o zaplacení částky 958 986 Kč s příslušenstvím

1. Ve shora označené se žalobkyně žalobou podanou dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 958 986 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 39 072 Kč od [datum] do zaplacení, 11,75 % z částek 40 374 Kč od [datum] do zaplacení, 47 503 Kč od [datum] do zaplacení, 42 906 Kč od [datum] do zaplacení, 47 503 Kč od [datum] do zaplacení, 45 971 Kč od [datum] do zaplacení a 47 503 Kč od [datum] do zaplacení, 15 % z částek 45 971 Kč od [datum] do zaplacení, 47 503 Kč od [datum] do zaplacení, 47 503 Kč od [datum] do zaplacení, 45 971 Kč od [datum] do zaplacení, 47 503 Kč od [datum] do zaplacení, 45 971 Kč od [datum] do zaplacení, 47 503 Kč od [datum] do zaplacení, 57 473 Kč od [datum] do zaplacení, 51 911 Kč od [datum] do zaplacení, 57 473 Kč od [datum] do zaplacení, 50 562,40 Kč od [datum] do zaplacení, 52 247 Kč od [datum] do zaplacení a 50 562,40 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Podle jejích žalobních tvrzení je žalovaná v úpadku, v rámci insolvenčního řízení jí byla povolena reorganizace a usnesením ze dne [datum] byl schválen reorganizační plán dlužníka. Žalovaná je osobou s dispozičními oprávněními podle ust. [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“). Žalobkyně proti ní v tomto sporu uplatňuje pohledávky mající charakter pohledávek za podstatou ve smyslu ust. § 168 IZ, které u ní uplatnil a o jejich uplatnění vyrozuměl insolvenčního správce v souladu s insolvenčním zákonem. Dlužník však tyto pohledávky neuspokojil. Žalobkyně zajišťuje prostřednictvím své vnitroareálové kanalizace odvod odpadních vod a domáhá se zaplacení úplaty za odvod vod srážkových podle smlouvy o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod včetně srážkových a ostatních č. [Anonymizováno], a to za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně žalované vyúčtovala pohledávky fakturami č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 39 072 Kč za listopad 2021, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 40 374 Kč za prosinec 2021, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 47 503 Kč za leden 2022, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 42 906 Kč za leden 2022, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 47 503 Kč za březen 2022, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 45 971 Kč za duben 2022, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 47 503 Kč za květen 2022, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 45 971 za červen 2022, č. [Anonymizováno] splatnou dne [datum] na 47 503 Kč za červenec 2022, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 47 503 Kč za srpen 2022, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 45 971 Kč za září 2022, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 47 503 Kč za říjen 2022, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 45 971 Kč za listopad 2022, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 47 503 Kč za prosinec 2022, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 57 473 Kč za leden 2023, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 51 911 Kč za únor 2023, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 57 473 Kč za březen 2023, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 50 562,40 Kč za duben 2023, č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 52 247,80 Kč za květen 2023 a č. [Anonymizováno] splatnou [datum] na 50 562,40 Kč za červen 2023.

3. Dále žalobkyně tvrdila, že je výlučnou vlastnící vnitroareálové kanalizační a vodovodní sítě v areálu bývalého [právnická osoba] a je právní nástupkyní společnosti [Anonymizováno] Žalovaná je výlučnou vlastnící části nemovitostí původního areálu [právnická osoba] na pozemcích st. 2090/1 (se stavbou), st. 2090/3, st. 4508 (se stavbou), st. 4509 (se stavbou), 1126/52 a 1126/53 v k. ú. [adresa]. Nemovitosti v areálu jsou historicky napojeny na vodovod a kanalizaci ve vlastnictví žalobkyně, která je dále připojena na veřejný vodovod a kanalizaci provozovanou společností [právnická osoba]. Vztah účastnic byl smluvní, přičemž množství srážkových vod bylo stanovováno výpočtem podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a prováděcí vyhlášky. Smluvní vztah trval až do výpovědi žalobkyně ze dne [datum]. Poté žalobkyně technicky znemožnila nátok srážkových vod z nemovitostí žalované, neboť žalovaná dlouhodobě neplnila své smluvní povinnosti. Vedle úhrady za odvod srážkových vod z nemovitostí žalobkyně účtovala žalované také poměrnou část nákladů na odvod srážkových vod z vnitroareálových komunikací na pozemcích 1126/3 a 1126/26 v k.ú. [adresa]. Tyto komunikace jsou zatíženy věcným břemenem chůze a jízdy ve prospěch žalované, která se ve smlouvě o úhradě nákladů na zachování a opravy cizí věci ze dne [datum] zavázala hradit 30 % těchto nákladů.

