o zaplacení 19 994 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 4. 4. 2024, č. j. 17 C 12/2024 – 20,

1. Okresní soud v Nymburce (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 4. 4. 2024, č. j. 17 C 12/2024 – 20, stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na příspěvek placený vlastníkem, popřípadě provozovatele motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za dobu od 1. 8. 2021 do 17. 3. 2022, kdy žalovaný jako provozovatel vozidla registrační značky [SPZ], VIN: [VIN kód], provozoval v uvedené době bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Nárok žalobkyně sestával z příspěvku za 229 dní bez uzavřeného pojištění v celkové výši [částka] a z částky [částka] představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně prokázala skutečnost, že žalovaný byl v předmětném období provozovatelem vozidla, ke kterému neměl sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv k tomu byl ze zákona povinen, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši zákonem stanovené. Vzhledem k tomu, že žalovaný tento příspěvek ani po výzvě žalobkyni neuhradil, žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl.

2. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný, ve kterém uvedl, že uvedené částky byly již v předchozích exekučních řízeních vymoženy a za uvedené období byla motorové vozidlo žalovaného pojištěno. Svá tvrzení se zavázal doložit pojistnou smlouvou, jakmile mu to bude po hospitalizaci umožněno.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného s tím, že uvedla, že za žalovaným bylo evidováno několik nepojištěných období k předmětnému vozidlu, pro která byla o dlužné částce žalovaného vedena u téhož soudu prvního stupně soudní řízení, a to konkrétně za období od 11. 7. 2020 do 8. 10. 2020 pod sp. zn. 6 C 289/2021, pro období od 20. 11. 2020 do 31. 1. 2021 pod sp. zn. EPR [č. účtu], pro období od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 pod sp. zn. 12 [právnická osoba]/2023 a pro období od 1. 5. 2021 do 31. 7. 2021 pod sp. zn. 17 C 101/2023. Za uvedená období byly dlužné příspěvky uhrazeny, ať již žalovaným či vymožením exekučně. K předmětnému vozidlu žalovaného byla uzavřena pojistná smlouva u [Anonymizováno]. [hodnota], a to na období od 6. 3. 2019 do 10. 7. 2020 a ukončena pro neplacení pojistného. Následující pojistná smlouva byla sjednána až od 18. 3. 2022.

4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo v souladu s ustanovením § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

5. Soud prvního stupně vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: žalovaný je vlastníkem a provozovatelem vozidla registrační značky [SPZ], VIN: [VIN kód], číslo technického průkazu UJ [Anonymizováno], ke kterému v období od 1. 5. 2021 do 17. 3. 2022 nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu do 30 dnů ode dne doručení výzvy dopisem ze dne 26. 5. 2022. Žalovaný uvedený příspěvek neuhradil.

6. Odvolací soud se s takto zjištěným skutkovým stavem ztotožnil a shledal správným i právní posouzení věci soudem prvního stupně, který vycházel z ustanovení § 1 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterých musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikací, povinnost pojištění odpovědnosti podle uvedeného zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona; to neplatí bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kde byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvků je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. v platném znění výše nákladů české kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí [částka].

7. V souladu s tímto zákonným ustanovením soud prvního stupně zcela správně uzavřel, že za stavu, kdy bylo prokázáno, že žalovaný byl evidován jako vlastník a provozovatel vozidla, ke kterému nebylo v uvedeném období sjednáno povinné smluvní pojištění, vznikl žalobci nárok na úhradu příspěvku za toto období. Odvolací soud neshledal důvodné námitky žalovaného uplatněné v odvolání, že předmětný příspěvek byl ze strany žalovaného uhrazen, respektive vymožen v předchozích exekučních řízeních a že pro předmětné období byla uzavřena pojistná smlouva, když žalovaný tato svá tvrzení žádným způsobem neprokázal. Pokud v odvolání uvedl, že doloží pojistnou smlouvu poté, kdy mu to umožní zdravotní stav (po hospitalizaci), v tomto směru odvolací soud považuje postup žalovaného za účelový, když žádným způsobem překážku v podobě hospitalizace nedoložil, a to ani přes výslovnou výzvu soudu prvního stupně. Jím uvedený listinný důkaz nepředložil ani do doby rozhodnutí soudu prvního stupně, tedy po dobu více než čtyř měsíců od jím podaného odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně.

8. Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně nákladového výroku II., kdy v řízení před soudem prvního stupně v plném rozsahu úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni vznikly náklady na zaplaceném soudním poplatku a právním zastoupení, které byly soudem prvního stupně správně určeny a jejich výše odpovídá vyhlášce č. 177/1996 Sb., advokátnímu tarifu.

9. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. a i v odvolacím řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů, které jí vznikly na právním zastoupení. Náklady žalobkyně v odvolacím řízení představuje odměna za jeden úkon právní služby (písemné vyjádření k odvolání žalovaného) po [částka] podle § 11 odst. 1 písm. k), § 8 odst. 1, § 7 bod 5. advokátního tarifu, jeden režijní paušál ve výši [částka] podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a 21 % DPH ve výši [částka]. Celková výše nákladů žalobkyně v odvolacím řízení činí [částka].