o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 8. 9. 2021, č. j. 8 C 56/2020 - 186 ve znění usnesení ze dne 25. 3. 2022, č. j. 8 C 56/2020 - 200

1. Rozsudkem ve znění opravného usnesení uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. zamítl žalobu, aby bylo určeno, že nemovitosti: pozemek parc. [číslo] orná půda, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, které jsou zapsány v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], jsou zatíženy ve prospěch žalobce coby vlastníka souboru staveb dešťové kanalizace a dalšího právního nástupce žalobce coby vlastníka souboru staveb dešťové kanalizace věcným břemenem služebností inženýrské sítě, která zakládá žalobci, jakož i každému dalšímu vlastníku a/nebo provozovateli inženýrské sítě: a) právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit a provozovat na služebních pozemcích dešťovou kanalizaci a udržovat ji, b) právo vstupovat na služebné pozemky po nezbytnou dobu za účelem prohlídky nebo údržby dešťové kanalizace, přičemž rozsah služebnosti je stanoven a vyznačen v geometrickém plánu [číslo] který byl vypracován společností gea - geo s.r.o. a který byl ověřen úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] a potvrzen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum], ve výroku II. zamítl stejnou určovací žalobu ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] orná půda, parc. [číslo] orná půda, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] orná půda, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] orná půda, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] orná půda a parc. [číslo] ostatní plocha, které jsou zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], ve výroku III. zamítl totožnou určovací žalobu ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] orná půda, parc. [číslo] ostatní plocha, které jsou zapsány v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Dále soud prvního stupně rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalovaným do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právní zástupkyně na náhradě nákladů řízení částku 29 040 Kč ve vztahu k žalované 1. (výrok IV.), částku 29 040 Kč ve vztahu k žalovanému 2. (výrok V.), částku 25 020 Kč ve vztahu k žalovanému 3. (výrok VI.) a částku 25 020 Kč ve vztahu k žalovanému 4. (výrok VII.). Ve výroku VIII. rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit náklady státu ve výši 4 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Rakovníku.

