o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 3. 2022, č. j. 23 C 5/2020 – 205

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl soud prvního stupně žalobu o určení, že vůči žalobci je právně neúčinná darovací smlouva ze dne [datum], na základě které [jméno] [příjmení], [datum narození], převedla na žalovaného [jméno] [příjmení], narozeného [datum], vlastnická práva k ideální polovině pozemků parc. [číslo] [rok] a [číslo], a k ideálním polovinám staveb č. e. [anonymizováno] a č. e. [anonymizováno], k. ú. [obec], zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I.). Dalším výrokem (II.) vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalobce. V odvolání namítá, že řízení, které vydání napadeného rozsudku předcházelo, trpělo takovými vadami, které měly za následek porušení práva žalobce na spravedlivý proces, což ve svém důsledku vedlo k vydání nedostatečně a nesprávně zdůvodněného rozsudku, který byl vydán, aniž by byl soudem náležitě zjištěn skutkový stav věci a aniž by byly provedeny důkazy navržené žalobcem. Žalobce trval na provedení svého účastnického výslechu, a z tohoto důvodu požádal soud včas a řádně o uznání omluvy z prvního nařízeného jednání a o jeho odročení z důvodu svého předem plánovaného léčebného pobytu v lázních, což soudu prokazatelně věrohodně doložil. Přesto soud odmítl bezdůvodně nařízené jednání odročit a žalobce jako účastníka řízení vyslechnout, čímž došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces. Další pochybení soudu prvního stupně spatřuje žalobce v tom, že soud řádně a včas nerozhodl o návrhu na rozšíření žaloby podané žalobcem. Vzhledem k tomu, že z důvodu pro žalobce zcela nepřijatelně vedeného způsobu řízení před soudem prvního stupně, neměl možnost navrhnout všechny důkazy, protože nebylo vyhověno jeho oprávněnému návrhu na odročení jednání, je nucen tyto důkazy navrhovat až nyní v rámci odvolacího řízení. Žalobce tak navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

3. Žalovaný se k podanému odvolání vyjádřil s tím, že žalobce v řízení neprokázal, že má vůči [jméno] [příjmení], [datum narození], vykonatelnou pohledávku. Žalobce ani přes výzvu soudu nedoložil důkaz uvedený v žalobě„ listina s písemným uznáním dluhu“ s podpisem [jméno] [příjmení]. K dovolání se relativní neúčinnosti právního jednání má žalobce břemeno tvrzení, má prokázat vykonatelnou pohledávku vůči dlužníkovi, prokázat, že dlužník v posledních třech letech učinil úkon v úmyslu zkrátit svého věřitele, prokázat, že žalovanému byl úkon v úmyslu zkrátit věřitele znám. Nic z toho žalobce v řízení neprokázal. Žalovaný tak navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

4. Krajský soud v Praze jako soudu odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř., dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] proti žalovanému domáhal určení, že vůči žalobci je právně neúčinná darovací smlouva ze dne [datum], na základě které [jméno] [příjmení], [datum narození], převedla na žalovaného [jméno] [příjmení], [datum narození], vlastnická práva k ideální polovině pozemků parc. [číslo] [rok] a [číslo] a k ideálním polovinám staveb č. e. [anonymizováno] a č. e. [anonymizováno] v k. ú. [obec], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] s tím, že neúčinnost se prohlašuje za účelem uspokojení pohledávky na zaplacení 14 000 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že je věřitelem [jméno] [příjmení], [datum narození], která žalobci dluží částku 14 000 Kč, přičemž svůj závazek písemným uznáním dluhu v roce 2011 uznala co do důvodu a výše. [jméno] [příjmení] v minulosti vlastnila výše popsaný nemovitý majetek v [katastrální uzemí], který před svou smrtí, darovací smlouvou ze dne [datum], převedla na svého syna, žalovaného. Právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum].

6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že před podpisem darovací smlouvy ze dne [datum] nevěděl, ani nemohl vědět, že jeho matka má vůči žalobci dluh. Současně rozporoval podpis své matky na listině o uznání dluhu.

