o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. června 2021, č. j. 7 C 55/2019-274

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. zamítl žalobu, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 1 350 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, ve výroku II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému 1. k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 158 369 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a ve výroku III. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému 2. k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 152 460 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Vytýká soudu prvního stupně, že skutkový stav popsaný v bodě 18. napadeného rozsudku„ dokresluje tak, aby pasoval do právního stavu režimu dvou odlišných okamžiků naplnění předmětu zprostředkování, a tím i splatnost sjednané provize, které umožňuje § 2447 v odst. 1 a v odst. 2 o. z.“. Svědkyně [příjmení] sice detailně popsala skutečnosti předcházející uzavření smlouvy o zprostředkování a že nejen z její strany byla vyvíjena maximální snaha o uzavření kupní smlouvy na nemovitosti v [obec], nikdy však výslovně nepotvrdila, že jednala s [anonymizováno] [právnická osoba] (dále též jen„ financující banka“), dále nikdy nebyla přítomna na jejich schůzce a nepotvrdila, že by s nimi Mgr. [příjmení] nemohl jednat. Svědkyně tedy nevyloučila, že by ke zprostředkovatelské činnosti nemohlo dojít. [jméno] účelově vyvracel pouze žalovaný 1. ve svém účastnickém výslechu. Soud prvního stupně nesprávně vyvodil z jejího výslechu, že to byla právě svědkyně [příjmení], která jako první subjekt oslovila peněžní ústav, což by mělo být překážkou pro přiznání nároku na provizi. I v případě, byla-li by to právě uvedená svědkyně, která vedla prvotní kontakt s bankou, dokonce i v případě, kdyby uvedená banka byla na prohlídce nemovitosti, a dokonce by s ní bylo jednáno, tak ani v tomto případě nedochází k vyloučení nároku na provizi. Správný skutkový stav vychází z celkového chronologického sledu všech událostí (ten vyplývá i z výpovědi této svědkyně). Žalovaní si zarezervovali nemovitost, kterou nedokázali v danou chvíli financovat, a protože se jednalo o kupní cenu v desítkách milionů, participovalo na dané úloze zajistit její úhradu množství subjektů, přičemž nikomu z nich se nepodařilo zajistit ani příležitost pro její získání. Ve prospěch nároku na provizi svědčí zjištění, že ze stavu nemožnosti financovat kupní cenu dochází po uzavření smlouvy o zprostředkování k prvotnímu kvalifikovanému jednání s předmětnou bankou a následným několikaměsíčním jednáním zakončeným uzavřením zprostředkovávané smlouvy, prostřednictvím níž byla financována koupě. Soud by též měl zhodnotit to, že žalovaní nedali souhlas s výslechem zástupců financující banky. Soud se nikterak nevypořádal s faktickou nemožností uhradit kupní cenu žalovanými a ani se nevypořádal s tím, jak stav vypadal před a po uzavření smlouvy o zprostředkování. Zcela pak opomněl výslech Mgr. [příjmení], který uvedl, že on jednal s financující bankou na základě pokynu Mgr. [příjmení] a jehož prostřednictvím tedy Mgr. [příjmení] plnil svoji povinnost zprostředkování. Bylo zcela irelevantní, zda zprostředkovatelskou činnost zprostředkovatel vykonává osobně, případně zda se nechal zastoupit třetí osobou (vztah pracovněprávní, příkazní, zmocnění), rozhodující je, zda bylo sledovaného výsledku dosaženo jeho přičiněním. Konkrétní způsoby, jakými lze zprostředkovatelskou činnost vykonávat, mohou být velmi pestré a mohou předpokládat různou míru aktivity zprostředkovatele, nemusí tkvět ve zcela běžných úkonech, ale může souviset ve využití svých znalostí a známostí. V daném případě nebylo prokázáno, že by předmět zprostředkování obstaral někdo jiný. Soud se nevypořádal ani s posledním odstavcem zprostředkovatelské smlouvy o tom, že žalovaní měli zprostředkovatele informovat o tom, že si zprostředkovávanou smlouvu zajistili z jiných zdrojů, než na kterých participoval zprostředkovatel. Žalovaný 1. potvrdil, že takto zprostředkovatele neinformoval, čímž nepřímo deklaroval přínos zprostředkovatele. Není proto správný závěr soudu prvního stupně, který vyhledání zájemce přičetl zjevně svědkyni [příjmení], popřípadě samotným žalovaným. Soud nároku nevyhověl, neboť nebyl předložen konkrétní, tj. zcela doslovně doložený přímý důkaz o zapříčinění se uzavření zprostředkovávané smlouvy právě zprostředkovatelem, přičemž opomíjí velké množství nepřímých na sebe logicky a chronologicky navazujících důkazů. Dále žalobkyně vytkla soudu prvního stupně, že v rámci právního posouzení neměl jasno, zda se závazkový vztah řídí režimem ustanovení § 2447 odst. 1 o. z. nebo ustanovení § 2447 odst. 2 o. z. V doplnění odvolání a při odvolacím jednání pak žalobkyně namítla, že řízení bylo postiženo vadou, pokud nebyli vyslechnuti svědci [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení], kteří by potvrdili, že prvotní úspěšný kontakt mezi zástupci financující