o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 21. 10. 2020, č. j. 6 C 162/2019 - 83

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 231 280,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.). Výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 103 382 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. V něm namítá, že z důvodu neprovedení důkazních návrhů žalobkyně nebyl zcela zjištěn skutkový stav věci. Žalobkyně navrhovala výslechy dalších svědků, které však byly zamítnuty pro nadbytečnost. Žalobkyně má za to, že tímto postupem soudu byla zkrácena na svých právech. Jedná se zejména o výslech navrhovaného svědka [jméno] [příjmení], který se jednání o převodu osobně účastnil a jsou mu informace známy přímo, nikoliv zprostředkovaně. Jeho výslech by jistě byl nasnadě co do zjištění skutečného stavu věci, existence a podoby dohody mezi účastníky. Účast svědka [jméno] [příjmení] žalobkyně sama zajistila, provedení takového důkazu by neznamenalo žádné zdržení či nebylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti soudního řízení. K existenci dohody byly např. navrhovány emailové zprávy mezi žalobkyní, Ing. [jméno] [příjmení] a paní [příjmení] [jméno]. [jméno] [příjmení], sestrou žalovaného a dalším spoluvlastníkem. Z těchto zpráv jednoznačně vyplývá, že [jméno] [příjmení] o existenci takové dohody věděla a de facto ji odmítla dodržet s tím, že ji nebrala vážně, jak uvedla při svém výslechu. K věci se dále vyjadřoval při svém účastnickém výslechu i žalovaný, který uvedl, že tento převod„ účtu“ a finančních prostředků na něm, spojených s předmětnou nemovitostí, byl řešen a že po konzultaci s právníkem a se spoluvlastníky učinil, jak učinil. Žalobkyně se domnívá, že existence této dohody, tedy že s převodem vlastnictví ke spoluvlastnickým podílům zůstanou právě tyto prostředky novým vlastníkům, že bude převedeno vlastnictví tohoto účtu na nabyvatele, byla prokázána. Žalobkyně dále argumentovala existencí dohody stran o přenechání finančních prostředků jako tzv.„ fondu oprav“, kdy tento účet fungoval po celou dobu trvání vlastnictví (tedy od restituce) i mezi právními předchůdci žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně dále v řízení poukazovala na tu skutečnost, že zde musela existovat dohoda stran s odlišným postupem od standardního, neboť v opačném případě by žalovaný spolu s dalšími spoluvlastníky, jakožto prodávající, obdrželi každý naprosto stejnou částku odpovídající jejich spoluvlastnickému podílu dle výše jejich podílu (vše o velikosti id ¼ celku). Ovšem v tomto případě byla kupní cena u podílu žalovaného o více než 500 000 Kč větší než u ostatních, kdy toto určení ceny podílu podléhalo také dohodě účastníků neuvedené v kupních smlouvách, ale logicky existující, která ovlivnila výši kupních cen podle klíče smluveného mezi smluvními stranami. Předmětný účet historicky směřoval právě ke správě domu a prostředky na něm byly používány ve prospěch předmětné nemovitosti a nikoliv jako čirý příjem spoluvlastníků. Takto i zněla dohoda kupujících a prodávajících předcházející podpisu kupních smluv na podíly k předmětné nemovitosti ze dne [datum]. Jediný, kdo tuto dohodu akceptoval a převedl příslušnou část peněz, byl [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně se však vůbec nezabýval otázkou rozdílných cen za spoluvlastnické podíly o stejné velikosti. Žalobkyně má za to, že soud prvního stupně tuto otázku zcela opominul, ačkoliv je významná pro meritorní rozhodnutí ve věci a tím zatížil předmětný rozsudek vadou a učinil jej nepřezkoumatelným. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobě zcela vyhoví nebo případně, aby rozhodl tak, že předmětný rozsudek zruší a vrátí věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

