o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 6. 1. 2022, č. j. 7 C 223/2020 – 110

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 48 980 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

2. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný. V odvolání namítá, že zásadně nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně, že mezi ním a žalobcem došlo k uzavření jakékoliv smlouvy o zápůjčce, neboť nikdy žádnou takovou smlouvu, ani v ústní podobě, s žalobcem neuzavřel. Dle žalovaného označení plateb žalobcem jako půjčka neznamená, že k uzavření smlouvy o zápůjčce vůbec došlo, neboť k tomu by bylo zapotřebí, aby se střetl projev vůle žalobce k poskytnutí finančních prostředků žalovanému, a to právě s projevem vůle žalovaného poskytnuté prostředky přijmout a následně je dohodnutým způsobem žalobci vrátit. Nutno také poznamenat, že rozsudek je vnitřně rozporný, neboť soud prvního stupně na jednu stranu uzavírá, že prostředky měly být žalobci vráceny z odměny ze zisku fondu [anonymizováno], ale současně uzavírá, že smlouvy o zápůjčkách byly uzavřeny na dobu neurčitou s možností žalobce tyto dle ustanovení § 2393 o. z. vypovědět. Soud prvního stupně dále v napadeném rozsudku uvedl, a to bez jakýchkoliv skutkových či snad dokonce právních závěrů, že případná pohledávka žalovaného na zaplacení odměny vůči žalobci je pohledávkou nejistou a nezpůsobilou k započtení. Dle žalovaného není zřejmé a ani z rozsudku jakkoliv seznatelné, na základě čeho soud prvního stupně k takovému závěru došel, přičemž pokud měl za to, že nárok žalovaného uplatněný v rámci procesní obrany je nejistý, pak měl o tomto žalovaného náležitě poučit a umožnit mu na takový závěr adekvátně procesně reagovat. [obec] toho ovšem soud taková procesní práva žalovaného naprosto pominul a procesní obranu žalovaného k jeho škodě neuznal. Rozsudek je v této části zcela nepřezkoumatelný a již jen proto je zcela na místě jej, jako nesprávný, zrušit. Případně navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zcela zamítne.

3. Žalobce se k podanému odvolání vyjádřil s tím, se žalovaným nebyl v žádném obchodním vztahu, veškerá spolupráce probíhala mezi žalovaným a společností žalobce [právnická osoba], kde byla sjednána odměna z podílu na zisku, přičemž žalovaný svou neodbornou činností vytvořil pouze ztrátu. Neexistuje tedy žádná pohledávka žalovaného za žalobcem, kterou by žalovaný mohl v daném řízení započíst. Soud prvního stupně pak správně aplikoval ustanovení § 1987 odst. 2 o. z., jehož účelem je právě zamezit zatěžování a prodlužování soudních řízení dokazováním nesouvisejících protinároků, kdy žalovaný uplatňuje smyšlené nároky k započtení, aby oddálil rozhodnutí ve věci, nebo ztížil vymožení nároku žalobcem, tak jako to v tomto případě zjevně účelově činí žalovaný, který s protinárokem přispěchal až v rámci reakce na předžalobní upomínku vystavením faktury, přičemž fakturu ani nedoručil žalobci. Pokud se jedná o námitku žalovaného v podobě údajného nedostatku poučení ze strany soudu, žalobce uvedl, že při prvním jednání byl žalobce i žalovaný dostatečně a jasně poučeni o své povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní. Ve vztahu k žalovanému zaznělo velmi podrobné poučení o jeho povinnosti prokázat jeho tvrzení ohledně údajné spolupráce a údajné odměny. Jelikož žalovaný této povinnosti nedostál, neboť jeho nárok je zcela smyšlený, nelze neunesení důkazního břemene žalovaného zastírat obviňováním soudu pro nedostatek poučení. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že poskytl žalovanému celkem čtyři bezúročné zápůjčky v celkové hodnotě 60 000 Kč, a to tak, že dne [datum] poskytl žalovanému převodem na jeho bankovní účet [číslo] zápůjčku finančních prostředků ve výši 20 000 Kč, dne [datum] stejným způsobem zápůjčku finančních prostředků ve výši 20 000 Kč, dne [datum] stejným způsobem zápůjčku částky 10 000 Kč a dne [datum] totožným způsobem zápůjčku ve výši 10 000 Kč Smlouvy o zápůjčkách byly mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem uzavřeny vždy ústně v den poskytnutí peněžních prostředků na základě žádosti žalovaného o poskytnutí zápůjčky. Termín splatnosti zápůjčky ze dne [datum] byl sjednán na 14 dní, u předchozích zápůjček termín jejich splatnosti sjednán nebyl. Žalobce proto všechny zápůjčky vypověděl e-mailem ze dne [datum] adresovaným žalovanému na jeho elektronickou adresu, kterým žalovaného žádal o splacení všech závazků. Žalovanému byla výpověď doručena dne [datum], kdy tentýž den na e-mail žalobce prokazatelně reagoval. Splatnost zápůjček tak nastala na základě jejich výpovědi ze dne [datum] v zákonné lhůtě 6 týdnů dle ustanovení § 2393 odst. 1 o. z., tj. dne [datum]. Žalovaný žalobci dosud zápůjčky ani částečně nesplatil, a to přesto, že mu byla dne [datum] odeslána prostřednictvím právního zástupce žalobce předžalobní výzva k úhradě dluhu ve výši 60 000 Kč s termínem úhrady do [datum]. Námitka započtení a uplatnění protipohledávky žalovaného ve výši 284 784 Kč představují nepravdivou a účelově vykonstruovanou procesní obranu. Žalovanému vůči žalobci ani vůči společnosti [právnická osoba] žádná pohledávka z tvrzeného poskytování služeb žalovaným nevznikla, proto nejsou platné ani možné jakékoli zápočty neexistující pohledávky na žalobní nárok. Smlouva o spolupráci byla uzavřena mezi žalovaným a společností [právnická osoba], nikoli tedy mezi žalobcem a žalovaným. Žalovanému na základě této smlouvy ani žádné závazky vůči žalobci vzniknout nemohly. Mezi žalobcem a žalovaným žádné úplatné poskytování služeb nebylo dohodnuto, ani neprobíhalo. Žalovanému však nevznikl ani žádný nárok vůči jmenované společnosti, neboť ve smlouvě o spolupráci ze dne [datum] byla ujednána výkonnostní podílová odměna ze zisku vytvořeného obchodováním na kapitálových trzích, přičemž za dobu spolupráce společnosti [právnická osoba] a žalovaného nebyl žádný zisk vytvořen, naopak činností žalovaného byla vytvořena značná ztráta na svěřených finančních prostředcích. Tvrzená pohledávka žalovaného by nadto byla nejistá a neurčitá, a tedy nezpůsobilá k započtení.

