o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 21. 12. 2021, č. j. 10 C 69/2021 – 116

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu, aby bylo určeno, že výhradními vlastníky (ve společném jmění manželů) pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], evidováno u [stát. instituce], [stát. instituce], jsou žalobci (výrok I.). Dalším výrokem (II.) vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku podali včas odvolání žalobci. V odůvodnění odvolání namítají, že vzhledem k tomu, že se žalovaný k prvnímu jednání bez omluvy nedostavil, mělo být ve věci rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. V projednávané věci pro nevydání rozsudku pro zmeškání, na podkladě tvrzení a důkazních návrhů uvedených v žalobě, nebyl žádný důvod. Pokud soud prvního stupně opřel své závěry o nedostatku dobré víry o zjištění, že přílohou kupní smlouvy, kterou žalobci koupili dům [adresa] postavený na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemek parc. č. st. [číslo] a pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek], v roce 2000, byla katastrální mapa s vyznačením nemovitostí a příslušné LV s uvedením nemovitostí, tak právní řád na nabyvatele neklade požadavek, aby porovnal přebírané nemovitosti s katastrální mapou. Přesto soud prvního stupně své rozhodnutí opřel právě o přesvědčení, že dobrá víra nabyvatelů je vyloučena přítomností výpisu z LV a katastrální mapy jako přílohami kupní smlouvy. Žalobci při koupi nemovitostí neměli důvod nedůvěřovat převodci, že dochází převodu jednoho funkčního celku, když oploceny byly kupované nemovitosti společně se sporným pozemkem. Přitom v době realizace uvedené transakce nebylo možné stav zápisu v katastru nemovitostí ověřit tak snadno, jako nyní, v důsledku dálkového přístupu do katastru nemovitostí. V terénu není patrná hranice mezi žalobci koupenými nemovitostmi a sporným pozemkem, právní předchůdce vše držel ve stejném rozsahu, původní vlastník je pasivní nejméně od roku 2000. Pokud je původní vlastník pasivní i procesně, tak dobrá víra žalobců je dána. Poměr výměry vydržovaného pozemku k výměře ostatních nemovitostí žalobců je akceptovatelný. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení vlastnického práva k předmětnému pozemku, mimo jiné i z důvodu jeho mimořádného vydržení, žalobci se ujali držby pozemku dne [datum], dne [datum] jej začal držet jejich právní předchůdce, tato vydržecí doba se započítává i žalobcům. K mimořádnému vydržení předmětného pozemku ze strany žalobců tak došlo ke dni [datum]. Pokud se soud prvního stupně zabývá otázkou vydržení, tak výhradně otázkou vydržení řádného, otázku mimořádného vydržení zcela pominul. Žalobci tak navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě zcela vyhoví.

3. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř., dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobci se žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] proti žalovanému domáhali určení, že jsou výhradními vlastníky (ve společném jmění manželů) pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], evidováno u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobu odůvodnili tím, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek] (dále též„ sporný či předmětný pozemek“) byl ke dni [datum], stejně jako další související nemovitosti, dům [adresa] postavený na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemek prac. č. st. [číslo] a pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek] (dále též„ nemovitosti či ostatní nemovitosti“) vlastnictvím společnosti [právnická osoba] v likvidaci, [IČO]. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi JUDr. [jméno] [příjmení], správkyní konkursní podstaty společnosti [právnická osoba] v likvidaci, jakožto prodávající a společností [právnická osoba], jakožto kupující, došlo k převodu vlastnického práva k ostatním nemovitostem ze společnosti [právnická osoba] v likvidaci na společnost [právnická osoba] Společně s předáním nemovitostí při první koupi a následně společně s předáním nemovitostí při druhé koupi se strany kupující vždy ujaly držby i sporného pozemku, který tvořil a stále tvoří s ostatními nemovitostmi jeden funkční celek. Již před okamžikem první koupě a dále po celou dobu až do současnosti je sporný pozemek připlocený k ostatním nemovitostem, v terénu nebyly a nejsou žádné známky nasvědčující tomu, že by sporný pozemek s nimi neměl být společně užíván. Držba sporného pozemku přešla spolu s ostatními nemovitostmi již první koupí, tedy již při první koupi sporný pozemek žalovaný nedržel, držba sporného pozemku přešla nejprve na [právnická osoba], a následně na žalobce. V dané věci žalobci nabyli vlastnictví ostatních nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne [datum], nemovitosti tvořily a tvoří jeden funkční celek se sporným pozemkem, byly pod společným oplocením, žádná faktická hranice mezi ostatními nemovitostmi a sporným pozemkem nebyla v terénu zřetelná. Jedná se o pozemky tvořící zahradu k domu [adresa] a to jako jeden ucelený funkční celek. Žalobci se faktické držby nemovitostí a sporného pozemku jako jednotného funkčního celku ujali dne [datum], a to na základě předávacího protokolu toho dne sepsaného. V omluvitelném omylu se tak žalobci ujali dne [datum] držby sporného pozemku, který následně drželi v dobré víře po dobu 10 let. S ohledem na tyto skutečnosti pak žalobci pozemek v režimu společného jmění manželů vydrželi. Pokud by žalobci nevydrželi pozemek na základě řádného vydržení, nepochybně jej vydrželi dne [datum] vydržením mimořádným.

6. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný, písemnosti mu byly doručovány na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel.

7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že kupní smlouvou ze dne [datum] prodala JUDr. [jméno] [příjmení], správce konkursní podstaty společnosti [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], společnosti [právnická osoba], [IČO], za kupní cenu 1 000 000 Kč, objekt bydlení [adresa], s parc. č. st. [číslo] o výměře 126 m2 – zastavěná plocha a pozemek parc. [číslo] o výměře 754 m2 Kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] koupili žalobci od prodávající společnosti [právnická osoba], [IČO], do společného jmění manželů dům [adresa] objekt bydlení stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře 126 m2 zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. [číslo] o výměře 754 m2 zahrada, za kupní cenu 3 100 000 Kč.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí soud prvního stupně zjistil, že součástí společného jmění žalobců je parc. č. st. [číslo] o výměře 127 m2, jejíž součástí je stavba [adresa] bydlení a dále pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 751 m2, nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce].

9. Dle výpisu z katastru nemovitostí je žalovaný zapsán jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 291 m2 zahrada, nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce].

10. Ohledáním na místě samém soud prvního stupně zjistil, že mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nejsou v terénu znatelné hranice, oba pozemky jsou podélně oploceny dřevěným plotem s betonovou podezdívkou.

11. Ze snímku z katastrální mapy, který byl přílohou kupní smlouvy ze dne [datum], kterou nabyli vlastnictví k ostatním nemovitostem žalobci, soud prvního stupně zjistil, že hranice pozemku parc. [číslo] jsou v této katastrální mapě zakresleny a jsou patrné.

12. Z výslechu žalobce b) při soudním jednání konaném dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že žalobci se dozvěděli o tom, že pozemek je psaný v katastru nemovitostí na žalovaného někdy před dvěma či třemi roky, neboť se začali objevovat kolem plotu lidi, kteří se začali doptávat, pak žalobci zjistili, že to exekutoři nabízejí v rámci exekuce, pak začali žalobci pátrat, co je toho důvodem a v čem je problém. Zjistili, že exekutorská kancelář [obec] se snaží nabídnout či prodat předmětný pozemek.

13. Na základě takto zjištěného skutkového stavu poté, co soud prvního stupně shledal, že na požadovaném určení mají žalobci naléhavý právní zájem, věc po právní stránce posoudil tak, že žalobci vlastnické právo k předmětnému pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] vydržet nemohli, neboť nemohli být, objektivně posuzováno, v dobré víře, že jsou jeho vlastníky, když přílohou kupní smlouvy ze dne [datum], kterou nabyli ostatní nemovitosti, byla jednak katastrální mapa, kde byly zcela jednoznačně patrné hranice sporného pozemku, stejně jako výpis z listu vlastnictví, který prokazoval vlastnické právo prodávajícího toliko k ostatním pozemkům. Součástí kupní smlouvy byl též znalecký posudek, kterým znalec ohodnotil ostatní nemovitosti a nikoliv pozemek sporný. Pokud by žalobci postupovali s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze v daném případě po nich požadovat, nemohli nikdy nabýt vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržením, z tohoto důvodu žalobu zamítl, aniž by posuzoval otázku vydržení mimořádného, jak v žalobě nastínili žalobci.