banky a žalovanými byl zprostředkován Mgr. [příjmení] prostřednictvím Mgr. [příjmení] a že díky této zprostředkované schůzce došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl, případně aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalovaný 1. navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Zopakoval genezi celého případu, tedy že žalovaní v polovině roku 2015 projevili zájem o koupi nemovitostí nacházejících se v [obec] za účelem vybudování a provozování domova pro seniory. V září 2015 byla uzavřena rezervační smlouva na tuto koupi. Financování koupě mělo být zajištěno prostřednictvím bankovního úvěru. Za účelem jeho sjednání komunikovali s těmito bankami zejména žalovaní a realitní makléři realitní kanceláře. Na doporučení [jméno] [příjmení] byla pro účely zajištění právního poradenství uzavřena mezi žalovanými a Mgr. [jméno] [příjmení] smlouva o poskytování právních služeb. Dne [datum] byla uzavřena zprostředkovatelská smlouva. Za účelem realizace svého podnikatelského záměru založili žalovaní obchodní společnosti, kterým J& [právnická osoba] poskytla úvěr, když smlouva o úvěru za účelem financování koupě byla uzavřena dne [datum]. Následně si Mgr. [jméno] [příjmení] jako zprostředkovatel vyúčtoval provizi ve výši 1 350 000 Kč. Žalovaný 1. ze zcela ztotožňuje se skutkovým závěrem soudu prvního stupně, že smlouva o úvěru nebyla uzavřena v důsledku činnosti Mgr. [jméno] [příjmení]. Ten nevynaložil činnost, která by měla jakýkoliv vliv na možnost žalovaných k uzavření smlouvy o úvěru, či dokonce, že by bez takové činnosti nemohla být smlouva uzavřena. V bance neměl žádné kontakty, které by mohly výrazně přispět k uzavření smlouvy. Smlouva byla uzavřena v důsledku jednání žalovaných a spolupracujících realitních makléřů, zejména pana [příjmení] a paní [příjmení]. [jméno] svědkyně vypověděla, že banku kontaktovala dříve než Mgr. [příjmení]. Svědek [příjmení] potvrdil, že Mgr. [příjmení] neměl v bance žádné kontakty, díky nimž by mohla být zvýšena pravděpodobnost uzavření smlouvy a co se týče tvrzení, že smlouva o úvěru byla uzavřena díky kontaktu Mgr. [příjmení] na zástupce financující banky Mgr. [příjmení], pak Mgr. [příjmení] sdělil žalovanému 1., že neví, kdo v bance úvěr vyřídil. K otázce substitučního zmocnění Mgr. [příjmení] [jméno] [příjmení] soud prvního stupně přihlédl, neměl však za to, že by tato skutečnost prokazovala vznik nároku na provizi. Tvrzení o tom, že žalovaní nemohli získat financování své koupě obdobným úvěrem od jiných subjektů než od financující banky, je spekulativní, což vyvrací již samotná skutečnost, že krátce po uzavření smlouvy o úvěru byl úvěr převeden ke [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] S ohledem na důkazní břemeno žalobkyně nepostačuje, že nebylo uzavření úvěrové smlouvy v důsledku činnosti Mgr. [příjmení] vyloučeno, naopak je povinností žalobkyně, aby tuto skutečnost prokázala. Žalovanému 1. není zřejmé, z jakého důvodu žalobkyně polemizuje se soudem prvního stupně ohledně aplikace ustanovení § 2447 o. z., když pro rozhodnutí ve věci je rozhodující otázka nikoliv splatnosti provize, ale její vznik. A tedy skutečnost, zda smlouva o úvěru byla uzavřena v důsledku zprostředkovatelské činnosti Mgr. [příjmení] či nikoliv. Z dokazování vyplynulo, že jednání s financující bankou, stejně jako s dalšími bankami, byla vedena ještě před uzavřením smlouvy o poskytování právních služeb a smlouvy o zprostředkování s Mgr. [příjmení]. Podmínkou pro poskytnutí úvěru bylo předložit bankám zpracovaný podnikatelský záměr, na čemž se Mgr. [příjmení] žádným způsobem nepodílel. Nad rámec uvedeného má žalovaný 1. za to, že smlouva o zprostředkování je absolutně neplatná pro její rozpor s dobrými mravy, pokud tuto smlouvu uzavřel Mgr. [příjmení] jako advokát poskytující žalovaným právní služby v téže oblasti. Navíc byla uzavřena v rozporu se zákonem č. 85/1996 Sb. o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o advokacii“) ve spojení se sdělením představenstva České advokátní komory (ČAK), zveřejněným ve věstníku ze dne [datum], podle nichž je s výkonem advokacie neslučitelná mimo jiné činnost vykonávaná na základě živnostenského oprávnění v oboru zprostředkování v oblasti obchodu a služeb. Dále žalovaný 1. hodnotil uzavřenou smlouvu o zprostředkování jako neurčitou vzhledem k tomu, že z ní nelze poznat konkrétní plnění, které měl Mgr. [příjmení] žalovaným poskytnout. Možnost uzavřít jakoukoliv smlouvu o úvěru měli oba žalovaní bezesporu před i po uzavření smlouvy o zprostředkování. V daném případě tato neurčitost jde podle zásady vyjádřené v § 557 o. z. v neprospěch Mgr. [příjmení], který byl navrhovatelem smlouvy o zprostředkování. Závěrem pak žalovaný 1. poukázal na to, že sjednaná provize je v hrubém nepoměru s plněním, ke kterému se Mgr. [příjmení] zavázal. Veškeré činnosti, které byly Mgr. [příjmení] ve prospěch žalovaných reálně vynaloženy, byly z jejich strany zaplaceny na základě smlouvy o poskytování právních služeb.

