o zaplacení 177 260 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 23. 4. 2024, č. j. 12 C 236/2023 – 106, ve znění opravného usnesení ze dne 13. 5. 2024, č. j. 12 C 236/2023 – 112

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 177 260 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, podle které měl žalovaný zhotovit samonosnou bránu včetně její montáže za sjednanou cenu 129 770 Kč. Dílo bylo předáno dne 21. 6. 2024, cena díla byla žalobcem uhrazena dle faktur žalovaného. V době užívání díla začalo vykazovat vady a jeho užívání bylo ztíženo, a to tak, že brána se zasekávala nebo nešla otevřít vůbec. Reklamace ze strany žalovaného byla vždy kladně vyřízena, vady byly odstraněny. Vady se však opakovaly, proto si žalobkyně zajistila odborný posudek, podle kterého má brána nesprávné konstrukční řešení a je třeba provést změny. Žalobce tuto vadu reklamoval u žalovaného, který reklamaci neuznal s tím, že po posledním servisním zásahu je brána zcela funkční. Žalobkyně se proto rozhodla vady odstranit na vlastní náklady, a to výrobou nové brány a vyzvala žalovaného k uhrazení nové ceny díla a nákladů znaleckého posudku, na což žalovaný nereagoval.

2. Okresní soud v Kolíně (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem, ve znění opravného usnesení (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) žalobu na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 177 260 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 177 260 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení zamítl (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na nákladech řízení 44 806,77 Kč (částka opravena z původních 37 030,39 Kč usnesením ze dne 13. 5. 2024, č. j. 12 C 236/2023 – 112), do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného (výrok II.).

