o 20 643,80 Kč s příslušenstvím

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně vyhověl žalobě co do zaplacení částky 12 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 12 800 Kč od 21. 2. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu zamítl co do částky 7 843,80 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 7 843,80 Kč od 21. 2. 2024 do zaplacení (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 532 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moc rozsudku (výrok III.).

2. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že dne 4. 2. 2025 podala žalobkyně žalobu, kterou se domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 20 643,80 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z této částky od 21. 2. 2024 do zaplacení. Tvrdila (ve znění doplnění žaloby ze dne 24. 4. 025), že s žalovanou uzavřela dne 22. 11. 2022 účastnickou smlouvu č. [hodnota], pro číslo [hodnota], dne 10. 8. 2021 účastnickou smlouvu č. [hodnota], pro číslo [hodnota], dne 10. 8. 2021 účastnickou smlouvu č. [hodnota], pro číslo [hodnota], dne 26. 10. 2022 účastnickou smlouvu č. [hodnota], pro číslo [hodnota], dne 2. 12. 2019 účastnickou smlouvu č. [hodnota], pro číslo [IBAN], dne 6. 2. 2023 kupní smlouvu č. [hodnota], pro číslo [Anonymizováno] a dne 6. 2. 2023 kupní smlouvu č. [hodnota] pro číslo [Anonymizováno]. Nedílnou součástí všech smluv byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Ceník tarifů služeb, s nimiž žalovaná podpisem smlouvy vyslovila srozumění a souhlas. Na základě účastnické smlouvy, případně jejího dodatku, se žalobkyně zavázala poskytnout žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaná se zavázala za tyto služby řádně zaplatit ceny vyúčtované dle čl. 4.2 Všeobecných podmínek žalobkyně. Mezi účastnicemi byl sjednán splátkový kalendář, za který se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 200 Kč včetně DPH dle aktuálního Ceníku tarifů a služeb. Celková dlužná částka se skládá z vyúčtování služeb č. [hodnota] splatného dne 8. 10. 2023 skládající se z částky 50 Kč za pronájem zařízení Základ – [Anonymizováno], částky 50 Kč, splátky zařízení ve výši 240 Kč a m-platby ve výši 59,99 Kč; z vyúčtování služeb č. [hodnota] splatného dne 27. 10. 2023 skládající se z částky 1 220 Kč za splátku zařízení, částky 200 Kč za vystavení splátkového kalendáře, částky 50 Kč za pronájem zařízení Základ – [Anonymizováno] a částky 50 Kč za pronájem zařízení – [Anonymizováno] ve výši 50 Kč; z vyúčtování služeb č. [hodnota] splatného dne 27. 11. 2023 skládající se z částky 27,72 Kč za pronájem zařízení základ – [Anonymizováno] a z částky 27,42 Kč za pronájem zařízení [Anonymizováno]; z vyúčtování služeb č. [hodnota] splatného dne 6. 2. 2024 skládající se z částky 12 420 Kč jako splátky zařízení; z vyúčtování služeb č. [hodnota] splatného dne 20. 2. 2024 skládající se z částky 2 079,34 Kč; z vyúčtování služeb č. [hodnota] splatného dne 20. 2. 2024, skládající se z částky 1 570,45 Kč jako doúčtované slevy k zařízení; a z vyúčtování služeb č. [hodnota] splatného dne 20. 2. 2024 skládající se z částky 2 599,18 Kč jako doúčtované slevy k zařízení. Žalobkyně uzavřela dne 12. 3. 2019 s žalovanou účastnickou smlouvu č. [hodnota] pro číslo [hodnota] v trvání 24 měsíců. Dne 22. 11. 2021 byl k této smlouvě uzavřen dodatek, a to kupní smlouva na zakoupení koncového zařízení televizoru Samsung za kupní cenu 16 791 Kč, přičemž kupní cenu ve výši 131 Kč uhradila žalovaná při uzavření smlouvy, část kupní ceny ve výši 7 000 Kč představovala tzv. podmíněnou slevu a zbylá částka 9 660 Kč měla být zaplacena v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 420 Kč s tím, že v případě předčasného ukončení smlouvy či neuhrazení některé splátky se stává automaticky splatná celá. Žalovaná řádně uhradila prvních 19 splátek. Protože nebyla řádně a včas uhrazena 20. a 22. splátka, žalobkyně v souladu s uzavřenou smlouvou zesplatnila zbylé splátky (splátka č. [hodnota]) a tyto vyúčtovala žalované vyúčtováním ze dne 23. 1. 2024 č. [hodnota]. Dne 27. 1. 2023 uzavřela žalovaná k této smlouvě dodatek na dobu 24 měsíců, jehož ujednáním byla koupě koncového zařízení [jméno FO] [jméno FO] [jméno FO] 11 – modrý, [Anonymizováno], za kupní cenu 5 499 Kč s celkovou slevou 5 498 Kč, přičemž část slevy ve výši 498 Kč představovala slevu bez dalšího a část slevy ve výši 5 000 Kč představovala tzv. podmíněnou slevu s tím, že v případě předčasného ukončení smlouvy je žalovaná povinna tuto částku vrátit. S ohledem na předčasné ukončení smlouvy ke dni 12. 