2. Všechny dále uvedené nemovité věci se nachází v k. ú. a obci [obec].

3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání z důvodu, že soud prvního stupně nepřihlédl k žalobcem tvrzeným skutečnostem ani k jím navrženým důkazům, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a současně dle něj je řízení zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Má za to, že soud prvního stupně nesprávně přihlédl pouze k výpovědi svědka [jméno] [příjmení], u něhož je zřejmé, že na výsledku řízení má eminentní zájem, když v jiném řízení vystupuje jako účastník řízení. Soud prvního stupně nevzal v úvahu rozpory mezi výpovědí [jméno] [příjmení] v tomto řízení a v řízení, kde vystupoval jako účastník. Jednalo se o rozpory ohledně doby údajné realizace potrubí, ohledně použitého materiálu potrubí. Navíc výpověď tohoto svědka byla spolehlivě vyvrácena závěry znaleckého posudku ve spojení s výpovědí znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Nesouhlasí proto s názorem, že by naopak znalecký posudek a výslech znalce tuto svědeckou výpověď podporoval. Nesouhlasí ani s hodnocením soudu prvního stupně, že by znalecký posudek neprokázal období zhotovení předmětné části kanalizace. Nesouhlasí proto se zjištěním soudu, že by stavbu potrubí zrealizoval tento svědek. Naopak má za to, že znalec potvrdil, že předmětná část kanalizace byla zhotovena ve stejném období jako kanalizace v areálu. Pokud znalecké zkoumání nebylo provedeno na pozemcích žalovaných, pak jedině z důvodu, že k této prohlídce nebyla dána součinnost žalovaných. Pokud to soud prvního stupně považoval za nezbytné, měl možnost v rámci řízení požadovat doplnění znaleckého posudku a nařídit prohlídku na místě samém. Soud prvního stupně však tuto otázku neřešil a neavizoval, že by se jednalo pro toto řízení o podstatnou otázku. Nelze přičítat k tíži žalobce, že soud prvního stupně se na uvedenou skutečnost znalce nedotázal v rámci výslechu. Pokud soud prvního stupně nenařídil dopracování znaleckého posudku, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobce nesouhlasí ani se závěrem soudu, že žalobce neprokázal vlastnické právo k dešťové kanalizaci v areálu bývalého JZD. Kanalizace s ohledem na svoji funkci, svůj tvar a provedení musela být zhotovena v době okolo roku 1970, konkrétně při stavbě budov na pozemcích parc. č. st. [číslo], [číslo] a [číslo], novější část kanalizace pak byla umístěna na pozemcích parc. [číslo]. Vzhledem ke stavu dešťové kanalizace a jejího rozsahu je zjevné, že kanalizace je mimo jiné součástí odvodnění střech budov a pozemků v areálu bývalého JZD. V celém areálu není žádná stavební jímka či jiné zařízení, do níž by mohla dešťová kanalizace ústit a která by tak naznačovala, že celá kanalizace není zaústěna do místní vodoteče ([příjmení] potoka). Z toho je zjevné, že dešťová kanalizace je„ součástí staveb areálu žalobce a lze ji považovat za příslušenství těchto staveb (nemovitostí)“. V návaznosti na to pak žalobce odkazuje na ustanovení kupní smlouvy, podle níž žalobce nabyl do svého vlastnictví předmětný areál a tedy i předmětnou dešťovou kanalizaci, která je součástí staveb v areálu. Dále žalobce namítá, že soud prvního stupně nezjišťoval, zda dešťová kanalizace umístěná v areálu bývalého JZD a kanalizace umístěná na pozemcích žalovaných, je jedna stavba či dvě samostatné stavby, byť dle znaleckého posudku se jedná pouze o jednu stavbu. Ze shora uvedeného je patrné, že žalobce je vlastníkem předmětné kanalizace a tím také„ vydržitelem vlastnického práva kanalizace na pozemcích žalovaných, které je napojeno na potrubí z areálu ve vlastnictví žalobce“, což vyplývá z předloženého znaleckého posudku i z dodané technické zprávy a geometrického zaměření. Jedná se o jednotný systém kanalizace, kterým je srážková voda odváděna do vodoteče. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaní navrhli potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Odkázali na skutečnost, že ve věci bylo již rozhodnuto v totožné věci sousedních pozemků rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 4. 5. 2021, č. j. 10 C 57/2020 - 154 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2022, č. j. 19 Co 198/2021 - 211. Opačné rozhodnutí by pak bylo v rozporu se zásadou legitimního očekávání účastníků řízení. Dle žalovaných soud prvního stupně přesvědčivě i s ohledem na námitky žalobce odůvodnil, proč považuje svědeckou výpověď [jméno] [příjmení] za věrohodnou, když koresponduje i se závěry znalce o tom, že byla vybudována značně amatérsky a neodborně. Konkrétně uvedl, že vyústění do [příjmení] potoka je zcela amatérské (popsal chybné zakončení potrubí a absenci zpevnění břehu kolem ústí) a od hranice bývalého areálu JZD až k [příjmení] potoku by na takovém úseku měly být minimálně dvě revizní šachty (které jinak v areálu bývalého JZD jsou). Co se týče období zhotovení předmětné části kanalizace, znalec neprovedl ohledání potrubí vedoucí od hranice bývalého areálu JZD přes pozemky žalovaných až k ústí do [příjmení] potoka, a proto nemohl dojít k žádnému zjištění ohledně stáří této stavby. Znalec ohledal jen konec plastového potrubí ústícího do [příjmení] potoka, neměl tedy ani žádný podklad, na základě kterého by mohl dospět k závěru, kdy bylo potrubí postaveno. Znalec pouze prostě bez jakýchkoliv podkladů uvažoval o možné souvislé výstavbě, aniž by toto bylo podloženo. Žalobce přehlíží vyjádření znalce, že ani v areálu bývalého JZD nebylo potrubí stavěno stejně, neboť se zde nachází potrubí starší a novější, resp. různého stáří, že na kanalizaci nejsou připojeny veškeré stavby v bývalém areálu JZD (některé stavby mají svod dešťové vody jen na pozemek). Nelze proto učinit závěr, že by potrubí na pozemku žalovaných bylo zhotoveno stejně jako kanalizace v areálu bývalého JZD. Znalec uvedl, že kdyby potrubí kanalizace končilo u hranice bývalého areálu JZD, byly by pozemky žalovaných položené níže podmáčené. Tuto skutečnost uvedl právě svědek [příjmení] [příjmení] jako důvod umístění potrubí a to ještě předtím, než znalec vůbec takový názor vyjádřil a s tím souzní i vyjádření znalce o značně amatérském provedení, co se týče ústí do potoka či absence revizních šachet. Pokud je soudu prvního stupně vytýkáno nedoplnění znaleckého posudku, pak takové doplnění by bylo nadbytečné, neboť znaleckým posudkem nelze prokázat, kdo je vlastníkem stavby, tj. kdo jí v minulosti postavil a jaký byl dále vlastnický osud. Stav potrubí zjistitelný ohledáním a informace o tom, kdy stavba mohla být postavena, samo o sobě neprokazuje, kdo stavbu postavil a kdo je jejím vlastníkem. To, že je potrubí napojeno, neznamená, že bylo postaveno jako celek najednou a jedním stavebníkem. Žalovaní poukazují i na to, že znalec [příjmení] [příjmení] žalované nepřizval ke znaleckému úkonu ohledání a nevěděli o jeho provádění, a proto jej nemohli ani zhatit. Jednotlivé stavby, které by tvořily kanalizaci, jako provozně samostatný soubor staveb, mohou být dle judikatury ve vlastnictví různých osob a nemusí být samostatným či jediným předmětem občanskoprávních vztahů. Proto pokud se žalobce snaží prokázat, že na pozemcích v areálu bývalého JZD se nachází stavba potrubí dešťové kanalizace a na toto je napojeno potrubí vedoucí přes pozemky žalovaných, ještě neprokazuje, že by žalobce měl být vlastníkem stavby potrubí na pozemku žalovaných. Žalobce ani neprokázal, že on sám je vlastníkem stavby potrubí na pozemcích žalobce a na jiných pozemcích v bývalém areálu JZD. Ne všechny pozemky v areálu bývalého JZD (na nichž se potrubí dle zaměření žalobce nachází), jsou ve vlastnictví žalobce. Viz např. pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek], která jej nabyla od [anonymizováno] farnosti [obec]. Žalobce neprokazuje, že by byl vlastníkem všech pozemků v areálu bývalého JZD, na nichž se stavba kanalizace dle zaměření má nacházet. Žalobce nabyl kupní smlouvou jen některé z pozemků, které byly dříve oploceny jako bývalý areál JZD. Vzhledem k tomu, že stavby inženýrských sítí jsou samostatnými věcmi a tedy samostatným předmětem právních vztahů, nemůže žalobce dovozovat vlastnické právo k takové stavbě jen ze skutečnosti, že se některé části stavby potrubí nachází také na jeho pozemcích a že by měly sloužit pro odvod dešťových vod z jeho nemovitostí (některé nemovitosti jsou na něj připojeny). Nebylo prokázáno, že by žalobce byl vlastníkem celého vedení potrubí nebo že by stavba potrubí byla součástí či příslušenstvím jeho nemovitostí. Celé vedení potrubí v areálu bývalého JZD nemusí být nutně ve vlastnictví jedné osoby, neboť je ze zaměření evidentní, že je tvořeno větvemi stokových sítí a do nich zaústěnými přípojkami některých staveb. Z technického zaměření z [datum] je evidentní, že stavba neslouží pro odvod vody jen z nemovitostí ve vlastnictví žalobce v bývalém areálu JZD, ale slouží i pro odvod vody z jiných nemovitostí mimo areál bývalého JZD – pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek] (plocha komunikace a veřejného prostranství) a zřejmě dalších staveb ve vlastnictví jiných osob v jejich okolí na pozemku parc. č. st. [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Stavba potrubí tak bývalým areálem JZD pouze prochází (začíná mimo areál bývalého JZD) a jen některé stavby žalobce jsou na ni připojeny. V areálu bývalého JZD na něj nejsou napojeny jen nemovitosti žalobce, ale odvádí i vodu z plochy pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek] (viz body 282, 281, 280 a 279). Znalec se pak nemůže vyjadřovat k právním otázkám. Stavby inženýrských sítí (kanalizačních stok) jsou samostatnými stavbami a nejsou součástí pozemku, na kterém se nachází. Z pohledu práva je absurdní, aby s nemovitostí byla jako její příslušenství automaticky převáděna i kanalizace (stoková síť), do které je odvodnění stavby či pozemku zaústěno a která slouží pro odvod vody z několika nemovitostí různých vlastníků. Tato otázka byla již odvolacím soudem řešena. Sám žalobce nemá jasno, čím by kanalizace ve vztahu k jeho nemovitostem měla z pohledu práva být, zda součástí či příslušenstvím. Jelikož žalobce neprokázal, že je vlastníkem stavby kanalizace, nemohl ani vydržet věcné břemeno, jehož určení se žalobou domáhá.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích ustanovení § 212 věta první o. s. ř. v celém rozsahu podle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

