o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a doplňujícímu rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. Okresní soud Praha - západ (dále jen soud I. stupně) rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] tak, že se určuje, že jsou žalobkyně a žalovaný podílovými spoluvlastníky, každý s podílem o velikosti ideální poloviny, těchto nemovitých věcí: pozemku p. č. st. [číslo], pozemku

p. [číslo] pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] (výrok I). Dále rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů 38798 Kč, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok II). Následně rozhodl doplňujícím rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] tak, že se určuje, že jsou žalobkyně a žalovaný podílovými spoluvlastníky, každý s podílem o velikosti ideální poloviny, stavby čp [číslo], rodinný dům, který stojí na pozemku p.č.st. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec]. Tato stavba je zapsána u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví].

2. Z odůvodnění rozsudku se podává, že žalobkyně se po změně žaloby domáhala určení práva uvedeného ve výroku rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že smlouva o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem z [datum] nebyla uzavřena platně. Žalobkyně jednala pod nátlakem žalovaného, její vůle nebyla svobodná, a nebyly dohodnuty podstatné náležitosti smlouvy. V den uzavření došlo k vyostřené hádce účastníků, žalovaný na ni vyvinul nátlak, pod nímž zřejmě žalobkyně podepsala, aniž by bral ohled na to, že chtěla o obsahu smlouvy vyjednávat. Žalovaný smlouvu ve zlé víře doplnil v části první splátky vypořádacího podílu. Právní zástupkyně žalobkyně kontaktovala právního zástupce žalovaného za účelem dalšího jednání. Komentáře připojené ke smlouvě vylučují finální dohodu nad podstatnými náležitostmi smlouvy. Právní zástupkyně žalobkyně zdůraznila potřebu vyvázat žalobkyni z hypotéčního úvěru; dodnes se tak nestalo, ačkoli již žalobkyně zapsaným vlastníkem není. Žalobkyně smlouvu vytiskla na pokyn žalovaného, přičemž měla za to, že podstatné jsou komentáře její zástupkyně. Žalobkyně popírala, že by obdržela 200 000 Kč dne [datum]. Je pravdou, že žádala po žalovaném peníze, protože ji odstřihl od bankovního účtu. Pokud jde o výplatu z [datum], nakonec akceptovala její započtení na vypořádací podíl. Komunikace účastníků z [anonymizována dvě slova] a z [anonymizováno] nesvědčí o zhoršení vztahů; žalobkyně byla stále ochotna vyjednávat. Dle žalobkyně jsou v dohodě problematické především dvě otázky, a to splatnost vypořádacího podílu a vyvázání žalobkyně z hypotečního úvěru. Žalovaný žalobkyni vyplatil celkem 1,3 milionu Kč.

3. Žalovaný namítal, že zákon konkrétní podobu smlouvy nestanoví; je vedlejší, jestli jde o čistopis, nebo pracovní verzi. Současný postup žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně podepsala smlouvu svobodně, žalovaný jejím námitkám vyhověl, návrh připravila sama žalobkyně. Komentáře na sebe navazují a obsahují shodu. Podpisem smlouvy žalobkyně potvrdila přijetí 500 000 Kč. Později žalovaný zaplatil ještě 1 000 000 Kč. Žalovaná chtěla peníze, žalovaný chtěl mít jistotu, proto žalobkyně návrh smlouvy vytiskla, podepsala, odešla na poštu pro ověření podpisu, ale vrátila se s tím, že mají zavřeno. Následně jí žalovaný poslal peníze. Protože žalobkyně odmítla později podpis ověřit, nezbylo než pravost ověřit znaleckým posudkem. Pokud zástupkyně žalobkyně navrhla 20. října úpravu smlouvy, přesahovala původní rámec. Závaznost dohody potvrdila žalobkyně přijetím peněz. Vzájemná dohoda účastníků, proběhnuvší

po uzavření dohody, potvrzuje konsensus, nikoli nátlak. Jde-li o vyvázání žalobkyně z hypotéčního úvěru, zastavila žalobkyně tento krok podáním žaloby. Úvěr splácí jen žalovaný. Ustanovení § [číslo] na věc nedopadá, protože smlouva vznikla písemnou akceptací. Rozhodují okolnosti po uzavření smlouvy, kdy si žalobkyně peníze nechala; na smlouvu je třeba hledět podle ustanovení § 574 občanského zákoníku jako na platnou. Otázka vyvázání z hypotečního úvěru v dohodě řešena je, a to v čl. 4. Žalovaný vyhověl žalobkyni i ohledně rychleného splácení. Ani v této otázce nejde o podstatnou náležitost smlouvy. Žalovaný rovněž upozorňoval na oddělitelnost případně neplatné části smlouvy od platné.

4. Soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem už jen z důvodu zápisu spoluvlastnictví do katastru nemovitostí, ale i z dalších důvodů (významné majetkové hodnoty, které jsou předmětem spoluvlastnictví; nedořešené vztahy s bankou), pro něž bylo třeba postavit právní otázku najisto.

5. Dále z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně vyplývá, že z provedeného dokazování tento zjistil, že účastníci byli k [anonymizována dvě slova] [rok] zapsáni jako vlastníci v režimu SJM těchto nemovitých věcí: rodinný dům [adresa], stojící na pozemku p.č.st. [číslo], v k. ú. [obec] u [obec]. Ke stavbě a ke dvěma pozemkům bylo zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch [právnická osoba] pro zajištění 5,94 mil. Kč příslušenstvím. Dále byli účastníci zapsáni jako podíloví spoluvlastníci, každý s podílem ideální poloviny, k pozemku p.č.s.t. [číslo], na němž stojí dům čp [číslo], a dále k pozemkům p. [číslo] p. [číslo]. Stavba sice byla v katastru nemovitostí zapsána v režimu společného jmění účastníků, nicméně mezi účastníky je nesporné, že ji nenabyli do společného jmění, nýbrž do podílového spoluvlastnictví, každý s podílem ve výši ideální poloviny, a to za trvání manželství.

6. Zástupkyně žalobkyně se [datum] obrátila na zástupce žalovaného a zmiňovala nutnost souhlasu banky pro nakládání s podíly na nemovitostech a převzetí závazku. K tomuto datu bylo vypořádání spoluvlastnického podílu předběžně navrženo jako sedmileté a bez jakékoli garance. Zástupce žalovaného jí odpověděl, že s bankou bylo již jednáno a obratem jí zašle bankovní požadavky; zároveň se dotazoval, jak by si žalobkyně zajištění představovala, včetně toho, zda má k návrhu dohody nějaké další připomínky. Dne [datum] napsala zástupkyně žalobkyně zástupci žalovaného, že se jí jako nejúčelnější jeví jednání se samotnou bankou. Dne [datum] jí zástupce žalovaného zaslal revizi dohody ve formě sledování změn, přičemž uvedl, že na její reakci závisí také další postup ohledně jednání s bankou. Žalovaný odeslal žalobkyni [datum] email svého zástupce, v němž uvádí, že posílá vyčištěnou dohodu v poslední verzi bez komentářů s doplněným číslem účtu manželky a upravenou splatností první splátky vypořádacího podílu. Dále též uvádí, že návrh na vklad zašle brzy. Zástupkyně žalobkyně dne [datum] zaslala právnímu zástupci e-mail, kde omluvila zdržení zvažováním různých možností a přílohou mu zaslal další upravený návrh dohody.

7. [právnická osoba] informovala žalovaného o podmínkách převzetí závazku, podle kterých by bylo třeba doložit vyplněný formulář a žádost, osobní doklad, výpisy z účtu, rozvodový rozsudek a rozsudek o stanovení výživného, nabývací titul k nemovitosti a majetkové vypořádání, dále také výpis z LV. Tuto zprávu přeposlal následně zástupce žalovaného zástupkyni žalobkyně.