1. 2024 bylo žalované vrubopisem č. [hodnota] ze dne 6. 3. 2024 splatným dne 20. 2. 2024 vystaveno doúčtování slevy k zařízení ve výši 2 599,18 Kč. Žalobkyně dále s žalovanou uzavřela dne 22. 11. 2018 účastnickou smlouvu č. [hodnota] pro číslo [tel. číslo] v délce trvání 24 měsíců. Dne 27. 1. 2023 smluvní strany k této účastnické smlouvě uzavřely dodatek rovněž na dobu 24 měsíců, jehož obsahem bylo ujednání o koupi koncového zařízení [jméno FO] [jméno FO] [jméno FO] 10 5G – stříbrný, [Anonymizováno] za kupní cenu 5 999 Kč s celkovou slevou 5 998 Kč, přičemž část slevy ve výši 1 998 Kč představovala slevu bez dalšího a část slevy ve výši 4 000 Kč představovala tzv. podmíněnou slevu s tím, že v případě předčasného ukončení smlouvy je žalovaná povinna tuto částku vrátit. [adresa] Kč zaplatila žalovaná při převzetí koncového zařízení. S ohledem na předčasné ukončení smlouvy ke dni 12. 1. 2024 bylo žalobkyní žalované vrubopisem č. [hodnota] splatným dne 20. 2. 2024 vystaveno doúčtování slevy ve výši 2 079,34 Kč. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 30. 8. 2019 účastnickou smlouvu č. [hodnota] pro číslo [tel. číslo] v délce trvání 24 měsíců. K této smlouvě byl dne 26. 10. 2022 uzavřen dodatek rovněž na dobu trvání 24 měsíců, jehož obsahem bylo ujednání o koupi koncového zařízení T [jméno FO] – šedý za kupní cenu 6 499 Kč s celkovou slevou 6 000 Kč, přičemž část slevy ve výši 2 000 Kč představovala slevu bez dalšího a část slevy ve výši 4 000 Kč představovala tzv. podmíněnou slevu s tím, že v případě předčasného ukončení smlouvy je žalovaná povinna tuto částku vrátit. [adresa] Kč zaplatila žalovaná při převzetí koncového zařízení. S ohledem na předčasné ukončení smlouvy ke dni 12. 1. 2024 bylo žalobkyní žalované vrubopisem č. [hodnota] splatným dne 20. 2. 2024 vystaveno doúčtování slevy ve výši 1 570,45 Kč. Dne 6. 2. 2023 uzavřely žalobkyně a žalovaná kupní smlouvu a dohodu o splátkovém kalendáři č. [hodnota] na koncové zařízení sluchátka [jméno FO] 4 Active černé číslo IMEI [tel. číslo] za celkovou cenu 3 499 Kč, přičemž část kupní ceny ve výši 49 Kč uhradila žalovaná jako akontaci při převzetí koncového zařízení, zbylá kupní cena měla být uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 150 Kč s tím, že v případě neuhrazení jedné splátky se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Žalovaná neuhradila v pořadí 8. splátku ve výši 150 Kč, a proto žalobkyně zesplatnila zbylé dosud nevystavené splátky v celkové výši 2 250 Kč, a to vyúčtováním č. [hodnota] se splatností dne 6. 2. 2024. Dne 6. 2. 2023 uzavřely žalobkyně a žalovaná kupní smlouvu a dohodu o splátkovém kalendáři č. [hodnota] na koncové zařízení [Anonymizováno] černý číslo IMEI [Anonymizováno] za celkovou cenu 14 999 Kč, přičemž část kupní ceny ve výši 49 Kč uhradila žalovaná jako akontaci při převzetí koncového zařízení, zbylá kupní cena měla být uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 650 Kč s tím, že v případě neuhrazení jedné splátky se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Žalovaná neuhradila v pořadí 8. splátku ve výši 650 Kč, a proto žalobkyně zesplatnila zbylé dosud nevystavené splátky v celkové výši 2 250 Kč, a to vyúčtováním č. [hodnota] se splatností dne 6. 2. 2024. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 2. 12. 2019 účastnickou smlouvu [Anonymizováno] č. [hodnota] pro TV číslo [IBAN] v délce trvání 24 měsíců. Její nedílnou součástí byla smlouva o pronájmu koncového zařízení, a to dvě koncové zařízení set-top boxy KAON, za které se žalovaná zavázala platit nájemné ve výši 50 Kč za každé z těchto dvou zařízení. Nájemné za tato zařízení bylo dlouhodobě hrazeno (např. dne 17. 2. 2020, 20. 3. 2020, 12. 7. 2023 a 30. 8. 2023). Splátkový kalendář ze dne 16. 9. 2023, za jehož vystavení byl žalované vyúčtován poplatek ve výši 200 Kč, byl zpoplatněn dle Ceníku tarifů a služeb. Za užívání služeb třetích stran ve výši 59,99 Kč, které byly využívány k číslu [tel. číslo] dle smlouvy ze dne 30. 8. 2019 č. [hodnota] ve znění jejího dodatku ze dne 10. 8. 2021 bylo vystaveno vyúčtování služeb č. [hodnota], a to za m-platbu v obchodu Google Play prostřednictvím platby SPI. Splatnost každého vyúčtování pak nastala vždy 14 dnů od vystavené (dle čl. 4.2 všeobecných podmínek žalobkyně). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dopisem ze dne 4. 12. 2024, přičemž žalovaná i přes tuto výzvu platbu neprovedla.