6. Žalobce podal proti žalovaným žalobu, jíž se domáhal určení, že pozemky ve vlastnictví žalovaných jsou zatíženy ve prospěch stavby dešťové kanalizace ve vlastnictví žalobce služebností inženýrské sítě. Žalobce tvrdil, že získal vlastnické právo ke stavbě dešťové kanalizace na základě kupní smlouvy a právo služebnosti inženýrské sítě na základě vydržení, když ani právní předchůdce, ani žalobce nebyli nikdy v minulosti rušeni ve výkonu této služebnosti. Používání této kanalizace je v současnosti jediný způsob, jak odvádět dešťové vody z areálu.

7. Žalovaní s žalobou nesouhlasili s odůvodněním, že žalobce není ve věci aktivně legitimován, neboť není vlastníkem stavby potrubí na pozemcích žalovaných, kterou označuje jako dešťovou kanalizaci. Neprokázal, že by bylo zbudováno bývalým JZD nebo že by bylo součástí nebo příslušenstvím nabytých nemovitostí. Na výjezdové cestě z areálu JZD se hromadila dešťová voda, docházelo k podmáčení a rozbahnění hlavní cesty a hrozil odtok směrem do centra, proto byla výjezdová cesta upravena a pod ní bylo zhotoveno k zachycení a odtoku vody potrubí a na druhé straně přes cestu byla zhotovena vpust a šachta. Potrubí končilo na hranici areálu, čímž voda vytékala volně na sousední níže položené pozemky. Po revoluci byly pozemky vráceny soukromým vlastníkům. Pozemky byly podmáčené, což omezovalo jejich obhospodařování a neumožňovalo plynulý přejezd na jejich navazující pozemky. Proto [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zbudovali (načerno) někdy od roku 1992 do cca 1995 až k [příjmení] potoku svou prací a na své náklady stavbu potrubí k ochraně pozemků před působením vody vytékající z potrubí JZD. Potrubí je proto ve vlastnictví osob, které jej zbudovali. Jde pouze o jednoduchou stavbu, nelze do ní svádět vodu z plánovaného areálu žalobce. Dle žalovaných žalobce chce skrze určovací žalobu dešťovou kanalizaci teprve zřídit. Stavba umístěná pod povrchem pozemků žalovaných nemá atributy dešťové kanalizace, nesplňuje její normy. Pokud by šlo o dešťovou kanalizaci, která je vodním dílem dle § 55 odst. 1 zákona o vodách, ochrana by byla poskytována prostřednictvím tzv. zákonného věcného břemene dle § 59a zákona o vodách. Srážky lze svést do obecní veřejné dešťové kanalizace. Dále poukázali na to, že žalobce nikdy nebyl oprávněným držitelem práva odpovídajícího věcnému břemeni.

