o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. 3. 2022, č. j. 17 C 75/2021 - 90 ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 9. 6. 2022, č. j. 17 C 75/2021 - 100

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 64 102,75 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 64 102,75 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 57 038,07 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Výrokem III. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 134 631 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání s odůvodněním, že soud prvního stupně rozhodoval o vyšší částce, než kterou žalobkyně požadovala v petitu žaloby, a z této vyšší částky rovněž v rozsudku uložil povinnost zaplatit úroky z prodlení a náklady řízení. V žalobním petitu je uvedena částka 128 856,98 Kč, ze které měl soud prvního stupně vycházet, když v daném případě nedošlo k rozhodnutí o změně žaloby, a nikoli z částky 207 654,75 Kč. Pokud žalobkyně ve svém doplnění žaloby vysvětlovala to, že na dodacím listu není podpis žalovaného, kdy tento byl podepsán jinou osobou z toho důvodu, že žalovaný byl v systému žalobkyně blokován, pak žalovaný odkázal na výslech svědka [jméno] [příjmení], který výpověď svědka [jméno] [příjmení] vyvrátil, když tvrdil, že dodací list byl opatřen podpisem žalovaného, nicméně tento dodací list následně zlikvidoval a vystavil jiný, který sám podepsal. Datum dodání zboží dle dodacího listu navíc neodpovídá skutečnému dodání. Přestože oba svědci se snažili situaci vysvětlovat tak, že i přes manipulace s dodacím listem bylo zboží žalovanému skutečně dodáno, není možné přehlédnout to, že oba mají zájem na výsledku sporu příznivém pro žalobkyni. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobkyně k odvolání žalovaného uvedla, že považuje odvolání žalovaného pouze za pokus neadekvátně prodlužovat a zdržovat soudní řízení. Pokud odvolatel hovoří o nezákonnosti napadeného rozsudku a jeho jediným argumentem je překlep v žalované částce, ukazuje to pouze na argumentační nouzi. Tento omyl byl právním zástupcem žalobkyně na dotaz soudu dostatečně vysvětlen tak, že se jedná o písařskou chybu. Pokus odvolatele rozporovat podpisy na dodacím listu je chabý za situace, kdy žalovaný nepopírá, a to ani v řízení, že k dodání materiálu, za který nebylo zaplaceno, skutečně došlo, což ostatně bylo v řízení prokázáno a okolnosti podpisů plně vysvětleny. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného důvodné není.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobkyně se žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 207 654,75 Kč s příslušenstvím představující cenu dodaného zboží. Tvrdila, že jako podnikatelka obchodující se dřevem dodala žalovanému na základě jeho objednávek parketářský sortiment. Zboží bylo dodáno v průběhu listopadu a prosince roku 2019, což dokládají dodací listy. Následně bylo zboží vyfakturováno pěti fakturami, z toho poslední ze dne [datum] se splatností ke dni [datum]. Žalovaný cenu zboží přes upomínky neuhradil a je proto od [datum] v prodlení. [příjmení] 207 654,75 Kč se skládá z dlužné ceny zboží v celkové výši 198 734 Kč a dále z úroků a manipulačních poplatků v celkové výši 8 921 Kč.

6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Trval na tom, že část zboží mu nebyla dodána, a sice zboží v podobě lepidla a parket, uvedených v dodacím listu [číslo] ze dne [datum], dále zboží označené jako [anonymizováno] K 509 16 kg a dopsané ručně do dodacího listu [číslo] ze dne [datum]. Zpočátku namítal nedodání zboží v podobě položky v dodacím listu [číslo] ze dne [datum], u níž je počet 1 ks ručně opraven na 2x a která byla dodána pouze jednou. Vyjma tohoto zboží bylo dle jeho tvrzení ostatní zboží dodáno a faktury jsou v tomto směru v pořádku. Připustil, že v minulosti hradil vždy větší množství faktur naráz, bez ohledu na jejich skutečnou splatnost. V případě jedné faktury však až po jejím uhrazení zjistil, že platil za nedodané zboží a ačkoli mu žalobkyně přislíbila, že tato bezdůvodná platba bude zohledněna při hrazení za zboží v budoucnu, svůj příslib nedodržela a opětovně vyfakturovala i výše uvedené nedodané zboží. Žalovaný situaci s žalobkyní řešil telefonicky, avšak bezvýsledně, neboť žalobkyně po žalovaném požadovala uhrazení faktur v plné výši s tím, že za nedodané zboží si může vybrat jiné zboží ve stejné hodnotě. Na to žalovaný nepřistoupil.