6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že nikdy žádnou smlouvu o zápůjčce se žalobcem neuzavřel. Pokud se jedná o bezhotovostní platby žalobce na účet žalovaného, pak označení plateb žalobcem jako„ půjčka“ neznamená, že k uzavření smlouvy o zápůjčce došlo. U platby ze dne [datum] je výslovně uvedeno, že se jedná o platbu k investici, a to zcela evidentně v souvislosti se smlouvou o spolupráci – obchodování na kapitálových trzích, uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jejímž jediným společníkem a jednatelem je žalobce, a žalovaným. Dle žalovaného všechny platby byly pouze a jen zálohou na odměnu za poskytování služeb žalobci, které spočívaly v poradenství v užití kvantitativní analýzy z číselných hodnot získaných technickými měřítky v období měsíce května 2019 až března 2020, tj. celkem 68 konzultací v trvání 3 hodin každá, a to za úplatu 1 396 Kč za hodinu. Žalovaný poskytl žalobci poradenské služby v rozsahu 204 hodin, za což mu náleží odměna v celkové výši 284 784 Kč, kdy tuto žalobci vyúčtoval fakturou č. 2019 2020 vystavenou dne [datum], splatnou dne [datum], kterou žalobci doručil, avšak žalobce na tuto ničeho neuhradil. Žalovaný učinil procesní obranu ve formě započtení úhrad žalobce na účet žalovaného v částce 60 000 Kč na tuto odměnu za poskytnuté služby ve výši 284 784 Kč v rozsahu, ve kterém se vzájemně kryjí, tj. v částce 60 000 Kč. Žalovaný žalobci žádnou částku nedluží.

7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalobce zaslal dne [datum] ze svého bankovního účtu [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného [číslo] částku 20 000 Kč s poznámkou pro příjemce„ [jméno] [příjmení] k investici“. Žalobce dále zaslal dne [datum] ze svého bankovního účtu [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného [číslo] částku 20 000 Kč, přičemž ve zprávě pro příjemce uvedl„ [jméno] [příjmení] – půjčka 20 000 Kč“. Dále žalobce zaslal dne [datum] ze svého bankovního účtu [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného [číslo] částku 10 000 Kč, přičemž ve zprávě pro příjemce uvedl„ [jméno] půjčka 10000 Kč (celkem 50000 Kč)“. Žalobce dále zaslal dne [datum] ze svého bankovního účtu [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného [číslo] částku 10 000 Kč poznámkou pro odesílatele„ [jméno] 10 000 Kč, krátkodobá půjčka“. Dne [datum] žalobce zaslal žalovanému na jeho e-mailovou adresu e-mail, ve kterém žalovanému sdělil, že mu poslal téhož dne na účet 20 000 Kč, takže dohromady půjčil žalovanému 40 000 Kč s těmi prvními 20 000 Kč z května 2019. Prostřednictvím e-mailu ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného ke splacení veškerých závazků (finančních půjček) poskytnutých mezi 05/ 2019 a 03/ 2020 v celkové výši 60 000 Kč do 30 dnů, tj. do [datum], s tím, že se jedná o žádost žalobce o splacení všech závazků, přičemž žalovaný reagoval na tento e-mail odpovědí z téhož dne tak, že termín splácení byl dohodnut ze zisku fondu a stržení této částky z nárokovaného podílu. Z další komunikace z chatu mezi účastníky ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že 10 000 Kč vybírá a v následujících dnech je žalobci pošle, přičemž se v měsíčních cyklech pokusí poslat žalobci i ten zbytek a doplatit žalobci celou částku. Na otázku žalobce, dokdy tedy bude splacená celá půjčka 60 000 Kč, žalovaný uvedl, že jestli vše půjde v pesimistickém scénáři, tak v říjnu, ale nebrání se tomu v případě, že to půjde dřív, vypořádat to co nejrychleji. Žalobce reagoval e-mailem ze dne [datum] tak, že věří tomu, že žalovaný svým závazkům dostojí, případně je otevřený i variantě domluvit nějaký splátkový kalendář. Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému dne [datum] poštou předžalobní výzvu k úhradě částky 60 000 Kč z titulu nároku na vrácení zápůjček na bankovní účet žalobce ve lhůtě nejpozději do [datum]. Ve vyjádření k předžalobní výzvě právní zástupce žalovaného sdělil právnímu zástupci žalobce, že žalovaný je přesvědčen o tom, že požadavek žalobce na vrácení zápůjček v celkové výši 60 000 Kč je zcela bezdůvodný a ničeho plnit nehodlá. Bezhotovostní platby byly zálohou na odměnu za poskytování služeb žalobci, které spočívaly v poradenství v užití kvantitativní analýzy z číselných hodnot získaných technickými měřítky, a to v období měsíce května 2019 a března 2020, tj. celkem 68 konzultací v trvání 3 hodin každá, a to za úplatu 1 396 Kč za každou hodinu. Žalovaný tedy poskytl žalobci poradenské služby v rozsahu 204 hodin, za což mu náleží odměna v celkové výši 284 784 Kč, kdy tuto žalovaný vyúčtoval žalobci fakturou č. 2019 2020 vystavenou dne [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaný započetl žalobcem uhrazenou zálohu v částce 60 000 Kč na tuto odměnu za poskytnuté služby ve výši 284 784 Kč, a to v rozsahu, ve kterém se vzájemně kryjí, tj. v částce 60 000 Kč. Dne [datum] byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako objednatelem, zastoupenou žalobcem jakožto jednatelem společnosti, a žalovaným jako poskytovatelem uzavřena smlouva o spolupráci. Žalovaný se zavázal vykonávat pro objednatele službu v podobě obchodování na kapitálových trzích na obchodním účtu objednatele, a to s finančními prostředky shromážděnými objednatelem. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] a smluvní strany se dohodly, že za vykonanou službu objednatel zaplatí poskytovateli odměnu ve výši 15 % ze zisku vytvořeného obchodováním na obchodním účtu objednatele na kapitálovém trhu za dobu trvání této smlouvy. Žalovaný vystavil žalobci dne [datum] fakturu č. 2019 2020 na částku 284 784 Kč se splatností ke dni [datum] za poskytované poradenské služby v období od května 2019 do března 2020.

8. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že v dubnu 2019 založil společnost [právnická osoba] za účelem obchodování na kapitálových trzích s finančními prostředky investorů. Žalobce začal tyto investory aktivně vyhledávat a našel je. Jednalo se o jeho známé a obchodní partnery, přičemž některý z nich přišel s doporučením žalovaného. Žalobce měl se žalovaným několik schůzek a poté s ním začal spolupracovat. [ulice] byla podle smlouvy žalovaného se společností [právnická osoba] Žalovaný žalobce požádal o půjčku ve výši 20 000 Kč s tím, že s nimi bude na svůj účet obchodovat a získá tak finanční prostředky, ze kterých bude žít do té doby, než získá odměnu od společnosti [právnická osoba] Jednalo se o půjčku mezi žalobcem jako fyzickou osobou a žalovaným jako fyzickou osobou. Obchodování se však nedařilo, proto se s žalovaným snažili dělat kroky k nápravě, tvořili algoritmy, které by stav fondu vylepšily. Následně žalovaný požádal žalobce o dalších 20 000 Kč, které mu žalobce opět poskytl. Tentokrát již byl žalobce opatrnější a psal žalovanému e-mailem, že se jedná o půjčku. Hovořil i o půjčce předchozí. Následně žalobce žalovanému poskytl ještě další dvě půjčky, a to jednu na konci roku 2019 a druhou na začátku roku 2020. Poslední půjčka byla jen krátkodobá, neboť žalovaný uváděl, že mu mají brzy přijít peníze. V dubnu 2020 žalobce žalovaného žádal o vrácení půjček, načež mu žalovaný odpověděl, že mu peníze vrátí. Kromě e-mailové a elektronické komunikace probíhala mezi účastníky i komunikace telefonická, z níž žalobce nabyl dojmu, že všechno není v pořádku. Také fond se dostal do ztráty. Účastníci byli dohodnuti na tom, že žalovaný vrátí půjčky na vyžádání žalobce. Žalobce v době poskytnutí půjček netrval na brzké splatnosti. Následně však žalovanému psal, aby mu peníze vrátil. Také se pokoušel o dohodu, aby mu žalovaný peníze vrátil ve splátkách, avšak bezúspěšně. [ulice] žalovaného se společností [právnická osoba], jejíž je žalobce jediným majitelem a jednatelem, začala v červnu 2019. Smlouva mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla uzavřena pouze na jeden měsíc, a to na červen 2019. Následně byla dodatkem prodloužena do [datum]. Tehdy jejich spolupráce fungovala, měli velmi dobré vztahy. [ulice] žalovaného se společností [právnická osoba] se nikterak netýká předmětných půjček. Tato spolupráce fakticky skončila v průběhu dubna 2020, kdy žalovaný dokonce poslal výpověď dodatku smlouvy se společností [právnická osoba] Ke vzniku nároku žalovaného na výplatu odměny nedošlo, protože fond byl ve ztrátě, a nemohl tedy vzniknout nárok na podíl ze zisku. Předmětem spolupráce mezi žalovaným a společností [právnická osoba] bylo obchodování za fond, konkrétně nákup a prodej akcií za účelem zisku fondu. Smlouva byla uzavřena pouze na jeden měsíc, protože byla uzavřena na zkoušku. K prodloužení došlo, protože žalovaný žalobce přesvědčil o tom, že má potřebné znalosti a že mu pomůže vytvořený software. Cílem bylo dostat fond do plusu. Žalobce poprvé vyzval žalovaného k vrácení dlužné částky někdy v únoru 2020. K vrácení ho vyzýval v průběhu února až dubna 2020, což se týkalo částky 10 000 Kč. Následně žalobce žalovaného požádal o vrácení celé částky ve výši 60 000 Kč.