8. Účastníci podepsali dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dne [datum], v níž jsou zobrazené komentáře jejich zástupců k určitým pasážím; úředně ověřený je pouze podpis žalovaného. Předmětem dohody je nabytí vlastnického práva žalovaným ke shora uvedeným nemovitostem, přičemž vypořádací podíl byl sjednán na 4 000 000 Kč pro žalobkyni, s rozložením do splátek, které jsou vyplněny ručním písmem. Změny a komentáře ve smlouvě: v čl. 3 žalobkyně nesouhlasila s tím, že by žalovaný financoval výstavbu rodinného domu ze svých výlučných prostředků, přičemž uvádí, že tato informace odporuje skutečnosti a dříve projevené vůli obou účastníků, neboť výstavba byla financována z jejich společného úvěru; dle žalovaného však veškeré splátky úvěru a náklady nad jeho rámec hradil pouze žalovaný a nesplacenou část hodlal převzít; úpravu žalobkyně však i tak akceptoval. Účastníci nebyli dohodnuti též na vypořádacím podílu, když žalobkyně v dohodě vymazala [číslo listu] [číslo] s komentářem, že rozložení vypořádání do sedmi let nebylo s ohledem na potřeby žalobkyně a nezletilých dětí přípustné; uvedla, že nesouhlasí s podmínkami zrychlené výplaty ve lhůtě 180 dnů v případě, že by kupovala nemovitost, protože se zde sjednává vrácení výplaty, nebude-li tato použita na sjednaný účel; v takovém případě totiž měla žalobkyně prostředky do sedmi dnů žalovanému vrátit, což, jak uvedla, nemůže garantovat. Žalovaný reaguje, že stávající bankovní úvěr bude vyplacen, a pokud jde o zrychlené vyplacení žalobkyně, změnil splatnost na 60 dnů, a také navrhl, aby si žalobkyně danou pasáž naformulovala. Žalobkyně následně navrhla, aby byla zjištěna cena nemovitostí posudkem, anebo aby byly převedeny do jejího vlastnictví. Dále se žalobkyně dotazuje, na předčasné splacení úvěru a na možnost jiných záruk. Žalobkyně odeslala [datum] ve 21:51 hod. na adresu [email] email své zástupkyně z 11. října t.r., v němž jsou obsaženy připomínky k dohodě.

9. Žalovaný nechal vypracovat znalecký posudek na pravost podpisu žalobkyně na předmětné dohodě, přičemž znalec dospěl k závěru, že podpis je pravý.

10. Žalovaný informoval svého zástupce [datum], že žalobkyně tiskla smlouvu ve 14:20 a on jí v 15:00 poslal peníze; ke zprávě připojena kopie obrazovky internetové historie, kde je v uvedených časech navštíven email a následně online bankovnictví [anonymizováno]. Téhož dne od 15:29 do 15:50 účastníci komunikovali prostřednictvím zpráv, kdy žalobkyně uvedla, že podá návrh na rozvod, aby byla celá věc již vyřešena, a také vyjádřila, ať si žalovaný nemovitost nechá a ať je z ní žalobkyně odepsána. Vzájemná komunikace mezi účastníky ze dne [datum] je vedena v přátelském duchu. Žalobkyně psala žalovanému, že uklízí, a že„ to tam“ bude mít čisté.

11. Dne [datum] byl ke [stát. instituce] podán návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného k ideálnímu spoluvlastnickému podílu ve výši ½ na předmětných nemovitostech, a to na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum]. Katastrální úřad provedl dne [datum] vklad do katastru nemovitostí podle předmětné dohody. Žalobkyně se [datum] dostavila na Katastrální pracoviště Praha-západ a uznala, že podpis na předmětné dohodě ze dne [datum] je jejím vlastním podpisem. Protokol o tomto uznání však není žalobkyní podepsán.

12. Sberbank CZ sdělila žalobkyni, že z důvodu nedoložení dokumentů a dlouhodobé neaktivity byl požadavek na převzetí hypotečního úvěru ukončen; pokud by byl zájem pokračovat, bude třeba podat novou žádost.

13. Dne [datum] navrhovala žalobkyně smírné řešení sporu s tím, že dle ní je hodnota nemovitostí 25 000 000 Kč, vypořádací podíl tak činí 12 500 000 Kč. Z této částky by bylo žalobkyni vyplaceno 6 000 000 Kč a zbývající část by mohl žalovaný použít na nákup nemovitosti přímo do vlastnictví nezletilých dětí; spolu s tím by byla vzata zpět tato žaloba, přičemž náklady řízení by si každý nesl vlastní. Žalobkyně si nechala vypracovat odborné vyjádření na tržní cenu předmětných nemovitostí, přičemž byla zjištěna cena 25 000 000 Kč.

14. Z výpovědi žalobkyně soud I. stupně zjistil, že vztahy mezi účastníky byly vypjaté, žalovaný jí sprostě nadával a vyhazoval ji z domu. V předmětný den na ni naléhal, že pokud dohodu nepodepíše, tak jí nezůstane nic. Žalobkyně proto odešla k manželům [příjmení]. Není si jistá, zda dohodu podepsala, a pokud ano, takto bylo v slzách a v zoufalství, přičemž tomu byly přítomny i děti. Sdělila mu přitom, že se smlouvou nesouhlasí, i když je pravdou, že jí vytiskla. Téhož dne spolu jednali i formou SMS a telefonicky. Žalobkyně psala tak, jak psala, protože byla rozhořčená a vysílená. Význam jednotlivých zpráv si už nepamatuje, neboť je psala v silných emocích. [jméno] hádku považovala za nátlak, neboť jí žalovaný nadával před dětmi, musela se před ním zamykat, házel s ní apod. Byla zoufalá a chtěla už s dětmi odejít. O zápisu žalovaného do katastru se dozvěděla až [datum]. Dopis z katastru jí byl doručen do [obec], ač šest týdnů bydlela u svých rodičů a žalovaný jí zaslal fotografii zásilky až [anonymizována dvě slova]. Za účelem ověření podpisu ji nikdy nekontaktoval, jen ji 14. října vyzval, aby zapojila svou zástupkyni do řešení věci. Odmítá, že by rozhazovala peníze; užila by je na pořízení bydlení. Výplata ve 4 až 7 letech je moc dlouhá, nepřijatelná. Žalobkyně popírala, že by jí žalovaný [datum] zaslal 200 000 Kč; dostala od něho 13. října 100 000 Kč, a [datum] 1 000 000 Kč. Peníze si nechala, protože žalovaný tvrdil, že se vypořádává, a protože potřebovala zařídit bydlení pro sebe a pro děti, a také další potřeby. Zda informovala zástupkyni o tom, že dohodu podepsala, si není jistá. Co se týče údajného odchodu na poštu, na poštu nešla, šla pouze k manželům [příjmení]; z domu odcházela po čtvrté hodině. Co se týče obsahu dohody, žalobkyně nesouhlasila se vším; jednak jí vadila ta léta pro vyplacení a jednak nabízela, že žalovaného vyplatí ona. Částku 4 milionů na vypořádání tehdy nerozporovala, neboť jejím hlavním cílem bylo věc ukončit, nesčetněkrát přitom žalovanému nabízela, že jej vyplatí ona.

15. Žalovaný se k výpovědi žalobkyně vyjádřil tak, že tato opustila o své vůli domácnost až v listopadu 2020. Vztah se jim rozpadl z důvodu její nevěry. Náklady na její novou domácnost hradil i on, protože kupoval spotřebiče a přispěl na vybavení dětských pokojů. Není pravdou, že by žalobkyni před dětmi nadával. Naopak žalobkyně se často k němu chovala agresivně a sprostě. Co se týče částky na vypořádání, žalobkyně původně nechtěla ničeho, když sama uvedla, že do domácnosti nic nevnesla a navíc byla žalovanému nevěrná, nicméně on jí nabídl 4 miliony korun, aby neodešla na prázdno.

16. K vyjádření žalovaného se vyjádřila žalobkyně, že ještě v roce 2013 pracovala, měla stavební spoření 260 000 Kč, které bylo použito na stavbu předmětných nemovitostí, dále zaslala žalovanému 220 000 Kč, které měla od svých rodičů a poté dalších 80 000 Kč. S žalovaným žili 10 let odděleně, on jí byl též nevěrný. Žalobkyně byla agresivní pouze v návaznosti na chování žalovaného.

