o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 25. 5. 2021, č. j. 12 C 139/2018 – 228

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně určil, že žalobce je vlastníkem části pozemku parc. [číslo] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], pro katastrální území a [územní celek], [list vlastnictví], vymezeného ověřeným geometrickým plánem, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku ze dne [datum], úředně oprávněného zeměměřického Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] jako pozemek parc. [číslo] to včetně stavby garáže bez čísla popisného nebo evidenčního, která je součástí tohoto pozemku (výrok I.). Dalším výrokem (II.) uložil žalovaným (v době vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně byl tehdy v postavení žalovaného 1. ještě [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], zemřelý dne [datum]) zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 35 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Posledním výrokem (III.) uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit náhradu nákladů řízení státu České republice – Okresnímu soudu v Mělníku ve výši 4 887 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalovaná. V odvolání namítá, že žalobce se sice žalobou domáhal určení vlastnictví ke garáži a k pozemku pod garáží, nicméně od samého počátku pouze tvrdil a prokazoval vlastnictví ke garáži, nikoliv k pozemku. Od samého počátku si sám žalobce nebyl jistý, jaký je právní osud pozemku pod garáží a ani v tomto směru nic neprokazoval ani netvrdil. Nejistota žalobce ohledně jeho vlastnictví k pozemku pod garáží potom provázela všechny návrhy ze strany žalobce. Jde-li o nabývací titul ohledně garáže, žalobce tvrdil, že uzavřel kupní smlouvu s [jméno] [příjmení], což doložil potvrzením o úhradě kupní ceny ručně psanými texty, ale kupní smlouvu nedoložil. Z uvedených potvrzení není možné dovodit identifikaci pana [příjmení] ani na základě jakého titulu pan [příjmení] byl tvrzeným vlastníkem garáže. Žalobcem byla také předložena listina – pozvání k předběžnému řízení od [anonymizováno] národního výboru – [anonymizováno] odbor – [okres] ze dne [datum], ze které také není zřejmá identifikace [jméno] [příjmení], tj. datum narození a bydliště (pouze je uvedeno kpt. [jméno]). Z uvedené listiny není patrno, na jakém pozemku má k výstavbě garáže dojít, pouze je uvedeno, že v místě samém kpt. [jméno]. Není proto vůbec zřejmé, o jakou garáž by se mělo jednat. Další listinou, která má prokazovat vlastnictví, má být listina ze dne [datum], ze které by mělo vyplývat, že garáž by měla být provedena do [datum]. Nebylo prokázáno, že by do této doby byla provedena. Žalovaná tak shrnuje, že z předložených listin není najisto postaveno, na základě jakého právního titulu právní předchůdci žalobce koupili garáž, není vůbec zřejmé, kdy byla garáž dokončena, osoba prodávajícího pana [příjmení] je také sporná, není blíže identifikovatelná, není ani zřejmé, na základě jakého právního titulu tato osoba mohla s garáží disponovat. V průběhu řízení nebylo ze strany žalobce doloženo, na základě jakého titulu tvrzený [jméno] [příjmení] mohl s pozemkem ve vlastnictví jiných vlastníků v 50. letech nakládat, resp. na základě jakého práva vystavěl garáž na pozemku. Garáž nebyla nikdy zkolaudována, nebyla zapsána do katastru nemovitostí, není tedy samostatným předmětem práva. Pokud by si právní předchůdci žalobce koupí byli tak jistí, je velmi nepravděpodobné, že by po dobu tolika let neusilovali o kolaudaci. Žalovaná se neztotožňuje s právním hodnocením soudu, že vlastnické právo ke garáži nabyli právní předchůdci žalobce na základě trhové smlouvy a že by tato věc byla postavena najisto. Žalovaná nesouhlasí se závěrem soudu v tom smyslu, že by se k vlastnictví garáže a k pozemku společně se svým manželem nehlásili, bylo prokázáno pouze to, že právní předchůdci žalobce garáž užívali. Žalovaná a její manžel též garáž opravovali, ohledně garáže s právními předchůdci žalobce komunikovali, nicméně soud nemůže k jejich tíži přičítat to, že sami neiniciovali žádný soudní spor, např. že nepodali žalobu na vyklizení. Právní osud garáže je nejistý, žalovaná nesouhlasí se soudem prvního stupně v tom smyslu, že bylo prokázáno jednoznačné nabytí vlastnického práva. Pokud jde o pozemek pod garáží, ten byl od roku 1939 v podílovém spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], následně na základě rozhodnutí státního notářství z [datum] podíl o velikosti ½ na předmětném pozemku po [jméno] [příjmení] nabyl Ing. [příjmení] [příjmení], syn paní [příjmení]. Na základě notářského zápisu státního notářství v [obec] ze dne [datum] spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na pozemku parc. [číslo] [okres] do svého vlastnictví získal [anonymizováno] národní výbor v [obec], ten v tuto chvíli vlastnil celý pozemek. Tento na základě geometrického plánu ze dne [datum] rozdělil na dva pozemky, č. parc. [číslo], kde stála předmětná garáž, v současné době tento pozemek byl opětovně na základě jiného geometrického plánu změněn tak, že předmětná garáž je nyní na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [okres], a na pozemek parc. [číslo] kde stála garáž, kterou žalovaná se svým manželem zbourali a přestavěli na prodejnu. Žalovaná a její manžel pozemek parc. [číslo] dostali do osobního užívání v roce 1983 s tím, že toto právo se změnilo na právo vlastnické, které bylo řádně zapsáno do katastru nemovitostí, což účastníci sporu (resp. právní předchůdci žalobce) velmi dobře věděli. Žalovaná se svým manželem tak prokázali, že nabyli vlastnické právo k pozemku pod garáží, kdy z uvedeného je zřejmé, že žalovaná s manželem jsou od roku 1983 držiteli uvedeného pozemku a se změnou zákona, kdy automaticky právo osobního užívání se stalo právem vlastnickým, jsou řádnými vlastníky tohoto pozemku po dobu více než třicet let, jako vlastníci se také vždy chovali, hradili daně. Žalovaná a její manžel u soudu v rámci své výpovědi uvedli, že vždy byli přesvědčeni, že jsou vlastníky pozemku. Jde-li o pozemek pod garáží, tak žalovaná a její manžel vždy považovali stav za jednoznačný, pozemek pod garáží žalobce nemohl vydržet, nebyla splněna podmínka, že se choval a myslel si, že je vlastníkem pozemku pod garáží. Stav zápisu v katastru nemovitostí byl právním předchůdcům žalobce dobře znám. Závěr soudu ohledně vlastnictví pozemku pod garáží nemá oporu v provedeném dokazování a názor soudu, že se právní předchůdci žalobce domnívali, že jsou vlastníky pozemku pod garáží, je vykonstruovaný. Žalovaná tak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne.