9. Žalovaný v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že se s žalobcem poznali na schůzi [anonymizována dvě slova] dne [datum], kdy žalobce byl na této schůzi přítomen. Po této schůzi, kde žalovaný prezentoval jím vytvořený algoritmus a software, mu žalobce volal, že by byl rád, kdyby spolu začali spolupracovat. Hlavním předmětem spolupráce byl onen algoritmus. V květnu 2019 došlo mezi účastníky k několika schůzkám, kdy byl žalobce informován o tom, že bude potřeba cca. 5 970 Kč měsíčně pro technologickou část. Protože však peníze od investorů dorazily dříve a software žalovaného nešlo v této fázi využít, přistoupili k ručnímu obchodování, což přináší větší rizika. V červnu či červenci 2019 měla být založena [právnická osoba], ale tato nevznikla. Tehdy žalovaný poskytoval součinnost a poradenství při tvorbě software a touto činností trávil 8 až 12 hodin denně. K tomu docházelo ještě k obchodování. Co se týká plateb zaslaných ze strany žalobce, jednalo se o zálohové platby na poradenství. Žalovaný měl dostat většinu zisku, takže ta část, která by žalovanému náležela, by byla ponížena o peníze, které žalobce žalovanému zaslal. Podíl ze zisku měl být odměnou za poradenství a vývoj software. Žalobce byl o poskytnutých zálohách informován, nikdy o nich nehovořili jako o půjčkách, které by se měly vracet. Platby ze strany žalobce přišly kvůli potřebě zajištění technického zařízení. Komunikace účastníků probíhala jak prostřednictvím e-mailu, tak prostřednictvím videokonferencí. Tehdy žalovaný říkal žalobci, že je třeba zaplatit za technické vybavení a potom žalobce poslal ony čtyři platby, které jsou předmětem tohoto řízení. Jednalo se tedy o peníze za účelem úhrady technického vybavení a zároveň se jednalo o zálohy na poradenství. [příjmení] mohl žalovaný provádět poradenství, potřeboval technické vybavení. [příjmení] následně měla být zaplacena z podílu žalovaného na zisku. K vyúčtování záloh mělo dojít ze zisku [právnická osoba], která však vůbec nevznikla. Protože tato společnost nevznikla, byly platby prováděny žalobcem a účastníci byli dohodnuti na tom, že tyto platby budou vyúčtovány na konci poskytování poradenství a spolupráce účastníků, přičemž konec jejich spolupráce měl nastat po vytvoření softwarové technologie. Bylo sjednáno, že poradenství bude v řádu tisíců korun za hodinu. Tato sazba je průměrnou sazbou poradenství v oblasti umělé inteligence. Žalovaný si myslí, že byla 1 336 Kč za hodinu. K tomu vyúčtování došlo odeslanou fakturou, ale nebylo zaplaceno. Žalovaný psal, že žalovanou částku vrátí z toho důvodu, že tato částka skutečně měla být vrácena v rámci pesimistického scénáře. Co se týká zaplacených záloh, tak ty byly použity na technické vybavení, konkrétně na počítač a telefon. Žalovaný tehdy potřeboval lepší vybavení, než jaké měl. Lepší počítač stojí přes 100 000 Kč, proto si žalovaný ještě před začátkem spolupráce se žalobcem pronajal počítač, notebook a telefon. V rámci komunikace se žalobcem požadoval žalovaný zálohy na poskytnutí poradenské služby. Žalovaný nedokáže říct, kolik za technické vybavení zaplatil. Poradenská činnost měla probíhat až do dokončení software. Software byl dokončen v lednu 2020. K fakturaci došlo až poté, co přišla žaloba. V rámci této fakturace nebyly zohledněny zálohové platby, protože žalovaný již tehdy věděl, že dojde k zápočtu. Žalovaný má za to, že spolupráce účastníků byla na správné cestě, což vyvozuje z toho, že software, který byl použit už v listopadu 2019, fungoval dobře a následně jej zdokonalovali. Do projektu podstatně zasáhla pandemie Covid-19, neboť některé dny se dokonce neobchodovalo vůbec. Snažili se minimalizovat ztrátu. Žalobce situaci podceňoval. Software měl sloužit jako alternativa správy kapitálu, aby nahradil ruční zadávání.