14. Jestliže soud prvního stupně žalobu zamítl, rozhodl správně.

15. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, který ani nebyl odvoláním žalobců napadán, tak zde odvolací soud odkazuje na důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně, popsané v odůvodnění napadeného rozsudku.

16. I odvolací soud má tak za prokázané, že kupní smlouvou ze dne [datum] JUDr. [jméno] [příjmení], správce konkursní podstaty společnosti [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], jakožto prodávající a společností [právnická osoba], [IČO], jakožto kupující, uzavřeli kupní smlouvu, na základě které kupující za kupní cenu 1 000 000 Kč nabyl objekt bydlení [adresa] s parc. č. st. [číslo] o výměře 126 m2 zastavěná plocha a pozemek parc. [číslo] o výměře 754 m2, nemovitosti nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané u [anonymizováno] úřadu v [obec] na [list vlastnictví].

17. Současně má odvolací soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], jako prodávající a žalobci v postavení kupujících uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, na základě které žalobci jako kupující nabyli dům [adresa] objekt bydlení, stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře 126 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 754 m2, vše zapsáno u katastrálního úřadu v [obec] na listu vlastnictví č. [rok] pro katastrální území a [územní celek], za kupní cenu 3 100 000 Kč. V článku 1 kupní smlouvy je uvedeno, že vklad vlastnického práva prodávajícího na základě kupní smlouvy ze dne [datum] byl zapsán s právními účinky vkladu ke dni [datum].

18. Z výpisu z katastru nemovitostí má odvolací soud za zjištěné, že součástí společného jmění žalobců je pozemek parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 127 m2, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení a pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 751 m2, nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je pak veden v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 291 m2 zahrada, nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce].

19. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] odvolací soud zjistil, že jako výlučný vlastník parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 126 m2 a parc. [číslo] zahrada o výměře 754 m2 byla k tomuto dni zapsána společnost [právnická osoba], [IČO]. Tento výpis z katastru nemovitostí, stejně jako snímek z pozemkové mapy, kde jsou zcela zřetelné hranice pozemku parc. [číslo] zahrada a znalecký posudek ze dne [datum], kterým došlo k ocenění na žalobce převáděných ostatních nemovitostí bez sporného pozemku, pak byly součástí kupní smlouvy ze dne [datum], kterou žalobci nabyli vlastnické právo k ostatním nemovitostem.

20. Z ohledání na místě samém má pak odvolací soud za zjištěné, že v současné době jsou pozemky parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] pod společným oplocením, pozemky jako celek jsou rovinaté, nejsou mezi nimi znatelné hranice.

21. Z výpovědi žalobce b) má odvolací soud za zjištěné, že předtím, než dne [datum] uzavřeli žalobci v postavení kupujících kupní smlouvu, na základě které nabyli ostatní nemovitosti, si byli nabývané nemovitosti prohlédnout, pozemky jako celek byly oploceny v současném rozsahu, tedy včetně sporného pozemku. Na pozemcích byly nálety, ty musely být odstraněny, stejně jako odpad, který se tam nacházel. Na pozemku se nebyli pořádně podívat, byl zarostlý kopřivami, v podstatě to bylo neprůchozí, jako džungle. To, že je pozemek psaný na žalovaného, se žalobci dozvěděli někdy před dvěma či třemi roky, začali se u plotu objevovat lidé, kteří se doptávali. Následně žalobci zjistili, že exekutoři nabízejí pozemek v rámci exekuce, začali po tom pátrat, zjistili, že pozemek nabízí k prodeji exekutorská kancelář [obec]. K pozemku není přístup jinak, než přes pozemek žalobců či přes pozemek souseda.

22. Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, se v prvé řadě zabýval otázkou řádného vydržení vlastnického práva žalobců k předmětnému pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí].

23. Dle ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

24. Dle ustanovení § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

25. S ohledem na tato ustanovení je namístě otázku oprávněné držby posuzovat dle obč. zák. účinného do 31. 12. 2013.

26. Dle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

27. Dle ustanovení § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

28. V poměrech obč. zák. oprávněná držba vyžadovala dobrou víru držitele, zakládající se na jeho omluvitelném omylu o existenci práva, nikoliv však platný právní titul, postačil právní titul putativní (domnělý).

29. Podmínkou oprávněné držby a vydržení vlastnického práva je, že se držitel omylem domnívá, že je vlastníkem držené věci a že jeho omyl je omluvitelný (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1462/2006).

30. Při hodnocení dobré víry je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1843/2000). Objektivně omluvitelný omyl není na překážku poctivé držbě dle obč. zák. (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2211/2000).

31. Judikatura pak připouští, že nebyla-li nemovitost uvedena ve smlouvě, neznamená to, že ten, kdo se omylem na základě této smlouvy chopil její držby, nemůže být za určitých podmínek jejím oprávněným držitelem (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3410/2011). Pokud jde pak o jednoznačné hledisko pro posouzení, jaký poměr ploch koupeného a skutečně drženého pozemku vylučuje dobrou víru nabyvatele o tom, že drží jen koupený pozemek, tak každý případ je třeba posoudit individuálně, oprávněnou držbu nelze vyloučit ani v případě, že výměra drženého pozemku dosahuje až 50 % výměry pozemku koupeného (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1594/2004).

32. Při posouzení dobré víry je třeba brát v úvahu všechny okolnosti, za kterých byla uchopena držba, v poměrech konkrétního případu nemusí být na překážku závěru o dobré víře, že se nabyvatel neseznámil s výměrou nabývaného pozemku ani okolnost, že nabyvatel nezkoumal nabývací tituly svých právních předchůdců či obsah katastrální mapy, jestliže nebyl dán žádný zvláštní důvod pro takový postup (usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 4138/2013).

33. [jméno] žalobci své vlastnické právo ke spornému pozemku odvozovali z kupní smlouvy uzavřené dne [datum], na základě které nabyli vlastnické právo k ostatním nemovitostem s tím, že společně s předáním těchto nemovitostí se též ujali i držby tohoto pozemku, který tvořil a stále tvoří s nemovitostmi jeden funkční celek.

34. Držiteli tohoto pozemku se přitom žalobci stali za situace, kdy součástí jimi uzavřené kupní smlouvy, dle tehdejší terminologie, byly celkem tři nemovitosti, a to dům [adresa], pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře 126 m2, na kterém tento dům stojí a dále pozemek parc. [číslo] o výměře 754 m2. V kupní smlouvě bylo jednoznačně uvedeno, že žalobci jako kupující kupují pozemky dva, to odpovídalo též údajům vypracovaného znaleckého posudku i výměrám uvedeným ve výpisu z katastru nemovitostí, jež byly přílohami kupní smlouvy. Současně přílohou kupní smlouvy byl snímek katastrální mapy, na kterém je jasně vidět, že od žalobci fakticky koupených nemovitostí je oddělen též sporný pozemek parc. [číslo] jaký je průběh jeho hranice. Pouhým prostým nahlédnutím do této katastrální mapy a porovnáním této katastrální mapy s výpisem z katastru nemovitostí a s textem kupní smlouvy muselo být žalobcům na první pohled zcela jasné, že nabývají fakticky pozemky o celkem podstatně vyšší výměře (o 33 %) a zcela jiného tvaru faktického oplocení, neodpovídajícího tomu, jak by mělo oplocení v případě, že by ohraničovalo pouze žalobci kupovaný pozemek parc. [číslo] zahradu, tvarově obklopovat.