8. Soud prvního stupně učinil skutková zjištění z listinných důkazů, z výslechu svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a ze znaleckého posudku a výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z těchto důkazů učinil následující zjištění.

9. Zemědělské družstvo se sídlem v [obec] zastoupené předsedou družstva Ing. [jméno] [jméno] přenechalo [jméno] [příjmení] do užívání pozemky specifikované v bodě 1. dohody o dočasném užívání sdružených pozemků ze dne [datum] za účelem zemědělského využití (dohoda o dočasném užívání sdružených pozemků na čl. 96).

10. Vlastnictvím žalované 1. jsou mimo jiné nemovité věci - pozemek parc. [číslo] půda (evidována jiný výměra-pozn. odvolacího soudu), pozemek parc. [číslo] plocha, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k [datum]).

11. Vlastnictvím žalovaného 2. jsou mimo jiné nemovité věci - pozemek parc. [číslo] půda (v katastru již není evidován-pozn. odvolacího soudu, zřejmě součást parc. [číslo]), pozemek parc. [číslo] půda, pozemek parc. [číslo] plocha, pozemek parc. [číslo] půda, pozemek parc. [číslo] plocha, pozemek parc. [číslo] půda (v katastru již není evidován-pozn. odvolacího soudu, zřejmě součást parc. [číslo]), pozemek parc. [číslo] plocha (v katastru již není evidován-pozn. odvolacího soudu, zřejmě součást parc. [číslo]), pozemek parc. [číslo] půda a pozemek parc. [číslo] plocha, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]).

12. Spoluvlastnictvím žalovaných 3. a 4. jsou mimo jiné nemovité věci - pozemek parc. [číslo] orná půda (v katastru již není evidován-pozn. odvolacího soudu, dnes součást parc. [číslo]), pozemek parc. [číslo] plocha, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]).

13. Žalobce v postavení kupujícího uzavřel dne [datum] s Ing. [jméno] [příjmení], správcem konkursní podstaty [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno] – [jméno]“ nebo„ úpadce“) v postavení prodávajícího, kupní smlouvu, na základě které přešlo na žalobce vlastnické právo k nemovitostem v k. ú. a obci [obec] specifikovaných v čl. 1 [číslo] předmětné smlouvy spolu se všemi právy a povinnostmi, jakož i se zákonnými součástmi a příslušenstvím. V článku IV. žalobce prohlásil, že je seznámen se skutečným i právním stavem převáděných nemovitostí, a že je kupuje, jak stojí a leží (kupní smlouva na č. l. 14 – 17 včetně přílohy na č. l. 18 – 22). Celý areál je tvořen pozemky o výměře více než 100 000 m² a budovami, které se na těchto pozemcích nacházejí. Tyto budovy zaujímají plochu přes 10 000 m² (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 5, 10 – 11, 12 – 13, 24 – 26). Jedná se o veliký průmyslový areál (fotografie založené na č. l. 27 – 29).

14. Žalobce dopisem ze dne [datum] požádal žalované o poskytnutí součinnosti k potvrzení existence služebnosti inženýrské sítě potrubí dešťové kanalizace s tím, že vlastní v katastru [územní celek] řadu nemovitostí, které se vztahují zejména k areálu bývalého ZD [obec], když vlastní také stavby inženýrských sítí, které s vlastnictvím areálu souvisejí, konkrétně dešťové kanalizace. Trasa dešťové kanalizace vede mimo jiné pod pozemkem žalovaných, když trasa vedení je v přiloženém plánku označena pouze přibližně, neboť v současné době probíhá přesné zaměření sítí (žádost o poskytnutí součinnosti). Žalovaná 1. dopisem ze dne [datum] odmítla poskytnout součinnost (dopis ze dne [datum]). Součinnost odmítl dopisem ze dne [datum] i žalovaný 2.

15. [příjmení] [příjmení], narozen [datum] a [jméno] [příjmení], narozen [datum] v prohlášení ze dne [datum] uvedli, že z bývalého areálu JZD odtékala dešťová voda po povrchu pozemků parc. [číslo] dále směrem k [příjmení] potoku, což způsobovalo splavování ornice, podmáčení pozemků a jejich poškozování. Během 90. let po navrácení původních majetků na základě restitučního zákona jako soukromí vlastníci vybudovali pro ochranu pozemků a jejich odvodnění přes pozemky parc. [číslo] až k [příjmení] potoku potrubí, které je svedeno do [příjmení] potoka. Dnes se nachází někde v místech cesty. Stavba potrubí byla realizována svévolně na vlastní náklady, potrubí je v jejich vlastnictví, nepatří k areálu bývalého JZD. Vše budovali ve spolupráci, se souhlasem a plným vědomím sousedních vlastníků (prohlášení vlastníků k existenci potrubí na č. l. 48).

16. Z technické zprávy zpracované [jméno] [jméno] dne [datum] bylo zjištěno, že se jedná o komplexní kanalizační systém. Zaměřeno bylo více než 900 metrů. Část dešťové kanalizace, která je umístěna mimo areál bývalého ZD [obec], je vedena směrem k vyústění do [příjmení] potoka přes tyto pozemky k. ú. [obec]: parc. [číslo] přesné umístění kanalizace na jednotlivých pozemcích je vyznačeno na přiložené mapě. [ulice] kanalizace se nalézá i mimo bývalý zemědělský areál, na západě jde o body 277 až 274, na východě body 212 až 217 (technická zpráva ze dne [datum] včetně legendy a seznamu souřadnic na čl. 99).

