o zaplacení 108 436 Kč s příslušenstvím

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 108 436 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 108 436 Kč od 22. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši, jejichž vyčíslení vyhradil do samostatného usnesení, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení (výrok II.). V samostatném usnesení ze dne 13. 8. 2025 pak soud prvního stupně rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 87 324 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce.

2. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že žalobou podanou u soudu dne 16. 4. 2024 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu 108 436 Kč s 15 % úrokem z prodlení z této částky od 22. 12. 2023 do zaplacení. Tvrdil, že dne 3. 11. 2023 uzavřel s žalovanou kupní smlouvu na vozidlo [jméno FO] [jméno FO] 1,9 Tdi, spz: [SPZ], rok výroby 2007, za kterou uhradil částku 90 000 Kč. Na doporučení žalované nechal v den podpisu smlouvy o koupi vozidla vyměnit provozní kapaliny, filtry a rozvody, za což žalované zaplatil částku 15 500 Kč. Již následující den po koupi se na vozidle objevily závady spočívající v rozsvícení kontrolek motoru, kontrolky žhavení, kontrolky filtru DPF, prasklém čelním skle, nefunkční zadní kamery a nefunkčního otevírání pátých dveří. Žalobce vozidlo u žalované reklamoval, reklamace byla dne 30. 11. 2023 zamítnuta. Žalobce požádal o zkontrolování stavu vozidla u dvou autorizovaných servisů, a to [Anonymizováno]. a [právnická osoba]., dle jejichž zjištění byl vadný zejména filtr pevných částic, bez něhož nemůže být vozidlo řádně provozováno na pozemních komunikacích. Dále bylo při technické kontrole zjištěno, že na vozidle je neschválený typ kola nebo jeho velikosti a tyto jsou v rozporu s údaji v technickém průkazu. Dle servisu cena za výměnu filtru pevných částic bude činit minimálně 77 278 Kč. Za diagnostiku od servisu [Anonymizováno] zaplatil žalobce 1 086 Kč, [Anonymizováno] částku 572 Kč a dále zaplatil za technickou kontrolu a měření emisí 1 850 Kč. Dopisem ze dne 13. 12. 2023 žalobce od smlouvy odstoupil a požádal o vrácení kupní ceny ve výši 90 000 Kč a zbytečně vynaložených nákladů na výměnu kapalin a filtrů ve výši 15 500 Kč a účelně vynaložených nákladů spojených s odstoupením ve výši 2 936 Kč oproti povinnosti žalobce vrátit vozidlo. Dopisem ze dne 14. 12. 2023 žalovaná sdělila, že odstoupení od smlouvy neakceptuje a kupní smlouvu považuje za platnou.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že předmětný vůz měl v době prodeje najeto cca 236 000 km, jeho stav odpovídal stáří cca 16 let počtu najetých kilometrů a tomu odpovídala i kupní cena cca 15 % z původní pořizovací hodnoty vozu. Žalobce uplatnil u žalované reklamaci, na základě které reklamoval vůz, že se rozsvítily kontrolky motoru, žhavení a filtru pevných částic. Dále žalobce vytkl vozu vady v podobě prasklého čelního skla, nefunkční zadní kamery, nefunkčního otevírání zadních dveří a to, že na voze neschválený typ kola nebo velikost které jsou v rozporu s údaji obsaženými ve velkém technickém průkazu. Pokud jde o jednotlivé vady, žalovaná poukázala na to, že žalobce měl možnost před koupí vozu se s tímto vozem projet a provést takzvanou zkušební jízdu. Žalobcem vytýkané vady v podobě prasklého čelního skla, nefunkční zadní kamery, nefunkčního otevírání zadních dveří a umístění na voze neschváleného typu kola nebo velikosti, které jsou v rozporu s údaji obsaženými ve velkém technickém průkazu, jsou tedy pro věc zcela irelevantní, neboť se nemohlo jednat o skryté vady, neboť je mohl žalobce při řádné prohlídce vozu před jeho koupí sám zjistit. Pokud jde o filtr pevných částic, je třeba přihlédnout k tomu, že předmětné vozidlo mělo v době koupě najeto cca 236 000 km, a tudíž filtr pevných částic již mohl být zanesen. Je navíc otázkou, zda je nutné filtr pevných částic vyměnit nebo zda by postačovalo jeho vyčištění, které by bylo v ceně cca 5 000 Kč včetně DPH. Dle žalované je zcela neúčelné u takto starého vozu provádět opravu v autorizovaném servisu, jež využívá originální díly. V průběhu řízení žalovaná dále namítla, že žalobce žalované nesprávnou hodnotu disků neoznámil, a tudíž nemohl z tohoto důvodu od smlouvy odstoupit. Navíc žalovaná dodala žalobci spolu s vozidlem ještě sadu náhradních (zimních) pneumatik, a tudíž tato vada nesprávné velikosti disku neměla pro provozování vozidla žádný význam. K osazení klínového řemene došlo mimo kupní smlouvu v rámci opravy, kterou žalovaná pro žalobce prováděla. Žádný z autorizovaných servisů nezjistil, že by nesprávnou funkci vozidla způsobil vadně osazený klínový řemen; naopak následně vyšlo najevo, že se vada netýká filtru pevných částic, kterou žalobce žalované vytkl. Dále poukázala na to, že žalobce předmětnou smlouvu uzavřel s žalovanou v postavení podnikatele a ve smlouvě si účastníci platně ujednali vzdání se práv žalobce z odpovědnosti žalované za vady.

4. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 108 436 Kč s příslušenstvím a dále náklady řízení, jejichž vyčíslení vyhradil do samostatného usnesení.

5. Po stránce skutkové soud prvního stupně učinil skutková zjištění, a to, že účastníci spolu dne 3. 11. 2023 uzavřeli smlouvu, kterou žalovaná převedla na žalobce vozidlo tov. zn. [jméno FO] [jméno FO], rok výroby 2007, reg. zn. [SPZ], a to za cenu 90 000 Kč, kterou žalobce zaplatil ještě před uzavřením této smlouvy v hotovosti. Žalobce v této smlouvě výslovně prohlásil, že jej žalovaná seznámila s tím, že vozidlo je použité a že jeho stav odpovídá míře opotřebení. Žalovaná upozornila žalobce, že jde o vozidlo po opravě karoserie a laku, které vyžaduje servis podle počtu najetých kilometrů, rovněž doporučila výměnu rozvodového řetězu, případně rozvodového řemene, vodní pumpy, filtrů a vzduchových a olejových náplní. Upozornila jej dále na povrchovou korozi a kosmetické vady laku. Žalovaná se smluvně zavázala, že odpovídá žalobci, že v době převzetí nemá vozidlo vady, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v kupní smlouvě a odpovídající opotřebení. Žalobce prohlásil, že se vzdává práv z odpovědnosti za vady předmětu koupě (zjištěno z kupní smlouvy ze dne 3. 11. 2023 a faktury z téhož dne). Dále vzal soud prvního stupně za prokázané, že ještě před odevzdáním vozidla žalovaná žalobci na vozidle vyměnila provozní kapaliny, filtry a rozvodový řemen, za což na základě vystavené faktury ze dne 3. 11. 2023 zaplatil žalobce žalované 15 500 Kč. Žalobce dne 10. 11. 2023 oznámil žalované vady předmětného vozidla, které se projevovaly tím, že svítily kontrolky motoru, žhavení a filtru pevných částic, dále prasklé přední sklo, poruchu zadní kamery a poruchu otevírání zadních dveří. Žalovaná však odpovědnost za oznámené vady odmítla a žalobce proto odstoupil od kupní smlouvy dopisem ze dne 6. 12. 2023. Dopisem ze dne 13. 12. 2023 pak žalobce oznámil žalované vadu vozidla spočívající v nesprávném osazení disků kol a znovu projevil vůli zrušit uzavřenou kupní smlouvu odstoupením (prokázáno jednotlivými dopisy). Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 23. 11. 2024 soud prvního stupně zjistil, že na předmětném vozidle, které bylo předmětem koupě, byly osazeny neschválené disky kol, na což žalovaná žalobce neupozornila. Jedná se o závažnou vadu, neboť osazení neschválených disků mění jízdní vlastnosti. Dále znalecký posudek prokázal, že po provedené výměně provozních kapalin a rozvodového řemene žalovaná rozvodový řemen včetně montážní kladky a vodní čerpadlo namontovala nesprávně. Tato závada jednak ohrožovala motor, v důsledku čehož mohlo dojít k havárii vozidla při jeho provozu, ale zároveň způsobila nesprávné spalování, což mohlo vést k poruše filtru pevných částic. Soud prvního stupně vzal dále za prokázané, že žalobce při uplatňování práv z odpovědnosti za vady vynaložil částku 1 086 Kč za diagnostiku (zjištěno z faktury ze dne 5. 12. 2013 vystavené [Anonymizováno]) a dále 950 Kč za technickou prohlídku vozidla a 900 Kč za měření emisí (zjištěno ze stvrzenek o zaplacení).

