o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 16. srpna 2021, č.j. 7 C 108/2021-40,

1. Ve shora označené věci se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 149 080 Kč a 10% zákonný úrok z prodlení z částky 179 080 Kč od [datum] do [datum], z částky 164 080 Kč od [datum] do [datum] a z částky 149 080 Kč od [datum] do zaplacení. Podle jejích žalobních tvrzení si u ní žalovaná zakoupila protihlukovou stěnu za kupní cenu 179 080 Kč. Převzala ji dne [datum], jak vyplývá z dodacího listu [číslo] žalobkyně jí kupní cenu vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou [datum]. Žalovaná na ni zaplatila pouze částku 30 000 Kč ve dvou splátkách po 15 000 Kč ve dnech [datum] a [datum]. Je tak v prodlení s úhradou zbytku kupní ceny ve výši 149 080 Kč.

2. Žalovaná proti žalobě namítla, že žalobkyně zboží nedodala řádně. Žalovaná jí opakovaně vytýkala vady zboží prostřednictvím aplikace WhatsApp, jakož i SMS zpráv. Do dnešního dne však žalobkyně vytčené vady nenapravila. Vady zboží spočívají v tom, že protihluková stěna rezaví a jsou na ní špatně vyvrtané otvory pro kliky (viz fotodokumentace).

3. Soud I. stupně napadeným rozsudkem žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 46 142 Kč (výrok II.).

4. Podle odůvodnění tohoto rozsudku byla věc dne [datum] projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalované, která se z tohoto jednání spolu se svým právním zástupcem omluvila téhož dne. E-mailovou korespondencí účastníků ze dnů [datum], [anonymizována dvě slova] a [datum] bylo prokázáno, že na základě cenové nabídky na protihlukové panely Sound Light objednala žalovaná prostřednictvím tehdejšího jednatele, [jméno] [příjmení], protihlukové panely na akci [anonymizováno] podle cenové nabídky žalobkyně ze dne [datum], barva panelů RAL [číslo] matová. Žalobkyně je žalované dodala dodacím listem [číslo] dne [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum], jí vyúčtovala za dodání zboží – protihlukové stěny částku 179 080 Kč včetně DPH. Z WhatsAppové komunikace bez uvedení telefonních čísel ze dnů 31. 8. a [datum] doplněné fotografiemi bylo zjištěno, že žalovaná zřejmě zaslala žalobkyni opakovaně dotazy:„ Dobrý den prosím co s tím?“. E-mailem zaslaným žalobkyní žalované dne [datum] včetně fotografie části protihlukové stěny sdělila žalobkyně v reakci na dotazy žalované, že bílá barva na děrovaném plechu je způsobená oxidací zinkového povrchu panelu, je to běžný jev, který nemá žádný vliv na funkci protihlukového panelu, rezaté fleky jsou patrně způsobeny tím, že při montáži musel někdo v blízkosti brousit a do děrovaného plechu se dostaly špony, které po dešti zrezly. Při výrobě panelů nedochází u žalobkyně k žádnému broušení ani jiné možnosti zapadnutí volného materiálu způsobujícího korozi. Pro odstranění„ zasekaných“ špon by bylo nutno panel rozebrat a vyměnit netkanou textilii. Z e-mailové korespondence tehdejšího jednatele žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za žalobkyni ze dnů [anonymizována dvě slova] a [datum] bylo zjištěno, že v reakci na 2. upomínku žalobkyně jí žalovaná poslala návrh splátkového kalendáře s tím, že by platila každý týden 15 000 Kč až do úplného zaplacení a cca za 4 týdny by se mohlo doplatit vše. Žalobkyně s tímto splátkovým kalendářem vyjádřila souhlas a vyzvala žalovanou, aby první splátku zaslala ihned a následně každé další pondělí zaslala splátku ve výši 15 000 Kč, tj. [datum], [datum] atd. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], datové schránky uživatele [jméno] [příjmení] a detailu odeslané zprávy z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k doplacení zbytku kupní ceny ve výši 149 080 Kč, když na fakturu [číslo] splatnou dne [datum] zaplatila pouze částku 30 000 Kč, a to ve lhůtě do [datum]. Tato výzva byla žalované dodána do datové schránky dne [datum].

