o odvolání žalobkyň proti rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. září 2021, č. j. 11 C 187/2020-157,
JUDr. Šárka Kamenická · Rozhodnutí ze dne 15. 12. 2022
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Kamenické a soudců Mgr. Hany Říhové a Mgr. Pavly Peltrámové právní věci
žalobců: a) Ing. [jméno] [příjmení], narozena [datum],
bytem [adresa], okres [okres],
b) Ing. [jméno] [příjmení], narozena [datum],
bytem [adresa], okres [okres],
obě zastoupeny JUDr. [jméno] [jméno], Ph.D., advokátem,
sídlem [adresa],
proti
žalovaným: 1) [jméno] [příjmení], narozena [datum],
bytem [adresa], okres [okres],
2) [jméno] [příjmení], narozena [datum],
bytem [adresa],
obě zastoupeny JUDr. [jméno] [příjmení], advokátkou,
sídlem [adresa],
o ochranu vlastnického práva odstraněním liniové stavby inženýrské sítě – kanalizační vedení, nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec],
o odvolání žalobkyň proti rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. září 2021, č. j. 11 C 187/2020-157,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II., jde-li o tu část, v níž se žalobkyně domáhaly po žalovaných na své náklady odstranění liniové stavby inženýrské sítě – kanalizačního vedení, včetně všech staveb a technických zařízení, které s touto inženýrskou sítí provozně souvisí, a která je umístěna na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], a to konkrétně šachty, vyznačené v zaměřovacím protokolu [číslo] ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], body 8, 9, 10 a 11, zrušuje a v tomto rozsahu se řízení zastavuje.
II. Jinak se rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. potvrzuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
IV. Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou povinny zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rakovníku – na náhradu nákladů řízení státu každá částku ve výši 161 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. uložil žalovaným povinnost na své náklady odstranit liniovou stavbu inženýrské sítě – kanalizačního vedení - která je umístěna na pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyň parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], a to v rozsahu šachty, vyznačené v zaměřovacím protokolu [číslo] ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] body [anonymizována tři slova] a 5, jenž se stává přílohou rozsudku, do 60 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud prvního stupně zamítl žalobu žalobkyň v té části, v níž se žalobkyně proti žalovaným domáhaly uložení povinnosti k odstranění liniové stavby inženýrské sítě – kanalizačního vedení, včetně všech staveb a technických zařízení, která s touto inženýrskou sítí provozně souvisí, a která je umístěna na pozemku žalobkyň parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], a to v rozsahu trubek a šachty, vyznačené v zaměřovacím protokolu [číslo] ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], body [anonymizováno] a [číslo], který se stává přílohou rozsudku. Výrokem III. tohoto rozsudku soud prvního stupně o nákladech řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výroky IV. a V. tohoto rozsudku soud prvního stupně uložil společnou a nerozdílnou povinnost žalobkyním a společnou a nerozdílnou povinnost žalovaným zaplatit náklady řízení státu, a to žalobkyním ve výši 322 Kč a žalovaným ve výši 322 Kč, vždy ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Okresního soudu v Rakovníku.
2. K důvodům tohoto svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že zhodnocením výsledků v řízení provedeného dokazování ve vzájemných souvislostech dospívá k závěru, že žaloba žalobkyň je důvodná jen částečně. Tento spor účastníků je veden o existenci kanalizace (liniové stavby), která historicky sloužila, resp. ještě v době podání žaloby žalobkyněmi k soudu, žalovaným, jež jsou spoluvlastnicemi pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] u [obec], na kterém stojí stavba [adresa], tedy projednávané kanalizační potrubí, včetně dvou kanalizačních šachet, náleží k domu [adresa]. Tuto liniovou stavbu vybudovali právní předchůdci žalovaných v souvislosti s nabytím vlastnictví k domu [adresa] a pozemku v roce [rok], po celou dobu byla spolu s tímto domem jimi užívána, Jedná se tedy ve vztahu k této linové stavbě o vlastnictví (spoluvlastnictví) žalovaných, coby právních nástupců osob, které tuto liniovou stavbu zbudovaly. Podle § 509 z. č. 89/2012 Sb. liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace či jiná vedení, popřípadě jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku, má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Ostatně o tomto odděleném vlastnictví liniové stavby od vlastnictví pozemku ani mezi účastnicemi žádný spor nevznikl. Sporné mezi účastnicemi bylo to, v jakém konkrétním místě na pomezí vlastnické hranice sousedních pozemků ve vlastnictví účastnic (tj. pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyň parc. [číslo] pozemku ve spoluvlastnictví žalovaných parc.