6. Soud prvního stupně zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem účastníků, zápisem o předání předmětu koupě a svědka [jméno FO] pro nadbytečnost. Navíc výslechy účastníků řízení shledal soud prvního stupně za nepřípustné, neboť nebyly navrženy k prokázání skutečností, které nelze prokázat jinak.

7. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle o. z., a to ustanovení o koupi dle § 2079 o. z. a následující. Dospěl k závěru, že žalobci vzniklo právo odstoupit od uzavřené kupní smlouvy již v důsledku osazení nesprávných disků kol vozidla, neboť tato vada mění jízdní vlastnosti vozidla a tyto nesprávné disky ohrožují vnější součást karoserie. S ohledem na to se i při technické prohlídce vozidla hodnotí taková vada jako závažná a vozidlo je s ní způsobilé k provozu na pozemních komunikacích jen po dobu třiceti dnů. Z uzavřené kupní smlouvy nevyplývalo, že by vozidlo nebylo technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, naopak žalovaná předvedla žalobci jeho funkčnost. Vada, pro kterou je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, zakládá dle ustálené judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3235/2020) odpovědnost prodávajícího z vadného plnění. Jedná se o podstatné porušení smlouvy, neboť žalovaná věděla nebo musela vědět, že by žalobce kupní smlouvu neuzavřel, kdyby takové porušení předvídal. Skutečnost, že k vozidlu byla dodána sada náhradních kol (zimní pneumatiky), není rozhodná, neboť obvyklým účelem koupě vozidla je jeho celoroční provoz. Žalobce předmětnou vadu zjistil až po technické prohlídce provedené dne 7. 12. 2023. Jestliže tedy oznámil tuto vadu žalované dopisem ze dne 13. 12. 2023, stalo se tak bez zbytečného odkladu, neboť se nejedná o vadu, která by byla zjistitelná pouhým okem. Žalobce současně s tímto oznámením zvolil též odstoupení od smlouvy jako právo z odpovědnosti žalované za tuto vadu. Rovněž nesprávné osazení rozvodového řemene, včetně napínací kladky a vodního čerpadla představovalo dle soudu prvního stupně podstatné porušení uzavřené kupní smlouvy, neboť může vést k havárii vozidla. Ve vztahu k námitce žalované, že se v tomto případě jednalo o vadu díla, soud prvního stupně nepřisvědčil. Uzavřel, že žalobce byl již v kupní smlouvě upozorněn na vady rozvodového řetězu, případně rozvodového řemene, vodní pumpy, filtrů, olejových a vzduchových náplní. Jestliže tedy ještě před odevzdáním vozidla si účastníci ujednali, že žalovaná vymění provozní kapaliny, filtry a rozvodový řemen a žalovaná tyto opravy (úpravy) předmětu koupě ještě v den uzavření kupní smlouvy provedla, za což jí žalobce zaplatil 15 500 Kč. Takové následné chování stran soud prvního stupně posoudil jako dohodu o změně kupní smlouvy co do jakosti a provedení předmětu koupě tak, že v těchto směrech nemá mít předmět koupě vady, jakož i změnu co do zvýšení kupní ceny o uvedenou částku. Sotva by totiž bylo možné samostatně odlišit vady předmětu koupě od vad díla. I pokud by šlo o dvě samostatné smlouvy, je zřejmé s ohledem na jejich účel známý oběma účastníkům, že se jedná o závislé smlouvy. Je tomu tak proto, že žalobce by bez koupě vozidla neměl zájem na provedení opravy (úprav). Pokud tedy v důsledku odstoupení od smlouvy zanikl závazek z kupní smlouvy, došlo by i ke zrušení smlouvy o dílo dle § 1727 věta druhá a třetí o. z. K prohlášení žalobce uvedeného v kupní smlouvě, že se vzdává práv z odpovědnosti žalované za vady, soud prvního stupně za podmínek dle § 554 o. z. nepřihlédl, neboť si účastníci dále ujednali, že vozidlo nemá v době jeho převzetí vady, s výjimkou vad uvedených v kupní smlouvě a vad, které odpovídají míře jeho opotřebení. Tato ujednání se vzájemně vylučují a ani výkladem nelze jejich rozpor odstranit, proto se vůbec nejedná o právní jednání (dle § 553 odst. 1 o. z.). V důsledku zrušení uzavřené kupní smlouvy odstoupením má žalobce právo na vrácení kupní ceny ve výši 90 000 Kč zvýšené o dalších 15 500 Kč. Vedle toho vzniklo žalobci též právo na úhradu nákladů, které vynaložil na uplatnění práv z odpovědnosti za vady předmětu koupě, a to 1 086 Kč za diagnostiku, 950 Kč za technickou prohlídku vozidla a 900 Kč za měření emisí. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení částky 108 436 Kč. Dále soud prvního stupně přiznal žalobci nárok na příslušenství pohledávky, a to úrok ve výši 15 % ročně z této částky od 13. 12. 2023 v návaznosti na výzvu obsaženou v odstoupení od smlouvy ze dne 13. 12. 2023, a to dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení, jejichž vyčíslení soud prvního stupně vyhradil do samostatného usnesení. V tomto samostatném usnesení pak tyto náklady stanovil částkou 87 324 Kč, které se sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši 5 422 Kč, ze spotřebované zálohy na náklady důkazu ve výši 45 292 Kč a z odměny za zastupování advokátem a z náhrady jeho hotových výdajů, jež činí 36 610 Kč (šest úkonů právní služby po 5 460 Kč při tarifní hodnotě 108 436 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění ze dne 10. 2. 2024, žaloba a účast při jednáních konaných dne 11. 6. 2024 a dne 11. 6. 2025, které trvalo déle než dvě hodiny, dále čtyř paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč a dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč, cestovného ve výši 375 Kč při cestě [adresa] – [adresa] a zpět dne 11. 6. 2024 v délce 50 km, průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a ceně motorové nafty ve výši 38,70 Kč za jeden litr a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5, 60 Kč za kilometr jízdy, cestovného ve výši 375 Kč při cestě [adresa] – [adresa] a zpět dne 11. 6. 2025 v délce 50 km, průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a ceně motorové nafty ve výši 34, 70 Kč za litr při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5,80 Kč za kilometr jízdy, a náhrady za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po 100 Kč, tj. 400 Kč, a čtyř půlhodin po 150 Kč, tj. 600 Kč. Při určení výše odměny za zastupování advokátem vycházel soud prvního stupně z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů.