17. Na fotografiích jsou zachycena místa, kde je umístěna kanalizační vpust v blízkosti areálu žalobce (fotografie na č. l 51 a 52, zdroj [webová adresa]). [ulice] veřejná dešťová kanalizace se nachází na pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví [územní celek] (informace o pozemku parc [číslo] v [katastrální uzemí]). Na foto (čl. 102 a 103) je pohled na svažující se pozemky žalovaných, pod nimiž je umístěno potrubí.

18. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], konkursní správce, uvedl, že od zpeněžení areálu z konkursní podstaty tehdejšího úpadce [právnická osoba], [IČO] uplynulo více než 13 let, tak si na detaily nevzpomíná. Nabyvatel tento areál získal v rámci výběrového řízení, cestou zpeněžení majetku konkursní podstaty tehdejšího úpadce, neboť předložil nejlepší nabídku. V této bývalé konkursní kauze byl jako druhý správce konkursní podstaty, když toho prvního zprostil soud funkce. Svědek byl osobně na prohlídce pozemku, a to při soupisu majetku. Veškerý majetek, který nabyvatel nabyl, byl prodán, jak stojí a leží, bez dokumentace, neboť původní vlastník ničeho svědkovi nepředal. Jestli u každého dešťového svodu byla kanalizace, neví, neboť to nepovažoval za rozhodné pro prodej (výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]).

19. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že v devadesátém roce převzal vlastní pozemky zpátky do užívání od družstva JZD, a postupně začal hospodařit. Zjistili, že jim tam stéká voda z areálu JZD, neboť je tam přírodní spád. Splachovalo jim to ornici. V té době pracoval u„ silnic“, kde likvidovali mostky a kde ty roury byly, tak požádal ředitele, jestli si je může brát, že by je zdělal na ten příkop, aby jim to nebralo vodu. Navozil je do toho příkopu a postupně se to dělalo. Nebylo to naráz, asi 4 – 5 let. Kolem 92 nebo 93 roku s tím začali. Dělal to on a někdy mu okolo pomáhal pán [příjmení]. Začali napojovat za plotem areálu JZD. S JZD se vůbec nebavil, zda tam může potrubí umístit, protože byli v rozkladu, ale měl souhlas vlastníků pozemků, přes které bylo potrubí vedeno. Např. paní [příjmení] byla šťastná, protože tehdy hodně pršelo a měla zaplavenou zahradu. Majitelé pozemků šli svědkovi na ruku a pomáhali mu, co šlo. Potrubí zhotovil z betonu až do potoka, ale okolo roku 2016, došlo k podemletí poslední části potrubí, které následně vyměnil za plastové (výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

20. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že Předmětem znaleckého posudku je zdokumentovat stav kanalizace v areálu v obci [obec]. Dále, že konstrukcí určenou k znaleckému zkoumání je stávající kanalizace pro odvod srážkových vod. Kanalizace začíná na komunikaci u parcely p. [číslo] (správně st. [anonymizováno]) v obci [obec], okres [okres]. Prochází bývalým zemědělským areálem a přes několik dalších soukromých pozemků je zaústěna do místní vodoteče – [příjmení] potoka. Jedná se o gravitační kanalizaci, která odvádí většinu srážkových vod, zejména z budov a střech bývalého areálu. Kanalizací protéká malé množství vody (i když šetření bylo prováděno po delším období beze srážek v oblasti). Chemický rozbor vody prováděn nebyl. Po řadě sond ručním odkopáním byly odkryty trubky kanalizace a tato byla geodeticky zaměřena. Výjimkou byla pouze část v místě pozemků žalovaných, kde kopané sondy prováděny nebyly. Kanalizace musela dle své funkce, svého tvaru a provedení být provedena v době kolem roku cca 1970, při stavbě budov na pozemcích p. [číslo]. Její patrně novější část (cca v řádech let od roku 1970) je umístěna na pozemcích p. [číslo]. Kanalizace je tedy mj. součástí odvodnění střech sousedních budov a minimálně vyjmenovaných pozemků v areálu. V celém areálu není žádná stavební jímka či jiné (např. vsakovací) zařízení (stavba), která by alespoň naznačovala, že kanalizace není zaústěna do místní vodoteče. Na hranici pozemků žalobce a žalovaných nebyla provedena žádná kopaná sonda, která by prokazovala přímé pokračování kanalizace. Ovšem srážková voda se odvádí z relativně velkého území. Průměry potrubí (kanalizace v areálu z materiálu různého druhu jsou o průměru 300, 400 i 600 mm) jsou velké. Kanalizací proudila v době místního šetření voda, která byla potrubím sváděna do vodoteče. Pokud by potrubí nevedlo do vodoteče a končilo by v areálu, pak by to znamenalo provést poměrně velké vsakovací zařízení, zhruba o rozměrech stavby na p. [číslo]. Pokud by srážková voda přiváděná kanalizací nikam na pozemky žalovaných neproudila kanalizačním potrubím, zcela jistě by se to v místě projevilo velkým a trvalým podmáčením půdy, resp. odvodem srážkové vody z areálu po terénu žalovaných. Kanalizace pro odvod srážkové vody v areálu žalobce existuje a je stále funkční, i když v omezené míře (zanedbaná údržba). Vzhledem ke své funkci a době vzniku se jedná o vodní dílo cca 50 let staré. Kanalizace je zaústěna do [příjmení] potoka. Kanalizace odvádí srážkové vody nejen z areálu žalobce, ale i z jiných veřejných ploch (znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] na čl. 113 – 126).