3. Rozsudkem ze dne 13. 5. 2025 soud prvního stupně žalobě vyhověl co do zaplacení částky 12 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 12 800 Kč od 21. 2. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu zamítl co do částky 7 843,80 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 7 843,80 Kč od 21. 2. 2024 do zaplacení (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 532 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moc rozsudku (výrok III.). Rozsudek odůvodnil zejména tím, že žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne 6. 2. 2023 odevzdala žalované sluchátka a umožnila jí k nim nabýt vlastnické právo a žalovaná se zavázala je převzít a zaplatit kupní cenu ve výši 3 499 Kč s tím, že část kupní ceny ve výši 49 Kč se zavázala zaplatit žalobkyni při převzetí zboží a zbývající část kupní ceny ve 23 měsíčních splátkách po 150 Kč pod ztrátou výhody splátek. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s plněním splátek, dospěla kupní cena jako celek a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení kupní ceny ve výši 2 400 Kč, a to včetně příslušenství, jak bylo nárokováno v žalobě, tj. 15% z částky 150 Kč od 28. 10. 2023 do zaplacení a 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 2 250 Kč od 7. 2. 2024 do zaplacení. Dále pak soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne 6. 2. 2023 odevzdala žalované elektrickou koloběžku a umožnila jí k ní nabýt vlastnické právo a žalovaná se zavázala ji převzít a zaplatit kupní cenu ve výši 14 999 Kč s tím, že část kupní ceny ve výši 49 Kč se zavázala zaplatit žalobkyni při převzetí zboží a zbývající část kupní ceny ve 23 měsíčních splátkách po 650 Kč pod ztrátou výhody splátek. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s plněním splátek, dospěla kupní cena jako celek a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení kupní ceny ve výši 10 400 Kč, a to včetně příslušenství, jak bylo nárokováno v žalobě, tj. 15% ročně z částky 650 Kč od 28. 10. 2023 do zaplacení a 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 9 750 Kč od 7. 2. 2024 do zaplacení. Naproti tomu soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně ani přes výzvu obsaženou v usnesení ze dne 20. 3. 2025 nenavrhla žádný důkaz k prokázání tvrzení, že předala žalované k dočasnému užívání dva set-top boxy, které měly být předmětem nájmu podle nájemní smlouvy uzavřené dne 2. 12. 2019, neboť vlastní záznamy žalobkyně mají význam pouze jako skutková tvrzení. Stejně tak žalobkyně nenavrhla žádný důkaz k prokázání tvrzení, že žalovaná v období před 13. 7. 2023 platila nájemné, neboť z vyúčtování ze dne 13. 2. 2020, ze dne 13. 3. 2020, ze dne 13. 6. 2023 a ze dne 13. 7. 2023 toto nevyplývá. Protože se žalobkyně jednání konaného dne 13. 5. 2025 neúčastnila, nemohla být poučena o povinnosti navrhnout důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud prvního stupně proto zamítl žalobu co do nároku na zaplacení nájemného ve výši 254,84 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně dále tvrdila, že na základě dohod o změně smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací ze dne 22. 11. 2021, ze dne 26. 10. 2022 a ze dne 27. 1. 2023 dodala žalované zboží. Soud prvního stupně shledal, že z uzavřených dohod nevyplývá, že by žalovaná již při uzavření dohod převzala zboží, k jejichž dodání se žalobkyně zavázala. Na dodání zboží nelze usoudit ani ze skutkového tvrzení žalobkyně, že žalovaná zaplatila části kupních cen, přičemž toto tvrzení neprokazují ani daňové doklady ze dne 23. 11. 2021 a ze dne 27. 10. 2022 ani faktury ze dne 27. 1. 2023, neboť jde o listiny vystavené žalobkyní. Žalobkyně i přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. jiné důkazy nenavrhla. Protože žalobkyně neprokázala, že žalované dodala zboží, nemohl jí vzniknout nárok na zaplacení kupních cen, ale ani na vydání bezdůvodného obohacení. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl co do nároku na zaplacení 1 080 Kč jako části kupní ceny za televizor zn. Samsung, 2 599,18 Kč jako části kupní ceny za mobilní telefon [jméno FO] – [jméno FO] 11, 2 079,34 Kč jako části kupní ceny za mobilní telefon [jméno FO] – stříbrný a 1 570,45 Kč jako části kupní ceny za mobilní telefon T [jméno FO], celkem 7 328,97 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně rovněž neprokázala své skutkové tvrzení, že v období od 13. 7. 2023 do 12. 8. 2023 umožnila prostřednictvím telefonní stanice dát příkazy k provedení platebních transakcí v celkové výši 59,99 Kč, neboť vyúčtování služeb a vlastní záznamy žalobkyně mají v tomto směru jen význam skutkového tvrzení. Žalobkyně se k jednání dne 13. 5. 2025 nezúčastnila, a tudíž nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně tedy neprokázala, že by poskytovala žalovanému platební služby, a tudíž jí nemohl vzniknout nárok na zaplacení odměny. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl i co do částky 59,99 Kč s příslušenstvím. Soud prvního stupně rovněž zamítl žalobu co do částky 200 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně neprokázala své tvrzení, že takovou služby poskytla. Z předloženého nepodepsaného dopisu tato skutečnost nevyplývá, žalobkyně se jednání dne 13. 5. 2025 nezúčastnila, tudíž nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

4. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně za podmínek dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyně měla úspěch v rozsahu 62%, žalovaná v rozsahu 38%, a tudíž žalobkyni náleží náhrada poměrné části nákladů ve výši 24%. Tyto náklady se skládají ze soudního poplatku ve výši 826 Kč, odměny advokáta za zastupování a paušální náhrady hotových výdajů (300 Kč za převzetí a přípravu zastupování, 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění, 400 Kč za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, 100 Kč jako paušální náhrada hotových výdajů za každý ze 3 shora uvedených úkonů právní služby, 21% DPH ve výši 242 Kč, celkem tedy 2 218 Kč, přičemž 24% představuje částku 532 Kč.

5. Proti tomuto rozsudku co do výroků II. a III. podala včasné odvolání žalobkyně. Namítla, že soud prvního stupně přistupoval k hodnocení důkazů přehnaně formalisticky, důkazy hodnotil pouze jednotlivě, nikoliv v jejich souvislosti. Jestliže žalobkyně uvedla, že určitá vyúčtování byla uhrazena, přičemž taková vyúčtování nebyla předmětem žaloby, potom je závěr soudu prvního stupně, že vyúčtování uhrazena nebyla, pouhou domněnkou. Žalobkyně by se zjevně jako řádný hospodář zaplacení neuhrazeného vyúčtování domáhala. Soud prvního stupně se též nedostatečně vypořádal s tvrzeními žalobkyně ohledně částečně uhrazených splátek zařízení, neboť pořadové číslo splátek, které byly žalobou požadovány, vyplývá přímo z daňového vyúčtování. Soud prvního stupně rovněž nedostatečně odůvodnil své zamítavé závěry stran žalobkyní předložených faktur a daňových dokladů o zaplacených akontací, které dle žalobkyně prokazují předání zařízení žalobkyní, neboť zákon nevyžaduje na daňovém dokladu podpis ani prodávajícího ani kupujícího. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že by listiny předložené žalobkyní neprokazovaly rozhodné skutečnosti, neboť i dle občanského zákoníku (§ 562 odst. 2) záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Dále pak žalobkyně nesouhlasí se závěrem ohledně přiznaných nákladů řízení ve výši 532 Kč, neboť žalobkyně má za to, že jí náleží náhrada nákladů řízení v celém rozsahu. Nadto má žalobkyně za to, že za úkon právní služby, za který náleží odměna dle § 14b advokátního tarifu (výzva k plnění) by měla být přiznána odměna ve výši 300 Kč, neboť by nemělo dojít k ponížení úkonu na jednu polovinu. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. tak, že uloží žalované povinnost zaplatit částku 7 843 Kč s příslušenstvím a ve výroku III. tak, že přizná žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 399 Kč.

6. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 o. s. ř., a to v napadeném výroku II. a III. podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

8. Odvolací soud zopakoval dokazování účastnickou smlouvou č. [hodnota] ze dne 2. 12. 2019 spolu s nastavením služeb, z níž bylo zjištěno, že si žalovaná pronajala zařízení Základ – [Anonymizováno]. Z printscreenu interního systému žalobkyně bylo zjištěno, že počínaje od 2. 12. 2019 žalovaná dočasně užívala dvě zařízení žalobkyně „Základ – [Anonymizováno]“, a „[Anonymizováno]“ a to každé za částku 50 Kč měsíčně. Z vyúčtování služeb za období od 13. 5. – 12. 6. 2023, 13. 6. – 12. 7. 2023, 13. 1. – 12. 2. 2020 a 13. 2. – 12. 3. 