7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem jedné ideální poloviny parc. č. st. [anonymizováno], jejíž součástí je stavba [obec] č. e. [anonymizováno], parc. č. st. [rok], na které stojí stavba [obec] č. e. [anonymizováno] a parc. [číslo] nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Současně je žalovaný výlučným vlastníkem stavby [obec] č. e. [anonymizováno], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Podíl na těchto nemovitostech, resp. v případě stavby č. e. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] celé vlastnictví, žalobce nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tou [jméno] [příjmení], [datum narození], matka obdarovaného v postavení dárce, darovala žalovanému, svému synovi, jako obdarovanému, ideální spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na výše popsaných nemovitostech, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce] a dále stavbu č. e. [anonymizováno], zapsanou na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce], jak uvedeno výše.

8. Z platebního příkazu ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že žalobce poukázal na účet příjemce [jméno] [příjmení] do [země] částku 700 USD, tuto platbu došlou své matce [jméno] [příjmení] dne [datum] potvrdila její dcera [jméno] [příjmení] e-mailem adresovaným žalobci a [jméno] [příjmení], současně za tuto platbu poděkovala.

9. Pokud soud prvního stupně požadoval po žalobci předložení důkazu uznání dluhu, ve kterém měla [jméno] [příjmení] uznat svůj dluh vůči žalobci ve výši 14 000 Kč, tak tento důkaz žalobce v řízení před soudem prvního stupně nepředložil, a to ani poté, co byl při jednání před soudem prvního stupně konaném dne [datum] poučen prostřednictvím advokáta dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.

10. Na základě těchto provedených důkazů pak soud prvního stupně věc posoudil dle ustanovení § 589 odst. 1, § 590 odst. 1 písm. c) a § 594 odst. 1 o. z. a vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že má vůči dlužníkovi [jméno] [příjmení], matce žalovaného, vykonatelnou pohledávku, žalobu v celém rozsahu zamítl.

11. Jestliže soud prvního stupně žalobu zamítl, rozhodl správně.

12. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, tak zde odvolací soud odkazuje na důkazy v řízení před soudem prvního stupně provedené a v odůvodnění napadeného rozsudku popsané, které jsou pro rozhodnutí ve věci, s ohledem na právní posouzení, jak uvedeno níže, zcela dostačující.

13. I odvolací soud má tak za prokázané, že žalobce je v současné době podílovým spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] s podílem jedné ideální poloviny a výlučným vlastníkem stavby zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], které nabyl darovací smlouvou uzavřenou dne [datum] od své matky, s právními účinky vkladu ke dni [datum].

14. Dle ustanovení § 589 odst. 1 o. z. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

15. Dle ustanovení § 589 odst. 2 o. z. neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

16. Dle ustanovení § 590 odst. 1 písm. c) o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

17. Dle ustanovení § 593 o. z. vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane.

18. Účelem institutu relativní neúčinnosti je chránit věřitele před právním jednáním dlužníka, kterým by docházelo ke zkrácení možnosti věřitele domoci se svého oprávněného nároku na dlužníkovi. Věřitel má právo se domáhat, aby soud určil, že právní jednání dlužníka je vůči věřiteli neúčinné.

19. Základní podmínkou pro vyslovení relativní neúčinnosti právního jednání je existence vykonatelné pohledávky věřitele za svým dlužníkem, vykonatelnou pohledávkou se rozumí taková pohledávka, která je opřena o exekuční titul. Není-li takové pohledávky, nemůže být věřitel, v postavení žalobce, v řízení o odpůrčí žalobě úspěšný.

20. Žalobce přítomný u odvolacího jednání výslovně uvedl, že exekučním titulem na částku 14 000 Kč nedisponuje, současně potvrdil, že žádné řízení o zaplacení částky 14 000 Kč vedeno není, výhrada věřitele dle ustanovení § 593 o. z. učiněna nebyla.

21. Nedisponuje-li žalobce vykonatelnou pohledávkou, podloženou pravomocným a vykonatelným exekučním titulem, přičemž ke dni rozhodnutí odvolacího soudu ani žádné řízení, které by vyústilo ve vydání takovéhoto exekučního titulu není vedeno a nebyla-li učiněna výhrada věřitele předpokládaná ustanovením § 593 o. z., nelze než dovodit, že podmínky pro vyslovení relativní neúčinnosti zakotvené v ustanovení § 589 odst. 1 o. z. nejsou naplněny. Pokud žalobce nedisponuje exekučním titulem na částku 14 000 Kč, pro kterou má být právní jednání spočívající v uzavření darovací smlouvy mezi matkou žalovaného, jako údajným dlužníkem žalobce a žalovaným, shledáno vůči žalobci relativně neúčinné, nelze takovou relativní neúčinnost vyslovit a žalobcově odpůrčí žalobě vyhovět.

