o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 17. 1. 2022, č. j. 225 C 152/2021 - 63

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl soud prvního stupně žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku 10 415 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 415 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 698,94 Kč (výrok I.). Výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 100 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, v němž uvedla, že žalovaná na pohledávku částečně opakované hradila i po uplynutí sjednané doby řádného trvání obou smluv o půjčce, tj. po [datum], resp. [datum]. Žalovaná prokazatelně na svůj dluh částečně hradila v době, kdy ještě promlčen nebyl. S ohledem na výše prokázanou skutečnost, že v okamžiku částečného plnění ze strany žalované v období po uplynutí sjednané doby řádného trvání smlouvy nebyl závazek promlčen, žalovaná každou touto platbou, počínaje dnem [datum], uhrazenou v souladu s § 2054 odst. 2 o. z., uznala svůj dluh, čímž došlo k prodloužení promlčecí lhůty o deset let. K promlčení nároku žalobkyně by tak došlo nejdříve dne [datum], přičemž žalobkyně podala žalobu již dne [datum]. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 415 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 415 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 698,94 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 10 415 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala zaplatit zpět jistinu a částku 7 400 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 400 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná uhradila na dluh pouze částku 9 654 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, a žalovaná se zavázala zaplatit zpět jistinu a částku 13 320 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 520 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 548 Kč. Žalovaná uhradila na dluh pouze částku 7 931 Kč. Žalovaná dlužnou částku nevrátila ani k výzvě žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni, a to s účinností od [datum]. Přestože žalobkyně v žalobě uvedla, že před uzavřením obou smluv právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalované splácet poskytnuté půjčky, domáhala se pouze vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacené části jistiny a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 208,16 Kč za období od [datum] do [datum] a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 2 490,78 Kč za období od [datum] do [datum] a běžící úrok z prodlení.

6. Žalovaná v řízení vznesla námitku promlčení žalobou požadovaných nároků žalobkyně. Uvedla, že splatnost celkových dlužných částek na základě smlouvy ze dne [datum] byla nejpozději k [datum] a na základě smlouvy ze dne [datum] k [datum]. Ke dni doručení elektronického platebního rozkazu již uplynula zákonná lhůta ode dne splatnosti splátek i celkové pohledávky.

7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč (2 000 Kč poplatek za administrativní činnost, 1 400 Kč kapitalizovaný úrok a 4 000 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek) splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž 1. splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá další splátka byla splatná 7. den od splatnosti předchozí splátky, poslední splátka byla splatná dne [datum]. Dle přehledu plateb žalovaná uhradila celkem 9 654 Kč, z toho po [datum] žalovaná uhradila dne [datum] částku 300 Kč, [datum] částku 200 Kč, [datum] částku 400 Kč a [datum] částku 600 Kč. Žalovaná zbylou částku neuhradila ani k výzvě žalobkyně. Dále právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku spolu s poplatkem ve výši 13 320 Kč (3 600 Kč poplatek za administrativní činnost, 2 520 Kč kapitalizovaný úrok a 7 200 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek) splatit v 58 týdenních splátkách po 548 Kč, přičemž 1. splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá další splátka byla splatná 7. den od splatnosti předchozí splátky, poslední splátka byla splatná dne [datum]. Dle přehledu plateb žalovaná uhradila celkem 7 931 Kč, z toho po [datum] žalovaná uhradila dne [datum] částku 300 Kč, [datum] částku 200 Kč, [datum] částku 100 Kč a [datum] částku 1 000 Kč. Žalovaná zbylou částku neuhradila ani k výzvě žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně se při posuzování tzv. úvěruschopnosti žalované v souvislosti s uzavíráním smluv o půjčce spolehl jen na údaje tvrzené mu žalovanou, jako žadatelkou o půjčky, jaké jsou její měsíční příjmy a měsíční výdaje, jaký jí svědčí právní důvod bydlení, žádné ověřování těchto údajů však neprováděl. Dne [datum] pak byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní smlouva o postoupení pohledávek, mj. i ve vztahu k oběma smlouvám o půjčce. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne [datum].

8. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli dvě smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitelka (§ 419 o. z.) a právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování úvěrů (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně řádně neprověřil úvěruschopnost žalované, žalobkyně má proto nárok pouze na bezdůvodné obohacení. Žalovaná se zavázala úvěrovou smlouvu ze dne [datum] zaplatit svému věřiteli celkem částku 17 400 Kč ve splátkách po 300 Kč měsíčně, a to nejpozději do [datum]. Právní předchůdce žalobkyně a později i sama žalobkyně (v souvislosti s uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávky) se mohla již od [datum] obrátit se svým nárokem na splnění platební povinnosti žalovanou z této smlouvy na soud, přičemž učinila-li tak žalobkyně až podáním žaloby dne [datum], stalo se tak po marném uplynutí 3 leté promlčecí doby počítané od [datum]. Pokud se žalovaná zavázala úvěrovou smlouvou ze dne [datum] zaplatit svému věřiteli celkem částku 31 320 Kč ve splátkách po 548 Kč měsíčně, a to nejpozději do [datum], mohl se právní předchůdce žalobkyně a později i sama žalobkyně (v souvislosti s uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávky) již od [datum] obrátit se svým nárokem na splnění platební povinnosti žalovanou z této smlouvy na soud, přičemž učinila-li tak žalobkyně až podáním žaloby dne [datum], stalo se tak po marném uplynutí 3 leté promlčecí doby počítané od [datum]. Protože žalovaná v řízení vznesla námitku promlčení proti ní v tomto řízení uplatňovaných peněžitých plnění, zanikla hmotněprávní povinnost žalované plnit z daných smluvních vztahů žalobkyni marným uplynutím promlčecích lhůt, tj. [datum], resp. [datum], a proto byla žaloba soudem prvního stupně zamítnuta. Dokazováním přitom nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možno usuzovat, že poskytnutím částečného plnění žalovanou i po výše uvedených datech ([datum] a [datum]) došlo k uznání zbývající části smluvních závazků konkludentně. Za právně významné soud považuje i to, že právní předchůdce žalobkyně řádně neprověřil úvěruschopnost žalované, žalovaná tak měla jinou představu o právním důvodu svých plnění a celkové výši svých závazků. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

9. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, tak odvolací soud odkazuje na důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně, popsané v odůvodnění napadeného rozsudku, které považuje pro rozhodnutí ve věci za zcela dostačující.

10. I odvolací soud má tak za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč (2 000 Kč poplatek za administrativní činnost, 1 400 Kč kapitalizovaný úrok a 4 000 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek) splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž 1. splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá další splátka byla splatná 7. den od splatnosti předchozí splátky, poslední splátka byla splatná dne [datum]. Dle přehledu plateb žalovaná uhradila celkem 9 654 Kč, z toho po [datum] žalovaná uhradila dne [datum] částku 300 Kč, [datum] částku 200 Kč, [datum] částku 400 Kč a [datum] částku 600 Kč. Žalovaná zbylou částku neuhradila ani k výzvě žalobkyně. Dále právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku spolu s poplatkem ve výši 13 320 Kč (3 600 Kč poplatek za administrativní činnost, 2 520 Kč kapitalizovaný úrok a 7 200 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek) splatit v 58 týdenních splátkách po 548 Kč, přičemž 1. splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá další splátka byla splatná 7. den od splatnosti předchozí splátky, poslední splátka byla splatná dne [datum]. Dle přehledu plateb žalovaná uhradila celkem 7 931 Kč, z toho po [datum] žalovaná uhradila dne [datum] částku 300 Kč, [datum] částku 200 Kč, [datum] částku 100 Kč a [datum] částku 1 000 Kč. Žalovaná zbylou částku neuhradila ani k výzvě žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně se při posuzování tzv. úvěruschopnosti žalované v souvislosti s uzavíráním smluv o půjčce spolehl jen na údaje tvrzené mu žalovanou, jako žadatelkou o půjčky, jaké jsou její měsíční příjmy a měsíční výdaje, jaký jí svědčí právní důvod bydlení, žádné ověřování těchto údajů však neprováděl. Dne [datum] pak byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní smlouva o postoupení pohledávek, mj. i ve vztahu k oběma smlouvám o půjčce. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne [datum].

11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plní-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

13. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 téhož ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

14. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

15. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle odstavce 3 ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena.

19. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně posoudil obě smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou podle § 2390 o. z. jako smlouvy o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně přitom uzavíral smlouvy jako podnikatel (§ 420 o. z.) a žalovaná jako spotřebitelka (§ 419 o. z.). Na základě těchto smluv o zápůjčce poskytl předchůdce žalobce žalované finanční částky, a ta se je zavázala vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím. Splatnost byla stranami ujednána tak, že žalovaná bude jednotlivé dluhy na základě smluv o zápůjčce hradit v pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč, resp. 548 Kč.

20. S ohledem na jejich spotřebitelský charakter je nutné obě smlouvy posoudit i podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) s ohledem na to, že předmětné smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny dne [datum], resp. [datum].

21. Odvolací soud má ve shodě se soudem prvního stupně s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky na základě dostatečných informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Věřitel totiž nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019 sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně právní předchůdce žalobkyně nesplnil.

22. Obě smlouvy o zápůjčce jsou tak podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatné. Vzhledem k tomu, že žalované byly na základě těchto absolutně neplatných smluv plněny částky 10 000 Kč a 18 000 Kč, představují tyto částky původní bezdůvodné obohacení žalované na úkor právního předchůdce žalobkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.). Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.).

23. Toto právo na vydání bezdůvodného obohacení následně bylo podle § 1879 o. z. postoupeno na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.

