o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 17. srpna 2020, č. j. 107 C 33/2018-283, ve znění usnesení ze dne 12. listopadu 2020, č.j. 107 C 33/2018-289,

1. Ve shora označené věci se žalobkyně žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit jí částku 108 035,74 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Podle jejích žalobních tvrzení uzavřela dne [datum] jako zhotovitel s žalovanými jako objednateli smlouvu o dílo [číslo] jejímž předmětem byla výstavba rodinného domu [jméno] na pozemku p. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] za cenu 2 822 376 Kč včetně DPH. Žalobkyně dílo řádně provedla a po jeho dokončení dne [datum] vystavila konečnou fakturu č. [anonymizováno] na částku 108 036,74 Kč. Žalované vyzvala k převzetí dokončeného díla a byl sjednán termín předání [datum]. Žalovaní se však k němu nedostavili, předávací protokol podepsali až [datum] a bez vědomí žalobkyně do něj vložili bod 5.„ Závěr“, kde nepravdivě uvedli, že vzájemné pohledávky jsou srovnané. Fakturu č. [anonymizováno] neproplatili, na výzvy k úhradě reagovali odmítavě.

2. Žalovaní odmítli, že by žalobkyně dílo řádně a včas provedla. Jeho vady vytkli do předávacího protokolu, který byl podepisován za účasti zástupce žalobkyně, k jejich odstranění dosud nedošlo. Fakturu na částku 108 035,74 Kč žalobkyni vrátili. Z hlediska technického byli zastoupeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který žalobkyni e-mailem před podpisem předávacího protokolu vytýkal vady díla. Na to [obec] [anonymizováno] poslal pověřeného zástupce, který se na místo dostavil a měl s sebou předávací protokol podepsaný panem [příjmení]. Žalovaní akcentovali, že jsou v pozici spotřebitelů. Žaloba je podle nich minimálně z 50 % předčasná, neboť byli oprávněni pozastavit zaplacení finální faktury v rozsahu 50 % v případně neodstranění vad a nedodělků. Žalovaní žalobkyni vytkli následující vady díla: nekvalitně provedenou vnější fasádu, která vykazuje nestejnorodost finální struktury, poškození garážových vrat, nedokončení omítek v garáži a sádrokartonářských prací, špatně provedenou podlahu v garáži, nerovné osazení dešťových svodů a vysokou kanalizační šachtu. Žalovaní uplatnili vůči žalobkyni právo na slevu z ceny díla odpovídající nákladům na odstranění těchto vad, a to pouze do výše žalobou uplatněné částky jako kompenzační námitku. Dále namítli, že předávací protokol podepsali podmíněně, tj. pro případ, že jsou veškeré závazky mezi stranami srovnané a nebude zhotovitelem ničeho požadováno. Jinak by dílo nikdy nepřevzali.

3. Soud I. stupně napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovaným částku 157 955 Kč k rukám jejich zástupce (výrok II.) a ČR – Okresnímu soudu v Berouně náklady státu ve výši, která byla určena v usnesení soudu I. stupně ze dne 12. 11. 2020, č. j. 107 C 33/2018-289, částkou 10 986 Kč (výrok III.).

4. Podle odůvodnění tohoto rozsudku dospěl soud I. stupně po provedeném dokazování k závěru, že dílo bylo předáno s žalovanými vytčenými čtyřmi vadami. Znaleckým posudkem a výpovědí znalce bylo prokázáno, že vada v podobě poškození garážových vrat již byla z větší části odstraněna, drobné oděrky lze odstranit retušovacím perem, nejedná se tak o vadu, která by bránila užívání stavby. Ke stejnému závěru dospěl soud I. stupně i ohledně křivě osazených svodů a vysoké kanalizační šachty. Na tyto vady, které znalec označil za kazy, nelze pohlížet z pohledu ust. § 2628 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) jako na vady, které mohou vyloučit převzetí díla. K opačnému závěru však soud I. stupně dospěl u nestejnorodé zrnitosti fasády. Ačkoliv se jedná pouze o estetickou záležitost, která nebrání řádnému užívání stavby ani nezpůsobuje nefunkčnost fasády, jedná se o vadu, která brání užívání stavby esteticky. Soud I. stupně tak uzavřel, že nedošlo k řádnému předání díla a žalobkyni tak nemohlo vzniknout právo na zaplacení doplatku ceny díla.

5. Podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud I. stupně úspěšným žalovaným přiznal plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši (po zaokrouhlení) 157 955 Kč. Ty jsou tvořeny zálohou na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, odměnou advokáta ve výši 113 919 Kč podle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) za 13 úkonů právní služby po 5 460 Kč za každého z žalovaných, ponížené o 20 % podle ust. § 12 odst. 4 AT, tj. celkem 8 763 Kč za 1 úkon za oba žalované (převzetí a příprava věci, odpor, účast u jednání soudu ve dnech [datum], [datum] – 2 úkony, [datum] – 3 úkony, [datum] a [datum], vyjádření z [datum], účast u ohledání nemovitosti dne [datum] a závěrečný návrh), soud žalovaným nepřiznal úkon za vyjádření ze dne [datum], které bylo zasláno Obvodnímu soudu pro Prahu 6 a nikoliv Okresnímu soudu v Berouně, náhradou hotových výdajů ve výši 7 800 Kč za 26 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT, náhradou za 16 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 AT, tj. 1 600 Kč, náhradou cestovních výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 AT, jejichž celková výše činí 3 739 Kč, a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 25 897 Kč.

6. Výrok III. soud I. stupně odůvodnil ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. Jelikož byla žalobkyně v řízení neúspěšná, uložil jí náklady státu nahradit.

7. Proti všem výrokům tohoto rozsudku podala odvolání žalobkyně a namítá, že došlo k řádnému předání díla, neboť žalobkyně i žalovaní podepsali dne [datum] předávací protokol. Skutečnost, že předané dílo obsahovalo vady vytčené žalovanými, nemůže znamenat, že k řádnému předání díla nedošlo. Podle ust. § 2628 o.z. nemá objednatel právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Jinými slovy, objednatel má právo odmítnout, převzetí stavby, pokud vady brání užívání stavby esteticky. Žalovaní však neuplatnili právo dílo nepřevzít, naopak dílo s vytčenými vadami převzali. Rovněž nelze souhlasit s vývodem soudu I. stupně, že dílo nebylo ani řádně dokončeno, neboť nemá fasádu ve sjednané kvalitě a nebylo tak provedeno ve smyslu ust. § 2604 o.z. a žalobkyni nemohlo vzniknout právo na zaplacení doplatku ceny díla. Je nepochybné, že dílo bylo dokončeno, neboť bylo způsobilé sloužit ke svému účelu. Bylo žalovanými převzato s vytčenými vadami, které nebránily ve způsobilosti díla sloužit svému účelu. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] dospěl k názoru, že nestejnorodost fasády je kaz, kdy se jedná o esteticku záležitost, která nebrání řádnému užívání stavby. Estetika domu přitom není tvořena jen zrnitostí fasády, ale dům je vytvořen jako celkové architektonické dílo, jehož je fasáda pouze součástí. Samotná fasáda nemůže vytvářet estetické dílo domu. Navíc nestejnorodost fasády je viditelná z poměrné malé vzdálenosti a pouze za předpokladu, že se pozorovatel zaměří na určité místo pod parapety. Z protokolu je dále patrné, že žalovaní nechtěli uvedené vady odstranit (neurčili žádnou lhůtu k jejich odstranění), ale sami určili, že„ pohledávky jsou srovnané“, že objednatel ani zhotovitel nic nepožaduje a jasně uvedli, že objednatel rodinný dům v daném stavu přebírá. Žalobkyně navrhovala žalovaným slevu za uplatněné vady, ale žalovaní veškeré návrhy odmítali. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, nebo aby jej změnil tak, že žalobě vyhoví, a přiznal jí náklady řízení u soudů obou stupňů.

8. Žalovaní ve vyjádření k odvolání mj. uvedli, že nestejnorodost zrnitosti fasády považují za podstatnou vadu. Jednou z neodmyslitelných funkcí fasády domu je funkce estetická, kdy žalovaní budou nuceni tuto vadu vídat každý den a nemohou se spokojit se slevou z ceny díla navrhovanou žalobkyní v rozsahu několika tisíc korun, neboť ta neodpovídá nákladům na odstranění této vady. Dílo bylo předáno za podmínky, že ze strany žalobkyně již nebude nic dalšího požadováno. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů odvolacího řízení.