č. st. [anonymizováno], oba v k. ú. [obec] u [obec]) se přesně tato liniová stavba inženýrské sítě – kanalizačního vedení - nachází a jak případně omezuje její existence v pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyň parc. [číslo] výkon jejich vlastnického práva k tomuto pozemku. Jedná se tak tedy v tomto sporu o možnost řešení tzv. střetu dvou odlišných vlastnických práv, tj. k pozemku a k liniové stavbě, umístěné v pozemku odlišného vlastníka, případně její části. Za té nesporně zjištěné situace, že v průběhu tohoto řízení došlo k tomu, že žalované jimi zvoleným technickým řešením tzv. odklonily vedení použité vody z projednávané kanalizace do jiné své liniové stavby - kanalizace, jež je rovněž vedena na jejich pozemku parc. č. st. [anonymizováno] pod domem [adresa], které mají ve svém spoluvlastnictví, již tu otázku, zda projednávaná liniová stavba byla případně do pozemku dnes ve spoluvlastnictví žalobkyň umístěna právními předchůdci žalovaných v souladu se stavebními předpisy a se souhlasem předchozího vlastníka pozemku, či nikoliv, bylo bezpředmětné v tomto sporu řešit, je-li podle nesporných tvrzení účastníků zřejmé to, že v průběhu řízení přestala tato stavba plnit svůj účel. Vyřešení těchto otázek by totiž ničeho k řešení sporu účastnic v této věci nepřineslo, pokud samy účastnice nalezly tzv. jinou variantu zajištění„ komunikačního spojení“ své nemovitosti, než právě předmětnou liniovou stavbu inženýrské sítě – kanalizačního vedení - která tak již do spoluvlastnického práva žalobkyň nikterak nezasahuje. K tomuto závěru odkázal na důvody, uvedené v rozhodnutí Ústavního soudu České republiky, sp. zn. II. ÚS 268/06. Bylo tak namístě pro vyřešení sporu účastnic o otázce možného zásahu projednávanou liniovou stavbou (její částí) do spoluvlastnického práva žalobkyň ohledně konkrétního pozemku řešit tu otázku, zda i nadále přetrvává nějaký konkrétní zásah projednávané liniové stavby, resp. její části, do pozemku žalobkyň, popř. v jakém rozsahu, a pro tento případ pak nalézt způsob řešení této kolize dvou vlastnických (spoluvlastnických) práv. Při provedeném místním ohledání soudem bylo skutkově v této věci soudem zjištěno to, že kanalizace (liniová stavba) je vedena pod zemí, velmi pravděpodobně v těsné blízkosti domu ve spoluvlastnictví žalovaných [adresa] a jen částečně v pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyň parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], jsou zde dvě šachty, jedna tzv. větší a jedna tzv. menší, kdy ta tzv. menší přiléhá k severní straně domu žalovaných [adresa] a ta tzv. větší jen svým rohem přiléhá k severovýchodnímu rohu domu žalovaných, nachází se jinak svou plochou na pozemku žalobkyň parc. [číslo] O takto položené kanalizaci (liniové stavbě), je-li fakticky tvořena odpadní rourou, uloženou v zemi neznámo přesně kde, a tzv. malou šachtou, přímo přiléhající k domu ve spoluvlastnictví žalovaných [adresa] nelze uzavřít, že by touto částí projednávané stavby vznikalo jakékoliv narušení spoluvlastnického práva žalobkyň k pozemku parc. [číslo] neboť tímto umístěním předmětné části projednávané liniové stavby inženýrské sítě – kanalizačního vedení – nejsou žalobkyně v užívání svého pozemku žádným zásadním způsobem omezovány. Jiná situace již ale je u tzv. větší šachty, která se nachází u severovýchodního rohu budovy [adresa] ve spoluvlastnictví žalovaných svojí plochou na pozemku žalobkyň. Podle odborného vyjádření znalce jedná se o šachtu o velikosti zhruba 1m x 1m, blíže nezjištěné hloubky, z blíže nezjištěného materiálu, která je zakryta deskou z plechu. Za té situace, kdy bylo zjištěno místním šetřením, že se tato tzv. větší šachta z projednávané liniové stavby inženýrské sítě nachází v pozemku žalobkyň parc. [číslo] to v místě ve směru ke vchodu do jejich domu, pak je nutno uzavřít, že tato šachta spoluvlastnické právo žalobkyň k pozemku nepřiměřeně omezuje, obzvláště, není-li již pro účely žalovaných nikterak funkční. Je totiž v legitimním zájmu žalobkyň, jak jej v řízení tvrdily, aby si pro vstup do svého domu zbudovaly chodník, coby spojnici mezi vjezdem na pozemek z veřejné komunikace a vchodem do svého domu. Tomuto jejich sdělovanému záměru tato část z projednávané liniové stavby inženýrské sítě, jde-li o„ velkou šachtu“, jednoznačně brání, byť i jenom z estetického hlediska zakončení položené dlažby. Námitka žalovaných, kterou uplatnily, že by s odstraněním této větší šachty, jako součásti projednávané liniové stavby inženýrské sítě – kanalizačního vedení – hrozilo nepřiměřeně vysoké riziko možného narušení statiky jejich domu, byla vyloučena existencí konkrétního technologického procesu užití postupného odkopání a rozebrání obvodu stavby této větší šachty. Uzavřel tak, že existuje důvod aplikovat § 1042 z. č. 89/2012 Sb., dále jen OZ, ve vztahu k odstranění neužívané kanalizační„ větší šachty“ ve spoluvlastnictví žalovaných, umístěné na pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyň, jež neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobkyň tím, že nemohou svůj pozemek bez omezení užívat. Vyhověl tedy žalobě žalobkyň částečně, což vyjádřil výrokem I. svého rozsudku, a částečně žalobu žalobkyň zamítl, což vyjádřil výrokem II. svého rozsudku. O nákladech řízení mezi účastnicemi pak rozhodl s využitím § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., kdy lze považovat úspěch a neúspěch na obou stranách sporu za v zásadě rovnocenný. V návaznosti na v zásadě rovnocenný poměr úspěchu a neúspěchu na obou stranách tohoto sporu rozhodl i o nákladech řízení státu (§ 148 o. s. ř.), jež vznikly výplatou znalečného z rozpočtových prostředků státu v celkové výši 644 Kč.
