o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 8. 12. 2021, č. j. 11 C 202/2021 - 78

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl soud prvního stupně žalobu, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 147 232 Kč s příslušenstvím a částky 7 112,38 EUR s příslušenstvím (výrok I.). Výrokem II. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž uvedl, že všechny faktury, které tvoří v souhrnu pohledávku uplatňovanou v řízení, byly vydány před vydáním jakéhokoliv exekučního příkazu, který by limitoval nakládání společnosti [právnická osoba] se svým majetkem. Poslední faktura byla vydána dne [datum] a první exekuční příkaz ze strany Finančního úřadu pro [územní celek] byl vydán teprve [datum], tedy již po účinnosti postoupení pohledávky na žalobce. Je tedy nesporné, že k účinnému postoupení došlo před vydáním exekučních příkazů. Jednatelka společnosti [právnická osoba] nebyla v době udělení tvrzeného pokynu žalované k úhradě finanční částky na účet Finančního úřadu vůbec oprávněna takový pokyn učinit, jelikož pohledávka v daný okamžik byla plně v dispozici žalobce, který byl jedinou oprávněnou osobou s pohledávkou nakládat. Žalobce však žádný souhlas s úhradou pohledávky jinému subjektu nedal a žalovaná to v rámci řízení ani netvrdila. Z odůvodnění rozsudku není zcela zřejmé, jaké konkrétní právní jednání by mělo být neplatné, když toto z odůvodnění neplyne. Rozsudek je tedy nepřezkoumatelný. Pouhá obecná existence určitého vztahu mezi osobami nemůže v žádném případě odůvodňovat nemožnost řádného fungování obchodních vztahů mezi těmito osobami a dodržování platně sjednaných smluv. Taková úvaha by znamenala zcela zásadní narušení smluvní volnosti stran. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby rozsudek změnil tak, že se žalobě v plném rozsahu vyhovuje.

3. Žalovaná k odvolání uvedla, že v řízení bylo doloženo, že ze strany zástupce [právnická osoba] došlo k udělení pokynu žalované k úhradě finančních prostředků. Jednatelka společnosti [právnická osoba] konzultovala své kroky se žalobcem, který se měl vyslovovat k tomu, zda některé kroky mají být realizovány či nikoliv. Žalovaná postupovala přesně v intencích exekučních příkazů a hradila částky z faktur, které nyní žalobce po žalované nárokuje. Postupování pohledávek na žalobce bylo nejspíše vedeno snahou upřednostnit žalobce jako věřitele před ostatními, a to v situaci, kdy měla společnost [právnická osoba] vícero splatných závazků, minimálně ve vztahu k Finančnímu úřadu. Navrhla proto, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 147 232 Kč s příslušenstvím a částky 7 112,38 EUR s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná ani po předžalobní upomínce neuhradila žalobci částku 1 581,71 EUR dle faktury [číslo] částku 1 912,28 EUR dle faktury [číslo] částku 1 489,03 EUR dle faktury [číslo] částku 286,23 EUR dle faktury [číslo] částku 105,45 EUR dle faktury [číslo] částku 586,61 EUR dle faktury [číslo] částku 1 151,07 EUR dle faktury [číslo] částku 13 939 Kč dle faktury [číslo] částku 9 946 Kč dle faktury [číslo], částku 23 813 Kč dle faktury [číslo], částku 26 194 Kč dle faktury [číslo], částku 51 304 Kč dle faktury [číslo] a částku 22 036 Kč dle faktury [číslo], které žalované vystavila právní předchůdkyně žalobce, společnost [právnická osoba], za dodané a žalovanou převzaté zboží. Pohledávky za žalovanou byly na žalobce postoupeny na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno vždy v rámci uvedených faktur.

6. Žalovaná s nárokem uplatněným žalobcem nesouhlasila. Potvrdila, že mezi ní a společností [právnická osoba] probíhala obchodní spolupráce, kdy uvedená společnost za dodané zboží vystavovala faktury, které žalovaná řádně a včas hradila. Ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] potvrdila, že předmětné faktury jí byly doručeny a obsahovaly informaci o postoupení pohledávek na žalobce, nicméně bezprostředně po doručení těchto faktur obdržela žalovaná od Finančního úřadu pro [územní celek] exekuční příkazy, kterými jí bylo zakázáno od okamžiku doručení exekučních příkazů hradit komukoliv jinému než právě Finančnímu úřadu. Současně s tímto obdržela žalovaná rovněž požadavek ze strany společnosti [právnická osoba], aby shora uvedené faktury uhradila ve prospěch Finančního úřadu. Nadto faktury [číslo] [číslo] byly postoupeny na [právnická osoba], s.r.o., nikoliv na žalobce.