4. Žalovaný 2. navrhl rovněž potvrzení napadeného rozsudku. I on souhlasí s tím, že nebyl naplněn nezbytný předpoklad pro vznik nároku na provizi, a to že zprostředkovávaná smlouva byla uzavřena přičiněním zprostředkovatele. Takové přičinění je dáno tehdy, pokud mezi uzavřením požadované smlouvy a činností zprostředkovatele existuje příčinná souvislost, což znamená, že nebýt snahy a úsilí zprostředkovatele směřující k zajištění této příležitosti, bývalo by k tomuto výsledku nedošlo. Tento předpoklad nebyl prokázán. Činnost Mgr. [příjmení] spočívala v poskytování právních služeb, ke sjednání schůzky využil svých kontaktů Mgr. [příjmení], Mgr. [příjmení] žádné kontakty v bance neměl. Dále poukázal na to, že zprostředkovatelská činnost je neslučitelná s výkonem advokacie a že smlouva o zprostředkování tak musí být neplatná pro rozpor se zákonem. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. v celém rozsahu podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

6. Soud prvního stupně v řízení učinil skutková zjištění z listinných důkazů a z výslechu svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a z účastnického výslechu žalovaného 1.

7. Z výpisu z obchodního a živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že jednatelem a zároveň jediným společníkem žalobkyně je zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Oba žalovaní podnikají jako fyzické osoby a současně jsou jednatelé ve [právnická osoba] house [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [příjmení] house [příjmení]“) vzniklé dne [datum] a [příjmení] house [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [příjmení] house [příjmení] servis“) vzniklé dne [datum].

8. V e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] požaduje po žalovaném 2. (kopie pro žalovaného 1. a p. [příjmení]) výpis z BÚ a úvěrové a zástavní smlouvy k nemovitostem, které by se zastavovaly z důvodu varianty koupě celého areálu prostřednictvím [anonymizována čtyři slova] nebo [jméno] spořitelního družstva (zafinancování koupě) a [anonymizováno] (zafinancování rekonstrukce).