3. Včasné odvolání si proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně, prostřednictvím svého zástupce, podaly žalobkyně, a to ve vztahu k samostatnému zamítavému výroku II. a závislým výrokům o nákladech řízení. Navrhly rozsudek soudu prvního stupně změnit tak, že jejich žalobě bude vyhověno i ohledně požadavku na uložení povinnosti žalovaným na své náklady odstranit liniovou stavbu inženýrské sítě – kanalizačního vedení, včetně všech staveb a technických zařízení, která s touto inženýrskou sítí provozně souvisí, která je umístěna na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], jde-li i o kanalizační potrubí, uložené v zemi a tzv. menší šachtu, jak jsou vyznačeny v zaměřovacím protokolu [číslo] ze dne [datum], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], body [anonymizováno] a [číslo], a uložit žalovaným povinnost zaplatit jim náklady řízení před soudy obou stupňů a náklady řízení státu (plně).
4. V důvodech namítají, že soud prvního stupně z výsledků provedeného dokazování nepřijal správné skutkové závěry a v důsledku toho pak neučinil ani správné právní posouzení věci ve vztahu k zamítavému výroku II. rozsudku. Nadále jsou přesvědčeny o tom, že se obě šachty, tj. jak tzv.„ velká“, tak i tzv.„ malá“, včetně kanalizačního potrubí, nachází na jejich pozemku parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] u [obec], a to neoprávněně, kdy stále považují za významné to, že se jedná o stavbu ze strany právních předchůdců žalovaných realizovanou neoprávněně, žalované k ní nedoložily žádné stavební ani vodoprávní povolení, souhlas vlastníka pozemku. Tuto skutečnost nesprávně soud prvního stupně nevzal vůbec v potaz. Není totiž rozhodné, jde-li o neoprávněnou stavbu, zda zásah do jejich vlastnického práva k pozemku je„ větší“ či„ menší“. Při místním šetření soudu bylo vycházeno víceméně z informací ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], k žádnému většímu zkoumání na místě samém ohledně velikosti a hloubky předmětných šachet a umístění odpadního potrubí nedošlo. Zpochybňují pak i nadále ten skutkový závěr soudu prvního stupně, že byla liniová stavba zbudována právními předchůdci žalovaných v roce [rok], když stále mají za to, že se tak stalo až v roce [rok], resp. [rok], kdy dům [adresa] žalovaných byl rekonstruován v souvislosti s nastalými povodněmi v ČR v roce [rok] ve vztahu k řece [anonymizováno]. Z jejich pohledu předložené žalovanými rozhodnutí bývalého [anonymizováno] [obec] z roku [rok] se týká zcela jiné kanalizace, nacházející se na opačné straně domu žalovaných. Dále uvádí, že jim není vůbec z rozhodnutí soudu prvního stupně zřejmé to, proč soud prvního stupně jejich žalobě nevyhověl zcela, tedy neuložil žalovaným odstranit celou liniovou stavbu, včetně kanalizačního potrubí a tzv. malé šachty, pokud důvody, které vyplývají z rozhodnutí soudu prvního stupně pro odstranění tzv.„ velké“ šachty lze bez dalšího vztáhnout i pro„ zbytek“ kanalizačního vedení a„ menší“ šachtu. I tímto kanalizačním potrubím v zemi a„ menší“ šachtou jsou v užívání svého pozemku omezeny. Není pak žádný rozumný důvod k tomu tvrdit ze strany žalovaných, že by toto kanalizační potrubí v zemi a„ menší“ šachta byly umístěny na (v ) jejich pozemku jen částečně. Z jejich pohledu v řízení před soudem prvního stupně bylo mezi účastnicemi nesporné, že v rozsahu 95 %, tedy z podstatné části, tato liniová stavba zasahuje do jejich pozemku, pouze velmi malá část z celého vedení liniové stavby se nachází na pozemku žalovaných. Z jejich pohledu z jimi předloženého zaměřovacího protokolu [číslo] [rok] jednoznačně vyplývá skutečnost, kterou uvádějí, tedy že většina kanalizačního vedení se nachází mimo půdorys domu žalovaných na jejich pozemku. Jsou přesvědčeny i o tom, že v řízení před soudem prvního stupně bylo nesporné mezi účastnicemi to, že v situačním náčrtu [číslo] [rok] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyznačená vlastnická hranice sousedních pozemků parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno] odpovídá zakreslení v tomto náčrtu. Ohrožení statiky domu žalovaných, kterým se v řízení bránily, bylo vyvráceno revizním znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Zdůrazňují, že v době, kdy podaly svoji žalobu k soudu, nebyly provedeny žalovanými změny v kanalizačním vedení, k tomuto přistoupily žalované až v průběhu řízení. Uzavírají, že v zásadě na základě nesporné situace i„ zbytek“ kanalizačního potrubí a„ menší“ šachta zasahuje do jejich vlastnického práva, bylo proto namístě jejich žalobě vyhovět zcela, včetně přiznání jim práva na náhradu nákladů řízení.