7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřel žalobce jako postupník se společností [právnická osoba] jako postupitelem rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek postupitele mj. za žalovanou, konkrétně pohledávek za dodávku dřevěných obalů, které vyráběla společnost [právnická osoba], a to jak již vzniklých pohledávek od faktury [číslo] která měla být vystavena na zboží objednané dne [datum], tak i pohledávek budoucích. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 13 939 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 1 581,71 EUR s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 1 912,28 EUR s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 1489,03 EUR s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 9 946 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 286,23 EUR s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávky byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 23 813 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 105,45 EUR s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 586,61 EUR s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 26 194 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 1 151,07 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 51 304 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 31 225,26 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Dne [datum] nařídil Finanční úřad pro [územní celek] exekučním příkazem na přikázání jiné peněžité pohledávky daňovou exekuci k vymožení nedoplatku ve výši 31 602 Kč a zakázal žalované jako poddlužníkovi dlužníka (společnosti [právnická osoba]) po dobu trvání daňové exekuce vyplatit dlužníkovi pohledávku, kterou má dlužník za poddlužníkem z důvodu dodání zboží a služeb na základě uvedených faktur, ale i za dodání zboží a služeb na základě faktur vzniklých v budoucnu, tj. na případy, že pohledávka dlužníka se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i na případy, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Exekuční příkaz nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] nařídil Finanční úřad pro [územní celek] exekučním příkazem na přikázání jiné peněžité pohledávky daňovou exekuci k vymožení nedoplatku ve výši 182 239 Kč a zakázal žalované jako poddlužníkovi dlužníka (společnosti [právnická osoba]) po dobu trvání daňové exekuce vyplatit dlužníkovi pohledávku, kterou má dlužník za poddlužníkem z důvodu dodání zboží a služeb na základě uvedených faktur, ale i za dodání zboží a služeb na základě faktur vzniklých v budoucnu, tj. na případy, že pohledávka dlužníka se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i na případy, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Exekuční příkaz nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] nařídil Finanční úřad pro [územní celek] exekučním příkazem na přikázání jiné peněžité pohledávky daňovou exekuci k vymožení nedoplatku ve výši 174 472 Kč a zakázal žalované jako poddlužníkovi dlužníka (společnosti [právnická osoba]) po dobu trvání daňové exekuce vyplatit dlužníkovi pohledávku, kterou má dlužník za poddlužníkem z důvodu dodání zboží a služeb na základě uvedených faktur, ale i za dodání zboží a služeb na základě faktur vzniklých v budoucnu, tj. na případy, že pohledávka dlužníka se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i na případy, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Exekuční příkaz nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] nařídil Finanční úřad pro [územní celek] exekučním příkazem na přikázání jiné peněžité pohledávky daňovou exekuci k vymožení nedoplatku ve výši 186 593 Kč a zakázal žalované jako poddlužníkovi dlužníka (společnosti [právnická osoba]) po dobu trvání daňové exekuce vyplatit dlužníkovi pohledávku, kterou má dlužník za poddlužníkem z následujícího právního důvodu: dodání zboží a služeb na základě uvedených faktur, ale i za dodání zboží a služeb na základě faktur vzniklých v budoucnu – tj. případy, že pohledávka dlužníka se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i na případy, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Exekuční příkaz nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] nařídil Finanční úřad pro [územní celek] exekučním příkazem na přikázání jiné peněžité pohledávky daňovou exekuci k vymožení nedoplatku ve výši 83 256 Kč a zakázal žalované jako poddlužníkovi dlužníka (společnosti [právnická osoba]) po dobu trvání daňové exekuce vyplatit dlužníkovi pohledávku, kterou má dlužník za poddlužníkem z důvodu dodání zboží a služeb na základě uvedených faktur, ale i za dodání zboží a služeb na základě faktur vzniklých v budoucnu, tj. na případy, že pohledávka dlužníka se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i na případy, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Exekuční příkaz nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] žalovaná uhradila na účet Finančního úřadu pro [územní celek] částky 31 602 Kč, 182 239 Kč, 174 472 Kč, 186 593 Kč a 83 256 Kč. Dopisem ze dne [datum] oznámil žalobce žalované změnu vlastníka pohledávek dle předmětných faktur. Dne [datum] jednatelka společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] potvrdila, že faktury mj. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo] [číslo], [číslo] č, [číslo] a č, 18084A žádala uhradit na účet Finančního úřad pro [územní celek]. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum] dodaným žalované dne [datum].