9. Dne [datum] byla mezi Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem, jako zprostředkovatelem, a žalovanými, jako zájemci, uzavřena smlouva o zprostředkování, v níž se Mgr. [jméno] [příjmení], advokát, v pozici zprostředkovatele zavázal, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby žalovaní jako zájemci, nebo kterýkoliv z nich, případně kterákoliv jimi ovládaná právnická osoba, měli možnost uzavřít smlouvu, na základě které jim, nebo kterémukoliv ze zájemců nebo kterékoliv z jimi ovládaných nebo určených osob (dále jen„ určená osoba“) bude poskytnut úvěr, půjčka či dotace anebo jiná forma finanční pomoci určené za účelem koupě nemovitostí, podniku nebo obchodního podílu v právnické osobě vlastnící nemovitosti v [obec] a jejich rekonstrukce na zamýšlený domov důchodců a žalovaní jako zájemci se zavázali zaplatit zprostředkovateli provizi. Zájemci byli povinni informovat zprostředkovatele, pokud by již zprostředkovanou smlouvu měli zajištěnou z jiných zdrojů (Článek I.). Zájemci se zavázali poskytnout zprostředkovateli informace potřebné k naplnění účelu smlouvy. V případě, že by zájemci odmítli sdělit zprostředkovateli požadované informace a tento je považoval za nezbytné pro uskutečnění smlouvy, byl oprávněn smlouvu vypovědět. Zprostředkovatel byl povinen na požádání informovat zájemce o průběhu plnění smlouvy (Článek II.). V případě, že dojde k uzavření zprostředkovávané smlouvy mezi zájemci, nebo kterýmkoliv z nich nebo kteroukoliv jimi určenou osobou na straně jedné a další osobou na straně druhé, která byla zájemcům zajištěna prostřednictvím aktivit zprostředkovatele na základě této smlouvy, zájemci se zavázali zaplatit zprostředkovateli provizi. Výše provize se odvíjela z částky, kterou obdrží zájemci, nebo kterýkoliv z nich nebo určená osoba od poskytovatele finančních prostředků a činila 5 % z částky jakékoliv na základě zprostředkovávané smlouvy přijaté půjčky nebo úvěru, případně 8 % z částky jakékoliv na základě zprostředkovávané smlouvy přijaté dotace nebo jiné formy finanční výpomoci (Článek III.). Uvedená smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do [datum]. Byla podepsána Mgr. [jméno] [příjmení] a oběma žalovanými.

10. Z e-mailové komunikace probíhající od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaný 1. komunikoval převážně s [jméno] [příjmení], případně [jméno] [příjmení] a s [jméno] [příjmení], kdy uvedené e-maily byly téměř vždy zasílány v kopii též Mgr. [jméno] [příjmení] (představitel banky komunikoval s [jméno] [příjmení] ohledně informací, které potřebuje od žalovaných, [jméno] [příjmení] kontaktoval [jméno] [příjmení] a navrhoval schůzku s klientem v bance pro zrychlení procesu).

11. Z e-mailové komunikace probíhající od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaný 1. komunikoval se zaměstnanci J& [právnická osoba], konkrétně s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ohledně předložení potřebných dokumentů spojených s úvěrem a dojednání schůzky k podpisu smlouvy a čerpání úvěru (dne [datum] měla vypršet rezervační smlouva).

12. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizována dvě slova] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a z nesporných tvrzení účastníků v řízení bylo zjištěno, že [anonymizováno] [právnická osoba] poskytla společnostem [příjmení] house [příjmení] [příjmení] a [příjmení] house [příjmení] jako dlužníkům úvěr s úvěrovým rámcem 42 000 000 Kč za účelem financování nákupu nemovitosti (označené jako hotelový areál [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), její přestavby a přefinancování úvěru v [právnická osoba]

13. Z e-mailové komunikace bylo zjištěno, že žalovaný 1. vyzval dne [datum] (urgováno dne [datum]) Mgr. [jméno] [příjmení] k předložení konkrétního soupisu jednání a činností, které pro žalované provedl, týkajících se 5% provize. E-mailem ze dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení] sdělil, že vzhledem k tomu, že žalovaným byl na základě zprostředkovatelské činnosti poskytnut úvěr, který byl načerpán v plné výši, a kupní cena za penzion v [obec] byla uhrazena, není výkaz činností v takovém případě třeba, neboť titulem pro uhrazení sjednané provize je vlastní zprostředkovatelská smlouva.

14. Z faktury [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že Mgr. [jméno] [příjmení], advokát, vyúčtoval žalovaným provizi za zprostředkování úvěru pro [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] ve výši 5 % z částky 27 000 000 Kč, tedy 1 350 000 Kč, se splatností [datum].

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že tato smlouva byla uzavřena mezi Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem, jako postupitelem, a žalobkyní zastoupenou Mgr. [jméno] [příjmení], jako postupníkem, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky za žalovanými ve výši 1 350 000 Kč spolu s příslušenstvím vzniklé na základě smlouvy o zprostředkování ze dne [datum] s tím, že se jedná o dohodnutou provizi (5 %) z částky úvěru ve výši 27 000 000 Kč poskytnutého ovládaným osobám na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovaným oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z dohody o ceně ke smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřené dne [datum] mezi Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobkyní bylo zjištěno, jakým způsobem si smluvní strany sjednaly uhrazení ceny za postoupení pohledávky.

16. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala oba žalované k úhradě částky 1 350 000 Kč s příslušenstvím do 5 kalendářních dnů od doručení výzvy.