5. Po provedeném dokazování zjistil soud I. stupně tento skutkový stav: Žalovaná si zakoupila od žalobkyně protihlukovou stěnu za kupní cenu 179 080 Kč včetně DPH, zboží převzala dne [datum]. Žalobkyně jí vystavila fakturu [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaná na ni zaplatila pouze částku 30 000 Kč ve dvou splátkách podle dohody s žalobkyní po 15 000 Kč ve dnech [datum] a [datum] a ke dni podání žaloby je v prodlení s úhradou zbytku kupní ceny ve výši 149 080 Kč.

6. Po právní stránce soud I. stupně posoudil věc tak, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání movité věci podle ust. § 2085 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a to protihlukové stěny. Žalovaná zboží převzala a namontovala jej u zákazníka. Tvrdila, že vady zboží spočívají v tom, že protihluková stěna rezaví a jsou na ní špatně vyvrtány otvory pro kliky, nicméně jí nevzniklo žádné právo z vadného plnění dodané věci, neboť zboží řádně u žalobkyně nereklamovala, jak má na mysli ust. § 2099 a násl. o.z. Co se týče údajně špatně vyvrtaných otvorů pro kliky, soud odkázal na ust. § 2082 a § 2104 o.z. s tím, že žalovaná neoznámila žalobkyni vadu včas a ani nezvolila příslušný nárok z vadného plnění, když jí protihluková stěna byla dodána dne [datum] a žalovaná kladla žalobkyni otázku„ co s tím?“ dne [datum]. Na námitku žalované ohledně koroze jí podala vysvětlení dne [datum] a jak vyplývá z dalšího postupu, žalovaná vysvětlení žalobkyně přijala, když její tehdejší jednatel požádal žalobkyni o doplacení kupní ceny prostřednictvím splátkového kalendáře, s čímž žalobkyně souhlasila. Žalovaná však podle dohodnutého splátkového kalendáře neplatila. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že vytčené vady u žalobkyně řádně reklamovala a soud jí v tomto směru ani nemohl poučit, neboť žalovaná a její právní zástupce se z jednání nařízeného na den [datum] omluvili cca 15 min před jeho zahájením a o jeho odročení nepožádali.

7. Soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni doplatek kupní ceny ve výši 149 080 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částek specifikovaných ve výroku I. rozsudku, a to v návaznosti na částečné plnění žalované ve výši dvakrát 15 000 Kč ve dnech 26. 11. a [datum] podle ust. § 1970 o.z., o jejichž výši rozhodl podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

8. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) přiznal soud úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, a to částek 5 964 Kč (zaplacený soudní poplatek), 4 x 7 100 Kč (odměna za 4 úkony právní služby, tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé), 4 x 300 Kč (paušální náhrada hotových výdajů advokáta), cestovné osobním automobilem ze sídla advokáta k jednání soudu a zpět ve výši 2 605 Kč, ztráta času za 10 půlhodin ve výši 1 000 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) a 6 973 Kč (21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 46 142 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).

9. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná a soudu I. stupně vytýká, že postupoval podle ustanovení týkající se kupní smlouvy, ač měl postupovat podle ustanovení upravujících dílo. Ačkoliv o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě, soud I. stupně dospěl k nesprávnému právnímu posouzení ohledně uzavření smlouvy o dílo, což může mít vliv na rozhodnutí ve věci samé. Žalovaná požadovala a stále požaduje po žalobkyni odstranění vad. Po jejich odstranění je připravena doplatit cenu díla. Ačkoliv předložila důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně vad díla, podle závěrů soudu I. stupně jí nevzniklo žádné právo z vadného plnění dodané věci, neboť zboží řádně u žalobkyně nereklamovala, jak má na mysli ust. § 2099 a násl. o.z. K tomuto závěru soud I. stupně dospěl, aniž by provedl jakékoliv důkazy. K prokázání skutečnosti, že žalovaná řádně nereklamovala, bylo třeba vyslechnout svědky, jakož i účastníky řízení. Po učinění závěru, že žalovaná vytkla vady dílo včas by pak k prokázání skutečnosti, že dodané dílo bylo vadné, bylo třeba vyhotovit znalecký posudek.