8. Soud prvního stuně provedl dokazování rovněž trestním spisem policejního orgánu Územního odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality SKPV, [stát. instituce], sp. zn. KRPE [číslo] týkající se podezření ze spáchání přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit jednatelka společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Policejní orgán usnesením ze dne 8. 1. 2021 č.j. KRPE-47469-123/TČ-2019-170681 ve shora uvedené věci rozhodl o odložení věci, neboť nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Do tohoto usnesení podala poškozená [právnická osoba] a.s. stížnost, která byla usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] zamítnuta. Policejní orgán následně vyloučil k samostatnému projednání podezření ze spáchání přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit rovněž [jméno] [příjmení]. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] v předmětné trestní věci soud prvního stupně zjistil, že společnost [právnická osoba] neměla dostatečné množství finančních prostředků na nákup materiálu nutného pro výrobu, proto se dohodla s žalobcem a rovněž se [právnická osoba] s.r.o., vystupující na pozici žalobkyně v obdobné věci vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 11 C 79/2021, na postoupení pohledávek, kdy společnost [právnická osoba] provedla výrobu palet, které následně vyfakturovala odběratelům s tím, že na faktuře již byl uveden bankovní účet žalobce, popř. [právnická osoba] s.r.o., s upozorněním na postoupení pohledávek. Již v té době evidoval Finanční úřad pro Pardubický kraj dluh společnosti [právnická osoba] za neodvedené DPH a daně v celkové výši cca 800 000 Kč a zablokoval firemní účty. Proto po konzultaci s žalobcem dala pokyn žalované, nechť peněžní částky uhradí Finančnímu úřadu, kdy předtím navštívila s žalobcem [příjmení] úřad, a vše s pracovnicí prokonzultovali. Po provedení plateb FÚ došlo k odblokování firemních účtů společnosti. [jméno] [příjmení], jednatel společnosti [právnická osoba] k trestní věci v rámci podaného vysvětlení uvedl, že na základě ústní dohody zpracovával pro společnost [právnická osoba] účetnictví. Od roku 2015 docházelo ve společnosti ke změnám v obchodních účtech z důvodů exekucí vedených v tu dobu proti společnosti [právnická osoba] ze strany finančních úřadů. Z důvodu nedostatku finančních prostředků společnosti, uzavřela společnost [právnická osoba] se [právnická osoba] s.r.o. smlouvu o postoupení pohledávek, což tak činila i s dalšími subjekty mj. i s žalobcem. V červnu 2018 pak zjistil, že část odkoupených pohledávek byla na základě pokynu jednatelky společnosti [právnická osoba] žalovanou zaplacena ve prospěch Finančního úřadu v [obec] a nikoliv [právnická osoba] s.r.o. Žalobce k trestní věci v rámci podaného vysvětlení uvedl, že pronajímal společnosti [právnická osoba] pozemky, kde tato společnost měla svou výrobu. V průběhu roku 2012 se společnost [právnická osoba] dostala do finanční tísně a bývalý jednatel společnosti odprodal svůj obchodní podíl společnosti [právnická osoba], ve které figuroval jako vlastník, a jednatelem společnosti [právnická osoba] se pak stala [jméno] [příjmení]. Z důvodu nedostatku finančních prostředků uzavřel se společnosti [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, mj. i za žalovanou, která posléze na základě pokynu [jméno] [příjmení] uhradila část faktur Finančnímu úřadu pro [územní celek].