3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování konstatoval, že smlouva mezi žalobkyní a žalovaným nestanovila možnost, aby žalobkyně uzavřela novou smlouvu s třetí osobou, která by zhotovila na náklady žalovaného nové dílo, aniž by mu byla dána možnost dodat sám novou nebo opravenou bránu a odstranit tak vady díla. Žalobkyně nevyužila žádnou z možností tak, jak je stanoveno v obchodních podmínkách a zároveň jak stanoví § 2106 o. z. Poukázal na to, že žalovaný navrhoval provést opravu stávající brány, popř. z původních komponentů brány vyrobit bránu novou s výztuhami, avšak žalobkyně na tuto nabídku nijak nereagovala, a po vyhotovení znaleckého posudku (kde však bylo uvedeno, že brána je funkční a lze ji používat jak na elektrický, tak ruční pohon) nechala vyhotovit bránu novou a úhradu ceny díla požadovala po žalovaném. Soud prvního stupně tak uzavřel, že „žalobkyni nevznikl nárok na využití ustanovení bodu 14.12 obchodních podmínek, aby bylo dodáno náhradní plnění, neboť pro to nebyly splněny podmínky, a to, že by se jednalo o vady neopravitelné a s opravou byly spojeny nepřiměřené náklady“. Podle soudu prvního stupně skutečnost, že žalobkyně nevyužila možnosti, aby z původních komponentů vyrobil novou bránu žalovaný a nechala třetí osobou vyhotovit bránu novou, nemůže být k tíži žalovaného a požadovat po něm uhrazení veškerých nákladů na výrobu nové brány.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. Vytýkala soudu nesprávný skutkový závěr, že žalovanému nebyla poskytnuta možnost odstranit vady díla. Poukazovala na to, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovanému soudem předestřená možnost spočívající v odstranění vady díla byla žalobkyní dána, když tuto skutečnost prokazuje písemné uplatnění práv z vadného plnění ze strany žalobkyně ze dne 9. 11. 2022. V něm je vada brány podrobně popsána, tedy že není reklamována nefunkčnost otevírání či zavírání brány, která byla v době sepisu přípisu dočasně provozuschopná, nýbrž příčina jejích dřívějších opakovaných nefunkčností, tedy nesprávné konstrukční řešení a deformace brány s tím, že je zřejmé, že se nefunkčnost brány bude opakovat. Na tento přípis žalovaný písemně reagoval dne 10. 11. 2022, kdy reklamaci zamítl s tím, že ji považuje za neoprávněnou a bezpředmětnou. Podle žalobkyně, „pokud reklamaci žalovaný zamítl, je zcela zřejmé, že odmítl vadu uplatněnou žalobkyní odstranit“. Dále namítala, že „podle bodu 14.14 obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna, pokud žalovaný neodstranil vadu způsobem a ve lhůtě určené mu žalobkyní nebo pokud před uplynutím lhůty sdělí žalobkyni, že vadu neodstraní, mimo jiné, zajistit na náklady žalovaného náhradní plnění“, a „žalobkyně si toto oprávnění uvedené v bodě 14.14 písm. c) obchodních podmínek, tedy zajištění náhradní dodávky na náklady žalovaného, oprávněně zvolila“. To, že bude zadáno odstranění vady jiné osobě, bylo uvedeno již ve výše uvedeném písemném přípise žalobkyně adresovaném žalovanému ze dne 9. 11. 2022. V této souvislosti poukazovala na to, že ze znaleckého posudku vyplývá doporučení znalce k odstranění vad výrobou nové brány, když podle znalce by oprava brány sice možná byla a byla by pravděpodobně levnější, nicméně by byla z jeho pohledu komplikovaná a složitá, přičemž je otázkou, zda by funkčnost brány po opravě zůstala stejná, a jednodušší tak, dle jeho názoru, bylo vyrobení nové brány. Vytýkala soudu prvního stupně nesprávné skutkové zjištění i v tom, že žalovaný navrhoval, aby z původních komponentů byla vyrobena brána nová s výztuží s diagonálními profily a jako výplň 2D panel o hmotnosti 80 kg s tím, že žalovaný poskytne záruku 24 měsíců, kdy poukazovala na to, že tento návrh byl obsažen v e-mailu předcházejícím uzavření smlouvy o dílo, který se týkal návrhu konstrukčního řešení nové brány, která byla následně předmětem smlouvy o dílo ze dne 25. 4. 2022, nikoli návrh žalovaného k odstranění žalobkyní vytknutých vad jím dodané brány. Navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladu před soudy obou stupňů.

5. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že dle jeho názoru předané dílo, tj. samonosná ocelová brána, žádnými vadami netrpělo, kdy poukazoval na to, že sama žalobkyně uvedla, že vytýká dílu jeho možnou budoucí nefunkčnost a přitom konstatuje, že v době uplatnění vad je předané dílo zcela funkční. Dále namítal, že žalobkyni dodal dílo dle předchozí cenové nabídky a žalobkyně toto dílo bez jakýchkoli výhrad k jeho provedení převzala. Z toho žalovaný dovozuje, že zhotovil a žalobkyni předal dílo, které jednak odpovídalo uzavřené smlouvě a jednak bylo i zcela funkční, což potvrdil i žalobkyní přizvaný znalec. Podle žalovaného, skutečnost, že se 12 metrů dlouhá brána na celé své délce prohýbá o 2,5 cm, je zcela obvyklá, nijak to nebrání jejímu řádnému užívání a rovněž nelze hovořit o tom, že by brána měla mít pouze z tohoto důvodu jakékoli vady. Dále poukazoval na to, že opakovaně reagoval na žádosti ze strany žalobkyně a několikrát byl i přítomen na místě samém, aby zjistil, zda jsou její výhrady k chodu brány oprávněné. Přitom zjistil, že kluzné vozíky, které byly nainstalovány na původní podklad se pohnuly a bylo nutno vynaložit větší sílu při otevírání a zavírání brány. S ohledem na tento stav, který však nezavinil žalovaný, bránu odmontoval, kluzné vozíky demontoval a srovnal nivelačním laserem a následně došlo k opětovné instalaci. Při této opravě byl přítomen i zástupce žalobkyně a zámečník. Brána byla následně převzata zástupcem objektu panem [právnická osoba] od jejího nasazení jezdila opět velmi lehce. I poté byl žalovaný několikrát kontaktován, aby přijel na místo samé s tím, že chod brány je těžký, avšak brána vždy po řádném přezkoušení zcela normálně fungovala a žádné opravy nevyžadovala. Žalovaný nicméně v zájmu spokojenosti žalobkyně navrhoval, že dílo vyztuží dalšími diagonálními výztuhami, a to přesto, že se nedomnívá, že by byly k provedení díla nutné. Žalobkyně však na tyto návrhy nereagovala a přistoupila k odstranění žalovaným dodané brány s požadavkem na úhradu zcela nové brány. Žalovaný vyjádřil přesvědčení, že své povinnosti ze smlouvy o dílo neporušil, když dodal dílo, které bylo dohodnuto ve smlouvě a které bylo zcela funkční. Navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně a přiznání náhrady nákladů řízení.

6. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek a řízení předcházející jeho vydání podle ustanovení § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Z obsahu soudního spisu se podává, že žalovaný byl žalobkyní zprvu povolán k opravě původní brány ve vjezdu do areálu společnosti [právnická osoba]. v Čestlicích, přičemž po prvotních úvahách o opravě či rekonstrukci původní vjezdové brány bylo rozhodnuto o její demontáži a výrobě a instalaci brány nové. Žalovaný vytvořil cenovou nabídku a následně byla účastníky dne 25. 4. 2022 uzavřena smlouva o dílo [hodnota], ve které se žalovaný, jako zhotovitel, zavázal provést dílo – výměnu a opravu samonosné brány ve společnosti [právnická osoba]. [adresa], kdy předmětem díla bylo „zejména“ zajištění demontáže, výroby a opravy brány; výkopové práce, betonáže, zinkování, likvidace staré brány; zprovoznění a oživení, zapojení pohonu. To vše za sjednanou cenu 129 770 Kč bez DPH. Dílo – „1. Samonosná brána v rozměru 8000 x 1550 mm vč. výplně z 2D panelů; 2. Dojezdový sloupek pro otevřenou polohu brány vč. nájezdového kolečka a dosedací botky“ – bylo předáno dne 21. 6. 2022. Podle účastníků vznikly ve druhé polovině roku 2022 (podle tvrzení žalobkyně obsaženého v dopisu žalobci ze dne 9. 11. 2022 poprvé 17. 8. 2022) několikrát problémy s pohybem (posunem) brány, žalovaný se několikrát dostavil na místo a funkci brány kontroloval, nicméně žádné zápisy o tom (hlášení závady - její odstranění) předloženo nebylo. V říjnu 2022 žalobkyně písemně reklamovala problémy s pohybem brány. Žalovaný se začátkem listopadu dostavil, provedl opravu a předal bránu v opět funkčním stavu.

8. Dopisem ze dne 9. 11. 2022 žalobkyně uplatnila vady brány spočívající nikoliv v její aktuální nefunkčnosti (v dopisu je výslovně uvedeno, že brána je t. č. provozuschopná), nýbrž v chybném konstrukčním řešení („vadou díla je nesprávné konstrukční navržení brány vzhledem k jejímu umístění, povaze, hmotnosti a délce“; „brána nesplňuje příslušné technické normy s ohledem na pevnost a tuhost rámu brány“, což „vedlo k její deformaci, čímž došlo ke znemožnění posunu brány, a tedy k její nefunkčnosti“). Žalobkyně vznesla požadavek na odstranění vad, kdy současně vyjádřila názor, že ze dvou možností – oprava stávající brány instalací diagonálních výztuh či výroba nové brány jiného konstrukčního řešení, by oprava byla cenově náročnější a mohla by vést „ke snížení estetiky díla a tím i jeho hodnoty“. S poukazem na obchodní podmínky, které byly součástí smlouvy o dílo, bylo požadováno odstranění vad do 18. 11. 2022 s tím, že jinak žalobkyně využije práva podle článku 14.14 písm. c) obchodních podmínek a nechá vadu odstranit na náklady žalovaného prostřednictvím jiné osoby.