7. Před prvním jednáním vzala žalobkyně žalobu co do částky 8 921 Kč (představující úroky a manipulační poplatky) zpět. Soud prvního stupně proto usnesením ze dne 18. 11. 2021 č. j. 17 C 75/2021 - 57 řízení v této části postupem dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil.

8. Při ústním jednání dne [datum] vzala žalobkyně žalobu se souhlasem žalovaného zpět dále co do částky 134 631 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, neboť žalovaný tuto částku žalobkyni dne 11. 11 2021 uhradil. Částečné zpětvzetí žaloby se dále týkalo zákonného úroku z prodlení z částky 8 921 Kč od [datum] do zaplacení. Soud prvního stupně proto i v této části řízení usnesením ze dne 10. 1. 2022 č. j. 17 C 75/2021 - 68 postupem dle § 96 odst. 1, 2, 3 o. s. ř. zastavil. Předmětem řízení tak zůstala částka 64 102,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

9. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalobkyně je obchodní společnost s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Žalovaný je podnikatel s předmětem podnikání mimo jiné truhlářství a podlahářství. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala za dobu od listopadu do prosince 2019 zboží v celkové výši 225 535,11 Kč. Stalo se tak fakturou [číslo] 2020 ze dne [datum] znějící na částku 31 884,35 Kč včetně DPH, splatnou [datum], kterou žalovaný uhradil pouze v rozsahu částky 26 801,38 Kč. Dále zboží vyfakturovala fakturou [číslo] 2020 ze dne [datum] znějící na částku 7 930,33 Kč včetně DPH, splatnou téhož dne, dále fakturou [číslo] 2020 ze dne [datum] znějící na částku 33 970,64 Kč včetně DPH, splatnou dne [datum], dále fakturou [číslo] 2020 ze dne [datum] znějící na částku 41 557,26 Kč včetně DPH, splatnou dne [datum], jíž byla v částce 1 232 Kč bez DPH vyfakturována i položka [anonymizováno] a fakturou [číslo] 2020 ze dne [datum] znějící na částku 110 192,53 Kč včetně DPH, splatnou dne [datum], jíž bylo fakturováno mimo jiné 111,94 m2 parket a celkem 480 kg lepidla, resp. 30 jeho balení po 16 kg. Po částečné úhradě faktury [číslo] 2020 zbyla ke dni podání žaloby k úhradě částka 198 734 Kč. Faktury vystavila žalobkyně na základě dodacích listů, podle nichž žalovanému dodala v nich specifikované zboží. Jednalo se o dodací list [číslo] (datum závozu [datum]), na němž je ručně u sedmé jeho položky přepsán počet kusů zboží z 1 na 2, toto zboží však bylo fakturou [číslo] 2020 fakturováno pouze v rozsahu jednoho kusu, dále o dodací list [číslo] (datum závozu [datum]), dodací list [číslo] (datum závozu [datum]), dodací list [číslo] (datum závozu [datum]), na němž je uvedeno 111,94 m2 parket a 256 kg lepidla, resp. 16 jeho balení po 16 kg a dodací list [číslo] (datum závozu [datum]), na němž je ručně dopsáno„ + 1× [anonymizováno] K- [PSČ] Kg“. Vyjma dodacího listu [číslo] který opatřil podpisem zaměstnanec žalobkyně, svědek [jméno] [příjmení], jsou všechny dodací listy opatřeny podpisem žalovaného. Svědek [jméno] [příjmení] byl také tím, kdo na dodací list [číslo] dopsal položku„ + 1× [anonymizováno] K- [PSČ] Kg“ protože, jak v řízení před soudem prvního stupně vypověděl, žalovaný toto zboží skutečně odebral. Jak vyplynulo dále z výslechu svědka [jméno] [příjmení] v řízení před soudem prvního stupně, svědek se neobával tuto položku, stejně jako v minulosti jiné zboží, které žalovaný skutečně odebral, ručně na dodací list doplnit, neboť se tak dělo například když žalovaný na