9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil tak, že žalovaná v rámci své obchodní činnosti odebírala od společnosti [právnická osoba] dřevěné obaly. Za odebrané zboží řádně hradila na základě vystavených faktur společnosti [právnická osoba] kupní cenu. Vzhledem k tomu, že se společnost [právnická osoba] dostala do finančních problémů, kdy se potýkala s nedostatkem finančních prostředků na nákup materiálu potřebného k výrobě dřevěných obalů, uzavřela s žalobcem v dubnu 2018 rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, mj. pohledávek za žalovanou vzniklých od [datum], což společnost [právnická osoba] žalované oznamovala vždy prostřednictvím příslušné faktury, a to vše za situace, kdy žalobce vlastnil prostřednictvím společnosti [právnická osoba] obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba] [příjmení] způsobem vystavila společnost [právnická osoba] žalované i faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo] [číslo] a [číslo] [číslo] a [číslo]. V květnu 2018 obdržela žalovaná od Finančního úřadu pro [územní celek] exekuční příkaz, jimž jí bylo zakázáno vyplatit dlužníkovi ([právnická osoba]) pohledávku, kterou má dlužník za poddlužníkem za dodání zboží a služeb na základě faktur, ale i za dodání zboží a služeb na základě faktur vzniklých v budoucnu, tj. na případy, že pohledávka dlužníka se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i na případy, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Exekuční příkaz nabyl právní moci dne [datum]. Následně žalovaná obdržela další exekuční příkazy Finančního úřadu, které nabyly právní moci dne [datum], celkem se jednalo o částku 658 162 Kč. Žalovaná tedy na základě jí uložené povinnosti orgánem veřejné moci, který v mezích své pravomoci vyhotovil veřejné listiny, jejichž správnost se předpokládá, uhradila žalovanou částku podle shora uvedených faktur, které v době právní moci exekučních příkazů nebyly dosud ani splatné (první z faktur byla splatná až [datum]), Finančnímu úřadu a nikoliv žalobci. Nejednalo se o svévolné rozhodnutí žalované, ale o jednání, které žalovaná učinila po konzultaci se společností [právnická osoba], se kterou dosud komunikovala, a která jí i oznamovala postoupení pohledávek a po pokynu jednatelky této společnosti, která navíc postup projednala i s Finančním úřadem. Za situace, kdy postupitel ([právnická osoba]) a postupník (žalobce) jako zjevně vzájemně propojené osoby (žalobce vlastnil společnost, která byla společníkem postupitele) uzavřou rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, kdy zároveň jeden z nich (postupitel) dá vůči dlužníkovi (žalované) najevo, že došlo k postoupení pohledávek na jinou osobu a aby dlužník hradil této osobě a následně bezprostředně po doručení jednotlivých dílčích faktur s oznámením o postoupení zase dává dlužníkovi pokyn, že k žádnému postoupení nedošlo a současně takto jedná i před příslušným Finančním úřadem, kdy postupník musel být se všemi skutečnostmi obeznámen, lze takové jednání považovat za jednání zjevně se příčící se dobrým mravům, a takovéto jednání proto nelze považovat za platné. Mimoto za situace, kdy od úhrady pohledávek Finančnímu úřadu uplynuly téměř tři roky, aniž by žalobce jakkoliv s žalovanou komunikoval nebo dal najevo svůj nesouhlas s uvedeným postupem, se kterým však byl zjevně seznámen. Předžalobní výzva byla žalované zaslána až dne [datum]. S ohledem na tyto důvody soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

10. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, tak odvolací soud odkazuje na důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně, popsané v odůvodnění napadeného rozsudku, které považuje pro rozhodnutí ve věci za zcela dostačující.