9. Proti tomuto rozsudku i navazujícímu usnesení o výši náhrady nákladů řízení podala žalovaná včasné odvolání. Namítla, že žalobce při koupi vozu vystupoval jako podnikatel. Jelikož se jednalo o prodej použitého vozidla za značně nízkou cenu, účastníci se dohodli na vzdání se práv z vadného plnění, a to v souladu s § 1916 o. z. Toto ujednání požadovaného obsahu a formy není nikterak neurčité, a to ani v návaznosti na předchozí smluvní ujednání, kde žalovaná pouze upozorňovala na aktuální stav vozu a potřeby oprav. I z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná vycházela z evidenční kontroly, která byla též přílohou kupní smlouvy, která žádnou vadu vozu neodhalila, a tak žalovaná oznámila žalobci pouze vady, o kterých věděla. Následně se účastníci dohodli, že s ohledem na stáří a technický stav vozu nemá žalobce nárok na jakákoliv práva z případných vad. Žalovaná rovněž nesouhlasila s právním závěrem soudu prvního stupně, že výměna rozvodového řemene a další úkony byly změnou kupní smlouvy. Z provedeného dokazování jasně vyplynulo, že dne 3. 11. 2023 uzavřeli účastníci kupní smlouvu na koupi předmětného vozidla. Vzhledem k doporučené výměně rozvodů se účastníci ústně dohodli o provedení díla v podobě výměny rozvodů; cena díla byla fakturována samostatnou fakturou a nikdy nebyla součástí ceny vozidla. Žalobce tedy mohl u žalované reklamovat pouze a jen provedené dílo v podobě výměny filtrů pevných částic a nikoliv celý vůz. Pokud jde o vadu spočívající v osazení nesprávného rozměru kol, poukázala žalovaná, že rozdíl 10 mm je pouhým okem nerozeznatelný. Žalovaná navíc nechala vůz před prodejem zkontrolovat ze strany stanice Státní technické kontroly, která žádnou takovouto vadu neshledala. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že kola ohrožují vnější část karoserie, neboť kola jsou zřetelně zapuštěna do blatníku, nic neohrožují a žalobce s vozidlem normálně jezdil. Navíc i po technické prohlídce bylo možné vozidlo provozovat na pozemních komunikacích, byť po omezenou dobu, a měl ještě k dispozici druhou sadu pneumatik (zimních). Žalobce v rámci reklamace vadu v podobě nesprávného osazení pneumatik nevytkl; vozidlo bylo přistaveno k reklamaci z důvodu vady na filtru pevných částic. Tuto vadu mohl žalobce zjistit již při převzetí vozidla, nejpozději v době, kdy přistavil vozidlo k reklamaci. Dále žalovaná namítla, že soud prvního stupně řádně nepředestřel účastníkům svůj právní názor, jakož ani žalovanou nepoučil o neunášení důkazního břemene a břemene tvrzení, což vedlo k nesprávnému rozhodnutí. Navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že se žaloba zamítá, případně zrušen a věc vrácen soudu prvního stupně k novému řízení.

10. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Dle jeho názoru se žalovaná nemůže dovolávat vzdání se práva z odpovědnosti za vady, když tato vada vznikla v přímé souvislosti s odborným zásahem žalované provedeném v rámci transakce v den uzavření kupní smlouvy a předání vozidla. Žalobce neměl reálnou možnost ověřit kvalitu tohoto odborného zásahu a žalovaná ani nedoložila standardní servisní dokumentaci. Nelze ani souhlasit s tím, že servisní zásah byl samostatným právním jednáním odděleným od smlouvy o koupi. Servis byl proveden a fakturován v den uzavření smlouvy kupní a v den předání vozidla, kterým žalovaná jako prodávající utvářela stav vozidla při předání. Žalobce neměl objektivní možnost zjistit kvalitu zásahu; to bylo možné až na základě odborné diagnostiky a následným odborným (znaleckým) zkoumáním. Pokud se žalovaná odvolává na to, že při evidenční kontrole nebyly zjištěny na vozidle žádné závady, namítá žalobce, že evidenční kontrola není technickou kontrolou, a tudíž nezjišťuje vady na vozidle. I tak byla evidenční kontrola provedena nedbale, na což upozornil též znalec, neboť nezjistila (ač měla) rozpor osazených disků.

11. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 o. s. ř. podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

12. Odvolací soud při nařízeném odvolacím jednání zopakoval důkazy provedené již soudem prvního stupně, a to kupní smlouvu ze dne 3. 11. 2023, dále fakturu ze dne 3. 11. 2023 č. [IBAN] na částku 90 000 Kč za koupi vozidla a fakturu ze dne 3. 11. 2023 č. [IBAN] na částku 15 500 Kč za opravu vozidla. I po takto zopakovaném dokazování dospěl odvolací soud ke stejným skutkovým závěrům jako soud prvního stupně, a proto na jeho závěry odkazuje.

13. Správně postupoval soud prvního stupně, pokud na souzenou věc aplikoval o. z.

14. Dle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

15. Dle § 1916 odst. 1 o. z. dlužník plní vadně, zejména a) poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti, b) neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují, c) ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání, nebo d) zcizí-li cizí věc neoprávněně jako svoji.

16. Dle § 1916 odst. 2 o. z. k projevu vůle, kterým zcizitel předem omezí zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění, se nepřihlíží. Vzdá-li se nabyvatel předem svého práva z vadného plnění, vyžaduje projev jeho vůle písemnou formu.

17. Dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

18. Dle § 1727 o. z. každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

19. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že účastníci spolu dne 3. 11. 2023 uzavřeli kupní smlouvu dle § 2079 o. z., kterou žalovaná jako prodávající odevzdala žalobci jako kupujícímu vozidlo [jméno FO] [jméno FO] a žalobce za to žalované zaplatil kupní cenu ve výši 90 000 Kč. Pokud se následně dohodli účastníci na tom, že žalovaná pro žalobce provede výměnu rozvodového řetězu, případně řemene, vodní pumpy, filtrů a olejových a vzduchových náplní, odvolací soud toto ujednání, na rozdíl od soudu prvního stupně, posoudil jako smlouvu o provedení díla dle § 2586 odst. 1 o. z., kterou se žalovaná jako zhotovitel zavázala provést údržbu pro žalobce jako zhotovitele.

22. Jak vyplývá z § 2587 o. z., dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Bylo zjištěno, že v kupní smlouvě upozornila žalovaná žalobce, že dle provedené kontroly STK a vzhledem k počtu najetých kilometrů je vozidle doporučena výměna rozvodového řetězu, případně řemene, vodní pumpy, filtrů a olejových a vzduchových náplní. Jestliže se následně dohodli účastníci na tom, že tyto výměny provede pro žalobce žalovaná a žalobce jí zaplatí částku 15 500 Kč, nejedná se o dohodu o změně předmětu smlouvy kupní, neboť žalobce byl plně srozuměn s tím, že vozidlo kupuje ve stavu, kdy je doporučena výměna, a nikterak provedením této výměny nepodmiňoval koupi. Bylo na jeho svobodné vůli, zda a kdy doporučovanou výměnu provede. Pokud se následně, byť v těsné časové návaznosti po uzavření kupní smlouvy účastníci dohodli, že žalovaná tuto údržbu provede a žalobce jí za to zaplatí cenu, jedná se o novou smlouvu o dílo dle § 2586 odst. 1 o. z., odlišnou od kupní smlouvy; dílem je dle § 2587 o. z. též údržba věci, za kterou je třeba servis vozidla směřující k odstranění běžného opotřebení považovat.