vydání zboží velmi pospíchal, nebo pokud přijel pro zboží ve chvíli, kdy měl svědek jiné zákazníky. V těchto situacích bylo žalovanému, který tento postup, fungující i s jinými zákazníky, nikdy nerozporoval, zboží vydáno a až posléze svědkem na nějaký již stávající dodací list ručně dopsáno. Obdobně popsal dopisování zboží na již vytištěný dodací list v řízení před soudem prvního stupně i svědek [jméno] [příjmení], který takový postup odůvodňoval šetřením papíru. Oba ve věci vyslechnutí svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] trvali na tom, že stejně jako [anonymizováno] K- [PSČ] Kg, bylo žalovanému dodáno i zboží uvedené na dodacím listu [číslo] v podobě parket a lepidla. Shodně popsali, že na základě telefonické objednávky žalovaného jel svědek [jméno] [příjmení] v sobotu do skladu žalobkyně vydat žalovanému objednaný materiál, nicméně nedopatřením vydal žalovanému v případě parket pouze parkety levé. V návaznosti na to žalovaný telefonicky kontaktoval svědka [jméno] [příjmení] s požadavkem na výměnu parket a svědek proto v následujícím týdnu naložil pravé parkety a odjel je předat žalovanému někam na [část Prahy]. Zde svědek [jméno] [příjmení] po předchozím telefonátu se žalovaným předal pravé parkety zaměstnanci žalovaného hovořícímu dle svědka špatně česky a současně odvezl nadbytečné parkety levé. Dodací list, který dle svědka [jméno] [příjmení] podepsal při převzetí sám žalovaný ještě v sobotu ve skladu žalobkyně, svědek poté, co dodal parkety správné, vyhodil a vystavil nový dodací list a opatřil jej svým podpisem. Žalovaný podle svědka na podpisech nijak nebazíroval a svědek i běžně dodací listy podepisoval. Z výpovědí svědků soud prvního stupně dále zjistil, že spolupráce se žalovaným byla díky jeho dlouhodobé známosti se svědkem [jméno] [příjmení] nadstandardní, neboť mu bylo vydáváno zboží, ačkoli byl v prodlení s placením a byl zablokován v systému žalobkyně. Blokace žalovaného se v rozporu s pokynem mateřské společnosti obcházela tak, že zboží bylo žalovanému vydáváno na základě nabídky a ve chvíli, kdy žalovaný doplatil za předchozí dodávku, vystavil se dodací list a faktura za zboží, které žalovaný na základě takovéto nabídky již průběžně odebral. V minulosti zaznamenali oba svědci jeden problém, a sice ohledně dodávky palety stěrky, a ačkoli dle svědka [jméno] [příjmení] po inventuře zjistili, že žádná žalovaným sporovaná paleta stěrky nepřebývá, poskytli žalovanému s ohledem na dlouhodobou spolupráci slevu a věc se urovnala. V létě 2020 přišel žalovaný dle svědka [jméno] [příjmení] na firmu diskutovat o kýblech lepidla, ale o parketách nepadlo ani slovo, a když posléze svědek žalovaného urgoval o zaplacení dluhu v této věci, žalovaný naopak odpovídal, že zaplatí a nezmiňoval se o problému s parketami nebo lepidlem a toto zboží začal sporovat až po roce a půl. S odkazem na to, že mu nebylo dodáno všechno fakturované zboží, konkrétně paleta stěrky, která však nebyla předmětem fakturace, a 6 - 7 lepidel, odmítl žalovaný na přelomu ledna a února roku 2021, tedy s odstupem zhruba jednoho roku od splatnosti shora uvedených faktur vyfakturovanou cenu zboží uhradit. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum]. V řízení před soudem prvního stupně nevyšlo najevo, že by žalovaný nad rámec provedených úhrad v částkách 26 801,38 Kč a 134 631 Kč zbývající kupní cenu uhradil nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