17. Po právní stránce posuzoval soud I. stupně věc podle ustanovení § 1726 občanského zákoníku. Uvedl, že žalobkyně si při kontraktaci vymínila vyřešení vyvázání z hypotečního úvěru. Tento svůj požadavek uvedla i v komentáři v podepsaném znění dohody, kde je sice u komentáře k čl. 4. uvedeno„ pouze“, že požaduje informaci ohledně aktuálního stavu, nicméně ve spojitosti s předchozí emailovou komunikací je zjevné, že se jedná pro ni o esenciální náležitost. Tento závěr podporuje i další komentář žalobkyně, a to k čl. 4. (resp. 4.1. po přečíslení), kde uvádí, že je namístě jednat s bankou, aby bylo vyvázání z úvěru skutečně garantováno a následně se zde též dotazuje, jaká je aktuální situace, než přistoupí k jiným zárukám. Ani žalovaný nevěděl, jak bude vyvázání docíleno, když v komentáři k čl. 4. odpovídá, že„ s největší pravděpodobností“ bude situace řešena vyplacením stávajícího úvěru. Ze samotného znění komentářů k dohodě se podává, že tato otázka nebyla nikdy dořešena, což ostatně potvrzuje též skutečnost, že v současné době je žalobkyně obligačně zavázána, nemovitosti již podle zápisu v katastru nevlastní.

18. Trvání na vyvázání z úvěru je racionální, neboť se žalobkyně nachází v nevýhodné situace, kdy jí z úvěru plynou pouze povinnosti a zatěžuje ji pro případné další úvěrování. Skutečnost, že se v podepsané verzi žalovaný zavazuje zajistit, že nebude žalobkyně povinna ničeho hradit, představuje ujednání, jež nemá účinky vůči třetím osobám. Na tuto skutečnost žalobkyně v podepsané verzi upozorňuje. Pokud se tedy žalovaný domáhal aplikace výkladu, že podpisem vše žalobkyně pokryla a že se zde žádný disens neobjevuje, je skutečnost obrácená. Z komentářů se podává, že smlouva nebyla v této otázce hotová.

19. Co se týče„ turbo splácení“, žalobkyně v komentáři k čl. 4 uvádí, že nemůže garantovat dodržení lhůt při nesplnění podmínek. Jinými slovy uvádí, že takovou povinnost nemůže splnit. Hned v následujícím komentáři uvádí, že neakceptuje účelovou vázanost vyplacení vypořádacího podílu. Je pravdou, že žalovaný sice navrhuje žalobkyni, ať dané ustanovení přeformuluje, ta to však neučinila. Nelze přitom z tohoto dovodit, že mlčení znamená souhlas, když žalobkyně výslovně uvedla, že s daným ujednáním nesouhlasí.

20. Obě náležitosti (vyvázání z úvěru a„ turbo splácení“) považovala žalobkyně za esenciální, a to z rozumných důvodů; nadto podmínky vrácení výplaty souvisí se zákonnou náležitostí dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to s vypořádacím podílem. Nadto žalobkyně nesouhlasila ani s tím, že bude vypořádání vyplaceno v horizontu několika let a vedle toho též navrhovala alternativní řešení, aby smlouvu změnili tak, že ona nabyde podíl žalovaného a ten jí vyplatí sjednanou částku. Ve věci vznikl tzv. zjevný disens.

21. Ke zhojení disensu může dojít přijetím plnění jen tehdy, když se z následného chování stran podává, že smlouvu přijaly za vlastní. V této věci se nic takového nepodává. Žalobkyně přijímala peníze jen proto, že je po odchodu z domácnosti potřebovala, zatímco její zástupkyně chtěla o obsahu smlouvy nadále vyjednávat. Žalovaný se však k věci postavil tak, že se ani neobtěžoval ověřit podpis jinak, než znaleckým posudkem. Samotné přijímání peněz nezakládá nic více, než bezdůvodné obohacení. Zákon nestanoví obecnou zásadu zhojení vady právního jednání, která by odpovídala namítanému přijímání peněz. Jediné pravidlo, které umožňuje zhojení vady jednání, se spojuje s nedostatkem dohodnuté formy (§ 582 o. z.).

22. Pokud se žalovaný dovolává toho, že žalobkyně smlouvu podepsala a dokonce ji předtím i vytiskla, nic to nemění na zjevném disensu na vymíněné náležitosti (vyvázání z hypo.úvěru) a na podstatné zákonné náležitosti (vrácení výplaty při nedodržení podmínek po turbo výplatě). Žalovaný tedy věděl, že smlouva není hotová.

23. Pokud žalovaný namítá, že by měla strana esencialitu náležitosti výslovně uvést, bylo toto dokazováním zjištěno, když si žalobkyně vyvázání z hypotečního úvěru písemně vymínila již před uzavřením smlouvy prostřednictvím emailového požadavku ze strany své zástupkyně. Pokud jde o vrácení zrychleně vyplacené částky, je podstatnost tohoto ujednání dána přímo zákonem proto, že je spojeno s výplatou vypořádacího podílu.

24. Soud I. stupně proto určil, že jsou účastníci podílovými spoluvlastníky předmětných věcí, neboť dospěl k závěru, že se žalobkyně důvodně dovolala neplatnosti právního jednání podle § 586 odst. 2 občanského zákoníku a podle § 580 občanského zákoníku. Právní jednání bylo v rozporu se zákonem, protože nebyly dohodnuty dvě náležitosti podstatného charakteru.

25. Soud I. stupně upozornil, že neplatnost dohody zakládá podle § 2991 občanského zákoníku poměr z bezdůvodného obohacení a účastníci si musí vrátit vzájemně poskytnuté plnění, leda by se dohodli na vypořádání jinak, což by bylo s ohledem na jejích osobní vztahy žádoucí.

26. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení.

27. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, které směřovalo rovněž do doplňujícího rozsudku. V něm namítal, že odůvodnění rozsudku soudu I. stupně je značně chaotické, místy nesrozumitelné a vnitřně rozporné. Soud I. stupně učinil nesprávná skutková zjištění, když jeho závěry o skutkovém stavu věci nemají oporu v provedeném dokazování, neboť z provedených listin vyplývají úplně jiná skutková zjištění, než soud I. stupně uvádí. Soud I. stupně pak učinil nesprávné právní závěry ve věci. Uváděl, že předmětem sporu bylo posouzení, zda došlo mezi účastníky dne [datum] k platnému uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, doložené do spisu. O obsahu dohody účastníci jednali od srpna 2020 za účasti svých právních zástupců. V závěru těchto jednání zaslala dne [datum] právní zástupkyně žalobkyně právnímu zástupci žalovaného své připomínky k návrhu dohody žalovaného, které do návrhu vložila formou revizí a komentářů. Na tyto připomínky reagoval právní zástupce žalovaného svým protinávrhem ze dne [datum], ve kterém rovněž revizemi vyznačil změny navržené v dohodě v reakci na požadavky právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], kterými se snažil vyhovět požadavkům právní zástupkyně žalobkyně. Dne [datum] podepsali účastníci dohodu o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví, a to ve znění návrhu žalovaného ze dne [datum] (v němž zůstaly vyznačeny revize a komentáře právních zástupců účastníků, z nichž bylo patrné, jak strany k finálnímu znění návrhu dospěly). Skutečnost, že účastníci dohodu vlastnoručně podepsali, je nesporná. Žalobkyně na základě takto uzavřené dohody přijala od žalovaného finanční vypořádání, které si ponechala. Začala nicméně (zcela účelově) zpochybňovat, že k platnému uzavření dohody došlo, a sporovat zápis výlučného vlastnického práva žalovaného k předmětným nemovitým věcem do katastru nemovitostí provedený na základě dohody. Popis obsahu uzavřené dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum] a skutkového stavu uvedený v odůvodnění rozsudku je nepřesný. V rozporu s obsahem spisu, konkrétně s obsahem dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřené mezi účastníky dne [datum], je podle něho zejména závěr soudu I. stupně uvedený pod bodem 9. odůvodnění rozsudku o tom, že by snad v uzavřené dohodě„ nebyli účastníci dohodnuti na vypořádacím podílu“. K tomu dlužno uvést, že z dohody ze dne [datum] jednoznačně vyplývá, že účastníci si zcela určitě v dohodě sjednali jak výši, tak splatnost finančního vypořádání pro žalobkyni. Pokud jde o výši finančního vypořádání pro žalobkyni, ta byla sjednána v celkové výši 4 mil. Kč, což ostatně soud I. stupně na jiném místě odůvodnění svého rozsudku též uvádí; výše finančního vypořádání byla stanovena adekvátně s ohledem na veškeré okolnosti věci, zejm. skutečnost, že veškeré splátky hypotečního úvěru a převážnou část výstavby hradil žalovaný ze svého výlučného majetku; tuto výši finančního vypořádání žalobkyně proto nikdy do dne uzavření dohody nerozporovala. Pokud jde o čl. 4 až 4.3. dohody, tyto v dohodě nechybí, nejsou tedy z dohody vymazány, jak uvádí soud I stupně, jsou v ní zachovány a obsahují úpravu rozložení výplaty finančního vypořádání do splátek, a to tak, že poslední splátka vypořádání bude zaplacena žalobkyni do čtyř let ode dne uzavření dohody, pokud žalobkyně nevyužije sjednanou možnost zrychlené výplaty vypořádání za podmínek v dohodě sjednaných. Rovněž splatnost vypořádání pro žalobkyni byla v dohodě sjednána. Protinávrh žalobkyně, aby cena nemovitostí byla zjištěna posudkem znalce nebo snad to, že by žalobkyně chtěla nabýt nemovitosti do svého vlastnictví a žalovaného vyplatit, z dohody, k ní připojených komentářů ani z průvodní e-mailové komunikace vedené mezi právními zástupci účastníků nevyplývá; žalobkyně do dne uzavření dohody totiž žádný z uvedených požadavků nevznesla, když poprvé tyto své„ protinávrhy“ vznesla až po uzavření dohody. Obsah, který soud I. stupně uvádí pod bodem 9. odůvodnění svého rozsudku, se objevuje až v návrhu dohody ze dne [datum], ale, dohoda už byla účastníky uzavřena dne [datum]. Proto je tento nový návrh řešení vznesený ze strany právní zástupkyně žalobkyně až dne [datum] zcela bezpředmětný. Žalobkyně tak svým podpisem odsouhlasila poslední protinávrh dohody žalovaného ze dne [datum], kterým žalovaný reagoval na poslední připomínky právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], svým vlastnoručním podpisem dne [datum], čímž dala nepochybně najevo, že s tímto návrhem dohody souhlasí a že žádné další úpravy návrhu dohody nepožaduje.

28. Žalovaný ve svém odvolání nesouhlasil ani s právním hodnocením soudu I. stupně. Namítal, že z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně není zřejmé, zda soud I. stupně dospěl k závěru, že dohoda nebyla vůbec uzavřena dle ust. § 1726 občanského zákoníku nebo zda dospěl k závěru, že byla dohoda sice uzavřena, ale je z nějakého důvodu neplatná, a případně z jakého. Oba závěry najednou učinit nelze, protože se logicky vzájemně vylučují. Ustanovení § 1726 občanského zákoníku míří na případy, pokud není smlouva uzavřena výslovnou akceptací návrhu smlouvy (tedy podpisem smlouvy dle ust. § 1740 občanského zákoníku), a je tak třeba dovodit uzavření smlouvy s pomocí právní fikce, což ani není posuzovaný případ, když žalobkyně projevila svou vůli být dohodou vázána svým nesporným podpisem pod dohodou. Hlavním smyslem ustanovení § 1726 občanského zákoníku je obrana proti účelovým tvrzením některé ze stran, která se poté, co strany považovaly smlouvu svými kroky za uzavřenou, pokusí účelově zpochybnit uzavření smlouvy s poukazem na to, že něco nebylo dle ní ve smlouvě plně sjednáno, ač mělo být ve smlouvě sjednáno dle očekávání a předchozích jednání stran. V takovém případě pak zákon v uvedeném ustanovení § [číslo] konstruuje zákonnou fikci spočívající v tom, že stanoví, za jakých podmínek se na smlouvu hledí jako na uzavřenou, a to i v případě, že strany nesjednaly vše, co měly sjednat. Základním hlediskem zde je jejich následné chování. Tímto způsobem zákonodárce navazuje na hlavní zásadu vyjádřenou v ustanovení § 574 občanského zákoníku, dle kterého se má na právní jednání hledět spíše jako na platné než jako na neplatné. Ustanovení § 1726 odst. 2 občanského zákoníku pak stanoví výjimky z pravidla stanoveného v ustanovení § 1726 odst. 1 občanského zákoníku. Jedná se o případy, kdy některá ze stran dala již při uzavírání smlouvy nepochybně najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy (tzv. zřejmý disenz); v takovém případě se uplatní vyvratitelná právní domněnka, nikoli tedy již právní fikce, o tom, že smlouva uzavřena nebyla, Pro to, aby se uplatnila tato vyvratitelná právní domněnka, by musela vzniknout pochybnost o tom, zda strany dohodu uzavřely. Tato podmínka není splněna, neboť v posuzovaném případě strany podepsaly smlouvu, čímž projevily výslovně a nepochybně svou vůli být jí vázány. Dále by v dohodě musela chybět nějaká náležitost, ohledně které by některá ze stran musela při jednání stran výslovně a nade vší pochybnost vyjádřit, že sjednání takové náležitosti ve smlouvě je pro ni nezbytné, a to tak moc, že bez jejího sjednání dohodu neuzavře. Žádné náležitosti v dohodě nechybí, natož pak podstatného charakteru. Za ony chybějící dvě náležitostmi podstatného charakteru, o které soud I. stupně opřel své rozhodnutí o neuzavření nebo neplatnosti dohody pro kvalifikovaný rozpor se zákonem, považuje soud I. stupně namítané údajné chybějící ujednání o vyvázání žalobkyně z hypotečního úvěru a námitka právní zástupkyně ze dne [datum] ohledně toho, že nemůže garantovat, že žalobkyně bude schopna dodržet lhůtu pro vrácení případně zrychleně vyplaceného vypořádání, pokud tato situace nastane. Ujednání o podmínkách vyvázání žalobkyně z hypotečního úvěru v dohodě nechybí. V čl. 4 dohody je sjednáno, že veškeré převoditelné závazky z úvěrové smlouvy se zavazuje [jméno] [příjmení] převzít v plném rozsahu do 4 měsíců ode dne právní moci rozvodového rozsudku [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a zavazuje se zajistit, aby [jméno] [příjmení] nebyla zavázána cokoliv hradit z úvěrové smlouvy. Veškeré splátky, jakož i případné sankce z úvěrové smlouvy od podpisu této dohody se zavazuje hradit [jméno] [příjmení]. Důvodem, proč zatím nedošlo k zajištění vyvázání žalobkyně z hypotečního úvěru, není to, že by žalovaný porušil dohodu. Důvodem je jednání žalobkyně, konkrétně to, že v důsledku vedení předmětného sporu a zpochybňování výlučného vlastnického práva žalovaného k nemovitým věcem ze strany žalobkyně došlo k zápisu poznámky spornosti u předmětných nemovitých věcí v katastru nemovitostí, čímž žalobkyně vytvořila překážku pro možnost žalovaného zajistit bezodkladné vyvázání žalobkyně ze smlouvy o hypotečním úvěru s pomocí refinancování stávajícího úvěru, které žalovaný nabízel, aby mohla být žalobkyně okamžitě vyvázána ze smlouvy o hypotečním úvěru, tj. dříve než ve lhůtě účastníky v čl. 4 dohody sjednané. K druhé údajně chybějící podstatné náležitosti žalovaný uvedl, že v čl. 4 dohody je sjednáno, že v případě, že žalobkyně bude potřebovat vyplatit finanční vypořádání dříve než je sjednáno v čl. 4 dohody, a to z důvodu, aby z něj mohla financovat své bytové potřeby, vyplatí jí žalovaný finanční vypořádání zrychleně, a to ve lhůtě 60 dnů. Samotné zrychlené vyplacení vypořádání je tedy sjednáno ve prospěch žalobkyně a nezakládá povinnost žalobkyně vypořádání vracet. Pouze v případě, že by žalobkyně takto zrychleně vyplacené vypořádání nepoužila k účelu, za kterým jí bylo zrychleně vyplaceno, tj. na financování svých bytových potřeb, bylo v čl. 4 dohody sjednáno, že bude žalobkyně povinna jej žalovanému vrátit, a to ve lhůtě sjednané v tomto čl. 4 dohody. Žalovaný by pak vyplatil žalobkyni vypořádání v harmonogramu splátek sjednaném v čl. 4 dohody. Komentář s uvedením, že žalobkyně neakceptuje účelovou vázanost vyplacení vypořádacího podílu, je připojen až do návrhu dohody zaslaného právnímu zástupci žalovaného dne [datum], tedy učiněného až po uzavření dohody. Zdůraznil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dohodu výslovnou akceptací posledního návrhu žalovaného ze dne [datum], a to připojením vlastnoručního podpisu na tomto návrhu, vytištěném žalobkyní a předloženém žalovanému k podpisu dne [datum]. V dohodě nechybí žádná podstatná náležitost vyžadovaná zákonem, jejíž absence by znamenala tak závažný rozpor se zákonem, který by vyžadoval prohlášení dohody za neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 občanského zákoníku. Ustanovení § 1726 občanského zákoníku o zákonné fikci uzavření dohody či zákonné vyvratitelné domněnce jejího neuzavření se v daném případě neuplatní, neboť k uzavření dohody došlo výslovnou akceptací návrhu dle ustanovení § 1740 občanského zákoníku a není tedy třeba projev vůle stran zjišťovat výkladem. V dohodě nechybí úprava žádné náležitosti, jejíž sjednání by si strany vymínily jako nezbytný předpoklad pro uzavření dohody ve smyslu ustanovení § 1726 občanského zákoníku, skutečnost, zda došlo k ověření podpisu žalobkyně připojením ověřovací doložky na poště nebo na jiném místě CzechPoint nebo jiným způsobem je zcela právně irelevantní. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobu žalobkyně plně zamítne a přizná žalovanému právo na náhradu nákladů řízení obou stupňů, popřípadě rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