10. Na základě takto provedeného dokazování soud prvního stupně učinil závěr o skutkovém stavu věci tak, že žalobce je jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba], kterou založil v dubnu 2019 s podnikatelským záměrem vytvoření kapitálového fondu, správy aktiv třetích osob a podnikání na kapitálových trzích. [právnická osoba] a žalovaným byla navázána spolupráce a došlo k uzavření dohody o spolupráci ze dne [datum] s účinností od [datum]. Bylo sjednáno, že společnost zaplatí žalovanému za vykonanou službu odměnu ve výši 15 % ze zisku vytvořeného obchodováním na obchodním účtu objednatele na kapitálovém trhu za dobu trvání smlouvy. K vytvoření zisku však nedošlo, neboť kapitálový fond byl ve ztrátě. Žalovaný se žalobcem spolupracoval na vytvoření software sloužícího k podnikání na kapitálových trzích, přičemž tento software byl dokončen v lednu 2020 a došlo k ukončení spolupráce mezi účastníky. Žalovaný vystavil žalobci dne [datum] fakturu za poskytované poradenské služby v období od května 2019 do března 2020 znějící na částku v celkové výši 284 784 Kč se splatností ke dni [datum], přičemž v rámci této faktury nebyly vyúčtovány žádné zálohové platby. Žalobce zaslal ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky v celkové výši 60 000 Kč, a to tak, že dne [datum] zaslal žalovanému částku 20 000 Kč, dne [datum] částku 20 000 Kč, dne [datum] částku 10 000 Kč a dne [datum] částku 10 000 Kč. Žalovaný tyto finanční prostředky přijal. Platba částky 20 000 Kč realizovaná dne [datum] byla ve zprávě pro příjemce označena jako„ [jméno] [příjmení] – půjčka 20 000 Kč“, platba částky 10 000 Kč realizovaná dne [datum] byla ve zprávě pro příjemce označena jako„ [jméno] půjčka 10000 Kč (celkem 50000 Kč)“ a platba částky 10 000 Kč realizovaná dne [datum] byla v poznámce pro odesílatele označena jako„ [jméno] 10000 Kč, krátkodobá půjčka“. E-mailem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k vrácení poskytnutých peněžních prostředků do [datum]. Žalovaný v rámci elektronické komunikace s žalobcem uvedl, že termín splácení byl dohodnut ze zisku fondu a stržení částky z nárokovaného podílu, jakož i to, že se pokusí v měsíčních cyklech posílat i zbytek peněz, a doplatit tak žalobci celou částku, přičemž pokud to půjde v pesimistickém scénáři, vrátí peníze v říjnu. Žalovaný žalobci peněžní prostředky nevrátil. Právní zástupce žalobce odeslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě částky 60 000 Kč s termínem úhrady do [datum].

11. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil tak, že mezi účastníky došlo k uzavření 4 smluv o zápůjčce dle ustanovení § 2390 o. z., na jejichž základě byla žalovanému poskytnuta bezhotovostní platbou celkem částka 60 000 Kč. Soud prvního stupně nepřehlédl, že žalobce v rámci jím realizovaných čtyřech bezhotovostních plateb na účet žalovaného třikrát identifikoval tyto platby ve zprávách pro příjemce, resp. pro odesílatele jako půjčky, stejně jako to, že sám žalovaný hovořil o vrácení poskytnutých částek žalobci (facebooková komunikace ze dne [datum], chat v Messengeru ze dne [datum]). Skutečnost, že se v případě předmětných plateb jednalo o zápůjčky, které žalobce žalovanému poskytl jako přechodnou finanční podporu do doby, než bude podnikání společnosti [právnická osoba] a žalovaného generovat zisk, vyplynula i z účastnické výpovědi žalobce. Oproti tomu žalovaný nepřesvědčil soud prvního stupně o tom, že by předmětné platby měly představovat zálohy na budoucí výplatu odměny za poradenskou činnost žalovaného. Žalovaný vystavil fakturu, jíž vyúčtoval odměnu za poradenskou činnost, která dle sdělení žalovaného skončila v lednu roku 2020, až dne [datum], navíc v ní nebylo provedeno žádné vyúčtování záloh. Pokud by se mělo jednat o zálohové platby na odměnu za poradenskou činnost žalovaného poskytovanou žalobci, žalovaný by v rámci komunikace se žalobcem nehovořil o vrácení finančních prostředků žalobci či jejich započtení proti nároku žalovaného na výplatu zisku z kapitálového fondu [právnická osoba] S tvrzením žalovaného, že všechny platby žalobce představovaly zálohy na odměnu za poradenskou činnost žalovaného pro žalobce, nekoreluje tvrzení žalovaného, že platba ze dne [datum] byla provedena evidentně v souvislosti se smlouvou o spolupráci uzavřenou dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba] Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že se v případě plateb realizovaných žalobcem ve prospěch žalovaného nejednalo o zálohy na odměnu žalovaného, ale o zápůjčky, které byly sjednány na dobu neurčitou, neboť měly být vráceny z nejisté odměny žalovaného ze zisku fondu. V průběhu řízení vyšlo najevo, že investiční fond žádný zisk nevygeneroval, naopak generoval ztrátu, kterou se účastníci snažili v rámci své spolupráce zmírnit. Smlouvy o zápůjčce vznikly jakožto reálné kontrakty okamžikem předání peněžních prostředků dlužníkovi (žalovanému). Peněžní prostředky v celkové výši 60 000 Kč byly postupně ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] bezhotovostně převedeny z bankovního účtu žalobce ve prospěch bankovního účtu žalovaného a žalovaný tyto peněžní prostředky od žalobce přijal. Žalobce vypověděl smlouvy o zápůjčkách e-mailem doručeným žalovanému dne [datum], splatnost zápůjčky nastala uplynutím výpovědní doby šesti týdnů, tj. dne [datum], avšak žalovaný žalobci ani poté zapůjčené finanční prostředky nevrátil. Případnou pohledávku žalovaného za společností [právnická osoba] by žalovaný nemohl platně započíst proti pohledávce žalobce za žalovaným. Pokud by žalovanému svědčila pohledávka na zaplacení odměny vůči žalobci, jednalo by se o pohledávku nejistou, a tedy nezpůsobilou k započtení. Na základě výše popsaného soud prvního stupně žalobě zcela vyhověl, přičemž žalobci kromě jistiny přiznal též jím požadovaný úrok z prodlení a plnou náhradu nákladů řízení.

12. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, tak odvolací soud odkazuje na důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně, popsané v odůvodnění napadeného rozsudku. I odvolací soud má tak za prokázané, že žalobce zaslal dne [datum] ze svého bankovního účtu [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného [číslo] částku 20 000 Kč s poznámkou pro příjemce„ [jméno] [příjmení] k investici“. Žalobce dále zaslal dne [datum] ze svého bankovního účtu [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného [číslo] částku 20 000 Kč, přičemž ve zprávě pro příjemce uvedl„ [jméno] [příjmení] – půjčka 20 000 Kč“. Dále žalobce zaslal dne [datum] ze svého bankovního účtu [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného [číslo] částku 10 000 Kč, přičemž ve zprávě pro příjemce uvedl„ [jméno] půjčka 10000 Kč (celkem 50000 Kč)“. Žalobce dále zaslal dne [datum] ze svého bankovního účtu [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného [číslo] částku 10 000 Kč poznámkou pro odesílatele„ [jméno] 10 000 Kč, krátkodobá půjčka“. Žalobce je jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba], kterou založil v dubnu 2019 s podnikatelským záměrem vytvoření kapitálového fondu, správy aktiv třetích osob a podnikání na kapitálových trzích. [právnická osoba] a žalovaným byla navázána spolupráce a došlo k uzavření dohody o spolupráci ze dne [datum] s účinností od [datum]. Bylo sjednáno, že společnost zaplatí žalovanému za vykonanou službu odměnu ve výši 15 % ze zisku vytvořeného obchodováním na obchodním účtu objednatele na kapitálovém trhu za dobu trvání smlouvy. K vytvoření zisku však nedošlo, neboť kapitálový fond byl ve ztrátě. Žalovaný se žalobcem spolupracoval na vytvoření software sloužícího k podnikání na kapitálových trzích, přičemž tento software byl dokončen v lednu 2020 a došlo k ukončení spolupráce mezi účastníky. Žalovaný vystavil žalobci dne [datum] fakturu za poskytované poradenské služby v období od května 2019 do března 2020 znějící na částku v celkové výši 284 784 Kč se splatností ke dni [datum], přičemž v rámci této faktury nebyly vyúčtovány žádné zálohové platby. E-mailem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k vrácení poskytnutých peněžních prostředků do [datum]. Žalovaný v rámci elektronické komunikace s žalobcem uvedl, že termín splácení byl dohodnut ze zisku fondu a stržení částky z nárokovaného podílu, jakož i to, že se pokusí v měsíčních cyklech posílat i zbytek peněz, a doplatit tak žalobci celou částku, přičemž pokud to půjde v pesimistickém scénáři, vrátí peníze v říjnu. Žalovaný žalobci peněžní prostředky nevrátil. Právní zástupce žalobce odeslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě částky ve výši 60 000 Kč s termínem úhrady do [datum].

13. Pokud soud prvního stupně neprovedl důkaz úplnou komunikací účastníků v aplikaci Facebook v období květen 2019 až duben 2020, úplnou e-mailovou korespondencí společnosti [právnická osoba] a žalovaného v období květen 2019 až duben 2020, zápisy účastníků v systému [příjmení] za období květen 2019 až duben 2020, výsledky o hospodaření [anonymizováno] s prostředky pro investici a kopiemi částí pozvánek k setkání účastníků, nepochybil. Ani jeden z těchto navržených důkazů totiž není způsobilý prokázat skutkové tvrzení žalovaného, že mu vznikla pohledávka za žalobcem minimálně ve výši 60 000 Kč. Ostatně sám žalovaný v podání ze dne [datum] uváděl, že úplnou komunikaci účastníků v aplikaci Facebook v období od května 2019 do dubna 2020 navrhoval k prokázání„ rozsahu a obsahu spolupráce žalovaného s žalovaným“ (zřejmě myšleno žalobce s žalovaným), nikoliv však k prokázání výše sjednané odměny za poradenskou činnost žalovaného pro žalobce a její splatnosti. Z tohoto důvodu proto ani odvolací soud k provedení důkazu úplnou komunikací účastníků nepřistoupil. Navíc nelze opomenout, že žalovaný uplatnil svoji pohledávku proti žalobci v rámci námitky započtení, která jako obrana v řízení obstojí pouze v případě, bude-li aktivní (započítávaná) pohledávka zcela nepochybná (nebude-li nutné k jejímu zjištění provádět žádné složitější dokazování). Taktomu však v daném případě není za situace, kdy byl žalovaným navržen důkaz celou korespondencí mezi účastníky. Další navržené důkazy se přitom týkaly vztahu mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Tento vztah však v dané věci není podstatný, neboť se týká jiných subjektů než žalobce a žalovaného.

