o zaplacení 651 166 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Okresní soud v Příbrami (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 111 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 539 666 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení byl nárok žalobce z pojistné smlouvy, kterou žalobce jako pojistník (pojištěným byl jeho otec) uzavřel s žalovanou, a jejímž předmětem bylo pojištění nemovitosti otce žalobce, a to rodinného domu a vedlejších staveb na adrese [obec a číslo]. Dne [datum] došlo k pojistné události – požáru nemovitosti, kdy žalobce uplatnil nárok na pojistné plnění. Ze strany žalované byly učiněny pouze postupné částečné platby, a to dne [datum] (200 000 Kč), [datum] (250 000 Kč), [datum] (215 279 Kč) i přes urgence žalobce, respektive jeho otce jako pojištěného. Žalovaná prostřednictvím pověřené [právnická osoba] [anonymizováno] provedla v pořadí druhou prohlídku poškozené nemovitosti dne

[datum] a na základě toho vyplatila žalobci dne [datum] částku 335 721 Kč. V důsledku pověřenou společností stanoveného podpojištění nemovitosti nebyla žalobci vyplacena částka na pojistném plnění v celkové výši 539 666 Kč (u hlavní stavby 429 603 Kč, u vedlejších staveb 110 063 Kč) a dále částka 80 000 Kč, požadovaná žalobcem za shořelý materiál uskladněný v půdních prostorách nemovitosti a částka 31 500 Kč požadovaná za kouřem poškozenou krytinu, podlahy a krov hospodářské budovy. Soud prvního stupně uzavřel, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně, a to pokud jde o požadavek na zaplacení shořelého materiálu a poškozené krytiny podlah a krovu, tj. ve výši 111 500 Kč. Pokud jde o krácené pojistné plnění v důsledku podpojištění nemovitosti, soud prvního stupně shledal rozsah podpojištění určený žalovanou jako správný, když tyto závěry jsou podloženy expertní zprávou o škodě požárem a znaleckým posudkem, který byl v řízení před soudem prvního stupně vyhotoven.

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal včas odvolání žalobce, a to pouze proti zamítavému výroku II. Nesouhlasil se závěrem o podpojištění s odkazem na čl. 14 bod 1 a 6 Všeobecných pojistných podmínek smlouvy o pojištění. Poukazoval na to, že nebylo při výpočtu vzato v úvahu u stavby domu, že má dům čtyři stěny a hospodářská budova jen tři, kdy čtvrtá stěna je stěnou domu. Uvedl, že cena za 1 m³ obestavěného prostoru je ovlivněna tím, že vlastník provádí opravy a stavby svépomocí. Nesouhlasil s výpočtem ceny případné nové stavby provedené znalcem. Poukazoval na to, že pojistné podmínky pojistné smlouvy umožňují pojištěnému nově postavit stavbu srovnatelného druhu, kvality a užitné hodnoty, čímž má pojištěný možnost pojistnou částku pro stanovení pojistného vypočítat a stanovit podle srovnatelného druhu, kvality a užitné hodnoty, ale nikoliv rozsahu či velikosti. Pojistitel (žalovaná) i znalec však vycházeli z původních rozměrů stávající stavby a užitné plochy, nikoliv ze stavby nové, jak pojistné podmínky umožňují. Soudu prvního stupně vytýkal, že se žádným způsobem nezabýval závěrem znalce o ceně realizace nové stavby při současných podmínkách ze současných materiálů, která byla znalcem stanovená ve výrazně nižší výši, než jaká byla tvrzena ze strany žalované, a to jak pokud jde o hlavní budovu, tak budovy vedlejší. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě vyhověl v plném rozsahu.

3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Poukazovala na to, že závěry soudu prvního stupně jsou podloženy závěry expertní zprávy, ze které je zřejmá vyšší pojistná hodnota nemovitostí, a rovněž tak závěry znaleckého posudku, ke kterému měl žalobce možnost své námitky uplatnit v řízení před soudem prvního stupně.