35. Objektivně tak, se zřetelem ke všem okolnostem, nemohli být žalobci v dobré víře o tom, že kromě ostatních pozemků kupují též sporný pozemek, pozemek ve vlastnictví žalovaného o výměře 291 m2.

36. Měli-li žalobci možnost se seznámit s přílohami kupní smlouvy, s výpisem z katastru nemovitostí zachycujícím počet a výměru kupovaných pozemků, se znaleckým posudkem, který jasně deklaroval oceněním to, co skutečně žalobci kupují a se snímkem z katastrální mapy, který zřetelně určoval hranice žalobci kupovaných pozemků, je dobrá víra žalobců, jako jeden ze základních předpokladů vydržení jejich vlastnického práva k předmětnému pozemku vyloučena, řádné vydržení v poměrech obč. zák. nepřichází v úvahu, žalobci nikdy se zřetelem ke všem okolnostem nemohli být v dobré víře, že kupní smlouvou uzavřenou s prodávajícím dne [datum] zakoupili též sporný pozemek.

37. V tomto případě se odvolací soud zcela jednoznačně shoduje s úvahami soudu prvního stupně, obsaženými v odůvodnění napadeného rozsudku.

38. Jestliže však i odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem (§ 80 o. s. ř.), zabýval se současně i tím, zda v případě žalobců nemohlo dojít k mimořádnému vydržení tak, jak nyní upravuje ustanovení § 1095 o. z.

39. Dle ustanovení § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

40. Dle ustanovení § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

41. Dle ustanovení § 1096 odst. 2 o. z. při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

42. Dle ustanovení § 3066 o. z. do doby stanovené v § [číslo] se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

43. Dle výše citovaného ustanovení § 3066 o. z. je možné mimořádné vydržení dle o. z. počínaje dnem [datum].

44. Podmínkami mimořádného vydržení zakotvenými v ustanovení § 1095 o. z. jsou poctivá držba a čas dvojnásob dlouhý, než pro situaci řádného vydržení v případě nemovité věci, tedy v poměrech této projednávané věci 20 let.

45. K mimořádnému vydržení přitom nemůže dojít tehdy, pokud bude držiteli, v tomto případě žalobcům, prokázán nepoctivý úmysl.

46. Pojem nepoctivého úmyslu vylučující mimořádné vydržení je pojmem novým, který je třeba vyložit a aplikovat vždy v poměrech konkrétní věci.

47. Kvalifikace držby„ nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu, k naplnění takové držby postačí držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě úmyslné jednání, naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně vetřel v držbu svémocně, nebo se v ní vloudil potajmu nebo lstí anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. Podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele, držícího věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. Hodnocení úmyslu držitele je vždy individuální, vyloučení mimořádného vydržení přichází v úvahu tam, kde jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3387/2021).

48. Pokud se žalobci chopili faktické držby sporného pozemku domnívajíc se, i když objektivně nedůvodně, že jim k tomu svědčí právní titul, mohli se sami držby tohoto pozemku ujmout tehdy, kdy nastaly právní účinky vkladu jejich vlastnického práva k ostatním pozemkům, tedy ke dni [datum].

49. Ve světle výše uvedeného tak tuto držbu žalobců nebylo možné kvalifikovat jako učiněnou nikoliv v nepoctivém úmyslu, neboť právě z důvodu existence jimi uzavřené kupní smlouvy a toho, že sporný pozemek byl oplocen ve stávajících hranicích, bez toho, aby byl jakkoliv viditelně rozlišen, mohli žalobci subjektivně nabýt přesvědčení, že i tento pozemek právě kupní smlouvou ze dne [datum] nabyli. Při započtení vydržecí doby jejich právního předchůdce, od něhož ostatní nemovitosti žalobci koupili, kdy ten se stal vlastníkem těchto ostatních nemovitostí, s právními účinky vkladu ke dni [datum] (datum uzavření původní kupní smlouvy dne [datum] nemůže být rozhodným okamžikem pro vznik držby, tím jsou až právní účinky vkladu, kdy se kupující skutečně mohl domnívat, že vlastnické právo k převáděným nemovitostem nabyl), tak mohlo k mimořádnému vydržení sporného pozemku dojít ke dni [datum].