14. Podle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

15. Dle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Dle ustanovení § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

17. Podle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

18. Vůle může být v právním jednání projevena konáním nebo opomenutím, přičemž jednání i opomenutí se může uskutečnit výslovně nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, co jednající osoba/osoby chtěla/chtěly projevit (§ 546 o. z.). V § 556 odst. 2 o. z. je uvedena řada nástrojů, skutečností, resp. okolností, které mají napomoci náležitému vyložení prohlášení vůle. Některé z nich se uplatní jen v případě smluv (např. zavedená praxe stran), jiné lze využít při výkladu všech právních jednání (pokud jde např. o to, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají). Jinak řečeno, jak poté, co nastaly účinky smlouvy, se strany chovaly, přičemž se zřejmě předpokládá, že se mají chovat v souladu s právě uzavřenou smlouvou.

19. Odvolací soud má ve shodě se soudem prvního stupně za to, že mezi účastníky došlo k uzavření čtyř smluv o zápůjčce, na jejichž základě byla žalovanému poskytnuta čtyřmi bezhotovostními platbami celkem částka 60 000 Kč. Tato skutečnost plyne z jejich uzavření a následného chování stran. Předně žalobce v rámci jím realizovaných čtyř bezhotovostních plateb na účet žalovaného třikrát identifikoval tyto platby ve zprávách pro příjemce, resp. odesílatele výslovně jako půjčky (dne [datum] platba ve výši 20 000 Kč s poznámkou„ [jméno] [příjmení] – půjčka 20 000 Kč“, dne [datum] platba ve výši 10 000 Kč s poznámkou„ [jméno] půjčka 10000 Kč (celkem 50000 Kč)“ a dne [datum] platba ve výši 10 000 Kč s poznámkou„ [jméno] 10000 Kč, krátkodobá půjčka“). Pokud by se o zápůjčky nejednalo, žalovaný by to jistě namítl, když mu na účet od žalobce přišly jednotlivé částky označené jako zápůjčky. [příjmení] však tyto platby s označením půjčka přijal a žádné námitky proti jejich označení nevznesl. Lze vyjít z toho, že od žalovaného jako od svéprávné osoby s rozumem průměrného člověka i schopností užívat jej s běžnou péčí a opatrností, bylo možné důvodně očekávat, že pokud nesouhlasí s označením platby jako zápůjčka, že uplatní vůči žalobci v tomto směru námitky (§ 4 odst. 1 o. z.). To však žalovaný neučinil.

20. U platby ze dne [datum] žalobce sice neuvedl v poznámce pro příjemce výslovně slovo půjčka, nicméně z platby ze dne [datum] ve výši 10 000 Kč již jednoznačně plyne, že spolu s platbami ze dne [datum] ve výši 20 000 Kč a [datum] ve výši 20 000 Kč, již bylo žalovanému zapůjčeno celkem 50 000 Kč. Tento výklad projevu vůle ze strany žalobce je podpořen i účastnickou výpovědí žalobce, kdy uvedl, že žalovaný žalobce požádal o částku 20 000 Kč s tím, že s těmito prostředky bude na svůj účet obchodovat a získá tak finanční prostředky, ze kterých bude žít do té doby, než získá odměnu od společnosti [právnická osoba] Obchodování se však nedařilo, proto se s žalovaným snažili dělat kroky k nápravě, tvořili algoritmy, které by stav fondu vylepšily. Následně žalovaný požádal žalobce o dalších 20 000 Kč, které mu žalobce opět poskytl. Tentokrát již byl žalobce opatrnější a platbu označil jako [jméno] [příjmení] – půjčka, proti čemuž žalovaný ničeho nenamítal. Žalovaný ostatně nevznesl žádné námitky ani proti znění emailu žalobce ze dne [datum], v němž žalovanému sděluje, že mu toho dne zaslal na účet 20 000 Kč, takže mu dohromady již půjčil 40 000 Kč s těmi prvními 20 000 Kč z května 2019.

21. O tom, že se jednalo zápůjčky, jednoznačně svědčí i facebooková komunikace účastníků ze dne [datum], v níž žalovaný žalobci píše, že vybírá 10 000 Kč, které mu v následujících dnech pošle. Dále uvedl, že se pokusí v měsíčních cyklech posílat i ten zbytek a doplatit celou částku. Pokud by se o zápůjčky nejednalo, žalovaný by to jistě namítl, když ho žalobce o vrácení zápůjček požádal. Tomu, že se jednalo o zápůjčky, nasvědčuje i facebooková komunikace mezi účastníky ze dne [datum], v níž žalovaný žádá žalobce o zapůjčení částky 10 000 Kč s tím, že by mu je poslal zpět hned, jak dorazí z malé burzy (cca. 14 dní). Všechny tyto důkazy ve vzájemné souvislosti nasvědčují tomu, že žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty jako zápůjčky.

22. Smlouva o zápůjčce, stejně jako smlouva o půjčce, je smlouvou reálnou. To znamená, že smlouva vznikne přenecháním předmětu zápůjčky vydlužiteli. Věc může být přenechána vydlužiteli reálně, tzv. "z ruky do ruky" nebo i jinak, například bezhotovostním převodem peněžité částky. V daném případě vznikly smlouvy o zápůjčce jako reálné kontrakty okamžikem připsání finančních prostředků na účet žalovaného (dlužníka). Peněžní prostředky v celkové výši 60 000 Kč byly postupně ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] bezhotovostně převedeny z bankovního účtu žalobce ve prospěch bankovního účtu žalovaného a žalovaný tyto peněžní prostředky od žalobce přijal. V těchto dnech se střetl projev vůle žalobce k poskytnutí finančních prostředků žalovanému s projevem vůle žalovaného poskytnuté prostředky přijmout a následně je dohodnutým způsobem žalobci vrátit. Odvolací námitka žalovaného, že nikdy žádnou takovou smlouvu, ani v ústní podobě, s žalobcem neuzavřel, je tak účelová.