11. I odvolací soud má tak za prokázané, že dne [datum] uzavřel žalobce jako postupník se společností [právnická osoba] jako postupitelem rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek postupitele mj. za žalovanou, konkrétně pohledávek za dodávku dřevěných obalů, které vyráběla společnost [právnická osoba], a to jak již vzniklých pohledávek od faktury [číslo] která měla být vystavena na zboží objednané na [datum], tak i pohledávek budoucích. Podpisem této smlouvy jsou všechny postoupené pohledávky vlastnictvím postupníka. Postupitel se zavázal, že bude na vystavených fakturách za dlužníky uvádět text, že majitelem pohledávky je postupník a dále číslo účtu postupníka, kam mají být pohledávky hrazeny. Postupitel dává do zástavy všechny současné a budoucí pohledávky společnosti proti zaplacené záloze na budoucí pohledávky a výslovně souhlasí s případným postoupením těchto pohledávek na postupníka a úhradě na jeho účty tak, by mohla být celá záloha vrácena. Záloha poskytnutá na pohledávky činí ke dni podpisu 1 500 000 Kč. Tato záloha vznikla platbami, které provedl postupník za postupitele a zápočtem za pohledávky postupníka za postupitelem za dodané řezivo a nájemné. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 13 939 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 1 581,71 EUR s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 1 912,28 EUR s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 1489,03 EUR s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 9 946 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 286,23 EUR s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávky byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 23 813 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 105,45 EUR s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 586,61 EUR s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 26 194 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 1 151,07 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 51 304 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalované úplatu za dodané zboží - palety ve výši 31 225,26 Kč s tím, že tímto bylo žalované oznámeno, že pohledávka byla v plné výši postoupena na žalobce. Ve dnech [datum] a [datum] nařídil Finanční úřad pro [územní celek] exekučními příkazy na přikázání jiné peněžité pohledávky daňovou exekuci k vymožení nedoplatku celkem ve výši 658 162 Kč a zakázal žalované jako poddlužníkovi dlužníka společnosti [právnická osoba] po dobu trvání daňové exekuce vyplatit dlužníkovi pohledávku, kterou má dlužník za poddlužníkem z důvodu dodání zboží a služeb na základě uvedených faktur, ale i za dodání zboží a služeb na základě faktur vzniklých v budoucnu, tj. na případy, že pohledávka dlužníka se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i na případy, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Exekuční příkazy nabyly právní moci dne [datum] a dne [datum]. Dne [datum] žalovaná uhradila na účet Finančního úřadu pro [územní celek] částky 31 602 Kč, 182 239 Kč, 174 472 Kč, 186 593 Kč a 83 256 Kč. Dopisem ze dne [datum] oznámil žalobce žalované změnu vlastníka pohledávek dle předmětných faktur. Dne [datum] jednatelka společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] potvrdila, že faktury mj. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] [číslo] [číslo], [číslo] č, [číslo] a č, 18084A žádala uhradit na účet Finančního úřad pro [územní celek]. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum] dodaným žalované dne [datum]. Policejní orgán Územního odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality SKPV, [stát. instituce], pod sp. zn. sp. zn. KRPE [číslo] prošetřoval podezření ze spáchání přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit jednatelka společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Věc byla odložena, neboť nešlo o podezření z trestného činu. K samostatnému projednání pak policejní orgán vyloučil podezření ze spáchání přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit rovněž [jméno] [příjmení]. V trestním řízení vzešlo najevo, že společnost [právnická osoba] neměla dostatečné množství finančních prostředků na nákup materiálu nutného pro výrobu, proto se dohodla s žalobcem a rovněž [právnická osoba] s.r.o., vystupující v obdobném řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 11 C 79/2021 na straně žalobkyně, na postoupení pohledávek, kdy společnost [právnická osoba] provedla výrobu palet, které následně vyfakturovala odběratelům s tím, že na faktuře již byl uveden bankovní účet žalobce, popř. [právnická osoba] s.r.o., s upozorněním na postoupení pohledávky. Již v té době evidoval Finanční úřad pro [územní celek] dluh společnosti [právnická osoba] za neodvedené DPH a daně v celkové výši cca 800 000 Kč a zablokoval firemní účty společnosti. Jednatel [právnická osoba] s.r.o. pan [jméno] [příjmení] zpracovával pro společnost [právnická osoba] účetnictví. Žalobce pronajímal společnosti [právnická osoba] pozemky, kde společnost měla svou výrobu. V průběhu roku 2012 se společnost [právnická osoba] dostala do finanční tísně a bývalý jednatel společnosti odprodal svůj obchodní podíl společnosti [právnická osoba], kterou vlastnil žalobce. Část postoupených pohledávek za žalobcem a [právnická osoba] s.r.o. byla na základě pokynu jednatelky společnosti [právnická osoba] žalovanou zaplacena ve prospěch Finančního úřadu v [obec]. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum].

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

14. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle odstavce 2 téhož ustanovení postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve.

15. Podle § 191 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) daňová exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky postihuje jinou peněžitou pohledávku dlužníka než nárok na mzdu nebo na pohledávku z účtu u poskytovatele platebních služeb, a to do částky uvedené v exekučním příkazu. Tuto exekuci lze nařídit i v případě, že pohledávka dlužníka se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Exekuční příkaz se doručí poddlužníkovi dříve než dlužníkovi. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poddlužník nesmí od okamžiku, kdy mu byl doručen exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce vyplatit dlužníkovi jeho pohledávku, ani na ni provést započtení nebo s ní jinak nakládat. Dlužník nesmí od tohoto okamžiku se svou pohledávkou jakkoli nakládat a ztrácí právo na její vyplacení.