5. Žalované se k odvolání žalobkyň, prostřednictvím své zástupkyně, vyjádřily tak, že s odvoláním nesouhlasí, nepovažují jej za důvodné, navrhly napadený rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. potvrdit, včetně výroků o nákladech řízení a přiznat jim náhradu nákladů odvolacího řízení.
6. V důvodech uvádí, že, byť nepovažují rozhodnutí soudu prvního stupně za správné ve výroku I. (vyhovujícím), ani za spravedlivé, samy v zájmu toho, aby po praktické stránce byla tato věc s kanalizací již mezi vlastníky sousedních pozemků s konečnou platností vyřešena a co nejrychleji, odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně nepodávaly, třebaže jim rozhodnutí soudu prvního stupně, jde-li o výrok I., přinese nemalé náklady, související s odstraněním„ velké šachty“ v soudem určeném rozsahu. Jde-li o odvolání žalobkyň, z jejich pohledu žalobkyně přichází v zásadě se stejnými tvrzeními, jako v řízení před soudem prvního stupně, jež však byly vyvráceny, popř. se ukázaly být jako liché obavy. Z jejich pohledu skutečnost, že předmětné potrubí, včetně všech staveb, bylo vybudováno jejich právními předchůdci již v roce [rok] v souvislosti s koupí domu s pozemky jednoznačně dokládá jimi předložené rozhodnutí bývalého [anonymizováno] [obec] z [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Toto potrubí bylo vždy využíváno jimi i jejich právními předchůdci výhradně k odvádění splaškové vody z kuchyně rodinného domu do jímky na jejich pozemku, nikoliv k odvádění odpadů z WC. K tomu sloužilo a slouží na jejich pozemku jiné kanalizační potrubí, nacházející se na opačné straně jejich domu, které bylo vybudováno až v [anonymizováno] letech minulého století. V řízení před soudem prvního stupně pak jednoznačně uplatnily to své tvrzení, že jejich právní předchůdci budovali předmětné potrubí s přesvědčením, že jej budují na svém pozemku. Není pak zcela jistě pravdou, že by v řízení před soudem prvního stupně bylo účastnicemi učiněno nesporným to, jaký je vlastnický průběh hranice sousedních pozemků, rozhodně namítaly, že vyznačená vlastnická hranice v zaměřovacím protokolu, který učinil soud součástí svého rozsudku, neodpovídá skutečné vlastnické hranici těchto sousedních pozemků parc. [číslo] parc.č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] u [obec]. Zůstalo tedy z řízení před soudem prvního stupně i nadále mezi účastnicemi sporným ve vztahu k předmětu tohoto řízení nejméně to, zda vůbec se kanalizační potrubí a tzv.„ malá“ šachta nachází na pozemku žalobkyň parc. [číslo]. Jsou tak stále přesvědčeny o tom, že minimálně část sporného potrubí, vymezená ve výroku II. rozsudku, včetně„ malé“ šachty, se již nachází na jejich pozemku, nikoliv na pozemku žalobkyň. Shodují se pak plně se závěry soudu prvního stupně v tom, že tato část liniové stavby nezasahuje do vlastnického práva žalobkyň ani svým umístěním, ani svým provozem. Naopak mají za to, že požadavek žalobkyň na odstranění těchto částí liniové stavby by ohrozil statiku jejich domu. Toto jednoznačně vyplývá ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení]. Další tvrzení v odvolání odvolatelek jsou pro věc zcela irelevantní.