3. Žalobce se k podanému odvolání vyjádřil v průběhu odvolacího jednání, přičemž navrhl změnu žaloby tak, aby soud určil, že část pozemku parc. [číslo] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], pro katastrální území a [územní celek], na [list vlastnictví], vymezeného ověřeným geometrickým plánem, který je nedílnou součástí rozsudku ze dne [datum], úředně oprávněného zeměměřičského Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] jako pozemek parc. [číslo] to včetně stavby garáže bez čísla popisného nebo evidenčního, která je součástí tohoto pozemku, byla ke dni úmrtí [jméno] [příjmení] dne [datum] součástí společného jmění [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelého dne [datum]. Fakticky tak žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve znění připuštěné změny potvrdil.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je částečně důvodné.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] se původní žalobci, manželé [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] a [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], domáhali proti žalovaným, manželům [jméno] [příjmení], narozenému dne [datum] a [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], určení, že jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky části pozemku parc. [číslo] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], pro katastrální území a [územní celek], na [list vlastnictví], přičemž tato část pozemku bude identifikována parcelním číslem a výměrou geometrickým plánem v průběhu řízení, a to včetně stavby garáže bez čísla popisného nebo evidenčního, situované v severní části pozemku, která je součástí tohoto pozemku. Žalobu odůvodnili tím, že dne [datum] uzavřeli s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl úplatný převod vlastnického práva ke stavbě garáže, stojící na severní části pozemku parc. [číslo] (v tehdejším označení parc. [číslo]) v katastrálním území a obci [okres] a příslušné části pozemku, která se pod danou stavbou nachází. Tato stavba byla [jméno] [příjmení] řádně povolena rozhodnutím [anonymizováno] národního výboru v [obec] ze dne [datum], následně byla [jméno] [příjmení] svépomocí provedena, a to nejpozději do [datum]. Za nabytí vlastnického práva k předmětné stavbě a příslušné části pozemku pod touto stavbou žalobci ze společných prostředků [jméno] [příjmení] uhradili celkem částku 5 500 Kč v pěti splátkách. Již při úhradě první splátky došlo ze strany prodávajícího k řádnému předání předmětu koupě, nejpozději ode dne [datum], kdy byla [jméno] [příjmení] uhrazena poslední splátka, žalobci stavbu garáže užívají v dobré víře, že jsou jejími vlastníky, předmětnou kupní smlouvu však žalobci bohužel již nedohledali. Administrativním opomenutím v roce 1958 došlo k tomu, že převod vlastnického práva se nepromítl v katastru nemovitostí, přičemž jako vlastník zde byl i nadále veden [jméno] [příjmení], následně poté jeho právní nástupci. V následujících desetiletích nemovitá věc v katastru nemovitostí vícekrát změnila vlastníka, nikdy nebyla v katastru nemovitostí vedena jako vlastnictví žalobců, také došlo k přečíslování pozemku v katastrální mapě. Žalobci předmětnou nemovitou věc od roku 1957 nepřetržitě užívají s tím, že jsou jejími vlastníky. V katastru nemovitostí jsou však aktuálně jako vlastníci předmětné nemovité věci vedeni žalovaní, ti však tuto nemovitou věc nikdy neužívali, o její vlastnictví se do poslední doby nijak nehlásili a jako vlastníci se nikdy nechovali. Žalobci jsou od samého počátku své držby prokazatelně plátci daně z garáže. Dne [datum] žalovaní prostřednictvím své dcery nabídli ústní formou vnukovi žalobců [jméno] [příjmení] (současnému žalobci) odkup předmětné garáže. S ohledem na fakt, že žalobci nepřetržitě užívají předmětnou nemovitou věc nejméně po dobu 60 let, mají za to, že vlastnické právo nabyli vydržením, s ohledem na zápis v katastru nemovitostí mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

6. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby s tím, že nemovitosti v roce 1939 nabyli do svého vlastnictví manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří tyto nemovitosti vlastnili až do roku 1963, kdy po smrti [jméno] [příjmení] přešlo vlastnické právo na Československý stát. [jméno] [příjmení] v rozhodné době vlastnickým právem ke garáži ani k pod ní se nacházejícímu pozemku nedisponoval a nemohl tak vlastnické právo převést na žalobce. Garáž byla vystavena až v 60. letech. Žalovaní uzavřeli dne [datum] s [anonymizováno] národním výborem v [obec] dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemku parc. [číslo] v k. ú. [okres], to pak bylo dne [datum] změněno v souladu se zákonnou změnou na právo vlastnické. Tvrzení žalobců o tom, že se žalovaní nechovali ve vztahu ke garáži jako vlastníci, vychází z toho, že vlastník není povinen své vlastnictví užívat, hlásit se k němu, či se jako vlastník chovat. Skutečnost, že žalovaní nechali žalobce užívat garáž a nijak do tohoto užívání nezasahovali, nemohla nijak oslabit jejich vlastnické právo s přihlédnutím k tomu, že je zapsáno v katastru nemovitostí. Žalobci nejsou poctivými držiteli garáže a pozemku pod garáží, s ohledem na délku užívání, neboť od počátku věděli, že nejsou jako vlastníci vedeni v pozemkové evidenci.