3. Žalovaný se k odvolání vyjádřil tak, že žádná z převodních smluv týkajících se předmětné nemovitosti neměla ustanovení o tom, že by zároveň s nemovitostí přecházelo na nabyvatele příslušenství v podobě předmětného účtu. Analogie mezi spoluvlastnictvím a fondy, které vede společenství vlastníků jednotek, je zcela nepřípadná. [příjmení] [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] by byl proto naprosto nadbytečný. Podle nových tvrzení žalobkyně uvedených v odvolání existovala jakási obecná dohoda účastníků o prostředcích na předmětném účtu a o jejich případném dělení. Tak, jak se žalobkyně v odvolání nově snaží popsat„ tvrzenou dohodu“, by se nejednalo ani podle jejího tvrzení o příslušenství věci, což před soudem prvního stupně tvrdila, ale na spoluvlastnictví účastníků zcela nezávislou dohodu. Proto její odvolací tvrzení je v tomto směru zcela nové a nedůvodné a mění oproti žalobě a jejímu doplnění tvrzení o základu věci. Pro posouzení věci je zcela nerozhodné, že žalovaný prodal svůj spoluvlastnický podíl žalobkyni za cenu o 500 000 Kč vyšší, než tak učinila sestra žalovaného. Jednalo se o samostatné smlouvy, účastníci smluv jednali vždy sami za sebe a tento postup převodu vycházel z přání žalobkyně. Žalovaný vysvětlil, že v jeho případě dohodnutá kupní cena zohledňovala také jeho investice do předmětného domu. Poukázal na to, že svědek [jméno] [příjmení] výslovně vypověděl, že nebylo dohodnuto, že zůstatek na účtu se převede na nové spoluvlastníky, tedy na žalobkyni a jejího bratra [jméno] [příjmení]. Žádné rozhodnutí o tom, že by prostředky na uvedeném účtu byly po zániku spoluvlastnictví určeny k tomu, aby zůstaly na účtu ku prospěchu nových spoluvlastníků, učiněno nebylo. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 231 280,50 Kč s odůvodněním, že žalovaný, jakožto prodávající, ve věci převodu práv a povinností k bankovnímu účtu číslo [bankovní účet], vedenému u [anonymizováno] banky včetně jeho zůstatku, zřízenému za účelem správy domu [ulice a číslo], [část obce] na nové vlastníky nemovitých věcí, pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 213 m2, jehož součástí je stavba (rodinný dům) [adresa], pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 413 m2, jehož součástí je stavba bez čp/če (jiná stavba), pozemku č. parc. [číslo] (ostatní plocha) o výměře 17 m2, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], jejichž spoluvlastníkem je žalobkyně, prostředky ve výši 326 418,29 Kč ani po několikerých výzvách na žalobkyni jako kupující nepřevedl, stejně jako práva a povinnosti k uvedenému účtu. Kupní smlouva byla podepsána dne [datum]. Ke dni [datum] činila zůstatková částka na předmětném účtu 305 812 Kč, která byla dále rozdělena mezi spoluvlastníky, kdy žalobkyni byla zaslána částka 4 049,63 Kč a druhému oprávněnému spoluvlastníkovi [jméno] [příjmení] částka 1 487,63 Kč. Dále byla zaslána částka 68 994,25 Kč [jméno] [příjmení], který ji však již předal žalobkyni a vypořádal se tak s ní za žalovaného. Zbývající částka 231 280,50 Kč však do dnešního dne žalobkyni vydána nebyla.

6. Žalovaný k žalobě uvedl, že je pravdou, že byl pověřen k vedení účetnictví ohledně společných nemovitostí, které byly za trvání spoluvlastnictví pronajímány, a to v únoru 2018 za [jméno] [příjmení], který vedl účetnictví před ním. V rámci této povinnosti vedl a spravoval bankovní účet č. [bankovní účet] a zajišťoval, aby na tento účet bylo placeno nájemné. Zároveň z tohoto účtu pravidelně platil provozní a ostatní náklady spojené se spoluvlastnictvím. Každoročně v závěru roku se konala schůzka spoluvlastníků, na které [jméno] [příjmení] rozděloval část příjmu z nájmu mezi spoluvlastníky podle poměru spoluvlastnických podílů, a část příjmů ponechával pro placení nákladů. S ohledem na uzavřené smlouvy o převodech spoluvlastnictví nedošlo k rozdělení zisku na uvedeném účtu v roce 2018 a 2019, neboť již probíhala jednání o převodech spoluvlastnických podílů. Po uzavření kupních smluv dne [datum] žalovaný po dohodě s původními spoluvlastníky existující aktivum ve výši 305 812 Kč vybral v hotovosti a dne [datum] vybrané peníze zaslal všem spoluvlastníkům podle výše spoluvlastnických podílů a podle časového kritéria existence jejich spoluvlastnictví. Finanční prostředky rozdělil ve dvou časových obdobích. K [datum] rozdělil mezi spoluvlastníky částku 275 977 Kč podle spoluvlastnických podílů, proto všem tehdejším spoluvlastníkům zaslal částku 68 994,25 Kč. Tutéž částku převzal rovněž sám. Ke dni [datum] zaslal podle spoluvlastnických podílů [jméno] [příjmení] částku 8 099,25 Kč, [jméno] [příjmení] částku 8 099,25 Kč, sám žalovaný si také ponechal tuto částku, žalobkyni zaslal částku 4 049,63 Kč a [jméno] [příjmení] zaslal částku 1 487,63 Kč (tj. 4 049,63 Kč po odečtu dluhu na nájemném ve výši 2 562 Kč). Vycházel tak z dohody spoluvlastníků, neboť je samozřejmé, že výnosy společné věci náležely vždy těm spoluvlastníkům, kteří aktuálně spoluvlastníky byli. Všichni spoluvlastníci tehdy s tímto postupem souhlasili, poštovní poukázkou zaslané peníze převzali, tyto nevrátili, a to včetně žalobkyně. Předmětný účet nebyl spojen s nemovitostmi, nešlo o součást ani o příslušenství nemovitosti. Žalovaný popřel, že by účet byl spoluvlastníky označován za fond oprav. Ve skutečnosti uvedený účet sloužil k inkasování nájmu od nájemníků. Rovněž popřel, že by některý ze spoluvlastníků na tento účet vkládal nějaké prostředky na opravy domu. Od roku 2015 se při dělení výnosů nájmů spoluvlastníci nikdy nedohodli na tom, že by se část těchto příjmů použila na opravy či úpravy předmětné nemovitosti. Spoluvlastníci nikdy neuvažovali o předmětném účtu jako o příslušenství společné věci. Tak, jak se spoluvlastnictví předmětných nemovitostí měnilo, nebyli nastupující spoluvlastníci nikdy informováni o tom, že by předmětný účet byl neodmyslitelně spojen s nemovitostí a považovali jej pouze za účet sloužící k inkasu nájmů s tím, že každoročně zásadně docházelo k rozdělení výtěžku z nájmů mezi spoluvlastníky a v minulosti také někdy k částečnému použití na opravy a úpravy společné nemovitosti. Žalovaný nikdy žalobkyni nepotvrzoval, že prostředky na předmětném účtu zůstanou u nemovitosti.