7. Žalobkyně pak za té situace, kdy se žalované v průběhu odvolacího řízení, a to v návaznosti na odvolacím soudem účastnicím předestřený předběžný názor při jednání odvolacího soudu a jeho snahu přivést účastnice ke smírnému vyřešení jejich sporu, zachovaly v souladu s tímto procesním postupem odvolacího soudu, tj. vyhověly částečně požadavku žalobkyň ohledně odstranění části projednávané liniové stavby inženýrské sítě – kanalizačního vedení, jde-li tu tzv.„ menší“ šachtu, vyznačenou v zaměřovacím protokolu [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze dne [datum], body [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], prostřednictvím svého zástupce, učinily v průběhu odvolacího řízení částečné zpětvzetí své žaloby, konkrétně, jde-li o tu část, v níž se domáhaly odstranění liniové stavby inženýrské sítě – kanalizačního vedení, včetně všech staveb a technických zařízení, které s touto inženýrskou sítí provozně souvisí, a která je umístěna na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], a to konkrétně šachty, vyznačené v zaměřovacím protokolu [číslo] ze dne [datum], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], body [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] (tj. jde o tzv.„ malou“ šachtu, jež je vyznačena v tomto zaměřovacím protokolu, jež zůstala předmětem posuzování odvolacím soudem v odvolacím řízení na podkladě odvolání žalobkyň proti shora označenému rozsudku soudu prvního stupně). Žalované, prostřednictvím svého zástupce, s tímto částečným zpětvzetím žaloby žalobkyněmi vyslovily svůj souhlas.
8. Za této procesní situace odvolací soud, s využitím § 222a odst. 1 o. s. ř., výrokem I. svého rozsudku rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. částečně (týká-li se požadavku žalobkyň na odstranění konkrétní tzv.„ malé“ šachty, vyznačené v zaměřovací protokolu body [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], z [datum], žalovanými na své náklady) zrušil a v tomto rozsahu řízení zastavil.
9. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání je podáno včas, oprávněnými osobami a směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal v rozsahu podaného odvolání žalobkyň, s přihlédnutím k částečnému zastavení řízení, napadený rozsudek soudu prvního stupně v části zamítavého výroku II. a v závislých výrocích III. a IV., jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., a neshledal odvolání žalobkyň opodstatněným.
10. Samostatný vyhovující výrok I. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvoláním žalovaných napaden, nebyl tak předmětem přezkumu odvolacího soudu a nabyl samostatně právní moci.
11. Posouzením dosavadního obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některou ze zmatečnostních vad řízení, uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř., či jinou vadou řízení, která by měla nebo mohla mít za následek nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci, k nimž je odvolací soud povinen přihlížet i z úřední povinnosti.
12. S ohledem na výše popsanou procesní situaci měl odvolací soud v tomto odvolacím řízení předmětem svého věcného posuzování uplatněný nárok žalobkyň na uložení povinnosti žalovaným na své náklady odstranit„ zbývající část“ projednávané liniové stavby inženýrské sítě – kanalizační vedení, a to v rozsahu kanalizační trubky, jež se má nacházet v zemi pod povrchem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] v blíže nezjištěném místě a hloubce, v blíže nezjištěném stavu materiálu, mezi již odstraněnými oběma šachtami dle zaměřovacího protokolu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [datum], [číslo] vymezeného body [číslo] a [anonymizováno], jenž byl ve fotokopii soudem prvního stupně připojen k jeho rozsudku.
13. O tom, že projednávaná liniová stavba, tj. i kanalizační trubka, není součástí pozemku, v němž se nachází, ale je ve spoluvlastnictví žalovaných, nebylo mezi účastnicemi žádného sporu.
14. Podle § 1042 OZ, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo jej ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
15. V projednávané věci žalobkyně požadují proti žalovaným, jde-li aktuálně o předmět tohoto odvolacího řízení, poskytnutí jim ochrany soudem jejich spoluvlastickému právu ke konkrétnímu pozemku proti žalovaným, coby spoluvlastníkům sousedního pozemku a spoluvlastníkům konkrétní liniové stavby, resp. již jen její části, a to kanalizačního potrubí, v souvislosti s jimi tvrzeným závadným stavem, způsobeným právními předchůdci žalovaných, který jim znemožňuje obvyklé užívání jejich pozemku, jenž souvisí s konkrétním umístěním tohoto kanalizačního potrubí v konkrétním místě v zemi v pozemku v jejich spoluvlastnictví nepovolenou činnosti žalovaných, resp. jejich právních předchůdců, s požadavkem na odstranění tohoto neoprávněného zásahu do jejich spoluvlastnického práva ke konkrétnímu pozemku v podobě odstranění projednávaného kanalizačního potrubí z tohoto jejich pozemku z konkrétního místa žalovanými na jejich náklady.