29. Žalobkyně se k podanému odvolání nevyjádřila.

30. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (ust. § 10 odst. 1 občanského soudního řádu - dále jen o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (ust. § 204 odst. 1 o.s.ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř.), a že odvolatelem uplatněné skutečnosti lze podřadit pod dovolené odvolací důvody (ust. § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně i jeho doplňující rozsudek v rozsahu uvedeném v ust. § 212, věta prvá o.s.ř. a ust. § 212a odst. 1 a 3 o.s.ř., jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.

31. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se původně podanou žalobou domáhala určení zdánlivosti právního jednání, tedy určení, že mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda, podle které měly být pozemky parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, zapsaná na [list vlastnictví], pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] převedeny na žalovaného. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným mají předmětné nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví. Stavba je sice zapsána jako SJM, ale rovněž u ní se jedná o podílové spoluvlastnictví účastníků. Žalovaný zahájil vkladové řízení u katastrálního úřadu na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum], ve kterém mělo dojít k převodu vlastnictví pouze na jeho osobu. Dohoda, kterou předložil katastrálnímu úřadu, však nebyla finální dohodou, ale šlo o pracovní verzi, účastníci byli stále ve fázi jednání. O tom svědčí i to, že předmětná dohoda obsahuje i četné komentáře k jednotlivým ustanovením a kromě toho je do ní vpisováno ručně. Na dohodě není ověřený podpis žalobkyně, ale žalovaný připojil k návrhu na vklad do katastru nemovitostí znalecký posudek, ověřující pravost jejího podpisu. V žalobě rovněž uváděla, že si není jistá, zda dohodu podepsala, neboť [datum] došlo mezi účastníky k ostré hádce, žalovaný na ni vyvíjel psychický nátlak, aby dohodu podepsala. Je možné, že tak v psychickém rozpoložení učinila. Nebylo však její vůlí takovou dohodu uzavřít bez ujednání dalších podrobností. Dále namítala, že neobdržela částku 200 000 Kč, která je do dohody vepsána ručně. Částku 100 000 Kč nedostala v hotovosti, ale byla jí zaslána. Žalovaný tak nejednal v dobré vůli. [datum] zaslala její právní zástupkyně právnímu zástupci žalovaného další připomínky a návrhy ke smlouvě, právní zástupce žalovaného však na to nereagoval. Uváděla, že s ohledem na výše uvedené má na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

32. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uváděl, že došlo k uzavření dohody, to, že byla podepsána v pracovní verzi, nemá na její platnost vliv. Dohoda má všechny podstatné náležitosti a byly do ní zapracovány připomínky žalobkyně. To, že k návrhu na vklad připojil znalecký posudek k ověření podpisu žalobkyně, bylo z toho důvodu, že žalobkyně nesplnila své sliby, že zařídí ověření jejího podpisu. K podpisu pracovní verze došlo z toho důvodu, že ji takto žalobkyně vytiskla a přinesla žalovanému. [datum] po něm žalobkyně požadovala další část peněz, ale on jí sdělil, že další peníze jí poskytne až po podpisu dohody, což je pochopitelné. [jméno] žalobkyně se tak snažila podpis urychlit. Také proto tam doplnili chybějící údaje ručně a dohodu podepsali. Žalobkyně odjela na poštu za účelem ověření podpisu na dohodě, ale vrátila se s tím, že posta byla uzavřena z důvodu covidu. Slíbila, že ověření podpisu zajistí dodatečně, ale pak to již odmítla. Popíral, že by na žalobkyni vyvíjel nějaký nátlak. Žalobkyně je svéprávná a dohodu podepsala svobodně. Závazek potvrdila i přijetím plateb. Celkem podle něho přijala 1 500 000 Kč.

33. Soud I. stupně se při prvním jednání nejprve pokusil o smír mezi účastníky, následně sdělil účastníkům svůj předběžný názor na porojednávanou věc a na základě toho žalobkyně změnila svou žalobu na žalobu na určení, že předmětné nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Tato změna žaloby byla rozhodnutím soudu I. stupně při ústním jednání připušntěna.

34. Účastníci byli poučeni podle ustanovení § 118b o.s.ř. a byla jim poskytnuta lhůta pro doplnění tvrzení a označení důkazů.

35. Žalobkyně ve svém doplněném tvrzení zejména uvedla, že není pravdou, že by se po podpisu dohody vztahy mezi účastníky zhoršili, uváděla, že ji žalovaný nežádal o ověření podpisu a zabývala se tím, kdy právní zástupce žalovaného zaslal čistopis dohody z [datum].

36. Žalovaný předložil SMS a e-mailovou komunikaci. Ve svém doplněném vyjádření odmítal, že by došlo k podpisu dohody pod nátlakem. Z korespondence mezi účastníky je patrné, že že žalobkyně připravovala vyklizení nemovitosti a že souhlasila s dohodou. Doplnil, že žalobkyně původně po něm požadovala pouze úhradu vybavení domácnosti, protože pořízení nemovitosti financoval především žalovaný, zřídil jí i kosmetický salón. Pak se dohodli na částce 4 000 000 Kč na vypořádání. Všemi připomínkami žalobkyně se zabýval, jednal s bankou o vyvázání žalobkyně z úvěru, zahájil i rozvodové řízení. Pokud k dohodě připojil znalecký posudek o pravosti podpisu žalobkyně, postupoval tak v souladu s katastrální vyhláškou.

37. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve svém odvolání namítal, že soud I. stupně učinil nesprávná skutková zjištění zejména z dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví, která byla mezi účastníky uzavřena dne [datum], zopakoval odvolací soud v souladu s ustanovením § 213 odst. 2 o.s.ř. obsahem této dohody. Z tohoto důkazu odvolací soud zjistil, že se jedná o dodohu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] (datum podpisu dohody). Dohoda obsahuje v postranní části komentáře obou účastníků. Jedná se o připomínky ze strany žalobkyně k jednotlivým částem dohody a reakci žalovaného na ně. V článku II dohody strany prohlásily, že v jejich spoluvlastnictví jsou nemovitosti, kterou jsou předmětem daného řízení. V článku III se strany dohodly, že předmětné nemovité věci se stávají výlučným vlastnictvím žalovaného. V bodě 3.. účastníci shodně prohlásili, že v katastru nemovitostí došlo k chybě, když u stavby [adresa] je uvedena forma spoluvlastnictví SJM. Účastníci uzavřeli dne [datum] předmanželskou smlouvu a v souladu s ní nenabyli účastníci stavbu do SJM, ale do podílového spoluvlastnictví. Původně zde bylo uvedeno, že, že veškeré náklady spojené s výstavbou byly financovány žalovaným. S touto pasáží žalobkyně nesouhlasila, jak vyplývá z připojeného komentáře, žalovaný sice zpochybnil, že by tomu bylo jinak, nicméně připomínku žalobkyně akceptoval a tato část byla tudíž ze smlouvy vyškrtnuta. Žalobkyně prohlásila, že ke dni podpisu dohody v uvedených nemovitostech již nebydlí.

38. Článek IV dohody obsahuje dohodu o vypořádacím podílu. Strany se dohodly, že vypořádací podíl bude ve výši 4 000 000 Kč a bude uhrazen žalovaným žalobkyni tak, že první splátka ve výši 500 000 Kč byla uhrazena v hotovosti v části ve výši 200 000 Kč dne [datum], v části 200 000 Kč [datum] a ve výši 100 000 Kč dne [datum] před podpisem dohody, což žalobkyně svým podpisem potvrdila. [příjmení] 200 000 Kč a datum [datum] a částka 100 000 Kč a datum [datum] jsou dopsány do dohody ručně. Dále bylo dohodnuto, že druhá splátka ve výši 1 000 000 Kč bude uhrazena se splatností jeden rok od uzavření dohody, třetí splátka ve výši 1 000 000 Kč se splatností dva roky od uzavření dohody, čtvrtá splátka 1 000 000 Kč tři roky od uzavření dohody a pátá splátka ve výši 500 000 Kč čtyři roky po uzavření dohody. Původně byly splátky uvedeny po 500 000 Kč a bylo jich 8 (každý rok jedna), avšak k připomínkám žalobkyně byly splátky navýšeny a doba splácení zkrácena. V článku 4.2 dohody se smluvní strany dohodli na tzv. urychlené splatnosti. Bylo dohodnuto, že pokud žalobkyně uzavře kupní smlouvu, jejímž předmětem bude nákup nemovitosti určené k bydlení nebo pozemku, na kterém bude v budoucnosti postavena stavba, která bude sloužit k uspokojení bytových potřeb žalobkyně, nastane splatnost dosud nsplacené části vypořádacího podílu ve lhůtě 60 dnů od výzvy žalobkyně [příjmení] zde bylo 180 dnů, avšak k připomínkám žalobkyně byla tato doba zkrácena. V článku 4.3 bylo uvedeno, že pokud žalobkyně koupi nemovitosti nedokončí (nenabyde vlastické právo k nemovitosti) má žalovaný právo na vrácení části vypořádacího podílu, který byl vyplacen na základě předčasné splatnosti, a to do 7 dnů od chvíle, kdy nastane skutečnost mající za následek nedokončení transakce, nejpozději do 2 měsíců ode dne úhrady prostředků dle čl. 4 této smlouvy žalovaným. V případě, že k tomuto dojde, bude žalovaný dále hradit splátky podle běžné splatnosti. Zde žalobkyně v připojeném komentáři (kromě lhůty pro zrychlené vyplacení, která byla akceptována) namítala, že nemůže garantovat vrácení peněžních prostředků do sedmi dnů. Žalovaným bylo nabídnuto, aby sama přeformulovala podmínky zrychleného splácení. K tomu nedošlo a dohoda byla podepsána v tomto znění. V článku 4.4 dohody bylo dohodnuto, že veškeré převoditelné závazky z úvěrové smlouvy se zavazuje žalovaný převzít v plném rozsahu do 4 měsíců od právní moci rozvodového rozsudku účastníků a zavazuje se zajistit, aby žalobkyně nebyla zavázána cokoliv hradit z úvěrové smlouvy. Veškeré splátky i případné sankce z úvěrové smlouvy se od podpisu dohody zavázal hradit žalovaný. K tomu v komentáři žalobkyně uváděla, že tato dohoda účastníků nemá účinky vůči třetím osobám, tedy bance a je na místě jednat s bankou. Na toto reagoval žalovaný v komentáři tak, že na základě dohody zajišťují splacení celého úvěru ze strany žalovaného, ale pokud by to žalobkyni nevyhovovalo a považovala to za nedostatečnou záruku, je možné uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí.

39. Dohoda obsahuje podpis obou účastníků ze dne [datum], podpis žalovaného je úředně ověřen s datem [datum].

40. Z výše uvedených zjištění vyplývá, že soud I. stupně v bodě 9 odůvodnění napadeného rozsudku učinil nesprávné zjištění ohledně podepsané dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků ze dne [datum], zejména v tom, že žalobkyně navrhla, aby byla zjištěna cena nemovitosti posudkem nebo aby byly nemovitosti převedeny do jejího vlastnictví. Tyto připomínky nejsou v uvedené dohodě obsaženy a jak vyplývá z ostatních důkazů provedených soudem I. stupně, zejména z obsahu e-mailové korespondence účastníků, tyto připomínky učinila právní zástupkyně žalobkyně až ve svém e-mailu z [datum], tedy až po podpisu uvedené dohody.

41. Pokud jde o dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, podepsanou účastníky dne [datum], pak z ní lze učinit tento skutkový závěr: účastníci dne [datum] po předchozím jednání jejich právních zástupců podepsali dohodu o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, které jsou předmětem tohoto řízení. Na vypořádání se dohodli tak, že žalovaný se stane výlučným vlastníkem nemovitých věcí a žalobkyně obdrží finanční vypořádání ve výši 4 mil. Kč, které jí žalovaný vyplatí v celkem pěti splátkách. První splátka v celkové výši 500 000 Kč bude zaplacena do dne uzavření dohody, další tři splátky budou ve výši 1 000 000 Kč každý rok po podpisu dohody a poslední splátka ve výši 500 000 Kč bude zaplacena do čtyř let ode dne uzavření dohody. Dále bylo dohodnuto, že v případě, že bude žalobkyně potřebovat finanční prostředky na své potřeby bydlení, než doběhne splatnost všech sjednaných splátek vypořádání, vyplatí jí žalovaný zrychleně vypořádání, a to ve lhůtě 60 dnů. Účastníci se dohodli rovněž na tom, že žalovaný bude ode dne podpisu dohody hradit veškeré splátky hypotečního úvěru vztahujícího se k předmětným nemovitým a že vyváže žalobkyni ze smlouvy o hypotečním úvěru, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne právní moci rozvodového rozsudku účastníků. Dohoda, která byla účastníky dne [datum], obsahovala komentáře o předchozím jednání o obsahu smlouvy ze strany obou účastníků a byly v ní provedeny úpravy, které na tyto komentáře reagovaly (nebyla tudíž v čistopisu). Nicméně dohoda byla dne [datum] oběma účastníky podepsána. Podpis žalovaného je úředně ověřen, podpis žalobkyně na dohodě je ověřen připojeným znaleckým posudkem. Ohledně ostatních důkazů odkazuje odvolací soud na zjištění soudu I. stupně, uvedená v bodech 5-8 a [číslo] odůvodnění rozsudku soudu I. stupně.

42. S ohledem na poněkud odlišné skutkové závěry odvolacího soudu, odvolací soud dospěl k závěru o nesprávném právním posouzení věci soudem I. stupně.

43. Podle ustanovení § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

44. Podle ustanovení § 574 občanského zákoníku na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

45. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

46. Podle ustanovení § 586 odst. 1 občanského zákoníku je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

47. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

48. Podle ustanovení § 587 odst. 1 občanského zákoníku kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

49. Podle ustanovení § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

50. Podle ustanovení § 1725 občanského zákoníku smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

51. Podle ustanovení § 1726 odst. 1 občanského zákoníku považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Dala-li však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, má se za to, že smlouva uzavřena nebyla; tehdy ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazuje, ani byl-li o nich vyhotoven zápis.