2020 bylo zjištěno, že v těchto vyúčtování byla fakturována částka 50 Kč měsíčně za pronájem zařízení shora uvedeného. Dále pak z dodatku – prodloužení účastnických smluv ze dne 26. 10. 2022 bylo zjištěno, že se účastnice dohodly na nákupu zařízení [jméno FO] – Šedý, přičemž žalované byla poskytnuta podmíněná sleva ve výši 4 000 Kč, kterou bude žalovaná muset doplatit, pokud bude smlouva uzavřená na 24 měsíců předčasně ukončena. Z daňového dokladu č. [hodnota] ze dne 27. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalované byla vystavena faktura na zaplacení 499 Kč jako kupní ceny (po zohlednění podmíněné slevy) za telefon T-[jméno FO], která měla být splatná při převzetí zboží. Z dodatku – prodloužení účastnických smluv ze dne 22. 11. 2021 bylo zjištěno, že se účastnice dohodly na nákupu TV Samsung, za kterou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni 131 Kč při uzavření smlouvy a zbývající část v 23 splátkách ve výši 420 Kč měsíčně; žalobkyně poskytla žalované podmíněnou slevu ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit, pokud bude smlouva ukončena před uplynutím sjednané doby 24 měsíců. Z daňového dokladu č. [hodnota] ze dne 23. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované 131 Kč jako splátku za televizor Samsung, která je splatná při převzetí. Z dodatku – prodloužení účastnických smluv ze dne 27. 1. 2023 bylo zjištěno, že se účastnice dohodly na nákupu telefonu [jméno FO] [jméno FO] [jméno FO] 11 - modrý, za který se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni 1 Kč při uzavření smlouvy; žalobkyně zároveň poskytla žalované podmíněnou slevu ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit, pokud bude smlouva ukončena před uplynutím sjednané doby 24 měsíců. Z faktury č. [hodnota]-8246024814 ze dne 27. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 1 Kč za předmětný telefon, která byla splatná dne 27. 1. 2023. Z dodatku – prodloužení účastnických smluv ze dne 27. 1. 2023 bylo zjištěno, že se účastnice dohodly na nákupu telefonu [jméno FO] 10 5G - stříbrný, za který se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni 1 Kč při uzavření smlouvy; žalobkyně zároveň poskytla žalované podmíněnou slevu ve výši 4 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit, pokud bude smlouva ukončena před uplynutím sjednané doby 24 měsíců. Z faktury č. [hodnota]-8246027115 ze dne 27. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 1 Kč za předmětný telefon, která byla splatná dne 27. 1. 2023. Z vyúčtování služeb za období od 13. 7. – 12. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně v tomto období vyúčtovala žalované 2x částku 50 Kč za pronájem zařízení [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a dále částku 59,99 Kč za poskytnutí platebních služeb (m-platba). Z printscreenu systému žalobkyně ze dne 4. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná tohoto dne využila platební službu m-platba (Google play), za kterou byla vyúčtována částka 59,99 Kč. Z dopisu ze dne 16. 9. 2023 bylo zjištěno, že na žádost žalované žalobkyně schválila splátkový kalendář, a to celkem [hodnota] splátek ve výši 1 140 Kč na vyúčtování služeb č. [hodnota] na celkovou částku 6 810,95 Kč. Z vyúčtování za období od 13. 9. – 12. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za pronájem zařízení [Anonymizováno] a [Anonymizováno], u každého ve výši 50 Kč, a dále poplatek za vystavení splátkového kalendáře ve výši 200 Kč.

9. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

10. Podle § 2316 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Soud prvního stupně založil své rozhodnutí o zamítnutí části žalobního nároku na závěru, že žalobkyně neprokázala dodání zakoupeného zboží žalované, tedy pokud jde o telefon [Anonymizováno]-[jméno FO], TV Samsung, [jméno FO] 11 – modrý, [jméno FO] – stříbrný, stejně tak ani to, že žalobkyně předala žalované do dočasného užívání dva set-top boxy, že byl dohodnut splátkový kalendář a že žalovaná využila platební služby. Odvolací soud tento skutkový závěr soudu prvního stupně nesdílí.

12. Žalobkyně prokázala, že se zavázala žalobkyni dodat shora označené telefony a TV, a žalovaná se zavázala za to zaplatit sjednanou kupní cenu. Uzavření těchto smluv bylo jednoznačně prokázáno smlouvami podepsanými oběma smluvními stranami. Skutečnost, že se jedná o kopie listin, neznamená, že by tvrzenou skutečnost nemohly prokázat, neboť prokazování rozhodných skutečností kopiemi listin není v rozporu se zákonem. V této souvislosti lze toliko vážit průkaznost těchto důkazů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. [spisová značka]). Protože žalovaná nenamítala, že by se kopie listin neshodovaly s originály, nelze tyto listiny bez dalšího označit za nevěrohodné, a odvolací soud z nich při zjišťování skutkového stavu vycházel. Odvolací soud navíc, na rozdíl od soudu prvního stupně nepovažoval za podstatné prokázání, zda došlo k dodání věcí vymezených kupními smlouvami. Kupní smlouva je konsensuálním kontraktem, tedy odevzdání a převzetí věci, stejně jako zaplacení kupní ceny, je až splnění povinnosti z uzavřené smlouvy. Jinými slovy, až uzavřením kupní smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit sjednanou kupní cenu, a tomu odpovídající povinnost žalobkyně dodat předmět koupě. Odvolací soud tedy po skutkové stránce uzavřel, že byly uzavřeny kupní smlouvy, kterými se žalobkyně zavázala dodat žalované telefon [jméno FO], TV Samsung, [jméno FO] 11 – modrý, [jméno FO] – stříbrný, a žalovaná se zavázala zaplatit sjednanou kupní cenu. U každé ze smluv byla sjednána sleva z kupní ceny s rozvazovací podmínkou pro případ, že by došlo k dřívějšímu ukončení smlouvy (která byla standardně sjednána na 24 měsíců). Protože v řízení bylo prokázáno, že každá z těchto smluv zanikla před uplynutím sjednané doby, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení doplatku kupní ceny odpovídající podmíněné slevě, tj. částce 1 080 Kč (TV Samsung), 2 599,18 Kč ([jméno FO] 11 – modrý), 2 079,34 Kč ([jméno FO] – stříbrný) a 1 570,45 Kč (telefon T-[jméno FO]). Ve vztahu k užívání set-top boxů má odvolací soud rovněž z předložené účastnické smlouvy (byť z její kopie) za prokázané, že touto smlouvou žalobkyně zavázala dočasně přenechat žalované k užívání tato zařízení a žalovaná se zavázala za to zaplatit sjednané nájemné, a to 50 Kč měsíčně za každé zařízení. I v případě nájemní smlouvy není pro platnost smlouvy rozhodné, zda k předání zařízení došlo, neboť smlouva nájemní dle § 2316 o. z. je rovněž konsensuálním kontraktem. Nicméně žalovaná nikterak nezpochybňovala, že v rozhodném období obě zařízení užívala, přičemž o tomto závěru svědčí též vyúčtování služeb, jejichž objednávka je zachycena v interním systému žalobkyně. Skutečnost, že se jedná o kopie listin, v případě vyúčtování a printscreenu z interního systému žalobkyně o listiny nepodepsané žalovanou, může vliv na průkaznost takového důkazu; nicméně žalovaná nikterak rozhodné skutečnosti nezpochybňovala. Listiny hodnoceny každá zvlášť a ve vzájemné souvislosti prokazují, že žalovaná předmětná zařízení užívala. Žalobkyni tak vznikl v rozhodném období nárok na zaplacení sjednaného nájemného, tj. 245,84 Kč. Stejný závěr pak odvolací soud učinil, pokud jde o žalobkyní nárokovaný poplatek na zaplacení částky 200 Kč jako poplatek za splátkový kalendář a částky 59,99 Kč. Byť nárok na zaplacení těchto poplatků vyplýval z listin vystavených žalobkyní (dopis, otisk z interního systému, vyúčtování vystavené žalobkyní), přesto nelze bez dalšího takové důkazy považovat za neprůkazné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2004, sp. zn. 29 Odo 801/2005). Listiny žalobkyně předložila, žalovaná je nikterak nezpochybnila (co do obsahu a pravosti), jsou vnitřně nerozporné a rozhodné skutečnosti prokazují. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení i těchto plnění.