16. V řízení před soudem prvního stupně podle obsahu spisu soudu prvního stupně žalobkyně tvrdily, přičemž na tomto svém tvrzení setrvaly nadále i v odvolacím řízení, že, jde-li o předmětné kanalizační potrubí, jež žádají na své náklady po žalovaných odstranit ze svého pozemku, toto se má nacházet v jejich pozemku v místě, jak je zakresleno v zaměřovacím protokolu Ing. [jméno] [příjmení] z [datum], [číslo] to červenou čárkovanou čarou, coby spojnice mezi body [anonymizováno] a [číslo], přičemž vlastnická hranice sousedních pozemků parc. č. st. [anonymizováno] (ve spoluvlastnictví žalovaných) a parc. [číslo] (ve spoluvlastnictví žalobkyň) vše v k. ú. [obec] u [obec] probíhá tak, jak je v tomto zaměřovacím protokolu zakresleno [anonymizována dvě slova] souvislou čarou mezi souřadnicovými body [číslo] [číslo].
17. Toto jejich tvrzení podle obsahu spisu soudu prvního stupně neučinily žalované v řízení před soudem prvního stupně nesporným, což vyplývá pro odvolací soud jednoznačně, jak z obsahu protokolu soudu prvního stupně o místním šetření, tak i z obsahu protokolů o jednání soudu prvního stupně; na tomto jejich stanovisku se nic nezměnilo ani v odvolacím řízení, pokud do tohoto řízení přišly žalované s tím svým tvrzením ve vztahu k obsahu žalobkyněmi předloženého zaměřovacího protokolu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [datum], [číslo] ohledně konkrétního umístění kanalizačního potrubí v pozemku a skutečného průběhu vlastnické hranice sousedních svých pozemků, že toto projednávané kanalizační potrubí se nachází minimálně z větší části v jejich pozemku parc.č. st [anonymizováno] pod jejich domem [adresa], rozporují průběh vlastnické hranice projednávaných pozemků, jak je zakreslen v zaměřovacím protokolu [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z [datum], protože tato hranice je„ více posunuta“ od hranice jejich domu [adresa].
18. Tento skutkový spor účastnic o umístění projednávaného kanalizačního potrubí ve spoluvlastnictví žalovaných v konkrétním místě v pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyň parc. [číslo] o průběh vlastnické hranice sousedních pozemků účastnic parc. [číslo] parc.č. st. [anonymizováno] se z pohledu odvolacího soudu nepodařilo vyřešit v řízení před soudem prvního stupně výsledky provedeného dokazování.
19. Pokud se o toto pokusil odvolací soud v odvolacím řízení doplněním a zopakováním dokazování v návaznosti na procesní aktivitu žalobkyň k poskytnutému jim odvolacím soudem poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o jejich povinnosti prokázat pravdivost svého tvrzení o tom, že projednávané kanalizační potrubí z liniové stavby, jež zůstalo předmětem tohoto odvolacího řízení, se nachází v pozemku žalobkyň parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] v té části, jak je šrafovaně vyznačeno červenou čarou v zaměřovacím protokolu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] mezi body [anonymizováno] a [číslo], tj. až za skutečnou vlastnickou hranicí mezi pozemky parc. [číslo] parc.č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] u [obec] v jejich neprospěch, v jaké je hloubce, z jakého je materiálu a v jakém je stavu, provedením důkazu originálem zaměřovacího protokolu [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z [datum], a nově odvolacímu soudu předloženého žalobkyněmi zaměřovacího protokolu [číslo] ze [datum], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zopakováním listiny, k důkazu provedené již soudem prvního stupně, a to geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení], provedením důkazu fotografiemi pořízených sond na svém pozemku žalobkyněmi v průběhu odvolacího řízení, tak z výsledků tohoto dokazování ve vztahu k výsledkům dokazování před soudem prvního stupně neshledal možným učinit závěr o tom, že by žalobkyně prokázaly v tomto řízení pravdivost toho svého primárního tvrzení, že konkrétním umístěním projednávané části liniové stavby (kanalizačním potrubím, coby spojnice mezi body [anonymizováno] a [číslo] v té části pozemku žalobkyň, jak je vyznačena červeným šrafováním v zaměřovacím protokolu [číslo] [anonymizována tři slova] z [datum], tj. za skutečnou vlastnickou hranicí mezi pozemky účastnic parc. [číslo] parc.č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] u [obec], v konkrétní hloubce z konkrétního materiálu, v konkrétním technickém stavu) do jejich pozemku právními předchůdci žalovaných došlo na jejich straně ke konkrétnímu zásahu do jejich práv vlastníka věci, tj. pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], jenž je v jejich spoluvlastnictví.
20. Totiž v odvolacím řízení žalobkyněmi předložený zaměřovací protokol [anonymizována tři slova], [číslo] není svým obsahem zcela totožný s původním jimi předloženým zaměřovacím protokolem [anonymizována tři slova] [číslo] navíc pak ani tento nově předložený zaměřovací protokol [anonymizována tři slova] vlastnickou hranici projednávaných sousedních pozemků účastnic nikterak zde nezakresluje.