4. Podle vyjádření žalované k žalobě jsou v příloze č. [hodnota] reorganizačního plánu uvedeny i pohledávky žalobkyně, které žalovaná popírá jako pohledávky za majetkovou podstatou, avšak plán pro jejich případnou úhradu počítá s dostatečnými finančními zdroji. O těchto pohledávkách probíhá incidenční řízení vedené pod sp. zn. [incidenční spisová značka], v němž byl vydán nepravomocný rozsudek ze dne [datum]. Odvolání žalované projedná [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná setrvává na tom, že pohledávky žalobkyně jsou neoprávněné, a je připravena je uhradit pouze v případě jejich pravomocného určení v incidenčním řízení, jak to předpokládá reorganizační plán. Žaloba je předčasná, protože pohledávky musí být primárně posouzeny v incidenčním řízení.

5. Soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalované je povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od jeho právní moci částku 958 986 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 39 072 Kč od [datum] do zaplacení, 11,75 % z částek 40 374 Kč od [datum] do zaplacení, 47 503 Kč od [datum] do zaplacení, 42 906 Kč od [datum] do zaplacení, 47 503 Kč od [datum] do zaplacení, 45 971 Kč od [datum] do zaplacení a 47 503 Kč od [datum] do zaplacení a 15 % z částek 45 971 Kč od [datum] do zaplacení, 47 503 Kč od [datum] do zaplacení, 47 503 Kč od [datum] do zaplacení, 45 971 Kč od [datum] do zaplacení, 47 503 Kč od [datum] do zaplacení, 45 971 Kč od [datum] do zaplacení, 47 503 Kč od [datum] do zaplacení, 57 473 Kč od [datum] do zaplacení, 51 911 Kč od [datum] do zaplacení, 57 473 Kč od [datum] do zaplacení, 50 562,40 Kč od [datum] do zaplacení, 52 247 Kč od [datum] do zaplacení a 50 562,40 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.) a k rukám její právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 167 734,08 Kč (výrok III.) a v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 57 473 Kč od [datum] do [datum] žalobu zamítl (výrok II.).

6. Účastnice svými shodnými tvrzeními učinily nesporným, že žalobkyně je univerzální právní nástupkyní společnosti [Anonymizováno] i [právnická osoba]. Je výlučným vlastníkem vnitroareálové kanalizační a vodovodní sítě v areálu, v němž se nachází pozemky parc. č. st. 2090/1, jehož součástí je stavba, st. 2090/3, 4508, jehož součástí je stavba a 4509, jehož součástí je stavba, a č. 1126/52 a 1126/53, v k.ú. [adresa], jejichž výlučným vlastníkem je žalovaná. Dne [datum] byla mezi právními předchůdci stran uzavřena smlouva o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod včetně vod srážkových a ostatních č. [Anonymizováno].