7. Původní žalobkyně a) [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum], původní žalobce b) [jméno] [příjmení] dne [datum]. Soud prvního stupně usnesením ze dne 31. 10. 2019, č. j. 12 C 139/2018 – 109 rozhodl o procesním nástupnictví dle ustanovení § 107 o. s. ř. tak, že namísto dosavadních žalobců bude v řízení pokračováno se současným žalobcem [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], který je vnukem obou původních žalobců.

8. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] celkem v pěti splátkách uhradil kupní cenu za garáž, která byla v potvrzení označena jako garáž na pozemku [číslo], celkem bylo uhrazeno 5 500 Kč s tím, že poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Současně soud prvního stupně zjistil, že [jméno] [příjmení] hradil za garáž též domovní daň, a to již počínaje dnem [datum], jak vyplývá z předložených ústřižků složenek. Dále soud prvního stupně zjistil, že [jméno] [příjmení] podal za rok 1993 daňové přiznání, ve kterém uvedl dvě garáže na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [okres], na základě čehož byla vyměřena daň z nemovitostí, která byla [jméno] [příjmení] rovněž uhrazena. Z povolení drobné stavby ze dne [datum] a pozvání ku předběžnému řízení ze dne [datum], bylo soudem prvního stupně zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla povolena [anonymizováno] národním výborem v [obec] drobná stavba, a to stavba garáže o půdorysné ploše 6,3 x 4 m, která má být postavena jednak svépomocí a z části Okresním stavebním podnikem. Celková hodnota povolené akce činila 5 500 Kč.

9. Ze stavebního povolení ze dne [datum], vydaného [anonymizováno] národním výborem, odborem pro výstavbu [okres], bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím bylo povoleno na žádost M. [příjmení] této provést stavbu garáže pro osobní automobil na pozemku č. kat. [číslo] dle odsouhlasené situace s tím, že stavba bude dokončena nejpozději do [datum].

10. Z rozhodnutí Státního notářství v [obec] ze dne 11. 3. 1980, č. j. D 1352/79 – 9 a z notářského zápisu sepsaného na Státním notářství v [obec] dne [datum], včetně geometrického plánu, soud prvního stupně zjistil, že původním vlastníkem zahrady parc. [číslo] v k. ú. [okres] byl Ing. [příjmení] [příjmení], který jednu polovinu nemovitosti zdědil po [jméno] [příjmení] a druhou koupil na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi ním a [anonymizováno] národním výborem v [obec].

11. Z katastrální mapy, ortofotomapy, informací o pozemku a z výpisu z katastru nemovitostí soud prvního stupně dále zjistil, že předmětná garáž je zapsána jako stavba bez čp/če, stojí na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [okres], zapsaném na [list vlastnictví] pro původní žalované ve společném jmění manželů, pozemek žalovaných parc. [číslo] v k. ú. [okres] je bezprostředně sousedícím pozemkem s pozemkem parc. [číslo] v k. ú. [okres], kteří vlastnili právní předchůdci žalobce [jméno] a [jméno] [příjmení], předmětná garáž je situována tak, že vjezd je směřován do ulice kpt. [jméno]. Z kopie pozemkové mapy číslo knihovní vložky [číslo] v k. ú. [okres] bylo zjištěno, že pozemek [číslo], tedy pozemek, který se číselně shoduje s pozemkem, na kterém prodávající [jméno] [příjmení] označil předmětnou garáž k prodeji, byl vlastnictvím [jméno] a [jméno] [příjmení], ke dni [datum] přešlo vlastnické právo k tomuto pozemku na Československý socialistický stát.

12. Notářským zápisem sepsaným na Státním notářství v [obec] dne [datum] bylo zjištěno, že na základě dohody uzavřené mezi [anonymizováno] národním výborem v [obec] a žalovanými bylo zřízeno právo osobního užívání pozemku parc. [číslo] o výměře 533 m2 za účelem výstavby rodinného domu.

13. Z kupní smlouvy uzavřené [datum] mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupujícími původními žalovanými soud prvního stupně zjistil, že žalovaní se na základě této kupní smlouvy stali vlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře 40 m2 a stavby garáže na tomto pozemku, která je garáží sousedící s garáží, jež je předmětem sporu, užívanou právními předchůdci žalobce.

14. Žalobce [jméno] [příjmení] jako účastník řízení vypověděl, že jeho prarodiče mu řekli, že garáž koupili od [jméno] [příjmení], užívali ji více jak 60 let, v roce 2017 jej oslovila dcera žalovaných a nabídla mu, že by předmětnou garáž koupila od právních předchůdců žalobce. V garáži stálo auto dědy, který řídil do svých 90 let. Tehdejší žalovaný 1. [jméno] [příjmení] pak vypověděl, že původní garáž, kterou společně se žalovanou koupili od [jméno] [příjmení], zboural a na jejím místě byla vystavěna nová stavba, zkolaudovaná jako objekt k podnikání, na předmětné garáži byla udělána nová střecha, sám písemnou výzvu právním předchůdcům žalobce nezaslal, byli to starší lidé a nechtěl jim dělat naschvály. Žalovaná pak vypověděla, že v době, kdy kupovala se svým manželem garáž od [jméno] [příjmení], byla předmětná garáž již postavena a právní předchůdci žalobce jí užívali, parkovali v ní automobil, ve své druhé garáži pak uskladňovali uhlí a dřevo.

15. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdci žalobce předmětnou stavbu garáže původně na parc. [číslo] nyní na parc. [číslo] v k. ú. [okres], nabyli na základě trhové smlouvy, uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími, i když okolnosti tomu nasvědčují. Právní předchůdci žalobce uhradili [jméno] [příjmení] kupní cenu ve výši 5 500 Kč, stavební povolení na drobnou stavbu bylo vydáno [jméno] [příjmení], právní předchůdci žalobce garáž převzali a začali ji užívat, hradili za ni domovní daň, později daň z nemovitostí a po celých více než 60 let užívání garáže je v jejich užívání nikdo nerušil. Manželé [příjmení] v průběhu svého života užívali ještě další garáž, která však byla vystavěna později než předmětná garáž, a to na základě stavebního povolení ze dne [datum], přičemž za obě tyto garáže hradili manželé [příjmení] daň, původně domovní, pak z nemovitostí. [jméno] manželé [příjmení] nebyli nikdy zapsáni jako vlastníci stavby předmětné garáže a pozemku pod garáží v katastru nemovitostí, žalovaní garáž ani pozemek pod ní nikdy fakticky neužívali, k vlastnictví garáže se nehlásili. Žalovaní jsou rovněž vlastníky původní garáže, která byla vystavěna vedle předmětné garáže, kterou získali na základě kupní smlouvy od [jméno] [příjmení]. V této garáži je v současné době obchod.

