o určení vlastnického práva

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení vůči žalované, že je výlučným vlastníkem v rozsahu id. ½ nemovitostí – pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa] (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 13 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobkyně se žalobou domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem – pozemku p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] a pozemku p. č. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa], v katastru nemovitostí vedeném [Anonymizováno] Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti ½ na těchto nemovitostech, druhým spoluvlastníkem byl její manžel, [jméno FO]. Žalovaná nabyla vlastnické právo k ½ nemovitostí od [jméno FO] na základě kupní smlouvy, kterou uzavřela dne 16. 11. 2021 se správcem konkurzní podstaty ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH [spisová značka]. Žalovaná má však za to, že je vlastníkem celé nemovitosti, a to z následujících důvodů. [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „[právnická osoba]“) uzavřela zástavní smlouvu k zajištění dluhu dlužníků, kterými byli [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Následně [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku na společnost [právnická osoba], IČO [IČO] (dále jen „[právnická osoba]“), a tato společnost podala návrh na provedení veřejné nedobrovolné dražby na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] o schválení smíru, který se však žalobkyně netýkal, nebyla účastníkem řízení. Dne 5. 8. 2022 obdržela žalobkyně dražební vyhlášku, den konání dražby byl vyhláškou stanoven na 29. 9 2022, když předmětem dražby bylo vlastnické právo k ideální ½ nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně. Podle článku X. pod bodem 1. byla výše dražební jistoty stanovena částkou 500 000 Kč a podle čl. III. konec lhůty pro složení dražební jistoty připadl na 16:00 hodin předchozího pracovního dne, tzn. s ohledem na státní svátek 28. 9. byl posledním dnem lhůty pro složení jistoty 27. 9. 2022 v 16:00. V takto stanovené lhůtě však dražební jistota nebyla složena žádným potenciálním zájemcem a podle čl. XI. bodu 4 dražební vyhlášky nesmí být dražitelem osoba, která nesložila dražební jistotu. Přesto ze zaslaného protokolu o průběhu dražby žalobkyně zjistila, že dražba proběhla a vydražitelem nemovitostí se stala žalovaná za částku 1 500 000.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že na svoji obranu uvedla, že vlastnické právo k první id. ½ nemovitostí, jejímž původním vlastníkem byl [jméno FO], nabyla na základě kupní smlouvy, kterou uzavřela dne 16.11.2021 se správcem konkurzní podstaty ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH [spisová značka], s účinky zápisu ke dni 18. 11. 2021. Vlastnické právo k druhé id. ½ nemovitostí, jejímž původním vlastníkem byla žalobkyně, nabyla žalovaná v dražbě, o čemž svědčí potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu dražby ze dne 5.10.2022, s právními účinky zápisu ke dni 6. 10. 2022. Od 6. 10. 2022 je tedy žalovaná výlučným vlastníkem nemovitostí a žalobkyni nesvědčí k nemovitostem, a to ani k části, vlastnické ani jiné právo. Žalovaná uvedla, že dle tvrzení žalobkyně, [jméno FO] uzavřel s [právnická osoba] zástavní smlouvu, kterou byl zajištěn dluh [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], přičemž zástavou měla být id. ½ ve vlastnictví [jméno FO]. Žalobkyně však v žalobě zamlčela, že jako vedlejší účastník (kupující) také uzavřela uvedenou zástavní smlouvu, přičemž tou byla ve prospěch banky jako zástavního věřitele zastavena celá nemovitost, nikoliv pouze id. ½ náležející [jméno FO]. Zástavním právem na nemovitostech byla zajištěna pohledávka [právnická osoba] vůči obligačním dlužníkům, kterými byli [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Banka následně svoji pohledávku za dlužníky postoupila na společnost [právnická osoba], čímž se tato společnost stala obligačním věřitelem vůči dlužníkům a zástavním věřitelem vůči zástavním dlužníkům, kterými byli původní spoluvlastníci nemovitostí, tedy [jméno FO] a žalobkyně. Vzhledem k tomu, že dluh nebyl splácen řádně a včas, podala tato společnost jako zástavní věřitel vůči žalobkyni u Okresního soudu Praha–východ žalobu na soudní prodej zástavy, které bylo vyhověno usnesením ze dne 23. 5. 2022, č.j. [spisová značka], čímž byl nařízen soudní prodej zástavy. Jelikož se však společnost [právnická osoba] rozhodla pro zpeněžení zástavy v nedobrovolné dražbě, bylo podstatné usnesení o schválení smíru, dražba tedy probíhala na základě řádného právního titulu. Stran námitek žalobkyně vůči způsobu složení dražební jistoty uvedla, že dražební jistotu bylo možno složit bezhotovostně převodem na bankovní účet, což se v posuzovaném případě stalo, když dražební jistota byla z bankovního účtu žalované odepsána 27. 9. 2022 a v den provádění dražby byla připsána na bankovní účet dražebníka.