16. Podle § 177 odst. 1 daňového řádu nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při daňové exekuci podle občanského soudního řádu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení pravomoci správce daně, jakožto exekučního orgánu, upravuje výlučně tento zákon. [jméno], kde vystupuje správce daně coby oprávněný z exekučního titulu, použijí se obdobně ustanovení občanského soudního řádu upravující postavení oprávněného.

17. Doručením exekučního příkazu poddlužníku je vykonáno tzv. zabavení pohledávky. Tímto dnem také oprávněnému vzniká tzv. úkojné právo. Jedná se o právo ryze procesní (exekuční) povahy, nikoliv o subjektivní právo hmotné. Nařízením exekuce na pohledávku dlužníka nedochází k hmotněprávní změně v osobě věřitele, ale toliko ke vzniku úkojného práva oprávněného, tedy práva na to, aby jeho pohledávka vymáhaná exekucí byla uspokojena z exekucí postižené pohledávky, kterou má dlužník vůči svému dlužníku, tj. vůči poddlužníku. Existence tohoto úkojného práva je právním důvodem poddlužnické žaloby. Povinný, resp. v daňové exekuci dlužník je i nadále věřitelem pohledávky, pouze po dobu trvání exekuce nemá právo na její výplatu a nesmí s ní jakkoli disponovat; pohledávku jako takovou ale neztrácí. Při nařízení výkonu se vychází z tvrzení oprávněného o existenci dané pohledávky, jeho pravdivostí se orgán nařizující exekuci však nezabývá (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2922/2005). Poddlužník se námitkou neexistence předmětné pohledávky může bránit v řízení o poddlužnické žalobě podle § 186 odst. 3 daňového řádu.

18. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně posoudil rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobcem a právní předchůdkyní žalobce, společností [právnická osoba] dne [datum] podle § 1887 o. z. jako smlouvu o postoupení souboru pohledávek, za výrobu dřevěných obalů, které vyrábí společnost [právnická osoba] Na základě této smlouvy došlo k postoupení pohledávek společnosti [právnická osoba] jako postupitele mj. za žalovanou, konkrétně pohledávek za výrobu dřevěných obalů, které vyrábí společnost [právnická osoba], a to jak již vzniklých pohledávek od faktury [číslo] která měla být vystavena na zboží objednané na [datum], tak i pohledávek budoucích. Toto postoupení bylo žalované oznámeno doručením jednotlivých faktur, na kterých bylo uvedeno, že došlo k postoupení pohledávek na žalobce. [příjmení] těchto pohledávek se tak stal žalobce, jak sama smlouva předvídá v čl. I. Žalovaná proto byla povinna splnit pohledávky vůči postupníkovi (§ 1882 odst. 1 o. z.). Pokud žalovaná plnila pohledávky osobě odlišné od postupníka, nelze pohledávky považovat za uspokojené.

19. I přesto, že byly tyto pohledávky postiženy exekučními příkazy vydanými Finančním úřadem pro [územní celek], nebyla žalovaná povinna na základě těchto exekučních příkazů plnit. Za situace, kdy žalované bylo známo, že pohledávky byly postoupeny na žalobce, jak sama přiznává již ve vyjádření k žalobě ze dne [datum], nebyla povinna oprávněnému na základě exekučních příkazů plnit. Ostatně pokud by tak žalovaná jako poddlužnice učinila a nevyplatila-li by pohledávku postiženou v rámci daňové exekuce, nebylo by možné ji k tomu v exekučním řízení donucovat kupř. ukládáním pokut. Oprávněný by v takovém případě mohl uplatnit své úkojné právo u soudu poddlužnickou žalobou. Pokud tak však žalovaná učinila a pohledávky oprávněnému vyplatila, nemůže to jít na úkor žalobce jako vlastníka pohledávek. Toho si ostatně byla vědoma sama žalovaná, když sama při ústním jednání konaném před soudem prvního stupně dne [datum] sdělila, že společnost [právnická osoba] jako dlužník byla povinna v rámci exekuce uvést, že nemá žádné pohledávky vůči žalované. Vědomost žalované, že vlastníkem pohledávek není dlužník, nýbrž žalobce jako postupník potvrzuje i to, že se pak na Finančním úřadu dotazovala, zda by bylo možné získat finanční prostředky zpět, aby je mohla zaslat žalobci, na což jí bylo sděleno, že to již není možné, neboť toto právo se po roce promlčí.