21. Z obsahu geometrického plánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl odvolacím soudem k důkazu zopakován, nelze bez dalšího dovodit nic o pravdivosti tvrzení žalobkyň ohledně umístění v pozemku konkrétního projednávaného kanalizačního potrubí, tím spíše ne v té situaci, kdy žalobkyněmi v odvolacím řízení předložený zaměřovací protokol není svým obsahem zcela totožný s původním zaměřovacím protokolem, který byl předložen jimi v řízení před soudem prvního stupně. Navíc tento geometrický plán byl vyhotoven pro rozdělení pozemku, změnu obvodu budovy, tj. pro zcela jiný účel, než je objasnění sporné hranice sousedních pozemků účastnic. Existuje-li pak v tomto geometrickém plánu a zaměřovacím protokolu [anonymizována tři slova] [číslo] shoda v umístění souřadnice [číslo] (roh domu), tak ale tuto shodu již nelze zkonstatovat u těchto listin i ve vztahu k dalšímu v zaměřovacímu protokolu [číslo] zakreslenému zde bodu [číslo] navíc pak žádný nesporný konkrétní souřadnicový bod, jedná-li se o lomení vlastnické hranice projednávaných pozemků, jak je zakresleno v zaměřovacím protokolu [číslo] není v těchto listinách zachycen (podložen). Potud tedy nelze jen ze shody v souřadnici [číslo] v geometrickém plánu a v zaměřovacím protokolu [číslo] ničeho konkétního k řešené sporné otázced dovozovat.
22. Dále pak ani fotografie, které žalobkyně v odvolacím řízení soudu předložily ve vztahu k jimi v průběhu odvolacího řízení provedeným„ sondám“ do svého pozemku v blíže neztotožněných jeho místech bez přítomnosti žalovaných při jejich provádění, ničeho konkétního k řešené sporné otázce neprokazují.
23. Konečně, navrhovaly-li žalobkyně po odvlacím soudem jim poskytnutém poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. k výše řešeným sporným otázkám provést k unesení své důkazní povinnosti provést znalecký posudek z oboru stavebnictví, tak tento důkaz odvolací soud neprováděl, protože svou podstatou nejde o takový důkaz, který by mohl k vyřešení této sporné otázky o umístění předmětného potrubí v pozemku (v konkrétním místě) jakkoliv svým obsahem přispět.
24. Z hlediska výše uvedeného tak tedy z pohledu odvolacího soudu bylo povinností žalobkyň, aby konkrétním způsobem tvrdily a toto své tvrzení i prokázaly, jakým konkrétním způsobem došlo k neoprávněnému zásahu do jejich práv vlastníka věci, konkrétně pozemku v jejich spoluvlastnictví parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] ze strany právních předchůdců žalovaných a jak je tento zásah omezuje ve výkonu jejich spoluvlastnického práva k této věci. Tento neoprávněný zásah žalobkyně v řízení, jde-li o předmět tohoto odvolacího řízení, který zůstal předmětem věcného posuzování odvolacího soudu, tvrdily ve vztahu ke skutečnosti, že žalované mají na jejich pozemku bez jejich souhlasu umístěno v konkrétním místě své kanalizační potrubí, jež je v jejich spoluvlastnictví, čímž dochází k neoprávněnému zásahu do jejich spoluvlastnického práva k tomuto jejich pozemku, konkrétně v místě, které je vyznačeno červenou šrafovanou čárou v zaměřovacím náčrtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [číslo] z [datum]. Současně tento jimi tvrzený zásah do svého spoluvlastnického práva ke konkrétnímu pozemku byly žalobkyně povinny prokázat, toto se jim ovšem již v tomto řízení jimi předloženými či navrženými důkazy nepodařilo, byly přitom o své povinnosti důkazní soudem poučeny, včetně důsledku v podobě neúspěchu v tomto sporu. Za této sitace tak nemohou být žalobkyně s uplatňováním svého práva v tomto řízení s odkazem na ustanovení § 1042 OZ úspěšné.