9. Na uvedenou reklamaci reagoval žalovaný dopisem z téhož dne, tj. 9. 11. 2022, v němž ji označil za neoprávněnou a bezpředmětnou. Poukázal na to, že vždy na upozornění na potíže s bránou okamžitě reagoval, naposledy dne 4. 11. 2022, kdy však na místě zjistil, že brána funguje hladce a bezproblémově. Předchozí problém projevující se velkým odporem při zavírání a otevírání způsobovaly ohnuté vodící vozíky, díky nimž se brána kříží a není zajištěn její lehký chod. Nosné patky, které se ohnuly, však nebyly součástí dodávky ze strany žalovaného, nýbrž byly pozůstatkem předchozí brány. Žalovaný přesto na svoje náklady provedl jejich srovnání a brána od té doby jezdí lehce. Ke konstrukčnímu řešení žalovaný uvedl, že diagonální výztuhy nebyly při výrobě brány použity záměrně, aby nezvyšovaly její váhu. Navíc byla obava, že by navýšení svárů působilo další pnutí a k deformaci brány by mohlo dojít již při žárovém zinkování. Poukázáno na to, že při objednávce nebyl kladen žádný důraz na vzhled brány.

10. Dne 22. 11. 2022 předmětnou bránu na objednávku žalobkyně prohlédl znalec z oboru strojírenství [tituly před jménem], který v následně vypracovaném posudku ze dne 12. 12. 2022 jednak konstatoval, že v době prohlídky byla brána plně funkční na elektrický i ruční pohon a dále se ve smyslu zadání vyjadřoval ke konstrukčnímu řešení brány. Vyslovil názor, že použité konstrukční řešení není správné (vhodně zvolené) pro takto velkou (dlouhou) bránu zvláště s tím, že vozíky jsou od sebe ve vzdálenosti jen cca 2,3 metru a volný konec bránu bez podepření je dlouhý cca 8,2 metru. Pro takto velkou (dlouhou) bránu vyrobenou bez diagonálního vyztužení dochází k jejímu prohnutí, což může způsobovat [Anonymizováno] nepřiměřené síly na hřeben pojezdu, což může následně způsobit poruchu chodu brány.

11. Dopisem ze dne 23. 1. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 181 660 Kč sestávající z nákladů za vypracovaný znalecký posudek ve výši 7 500 Kč a částky 174 160 Kč, jako nákladů na náhradní dodávku žalovaným vadně poskytnutého plnění podle cenové nabídky jiného zhotovitele, se kterým žalobkyně uzavřela příslušnou smlouvu. Tímto jiným zhotovitelem byla společnost [Anonymizováno]., která dílo popsané identicky jako ve smlouvě uzavřené mezi účastníky (srov. odst. 7 odůvodnění) podle Smlouvy o dílo č. [hodnota]-120, ze dne 3. 2. 2023, žalobkyni předala podle nedatovaného protokolu o předání díla. Žalobkyně za to společnosti [Anonymizováno]. zaplatila dne 19. 5. 2023 částku 177 260 Kč.