17. Z e-mailu ze dne [datum] vyplývá, že [jméno] [příjmení] nedisponuje informacemi, kdo sjednal pro [příjmení] house [příjmení] servis úvěr a zda u sjednávání byla činnost zprostředkovatele.

18. Svědecké výpovědi a účastnickou výpověď žalovaného 1. (k průběhu koupě nemovitostí v [obec] a k s tím souvisejícím závazkovým vztahům) soud prvního stupně vyhodnotil a učinil z nich následující zjištění. V polovině roku 2015, tedy krátce po založení [právnická osoba] house [příjmení], učinil realitní makléř [příjmení], se kterým se žalovaný 1. znal již z dřívější doby, nabídku na odkoupení nemovitosti v [obec] k realizaci zamýšleného podnikatelského záměru na vybudování domu pro seniory. V září 2015 byla podepsána rezervační smlouva mezi prodávajícím a žalovanými. Ze strany prodávajícího měla záležitost na starosti paní [příjmení], která celou záležitost realizovala v koordinaci se všemi zúčastněnými, zejména s makléřem žalovaného 1. panem [příjmení]. Realitní makléřka [příjmení] neměla oprávnění pro zprostředkování úvěrů, ale v rámci snahy o uzavření obchodu sama oslovovala různé banky. Mezi nimi i [anonymizováno] [právnická osoba] V tu dobu nebyl hotov business plán. Za účelem úhrady kupní ceny byly banky kontaktovány všemi zainteresovanými osobami, jak realitními makléři, tak prodávajícím a kupujícími apod. [příjmení] vznášely své požadavky na předkládání potřebných dokumentů, konala se jednání na místě samém za přítomnosti zástupců bank, architektů, bylo třeba zajistit znalecký odhad apod. Nakonec zůstaly dva ústavy (svědkyně předložila e-mail z [datum]). Mezi požadavky bank byl i tzv. business plán, ten pro banky připravil pan [příjmení], který dopracoval již předpřipravený plán samotnými žalovanými. Ti sami se ve věci angažovali, poptávali banky a odmítali zásahy realitní kanceláře do smluvní dokumentace před jejím odsouhlasením. Ani prodávající, ani kupující nechtěli podepsat smlouvu o zprostředkování prodeje nebo koupě nemovitosti. Oslovila proto advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], se kterým se v té době znala pouze krátce, aby poskytl žalovaným právní služby. Zároveň z obavy o vyplacení své provize, která nebyla dlouho dobou písemně podchycena, jej požádala, aby tyto požadavky realitní kanceláře zakomponoval do připravovaných smluv. Mgr. [jméno] [příjmení] pak s žalovanými uzavřel smlouvu o poskytování právních služeb, na základě které poskytoval žalovaným (ovládaným osobám) právní služby týkající se zakoupení předmětné nemovitosti. Následně byla dne [datum] mezi nimi uzavřena i smlouva o zprostředkování. Úvodní schůzku v bance sjednal Mgr. [příjmení] využívaje svých kontaktů, které zde Mgr. [příjmení] neměl. Schůzky se zúčastnili oba žalovaní, Mgr. [jméno] [příjmení], jeho koncipient Mgr. [příjmení] a zástupci banky; dalších schůzek se Mgr. [jméno] [příjmení] již neúčastnil. Žalovaný 1. sám komunikoval se zaměstnanci banky, a to s panem [příjmení] a paní [příjmení], dojednával s nimi předložení potřebných dokumentů a sjednával schůzku k podpisu úvěrové smlouvy.

19. Na takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně aplikoval ustanovení § [číslo] odst. 1 a § 2447 odst. 1 o. z. upravující závazkový vztah vzniklý na základě smlouvy o zprostředkování. Shrnul podstatné náležitosti tohoto smluvního typu s tím, že nárok na provizi vzniká tehdy, pokud zprostředkovatel vyvíjí činnost směřující k tomu, aby měl zájemce (reálnou) příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, případně je podmínkou i to, aby taková smlouva byla uzavřena. Povinnost zprostředkovatele může být ve smlouvě vymezena obecným způsobem, kdy strany si sjednají pouze to, že zprostředkovatel je povinen zprostředkovat pro zájemce uzavření určité smlouvy, stejně tak může být sjednán konkrétní způsob, jakým má být zprostředkování provedeno. Vymezení zprostředkování ve smlouvě je tedy rozhodující pro závěr, jakým způsobem je zprostředkovatel povinen svoji činnost vykonávat, případně kdy dochází na jeho straně k porušení této povinnosti. Nezbytným předpokladem práva na provizi je skutečnost, že zprostředkovávaná smlouva byla uzavřena přičiněním zprostředkovatele. O přičinění jde v případě, že mezi uzavřením požadované smlouvy mezi zájemcem a třetí osobou na jedné straně a činností zprostředkovatele na straně druhé je příčinná souvislost, tedy že nebýt snahy a úsilí zprostředkovatele směřující k zajištění příležitosti pro zájemce uzavřít smlouvu s třetí osobou, by k tomuto výsledku nedošlo. Příčinná souvislost není dána, pokud zájemce uzavře smlouvu s třetí osobou, kterou si vyhledá sám, popřípadě s pomocí někoho jiného než zprostředkovatele.