10. Rozhodnutí soudu I. stupně je nadto podle odvolatelky zatíženo vadou, neboť soud I. stupně rozhodl při jednání, z něhož se žalovaná i její právní zástupce z rodinných důvodů řádně omluvili s tím, že další důkazy doplní na příštím jednání. V důsledku takového postupu soudu I. stupně bylo žalované odepřeno právo doplnit svá tvrzení a předložit k nim důkazy, k čemuž by pravděpodobně došlo, kdyby se žalovaná účastnila jednání. Soud I. stupně ji však nepoučil ani nevyzval k doplnění tvrzení a důkazů a namísto odroku jednání rozhodl rozsudkem.

11. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

12. Žalobkyně se k obsahu odvolání písemně nevyjádřila, při jednání odvolacího soudu uvedla, že napadený rozsudek shledává věcně správným. Řízení, které jeho vydání předcházelo, netrpí žádnými procesními vadami. Žalovaná žádná tvrzení neuvedla a žádné důkazy neuplatnila nad rámec svého původního vyjádření a svým postupem se sama vzdala práva, aby byla poučena podle ust. § 118a o.s.ř., když se z jednání, při kterém byl vydán napadený rozsudek, omluvila, avšak nepožádala o jeho odročení. V předmětném případě se jedná o kupní smlouvu, nikoliv o smlouvu o dílo, neboť předmětem smlouvy byla dodávka zboží a nikoliv dodání činností. I kdyby však bylo postupováno podle ustanovení upravujících smlouvu o dílo, nebyl by v právním posouzení podstatný rozdíl, protože obdobná úprava týkající se vad z kupní smlouvy platí i pro smlouvu o dílo. Obdobně jsou řešeny také vady, není podstatného rozdílu mezi ustanoveními § 2112 a § 2618 o.z. Žalovaná vady dodaného zboží řádně nereklamovala, její dotaz„ co s tím“ není žádnou reklamací, žalovaná ani nezvolila nárok z vad. Pokud v odvolání tvrdí, že požadovala a stále požaduje odstranění vad, jedná se o nové tvrzení, které uplatnila až v odvolacím řízení, tedy o nepřípustnou novotu.

13. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř. Přitom jednal za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované a jejího právního zástupce, neboť její podání ze dne [datum] (doručeného rozhodujícímu senátu až v průběhu odvolacího jednání) obsahovalo kromě omluvy z jednání i výslovný souhlas, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.

14. Po skutkové stránce vycházel odvolací soud ze závěru soudu I. stupně, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná zakoupila od žalobkyně protihlukovou stěnu za kupní cenu 179 080 Kč včetně DPH, zboží převzala dne [datum]. Žalobkyně jí vystavila fakturu [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaná na ni zaplatila pouze částku 30 000 Kč ve dvou splátkách podle dohody s žalobkyní po 15 000 Kč ve dnech [datum] a [datum] a ke dni podání žaloby je v prodlení s úhradou zbytku kupní ceny ve výši 149 080 Kč.

15. Podle ust. § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

16. Podle ust. § 2099 odst. 1 věty prvé o.z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanované v § 2095 a § 2096.

17. Podle § 2104 o.z. kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

18. Podle ust. § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

19. Podle ust. § 101 odst. 2 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.

20. Podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

21. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

22. Podle ust. § 120 odst. 2 o.s.ř. soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

23. Podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

24. Podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

25. Z ustanovení § 101 odst. 2, 3 o.s.ř. vyplývá, že procesní aktivita účastníků zásadně není nezbytná k tomu, aby soud mohl pokračovat v zahájeném řízení. Soud proto pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní, a může jednat a věc rozhodnout při splnění zákonem stanovených podmínek v nepřítomnosti účastníka. V takovém případě rozhodne na základě důkazů provedených při tomto jednání a na základě obsahu spisu.

26. Přezkoumávaný spor podléhá režimu řízení sporného. Z ust. §§ 101 odst. 1 a 120 o.s.ř. pro řízení sporné mj. vyplývá, že je ovládáno zásadou projednací, která znamená, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. V důsledku zásady projednací se soud může zásadně zabývat pouze skutečnostmi, které byly tvrzeny účastníky řízení. Zákon účastníku ukládá tvrdit všechny právně významné skutečnosti a k jejich prokázání navrhovat důkazy. Aby mohl účastník splnit svoji povinnost důkazní, musí samozřejmě splnit povinnost tvrzení. Nelze totiž prokazovat skutečnosti, které nebyly tvrzeny, případně které nevyšly v řízení najevo jinak. Okruh rozhodujících skutečností je určována hypotézou hmotněprávní normy, která upravuje sporný právní vztah účastníků. Tato norma určuje jednak rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které musí být jako rozhodné prokázány, a jednak nositele důkazního břemene. Tento okruh skutečností je zužování tím, že některé z nich učiní účastníci nespornými, a naopak rozšiřování v závislosti na tom, o kterých skutečnostech je mezi účastníky spor.