16. Po právní stránce soud prvního stupně věc poté, co dospěl k závěru, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, posoudil tak, že na straně právních předchůdců žalobce se jednalo o oprávněnou držbu jak pozemku pod stavbou garáže, tak samotné stavby garáže, přičemž k vydržení vlastnického práva k pozemku za splnění podmínek § 134 zákona č. 40/1964 Sb., v platném znění (dále „obč. zák.“) ve znění novely [číslo] Sb., účinné od 1. 1. 1992, došlo při započítání vydržecí doby, po kterou měl oprávněný držitel pozemek v nepřetržité době již před 1. lednem 1992, ke dni [datum]. Jestliže soud prvního stupně dospěl k závěru, že právní předchůdci žalobce vlastnické právo k části pozemku, na němž stojí garáž, stejně jako ke garáži, která je nyní součástí pozemku, vydrželi, žalobě v celém rozsahu vyhověl.

17. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, tak odvolací soud odkazuje na důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně, popsané v odůvodnění napadeného rozsudku s tím, že ke zjištěnému skutkovému stavu má odvolací soud určité výhrady, popsané níže.

18. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Mělník, vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, má odvolací soud za prokázané, že žalovaná je v současné době zapsána jako výlučný vlastník pozemkové parcely [číslo] o výměře 133 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če obchod, stojící na pozemku [číslo].

19. Tato stavba, jak je patrno z geometrického plánu, vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], obklopuje garáž postavenou taktéž na pozemku [číslo] (což vyplývá i ze snímku pozemkové mapy), tedy garáž, jež je předmětem sporu, nacházející se na pozemku parc. [číslo] v současné době ve výlučném vlastnictví žalované, na pozemku, kterým bylo výše citovaným geometrickým plánem pro vyznačení budovy přiděleno nové parcelní [číslo].

20. Nově vzniklý pozemek [číslo] v [katastrální uzemí] (všechny pozemky i stavby, jež jsou níže popsány, se nachází v [katastrální uzemí]) má výměru 25 m2.

21. Garáž, nacházející se dnes na pozemku [číslo], byla v minulosti vystavěna [jméno] [příjmení], a to na základě stavebního povolení vydaného dne [datum]. Tato stavba byla zhotovena zčásti svépomocí a zčásti Okresním stavebním podnikem s tím, že celková hodnota povolené akce činila 5 500 Kč, garáž měla být vystavěna v půdorysné ploše 6,3 x 4,0 m. To je prokázáno evidenčním listem pro drobné stavby [číslo] vydaným na stavebníka [jméno] [příjmení] [jméno] národním výborem v [obec], stavebním úřadem. Povolená stavba garáže navazovala na předběžné šetření konané dne [datum] na žádost [jméno] [příjmení], za účelem povolení postavení garáže, jak vyplývá z listiny založené na č. l. 18. Stvrzenky založené na č. l. 10 – 11 spisu pak prokazují skutečnost, že pěti splátkami splatnými dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], uhradil právní předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] právě [jméno] [příjmení] celkem částku 5 500 Kč, představující celkovou hodnotu povolené akce, jak uvedeno v popisu povolené stavební akce ze dne [datum]. Poslední stvrzenka vystavená [jméno] [příjmení] dne [datum] potvrzuje, že přijetím částky 1 500 Kč je jeho nárok vyplývající z titulu odprodeje garáže na pozemku [číslo] zcela vyrovnán.

22. Ústřižky poštovních poukázek pak prokazují skutečnost, že [jméno] [příjmení] v minulosti hradil domovní daň včetně daně za stavbu garáže, nedá se z nich ovšem zjistit, o jakou garáž se jednalo, když manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prokazatelně vlastnili i další garáž, stojící na jejich pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], která je zakreslena taktéž na geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], garáž přiléhající právě ke sporné garáži.

23. Z přiznání k dani z nemovitostí za rok 1993, vyhotoveného [jméno] [příjmení], lze zjistit, že jmenovaný podal daňové přiznání též ke stavbě garáže o celkové výměře 24 m2, dokončené v roce 1956, nacházející se na parc. [číslo] stejně jako k další stavbě garáže, dokončené v roce 1940, nacházející se taktéž na parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

24. Pokud jde o stavební povolení ze dne [datum] na základě kterého soud prvního stupně dovodil, že dle tohoto stavebního povolení byla vystavěna právě garáž na pozemku žalobců parc. [číslo] v [katastrální uzemí], tak tento skutkový závěr soudu prvního stupně neodpovídá tomuto důkazu, neboť stavební povolení z [datum] bylo vydáno pro [jméno] [příjmení] s tím, že garáž pro osobní automobil měla být postavena na pozemku parc. [číslo]. Nepochybně se tak jedná o garáž, která byla na tomto pozemku následně vystavěna [jméno] [příjmení], narozenou dne 2. 12. [číslo], zemřelou dne [datum], jako původní spoluvlastnici jedné ideální poloviny původní zahrady [číslo] či jejím právním nástupcem, synem Ing. [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], právě na základě stavebního povolení vydaného pro [jméno] [příjmení] dne [datum]. Tato garáž pak byla kupní smlouvou ze dne [datum] následně prodána prodávajícím [jméno] [příjmení] kupujícím manželům [jméno] [příjmení] a žalované za dohodnutou kupní cenu 70 000 Kč. Jak se podává z kupní smlouvy, výměra této garáže činila 40 m2. Tato garáž je pak současně nepochybně tou garáží, která byla následně zbourána a na jejím místě postavena stavba obchodu bez čp/če na pozemku parc. [číslo] který je v současné době, jak uvedeno výše, evidován jako výlučné vlastnictví žalované.

