<nezadán>

1. Ve shora označené věci se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku [částka], zákonný úrok z této částky ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a úrok ve výši 9,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s tím, že její právní předchůdkyně, UniCreditBank Czech Republic and Slovakia, a.s., s ním uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru PRESTO Půjčka č. [hodnota]. Na základě ní poskytla žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši [částka]. Celkovou výši úvěru včetně příslušenství se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný sjednané splátky nesplácel řádně a včas, čímž mu vznikly neuhrazené závazky po splatnosti. V důsledku závažného porušení smluvních povinností právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši [částka]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z této smlouvy s veškerým příslušenstvím právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky výzvou k úhradě celého dluhu.

2. Soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] (výrok I.), v rozsahu částky [částka] s úrokem ve výši [částka], s 9,9% úrokem ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši [částka], s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

3. Podle odůvodnění tohoto rozsudku soud I. stupně po provedeném dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nezjišťovala, proto je předmětná úvěrová smlouva podle ust. § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) ve spojení s ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. Nicméně žalobkyně má podle ust. § 2993 o.z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalovanému poskytla jako jistinu úvěru, tj. [částka] po odečtení částky 30 074, [částka], kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil, tj. částky [částka], z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývající části soud I. stupně žalobu zamítl. Ohledně zamítnutých zákonných úroků z prodlení poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který dovodil, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z.

4. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za situace, kdy při započtení příslušenství byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.

5. Proti proti části zamítavého výroku II., v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, tohoto rozsudku podala odvolání žalobkyně a namítá, že má nárok na zákonný úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, s jehož vrácením byl žalovaný v prodlení. Ten vyplývá z ust. § 1970 o.z. Protože s odkazem na ust. § 1958 odst. 2 o.z. může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu, považuje žalobkyně za první den prodlení [datum]. Žalovaný byl totiž vyzván k plnění svého peněžitého dluhu novému věřiteli - žalobkyni v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], které jí bylo odesláno dne [datum]. Nejpozději 3. den po odeslání se tak výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Po marném uplynutí 10denní lhůty, která mu byla poskytnuta ke splnění dluhu, se dne [datum] dostal do prodlení a od tohoto data vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroků z prodlení podle ust. § 1970 o.z. minimálně z částky bezdůvodného obohacení. Žalovanému ovšem nevznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu teprve rozhodnutím soudu o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale daleko dříve, již před podanou žalobou, a to právě na základě výzvy žalobkyně k vrácení peněžitého dluhu. Žalovaný nadto v řízení před soudem I. stupně ani netvrdil a neprokázal, že by neměl možnosti a schopnosti poskytnutou jistinu vrátit. Přitom břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Žalobkyně v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

6. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadené části výroku II. změnil tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobkyni 8,05% zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a aby jí přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

8. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

9. Soud I. stupně správně posoudil věc podle občanského zákoníku č. 82/1998 Sb. a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní vztah mezi účastníky vznikl za jejich účinnosti.

10. Soud I. stupně dospěl ke správným závěrům právním s výjimkou posouzení vzniku nároku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z přiznaného bezdůvodného obohacení.

11. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Lze přisvědčit odvolatelce, že jí vznikl podle ust. § 1970 o.z. nárok na zákonný úrok z prodlení z přiznaného bezdůvodného obohacení ve výši [částka] ode dne [datum], kdy se žalovaná dostala se zaplacením této částky do prodlení. Soudem I. stupně poukazované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], se na přezkoumávanou věc nevztahuje, neboť se týká právní úpravy obsažené v ust. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., kterou předchozí zákon o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. neobsahoval. Nadto dopadá na situace, kdy dlužník spotřebitelský úvěr splácel, podle jeho přesvědčení podle svých možností, a mezi ním a poskytovatelem úvěru vznikl spor o splatnost zbývající části jistiny podle neplatné úvěrové smlouvy.

13. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadené části výroku II. podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil způsobem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil, rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 1 o.s.ř.), ale nově i o nákladech řízení před soudem I. stupně (§ 224 odst. 2 o.s.ř.).

15. Za řízení před soudem I. stupně odvolací soud nepřiznal podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. náklady řízení žádnému z účastníků, neboť i po změně napadeného rozsudku v něm byl úspěšnější žalovaný, kterému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

16. Předmětem odvolacího řízení byl samostatný nárok na příslušenství, a to na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, což představuje kapitalizovanou částku ke dni rozhodování odvolacího soudu ([datum]) [částka]. Odvolací soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal v něm úspěšné žalobkyni jejich náhradu v celkové výši [částka] sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po [částka] (podání odvolání a účast při jednání odvolacího soudu) podle ust. § 7 bodu 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), 2 režijních paušálů po [částka] podle ust. § 13 odst. 4 AT, 21% DPH ve výši [částka] podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka].

17. Náklady řízení před soudy obou stupňů v celkové výši [částka] je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 3 o.s.ř.) k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).