24. Proti takto uplatněnému nároku na vydání bezdůvodného obohacení vznesla žalovaná námitku promlčení. Samotná námitka promlčení přitom byla v dané věci zásadní pro zánik nároku žalobkyně uplatněného proti žalované.

25. Zákon v případě bezdůvodného obohacení (stejně jako u práva na náhradu škody) stanoví dvojí promlčecí lhůtu - subjektivní (§ 621 o. z.) a objektivní (§ 638 o. z.). Jejich počátek je upraven odlišně a tyto dvě promlčecí lhůty počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Jakmile uplyne jedna z nich, nelze požadavku na vydání bezdůvodného obohacení vyhovět, uplatní-li žalovaný během soudního řízení námitku promlčení. Jestliže došlo k promlčení práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení v důsledku uplynutí tříleté subjektivní promlčecí lhůty, je bez právního významu, zda bylo bezdůvodné obohacení získáno úmyslně, a zda tedy případně v době podání žaloby ještě běžela objektivní promlčecí lhůta (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3977/2007). Poškozený získá vědomost o právu žádat bezdůvodné obohacení, jakmile jsou mu známy rozhodující skutkové okolnosti bezdůvodného obohacení, není však důležité, zda provede správné právní vyhodnocení těchto skutečností.

26. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že nárok žalobkyně z obou absolutně neplatných smluv o zápůjčce je promlčen. Právní předchůdce žalobkyně získal vědomost o právu žádat bezdůvodné obohacení již v okamžiku uzavření obou smluv o zápůjčce, neboť mu muselo být známo, že vzhledem k tomu, že porušil svoji zákonnou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované, jsou obě smlouvy o zápůjčce s ohledem na jejich spotřebitelský charakter absolutně neplatné. Dne [datum], resp. [datum] začala běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta. Vzhledem k tomu, že byla žaloba podána dne [datum], byla podána po uplynutí zákonem stanovené tříleté subjektivní promlčecí lhůty (§ 629 odst. 1 o. z.).

27. K námitce žalobkyně, že žalovaná na pohledávku právního předchůdce žalobkyně částečně plnila i po uplynutí sjednané doby řádného trvání obou smluv, tj. po [datum], resp. [datum] a že v okamžiku částečného plnění ze strany žalované v období po uplynutí sjednané doby řádného trvání smlouvy nebyl závazek promlčen, protože žalovaná každou touto platbou, počínaje dnem [datum], uhrazenou v souladu s § 2054 odst. 2 o. z. uznala svůj dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně, čímž došlo k prodloužení promlčecí lhůty o deset let, odvolací soud uvádí, že částečné plnění je nutné odlišovat od dílčího plnění. Na rozdíl mezi nimi již Nejvyšší soud poukázal a vysvětlil ho v rozsudku ze dne 29. října 2002, sp. zn. 29 Odo 847/2001 O plnění částečné jde tehdy, jestliže dlužník poskytne věřiteli na plnění svého dluhu pouze část předmětu plnění (například v případě peněžitého plnění nezaplatí celou fakturovanou částku, nýbrž pouze její část), aniž by z dohody stran, z právního předpisu nebo z rozhodnutí soudu (či jiného státního orgánu) rozdělení na takové části vyplývalo. Takovou povahu nemá dílčí plnění, o něž se jedná v případě, kdy dluh je podle dohody stran, ze zákona nebo z rozhodnutí soudu (či jiného státního orgánu) rozdělen na několik relativně samostatných, zřetelně oddělených plnění, která samostatně (většinou postupně) dospívají (například plnění dluhu sjednané ve splátkách). Toto vymezení zcela koresponduje i s právní teorií, která uvedené pojmy důsledně rozlišuje ([příjmení], I. Komentář k obchodnímu zákoníku. 3. díl. [příjmení] [příjmení] 1998, strana 333 - 334). Ustanovení § 2054 odst. 2 o. z., podle kterého plní-li dlužník částečně svůj dluh, má toto plnění účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek dluhu, spojuje za stanovených předpokladů účinky uznání zbytku dluhu pouze s plněním částečným, nikoli dílčím, tedy plněním ve splátkách, jak tomu bylo v posuzované věci. Tento náhled ostatně odpovídá i představě žalované o právním důvodu jejích plnění, kdy plnila ve splátkách. Z toho důvodu nelze v důsledku těchto plateb usuzovat, že došlo k uznání zbytku celého dluhu. Proto námitka žalobkyně, že plněním jednotlivých splátek uznala žalovaná zbývající část dluhu podle § 2054 odst. 2 o. z., není důvodná.

28. Nepochybil-li soud prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (zde odvolací soud odkazuje na odůvodnění nákladového výroku v napadeném rozsudku), tak odvolací soud s poukazem na výše uvedené, rozsudek soudu prvního stupně v jeho věcně správných výrocích potvrdil (§ 219 o. s. ř.) tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

29. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšné žalované v odvolacím řízení žádné náklady řízení nevznikly.