22. Nepochybil-li soud prvního stupně ani ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, tak odvolací soud, s poukazem na výše uvedené, rozsudek soudu prvního stupně v jeho věcně správných výrocích potvrdil (§ 219 o. s. ř.) tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. Odvolací soud, s ohledem na formální úpravu žalobního petitu učiněnou žalobcem v odvolacím řízení tak, aby tento petit odpovídal textu kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi matkou žalovaného a žalovaným, jejíž relativní neúčinnosti se žalobce v tomto řízení domáhá a současně stavu zápisu dotčených nemovitostí v katastru nemovitostí, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v uvedeném správném znění.

24. K žalobcem namítaným vadám, ke kterým mělo dojít v řízení před soudem prvního stupně a které byly žalobcem vytýkány v jeho odvolání, uvádí odvolací soud následující.

25. Pokud žalobce namítal, že mu byla odňata možnost jednat před soudem tím, že soud nepřistoupil na základě jeho včasné žádosti k odročení jednání nařízeného na den [datum], při kterém byl vyhlášen napadený rozsudek, tak zde odvolací soud v postupu soudu, který k žádosti žalobce jednání neodročil, vadu řízení nespatřuje. Žalobce požádal o odročení jednání z důvodu, že se účastní lázeňského pobytu v lázních [obec] lázně a z tohoto důvodu se nemůže zúčastnit soudního jednání. Žalobce byl v řízení před soudem prvního stupně řádně zastoupen advokátkou, která se jednání před soudem prvního stupně zúčastnila a které též byla dána pro rozhodnutí ve věci potřebná procesní poučení. Odvolací soud je přesvědčen, že lázeňský pobyt žalobce v lázních vzdálených cca 2 hodiny cesty od procesního soudu neznemožnil žalobci účast na soudním jednání konaném u Okresního soudu v Kladně dne [datum]. Pokud by žalobce měl skutečný zájem se tohoto soudního jednání zúčastnit, nepochybně by byl schopen si svou osobní účast u tohoto soudu zajistit, žádná zásadní překážka mu v tomto nebránila.

26. Navíc, i kdyby se jednalo o vadu řízení, tak vzhledem k tomu, že před odvolacím soudem bylo nařízeno jednání, ke kterému byl žalobce předvolán a jehož se též zúčastnil, nemohlo by se jednat o vadu, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když důvodem pro zamítnutí žaloby je to, co uvedeno výše, tedy skutečnost, že žalobce nedisponuje vůči svému údajnému dlužníkovi [jméno] [příjmení], matce žalovaného, vykonatelným exekučním titulem na částku 14 000 Kč.

27. Pokud žalobce navrhoval provedení dalších důkazů, tak právě s ohledem na skutečnost, že žalobce vykonatelný exekuční titul na částku 14 000 Kč nemá, nevede žádné nalézací řízení pro tuto částku a neučinil ani výhradu zakotvenou v ustanovení § 593 o. z., jsou i další návrhy žalobce na doplnění dokazování zcela nadbytečné, včetně provedení důkazu v odvolacím řízení žalobcem předloženým uznáním dluhu ze dne [datum].

28. Stejně tak není relevantní odvolací námitka žalobce spočívající v tom, že soud prvního stupně nepřipustil změnu žaloby učiněnou podáním ze dne [datum], což učinil usnesením vyhlášeným při soudním jednání dne [datum]. V této změně žaloby se žalobce domáhal určení, že je vůči němu neúčinný právní úkon daru formou převodu finančních prostředků ve výši 5 000 000 Kč uskutečněný matkou žalovaného ve prospěch žalovaného jako obdarovaného před její smrtí, nastalou dne [datum]. Z tohoto pohledu se žalobcem avizované rozšíření žaloby, změna žaloby, týká zcela jiného skutkové stavu, naprosto odlišného právního jednání, a pokud soud prvního stupně takovouto změnu žaloby nepřipustil, postupoval jednoznačně procesně korektně.

29. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto odvolacím soudem za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když v odvolacím řízení úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení, které mu v této fázi řízení vznikly.

30. Žalovanému přiznaná náhrada nákladů řízení představuje náklady jeho právního zastoupení sestávající ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) po 2 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky.

31. Žalovanému celkem přiznanou náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 8 400 Kč uložil odvolací soud žalobci zaplatit v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) k rukám advokáta žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).