52. Podle ustanovení § 1732 odst. 1 občanského zákoníku právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

53. Podle ustanovení § 1740 odst. 1 občanského zákoníku osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

54. Se soudem I. stupně lze souhlasit v závěru, že žalobkyně má na podaném určení (po připuštění změny žaloby) naléhavý právní zájem, neboť žalovaný tvrdí, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků a žalovaná se domnívá, že tato dohoda je neplatná, a proto stále trvá podílové spoluvlastnictví účastníků. Postavení účastníků je tak nejisté a proto lze shledat naléhavý právní zájem na podaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř.

55. Žalobkyně jednak namítala, že dohoda mezi účastníky uzavřena nebyla, neboť se účastníci nedohodli na podstatných náležitostech. Smlouva byla ve fázi přípravy, nejednalo se o konečnou verzi. Kromě toho namítala, že žalovaný jednal v rozporu s dobrými mravy, když některé údaje do dohody doplnil ručně, neověřil podpis žalobkyně, ale nechal vypracovat znalecký posudek, nejednal tak v dobré vůli a že pokud dohodu podepsala, bylo to pod psychickým nátlakem žalovaného.

56. Soud I. stupně se otázkou dovolání se neplatnosti uzavřené dohody z důvodu porušení dobrých maravů či právního jednání pod pohrůžkou psychického nátlaku nezabýval, když dospěl k závěru, že žalobkyně se důvodně dovolala neplatnosti právního jednání podle § 586 odst. 2 občanského zákoníku, když právní jednání bylo v rozporu se zákonem, protože nebyly dohodnuty dvě náležitosti podstatného charakteru.

57. Odvolací soud se proto těmito námitkami žalobkyně zabýval. Žalobkyně tvrdila, že dohodu podepsala pod psychickým nátlakem žalovaného, když předtím došlo k vyostřené hádce mezi účastníky a ona dohodu, pokud ji skutečně podepsala, podepsala v tomto psychickém rozrušení. Jako důkaz navrhla k prokázání tohoto svého tvrzení výslechy svědků, které měla bezprostředně poté navštívit a o průběhu hádky je informovat. Odvolací soud poučil žalobkyni podle ustanovení § 118a o.s.ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání tohoto jejího tvrzení a poskytl jí pro označení důkazů dodatečnou lhůtu. Žalobkyně však ničeho nedoplnila.

58. V případě psychického donucení se pohrůžkou násilí působí na jednajícího, aby provedl určité právní jednání. Jednající projevuje svoji vůli, tato vůle se však nevytváří svobodně, neboť je deformována hrozbou použití násilí. Vůle jednajícího sice existuje, ale je vadná, právní jednání proto vzniká, ale není platné. Aby výhrůžka (hrozba) způsobovala vadu právního jednání a toto vadné právní jednání pak bylo sankcionováno neplatností, je třeba, aby hrozba byla natolik závažná, že vzbuzuje důvodnou obavu (strach) určité kvality, totiž takovou obavu, která nutí osobu právně jednat určitým způsobem. Musí proto jít o hrozbu - lépe„ vyhrožování“ - podstatnou újmou, ať na zdraví, nebo na majetku. Lze tedy říct, že má-li právně jednající osoba (které bylo vyhrožováno) mít právo dovolat se neplatnosti vlastního právního jednání, musí uskutečněná hrozba splňovat alespoň tři předpoklady (podmínky): 1) je vyhrožováno způsobením podstatné újmy, 2) hrozba vzbuzuje/vzbudí důvodnou obavu, a 3) tato obava dotčenou osobu nutí právně jednat určitým způsobem.

59. O svobodný právní úkon nejde v případě, kdy tento úkon byl učiněn v důsledku přímého fyzického donucení, a dále tehdy, byl-li právní úkon učiněn v důsledku psychického donucení, zejména bezprávné výhrůžky (rozhodující je přitom působení bezprávné výhrůžky v době učinění právního úkonu). Bezprávnou výhrůžkou je výhrůžka, kterou je vynucováno něco, co nesmí být vynucováno. Může spočívat v tom, že je vyhrožováno něčím, co hrozící vůbec není oprávněn provést, nebo co sice oprávněn provést je, ale nesmí tím hrozit tak, aby někoho pohnul k určitému právnímu úkonu; není třeba, aby cíl, který je sledován použitím bezprávné výhrůžky, byl sám protiprávní. Musí dále jít o výhrůžku takového druhu a takové intenzity, aby podle okolností a povahy konkrétního případu u toho, vůči komu jí bylo použito, vzbudila důvodnou bázeň, a výhrůžka musí být adresována tomu, jehož právní úkon se vynucuje, nebo osobám jemu blízkým. Mezi bezprávnou výhrůžkou a právním úkonem musí být příčinná souvislost (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

60. Hrozbu je třeba odlišovat od pouhého varování. V případě varování jde o upozornění na určité (byť pro jednajícího nepříznivé) následky, které budou nutně následovat, pokud jednající nebude určitým způsobem právně jednat. Příkladem může být situace, kdy jedna strana pravdivě informuje druhou, že nebude schopna splnit svůj závazek, pokud nedojde ke zvýšení původně dohodnuté ceny. Přistoupí-li druhá strana na zvýšení ceny, není dohoda o změně závazku zatížena vadou. Jiným příkladem může být poukaz na negativní důsledky spojené s tím, že strana nezíská plnění, pokud nedojde k uzavření smlouvy, podle níž by jí na takové plnění vzniklo právo (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

61. S ohledem na výše uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že v jednání žalovaného nelze spatřovat tak závažný psychický nátlak, který by přinutil žalobkyni k podpisu dohody. Pokud žalobkyně uváděla, že dohodu podepsala poté, co jí žalovaný odmítl poskytnout dříve, než podepíše dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nejedná se o psychický nátlak, který by měl za následek neplatnost právního jednání (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [číslo]). Žalovaná uváděla, že neměla peníze pro sebe a pro děti, avšak tento problém mohla řešit jiným způsobem (výživné manželky, výživné pro děti, včetně návrhu na vydání předběžného opatření). Zde je třeba zohlednit i tu skutečnost, že v té době byla žalobkyně právně zastoupena. Pokud uváděla, že dohodu podepsala v rozrušení z předchozí hádky, má odvolací soud zato, že ani ostrá hádka nemůže být posuzována jako fyzický nátlak takové intenzity, který by měl za následek nucený podpis dohody. Žalobkyně navrhovala k prokázání této skutečnosti výslech svědků, kteří ale u žalobkyní uváděné hádky nebyli, informace měli pouze zprostředkovaně od žalobkyně. Další důkazy k prokázání těchto svých tvrzení žalobkyně ani přes poučení odvolacího soudu podle ustanovení § 118a o.s.ř. neoznačila. Odvolací soud uzavřel, že ze strany žalobkyně nedošlo k podpisu dohody pod psychickým nátlakem ze strany žalovaného. Ostatně to, že se jednalo o svobodnou vůli žalobkyně, prokazuje i následující SMS korespondence mezi účastníky, která jednak nenaznačuje žádný závažný konflikt, ale dokonce v jedné zprávě žalobkyně sděluje žalovanému, že vyklízí, aby to tam měl žalovaný hezké. Nemohlo se tak jednat o podpis dohody žalovanou pod závažným psychickým nátlakem.