4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a to v odvoláním napadeném rozsahu, a shledal odvolání žalobce částečně důvodným. Rozsudek soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden ve výroku I., kterým bylo žalobě do částky 111 500 Kč s příslušenstvím vyhověno. V tomto rozsahu tedy rozsudek soudu prvního stupně nabyl samostatně právní moci.

5. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: žalobce jako pojistník, žalovaná jako pojistitel uzavřeli dne [datum] smlouvu o pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění staveb – rodinného domu a hospodářské budovy na adrese [adresa], kdy pojištěným byl otec žalobce, [jméno] [příjmení], narozen [datum]. Pojistná částka za sjednané předměty pojištění byla stanovena celkově ve výši 8 311 400 Kč (rodinný dům 4 526 400 Kč, hobby dílna

960 000 Kč, hospodářská budova 1 000 000 Kč, studna 75 000 Kč, součást stavby 100 000 Kč a jiná stavba – stodola, dřevník 1 150 000 Kč. Podle čl. 14 Všeobecných pojistných podmínek je pojistná částka stanovena v pojistné smlouvě na návrh pojistníka tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného předmětu pojištění. Pojistnou hodnotou staveb je nová cena, tj. částka, kterou je třeba vynaložit k vybudování novostavby srovnatelného druhu, rozsahu, kvality a užitné hodnoty v daném místě, včetně nákladů na zpracování projektové dokumentace a úpravy staveniště. Pokud je však skutečná hodnota stavby v době vzniku pojistné události následkem stáří nebo opotřebení nižší než 25 % její nové ceny v době vzniku pojistné události, poskytne pojistitel pojistné plnění jen do výše časové ceny. Pojistnou hodnotou zahrady a stavebního materiálu, stavební mechanizace a zařízení staveniště je nová cena, tj. částka, kterou je třeba vynaložit na znovuzřízení věci srovnatelného druhu, kvality a užitné hodnoty. Podle čl. 15 pokud byl předmět pojištění zničen, případně odcizen nebo ztracen, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel poskytl částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovuzřízení předmětu pojištění. Přiměřenými náklady na znovuzřízení předmětu pojištění jsou náklady na zřízení (koupi nebo výrobu) předmětu pojištění srovnatelného druhu, kvality a užitné hodnoty, které jsou v době vzniku pojistné události v místě obvyklé. Dne [datum] došlo na předmětu pojištění – nemovitostech otce žalobce, k pojistné události, požáru, při kterém došlo k poškození nemovitostí tak, že shořela střecha, včetně krovů, půdní izolace, štíty, a došlo k propadnutí vlezu na půdu. K požáru došlo i v obytné části budovy. Jako způsob vzniku požáru bylo určeno, že vznikl od samovznícení při působení slunečních paprsků v optickém ohnisku kosmetického zrcátka. Dne [datum] došlo k nahlášení pojistné události (první den po víkendu, kdy požár vznikl). Dne [datum] byla provedena prohlídka likvidátorem žalované, kdy byl proveden soupis poškození. Po urgencích ze strany žalobce i jeho otce byly vyplaceny zálohy na pojistném plnění, a to dne [datum] ve výši 200 000 Kč, [datum] ve výši 250 000 Kč a [datum] ve výši 215 279 Kč. Po opakovaných urgencích byla ze strany žalované, a to prostřednictvím pověřené [právnická osoba] Servis, provedena dne [datum] opětovná prohlídka poškozené nemovitosti, na základě které byla vyplacena částka na pojistném plnění ve výši 335 721 Kč ([datum]). Žalovaná odmítla proplacení částky za poškozený stavební materiál v půdních prostorách ve výši 80 000 Kč a kouřem poškozenou krytinu a dřevěné podlahy v celkové výši 31 500 Kč. [anonymizována tři slova] bylo konstatováno podhodnocení nemovitostí a uplatněno podpojištění, a to na hlavní budově bylo poníženo pojistné plnění o 429 603 Kč, na hospodářské budově (hobby dílna) o 110 063 Kč, když v expertní zprávě vypracované nákladovou metodou, byla stanovena cena hlavní stavby částkou 5 795 000 Kč a vedlejší stavby částkou 2 995 000 Kč, kdy koeficient podpojištění byl stanoven u hlavní budovy ve výši 0,781 a u vedlejší stavby 0,321. Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, byla nová cena, za kterou by bylo možné realizovat výstavbu objektu v době pojistné události, tj. [datum] částkou 6 536 077 Kč u hlavní stavby a za předpokladu, že by byla dodržena stejná užitná hodnota domu, užitné rozměry a dům by byl postaven ze standardní současných materiálů běžných v roce 2016 částkou 4 901 972 Kč. Na výstavbu novostavby hospodářské budovy v době pojistné události by dle závěrů znalce bylo třeba vynaložit částku 2 294 502 Kč a při dodržení stejné užitné hodnoty hospodářské budovy, užitných rozměrů a za předpokladu použití standardních současných materiálů běžných v roce 2016, včetně projekčních (3 % z ceny) a přípravných prací staveniště (2 % z ceny) částkou 1 880 568 Kč. Odlišnou výši cen znalec odůvodnil tím, že v prvém případě byly vzaty v úvahu metrové zdi, které by byly obnoveny a náklady na to, ve druhém případě vycházel z obestaveného prostoru a z cihelného zdiva.