20. Soud prvního stupně jako nedůvodnou shledal námitku žalovaných, že by žalovaní nevěděli, jakou smlouvu podepisují, když tato námitka zazněla až v průběhu účastnického výslechu žalovaného 1. Do té doby žalovaní zpochybňovali pouze platnost smlouvy, činnost zprostředkovatele a výši provize, aniž by se zmínili o tom, že nevěděli, že takovou smlouvu vůbec podepisovali. Důvod neplatnosti smlouvy neshledal soud prvního stupně ani v tom, že tato smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem o advokacii. Dle názoru soudu to, že tato činnost není slučitelná s výkonem advokacie, může být důvodem kárného postihu advokáta ze strany ČAK, nikoliv však důvodem neplatnosti. Co se týče obsahu závazkového vztahu, dospěl soud prvního stupně k závěru, že práva a povinnosti smluvních stran byla ve smlouvě vymezena dostatečně určitě (činností zprostředkovatele mělo dojít k tomu, že žalovaní budou mít možnost uzavřít smlouvu o úvěru za účelem financování nákupu nemovitostí v [obec]). Na základě skutkových zjištění však dospěl k závěru, že nárok na provizi dle předmětné smlouvy nevznikl, neboť nebyl naplněn prvek přičinění na uzavření úvěrové smlouvy, tedy že nebýt snahy a úsilí Mgr. [příjmení], nikdy by k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo. Povinnost zprostředkovatele sice může být ve smlouvě vymezena pouze obecným způsobem, současně však musí být naplněn právě prvek přičinění zprostředkovatele o uzavření smlouvy, bez kterého by k jejímu uzavření nedošlo. Pokud byly zmiňovány vazby na management banky, nebylo uvedeno, jakým způsobem se tyto projevily na uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož soud prvního stupně neshledal příčinnou souvislost mezi konkrétní činností Mgr. [příjmení] a získání úvěru, žalobu na zaplacení provize zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

21. Podle ustanovení § 2445 odst. 1 o. z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

22. Podle ustanovení § [číslo] provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky (odstavec 1). Bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti (odstavec 2).

23. V první řadě je třeba uvést, že skutková zjištění soudu prvního stupně podle názoru odvolacího soudu obstojí a odvolací soud na ně v souladu se závěry Nejvyššího soudu uvedenými pod sp. zn. 29 Cdo 3450/2011 zcela odkazuje, aniž by je opakoval. Soud prvního stupně učinil z výslechu svědků [příjmení] [příjmení] a [příjmení] zjištění, že první schůzku mezi zástupci financující banky a žalovanými zprostředkoval na pokyn Mgr. [příjmení] [jméno] [příjmení], který využil toho, že měl kontakt na zástupce banky, a pokud tutéž skutečnost měli svými výpověďmi dosvědčit i Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení], považoval odvolací soud provedení těchto důkazů za nadbytečné. Navíc je k dispozici i e-mailové sdělení Ing. [příjmení] ze dne [datum], že nedisponuje informacemi o tom, zda při sjednávání úvěru byla činnost nějakého zprostředkovatele. Skutková zjištění soudu prvního stupně, zejména co se týče toho, v čem spočívala zprostředkovatelská činnost Mgr. [příjmení], tak nepochybně odpovídají provedeným důkazům.

24. Odvolací soud se ztotožňuje i s právním závěrem soudu prvního stupně. Správně bylo vyhodnoceno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanými byla uzavřena platná smlouva o zprostředkování podle ustanovení § 2445 odst. 1 o. z. A byť jak obsah zprostředkovatelské činnosti, tak obsah zprostředkovávané smlouvy, byl ve smlouvě vymezen jen velmi obecným způsobem, odvolací soud v souladu se zásadou priority výkladu právního jednání, který nezakládá jeho neplatnost (§ 574 o. z.), shledal, že závazkový vztah vznikl platně. Odvolací soud nemá ani pochyby o tom, že nárok na provizi mohl vzniknout až v případě, že dojde k uzavření zprostředkovávané smlouvy, neboť to zcela odpovídá dikci článku III. smlouvy, podle něhož se zájemci zavázali zaplatit provizi až v případě, že dojde k uzavření zprostředkovávané smlouvy a neobstojí proto tvrzení žalobkyně, že nárok na provizi měl vzniknout již obstaráním příležitosti k uzavření smlouvy. Pro vznik nároku na provizi tak bylo významné jednak to, zda k uzavření zprostředkovávané smlouvy vůbec došlo a za druhé, zda k jejímu uzavření došlo v důsledku přičinění zprostředkovatele, tedy v důsledku jeho zprostředkovatelské činnosti tak, jak byla vymezena ve smlouvě.