7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalobkyně a Ing. [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníky každý ideální ½ nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemku parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí], a to na základě kupních smluv ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] a na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] Kupní smlouvou ze dne [datum] žalovaný jako prodávající prodal žalobkyni a Ing. [jméno] [příjmení] každému ideální 1/8 nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemku parc. [číslo] zapsaných na LV [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí], a to za kupní cenu 2 700 000 Kč. Předmětem smlouvy byly podíly na uvedených nemovitostech se všemi právy, povinnostmi, zákonnými součástmi a příslušenstvím, přičemž tato práva, povinnosti, součásti a příslušenství nejsou ve smlouvě nijak vymezeny. Kupní smlouvou ze dne [datum] [titul] [jméno] [příjmení] jako prodávající prodala žalobkyni a Ing. [jméno] [příjmení] každému ideální 1/8 nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemku parc. [číslo] zapsaných na LV [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí], a to za kupní cenu 2 200 000 Kč. Předmětem smlouvy byly podíly na uvedených nemovitostech se všemi právy, povinnostmi, zákonnými součástmi a příslušenstvím, přičemž tato práva, povinnosti, součásti a příslušenství nejsou ve smlouvě nijak vymezeny. Kupní smlouvou ze dne [datum] [jméno] [příjmení] jako prodávající prodal žalobkyni a Ing. [jméno] [příjmení] každému ideální 1/8 nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemku parc. [číslo] zapsaných na LV [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí], a to za kupní cenu 2 200 000 Kč. Předmětem smlouvy byly podíly na uvedených nemovitostech se všemi právy, povinnostmi, zákonnými součástmi a příslušenstvím, přičemž tato práva, povinnosti, součásti a příslušenství nejsou ve smlouvě nijak vymezeny. Dne [datum] byl vyhotoven protokol o předání a převzetí nemovitosti, který byl podepsán předávajícími - žalovaným, [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a přebírajícím [jméno] [příjmení], který protokol podepsal i v zastoupení za žalobkyni. V protokolu byly zaznamenány stavy elektroměrů, vodoměrů a plynoměrů. Správu předmětných nemovitostí do roku 2018 vykonával [jméno] [příjmení], který si za tímto účelem založil účet u [anonymizováno] banky č. [bankovní účet], na nějž byly poukazovány platby nájemného. Mezi spoluvlastníky existovala konkludentní dohoda o tom, že nájemné bude hrazeno na tento účet, z účtu budou hrazeny náklady spojené se správou nemovitosti a část zisku se rozdělí podle velikosti spoluvlastnických podílů. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že ke dni [datum] byl na účtu zůstatek 314 705,29 Kč. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za červenec 2019 soud prvního stupně zjistil, že dne [datum] byla z účtu v hotovosti vybrána částka 305 800 Kč. Z dopisů žalovaného ze dne [datum] adresovaných Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobkyni soud prvního stupně zjistil, že žalovaný tímto dopisem bývalým spoluvlastníkům sdělil, že účet byl zrušen a příjmy z pronájmu nemovitosti byly rozděleny v poměru spoluvlastnických podílů ve vazbě na období jejich vzniku. Součástí dopisu byla podrobná tabulka vyúčtování.