10. Na základě takto provedeného dokazování soud prvního stupně učinil závěr o skutkovém stavu věci tak, žalobkyně žalovanému na základě jeho objednávek v průběhu měsíců listopad až prosinec roku 2019 dodala zboží, tak jak je toto specifikováno v dodacích listech [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] to včetně svědkem [jméno] [příjmení] ručně dopsané položky [anonymizováno] K- [PSČ] Kg a včetně položek 111,94 m2 parket a 256 kg lepidla, které jsou vymezeny na posledně uvedeném dodacím listu opatřeném podpisem téhož svědka. V tomto období dodané zboží bylo ze strany žalobkyně vyfakturováno částkou 225 535,11 Kč, kterou žalovaný dosud uhradil v rozsahu 26 801,38 Kč a 134 631 Kč. Dodání položek v podobě [anonymizováno] K- [PSČ] Kg , 111,94 m2 parket a 256 kg lepidla skutečně došlo. Soud prvního stupně v tomto ohledu vycházel z dodacích listů [číslo] [číslo] které hodnotil v kontextu s obsahem výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jakož i s obsahem e-mailové komunikace žalovaného a svědka [jméno] [příjmení] z počátku roku 2021. Samotná skutečnost, že se v případě svědků jednalo o výpověď zaměstnanců žalobkyně, tedy osob, které v určité míře mají zájem na výsledku sporu, automaticky nečiní jejich výpověď nevěrohodnou. Oba svědci, kteří trvali na tom, že zboží uvedené v dodacích listech bylo žalovanému dodáno, vysvětlili okolnosti a důvody, pro něž docházelo z jejich strany k ručnímu dopisování zboží na již existující dodací listy nebo dokonce k podpisu dodacího listu a v souvislosti s charakterem předchozí dlouhodobé obchodní praxe mezi účastníky řízení je jejich verze popisovaných událostí uvěřitelná. Výpovědi svědků jsou vzájemně konzistentní a ucelené a způsob, jakým věc popisují, nenavozuje dojem, že by se mělo jednat o smyšlenou konstrukci, naopak svědčí o tom, že svědci skutečnosti reprodukují tak, jak se udály. Tomu nasvědčuje i obsah e-mailové komunikace ještě z počátku roku 2021, v níž se žalovaný o nedodaných parketách nezmiňuje vůbec, a pokud uvádí lepidlo, uvádí toto zboží zcela obecně a neurčitě a navíc spolu s paletou stěrky, která však nebyla předmětem fakturace v tomto případě. Trval-li žalovaný na tom, že nedodání zboží dle dodacího listu [číslo] (parkety a lepidla) ústně reklamoval u svědka [jméno] [příjmení] již v roce 2020 a jím předložená e-mailová komunikace se tohoto zboží týká, nutno podotknout, že právě e-mailová komunikace jeho tvrzení nepodporuje a stejně tak ani výpověď svědka [jméno] [příjmení]. Verzi žalovaného, který nedodání konkrétního zboží namítá až v rámci soudního řízení, tedy s odstupem zhruba roku a půl poté, co byly dodací listy a faktury vystaveny, soud prvního stupně za prokázanou nemá.