12. Z výše uvedeného je zřejmé, že u brány zhotovené žalovaným se ve druhém pololetí roku 2022 opakovaně vyskytly vady spočívající ve zhoršeném chodu při otevírání a zavírání. Žalobkyně je opakovaně neformálně reklamovala u žalovaného, který se vždy dostavil a chod brány seřídil. Na přelomu října a listopadu provedl na bráně větší zásah, kdy bránu odmontoval, demontoval a srovnal kluzné vozíky, které byly pozůstatkem ještě předchozí brány, a poté vše nainstaloval za přítomnosti zaměstnance žalobkyně zpátky a brána byla bezproblémově funkční. Krátce poté byl sice žalovaný znovu povolán s tím, že chod brány je těžký, avšak brána fungovala normálně a žádné opravy nevyžadovala. Z ničeho nevyplývá, a žalobkyně ani netvrdí, že by se po tomto posledním zásahu žalovaného znovu projevila nefunkčnost brány. Naopak, její bezproblémový chod byl konstatován jak v době dopisu žalovanému ze dne 9. 11. 2022, tak znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] při prohlídce brány. Žalobkyně přesto reklamovala chybné konstrukční řešení brány (absence diagonálních výztuh), vznesla požadavek na odstranění této vady její opravou, nejlépe dodáním brány nové [do 9 dnů (!)], a poté, co to žalovaný odmítl s tím, že brána je po jeho poslední opravě plně funkční, se rozhodla zadat výrobu nové brány jinému dodavateli. K uzavření nové smlouvy o dílo nicméně došlo až 3. 2. 2023 a nová brána byla dodána až někdy během jara 2023, když k jejímu zaplacení došlo až 19. 5. 2023. Po dobu téměř půl roku poté, co žalobkyně dopisem ze dne 9. 11. 2022 uplatnila požadavek na odstranění konstrukční vady brány výrobou brány nové, byla tedy brána dodaná žalovaným nadále využívána, aniž by bylo byť jen tvrzeno, že se předchozí problémy opakovaly, brána byla opět nefunkční a musela být (někým jiným, než žalovaným) zprovozňována. Vzájemná korespondence účastníků už se týkala toliko požadavku žalobkyně na úhradu nákladů spojených s dodáním nové brány jiným dodavatelem; na nabídku žalovaného ze dne 25. 1. 2023, že na bránu dodělá diagonální výztuhy, byť to sám nepokládá za optimální řešení, které pouze zvýší váhu brány, žalobkyně už nereagovala.

13. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

14. Podle ustanovení § 2587 o. z., dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

15. Podle ustanovení § 2615 odst. 1 o. z., dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

16. Podle ustanovení § 2615 odst. 2 o. z., o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

17. Podle ustanovení § 2106 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

18. Podle ustanovení § 2106 odst. 2 o. z., kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit

19. Podle ustanovení § 2106 odst. 3 o. z., nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

20. Podle ustanovení § 2107 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

21. Podle ustanovení § 2107 odst. 2 o. z., dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady.

22. Podle ustanovení § 2107 odst. 3 o. z., neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

23. Žalobkyně se dovolávala ustanovení Obchodních podmínek, které byly učiněny součástí smlouvy o dílo č. [hodnota]-010, konkrétně článku 14.14 písm. c).

24. Podle článku 14.14 Obchodních podmínek, pokud zhotovitel neodstraní vady plnění způsobem a ve lhůtě určené objednatelem nebo pokud před jejím uplynutím sdělí zhotovitel objednateli, že vady neodstraní, může objednatel podle své vlastní volby a) odstoupit od smlouvy, b) požadovat přiměřenou slevu z ceny, c) „samy“ nebo prostřednictvím jiné osoby na náklady zhotovitele plnění zkontrolovat, vytřídit, opravit nebo zajistit náhradní dodávku. Zhotovitel se zavazuje tyto náklady objednateli v plném rozsahu uhradit. Postupem dle tohoto písmena c) není dotčena záruka zhotovitele na plnění ani odpovědnost zhotovitele za škodu způsobenou vadným plněním nebo způsobenou či vzniklou při odstraňování vad plnění.