25. V souzeném případě se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby žalovaní, potažmo jimi ovládané právnické osoby, měli možnost uzavřít mimo jiné smlouvu o úvěru za účelem koupě nemovitostí v [obec] a jejich rekonstrukce na zamýšlený domov důchodců a nárok na provizi měl vzniknout v okamžiku uzavření zprostředkovávané smlouvy v důsledku aktivit zprostředkovatele. Z uvedeného je zřejmé, že obsahem zprostředkování není pouhé seznámení jednajících osob, pouhé oslovování třetích osob, ale že jak zákon, tak předmětná smlouva vyžadují, aby ze strany zprostředkovatele byla vynaložena určitá aktivní činnost k zajištění uzavření předpokládané smlouvy. V tomto směru je důležité vymezení vlastností takové smlouvy, která má být s třetí osobou uzavřena a k jejímuž sjednání má zprostředkovatel dopomáhat. Z obsahu smlouvy je patrné, že nešlo o typické zprostředkování úvěru, které patří mezi finanční zprostředkování, při kterém zprostředkovatel pro klienty hledá úvěry a půjčky s nejvýhodnějšími podmínkami a klienty s nimi seznamuje. V daném případě s ohledem na okolnosti, za nichž byla smlouva uzavřena, je zřejmé, že předmětem činnosti právního předchůdce žalobkyně byla pomoc s vyřízením úvěru k financování investičního (podnikatelského) záměru žalovaných (jimi ovládaných osob). Tedy nejen prosté financování koupě nemovitostí, ale i jejich rekonstrukce a vybudování domova pro seniory. Už z principu tedy šlo o velmi účelový úvěr a bylo zřejmé, že podmínky pro jeho získání budou velmi přísné. [příjmení] totiž neřeší jen bonitu a schopnost klienta svůj závazek splácet, ale také hodnotí podnikatelský záměr a připravenost investičního plánu. Z tohoto důvodu musí být investiční záměr zpracován a formálně předložen, aby jej banka mohla zanalyzovat a učinit rozhodnutí, zda může úvěr k jeho financování bezpečně poskytnout. Předpokladem totiž je, že úvěr bude splácen z generovaného zisku. Za situace, kdy obsah zprostředkovatelské činnosti byl v předmětné smlouvě vymezen opravdu jen obecným způsobem a kromě účelu, k němuž měla být zprostředkovávaná úvěrová smlouva určena, v ní nebyly specifikovány žádné požadavky na její obsah, má odvolací soud za to, i s ohledem na výši sjednané provize a naplnění zásady přiměřenosti (tedy že ve smlouvě sjednaná plnění jsou navzájem přiměřená), že pod pojem obstarání příležitosti k uzavření smlouvy s určitým obsahem, tj. zde smlouvy o investičním úvěru, nelze podřadit činnost spočívající pouze v oslovení zástupců banky, sjednání schůzky a seznámení dotčených osob, ale že tato činnost musí s ohledem na shora popsaný charakter úvěru a proces jeho sjednávání spočívat v kvalifikované součinnosti zprostředkovatele při finančním řešení daného projektu jako je nápomoc při přípravě a shromažďování veškerých podkladů pro vyřízení úvěru dle požadavků poskytovatele úvěru včetně nápomoci při nezbytném zpracování investičního projektu (zde business plán), spolupůsobení či účast zprostředkovatele při jednáních s poskytovatelem úvěru apod. Jak smlouva uvádí, k zajištění úvěru či jiného produktu mělo dojít prostřednictvím aktivit (míněno aktivního jednání) zprostředkovatele a pod takové nelze zahrnout pouhé předběžné oslovení zástupců banky a seznámení se s nimi bez další nápomoci žalovaným v tom, aby splnili podmínky stanovené bankou pro poskytnutí úvěru.