8. Žalovaný ve své účastnické výpovědi vypověděl, že přístup k účtu a jeho správu získal asi tři roky poté, co se stal spoluvlastníkem. Účet již existoval a [jméno] [příjmení] ho na něj převedl. O tom, že účet zruší a rozdělí zisk mezi bývalé spoluvlastníky, se radil s právníkem a bylo mu doporučeno zisky rozdělit podle podílu a časové souslednosti. Udělal to tak po dohodě s bývalými spoluvlastníky.

9. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalobkyně je jeho neteř, žalovaný je synem jeho bratrance. Spoluvlastníkem nemovitostí se stal v roce 1990 nebo 1991. Spolu s ním získali nemovitost jeho bratr [jméno] [příjmení] a jeho bratranec [jméno] [příjmení], otec žalovaného. V domě bydlel jeho syn [jméno] [příjmení] a v dalších bytech byli cizí nájemci, jeden byt byl neobyvatelný a dole byl obchod. S ostatními se domluvili, že dům budou dávat postupně do pořádku, částečně do oprav dávali svoje peníze a částečně peníze, které získali z pronájmu obchodu. Největší část na opravy šla z nájemného za obchod. S ostatními spoluvlastníky byli domluveni, že co ze zisku nespotřebují, rozdělí si mezi sebe. Založil si účet, na který se platilo nájemné. Asi před dvěma lety tuto administrativu předal žalovanému. Účet nebyl součástí nemovitosti, byl samostatný, spoluvlastníci neměli žádnou domluvu o tom, že by přecházel s nemovitostí. Jako spoluvlastníci měli každý rok schůzku, na níž řešili problémy kolem nemovitostí, stanovili, kolik peněz investovali, a pokud něco zbylo, domluvili se a poměrnou část si rozdělili podle podílů. Za vedení účtu a účetnictví zpočátku odměnu neměl, poslední dva roky dostával 1 000 Kč měsíčně.

10. Svědek [jméno] [příjmení], otec žalobkyně, vypověděl, že bylo domluveno, že částka, která zůstala na účtu, zůstane k dispozici těm, kdo to koupí, tedy jeho synovi a žalobkyni. Myslí, že na účtu bylo 200 000 Kč. Dostal z účtu nějaké peníze, odesílatelem byl pravděpodobně žalovaný, tyto peníze převedl na syna a na žalobkyni. Se svým bratrem [jméno] [příjmení], žalovaným a jeho sestrou se domluvili, že na účtu zůstane určitá částka a ta zůstane k dispozici novým majitelům. Všichni s tím souhlasili.

11. Svědkyně [titul] [jméno] [příjmení], sestra žalovaného, vypověděla, že v roce 2015 nebo 2016 dostala darem od svého otce spoluvlastnický podíl na nemovitostech a ve stejné době dostal podíl i žalovaný. Veškeré záležitosti spojené se správou domu, vybíráním nájemného měl na starosti [jméno] [příjmení]. Od otce ví, že jednou za rok se sešli spoluvlastníci, bylo jim sděleno, jaké jsou zisky, ze zisků se hradily i nutné opravy. Účastnila se jedné zásadní schůzky, kde mluvili o tom, jak probíhá hospodaření, rozdělení zisku z nájmu. Na schůzce byli přítomni kromě ní [jméno] a [jméno] [příjmení], její otec a žalovaný. Na schůzce byla informována o tom, že zisky z nájmu jsou přilepšením pro spoluvlastníky a že o zásadních investicích do domu se neuvažuje a že na účtu budou zůstávat jen peníze pro případ havárie. Otec jí říkal, že se vždy rozdělovala větší část zisku mezi spoluvlastníky podle podílu. Když na ni otec převáděl spoluvlastnictví, nic o účtu neříkal, předmětem byla jen nemovitost.

12. Svědek [jméno] [příjmení], otec žalovaného, vypověděl, že v 90. letech společně se svými bratranci získal v restituci předmětné nemovitosti. O záležitosti kolem nemovitostí se staral [jméno] [příjmení]. Obcházel nájemníky, staral se o nájemné a o drobné opravy. Nájem chodil na účet a z toho byly hrazeny pojištění, opravy, daně. Účet založil [jméno] [příjmení], jednou za rok se sešli a [jméno] [příjmení] jim ukázal, kolik se dalo na opravy. Potom si rozdělovali zisk podle poměru vlastnictví. Z nájemného se hradily veškeré opravy, pojištění, energie apod. [příjmení] [jméno] [příjmení] měl plnou důvěru, nijak to nekontroloval. Když svůj podíl převedl na děti, říkal jim, že část zisku se dává na opravy a část se rozděluje. Když nemovitosti daroval svým dětem, ostatní spoluvlastníci k tomu neměli žádné připomínky, mluvili o tom, že hospodaření s nemovitostí bude fungovat dále jako dosud.