21. Z výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znalec při zkoumání vyšel z geodetického zaměření a vlastních poznatků tzn., prohlídky areálu a tras kanalizace až k ústní do [příjmení] potoka a pořízené fotodokumentace. Jiné listinné důkazy nebo svědky v tom místě neměl. Podle kopaných sond znalec zjistil, že vlastní kanalizace je provedena tak, že začíná v ulici v majetku obce, před obytnými domy. Odtamtud kanalizace vedla přes areál bývalého JZD po spádu, který byl v tom terénu sice mírně upraven, ale spád tam byl směrem k [příjmení] potoku. Ověřil si podle vizuálního stavu vody, která byla na začátku té kanalizace i podle toho, co vytékalo do toho potoka, že se jedná o stejnou srážkovou vodu, měl za to, že v té horní části do této kanalizace byla částečně odváděna i kanalizace nikoliv přímo taková ta splašková toho nejhrubšího zrna, ale vypadalo to jako srážková voda a kanalizační z nějaké sprchy a pračky. Chemické rozbory neprováděl. Kanalizace je z části z betonových trub, z části z trub kameninových. Procházel i jednotlivé budovy, kde byla předtím ustájena zvířata, a zjistil, že septiková voda byla odváděna zvlášť a jámy jsou nespojené s částí srážkové kanalizace. Vlastní kanalizace, která odvádí srážkové vody z areálu, tak neodvádí všechny vody, protože některé střechy jsou odvodněny čistě jenom na terén. Kanalizace není komplexním řešení. Všechny sondy byly jenom v části toho vlastního areálu, nebyly provedeny na veřejných pozemcích před areálem a nebyly provedeny ani na pozemcích, které nepatří žalobci. Znalec dále konstatoval, že vyústění kanalizace do [příjmení] potoka bylo provedeno amatérsky, neboť správně by trubka měla být seříznutá a okolí by mělo být obezděno trvanlivě kamenem tak, aby nedošlo k erozi stěny vodního toku.

22. Obdobný spor se řešil v řízení před soudem prvního stupně pod sp. zn. 10 C 37/2020. Týkal se pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] náležejících do společného jmění manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

23. Na základě shora popsaných důkazů (výpovědi [jméno] [příjmení], čestného prohlášení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a znaleckého posudku a výpovědi znalce) soud prvního stupně učinil závěr, že [příjmení] [příjmení] (původní uživatel předmětných pozemků) kolem roku 1993 a v průběhu následujících cca 5 let zhotovil v délce od hranice pozemku parc. [číslo] až k [příjmení] potoku na své náklady záchytné potrubí, uložené mimo jiné pod povrchem pozemků ve vlastnictví žalovaných, a to k ochraně svých pozemků a odvodu imisních vod mimo jejich pozemky.

24. Tento skutkový stav soud prvního stupně za aplikace ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) posoudil podle ustanovení § 151o odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 5. 1996 a učinil závěry, že žalobce nenabyl vlastnické právo ke stavbě dešťové kanalizace ani na základě kupní smlouvy ze dne [datum], ani na základě vydržení vlastnického práva. Kupní smlouva ze dne [datum] totiž žádnou zmínku o pozemku žalovaných, případně o potrubí umístěném na některém z pozemků žalovaných, neobsahuje. Z předmětné kupní smlouvy nelze vyvodit kudy a přes jaké pozemky měla dešťová kanalizace v areálu bývalého JZD v době převodu vlastnického práva na žalobce vést. Tvrzení žalobce, že kanalizace umístěná na pozemcích žalovaných vznikla v 70. letech a musela být zbudována předchozím vlastníkem areálu, nebylo prokázáno. Naopak svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že potrubí na svůj pozemek, ale i na sousední pozemky, umístil on sám svépomocí a to k ochraně svých pozemků a odvodu imisních vod mimo pozemky, když se stavbou započal v roce 1993 a stavba trvala čtyři až pět let. Soud vyhodnotil výpověď tohoto svědka jako důvěryhodnou s tím, že vypovídal logicky uceleně a zároveň popsal, jak k zaplavování pozemků a splavování ornice došlo, shodně jako v řízení vedeném pod sp. zn. 10 C 37/2020 v rámci své účastnické výpovědi. Popsal tedy jev, který uvedl znalec ve svém posudku pro případ, že by kanalizace byla ukončena těsně za pozemky areálu JZD. Svědek [příjmení] [příjmení] tuto skutečnost uváděl ještě předtím, než znalec tuto hypotézu vyslovil, což rovněž svědčí o důvěryhodnosti jeho svědecké výpovědi. Závěr o tom, že kanalizace byla zhotovená svědkem [jméno] [příjmení], je nepřímo potvrzena i znalcem, když tento uvedl, že kanalizace je vybudována značně amatérsky. Oproti tomu znalecký posudek nepodpořil žalobce v jeho tvrzení o zhotovení sporné části kanalizace předchozími vlastníky areálu žalobce v 70. letech, neboť jak znalec uvedl, při svém závěru vyšel z toho, že budovy v areálu byly vybudovány v tomto období, pročež se zdálo znalci logické, že i v tomto období byla vybudována kanalizace. Svůj závěr sice podpořil prohlídkou kanalizace, čímž si potvrdil závěr o jejím stáří, nicméně takto učinil pouze v prostorách areálu, a nikoliv na sporných pozemcích. Ohledně vlastnictví ke stavbě potrubí na základě vydržení či ohledně vydržení služebnosti inženýrské sítě, dospěl soud prvního stupně k závěru, že k vydržení vlastnického práva či práva služebnosti nemohlo dojít, neboť nikdy neexistoval právní důvod, na základě kterého by se právní předchůdci žalobce, případně žalobce, mohli domnívat, že jim vlastnické právo k potrubí na pozemku žalovaných svědčí. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 595/2001, podle něhož k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni (dnes práva služebnosti) nestačí pouhé ústní sdělení převodce o tom, že s vlastnictvím nemovitosti je spojeno právo odpovídající věcnému břemeni, pokud se nabyvatel o existenci tohoto práva nepřesvědčí, neboť v takovém případě nemůže být nabyvatel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu toto právo náleží. Žalobce a jeho právní předchůdci tak nemohli být v dobré víře, že jim náleží právo služebnosti odpovídající dnes služebnosti inženýrských sítí.

