotechniky v zámku [obec] v [obec]) a žalovaný se zavázal za dílo uhradit cenu (595 896 Kč včetně DPH). Dílo bylo žalobkyní provedeno a předáno žalovanému řádně a včas ve smyslu § 2604 o.z. Žalovaný na cenu díla uhradil pouze částku 21 004 Kč. Žalobkyně uznala nárok žalovaného z titulu náhrady škody ve výši 100 000 Kč, tuto částku započetla na pohledávku vyplývající ze smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky řízení.

17. Započetl-li žalovaný vůči pohledávce žalobkyně pohledávku spočívající v náhradě škody, není jeho pohledávka způsobilá k započtení, neboť je nejistá. Nad rámec správně použité judikatury soudem prvního stupně odvolací soud odkazuje na shodné závěry vyjádřené např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, ve kterém byl vysloven závěr, že nejistou protipohledávkou je zejména pohledávka, o jejíž existenci či výši by předpokládalo obtížné zjišťování, což by nepřiměřeně prodlužovalo řízení o uplatněné pohledávce. Soud prvního stupně zcela správně protipohledávku žalovaného posoudil jako nejistou a nezpůsobilou k započtení.

18. Soud prvního stupně proto správně uzavřel, že žaloba je důvodná, a proto ji správně v celém rozsahu vyhověl. Správným shledal odvolací soud i závislý nákladový výrok II. rozsudku soudu prvního stupně. Především žalobkyně z procesního hlediska byla ve věci neúspěšná, neboť žaloba byla zamítnuta, proto soud prvního stupně postupoval správně dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Nesprávnost neshledal odvolací soud ani ve výši přiznaných nákladů řízení. Na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně lze proto jako správné zcela odkázat. Z uvedených důvodů odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

19. Podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal odvolací soud úplnou náhradu nákladů odvolacího řízení v něm úspěšné žalované. Náklady odvolacího řízení žalované představují náklady za právní zastoupení spočívající v odměně advokáta a hotových výdajů a DPH. Odměna za právní zastoupení byla vypočtena dle položky stanovené v § 8 odst. 1 advokátního tarifu (když jde o věc penězi ocenitelnou), § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Pro takový případ činí hodnota jednoho úkonu poskytnuté právní služby částku 10 300 Kč. V odvolacím řízení byly poskytnuty dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání soudu dne [datum]). Celková odměna za právní zastoupení představuje částku 20 600 Kč. K odměně za právní zastoupení pak byly připočteny hotové výdaje v podobě dvou režijních paušálů ve výši celkem 600 Kč Celkem pak náklady odvolacího řízení žalobce činí 25 652 Kč včetně částky 4 452 Kč odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalobkyně, podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Proto odvolací soud uložil žalované, aby procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení zaplatila. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo určeno dle § 149 odst. 2 o.s.ř. k rukám advokáta, který žalobkyni v odvolacím řízení zastupoval. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 část věty před středníkem, o.s.ř., ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když ke stanovení jiné lhůty odvolací soud neshledal žádný důvod.