13. Ing. [jméno] [příjmení], bratr žalobkyně, vypověděl, že když dostal od svého otce darem podíl v domě, žádné peníze z účtu k tomu nedostal. Věděl, že je veden účet, který má sloužit ke správě domu, na tento účet platil nájem a z tohoto účtu se hradily opravy. O dalším převodu spoluvlastnických podílů se dohadovali s ostatními spoluvlastníky, a to se žalovaným, jeho sestrou a [jméno] [příjmení]. Bylo dohodnuto, že tzv. fond na účtu zůstane u domu. Poté dostal částku 2 000 až 3 000 Kč od žalovaného společně s vyúčtováním. Potom založila účet žalobkyně a on má k němu dispoziční právo. Se žalobkyní žádný zisk za loňský rok nerozdělovali. O předmětném účtu měl informace od svého otce. Věděl, že s ním disponuje [jméno] [příjmení], z účtu se platí daně, opravy, pojistné. Žalovaný říkal, že se ohledně účtu podřídí pokynu [jméno] [příjmení] a ten pak slíbil, že se fond převede, ale nestalo se tak.

14. Soud prvního stupně zamítl návrh na provedení dalších důkazů včetně daňových přiznání současných spoluvlastníků z důvodu nadbytečnosti, neboť skutečnosti podstatné pro rozhodnutí byly dostatečně prokázány.

15. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil podle § 510 odst. 1, 2 o. z. ve spojení s § 1120 odst. 1 o. z. tak, že bankovní účet, který má svého vlastníka, ani prostředky na něm uložené součástí nemovitosti nejsou. Příslušenstvím věci může být jen věc, která má stejného vlastníka jako věc hlavní. Musí se jednat o„ vedlejší věc“, tedy o věc, jež je v rámci společného hospodářského využití funkčně podřízena věci hlavní. Příslušenství musí být„ u věci hlavní“, tedy z pohledu třetích osob musí být zřejmé, že tato věc je prostorově nebo funkčně spjata s věcí hlavní, např. tím, že je spolu s ní užívána nebo je k ní připevněna. Výnosy ze společné nemovitosti (nájemné), které byly placeny na shora uvedený účet spravovaný nejprve [jméno] [příjmení] a poté žalovaným, nejsou součástí ani příslušenstvím nemovitosti a nakládání s nimi se řídí ustanovením § 1120 odst. 1 o.z. Všichni spoluvlastníci měli tedy dle ustanovení § 1118 o.z. právo na užitky, výnosy ze společné věci podle výše svých spoluvlastnických podílů. Žalovaný proto postupoval správně, když výnosy z nemovitosti rozdělil spoluvlastníkům podle velikosti jejich podílů v daném období. Nelze ani přirovnávat spoluvlastnictví nemovitostí k režimu společenství vlastníků jednotek, neboť společenství vlastníků jednotek je právnická osoba s vlastní právní subjektivitou (§ 1194 odst. 1 o.z.). Protože účet není příslušenstvím ani součástí předmětné nemovitosti, žalobkyni nevzniklo právo, aby na ně žalovaný tento účet převedl či jí vyplatil zůstatek. Převod účtu nebo peněžních prostředků na něm nebyl ani předmětem darovacích a kupních smluv uzavíraných ohledně nemovitostí mezi spoluvlastníky, ani nebyl předmětem žádné dohody mezi nimi. Soud prvního stupně v tomto směru neuvěřil výpovědi svědka [jméno] [příjmení] jednak vzhledem k jeho blízkému příbuzenskému vztahu k žalobkyni, ale zejména proto, že jeho výpověď nebyla potvrzena žádným dalším důkazem ani tvrzením. Soud prvního stupně proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

16. Odvolací soud doplnil dokazování smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], z níž zjistil, že žalobkyně jako postupitelka postoupila pohledávku ve výši 231 280,50 Kč s příslušenstvím na společnost [právnická osoba] jako postupníka za úplatu ve výši 80 000 Kč Smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla uhrazena v plné výši před podpisem kupní smlouvy. Smlouva o postoupení pohledávky neobsahuje žádné ujednání o tom, že by postupitelka byla oprávněna vymáhat pohledávku za postupníka. Žalobkyně při ústním jednání dne [datum] uvedla, že ani nedisponuje žádným pověřením k vymáhání postoupené pohledávky.

17. Usnesením ze dne 15. 9. 2021 č. j. 22 Co 154/2021 - 135 odvolací soud zamítl návrh žalobkyně na vstup společnosti [právnická osoba] do řízení namísto žalobkyně, neboť žalobkyně nedoložila souhlas [právnická osoba] s.r.o. se vstupem do řízení.

18. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, odvolací soud má za prokázané, že žalobkyně a Ing. [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníky každý ideální ½ nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemku parc. [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí] a to na základě kupních smluv ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] a na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] Kupní smlouvou ze dne [datum] žalovaný jako prodávající prodal žalobkyni a Ing. [jméno] [příjmení] každému ideální 1/8 nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemku parc. [číslo] zapsaných na LV [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí], a to za kupní cenu 2 700 000 Kč. Předmětem smlouvy byly podíly na uvedených nemovitostech se všemi právy, povinnostmi, zákonnými součástmi a příslušenstvím, přičemž tato práva, povinnosti, součásti a příslušenství nejsou ve smlouvě nijak vymezeny. Kupní smlouvou ze dne [datum] [titul] [jméno] [příjmení] jako prodávající prodala žalobkyni a Ing. [jméno] [příjmení] každému ideální 1/8 nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemku parc. [číslo] zapsaných na LV [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí], a to za kupní cenu 2 200 000 Kč. Předmětem smlouvy byly podíly na uvedených nemovitostech se všemi právy, povinnostmi, zákonnými součástmi a příslušenstvím, přičemž tato práva, povinnosti, součásti a příslušenství nejsou ve smlouvě nijak vymezeny. Kupní smlouvou ze dne [datum] [jméno] [příjmení] jako prodávající prodal žalobkyni a Ing. [jméno] [příjmení] každému ideální 1/8 nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemku parc. [číslo] zapsaných na LV [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí], a to za kupní cenu 2 200 000 Kč. Předmětem smlouvy byly podíly na uvedených nemovitostech se všemi právy, povinnostmi, zákonnými součástmi a příslušenstvím, přičemž tato práva, povinnosti, součásti a příslušenství nejsou ve smlouvě nijak vymezeny. Žádná ze tří kupní smluv neobsahuje ujednání o tom, že by příslušenstvím převáděného spoluvlastnického podílu žalovaného či dalších bývalých spoluvlastníků byl nějaký účet. Kupní smlouva s žalovaným neobsahuje závazek žalovaného převést na žalobkyni uvedený účet či vyplatit žalobkyni zůstatek na tomto účtu. Dne [datum] byl vyhotoven protokol o předání a převzetí nemovitosti, který byl podepsán předávajícími - žalovaným, [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a přebírajícím [jméno] [příjmení], který protokol podepsal i v zastoupení za žalobkyni. V protokolu byly zaznamenány stavy elektroměrů, vodoměrů a plynoměrů. Správu předmětných nemovitostí do roku 2018 vykonával [jméno] [příjmení], který si za tímto účelem založil účet u [anonymizováno] banky č. [bankovní účet], na nějž byly poukazovány platby nájemného. Mezi spoluvlastníky existovala konkludentní dohoda o tom, že nájemné bude hrazeno na tento účet, z účtu budou hrazeny náklady spojené se správou nemovitosti a část zisku se rozdělí podle velikosti spoluvlastnických podílů. Od roku 2018 vedl účetnictví k nemovitostem a v rámci této povinnosti spravoval uvedený účet po [jméno] [příjmení] žalovaný. Ke dni [datum] byl zůstatek účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] 314 705,29 Kč. Dne [datum] byla z účtu č. [bankovní účet] v hotovosti vybrána částka 305 800 Kč. Žalovaný dopisem ze dne [datum] adresovaným Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobkyni sdělil, že účet byl zrušen a příjmy z pronájmu nemovitosti byly rozděleny v poměru spoluvlastnických podílů ve vazbě na období jejich vzniku. Součástí dopisu byla podrobná tabulka vyúčtování.

19. Podle § 505 o. z. součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

20. Podle § 510 odst. 1 o. z. příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Podle odstavce 2 téhož ustanovení má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství.

21. Podle § 1120 odst. 1 o. z. plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů.

22. Podle § 1886 odst. 1 o. z. na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupenou pohledávku svým jménem na účet postupníka; bylo-li postoupení pohledávky dlužníkovi již oznámeno nebo prokázáno, může postupitel pohledávku vymáhat, pokud prokáže souhlas postupníka a pokud postupník pohledávku sám nevymáhá.

23. V dané věci odvolací soud nejprve zkoumal, zda je žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby v této věci. Vzhledem k tomu, že smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalobkyně jako postupitelka postoupila pohledávku ve výši 231 280,50 Kč s příslušenstvím na společnost [právnická osoba] jako postupníka, není již nositelkou práva uplatněného v tomto řízení. V řízení přitom nevyšla najevo žádná konkrétní skutečnost, pro kterou by smlouva o postoupení pohledávky měla být absolutně neplatná. Vzhledem k tomu, že smlouva o postoupení pohledávky neobsahuje žádné ujednání o tom, že by postupitelka byla oprávněna vymáhat pohledávku za postupníka a vzhledem k tomu, že žalobkyně ani nedisponuje žádným pověřením postupníka k vymáhání postoupené pohledávky či žádostí postupníka podle § 1886 odst. 1 o. z., není žalobkyně aktivně legitimována v této věci.