25. Tato stavba obchodu ze dvou stran obklopuje stavbu garáže, jež je předmětem sporu, z třetí strany této garáže, z pozemku žalobce parc. [číslo] přiléhá k této garáži garáž ve vlastnictví žalobce, postavená dle právního předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] v roce 1940, jak ten uvedl v přiznání k dani z nemovitostí za rok 1993.

26. Z výpisu z pozemkové knihy knihovní vložky [číslo] pro katastrální území Mělník, soudní okres [okres], má odvolací soud za prokázané, že původní pozemková parcela [číslo] role byla v roce 1961 přečíslována na pozemkovou parcelu [číslo]. Dle smlouvy trhové ze dne 27. 4. a [datum] byla spoluvlastníkem této pozemkové parcely i [jméno] [příjmení] na polovici s tím, že dle usnesení [anonymizováno] notářství v [obec] ze dne [datum] bylo vloženo vlastnické právo na Československý stát, Okresní národní výbor [okres].

27. Jak vyplývá z rozhodnutí [anonymizováno] notářství v [obec] ze dne 11. 3. 1980, č. j. D 1352/79 – 9, jež nabylo právní moci dne [datum], tak dědictví po [jméno] [příjmení], narozené dne 2. 12. [číslo], zemřelé dne [datum], nabyl z jedné poloviny Ing. [příjmení] [příjmení] (nabyl též jednu polovinu zahrady parc. [číslo] v k. ú. [okres] s tím, že vlastníkem druhé ideální poloviny je evidován Čsl. Stát, [anonymizováno] [okres]).

28. Dle notářského zápisu sepsaného na [anonymizováno] notářství v [obec] dne 22. 11. 1982 pod sp. zn. N 829/82, Nz 973/82 Ing. [příjmení] [příjmení], dědic po [jméno] [příjmení], uzavřel s městským národním výborem kupní smlouvu, na základě které jako vlastník jedné ideální poloviny pozemku parc. [číslo] v [obec] tuto ideální polovinu zahrady prodal za kupní cenu 3 600 Kč právě [anonymizováno] národnímu výboru v [obec] s tím, že z původní výměry této zahrady 573 m2 si právě ponechal ostatní plochu 40 m2, na které již zřejmě v tu dobu byla postavena garáž, kterou následně jeho právní nástupce [jméno] [příjmení] prodal kupní smlouvou v roce 1994, jak uvedeno výše, manželům [jméno] [příjmení] a žalované.

29. Z výpisu z pozemkové knihy číslo knihovní vložky [číslo] pro [katastrální uzemí], soudní okres [okres], má odvolací soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli evidováni jako spoluvlastníci i pozemkové parcely [číslo] v [obec], to odpovídá i výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], založenému na č. l. 141 s tím, že vlastníkem jedné ideální šestnáctiny pozemkové parcely [číslo] je evidován žalobce dle usnesení o dědictví ze dne [datum], jež nabylo právní moci tohoto dne.

30. Z notářského zápisu ze dne [datum] a jeho pokračování ze dne 16. 3. 1983, sp. zn. N 263/83, Nz 251/83, Nz 254/83, sepsaných [anonymizováno] notářstvím v [obec], má odvolací soud za zjištěné, že obsahuje dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemku, týkající se pozemkové parcely [číslo] zahrady, zapsané na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Mělník. Tento notářský zápis byl sepsán mezi [anonymizováno] národním výborem v [obec], [jméno] [příjmení] a žalovanou a jejím předmětem bylo uzavření dohody o osobním užívání pozemku výše označeného, za účelem výstavby rodinného domu. Právo osobního užívání pozemku vzniklo registrací této dohody [anonymizováno] notářstvím v [obec] dne [datum]. Z geometrického plánu na č. l. 161 a snímku z pozemkové mapy na č. l. 162 odvolací soud zjistil, že na těchto listinách je zobrazena zjevně stavba garáže, jež je předmětem tohoto sporu, bez jakýchkoliv údajů k ní, jako samostatná stavba bez čp/če, v katastru nemovitostí evidována není, tomu odpovídá i současný snímek z pozemkové mapy na č. l. 271a spisu.

31. V podstatě stejnou situaci pak zachycuje též geometrický plán ze dne [datum] na č. l. 139 spisu, který taktéž zjevně v hranicích předmětné garáže tuto garáž zachycuje a činí součástí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

32. Odvolací soud doplnil dokazování usneseními Okresního soudu v Mělníku ze dne 7. 8. 2019, č. j. 10 D 236/2019 – 38 a 10 D 956/2018 – 41, ze kterých zjistil, že dědictví po právních předchůdcích žalobce, původní žalobcích [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum] a [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum], nabyl pozůstalý vnuk [osobní údaje žalobce], současný žalobce, jako jediný dědic ze zákona. Jak stavba předmětné garáže, tak část pozemku, na níž tato garáž stojí, nebyly v dědickém řízení do pozůstalosti po [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zahrnuty, nebyly v pozůstalostním řízení projednány.

33. Z usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 3. 2. 2022, č. j. 10 D 999/2001 – 93, jež nabylo právní moci dne [datum], odvolací soud zjistil, že v rámci vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, do výlučného vlastnictví žalované patří i pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če (občanská vybavenost), což v průběhu odvolacího řízení vyústilo ve vydání usnesení Krajského soudu v Praze dne 1. 3. 2022, č. j. 22 Co 235/2021 – 264, vydaného v souladu s ustanovením § 107 o. s. ř., kdy po úmrtí žalovaného 1. [jméno] [příjmení], zemřelého dne [datum], se v řízení na straně žalované pokračuje již se současnou žalovanou [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum].

34. Žalobce v průběhu odvolacího jednání dne [datum] navrhl změnu žaloby tak, aby bylo určeno, že část pozemku parc. [číslo] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], pro katastrální území a [územní celek] na [list vlastnictví], vymezeného ověřeným geometrickým plánem, který je nedílnou součástí rozsudku ze dne [datum], úředně oprávněného zeměměřičského Ing. [jméno] [příjmení], [číslo] jako pozemek parc. [číslo] to včetně stavby garáže bez čísla popisného nebo evidenčního, která je součástí tohoto pozemku, byla ke dni úmrtí [jméno] [příjmení] dne [datum] součástí společného jmění [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelého dne [datum].