62. Pokud žalobkyně uváděla, že žalovaný jednal v rozporu s dobrými mravy, když do dohody dopsal částky pro zaplacení ručně a podpis žalobkyně ověřil znaleckým posudkem, pak ani v tomto jednání žalovaného odvolací soud neshledal jednání žalovaného v rozporu s dobrými mravy. Dohodu k podpisu vytiskla žalobkyně (což ani nepopírala) a vytiskla ji s připojenými komentáři. Dohodu podepsala i s ručně doplněnými částkami (nenamítala, že by tam tyto částky byly doplněny později). Pokud namítala, že určitá částka jí žalovaným nebyla předána, nemá to za následek neplatnost dohody, ale zaplacení částky, kterou údajně žalobkyně neobdržela, by se musela žalobkyně domáhat samostatnou žalobou. Pokud žalovaný odmítal poskytnout žalobkyni další peníze na vypořádání dříve, než bude jejich dohoda podepsána, jednalo se zcela legitimní požadavek žalovaného, který chtěl mít způsob vypořádání smluvně písemně podchycen. Ani to, že žalovaný v řízení o vkladu do katastru nemovitostí použil k ověření podpisu žalobkyně znalecký posudek, neznamená jeho jednání v rozporu s dobrými mravy, neboť takovou možnost dává žalovanému katastrální zákon. Jedná se tak o legitimní postup.

63. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že dohoda nebyla podepsána žalovanou pod psychickým nátlakem ani za porušení dobrých mravů žalovaným.

64. Další námitkou žalované bylo to, že dohoda nebyla uzavřena platně, neboť se účastníci nedohodli na podstatných náležitostech. Žalobkyně odkazovala na ustanovení § 1726 občanského zákoníku.

65. Ustanovení § 1725 podmiňuje vznik smlouvy shodou vůle smluvních stran. Dále se tu reflektuje zásada autonomie vůle (v rámci toho i smluvní svobody) a zároveň se uvádějí i její omezení. Hranici smluvní svobody představuje právní řád, přičemž smluvní svobodu omezují jednak kogentní ustanovení zákona, jednak limity dobrých mravů, veřejného pořádku, záležitostí osobního stavu a práva na ochranu osobnosti (§ 1 odst. 2), které nelze překročit ani s odkazem na dispozitivitu zákonné úpravy.

66. Zákonodárce tak požaduje pro vznik smlouvy pouze dostatečně určitou dohodu stran, pokud v určitých případech nestanovení pro vznik smlouvy další náležitosti. Smlouva vzniká dohodou o obsahu (§ 1725). V případě vzniku smlouvy přijetím nabídky upravuje podrobně postup § 1731 a násl.

67. Aby smlouva vznikla, je vyžadována zásadně dohoda o podstatných náležitostech včetně těch, kterými některá ze stran uzavření smlouvy podmínila. I v případě, že právě uvedené splněno není, smlouva přesto vznikne za podmínek uvedených v prvé větě, ustanovení § 1726. Druhá věta je právní domněnkou, že podmínky prvé věty nebyly splněny a smlouva tudíž nevznikla, již lze vyvrátit chováním stran, z něhož vyplývá, že i tak smlouvu považovaly za uzavřenou.

68. V projednávané věci dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků vznikla po předchozím jednání zejména právních zástupců účastníků. Právní zástupce žalovaného připravil návrh smlouvy (nabídku), která obsahovala podstatné náležitosti. Žalovaná (její právní zástupkyně) se zněním některých ujednání nesouhlasila, své námitky uvedla v komentářích, které jsou připojeny na vyhotovení dohody, která byla podkladem pro vklad do katastru nemovitostí. Žalovaný tyto připonínky žalobkyně akceptoval a zakomponoval je do původního návrhu dohody (učinil tak novou nabídku). Toto projevil rovněž v připojeném komentáři a u některých ustanoveních uvedl, že pokud by s nimi žalobkyně nesouhlasila, může tyto naformulovat jinak, popřípadě navrhnout dohodu něčeho jiného (např. smlouva o smlouvě budoucí). Žalobkyně již k této nové nabídce žádné připomínky nezaslala a takto předložený návrh dohody dne [datum] podepsala. Tím došlo k dohodě o podstatných náležitostech smlouvy. Dohoda obsahovala i ujednání o vypořádacím podílu (k jehož výši do doby podpisu dohody žalobkyně ničeho nenamítala) i způsoby jeho výplaty (zde žalovaný zohlednil připomínky žalobkyně a nový návrh dohody již tyto její připomínky akceptoval). Stejně tak v novém návrhu byla zohledněna námitka délky v případě zrychlené splatnosti. Dohoda obsahovala rovněž dohodu o tom, že úvěr poskytnutý účastníkům na základě smlouvy o úvěru, bude splácet od podpisu dohody již jen žalovaný (a to včetně případných sankcí) a rovněž o tom, že žalovaný zajistí vyvázání žalobkyně z úvěrové smlouvy u banky. Byla zde dohodnuta i lhůta tohoto vyvázání (ta nebyla dodržena z důvodu podané žaloby). Odvolací soud má tak zato, že dohoda byla mezi účastníky uzavřena, neboť byly sjednány všechny podstatné náležitosti, včetně těch, které žalobkyně zdůrazňovala jako nutné pro uzavření dohody (vyvázání z úvěru a postup při zrychlené splatnosti). Ostatně po podpisu se obě strany chovaly podle této uzavřené dohody (SMS žalobkyně potvrzující vyklízení nemovitosti a výplata peněz žalovaným a jejich přijetí žalobkyní, ať již se jednalo o částku 1 500 000 Kč či 1 300 000 Kč). Ani to, že některé částky byly dopsány do dohody ručně, neznamená, že by dohoda uzavřena nebyla. Odvolací soud shledal jako logické vysvětlení žalovaného, že tyto částky byly dosány do dohody před podpisem dohody, když žalobkyně požadovala dohodu uzavřít. Je třeba přihlédnout i k tomu, že ona tuto dohodu vytiskla a žalovanému ji k podpisu přinesla. To, že si později (zřejmě po poradě s právní zástupkyní) žalobkyně uzavření dohody rozmyslela a požadovala vypracování znaleckého posudku ohledně hodnoty nemovitostí a dávala v úvahu i přikázání nemovitostí do jejího vlastnictví, je poté, co byla dohoda uzavřena, irelevantní.

69. Odvolací soud proto uzavírá, že dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byla uzavřena platně, když se účastníci dohodli na podstatných náležitostech, dohoda byla jasná, určitá a srozumitelná a obě strany ji podepsaly. Podílové spoluvlastnictví účastníků tak bylo zrušeno a vlastníkem sporných nemovitostí se tak stal žalovaný.

70. S ohledem na výše uvedené odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. rozsudek soudu I. stupně a jeho doplňující rozsudek změnil tak, že žalobu žalobkyně zamítl.

71. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalovanému, který byl v řízení úspěšný, jejich plnou náhradu. Náklady žalovaného představují zejména náklady za právní zastoupení. Za řízení před soudem I. stupně bylo učiněno celkem 8 a ½ úkonu (převzetí věci, vyjádření k žalobě, doplnění rozhodných skutečností k výzvě soudu I. stupně ze dne [datum], replika k vyjádření žalobkyně ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], 3x účast na jednání soudu a ½ úkonu za účast na vyhlášení rozhodnutí). Hodnota jednoho úkonu právní služby činí 3 100 Kč. K nákladům náleží rovněž náhrada za 9 režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH ve výši 6 100,50 Kč Celkem náklady řízení před soudem I. stupně činí 35 150, 50 Kč.

72. Náklady řízení před odvolacím soudem představují náklady za právní zastoupení za 5 úkonů právní služby (převzetí věci novou právní zástupkyní, odvolání do rozsudku, odvolání do doplňujícího rozsudku, 2x účast na jednání), ½ úkonu za návrh na změnu nesprávné výzvy k zaplacení soudního poplatku a 6x režijní paušál po 300 Kč. Součástí nákladů již není DPH, když nová právní zástupkyně není plátcem DPH. Náklady za právní zastoupení v odvolacím řízení tak činí 18 850 Kč. Podle obsahu spisu k nákladům odvolacího řízení náleží ještě zaplacení soudního poplatku za podané odvolání ve výši 5 000 Kč Celkem náklady odvolacího řízení tak činí 23 850 Kč.

73. Celkové náklady řízení před soudy obou stupňů tak představují částku 59 000,50 Kč.

74. Při psaní rozsudku byla opravena chyba v psaní v souladu s ustanovením § 164 o.s.ř., ke které došlo při vyhlašování rozsudku, když bylo vypuštěno slovo se před slovem zamítá, neboť toto se ve dané větě objevilo 2x („ se žaloba“ a„ se zamítá“).