13. Odvolací soud tedy shledal důvodným i nárok na zaplacení částky 7 843,80 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky. Žalovaná se dostala do prodlení dne 21. 2. 2024 a od tohoto dne vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1968 o. z., a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14. Z výše uvedených důvodů odvolací soud výrok II. rozsudku soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni i částku 7 843,80 Kč s 14,75% úrokem z prodlení p. a. z této částky od 21. 2. 2024 do zaplacení.

15. Po změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně a podle § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. také o nákladech řízení odvolacího.

16. Žalobkyně se v řízení domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 20 643,80 Kč, přičemž byla v celém rozsahu úspěšná, a tudíž má v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobkyně představují soudní poplatek ve výši 826 Kč, dále náklady právního zastoupení advokátem vypočtené z tarifní hodnoty 20 643,80 Kč, a to odměna za 2 úkony právní služby do podání žaloby včetně učiněných do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) ve výši 300 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) ve znění účinném do 31. 12. 2024, dále za jeden úkon právní služby po 1. 1. 2025 za podání žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) ve výši 400 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 shora uvedených úkonů právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, 21% DPH, které je zástupce žalobkyně plátcem, ze shora uvedených částek (bez soudního poplatku) ve výši 273 Kč; celkem tedy náklady řízení činí 2 399 Kč. Odvolací soud dospěl k závěru, že není na místě snižovat o jednu polovinu odměnu za úkon právní služby předžalobní výzvu, a to právě z důvodu, že tato odměna byla přiznána dle § 14b advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy již bylo zohledněno to, že se jedná o jistý druh formuláře užívaný ve skutkově a právně obdobných věcech a není tak důvodu tuto odměnu ještě ponížit o jednu polovinu.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, a náleží jí ta tak plná náhrada nákladů řízení. Náklady žalobkyně v odvolacím řízení představují náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady za právní zastoupení advokátem vypočtené z tarifní hodnoty 7 843,80 Kč, a to odměna za 2 úkony právní služby (odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne 2. 9. 2025) ve výši 1 500 Kč dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 5 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 za každý ze shora uvedených úkonů právní služby, 21% DPH ze shora uvedených částek (bez soudního poplatku), které je zástupce žalobkyně plátce, a to celkem 5 719 Kč.

18. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení delší lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod; místo k plnění náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně i soudem odvolacím bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.