35. Odvolací soud usnesením změnu žaloby připustil, neboť tato změna žaloby není v odvolacím řízení uplatněným novým nárokem. Tato připuštěná změna žaloby odpovídá i současné právní úpravě z. ř. s .

36. Dle ustanovení § 193 odst. 1 z. ř. s. objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.

37. Dle ustanovení § 172 odst. 2 z. ř. s. nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

38. Vzhledem k tomu, že dědicem po zemřelých původních žalobcích [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byl pouze jeden dědic ze zákona, a to současný žalobce, je vyloučeno, aby v řízení o projednání pozůstalosti došlo ke sporu o dědickém právu a z tohoto důvodu je tak možné žalobě případně vyhovět, právě na základě změněného žalobního petitu připuštěného odvolacím soudem.

39. Původně uplatněný žalobní petit by mohl být podkladem pro vyhovující rozhodnutí ve věci pouze za té situace, kdy by dědiců po zemřelé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo více a současně by zde došlo ke sporu, zda majetek, jež je předmětem tohoto řízení, tedy stavba garáže a pozemek pod touto garáží se nacházející, jsou součástí aktiv dědictví.

40. Dle ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 (o. z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

41. Z tohoto přechodného ustanovení o. z. odvolací soud vyšel při posuzování otázky vydržení, na které žalobce postavil svoji žalobu.

42. Stejně jako soud prvního stupně má i odvolací soud za prokázané, že stavbu garáže na základě vydaného stavebního povolení ze dne [datum] provedl [jméno] [příjmení], tato stavba garáže se nacházela původně na pozemku parc. [číslo] nyní se nachází na části pozemku parc. [číslo] který je geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] označen jako pozemek parc. [číslo] s celkovou výměrou 25 m2.

43. Tato stavba garáže byla nepochybně provedena do dne [datum], tedy do doby, než začali právní předchůdci žalobce, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dle potvrzení podepsaných [jméno] [příjmení], tomuto splácet ve splátkách kupní cenu garáže.

44. S ohledem na skutečnost, že stavbu garáže začali právní předchůdci žalobce užívat nejpozději k [datum], je namístě otázku vydržení posuzovat dle právní úpravy ke dni, kdy měli právní předchůdci žalobce nabýt povědomí, že stavbu garáže, případně pozemek pod ní, jak v žalobě sami tvrdí, započali oprávněně držet.

45. Dle ustanovení § 25 zákona č. 141/1950 Sb., účinného do 31. 3. 1963, tzv. středního občanského zákoníku (dále„ s. o. z.“) součástí pozemku je všechno, co na něm vzejde. Stavby nejsou součástí pozemku.

46. Dle ustanovení § 26 s. o. z. pozemky a stavby, s výjimkou staveb dočasných, jsou věci nemovité.

47. Dle ustanovení § 40 odst. 1 s. o. z. písemné formy je třeba u právních úkonů o právech k nemovitostem, ledaže jde o nájem rodinného domku nebo jiné podobné stavby anebo jen části budovy. Totéž platí u majetkových právních úkonů mezi manžely, pokud nejde jen o obvyklá darování přiměřená jejich výdělečným a majetkovým poměrům. Písemné formy je dále třeba u právních úkonů, pro něž je zákonem písemná forma zvlášť předepsána.

48. Dle ustanovení § 111 odst. 1 s. o. z. vlastnictví k věcem jednotlivě určeným převádí se už samou smlouvou, není-li umluveno jinak anebo nevyplývá-li nic jiného ze zvláštních předpisů.

49. Dle ustanovení § 115 s. o. z. vydržením lze nabýt vlastnického práva, nejde-li o nezcizitelné věci, které jsou v socialistickém vlastnictví.

50. Dle ustanovení § 116 odst. 1 s. o. z. práva vlastnického k věci movité nabude, kdo ji drží oprávněně (§ 145) a nepřetržitě po tři léta; jde-li o věc nemovitou, je třeba vydržet si doby desetileté.

51. S ohledem na skutečnost, že dle ustanovení § 25 věty druhé s. o. z. stavby nebyly považovány za součást pozemku, je namístě oprávněnou držbu právních předchůdců žalobce, od kterých ten odvíjí jím uplatněné nároky, posuzovat odlišně jednak u stavby garáže a jednak u pozemku pod touto garáží se nacházejícím.

52. Právní předchůdci žalobce v podané žalobě tvrdili, že vlastnické právo k pozemku nabyli vydržením, přičemž ovšem neoznačili, ani nepředložili jediný důkaz, ze kterého by mělo být patrné jejich tvrzení ohledně dobré víry týkající se držby pozemku pod stavbou garáže. Pokud žalobci předložili potvrzení ohledně úhrady kupní ceny, tak v těchto potvrzeních je vždy uvedeno, že splátky poskytnuté právními předchůdci žalobce původnímu vlastníkovi garáže [jméno] [příjmení] představovaly zálohu na odprodej garáže na pozemku [číslo]. Z žádného důkazu tak nelze dovodit, že by [jméno] [příjmení] vůbec měl někdy v úmyslu pozemek pod stavbou garáže též právním předchůdcům žalobce odprodat, což podporuje i ten fakt, že sám evidentně vlastníkem takovéhoto pozemku nikdy nebyl. Stavba garáže byla realizována na cizím pozemku, pozemku, jehož spoluvlastníky byli dle trhové smlouvy ze dne 27. 4. a [datum], ke dni provedení výstavby této garáže [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každý s podílem jedné ideální poloviny.

53. Vydržet vlastnické právo, i v poměrech s. o. z., stejně jako v navazující právní úpravě dle zákona č. 40/1964 Sb., účinného od 1. 4. 1964 (dále„ obč. zák.“) ve znění zákona č. 131/1988 Sb., účinného od 1. 4. 1983, může jen oprávněný držitel, tj. ten, kdo s věcí nakládá jako se svou a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří jako vlastníkovi (§ 130 odst. 1 obč. zák.).