24. K námitce žalobkyně, že za situace, kdy nebylo odvolacím soudem připuštěno procesní nástupnictví, je žalobkyně jako postupitelka nadále oprávněna vymáhat pohledávku za postupníka, odvolací soud uvádí, že v civilním řízení se uplatňuje tzv. procesní teorie předmětu sporu. Na rozdíl od materiální teorie předmětu sporu, není předmětem sporu materiální nárok, nýbrž procesní nárok žalobce, kterým se domáhá svého práva u soudu. Procesualisté podle této teorie vymezují v širším pojetí procesní nárok jako právo na soudní ochranu. Na základě této teorie je striktně odlišován nárok materiální od nároku procesního. Odrazem této procesní teorie předmětu sporu je situace, kdy v případě, že bude hmotněprávní nárok v průběhu řízení uspokojen, ale nedojde ke zpětvzetí žaloby, bude v řízení pokračováno a žaloba zamítnuta. Opačná situace nastane, pokud by k uspokojení hmotněprávního nároku nedošlo, ale žaloba by byla vzata zpět. Hmotněprávní nárok by zůstal nedotčen, přesto by však došlo k zastavení řízení. Proto skutečnost, že odvolací soud nepřipustil procesní nástupnictví, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace v tomto sporu.

25. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že i v případě neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky by nebyl nárok uplatněn po právu. Odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně, pokud dovodil, že bankovní účet č. [bankovní účet], ani prostředky na něm uložené součástí nemovitosti nejsou. Příslušenstvím věci může být jen věc, která má stejného vlastníka jako věc hlavní. V daném případě však zněl společný účet na jméno žalovaného, který byl jeho vlastníkem. Zároveň se musí jednat o„ vedlejší věc“, tedy o věc, jež je v rámci společného hospodářského využití funkčně podřízena věci hlavní. Příslušenství musí být„ u věci hlavní“, tedy z pohledu třetích osob musí být zřejmé, že tato věc je prostorově nebo funkčně spjata s věcí hlavní, např. tím, že je spolu s ní užívána nebo je k ní připevněna. To však v daném případě splněno není. Výnosy ze společné nemovitosti (nájemné), které byly placeny na shora uvedený účet spravovaný nejprve [jméno] [příjmení] a poté žalovaným, nejsou proto součástí ani příslušenstvím nemovitosti (§ 505 o. z. a § 510 odst. 1 o. z.) a nakládání s nimi se řídí ustanovením § 1120 odst. 1 o. z. Kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi původními spoluvlastníky, [jméno] [příjmení], žalovaným, [jméno] [příjmení] a žalobkyní a jejím bratrem [jméno] [příjmení] přitom o převodu práv a povinností ze společného účtu neuváděly ničeho.

26. K námitce odvolatelky, že měla být při uzavírání kupních smluv dne [datum] uzavřena dohoda, že s převodem vlastnictví ke spoluvlastnickým podílům zůstanou právě tyto prostředky novým spoluvlastníkům, že bude převedeno vlastnictví tohoto účtu na nabyvatele, odvolací soud uvádí, že za situace, kdy žádný z převodců předmětných spoluvlastnických podílů ([jméno] [anonymizováno], žalovaný a [jméno] [příjmení]) tuto skutečnost ve svých výsleších nepotvrdili a za situace, kdy ze samotných kupní smluv na předmětné spoluvlastnického podíly žádná taková skutečnost nevyplývá, nelze než dospět k závěru, že předmětem převodu na žalobkyni a jejího bratra zůstatek na účtu nebyl. To výslovně potvrdil ve svém výslechu svědek [jméno] [příjmení], který není osobou příbuznou v linii přímé k žádnému z účastníků řízení (§ 772 odst. 1 o. z.) a jehož věrohodnost proto nebyla na rozdíl od jiných svědků ovlivněna přímým příbuzenským vztahem k některému z účastníků. Je třeba si uvědomit, že na účtu č. [bankovní účet] byly prostředky všech spoluvlastníků a pokud mělo být prováděno jiné vypořádání zůstatku na tomto účtu, pak by se muselo projevit ve všech převodních smlouvách, a nikoliv jen v převodní smlouvě se žalovaným. Navíc rozdíl kupní ceny uvedené v převodní smlouvě se žalovaným oproti kupní ceně obsažené v ostatních převodních smlouvách neodpovídá ani rámcově výši zůstatku na společném účtu. Za situace, kdy v textu smlouvy není reflektována jakákoliv dohoda dosažená v rámci předsmluvního jednání, je výslech svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nadbytečný. Pokud proto soud prvního stupně zamítl pro nadbytečnost návrh na doplnění dokazování výslechem svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nepochybil. Proto nemohlo dojít ke zkrácení žalobkyně na jejích právech.

27. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že na společný účet byly hrazeny i platby do fondu oprav jednotlivých spoluvlastníků, odvolací soud uvádí, že ani tato skutečnost nebyla v řízení prokázána a ani jinak nevyšla najevo. Na společný účet u [anonymizováno] banky č. [bankovní účet] bylo hrazeno nájemné a z tohoto účtu byly placeny provozní a ostatní náklady spojené se spoluvlastnictvím. Analogie s hospodařením společenství vlastníků jednotek je proto nepřípadná.

28. Pokud žalobkyně zpochybňovala hodnocení věrohodnosti výpovědi [jméno] [příjmení] soudem prvního stupně, odvolací soud uvádí, že za situace, kdy on převodcem předmětných spoluvlastnických podílů v roce 2019 nebyl, neboť jeho spoluvlastnický podíl již v roce 2018 daroval žalobkyni a jejímu bratrovi, je jeho výpověď k existenci dohody při uzavírání kupních smluv ze dne [datum] bezpředmětná.

29. Závěrem odvolací soud poznamenává, že odvolací argumentace žalobkyně, že existovala blíže nespecifikovaná (z hlediska místa a času) dohoda účastníků o prostředcích na předmětném účtu a o jejich případném dělení, že by prostředky na uvedeném účtu byly určeny k tomu, aby zůstaly na účtu ku prospěchu nových spoluvlastníků, je novým skutkovým tvrzením, které je v odvolacím řízení nepřípustné (§ 205a o. s. ř.). To, že žádná taková dohoda uzavřena nebyla, však ostatně potvrdila žalobkyně ve svém podání ze dne [datum], ve kterém uvedla, že„ s ní ani jejím bratrem [jméno] [příjmení] žádné hlasování o předmětném účtu žalovaný neprobíral a nebyla jim dána možnost se ho zúčastnit.“ Ostatně v podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že„ je přesvědčena, že žalovaný ani neměl oprávnění se domlouvat s původními vlastníky na rozdělení fondu mezi spoluvlastníky.“

30. Pokud soud prvního stupně dovodil, že všichni spoluvlastníci měli dle ustanovení § 1120 o. z. právo na užitky, výnosy ze společné věci podle výše svých spoluvlastnických podílů, je tento právní závěr správný. Ten ostatně reflektuje konkludentní dohodu původních spoluvlastníků o tom, že nájemné bude hrazeno na společný účet u [anonymizováno] banky č. [bankovní účet], z účtu budou hrazeny náklady spojené se správou nemovitosti a část zisku se rozdělí podle velikosti spoluvlastnických podílů. Za situace, kdy tato dohoda nebyla nahrazena jinou dohodou, jsou touto dohodou právní nástupci původních spoluvlastníků vázáni (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4455/2008). Existenci této dohody ostatně žalobkyně připustila v podání ze dne [datum], v němž uvedla, že„ dohoda původních vlastníků byla irelevantní a žalovaný se na ní nemůže odvolávat.“

31. K závaznosti rozhodnutí nutno podotknout, že ve smyslu ustanovení § 159a odst. 3 o. s. ř. je výrok pravomocného rozsudku závazný pouze pro žalobkyni a žalovaného, závazný není ve vztahu mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným.

32. Nepochybil-li soud prvního stupně ani ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (odvolací soud odkazuje na podrobné odůvodnění tohoto výroku v napadeném rozsudku), tak odvolací soud s poukazem na výše uvedené, rozsudek soudu prvního stupně v jeho věcně správných výrocích I., II. potvrdil (§ 219 o. s. ř.) tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

33. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl plný úspěch i v odvolacím řízení. V této fázi řízení žalovanému vznikly náklady za zastoupení advokátem sestávající z odměny za dva úkony právní služby (účast u odvolacího jednání, vyjádření k odvolání) po 9 260 Kč podle ustanovení § 7 bod 6., § 8 odst. 1 advokátního tarifu, z náhrady hotových výdajů 300 Kč ke dvěma úkonům právní služby podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, z cestovného ve výši 932 Kč z [obec] do [obec] na ústní jednání a zpět podle § 13 odst. 1, 5 advokátního tarifu a náhrady za ztrátu času za 6 půlhodin po 100 Kč ve výši 600 Kč podle § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 3 advokátního tarifu. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu a to v aktuální výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění).

34. Celkem přiznanou náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 24 989 Kč uložil odvolací soud žalobkyni zaplatit žalovanému v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), k rukám advokáta žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.