26. K obsahu zprostředkovatelské činnosti pro žalované [příjmení] [příjmení], advokátní koncipient Mgr. [příjmení], vypověděl, že jeho úloha spočívala pouze ve využití jeho kontaktu na zástupce managementu banky a zprostředkování úvodní schůzky, proto ani nevěděl, jak probíhala konkrétní jednání mezi žalovanými a bankou, neznal podrobnosti finální podoby finančního řešení, smlouvu o úvěru nikdy neviděl, dle něj Mgr. [příjmení] žalovaným poskytoval právní služby. Sám Mgr. [příjmení] uvedl, že se zúčastnil jen úvodní schůzky, jakou další činnost on sám či jiné osoby dle jeho pokynu vyvíjeli ohledně pomoci při vyřizování úvěru, neuvedl. Ani jeden z těchto svědků neuvedl, jak probíhala konkrétní jednání, která nakonec vyústila ve financování projektu, čemuž pak zcela koresponduje výpověď žalovaného 1. o tom, že tito žádnou svojí aktivní činností k zajištění úvěru nepřispěli. Odvolací soud proto ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že pokud v rámci závazkového vztahu mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanými nebyl prokázán prvek aktivního přičinění zprostředkovatele na uzavření předmětné úvěrové smlouvy, nemohl mu vzniknout nárok na provizi a žaloba byla proto správně zamítnuta.

27. Odvolací soud souhlasí i s tím, že to, že právní předchůdce žalobkyně jakožto advokát se smlouvou zavázal k činnosti, která byla neslučitelná s výkonem advokacie, tedy že podléhala zákazu z hlediska práva veřejného (§ 9 odst. 1 písm. a), zákona o advokacii ve spojení s bodem 3. sdělení představenstva ČAK k otázce výkonu činnosti neslučitelných s výkonem advokacie publikované ve Věstníku [číslo] § 5 odst. 2 o. z.) není významné pro platnost právního jednání. Na druhou stranu musel vzít v úvahu zásadu vyjádřenou v ustanovení § 6 o. z., podle níž osoba nemůže mít prospěch z protiprávního jednání a pokud si právní předchůdce žalobkyně, potažmo jeho koncipient, v rámci jednoho obchodního případu rozhodl vykonávat souběžně činnosti, které jsou navzájem neslučitelné, a s ohledem na velmi obecné vymezení zprostředkovatelské činnosti, kterou bylo možno snadno zaměnit právě s výkonem advokacie (právního poradenství), měl odvolací soud za to, že i z tohoto důvodu by nebylo možné žalobnímu požadavku vyhovět. Odvolací soud nesouhlasí s argumentací žalobkyně, že by v otázce neslučitelnosti výkonu advokacie s jinou činností dle zákona o advokacii hrálo roli to, v jakém postavení právní předchůdce žalobkyně předmětnou smlouvu o zprostředkování uzavřel (zda jako advokát či jako osoba s živnostenským oprávněním), významné je totiž pouze to, že advokát souběžně s výkonem advokacie vykonával svým charakterem činnost (zprostředkování služeb a obchodu), která je dle zákona o advokacii ve spojení se stavovským předpisem s výkonem advokacie neslučitelná.

28. Na základě shora vyložených důvodů odvolací soud shledal rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. věcně správným, a proto jej podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

29. Věcně správnými shledal odvolací soud i výroky o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. Žalovaní byli ve věci v plném rozsahu procesně úspěšní, a proto jim náleží náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Co do struktury a výše přiznané náhrady odvolací soud odkazuje na správné odůvodnění napadeného rozsudku. Odvolací soud proto jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř. i výroky II. a III.

30. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když v odvolacím řízení úspěšní žalovaní mají právo na náhradu nákladů této fáze řízení. Žalovanému 1. vznikly náklady za zastoupení advokátem v celkové výši 33 880 Kč sestávající z odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při odvolacím jednání) po 13 700 Kč (§ 7 bod 6., § 8 odst. 1 advokátního tarifu), z náhrady hotových výdajů po 300 Kč ke každému úkonu právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu – 600 Kč a z náhrady za 21 % DPH ve výši 5 880 Kč. Žalovanému 2. vznikly náklady za zastoupení advokátem v celkové výši 34 364 Kč sestávající z odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při odvolacím jednání) po 13 700 Kč (§ 7 bod 6., § 8 odst. 1 advokátního tarifu), z náhrady hotových výdajů po 300 Kč ke každému úkonu právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu – 600 Kč, z náhrady za ztrátu času cestou k soudu a zpět do sídla advokáta za čtyři půlhodiny po 100 Kč podle ustanovení § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu a z náhrady za 21 % DPH ve výši 5 964 Kč.

31. Žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů odvolacího řízení v obecné pariční lhůtě tří dnů podle ustanovení § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. k rukám zástupců žalovaných podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.