54. Již v rozsudku sp. zn. 2 Cdon 1178/96 Nejvyšší soud ČR dovodil, že posouzení toho, zda je držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. [obec] víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik práva. Při posouzení toho, zda byl držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří, je třeba vycházet z toho, zda při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl a nebo mohl mít pochybnosti, že mu věc nebo právo patří (rozsudek NS ČR sp. zn. 2 Cdon 568/96). Tvrzení držitele o tom, že mu věc patří a že s ní nakládá jako s vlastní, musí být podloženo konkrétními okolnostmi, ze kterých lze usoudit, že toto přesvědčení držitele bylo po celou vydržecí dobu důvodné. Okolnostmi, které mohou svědčit pro závěr o existenci dobré víry, jsou zpravidla okolnosti týkající se právního důvodu nabytí práva a svědčící o poctivosti nabytí (usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 508/2001). Oprávněná držba se nemusí nutně opírat o existující právní důvod, postačí, aby tu byl domnělý právní důvod (titulus putativus). Jde tedy o to, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu takový právní titul svědčí (rozsudky NS ČR sp. zn. 22 Cdo 417/98 a sp. zn. 22 Cdo 2827/99 či usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2077/99). Takovým titulem (právním důvodem) se může v případě vydržení vlastnického práva rozumět pouze právní úkon, jímž se věc převádí na jiného vlastníka, např. smlouva kupní, darovací, dohoda spoluvlastníků o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví, rozhodnutí státního orgánu apod. (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 11/2006). Posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoliv, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoliv pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1398/2000). Skutečnost, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem a v dobré víře, že mu věc patří, je samozřejmě předpokladem vydržení i v době před [datum] (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdon 568/96). Výše citovaná judikatura je tak využitelná i pro účely posouzení otázky vydržení vlastnického práva k věci, jejíž držby se domnělý vlastník chopil v době před zmíněným datem, tedy i v poměrech současně projednávané věci.

55. Z pohledu výše citovaných judikátů, při odděleném posouzení otázky vydržení u pozemku pod stavbou garáže a samotné stavby garáže, tak odvolací soud dospěl k jednoznačnému závěru, že právní předchůdci žalobce nemohli být oprávněnými držiteli, nesvědčil jim žádný domnělý právní titul, na základě kterého by se mohli domnívat, že společně s garáží zakoupili i pozemek pod touto garáží, a to zvláště za situace, kdy ten byl ve vlastnictví třetí osoby a nikoliv prodávajícího [jméno] [příjmení]. Mimořádná vydržecí doba zakotvená v ustanovení § 1095 o. z. pak s ohledem na ustanovení § 3066 o. z. k datu podání žaloby taktéž uplynout nemohla.

56. Pokud pak jde o otázku oprávněnosti držby ke stavbě garáže, tak zde se odvolací soud shoduje se závěry soudu prvního stupně, přičemž je přesvědčen, že pokud právní předchůdci žalobce měli za to, že prodávajícímu [jméno] [příjmení] uhradili kupní cenu za garáže na základě uzavřené kupní smlouvy, tak byť se takovouto kupní smlouvu nepodařilo dohledat, byli oprávněnými držiteli stavby garáže, a to poté, kdy tuto garáž získali, tedy od [datum].

57. [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém posledním potvrzení ze dne [datum] vystaveném [jméno] [příjmení] potvrdil, že úhradou částky 1 500 Kč byl jeho nárok vyplývající z titulu odprodeje garáže na pozemku [číslo] zcela vyrovnán, je nepochybné, že [jméno] [příjmení] měl v úmyslu stavbu garáže žalobcům zcizit, a to že se samotná kupní smlouva nedohledala nemůže zvrátit závěr odvolacího soudu, že od doby, kdy právní předchůdci žalobce poskytli [jméno] [příjmení] první splátku kupní ceny, tedy ode dne [datum], byli oprávněnými držiteli garáže, byli v přesvědčení, že ke stavbě garáže nabyli vlastnické právo. Je pravdou, že v tu dobu musela být sice smlouva kupní uzavřena v písemné formě, podle ustanovení § 111 odst. 1 s. o. z. se však vlastnictví k věcem jednotlivě určeným převádělo již samotnou smlouvou, nebylo-li umluveno jinak anebo nevyplývalo-li nic jiného ze zvláštních předpisů.

58. Ze samotných potvrzení o úhradě kupní ceny, právními předchůdci žalobce prodávajícímu [jméno] [příjmení] ve splátkách, lze dovodit, že právní předchůdci žalobce stavbu garáže užívali v dobré víře, že se zřetelem ke všem okolnostem jsou jejími vlastníky. Existence zákona č. 26/1957 Sb., účinného již v okamžiku, od kterého se odvíjí dobrá víra žalobců, tedy k [datum], nemůže na úvahách o oprávněnosti držby právních předchůdců žalobce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve vztahu ke stavbě garáže ničeho změnit.

59. O dobré víře právních předchůdců žalobce, jako držitelů vlastnického práva ke garáži, svědčí i ta skutečnost, že původní žalobci až do roku 2017 garáž nerušeně užívali, parkovali v ní svůj osobní automobil, a to bez toho, že by do jejich vlastnického práva žalovaná či její zemřelý manžel od roku 1983, kdy ti měli nabýt, na základě dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku osobní užívání pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí], jakkoliv zasahovali.

60. Jak se podává z původní žaloby, tak až do [datum], kdy žalovaná a její manžel prostřednictvím jejich dcery nabídli ústní formou žalobci odkup předmětné garáže, nebyla dobrá víra právních předchůdců žalobce nijak zpochybňována. Tvrzení žalované a jejího zemřelého manžela učiněné v řízení před soudem prvního stupně, že ti si nečinili nárok na garáž z důvodu, že nechtěli narušovat sousedské vztahy s právními předchůdci žalobce, se tak jeví odvolacímu soudu jako ryze účelové.