50. V návaznosti na tvrzení žalobce b), učiněné v jeho účastnické výpovědi, kdy ten k dotazu soudu, kdy se žalobci dozvěděli, že je pozemek v katastru nemovitostí psaný na žalovaného, odpověděl, že to není tak dlouho, snad dva nebo tři roky a že žalobci o věci začali pátrat poté, co zjistili, že exekutorská kancelář [obec] v rámci exekuce tento pozemek nabízí k prodeji, provedl odvolací soud přípustný důkaz usnesením soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., Exekutorský úřad Brno – město, ze dne 30. 8. 2019, č. j. 006 Ex 1390/05 – 425. Z tohoto usnesení zjistil, že jím byla nařízena další elektronická dražba na den [datum] v 11.00 hod.

51. V návaznosti na výpověď žalobce b), který výslovně při soudním jednání dne [datum] vypověděl, že žalobci seznali vlastnictví žalovaného ke spornému pozemku někdy před dvěma či třemi lety, je tak nepochybné, že o skutečných poměrech se žalobci museli přesvědčit již v průběhu roku 2019, a to právě v souvislosti s konanými dražbami sporného pozemku v rámci exekučního řízení vedeného proti žalovanému v postavení povinného.

52. V průběhu roku 2019 žalobci reagovali na to, že se ohledně sporného pozemku fakticky začalo něco dít, objevovali se, jak uvedl žalobce b), kolem jejich plotu lidé, kteří měli o nabízený pozemek v rámci exekuce zájem.

53. Jestliže se tedy žalobci dozvěděli v průběhu roku 2019, že nejsou vlastníky sporného pozemku, že ten je ve vlastnictví třetí osoby a že tedy tento pozemek drží neoprávněně, stalo se tak před uplynutím 20 leté vydržecí doby, jak uvedeno výše.

54. Pokud pak v průběhu roku 2019 žalobci objektivně seznali, že v rámci jejich oplocení stávajícího i původního, je zahrnut též sporný pozemek, jehož vlastníkem je třetí osoba, žalovaný, tak tímto okamžikem se jejich držba předmětného pozemku stala úmyslně nepoctivou (nemorální). Žalobci věděli, že svou držbou působí újmu vlastníku sporného pozemku, v tomto případě žalovanému.

55. Z tohoto důvodu tak odvolací soud dospěl k závěru, že ani podmínky mimořádného vydržení sporného pozemku v případě žalobců nebyly splněny, vznik jejich nepoctivého úmyslu, v řízení, v podstatě pokud jde o časové souvislosti, jimi samotnými tvrzený, existenci mimořádného vydržení dle ustanovení § 1095 o. z. vylučuje.

56. Pokud odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci nevydrželi své vlastnické právo ke spornému pozemku parc. [číslo] v obci a katastrálním území Nové Strašecí v důsledku řádného vydržení v poměrech obč. zák. ani v důsledku mimořádného vydržení v poměrech o. z., tak za procesní situace, kdy soud prvního stupně nepochybil ani ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, s poukazem na výše uvedené, rozsudek soudu prvního stupně v jeho věcně správných výrocích potvrdil (§ 219 o. s. ř.) jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

57. Pro úplnost pak musí odvolací soud poznamenat, že na těchto jeho závěrech nemůže změnit nic ani ta skutečnost, že žalovaný dlouhodobě sporný pozemek neužívá, když v průběhu soudního řízení nevyšel najevo žádný právní titul, na základě kterého by měl být o své vlastnické právo připraven.

58. Současně odvolací soud k další odvolací námitce podotýká, že rozsudkem pro zmeškání soud prvního stupně rozhodnout může, není ale jeho povinností tak učinit (§ 153b odst. 1 o. s. ř.).

59. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému náklady nevznikly.