20. Vzhledem k tomu, že otázku, zda povinný skutečně má peněžitou pohledávku vůči svému dlužníkovi, finanční úřad shodně jako soud při nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nezkoumá a vychází v tomto směru z tvrzení oprávněného (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1128/2004), bylo na žalované, aby v daňové exekuci na základě vydaných exekučních příkazů odmítla plnit. V takovém případě by se otázka existence či neexistence pohledávky řešila v případném řízení o poddlužnické žalobě podané oprávněným podle § 186 odst. 3 daňového řádu.

21. Odvolací soud nesdílí názor soudu prvního stupně, že by snad měla být rámcová smlouva o postoupení pohledávek absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy v důsledku propojenosti osob žalobce a společnosti [právnická osoba] I pokud by v daném případě došlo rozhodujícím významným způsobem k ovlivnění chování společnosti [právnická osoba] jako obchodní korporace k její újmě, osobou žalobce jako vlivnou osobou, nemělo by to za následek absolutní neplatnost tohoto právního jednání, nýbrž povinnost nahradit případnou újmu ovlivněné osobě (§ 71 odst. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech). V daném případě se však o ovlivnění či ovládání společnosti [právnická osoba] ani nejednalo, neboť v době uzavření rámcové smlouvy o postoupení pohledávek žalobce nevykonával žádný vliv v této společnosti ani prostřednictvím společnosti [právnická osoba], [IČO], neboť jeho funkce jednatele v této společnosti zanikla již dne [datum] shodně jako jeho pozice společníka v této společnosti.

22. Rámcová smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] nemůže být absolutně neplatná ani z důvodu toho, že postupování pohledávek na žalobce mělo být vedeno snahou upřednostnit žalobce jako věřitele před ostatními, a to v situaci, kdy měla společnost [právnická osoba] vícero splatných závazků, minimálně ve vztahu k Finančnímu úřadu, jak uvedla žalovaná ve vyjádření k odvolání, neboť účelem rámcové smlouvy o postoupení pohledávek bylo finančně vypomoci společnosti [právnická osoba] tak, aby mohla dále pokračovat v podnikatelské činnosti. Za tím účelem ostatně žalobce složil zálohu na budoucí pohledávky ve výši 1 500 000 Kč, jak plyne z čl. III. rámcové smlouvy o postoupení pohledávek. Navíc pohledávky společnosti [právnická osoba] byly postupovány i jiným subjektům, např. [právnická osoba] s.r.o., což potvrdil v rámci podaného vysvětlení před orgánem činným v trestním řízení dne [datum] [jméno] [příjmení], jednatel společnosti [právnická osoba], který zpracovával účetnictví pro společnost [právnická osoba] [právnická osoba] neměla dostatečné množství finančních prostředků na nákup materiálu nutného pro výrobu, proto se dohodla s žalobcem a rovněž se [právnická osoba] s.r.o., vystupující na pozici žalobkyně ve věci vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 11 C 79/2021, na postoupení pohledávek, kdy společnost [právnická osoba] provedla výrobu palet, které následně vyfakturovala odběratelům s tím, že na faktuře již byl uveden bankovní účet žalobce, popř. [právnická osoba] s.r.o., s upozorněním na postoupení pohledávek. Ostatně kdyby smyslem uzavřené rámcové smlouvy o postoupení pohledávek bylo zvýhodnění některých věřitelů, došlo by k odsouzení [jméno] [příjmení], jednatelky společnosti [právnická osoba] pro podezření ze spáchání přečinu poškození věřitele podle § 222 trestního zákoníku, příp. přečinu zvýhodnění věřitele podle § 223 trestního zákoníku v trestním řízení vedeném Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Pardubického kraje pod č.j. KRPE-8313-54/TČ-2020-170681, k čemuž však nedošlo.

23. K námitce žalované, že faktury [číslo] [číslo] byly postoupeny na [právnická osoba], s.r.o., nikoliv na žalobce, odvolací soud uvádí, že právě u těchto faktur došlo ke změně čísla účtu na [bankovní účet] v případě platby v korunách či na [bankovní účet] v případě plateb v eurech tak, jak to odpovídalo smlouvě o rámcovém postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba] dne [datum]. To, že pohledávky na základě těchto faktur byly postoupeny žalobci, ostatně žalovaná potvrdila ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum], kdy uvedla, že na předmětných fakturách je uvedena informace o postoupení pohledávky na žalobce a teprve následně uvedla, že faktury [číslo] [číslo] byly postoupeny na [právnická osoba] s.r.o. Tato její námitka je tak ryze účelová. Ostatně pohledávky na základě těchto faktur nejsou ani předmětem souvisejícího řízení u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 11 C 79/2021.