9. Krajský soud v Praze svým předchozím rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 21 Co 59/2021-328, rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobě vyhověl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Učinil tak poté, co částečně zopakoval a částečně doplnil dokazování a učinil z nich vlastní skutková zjištění. S poukazem na ust. § 2586 odst. 1, § 2604, § 2605 odst. 1, 2, § 2610 odst. 1 a § 2628 o.z. dospěl, na rozdíl od soudu I. stupně, k závěru, že dílo bylo v předávacím řízení řádně předvedeno, tedy dokončeno, a žalovaným bez výhrad předáno, což zástupce žalobkyně i oba žalovaní stvrdili svými podpisy na předávacím protokolu ze dne [datum]. Jelikož mezi účastníky nebylo sjednáno nic jiného, vzniklo žalobkyni podle ust. § 2610 o.z. právo na zaplacení ceny díla. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že v předávacím protokolu byly sepsány čtyři vady, jejichž odstranění žalovaní ani nežádali, neboť to v předávacím protokolu, spolu s lhůtou k jejich odstranění, neuvedli. Za této situace je bez právního významu, zda sepsané vady bránily užívání stavby, ať již funkčně či esteticky, či nikoliv, neboť žalovaní převzetí díla neodmítli, jak by byli podle ust. § 2628 o.z. oprávněni učinit, pokud by některá z vad skutečně bránila užívání stavby či její užívání podstatným způsobem omezovala.

10. Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 33 Cdo 3638/2021-354, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 21 Co 59/2021-328, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

11. Podle odůvodnění tohoto rozsudku žalovaní v dovolání, kterým napadli rozhodnutí odvolacího soudu, mj. namítli, že otázku splatnosti ceny díla, příp. jeho části, pokud se strany dohodly jinak, než se podává z ust. § 2610 odst. 1 o.z., vyřešil odvolací soud odchylně od jimi označené rozhodovací praxe dovolacího soudu. V této souvislosti rovněž odvolacímu soudu vytkli, že své právní závěry založil na skutkovém zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování. Za dosud neřešenou označili otázku, zda neuvedení lhůty pro odstranění v předávacím protokolu vytčených závad stavby lze pokládat za vzdání se práv z vadného plnění. Při posouzení obsahu předávacího protokolu se podle jejich názoru odvolací soud dopustil„ extrémního formalismu“.

12. Dovolací soud vyložil, že jakkoliv platí, že zpochybnění správnosti skutkových zjištění odvolacího soudu zásadně nemůže vést k závěru o přípustnosti dovolání podle ust. § 237 o.s.ř., Ústavní soud ve své judikatuře dovodil, že zcela výjimečně mohou nastat případy, kdy právě skutková zjištění soudů jsou natolik vadná, že ve svém důsledku představují porušení práv garantovaných čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (jde o tzv. extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními). Jde obvykle o situace, kdy je zjištění skutkového stavu prima facie natolik vadné, že by k němu soud nemohl při respektování základních zásad hodnocení důkazů nikdy dospět. Podstatou přezkumu tedy není přehodnocování skutkového stavu, nýbrž kontrola postupu soudů při procesu jeho zjišťování. Otázka, zda soudy při zjišťování skutkového stavu respektovaly procesní zásady, je přitom již otázkou právní (otázkou procesního práva) a jako taková může být prezentována i Nejvyššímu soudu v dovolání s náležitostmi uvedenými v ust. § 241a odst. 2 a § 237 o.s.ř. Odvolací soud zopakoval dokazování sdělením podstatného obsahu listin (smlouvy o dílo, předávacího protokolu), doplnil dokazování znaleckým posudkem, který soud I. stupně hodnotil, aniž by však při jednání sdělil jeho obsah, a po skutkové stránce vyšel z toho, že žalobkyně (zhotovitelka) a žalovaní (objednatelé) uzavřeli [datum] smlouvu [číslo] jíž se žalobkyně zavázala provést podle projektové dokumentace vypracované zhotovitelkou a schválené objednateli v rozsahu stanoveném v podepsaném rozpočtu stavbu rodinného domu„ [jméno] vč. klientských změn a úprav“. Cena díla byla určena pevnou částkou včetně DPH (2 822 376 Kč) a žalovaní se ji zavázali zaplatit tak, že 50 000 Kč uhradí při podpisu smlouvy, dále„ podle podepsaného soupisu skutečně provedených prací z rozpočtu“ v měsíčních fakturách a 5 % z ceny díla„ závěrečnou fakturou“ vystavenou do tří dnů od převzetí díla (článek V/1). V článku V/3 strany pro případ, že stavba bude předána a převzata s vadami a nedodělky, sjednaly právo žalovaných„ pozastavit proplacení 50 % ze závěrečné faktury, ne však déle než 7 dnů od převzetí poslední odstraněné vady a nedodělku ze zápisu o předání a převzetí díla“. Článek VI/5 žalobkyni opravňoval„ neodstraňovat reklamované vady díla“, nezaplatí-li žalovaní 50 % ceny účtované závěrečnou fakturou. Obsahem článku VII/2, 10, 13 bylo následující ujednání:„ Objednatel je povinen do 5 kalendářních dnů podepsat předložený soupis provedených prací nebo uplatnit své námitky k předloženému soupisu prací. Pokud tak do 5 kalendářních dnů neučiní, bude stavba pozastavena a o tuto dobu se prodlužuje termín dokončení stavby“ …„ Dílo objednatel převezme i tehdy, když v zápisu o odevzdání a převzetí budou uvedeny vady a nedodělky, které samy o sobě, ani ve spojení s jinými nebrání plynulému a bezpečnému užívání díla. Tyto zjevné vady a nedodělky musí být uvedeny v zápisu o odevzdání a převzetí díla a stanoven termín jejich odstranění“ …„ K převzetí díla vyzve zhotovitel objednatele písemně nejméně 3 kalendářní dny předem. O předání a převzetí díla sepíší strany zápis s uvedením případných vad a nedodělků a termínů jejich odstranění.“ Smlouvu mohly strany měnit či doplňovat pouze„ písemnými číslovanými dodatky, k jejichž platnosti se vyžaduje dohoda o celém obsahu“ (článek IX/2,3). Za účasti zástupce žalobkyně žalovaní převzali rodinný dům ve stavu k [datum], o čemž byl sepsán předávací protokol. Fakturou [číslo] z [datum], kterou odvolací soud považoval za závěrečnou, žalobkyně vyúčtovala žalovaným doplatek ceny ve výši 108 035,74 Kč. Vyjma závady garážových vrat žalobkyně vytknuté vady neodstranila. Odvolací soud dovodil, že žalovaní [datum] stavbu převzali bez výhrad, a nebylo-li ohledně platby ceny díla sjednáno něco jiného, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení ceny předáním díla. Tento skutkový závěr je v extrémním rozporu s provedenými důkazy, z nichž se naopak podává, že žalovaní stavbu převzali s výhradami vyjmenovanými v soupisu zjištěných vad a nedodělků („ posuvná gar. vrata, nestejnorodá zrnitost fasády, křivě osazené svody, vysoká kanalizační šachta“) a že v článcích V/1, 3 a VI/5 strany smlouvy o dílo sjednaly speciální platební podmínky vymykající se ustanovením zákona. Argumentací, že žalovaní nežádali odstranění vad, neboť to v předávacím protokolu spolu s uvedením lhůty k jejich k odstranění neuvedli, se odvolací soud při hodnocení důkazů dopustil přepjatého formalismu, tj. vady, jež má za následek porušení ústavnosti – práva na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z uvedeného vyplývá, že právní závěr odvolacího soudu, že žalobkyně má právo na doplatek ceny díla, již jen z tohoto důvodu nemůže obstát. Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu.

13. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zrušení jeho předchozího rozsudku dovolacím soudem, s ohledem na jeho závazný právní názor vyjádřený v jeho rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 33 Cdo 3638/2021-354, věc za splnění podmínek ust. § 214 odst. 3 o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání, když obě sporné strany s tímto postupem vyslovily souhlas (žalobkyně podáním ze dne [datum] / č.l. 364 spisu/ a žalovaní podáním ze dne [datum] / č.l. 366 spisu/). Jsa vázán závazným názorem dovolacího soudu, že z provedených důkazů se podává, že žalovaní stavbu převzali s výhradami vyjmenovanými v soupisu zjištěných vad a nedodělků a že v článcích V/1, 3 a VI/5 strany smlouvy o dílo sjednaly speciální platební podmínky vymykající se ustanovením zákona, z čehož vyplývá, že žalobkyně nemá právo na doplatek ceny díla (argumentace„ právní závěr odvolacího soudu, že žalobkyně má právo na doplatek ceny díla, již jen z tohoto důvodu nemůže obstát“ a contrario), napadený rozsudek podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil, když v závislých nákladových výrocích II. a III. pochybení neshledal.

14. O nákladech řízení odvolacího a dovolacího rozhodl odvolací soud podle ust. § 142 odst. 1 za použití ust. § 224 odst. 1 a § 243 odst. 1 věty druhé o.s.ř. a přiznal procesně úspěšným žalovaným jejich úplnou náhradu v celkové výši (po zaokrouhlení) 46 801 Kč sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalobkyně, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum] a podání dovolání) po 8 736 Kč podle ust. § 7 bodu 5 za použití ust. § 12 odst. 4 AT při zastoupení 2 osob, 3 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT, 21% DPH z částky 41 108 Kč, tj. částky 5 692,68 Kč, podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a soudního polatku z dovolání ve výši 14 000 Kč.

15. Náklady řízení je žalobkyně povinna uhradit žalovaným v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jejich právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).