23. Jestliže tedy následně žalobce odstoupil od smlouvy, je třeba důsledně rozlišovat, zda mu vznikl nárok na odstoupení od jedné nebo obou smluv a zda v důsledku toho jedna či obě smlouvy zanikly. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce nemohl platně odstoupit od kupní smlouvy, neboť se tohoto práva vzdal.

24. Zásadně platí, že od smlouvy lze odstoupit, pokud si to strany sjednají, či pokud tak stanoví zákon (viz § 2001 o. z.). Poskytnutí vadného plnění (viz § 1916 odst. 1 o. z.) zakládá právo kupujícího odstoupit od smlouvy, jestliže toto vadné plnění představuje podstatné porušení smlouvy (viz § 2106 odst. 1 o. z.). Zároveň však zákon umožňuje (§ 1916 odst. 2 o. z.), aby se nabyvatel vzdal (předem) práv z vadného plnění, a to za předpokladu, že je dodržena přípustná forma, a to písemná, a zároveň se nejedná o vztah spotřebitelský, neboť takové ujednání je ve spotřebitelských vztazích zakázané [§ 1814 odst. 1 písm. a) o. z.]

25. Účastníci si v kupní smlouvě ujednali, že se vzhledem ke stavu věci (použitá věc) a jejímu stáří a technickému stavu dohodli tak, že se kupující výslovně vzdává práv z vad zboží. Takové ujednání odpovídá zákonným požadavkům, tedy byla dodržena písemná forma, a zároveň se jedná o ujednání mezi podnikateli, což vyplývá z obsahu kupní smlouvy. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně neshledal, že by toto ujednání bylo neurčité. Soud prvního stupně svůj závěr založil na tom, že smlouva obsahuje dvě vzájemně rozporná ujednání, která se vzájemně vylučují – tedy odpovědnost prodávajícího, že vozidlo nemá vady s výjimkou těch, které jsou výslovně ve smlouvě uvedeny na straně jedné a prohlášení kupujícího o vzdání se práv z vadného plnění na straně druhé. Podle ustálené judikatury pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího (§ 556 odst. 1 věta první o. z.), postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2022, sp. zn. 22 Cdo 381/2022). Z obsahu kupní smlouvy je zřejmé, že žalobce jako kupující byl srozuměn s tím, že se jedná o vozidlo použité, přičemž jej prodávající seznámil s jemu známými vadami vozidla (článek IV. odstavec třetí kupní smlouvy). V dalším odstavci pak žalovaná jako prodávající prohlásila, že žalobci jako kupujícímu odpovídá za to, že vozidlo nemá jiné vady než ty ve smlouvě uvedené, přičemž pro případ, že by vozidlo nějaké vady mělo, pak se žalobce jako kupující práv z vadného plnění vzdává. Je tedy zřejmé, že účastníci si byli vědomi, že se převádí věc opotřebená za tomu odpovídající cenu. Prodávající popsal jemu známé vady a opotřebení vozidla a pro případ, že by se na autě objevily jiné vady (které by zde byly již v době převzetí), se žalobce práv z vadného plnění platně vzdal.

26. Jestliže tedy žalobce dne 13. 12. 2023 oznámil žalované, že odstupuje od smlouvy o koupi vozidla z důvodu vad tam popsaných, nemohly účinky odstoupení nastat, neboť se platně všech práv z vadného plnění, tedy i práva odstoupit od smlouvy, v souladu s § 1916 odst. 2 o. z. vzdal. Je třeba zdůraznit, že není rozhodné, jaká byla povaha těchto vad, tedy zda se jednalo o vady představující podstatné či nepodstatné porušení smlouvy dle § 2106 o. z., resp. § 2107 o. z. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 18. 9. 2025, sp. zn. 33 Cdo 28/2025, vzdání se práv z vadného plnění dle § 1916 odst. 2 o. z. nerozlišuje u předmětu koupě mezi vadami podstatnými a nepodstatnými, neboť kupující je chráněn tím, že úmysl obsažený v jeho projevu vůle musí mít písemnou formu. Pokud tedy žalobce namítal, že některé vytčené vady (osazení neschváleným typem kol či jejich velikostí) mají za následek, že vozidlo nelze provozovat na pozemních komunikacích, neboli že se jedná o vadu podstatně porušující smlouvu, nemá povaha této vady vliv na závaznost prohlášení o vzdání se práv z vadného plnění.