24. Ze všech shora uvedených důvodů proto obrana žalované, že plnila oprávněnému na základě exekučních příkazů, je nedůvodná. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou v době vydání předmětných exekučních příkazů již nebyl žádný hmotněprávní vztah, neboť pohledávky vzniklé na základě předmětných faktur již byly platně postoupeny na žalobce, o čemž byla žalovaná společností [právnická osoba] zpravena uvedením údaje o postoupení pohledávek v zápatí jednotlivých faktur. K zániku pohledávek žalobce za žalovanou tak nemohlo plněním oprávněnému dojít.

25. Na základě shora uvedeného, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že žalobě zcela vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobci přiznaný úrok z prodlení vychází jednak z výše popsaných skutkových zjištění, dále ze zákonných ustanovení (§ 1970 o. z.), ustanovení dalších právních předpisů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a aktuální výše reposazby ke dni prodlení, tedy ke dni splatnosti jednotlivých faktur vystavených žalované. Přiznaný nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč vychází z § 3 vyhlášky 351/2013 Sb.

26. Protože odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, byl povinen rozhodnout o nákladech řízení u soudu prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodoval odvolací soud v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. podle § 150 o. s. ř. Odvolací soud dospěl k závěru, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně je namístě využít moderačního práva zakotveného v ustanovení § 150 o. s. ř.. Zmírňovací (moderační) nákladové pravidlo soudu upravené v ustanovení § 150 o. s. ř. je výjimkou ze zásady úspěchu ve věci a soud je využije v případech, kdy by důsledná aplikace ustanovení upravujících přiznání náhrady nákladů řízení vedla k nepřiměřeným tvrdostem. Za důvody zvláštního zřetele hodné se považují takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého (zvažováno může být i jen částečné nepřiznání těchto nákladů). Důvody zvláštního zřetele hodné mohou spočívat jak v poměrech účastníků, tak i v projednávané věci. Významné z hlediska aplikace ustanovení § 150 o. s. ř. jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další. Musí jít o takové okolnosti, které mají skutečný vliv na spravedlivost rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.

27. Odvolací soud má za to, že v dané věci jsou dány důvody spočívající v projednávané věci. Hlavním důvodem spočívajícím v projednávané věci je skutečnost, že žalovaná plnila namísto žalobci oprávněnému na základě exekučních příkazů vydaných Finančním úřadem pro [územní celek] jako orgánem veřejné moci, plnila v dobré víře, že tím plní svoje dluhy původně za společností [právnická osoba] a to na základě pokynu její jednatelky. Žalobce přitom o úhradu v době plnění oprávněnému dne [datum] nežádal, o úhradu žalovanou požádal až [datum] Tyto důvody představují důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by důsledná aplikace ustanovení upravujících přiznání náhrady nákladů řízení vedla k nepřiměřené tvrdosti vůči žalované, která postupovala v dobré víře na základě veřejné listiny vydané orgánem veřejné moci v rámci mezí jeho působnosti. Na základě toho odvolací soud žalobci náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně nepřiznal, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

28. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., opět dle ustanovení § 150 o. s. ř., když i v odvolacím řízení jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné spočívající v projednávané věci, pro které odvolací soud nemusí výjimečně náhradu nákladů řízení úspěšnému žalobci přiznat. Tyto důvody opět spočívají v tom, že žalovaná plnila namísto žalobci oprávněnému na základě exekučních příkazů vydaných Finančním úřadem pro [územní celek] jako orgánem veřejné moci, plnila v dobré víře, že tím plní svoje dluhy původně za společností [právnická osoba] a to na základě pokynu její jednatelky. Žalobce přitom o úhradu v době plnění oprávněnému dne [datum] nežádal, o úhradu žalovanou požádal až [datum] Tyto důvody představují důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by důsledná aplikace ustanovení upravujících přiznání náhrady nákladů řízení vedla k nepřiměřené tvrdosti vůči žalované, která postupovala v dobré víře na základě veřejné listiny vydané orgánem veřejné moci v rámci mezí jeho působnosti. Na základě toho odvolací soud žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal, jak uvedeno ve výroku III. rozsudku.