25. Jakkoli jsou Obchodní podmínky sestavené žalobkyní a vtělené do smlouvy o dílo formulovány značně nevyváženě, kdy se podle nich objednatel (žalobkyně) vyvazuje z celé řady povinností vyplývajících pro objednatele z příslušných ustanovení občanského zákoníku o uplatňování odpovědnosti za vady, zatímco povinnosti zhotovitele zůstávají zachovány a naopak např. práva namítat, že vady byly objednatelem uplatněny pozdě, okleštěna, odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupně, že ani z Obchodních podmínek nelze za daných okolností dovodit povinnost žalovaného hradit náklady vynaložené žalobkyní na dodávku zcela nové brány jiným dodavatelem.

26. Podle uzavřené smlouvy o dílo byla jejím předmětem dodávka vjezdové brány. Žalobkyně, jako objednatel, si nevymínila její konkrétní konstrukční řešení a bylo především na žalovaném, jako zhotoviteli, jaké zvolí, tak aby dodaná brána byla funkční podle zadání. Proto také žalobkyně bránu po jejím dokončení převzala, poté co prověřila její funkčnost, aniž by uplatnila nějaké výhrady k použitému konstrukčnímu řešení. Je pravdou, že funkčnost brány vykazovala opakované nedostatky, které žalovaný na výzvu žalobkyně řešil a po jeho zásazích (opravách) byla brána vždy zase plně funkční. Větší opravou provedenou na přelomu října a listopadu 2022 byla s největší pravděpodobností eliminována významná příčina předchozích poruch a brána byla od té doby plně funkční, jak na elektrický, tak i ruční pohon. A pokud byla brána funkční, jeví se následné uplatnění vady spočívající v chybném konstrukčním řešení brány nedůvodným.

27. Lze si jistě představit vícero konstrukčních řešení, z nichž každé může mít v různých parametrech odlišné vlastnosti, v něčem lepší, v jiném horší, přičemž každé řešení bude mít své zastánce a odpůrce. Ani z posudku a výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO] přitom nelze mít za jednoznačně prokázané, že to bylo právě a jen chybné konstrukční řešení brány bez diagonálních výztuh, které vedlo k (bylo příčinou) její poruchovosti, když po srovnání kluzných vozíků tato poruchovost pominula. Za situace, že byla opakovaná nefunkčnost či zhoršená funkčnost brány fakticky eliminována, tedy pokud brána fungovala tak, jak to od ní bylo z hlediska její funkce žádáno, potom ani zjištění, že použité konstrukční řešení brány může být náchylnější k možným závadám (které se sice v předchozí době projevily, ale byly odstraněny a vyskytovat se přestaly), nemůže být relevantním důvodem pro reklamaci s požadavkem na dodávku brány jiného konstrukčního řešení.

28. Odvolací soud uzavírá, že vady díla, spočívající v poruše funkčnosti vjezdové brány, které žalobkyně uplatnila, žalovaný bez zbytečného odkladu odstranil. Naproti tomu uplatněná vada, která měla spočívat v nesprávném konstrukčním řešení brány (pokud smlouva o dílo výslovně nepřepokládala jiné), za situace, že brána byla v době této reklamace i v době následující plně funkční, nelze považovat za vadu díla. A plnila-li žalovaným dodaná brána, byť by byla konstrukčního řešení, k němuž mohli mít někteří výhrady, ty funkce, které plnit měla, pak skutečnost, že se žalobkyně rozhodla si pořídit bránu jinou, podle svého přesvědčení lepší, nemůže jít k tíži žalovaného.

29. Na základě uvedených závěrů odvolací soud napadený rozsudek podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně závislého výroku II., o nákladech řízení, ve znění opravného usnesení.

30. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada vzniklých nákladů spočívajících v nákladech za právní zastoupení. Ty sestávaly z odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání) ve výši 8 220 Kč (z hodnoty předmětu řízení 177 260 Kč) [§ 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“)], dále z paušální náhrady hotových výloh při jediném úkonu právní služby ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) a 21 % daně z přidané hodnoty v celkové výši 1 789,20 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.); celkem po zaokrouhlení 10 309 Kč.