27. Soud může vůči účastníku vyvodit závěr, že neunesl břemeno tvrzení, jen tehdy, byl-li účastník o své nouzi tvrzení řádně poučen podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř., a přes poučení nesdělil svou skutkovou verzi rozhodné (právně významné) skutečnosti. Tento předpoklad má přímou vazbu na poučení soudu o povinnosti důkazní podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. Poučovací povinnost soudu podle ust. § 118a o.s.ř. je ovšem určena pouze účastníkům řízení přítomným u jednání, což vyplývá přímo z dikce a gramatického výkladu tohoto ustanovení. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu toto poučení poskytl, jestliže věc projednal v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. (srov. např. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 23. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 926/07, či usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2008, sp. zn. 32 Odo 479/2006). Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ust. § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.

28. V přezkoumávaném případě soud I. stupně nepochybil, když věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované a jejího právního zástupce na základě provedených důkazů a obsahu spisu, neboť s tímto postupem vyslovili podáním ze [datum] výslovný souhlas. Vytýká-li odvolatelka soudu I. stupně, že jednání neodročil, pomíjí, že nejenže odročení jednání nenavrhla, ale dokonce souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Její argument, že jí bylo odepřeno právo doplnit svá tvrzení a předložit k nim důkazy, je tak nepřípadný.

29. Nedůvodnou je rovněž námitka odvolatelky, že soud I. stupně dospěl k závěru, že žalované nevzniklo žádné právo z vadného plnění dodané věci, když zboží u žalobkyně řádně nereklamovala, aniž by provedl jakékoliv důkazy. Naopak soud I. stupně provedl veškeré důkazy, které byly obsahem spisu, tyto důkazy v odůvodnění napadeného rozsudku řádně posoudil a z nich učiněná skutková zjištění správně právně posoudil.

30. Namítá-li žalovaná až v odvolání (ve vyjádření k žalobě o vztahu mezi účastnicemi hovořila jako o doávce zboží, tedy jako vztahu z kupní smlouvy), že soud I. stupně měl věc posoudit podle ustanovení o smlouvě o dílo, přehlíží, že netvrdila takové rozhodné skutečnosti, ze kterých by bylo lze dovodit, že posuzovaný vztah je vztahem ze smlouvy o dílo.

31. Ani ostatním odvolacím námitkám žalované přisvědčit nelze. To, že po žalobkyni požadovala a stále požaduje odstranění vad poskytnutého plnění, v řízení před soudem I. stupně netvrdila (jedná se o nepřípustnou novotu ve smyslu ust. § 205a o.s.ř), proto ji, samozřejmě, nemohla ani prokazovat. Nadto důkazy, jejichž provedení se dovolává až v odvolání (výslech účastníků řízení a blíže nespecifikovaných svědků a vypracování blíže neurčeného znaleckého posudku) v řízení před soudem I. stupně (po doplnění tvrzení, která jimi hodlá prokázat) nenavrhla. Soud I. stupně nemohl žalovanou poučit o její nouzi tvrzení a nouzi důkazní, neboť tato poučení, jak bylo vyloženo shora, se poskytují jen při jednání a žalovaná se svojí neúčastí u jednání tohoto dobrodiní ze strany soudu dobrovolně vzdala.

32. Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislém nákladovém výroku II.

33. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v něm úspěšné žalobkyni jejich náhradu v celkové výši (po zaokrouhlení) 14 112 Kč sestávající z částek 7 100 Kč za odměnu advokáta za 1 úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu) podle ust. § 7 bod 5. AT, 300 Kč za 1 režijní paušál podle ust. § 13 odst. 4 AT, 3 263 Kč za cestovné ze sídla advokáta v [obec] k soudu do [obec] a zpět, 1 000 Kč za náhradu ztráty času za 10 započatých půlhodin po 100 Kč podle ust. § 14 odst. 3 AT a 21% DPH ve výši 2 449,23 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.

34. Náklady řízení je žalobkyně povinna uhradit žalované v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám právní zástupkyně žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).