6. S takto zjištěným skutkovým stavem se odvolací soud ztotožnil.

7. Po právní stránce soud prvního stupně vyšel správně z ustanovení § 2758 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle tohoto zákonného ustanovení pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. V daném případě nebylo mezi účastníky sporu o trvání pojistného vztahu, i vzniku pojistné události. Vzhledem k tomu, že předmětem pojištění byly nemovitosti, je třeba postupovat dle v souladu s ustanovením § [číslo] a následujících, upravujících pojištění majetku. V souladu s ustanovením § 2854 o. z., je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku; to neplatí, ujednají-li si strany, že pojistné plnění sníženo nebude.

8. V daném případě byla předmětem odvolacího řízení pouze část žaloby, ve které se žalobce domáhal plnění ze strany žalované na pojistném, právě v rozsahu, ve kterém žalovaná uplatnila podpojištění. Odvolací soud se v tomto směru neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že oprávněnost rozsahu stanoveného podpojištění je dána nejen expertní zprávou o provedené prohlídce nemovitosti, ale i znaleckým posudkem znalce [jméno] [příjmení]. V tomto směru je třeba vycházet z toho, že expertní zpráva byla zpracována při opětovné prohlídce poškozené nemovitosti, a to prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno], pověřené žalovanou. Tato prohlídka byla učiněna až po opětovných opakovaných urgencích ze strany žalobce o poskytnutí pojistného plnění v plném rozsahu, a to dne [datum], tedy více než 3 roky po vzniku pojistné události. Zpracovatel expertní zprávy sám uvedl, že vycházel zejména z aktuálního stavu, informací žalobce, případně pojištěného, tedy otce žalobce, neboť s ohledem na charakter vzniklého poškození, bylo třeba provádět bezprostředně po vzniku pojistné události opravy nemovitosti. Vzhledem k rozsahu poškození se jednalo fakticky o výstavbu nové nemovitosti. Tím byly nepochybně výsledky prohlídky ovlivněny. Pokud jde o závěr znaleckého posudku, soud prvního stupně v tomto směru žádným způsobem neuvedl, v jakém rozsahu ze závěrů znalce vycházel, když sám znalec uvedl pro ustanovení ceny novostavby obytného domu dvě rozdílné částky u každé z poškozených budov, a při výslechu, toto řádně odůvodnil. Z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně není však zřejmé, z jakého důvodu a v jakém rozsahu ze závěrů znaleckého posudku soud prvního stupně vyšel. Odvolací soud dospěl k závěru, že závěry znaleckého posudku odůvodňují stanovení podpojištění, tak jak bylo žalovanou provedeno, avšak v odlišném rozsahu. Jak znalec uvedl (a při výslechu při jednání soudu prvního stupně i řádně odůvodnil) lze novostavbu poškozených budov dostavět za předpokladu dodržení shodné užitkové hodnoty domu, včetně rozměrů a použití standardních materiálů za cenu v případě hlavní budovy 4 901 972 Kč a hospodářské budovy 1 888 568 Kč Odvolací soud má za to, že takový závěr je i v souladu se Všeobecnými pojistnými podmínkami a lze z něj v daném případě vycházet. Za tohoto stavu je tedy dán odlišný koeficient podpojištění, než který byl stanoven v expertní zprávě společnosti žalovanou pověřené, a ze kterého vycházel soud prvního stupně. V případě hlavní budovy, kdy pojistná cena byla stanovena částkou 4 526 400 Kč a nově lze vycházet z ceny 4 901 972 Kč, pak bude koeficient podpojištění ve výši 0,9, nikoliv 0,781. V případě vedlejší budovy byla pojistná cena stanovena ve výši 960 000 Kč, a nově představuje částku 1 888 568 Kč, což představuje koeficient snížení 0,508 nikoliv 0,321. V důsledku nově stanoveného koeficientu tedy dojde ke snížení o částku 276 166 Kč (u hlavní budovy o 196 166 Kč, u vedlejší budovy o 80 000 Kč). Žalobci by se tak za tohoto stavu mělo dostat pojistného plnění v další výši, tj. 263 500 Kč.

9. Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil, tak, že žalované stanovil povinnost zaplatit žalobci částku 263 500 Kč, a to se zákonným úrokem ve výši 8,05 % ročně z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení. Ve zbylém rozsahu (tj. pokud jde o částku 276 166 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 10. 201, byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen.

10. Vzhledem k tomu, že byl rozsudek soudu prvního stupně změněn, rozhodl odvolací soud v souladu s ustanovením § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. znovu o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. V řízení před soudem prvního stupně byl žalobce úspěšný v rozsahu 58 %, žalovaná v rozsahu 42 %. V souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. má proto žalobce právo na náhradu 16 % účelně vynaložených nákladů. Žalobci vznikly v řízení před soudem prvního stupně náklady na zaplaceném soudním poplatku ve výši 32 559 Kč, zaplacené záloze na znalecký posudek ve výši 7 000 Kč a náklady na právním zastoupení. Náklady právního zastoupení představuje odměna právního zástupce žalobce za sedm úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, písemná žaloba, písemné vyjádření obsahující otázky pro znalce a účast právního zástupce žalobce u tří jednání soudu prvního stupně) po 10 940 Kč podle § 11 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to z předmětu řízení před soudem prvního stupně ve výši 651 166 Kč Náklady právního zastoupení představuje dále náhrada hotových výdajů po 300 Kč ke každému úkonu právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, tj. 2 100 Kč, náhrada za promeškaný čas za 12 zameškaných půlhodin po 100 Kč, tj. 1 200 Kč, cestovné ke třem jednáním soudu prvního stupně ze sídla právního zástupce, tj. [obec] - [obec] a zpět v celkové výši 3 330 Kč. Jako účelně vynaložené náklady neshledal odvolací soud dvě písemná podání žalobce, a to vyjádření ke znaleckému posudku (obsahuje pouze jednu větu, že žalobce souhlasí se závěry znaleckého posudku) a dodatečné dotazy na znalce, které byly následně znalci ústně předneseny při jednání soudu prvního stupně. Úkonem právní služby v řízení před soudem prvního stupně není ani písemné odvolání proti rozsudku, které bylo právním zástupcem žalobce požadováno, neboť se jedná o úkon právní služby poskytnuté v odvolacím řízení. Celková výše nákladů řízení žalobce před soudem prvního stupně tedy činí 122 769 Kč. Z této výše představuje 16% částka 19 643 Kč.

11. V řízení před soudem prvního stupně vznikly náklady státu, a to na vyplaceném svědečném ve výši 4 114,75 Kč. V souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil proti účastníkům řízení, byla účastníkům stanovena povinnost k zaplacení takto vzniklých nákladů, a to v poměru jejich neúspěchu, tj. žalobci v rozsahu 42 %, tj. ve výši 1 728,20 Kč, žalované v rozsahu 58 %, tj. ve výši 2 386,55 Kč.

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. V odvolacím řízení (s ohledem na předmět odvolacího řízení, kterým byla částka 539 666 Kč) byl poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků v zásadě shodný. Za tohoto stavu proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.