27. Jiný závěr je však třeba přijmout, pokud žalobce odstoupil od smlouvy z důvodu vadného DPF filtru – filtru pevných částic. V řízení bylo prokázáno, že tato vada se na vozidle objevila v důsledku údržby provedené žalovanou, na základě objednávky žalobce, za kterou jí zaplatil 15 500 Kč. Jak bylo vysvětleno shora, tímto právním jednáním účastníci uzavřeli smlouvu o dílo o údržbě vozidla, přičemž dílo bylo provedeno vadně, neboť vadný způsob namontování rozvodového řemenu zhoršoval jízdní vlastnosti vozidla a zanášel a poškozoval filtr pevných částic. Ve vztahu ke smlouvě o dílo si účastníci žádné ujednání o vzdání se práv z vadného plnění neujednali. Žalobci tak vznikl nárok z vadného plnění dle § 2615 odst. 2 o. z. Je nepochybné, že tato vada způsobená nesprávným namontováním části motoru zhoršující jízdní vlastnosti vozidla je podstatným porušením smlouvy dle § 2002 odst. 1 o. z., neboť tím bylo znemožněno řádné užívání vozidla jeho provozem na pozemních komunikacích. Jestliže žalobce dne 13. 12. 2023 sdělil žalované, že odstupuje od smlouvy pro tuto vadu, učinil tak v souladu s § 2106 odst. 1 písm. d) o. z., v důsledku čehož zanikla smlouva o dílo od počátku dle § 2004 odst. 1 o. z., žalovaná se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatila (§ 2991 o. z.) a žalobci vznikl nárok na vrácení toho, co plnil v souladu s § 2993 o. z. Není rozhodné, že žalobce v dopise ze dne 13. 12. 2023 sdělil, že odstupuje od smlouvy kupní. Z jeho obsahu a chování žalobce je zcela jednoznačná vůle odstoupit od smlouvy (též) pro vadu spočívající ve vadném namontování rozvodového řemene, které na základě objednávky žalobce pro něj žalovaná provedla. Jestliže toto právní jednání odvolací soud posoudil jako smlouvu o dílo, potom následkem právního jednání spočívající v odstoupení je právě zrušení této smlouvy od počátku.

28. Dle odvolacího soudu nelze smlouvu o koupi vozidla a smlouvu o jeho údržbě považovat za závislé smlouvy. Výchozí zásadou o. z. je vzájemná nezávislost jednotlivých smluv. Tento princip platí i tehdy, když jsou smlouvy uzavřené při témže jednání nebo dokonce zahrnuté do téže listiny. I v takovém případě je tedy třeba bez dalšího vycházet z toho, že dotčené smlouvy na sobě závislé nejsou. Toto je základní interpretační vodítko, k němuž bude třeba se v pochybnostech přiklonit. Nejvyšší soud již v minulosti vyložil, že nejde o závislé smlouvy v případě, kdy se jedná „pouze o jistou ekonomickou spjatost“ určitých smluv (např. smlouvy kupní a smlouvy leasingové, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1769/2010). Za smlouvy závislé lze naproti tomu považovat ty, u nichž se závislost týká jejich vzniku a zániku. Jinak řečeno, závislé jsou smlouvy, kdy vznik jedné z nich, pokud by nevznikla i druhá smlouva, nemá hospodářský smysl a současně zánik jedné ze smluv bez splnění musí vyvolat zánik i další smlouvy nebo smluv, protože jejich izolované splnění by nemělo rovněž hospodářský význam (srov. již zmiňované usnesení Nejvyššího soudu se sp. zn. 23 Cdo 1769/2010 či ž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1912/2012. Uvedené závěry sice byly přijaty v poměrech právní úpravy 275 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, avšak lze je vztáhnout i na platnou právní úpravu (k tomu srov. bod 14 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 392/2020). V daném případě je zřejmé, že zatímco smlouva kupní upravovala výlučně práva a povinnosti smluvních stran ve vztahu k předmětu koupě, smlouva o dílo, uzavřená sice tentýž den, pak stanovila práva a povinnosti ve vztahu k provedenému dílu; vznik a zánik kterékoliv z těchto smluv nemůže tak mít vliv na závazky smluvních stran z druhé smlouvy. Jestliže tedy žalobce odstoupil od smlouvy o dílo o údržbě vozidla, nemá zánik této smlouvy žádný vliv na existenci smlouvy o koupi vozidla.

29. Z výše uvedených důvodů odvolací soud shledal důvodným nárok žalobce na zaplacení částky 15 500 Kč představující uhrazenou cenu díla spolu s náklady vynaloženými na diagnostiku vad - 1 086 Kč (pro společnost [Anonymizováno] a 572 Kč pro společnost [právnická osoba]., neboť se jedná o účelně vynaložené náklady v souvislosti s uplatňováním práva z odpovědnosti za vady dle § 1924 o. z., a to včetně úroku z prodlení z této částky, kdy v tomto směru odkazuje na odůvodnění uvedené v rozsudku soudu prvního stupně.