11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil podle § 2079 odst. 1, § [číslo], § [číslo] odst. 1, § 1725 o. z. tak, že mezi účastníky byly uzavřeny kupní smlouvy, na základě nichž se žalobkyně na straně prodávajícího, zavázala na základě ústních objednávek žalovaného dodat tomuto coby kupujícímu předmět koupě, parketářské zboží a žalovaný se zavázal předmět koupě převzít a zaplatit kupní cenu. Zatímco žalobkyně závazek pro ni ze smlouvy vyplývající splnila, žalovaný předmět koupě převzal, aniž by kupní cenu řádně a včas zaplatil a neučinil tak ani přes upomínky žalobkyně. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok (po částečném zpětvzetí žaloby ve výši 8 921 Kč a 134 631 Kč) po právu, a soud prvního stupně proto žalobě ve zbývajícím rozsahu, tedy v rozsahu částky 64 102,75 Kč s příslušenstvím, vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud prvního stupně proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to včetně úroků z prodlení z částky 134 631 Kč od [datum] do [datum]. K námitce žalovaného, že soud měl vycházet z částky 128 856,98 Kč, která byla uvedena v návrhu petitu rozsudku v žalobě ze dne [datum], soud prvního stupně konstatoval, že návrh žalobkyně posuzoval dle jeho obsahu jako celku. Z něho, stejně tak jako z připojených listinných důkazů (předžalobní výzva) jednoznačně vyplývalo, že se žalobkyně domáhala úhrady částky 207 654,75 Kč, když tuto částku uvedla mimo jiné i v návrhu na znění petitu platebního rozkazu a pokud následně (pro případ podání odporu) navrhla vydání rozsudku s povinností zaplacení částky jiné (128 856,98 Kč), jednalo se zjevně o omylem uvedenou chybnou částku. Soud prvního stupně nevedl žalobkyni k odstranění nesouladu navrhovaného žalobního petitu s žalobními tvrzeními, neboť pro ostatní obsah žaloby, jakož i s přihlédnutím k obsahu následných podání žalobkyně, se tento postup jevil jako nadbytečný. Z hlediska úvah žalobkyně o tom, že žalovaný svými částečnými platbami uznal existenci celého dluhu (§2054 odst. 2 o. z.), soud prvního stupně konstatoval, že s ohledem na žalovaným ve věci prezentovanou obranu, nelze s tímto názorem žalobkyně souhlasit. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. (ve vztahu k částce 8 921 Kč) a věta druhá o. s. ř. (ve vztahu k částce 134 631 Kč) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 57 038,07 Kč, přičemž tato částka představuje 90 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 95 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 5 %, neboť žalobkyně nebyla úspěšná ohledně částky 8 921 Kč, kterou vzala zpět bez uvedení důvodů, zatímco ohledně částek 134 631 Kč a 64 102,75 Kč byla žalobkyně úspěšná).

12. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, i odvolací soud má za prokázané, že žalobkyně žalovanému na základě jeho objednávek v průběhu měsíců listopad až prosinec roku 2019 dodala zboží tak, jak je toto specifikováno v dodacích listech [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] následně jej vyfakturovala v celkové výši 225 535,11 Kč. Stalo se tak fakturou [číslo] 2020 ze dne [datum] znějící na částku 31 884,35 Kč včetně DPH, splatnou dne [datum], kterou žalovaný uhradil pouze v rozsahu částky 26 801,38 Kč. Dále dodané zboží vyúčtovala fakturou [číslo] 2020 ze dne [datum] znějící na částku 7 930,33 Kč včetně DPH, splatnou téhož dne, fakturou [číslo] 2020 ze dne [datum] znějící na částku 33 970,64 Kč včetně DPH, splatnou dne [datum], fakturou [číslo] 2020 ze dne [datum] znějící na částku 41 557,26 Kč včetně DPH, splatnou dne [datum], jíž byla v částce 1 232 Kč bez DPH vyfakturována i položka [anonymizováno] a fakturou [číslo] 2020 ze dne [datum] znějící na částku 110 192,53 Kč včetně DPH, splatnou dne [datum], jíž bylo fakturováno mimo jiné 111,94 m2 parket a celkem 480 kg lepidla, resp. 30 jeho balení po 16 kg. Po částečné úhradě faktury [číslo] 2020 zbyla ke dni podání žaloby k úhradě částka 198 734 Kč.

13. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

14. Soud prvního stupně správně uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo podle § 2079 odst. 1 o. z., k uzavření několika kupní smluv, na základě nichž se žalobkyně na straně prodávajícího, zavázala na základě objednávek žalovaného jako kupujícího dodat předmět koupě, parketářské zboží a žalovaný se zavázal předmět koupě převzít a zaplatit kupní cenu. Zatímco žalobkyně závazek pro ni ze smlouvy vyplývající splnila, žalovaný předmět koupě převzal, aniž kupní cenu řádně a včas zaplatil a neučinil tak ani přes upomínky žalobkyně. Nárok žalobkyně na zaplacení kupní ceny po její částečné úhradě ve výši 8 921 Kč a 134 631 Kč důvodný a námitka žalovaného, že datum dodání zboží dle dodacího listu neodpovídá skutečnému dodání zboží, na tom nemůže nic změnit.