4. Soud prvního stupně učinil z listinných důkazů následující skutková zjištění. [právnická osoba] jako věřitel a [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] jako dlužníci uzavřeli dne 7. 2. 2014 smlouvu o hypotečním úvěru č. [tel. číslo] na částku 2 500 000 Kč, za účelem koupě nemovitostí a následné rekonstrukce. Pohledávka byla zajištěna zástavním právem vzniklým na základě zástavní smlouvy uzavřené dne 7. 2. 2014 mezi [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a [jméno FO] jako zástavcem a budoucí prodávající a žalobkyní a [jméno FO] jako budoucími kupujícími (příslušná úvěrová a zástavní smlouva). Kupní smlouvou uzavřenou dne 28. 2. 2014 se žalobkyně a [jméno FO] stali spoluvlastníky nemovitostí, čímž se stali i zástavními dlužníky ze zástavní smlouvy (LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa]). Jelikož dlužníci z úvěrové smlouvy dluh nehradili řádně, byla pohledávka uplatněna u soudu a pravomocně přiznána usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 6. 2018, č. j. 6 Nc 1001/2018-12, kterým byl schválen smír (dražební vyhláška dražebníka č. [hodnota], příslušné usnesení). Zajištěná pohledávka byla následně postoupena [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2021 a na základě souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 2. 2. 2021 byla tato společnost zapsána v katastru nemovitostí jako nový zástavní věřitel (smlouva o postoupení pohledávek, LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa]). Žalovaná se stala vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id. 1/2, který původně patřil [jméno FO], kupní smlouvou ze dne 16. 11. 2021 s právními účinky zápisu k okamžiku 18. 11. 2021, druhou spoluvlastnicí zůstala žalobkyně (LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] prokazující stav k datu 22. 12. 2021). Jelikož zajištěná úvěrová pohledávka nebyla uhrazena, zástavní věřitel [právnická osoba] učinil u dražebníka návrh na provedení nedobrovolné veřejné dražby spoluvlastnického podílu na nemovitostech, který patřil žalobkyni, a dosud byl zatížen zástavním právem pro danou úvěrovou pohledávku (dražební vyhláška dražebníka č. [hodnota]-[Anonymizováno]. Vydražitelem spoluvlastnického podílu žalobkyně na základě nedobrovolné veřejné dražby konané dne 29. 9. 2022 se stala žalovaná, která se dražby účastnila, když dne 27. 9. 2022 odeslala ze svého účtu u [právnická osoba]. dražební jistotu ve výši 500 000 Kč na účet dražebníka (potvrzení [právnická osoba] o platbě, potvrzení ČSOB o provedení transakce, protokol o provedené dražbě ze dne 29. 9. 2022, oznámení dražebníka o provedení dražby ze dne 29. 9. 2022, potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 5. 10. 2022 s právními účinky zápisu k okamžiku 6. 10. 2022 označené na příslušném listu vlastnictví). Žalovaná se tak stala vlastníkem celé nemovitosti (LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] prokazující stav k datu 14. 12. 2022). Žalobkyně podala proti zástavnímu věřiteli, dražebníkovi a vydražiteli žalobu na určení neplatnosti této veřejné dražby, následně však vzala žalobu zpět a řízení bylo podle § 96 odst. 1 a odst. 2 věty první o. s. ř. zastaveno (usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 20. 5. 2024, č. j. 26 C 228/2023-256, které nabylo právní moci dne 11. 6. 2024).

5. Na zjištěný skutkový stav soud prvního stupně aplikoval ustanovení § 36 odst. 4 a § 48 odst. 5 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „zákon o veřejných dražbách“) a ustanovení § 1309 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a shledal, že žalobní určovací požadavek není po právu. Jednak konstatoval, že soud není oprávněn se zabývat námitkami týkajícími se neplatnosti dražby mimo zvláštní řízení zahájené v souladu s § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách a za druhé i tak shledal námitky proti průběhu dražby nedůvodnými. Odkázal na znění dražební vyhlášky (čl. X. bod 6.), podle níž pro zaplacení jistoty bezhotovostním způsobem neplatilo časové omezení a k účasti na dražbě proto postačilo předložení výpisu z účtu o odepsání částky odpovídající dražební jistotě ve prospěch účtu dražebníka. Ve vztahu k druhé námitce uvedl, že podmínky pro provedení dražby spoluvlastnického podílu byly naplněny, když žalobkyně sice nebyla obligačním dlužníkem, ale byla dlužníkem zástavním na základě zástavní smlouvy. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl.