25. Odvolací soud předně uvádí, že souhlasí s tím, že procesní podmínka naléhavého právního zájmu pro podání určovací žaloby ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. je dána s ohledem na ustálenou soudní praxi, že naléhavý právní zájem je dán tehdy, pokud by případný vyhovující výrok o určení věcného práva byl způsobilým podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí.

26. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci vyšel z výsledků dokazování soudu prvního stupně, tak jak je ve svém rozsudku tento správně popsal, a pro stručnost na jeho odůvodnění zcela odkazuje. Navrhoval-li žalobce doplnit dokazování doplněním znaleckého posudku ke zjištění stavebně technického stavu potrubí na pozemcích žalovaných a současně k vyvrácení výpovědi svědka [příjmení] o zhotovení potrubí svépomocí, odvolací soud uvádí, že s ohledem na níže popsané právní posouzení věci nepovažoval doplnění dokazování za nutné.

27. Ve vztahu k právnímu posouzení, zda žalobce je osobou oprávněnou z věcného břemene (služebnosti) v důsledku vydržení, odvolací soud shodně jako soud prvního stupně vycházel za použití ustanovení § 3028 odst. 1, 2 o. z. ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť rozhodné právní skutečnosti nastaly před [datum].

28. Podle ustanovení 151o odst. 1 obč. zák. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemeni lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

29. Co se týče právního posouzení věci, odvolací soud primárně upozorňuje na to, že předmětem řízení nebylo deklarovat existenci vlastnického práva k předmětné dešťové kanalizaci, ale deklarovat existenci věcného břemene (dnes služebnosti) inženýrské sítě k tíži pozemků ve vlastnictví žalovaných (jehož obsahem je právo oprávněné osoby zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést kanalizační vedení a provozovat je a udržovat), a to ve prospěch vlastníka takového kanalizačního vedení (dešťové kanalizace).

30. I kdyby žalobce prokázal, že se na základě kupní smlouvy ze dne [datum] stal jediným vlastníkem kanalizačního systému tak, jak byl tento zaměřen v technické zprávě ze dne [datum], neznamená to ještě, že se automaticky stal osobou oprávněnou z věcného břemene. Toto věcné právo by totiž muselo v době převodu vlastnictví ke kanalizačnímu systému již existovat (vzniknout některým ze zákonem předpokládaných způsobů), případně by muselo žalobci vzniknout po uzavření kupní smlouvy na základě vydržení.

31. V řízení nebylo tvrzeno, že by věcné břemeno mělo vzniknout jiným způsobem než vydržením.

32. Podle ustanovení § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

33. Podle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, je-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitosti.

34. Podle ustanovení § 134 odst. 3 obč. zák. do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

35. Podmínkami pro vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni je existence nemovitosti, která podle práva může být věcným břemenem zatížena, oprávněná držba práva odpovídajícího věcnému břemeni a uplynutí desetileté vydržecí doby a tyto podmínky musí být splněny kumulativně.

36. Dle konstantní judikatury k naplnění dobré víry nestačí, když tvrzené právo k nemovitosti bylo dlouhodobě vykonáváno, aniž vlastník nemovitosti jeho výkonu bránil, popřípadě, že bylo vykonáváno„ od nepaměti“. Nabyvatelovo přesvědčení o tom, že mu právo odpovídající věcnému břemeni náleží, že nejedná bezprávně, musí být podloženo důvodem opravňujícím k takovému přesvědčení, tedy okolnostmi svědčícími o poctivosti nabytí; právo odpovídající věcnému břemeni může být vydrženo na základě právního titulu, který bez dalšího sjednaná práva a povinnosti nezakládá, ale obecně vzato je způsobilý je založit (rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 5272/2009). Oprávněná držba práva odpovídajícího věcnému břemeni vychází z omluvitelného omylu ohledně existence právní skutečnosti (titulu), která má za následek vznik daného věcného práva. Taková držba se proto nemůže opírat o pouhou skutečnost, že obsah určitého práva je dlouhodobě fakticky vykonáván (rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 1417/2001).