25. Při tomto svém závěru tak odvolací soud, aniž bylo potřeba zabývat se dalšími skutečnostmi pro účely jeho rozhodnutí ve vztahu k odvoláním žalobkyň napadenému (zamítavému) výroku II. (v jeho zbývající části nad rámec postupu, vyplývajícího z výroku I. toto rozsudku) rozsudku soudu prvního stupně, na podkladě výsledku jím zrealizované poučovací povinnosti soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. uzavřel o neunesení důkazního břemene ze strany žalobkyň k prokázání pravdivosti jejich výše uvedeného primárního tvrzení (tj., že projednávané kanalizační potrubí, jako součást liniové stavby, jež zůstalo samostatně předmětem tohoto řízení pro posuzování odvolacího soudu v tomto odvolacím řízení, se nachází na konkrétním místě jejich pozemku v jejich spoluvlastnictví, tj. konkrétně v té části, jak tvrdily v návaznosti na šrafovaně vyznačenou červenou čáru v původním zaměřovacím protokolu [anonymizována dvě slova], jde-li o body [číslo] a [anonymizováno], v jaké je hloubce, z jakého je materiálu a v jakém je stavu, tj. je zde umístěno mimo skutečnou vlastnickou hranici sousedních pozemků parc. [číslo] parc.č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] u [obec] v jejich neprospěch), tedy ve shodě se soudem prvního stupně, byť z jiného důvodu, o nedůvodnosti žalobkyněmi podané žaloby vůči žalovaným ve zbývajícím předmětu řízení na poskytnutí jim ochrany jejich vlastnickému právu, jde-li o konkrétní pozemek v jejich spoluvlastnictví, uložením konkrétní povinnosti žalovaným odstranit konkrétní kanalizační potrubí, jež (nesporně) je v jejich spouvlastnictví, z konkrétního místa v pozemku žalobkyň, a proto, s využitím § 219 o. s. ř., rozhodl o potvrzení napadeného rozsudku soudu prvního stupně ve výroku II. (jeho části), tedy tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.
26. Odvolací soud pak v té situaci, kdy výrokem I. svého rozsudku ve své podstatě částečně změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, rozhodl o nákladech mezi účastníky v tomto odvolacím řízení, ale nově i o nákladech řízení mezi účastníky před soudem prvního stupně, jakož i nově o nákladech řízení státu, a to tak, jak je výše ve výrocích III. a IV. tohoto rozsudku uvedeno, s využitím § 151 odst. 1, § 224 odst. 1, 2, § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 148 o. s. ř.
27. Odvolací soud, posoudil-li vzájemně předmět (celý) tohoto řízení a výsledek řízení, jež je dán vyhovujícím výrokem I. rozsudku soudu prvního stupně a částečně zamítavým rozhodnutím soudu prvního stupně, jež bylo odvolacím soudem potvrzeno, byť z jiného důvodu, uzavřel, že na straně žalující i žalované v tomto sporu jde v zásadě o rovnocenný vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu v tomto sporu.
28. Je sice skutečností, že v rámci odvolacího řízení došlo ze strany žalovaných k částečnému plnění v souladu s požadavkem žalobkyň, ovšem nelze ani přehlédnout to, jaká byla základní tvrzení, jak žalobkyň, tak žalovaných, v tomto řízení a především pak tu skutečnost, že k tomuto částečnému plnění v souladu s požadavkem žalobkyň žalované v rámci odvolacího řízení přistoupily jen na popud odvolacího soudu v rámci vyhovění ve svých poměrech snaze odvolacího soudu přispět ke smírnému narovnání vztahů mezi účastníky. Za této situace tak z pohledu odvolacího soudu nelze žalovaným tento jejich postup v rámci odvolacího řízení klást tzv. k tíži, jde-li o závěr soudu o vzájemném poměru úspěšnosti a neúspěšnosti stran tohoto sporu v řízení, obzvláště, daly-li žalobkyně svým procesním postupem v odvolacím řízení zcela jednoznačně soudu najevo to, že záležitost odstranění i zbývající části projednávané liniové stavby (kanalizačního potrubí) za té skutkové nové situace, že již došlo k odstranění obou šachet, jež mají být tímto potrubím propojeny, je pro ně otázkou z hlediska předmětu tohoto řízení zcela zásadní. Za této situace i odvolací soud shledal, že je namístě uplatnit při rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky v řízení před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím § 142 odst. 2 o. s. ř., proto rozhodl tak, jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.
29. Na straně žádné z účastnic odvolací soud neshledal důvody pro jejich osvobození od placení soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.).
30. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
31. Vzhledem k výše konstatovanému výsledku řízení, vyplývajícího z v zásadně rovnocenného poměru úspěchu a neúspěchu na obou stranách tohoto sporu, je zřejmé, že, jak strana žalující, tak i strana žalovaná, jsou povinny státu uhradit náklady, které stát v tomto řízení vynaložil z rozpočtových prostředků státu v souvislosti s vyplacením znalečného znalci (v souvislosti s jeho účastí u jednání soudu) v celkové výši 644 Kč, a to v poměru 1/2 strana žalující a 1/2 strana žalovaná.
32. V situaci, kdy, jak žalobkyně, tak i žalované, mají v podílovém spoluvlastnictví, každá v rozsahu ideální ½, projednávané sousední pozemky, je každá z účastnic povinna zaplatit na nákladech řízení státu částku odpovídající svému spoluvlastnickému podílu, tj. každá částku 161 Kč Odvolací soud proto rozhodl tak, jak je výše ve výroku IV. tohoto rozsudku uvedeno.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku, k Nejvyššímu soudu České republiky se sídlem v [obec], s výjimkou výroků o nákladech řízení, proti nimž není dovolání přípustné. Dovolatel, který sám nemá právnické vzdělání, musí být povinně před dovolacím soudem zastoupen advokátem, popřípadě notářem.