61. Pokud odvolací soud dospěl k závěru, že právní předchůdci žalobce byli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim svědčí vlastnické právo ke stavbě garáže, postavené na části pozemku [číslo] evidovaném v současné době jako výlučné vlastnictví žalované, zabýval se posouzením otázky, zda a kdy právní předchůdci žalobce své vlastnické právo ke stavbě garáže vydrželi.

62. Jak uvedeno výše, dobrá víra právních předchůdců žalobců se odvíjí od okamžiku [datum], kdy za odprodej garáže od [jméno] [příjmení] uhradil [jméno] [příjmení] první splátku tomuto prodávajícímu ve výši 1 500 Kč.

63. Dle výše citovaného ustanovení § 116 s. o. z. tak tímto okamžikem počala běžet desetiletá promlčecí doba v tomto ustanovení zakotvená.

64. Toto ustanovení s. o. z. bylo zrušeno k [datum], když od [datum] nabyl účinnosti obč. zák.

65. Ke dni účinnosti obč. zák., tj. ke dni [datum], tak desetiletá vydržecí doba zakotvená v ustanovení § 116 odst. 1 věta za středníkem s. o. z. dosud neuplynula.

66. V době od [datum] do [datum] obč. zák. vydržení neznal, institut vydržení byl v občanském právu obnoven zákonem [číslo] s účinností od [datum].

67. Dle ustanovení § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

68. Dle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

69. Pro započítání vydržecí doby je pak důležité ustanovení § 865 odst. 3 obč. zák. Toto ustanovení upravuje možnost započítání vydržecí doby proběhlé před [datum], lze jí započítat celou, tj. vlastní i předchůdcovu, ovšem vydržecí doba nemohla skončit dříve, než uplynutím jednoho roku po [datum], tedy [datum].

70. Jestliže právní předchůdci žalobce byli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim patří stavba garáže na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], přičemž tato oprávněná držba započala dne [datum], tak při započítání doby, po kterou tito právní předchůdci žalobce drželi stavbu garáže před [datum], nabyli vlastnické právo k této garáži ve smyslu ustanovení § 865 odst. 3 obč. zák. k [datum]. Tímto okamžikem vzniklo právním předchůdcům žalobce ke stavbě garáže bezpodílové spoluvlastnictví manželů, které se dnem [datum] stalo společným jměním manželů.

71. Současně musí odvolací soud poznamenat, že si je vědom závěrů usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 4760/2018 a že se tak zabýval otázkou, zda pokud se právní předchůdci žalobce a následně žalobce domáhali určení vlastnického práva k pozemku nově vytvořenému geometrickým plánem, jehož součástí je stavba garáže a nikoliv vlastnictví stavby jako takové, žalobcem formulovaný a připuštěný žalobní petit ve znění jeho změny umožňuje rozhodnout odlišně, pokud jde o určení vlastnického práva jednak ve vztahu k pozemku a jednak ve vztahu ke stavbě garáže.

72. Odvolací soud je přesvědčen, že s ohledem na skutečnost, že žalobce výslovně v průběhu odvolacího jednání prohlásil, že pokud by odvolací soud dospěl k závěru, že došlo k vydržení pouze vlastnického práva u stavby garáže a v tomto směru žádá o vyhovění žalobě a je srozuměn i s tím, že bude v řízení částečně úspěšný, tak rozhodnutí odvolacího soudu obsažené ve výroku I. tohoto rozsudku takové rozhodnutí umožňuje.

73. Ze všech těchto důvodů, s poukazem na výše uvedené, tak odvolací soud poté, co dospěl k závěru, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem předpokládaný ustanovením § 80 o. s. ř., s ohledem na změnu zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí, veřejném seznamu, žalobě vyhověl v případě požadovaného určení vlastnictví ke stavbě garáže, zatímco v případě požadovaného určení vlastnictví pozemku pod garáží nyní dle geometrického plánu, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, označeného jako pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], žalobu zamítl. V obou případech se jedná o změnu rozsudku (§ 220 odst. 1 o. s. ř.) tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

74. Závěrem pak musí odvolací soud poznamenat, že předmětná garáž jako taková doposud není zapsána v katastru nemovitostí jako samostatná věc, zjevně je však evidována jako stavba bez čp/če – obchod jako součást parcely [číslo] tak, jak je tato pozemková parcela evidována v katastru nemovitostí vlastnicky nyní náležející žalované. Z tohoto pohledu je pak dána pasivní legitimace žalované, odvolací soud vychází ze skutečného stavu věci tak, jak je zachycen v katastru nemovitostí a v katastrální mapě.

75. Z tohoto důvodu tak odvolací soud neposuzoval platnost dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku, uzavřené dne [datum], na základě které bylo zřízeno právo osobního užívání pozemku [jméno] [příjmení] a jeho manželce [jméno] [příjmení], současné žalované, když dle této dohody mělo být právo osobního užívání zřízeno toliko k pozemku parc. [číslo] označenému jako zahrada, tedy k pozemku nezastavěnému, evidentně však na tomto pozemku již stála stavba předmětné garáže, užívaná právními předchůdci žalobce. V poměrech obč. zák. (§ 198 a násl. obč. zák.) z účelového určení práva osobního užívání pozemku vyplývalo jeho sepjetí s vlastnictvím stavby zastavěného pozemku, proto mohlo vzniknout právo osobního užívání jen vlastníku stavby a nikomu jinému. Právo osobního užívání totiž nelze nikdy založit tak, aby osobní uživatel pozemku a vlastník stavby byli rozličné osoby.

76. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 2 o. s. ř., v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 2 na konci věty o. s. ř., když úspěch žalobce i žalované byl v řízení před soudem prvního stupně téměř totožný.

77. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., opět dle ustanovení § 142 odst. 2 na konci věty o. s. ř., neboť i v odvolacím řízení byl úspěch žalobce a žalované stejný.

78. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. při respektování toho, že podle výsledku řízení byl úspěch žalobce i žalované totožný. Náhradu nákladů řízení státu v celkové výši 5 363 Kč vzniklých v souvislosti s vyplaceným znalečným znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] uložil odvolací soud jak žalobci, tak žalované, zaplatit každému jednou polovinou v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) České republice, na účet Okresního soudu v Mělníku.