37. Na základě shora uvedeného má odvolací soud za to, že základní podmínka pro vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni, a to oprávněná držba tohoto práva, nebyla naplněna, pokud žalobce odvíjel svou dobrou víru (případně svých právních předchůdců) v existenci tohoto věcného práva jen od jeho dlouhodobého výkonu, aniž by tvrdil způsobilý důvod k vydržení takového práva. I kdyby se tedy žalobce stal na základě kupní smlouvy z [datum] vlastníkem předmětného kanalizačního vedení, nebylo by možné existenci věcného břemene (služebnosti) deklarovat vzhledem k tomu, že podmínky pro jeho vydržení nebyly naplněny.

38. Nad rámec odvolací soud uvádí, že souhlasí se soudem prvního stupně, že k převodu vlastnictví k předmětnému kanalizačnímu vedení nemohlo dojít ani na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (jakožto součásti či příslušenství nemovitostí, které byly předmětem této kupní smlouvy) ani na základě vydržení. [ulice] kanalizace je samostatnou věcí v právním slova smyslu (§ 2 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů) a již proto nemůže být součástí staveb či pozemků ve vlastnictví žalobce, neboť věc, která je součástí věci jiné (hlavní), není samostatnou věcí v právním slova smyslu (§ 120 odst. 1 obč. zák.). K součásti věci nelze odděleně uplatňovat vlastnické právo. Samostatnou věcí je však příslušenství. Dle ustanovení § 121 odst. 1 obč. zák. jsou příslušenstvím věci, které náleží vlastníku hlavní věci a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí užívány (slouží konkrétní hlavní věci). Bez ohledu na to, kdo předmětný kanalizační systém, případně jeho části, vybudoval s vůlí mít jej pro sebe (aby ho vlastnil), je z technické zprávy zřejmé, že daný systém nesloužil výlučně pro svod dešťové vody z pozemků a staveb ve vlastnictví žalobce umístěných uvnitř areálu bývalého JZD, ale i pro odvodnění jiných pozemků a staveb mimo tento areál se nacházejících (viz závěry znaleckého posudku a body 277 až 274 představující západní část sítě a 212 až 217 představující východní část sítě dle technické zprávy ze dne [datum]) a jako taková nemůže sloužit výhradně jako příslušenství ke společnému užívání s budovami a pozemky ve vlastnictví žalobce. Jelikož kanalizační systém nepředstavuje ani součást ani příslušenství převáděných staveb a pozemků, nemohlo vlastnictví k němu přejít na základě kupní smlouvy ze dne [datum], pokud nebyl výslovně jako samostatný předmět převodu v této smlouvě označen. Žalobce pak nemohl nabýt vlastnické právo ke kanalizaci ani na základě vydržení, když žalobce při uchopení držby (v souvislosti s kupní smlouvou) nemohl být ve smyslu ustanovení § 130 obč. zák. v dobré víře, že mu tato samostatná věc v celém rozsahu patří, když žalobce ani neznal rozsah a umístění této kanalizace (i mimo areál bývalého JZD), kdy nebyl vlastníkem všech pozemků uvnitř tohoto areálu a kdy se při běžné opatrnosti mohl s průběhem tohoto vedení seznámit.

39. Na základě shora vyložených důvodu odvolací soud zamítavé výroky I., II. a III. jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

40. Věcně správnými shledal odvolací soud i výroky o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a o náhradě nákladů řízení státu. Žalovaní byli ve věci procesně úspěšní, a proto jim náleží náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Co do struktury a výše přiznané náhrady odvolací soud odkazuje na správné odůvodnění napadeného rozsudku. Státu bylo správně přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil v souvislosti s vyplaceným svědečným a znalečným, vůči procesně neúspěšnému žalobci podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř. i v nákladových výrocích IV., V., VI., VII. a VIII.

41. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaní byli ve věci zcela úspěšní. V této fázi řízení jim vznikly náklady za společné zastoupení advokátkou ve výši 21 670 Kč sestávající z odměny za společné úkony právní služby při zastupování čtyř osob, tj. z odměny za 8 úkonů právní služby (vyjádření k odvolání, účast při odvolacím jednání) po 2480 Kč podle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b) snížené podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, z náhrady hotových výdajů po 300 Kč ke každému společnému úkonu právní služby (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1610/2014) podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu - 600 Kč, z náhrady za ztrátu času cestou k soudu a zpět do sídla advokáta čtyři půlhodiny po 100 Kč podle ustanovení § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu - 400 Kč, z jízdného ve výši 830 Kč ([obec] - [obec] a zpět 120 km při průměrné spotřebě 4,7 l [číslo] km dle VTP, při ceně nafty 47,10 Kč dle vyhlášky a sazbě základní náhrady 4,7).

42. Žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovaným náhradu nákladů odvolacího řízení v obecné pariční lhůtě tří dnů podle ustanovení § 160 dost. 1 věty před středníkem o. s. ř., k rukám advokátky žalovaných podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.