15. K odvolací námitce žalovaného, že soud prvního stupně rozhodoval o vyšší částce, než kterou žalobkyně požadovala v petitu žaloby a z této vyšší částky rovněž v rozsudku uložil povinnost zaplatit úroky z prodlení a náklady řízení, odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně správně posuzoval žalobu podle § 41 odst. 2 o. s. ř. podle jejího obsahu a dospěl ke správnému závěru, že žalobkyně žalobou požadovala zaplacení částky 207 654,75 Kč a nikoliv částky 128 856,98 Kč, jak žalovaný v odvolání namítal. Tato skutečnost plyne zejména ze samotného označení věci, které se týká a to zaplacení částky 207 654,75 Kč (§ 42 odst. 4 o. s. ř.).

16. K námitce žalovaného, že na dodacím listu [číslo] není podpis žalovaného, odvolací soud odkazuje na skutkový závěr soudu prvního stupně, který odvolací soud sdílí, že zboží na tomto dodacím listu bylo žalovanému dodáno. Soud prvního stupně vycházel z obsahu dodacího listu [číslo] který hodnotil v kontextu s obsahem výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jakož i s obsahem e-mailové komunikace žalovaného a svědka [jméno] [příjmení] z počátku roku 2021. Vysvětlil, že samotná skutečnost, že se v případě svědků jednalo o výpověď zaměstnanců žalobkyně, nečiní jejich výpověď nevěrohodnou. Oba svědci trvali na tom, že zboží uvedené v dodacích listech bylo žalovanému dodáno, vysvětlili věrohodně okolnosti a důvody, pro něž docházelo z jejich strany k ručnímu dopisování zboží na již existující dodací listy nebo dokonce k podpisu dodacího listu, kdy pro svou platební morálku byl žalovaný mnohdy zablokován v systému mateřské německé společnosti žalobkyně, v důsledku čehož nebylo možno vystavit řádný dodací list. Zaměstnanci žalobkyně však k němu přistupovali při objednávání zboží benevolentně a materiál mu byl dodáván i přes jeho blokaci v systému.

17. Námitka žalovaného, že výslechem svědka [jméno] [příjmení] byla vyvrácena výpověď svědka [jméno] [příjmení], je nedůvodná, neboť výpovědi obou svědků jsou vzájemně konzistentní. Předmětný dodací list nejprve sám žalovaný podepsal, ale svědek [jméno] [příjmení] jej poté, co ho žalovaný kontaktoval s požadavkem na výměnu parket, čemuž vyhověl a dodal správné parkety, vyhodil a vystavil nový dodací list a opatřil jej svým podpisem. To ve své výpovědi potvrdil i svědek [jméno] [příjmení], který uvedl, že dodací list [číslo] podepsal [jméno] [příjmení]. Dodání zboží na předmětném dodacím listu nasvědčuje i obsah e-mailové komunikace z počátku roku 2021, v níž se žalovaný o nedodaných parketách vůbec nezmiňuje vůbec. [příjmení] žalovaného se tak jeví jako zjevně účelová. Pokud soud prvního stupně proto žalobě ve zbývajícím rozsahu, tedy v rozsahu částky 64 102,75 Kč s příslušenstvím, vyhověl, nepochybil.

18. Žalobkyni přiznaný úrok z prodlení z přiznané částky 64 102,75 Kč vychází jednak ze zákonných ustanovení (§ 1970 o. z.) a ustanovení dalších právních předpisů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a aktuální výše reposazby ke dni prodlení. Prodlení přitom nastalo dnem následujícím po splatnosti poslední vystavené faktury [číslo] 2020 dne [datum].

19. Nepochybil-li soud prvního stupně ve výroku II. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (zde odvolací soud odkazuje na podrobné odůvodnění tohoto výroku v napadeném rozsudku), tak odvolací soud s poukazem na výše uvedené, rozsudek soudu prvního stupně v jeho věcně správných výrocích I. a II. potvrdil (§ 219 o. s. ř.) tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř, když v odvolacím řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, které jí za odvolacího řízení vznikly. Žalobkyni přiznaná náhrada nákladů odvolacího řízení představuje náklady jejího právního zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po 3 700 Kč za vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhlášky“) a 2 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu a to v aktuální výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění).

21. Celkem přiznanou náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 9 680 Kč uložil odvolací soud žalovanému zaplatit žalobkyni v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.