6. Žalobkyně podala proti tomuto rozsudku včasné odvolání. V něm namítla, že nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně ohledně včasnosti zaplacení dražební jistoty, neboť má za to, že i v případě bezhotovostní platby měla být jistota zaplacena do 27. 9. 2022 16:00 hod. a k tomu navrhla provést důkaz výpisem z účtu dražebníka. Pokud jistota nebyla připsána na účet dražebníka do konce lhůty stanovené dražební vyhláškou, neměla se žalovaná dražby účastnit. Dále žalobkyně poukázala na to, že titulem pro provedení dražby bylo soudní rozhodnutí, jehož nebyla účastníkem a nebyla tak splněna podmínka § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví nebo aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.

7. Žalovaná navrhla potvrzení odvoláním napadeného rozsudku s tím, že rozhodnutí bylo založeno především na závěru, že žalobkyně své výhrady k proběhlé veřejné dražbě měla uplatnit žalobou o určení neplatnosti dražby podle § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách. Tu však vzala zpět a řízení o ní bylo zastaveno.

8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu podle § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

9. Při přezkumu napadeného rozsudku vycházel odvolací soud ze skutkového stavu, který byl soudem prvního stupně správně zjištěn, a odvolací soud na něj pro stručnost odkazuje s tím, že takto zjištěný skutkový stav je dostatečný pro rozhodnutí ve věci. Při odvolacím jednaní pak doplnil dokazování rozsudkem odvolacího soudu ze dne 23. 7. 2025, č. j. 26 Co 143/2025-190, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně vyklidit nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení, a předat je žalované s odůvodněním, že žalobkyně je užívá bez právního důvodu.

10. Veřejná dražba nedobrovolná je jedním ze způsobů výkonu zástavního práva. Je prováděná na návrh dražebního věřitele (osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem k předmětu dražby) a jejím účelem je uspokojení pohledávky dražebního věřitele prostřednictvím zpeněžení předmětu dražby.

11. Podle § 53 zákona o veřejných dražbách uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.

12. Podle § 54 odst. 1 věty první zákona o veřejných dražbách dražebník vydá bez zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl vlastnictví předmětu dražby podle § 53, písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby.

13. Nabytí vlastnického práva v dražbě se považuje za originární způsob nabytí vlastnického práva, při kterém je nerozhodné vlastnictví předchůdce. Pro nabytí vlastnictví je tak významné pouze to, zda usnesení o udělení příklepu nabylo právní moci a zda vydražitel zaplatil ve stanovené lhůtě nejvyšší podání (§ 53 zákona o veřejných dražbách). V ustanovení § 48 odst. 3 až 5 zákona o veřejných dražbách je upravena otázka tzv. neplatnosti dražby a soudní praxe s ohledem na originární způsob nabytí vlastnického práva dovodila, že neplatnost nedobrovolné veřejné dražby může vyslovit jen soud, a to právě pouze v řízení podle ustanovení § 48 zákona o veřejných dražbách. V jiném řízení tato otázka posuzována být nemůže, a to ani jako otázka předběžná. Řízení se zahajuje na návrh osob v zákoně vyjmenovaných a s ohledem na právní jistotu je pro jeho podání určena tříměsíční prekluzivní lhůta. Jejím marným uplynutím končí jakákoli možnost napadnout výsledek dražby, tj. její platnost a tím i nepřímo končí možnost napadnout nabytí vlastnického práva k předmětu dražby vydražitelem (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 569/2005 uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 54/2006).

14. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl na nemovitostech, v minulosti patřící žalobkyni, na základě veřejné dražby nedobrovolné. Jelikož neplatnost této dražby nebyla vyslovena soudem na základě včas podané žaloby podle § 48 odst. 3 až 5 zákona o veřejných dražbách, když žalobkyně tuto žalobu vzala zpět, nelze již řádnost uvedeného nabývacího titulu žalované zpochybňovat a řešit jako otázku předběžnou v tomto řízení, které je řízením o určení vlastnictví a nikoli řízením o určení neplatnosti dražby. Odvolací námitky žalobkyně o případných vadách dražby tak nebyly pro vyřešení tohoto sporu relevantní

15. Ze shora vyložených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná. Žalované náleží náhrada nákladů řízení vzniklých za zastupování advokátem ve výši 14 689 Kč, sestávající z odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) po 5 620 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. advokátního tarifu, z náhrady hotových výdajů po 450 Kč ke každému úkonu právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu – 900 Kč a z náhrady za 21 % DPH ve výši 2 549 Kč. Náhradu nákladů odvolacího řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalované ve lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.