23. Při hodnocení otázky splatnosti zápůjček odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, vychází z toho, že mezi účastníky doba vrácení zápůjček dohodnuta nebyla. To, že mezi účastníky nebylo dohodnuto, do kdy mají být zápůjčky vráceny, je výslovně uvedeno v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (až na zápůjčku ze dne [datum], u níž však z opatrnosti žalobce zápůjčku rovněž vypověděl), stejně jako v emailu ze dne [datum], kterým vypověděl smlouvy o zápůjčce a předžalobní výzvě k vrácení peněz ze dne [datum]. Žalobce vypověděl smlouvy o zápůjčkách e-mailem doručeným žalovanému dne [datum], splatnost zápůjček tak nastala uplynutím výpovědní doby šesti týdnů, tj. dne [datum] (§ 2393 odst. 1 o. z.).

24. K námitce započtení částky 60 000 Kč uplatněné žalovaným odvolací soud uvádí následující. V podání ze dne [datum] žalovaný toto námitku započtení dovozoval ze smlouvy o spolupráci – obchodování na kapitálových trzích a specifikoval ji tak, že se jedná o odměnu za poskytování služeb. Platby žalobce v celkové výši 60 000 Kč přitom měly být zálohovými platbami na jeho odměnu, kterou si následně vyúčtoval fakturou ze dne [datum] na částku 284 784 Kč, v níž však nijak údajné zálohové platby nezohlednil. Tyto však ani zohlednit nemohl, neboť smluvní vztah spočívající v poradenské činnost byl uzavřen mezi jinými subjekty než mezi žalobcem a žalovaným. Smlouva o spolupráci totiž byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], kterou žalobce založil v dubnu 2019 s podnikatelským záměrem vytvoření kapitálového fondu, správy aktiv třetích osob a podnikání na kapitálových trzích a jejíž je jediným jednatelem a společníkem a žalovaným jako poskytovatelem služeb. Smlouvou o spolupráci ze dne [datum] přitom byla sjednána odměna podílová, nikoliv časová, jak účelově konstruuje žalovaný v podání ze dne [datum]. Za situace, kdy žádného zisku nebylo dosaženo, nemohl nárok žalovaného na odměnu vůči společnosti [právnická osoba] vzniknout. Ostatně pokud by měly být hrazeny zálohy na tuto odměnu, musely by být hrazeny z účtu této společnosti a nikoliv ze soukromého účtu žalobce. Následně žalovaný při ústním jednání dne [datum] změnil svá skutková tvrzení tak, že se jedná o odměnu za poradenské služby poskytnuté přímo žalobci. Žalobce však popřel, že by byl s žalovaným v obchodním vztahu, neboť veškerá spolupráce probíhala mezi žalovaným a společností žalobce [právnická osoba] Za situace, kdy v daném případě není zřejmé, kdo je pasivně legitimován v případě nároku žalovaného na zaplacení částky 60 000 Kč specifikovaného v námitce započtení, nelze než uzavřít, že je se jedná o pohledávku nejistou a tedy nezpůsobilou k započtení (§ 1987 odst. 2 o. z.). Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je totiž zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení (rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020). Vzhledem k tomu, že lze očekávat, že by námitka započtení vznesená žalovaným podle § 98 věty druhé o. s. ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné opět konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017).

25. K námitce žalovaného, že soud prvního stupně měl žalovaného náležitě poučit o nejistotě a neurčitosti pohledávky žalovaného určené k započtení a měl mu umožnit na takový závěr adekvátně procesně reagovat, odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně žalovaného v tomto směru poučil na ústním jednání dne [datum], kdy ač výslovně neodkázal na ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., je jednoznačně patrné, že žalovaného vyzval k předložení důkazu o jeho skutkových tvrzeních týkajících se pohledávky uplatněné k započtení. O tom ostatně svědčí i to, že žalovaný na základě tohoto poučení požádal o poskytnutí lhůty k doplnění návrhů na provedení dokazování.

26. Na základě shora uvedeného lze uzavřít, že pokud soud prvního stupně žalobě vyhověl, postupoval správně. Žalobci přiznaný úrok z prodlení vychází jednak ze skutkových zjištění týkajících se počátku prodlení ([datum]) a jednak ze zákonných ustanovení (§ 1970 o. z.), ustanovení dalších právních předpisů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a aktuální výše reposazby ke dni prodlení (10% ročně).

27. Nepochybil-li soud prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení (zde odvolací soud odkazuje na odůvodnění nákladového výroku II. v napadeném rozsudku), tak odvolací soud s poukazem na výše uvedené, rozsudek soudu prvního stupně v jeho věcně správných výrocích I. a II. potvrdil (§ 219 o. s. ř.) tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. O náhradě nákladů řízení před soudem odvolacím, bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když i v odvolacím řízení byl žalobce zcela úspěšný.

29. Žalobci přiznaná náhrada nákladů řízení představuje náklady jeho právního zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po 3 500 Kč za vyjádření k odvolání žalobce a účast u odvolacího jednání dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 2 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu a to v aktuální výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění).

30. Celkem přiznanou náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 9 196 Kč uložil odvolací soud žalovanému zaplatit žalobci v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), k rukám advokáta žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).