30. Z důvodů shora uvedených tedy odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že žalobu co do částky 91 850 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 22. 12. 2023 do zaplacení, zamítl, v dalším jej v tomto výroku podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

31. Protože odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodl dle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně, a to podle kritéria úspěchu ve věci. Úspěch žalobce v řízení před soudem prvního stupně je v rozsahu 15 %, úspěch žalované v rozsahu 85 %. Dle § 142 odst. 2 o. s. ř. přísluší žalované nárok na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v rozsahu 70 %. Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta ve výši 5 460 Kč (dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „advokátní tarif“), a to za celkem 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 11. 6. 2024 a účast na jednání soudu dne 11. 6. 2025 – počítáno jako dva úkony, neboť jednání trvalo 3hod 15 min), odměna ve výši jedné poloviny stanovené dle § 7 a § 8 advokátního tarifu, a to za úkon právní služby podání odvolání do znalečného [dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu], tedy ve výši 2 730 Kč; dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 4 úkony právní služby poskytnuté do 31. 12. 2024 dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, a za 2 úkony poskytnuté po 1. 1. 2025 pak paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; dále cestovné za cestu ze sídla advokáta k jednání soudu a zpět dne 11. 6. 2024, jedna cesta tam a zpět dle www.mapy.cz 114 km, vozidle spz: [SPZ], při průměrné spotřebě 7,5 l/100 km, ceně pohonných hmot (NM) 38,7 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,6 Kč/km, celkem 969 Kč (po zaokrouhlení), a cestovné za cestu ze sídla advokáta k jednání soudu a zpět dne 11. 6. 2025, jedna cesta tam a zpět dle www.mapy.cz 114 km, vozidle spz: [SPZ], při průměrné spotřebě 7,5 l/100 km, ceně pohonných hmot (NM) 34,7 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,8 Kč/km, celkem 958 Kč (po zaokrouhlení); a náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu a zpět, jedna cesta tam představuje celkem [hodnota] započaté půlhodiny, tedy náhrada za promeškaný čas za cestu tam a zpět dne 11. 6. 2024 činí 100 Kč za jednu započatou půlhodinu (dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024), tedy 400 Kč, a za cestu tam a zpět dne 11. 6. 2025 činí 150 Kč za jednu započatou půlhodinu (dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu), celkem 600 Kč; dále 21 % DPH ve výši 7 362 Kč (po zaokrouhlení). Celková výše nákladů činí 42 419 Kč, 70 % pak představuje částku 29 693 Kč.

32. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., opět dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy opět je úspěch žalobce dán v 15 % a žalované v rozsahu 85 %. Dle § 142 odst. 2 o. s. ř. přísluší žalované nárok na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v rozsahu 70 %. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 422 Kč, dále odměny advokáta ve výši 5 460 Kč dle § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (podání odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 9. 12. 2025 a 10. 3. 2026), odměna ve výši jedné poloviny stanovené dle § 7 a § 8 advokátního tarifu, a to za úkon právní služby podání odvolání do usnesení o výši náhrady nákladů řízení [dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu], tedy ve výši 2 730 Kč; dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč za 4 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; 21 % DPH z uvedených částek ve výši 4 055 Kč (po zaokrouhlení). ). Celková výše nákladů činí 28 787 Kč, 70 % pak představuje částku 20 151 Kč.

33. Odvolací soud nepřiznal odměnu a paušální náhradu nákladů řízení za úkon právní služby – vyjádření 6. 3. 2026, neboť jeho obsahem je zopakování dosavadní argumentace žalované, a tudíž se nejedná o účelný úkon právní služby. Stejně tak byl posouzen i úkon právní služby – jednání s protistranou. K mimosoudnímu jednání přistoupili účastníci sami po sdělení předběžného právní názoru odvolacím soudem, shodně požádali o odročení odvolacího jednání za účelem uzavření dohody. Mimosoudní jednání zjevně nebylo úspěšné, a tedy ani účelné, a protože k němu nebyli účastníci soudem vyzváni, odvolací soud za něj náhradu v podobě odměny a paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalované nepřiznal (srov. Svoboda Karel, Hromada, Miroslav, Levý, Jiří, Vláčil, David, Tlášková, Šárka, Pirk, Tomáš. Náklady řízení. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, s. 64.)

34. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla určena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení delší lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod, a to na zákonné platební místo § 149 odst. 1 o. s. ř.