7. Z provedeného dokazování učinil soud I. stupně tato skutková zjištění: V čl. I smlouvy o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod včetně vod srážkových a ostatních č. [Anonymizováno] se právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou dohodly, že právní předchůdkyně žalobkyně bude pro žalovanou odvádět srážkové vody za cenu určenou jejím cenovým výměrem. Cenový výměr měl být uložen v sídle vlastníka a při změně cen měl být s měsíčním předstihem předán písemně žalované. Platba za služby měla být dle čl. 3.2. smlouvy provedena úhradou faktury. Zúčtovacím obdobím byl dle čl 4.1. smlouvy měsíc. Podle přílohy č. 3 smlouvy množství odváděných dešťových vod bylo určeno podle vyhl. č. 146/2004 Sb. Podle čl. 14 Všeobecných podmínek dodávky vody a odkanalizování mohla žalovaná do 7 dnů po obdržení faktury vznést námitku proti výši vodného a stočného. Smlouvou o věcném břemenu se [právnická osoba] jako původní vlastník nemovitostí žalobkyně dohodla se žalovanou na zřízení věcného břemene ve prospěch žalované spočívající v právu chůze a jízdy oběma směry a za účelem užívání, údržby a oprav kanalizace v rozsahu podle připojeného geometrického plánu č. [hodnota] a č. [hodnota]. Smlouva o úhradě nákladů na zachování a opravy cizí věci ze dne [datum] byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, žalovanou a dalšími subjekty. Jejím předmětem bylo mj. odvádění srážkových vod z pozemků ve vlastnictví právní předchůdkyně žalobkyně, k nimž bylo zřízeno věcné břemeno užívání žalované a dalších osob. V čl. 4 této smlouvy se smluvní strany dohodly, že právní předchůdkyně žalobkyně bude žalované „předfakturovávat“ náklady na odvádění srážkových vod z plochy břemene podle zákona č. 274/2001 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 146/2004 Sb. s tím, že žalovaná bude hradit 30 % prokázaných nákladů. Od [datum] činilo stočné 74,80 Kč za m3 bez DPH a od [datum] 81 Kč za m3. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vypověděla smlouvu o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod včetně vod srážkových a ostatních č. [Anonymizováno] ze dne [datum], protože žalovaná neplnila své závazky ze smlouvy. Výpověď byla žalované dodána do datové schránky dne [datum]. Fakturou č. [hodnota] [právnická osoba] fakturovala žalobkyni dne [datum] uzavření nátoku dešťových vod v areálu [právnická osoba].

8. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl schválen reorganizační plán žalované ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vzal insolvenční soud na vědomí splnění dlužníkova reorganizačního plánu. V příloze 3 reorganizačního plánu je uvedeno, že žalovaná pohledávky žalobkyně za srážkovou vodu a osvětlení ve výši 1 737 903 Kč neuznává, přesto má pro jejich případnou úhradu zajištěny dostatečné zdroje. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [incidenční spisová značka], bylo určeno, že žalobkyně má za žalovanou mj. pohledávky č. [Anonymizováno] ve výši 49 984,24 Kč z titulu neuhrazeného vodného, odvodu srážkové vody, smluvní pokuty a úroku z prodlení za listopad 2018, č. [Anonymizováno] ve výši 48 376,99 Kč z titulu neuhrazeného odvodu srážkové vody a úroku z prodlení za prosinec 2018, č. [Anonymizováno] ve výši 88 551,82 Kč z titulu neuhrazeného odvodu srážkové vody a úroky z prodlení za únor a březen 2019, č. [Anonymizováno] ve výši 87 968,98 Kč z titulu neuhrazeného odvodu srážkové vody a úroku z prodlení za duben a květen 2019, č. [Anonymizováno] ve výši 84 415,69 Kč z titulu neuhrazeného odvodu srážkové vody a úroku z prodlení za červen a červenec 2019 a č. [Anonymizováno] ve výši 153 334,91 Kč z titulu neuhrazeného odvodu srážkové vody a úroku z prodlení za srpen až listopad 2019. [Anonymizováno] rozsudkem ze dne [datum] rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum] potvrdil.

9. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za listopad 2021 účtovala celkem 39 072 Kč (35 831,62 Kč za odvod srážkové vody a 3 240,27 Kč za odvod srážkové vody z věcných břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za prosinec 2021 účtovala celkem 40 374 Kč (37 026 Kč za odvod srážkové vody a 3 348,18 Kč za odvod srážkové vody z věcných břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za leden 2022 účtovala celkem 47 503 Kč (39 630,91 Kč za odvod srážkové vody a 3 274,92 za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a téhož dne doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za únor 2022 účtovala celkem 42 906 Kč (39 630,91 Kč za odvod srážkové vody a 3 274,92 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za březen 2022 účtovala celkem 47 503 Kč (43 877,13 Kč za odvod srážkové vody a 3 625,71 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za duben 2022 účtovala celkem 45 971 Kč (42 461,76 za odvod srážkové vody a 3 508,78 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za květen 2022 účtovala celkem 47 503 Kč (43 877,13 Kč za odvod srážkové vody a 3 625,71 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za červen 2022 účtovala celkem 45 971 Kč (42 461,76 Kč za odvod srážkové vody a 3 508,78 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za červenec 2022 účtovala celkem 47 503 Kč (43 877,13 Kč za odvod srážkové vody a 3 625,71 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za srpen 2022 účtovala celkem 47 503 Kč (43 877,13 Kč za odvod srážkové vody a 3 625,71 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za září 2022 účtovala celkem 45 971 Kč (42 461,76 Kč za odvod srážkové vody a 3 508,78 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a téhož dne doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za říjen 2022 účtovala celkem 47 503 Kč (43 877,13 Kč za odvod srážkové vody a 3 625,71 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za listopad 2022 celkem 45 971 Kč (42 461,76 Kč za odvod srážkové vody a 3 508,78 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou dne [datum] žalobkyně žalované za prosinec 2022 účtovala celkem 47 503 Kč (43 877,13 Kč za odvod srážkové vody a 3 624,71 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za leden 2023 účtovala celkem 57 473 Kč (53 085,89 Kč za odvod srážkové vody a 4 386,69 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a téhož dne doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za únor 2023 účtovala celkem 51 911 Kč (47 948,56 Kč za odvod srážkové vody, 3 962,20 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za březen 2023 účtovala celkem 57 473 Kč (53 085,89 Kč za odvod srážkové vody, 4 386,69 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za duben 2023 účtovala celkem 55 618,64 Kč (51 373,41 Kč za odvod srážkové vody, 4 245,23 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za květen účtovala celkem 57 473 Kč (53 085,89 Kč za odvod srážkové vody, 4 386,69 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované. Fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] žalobkyně žalované za červen 2023 účtovala celkem 55 619 Kč (51 373,41 Kč za odvod srážkové vody a 4 245,23 Kč za odvod srážkové vody z břemen). Dne [datum] uplatnila tuto pohledávku v insolvenčním řízení a dne [datum] doručila uplatnění pohledávky žalované.

10. Podle stanoviska [právnická osoba] [adresa], odboru životního prostředí, ze dne [datum] není vnitřní kanalizace kanalizací ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Tento zákon se na žalobkyni vztahuje jako na odběratele (vlastníka vodovodní a kanalizační přípojky). [tituly před jménem] [jméno FO], znalec v oboru vodní hospodářství, ve znaleckém posudku uvedl, že vodovodní a kanalizační sítě v areálu [právnická osoba] v [adresa] nejsou vodovodem a kanalizací pro veřejnou potřebu, a proto se jejich provoz, včetně uzavírání smluvních vztahů, nemusí řídit zákonem č. 274/2001 Sb. a navazujícími předpisy. Smlouvou o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. [hodnota] a [Anonymizováno] včetně dodatku č. [hodnota] se [právnická osoba] zavázala pro žalobkyni (její právní předchůdkyni) odvádět odpadní vody včetně vod srážkových z odběrného místa na adrese [adresa]. Podle sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] je s vlastníkem vodovodní, resp. kanalizační přípojky napojené na sítě vodovodu a kanalizace pro veřejnou potřebu ve správě této společnosti uzavřena smlouva o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod.

11. Z přehledu pohledávek žalobkyně za podstatou, výpovědi smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a fotodokumentace soud I. stupně nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Další důkazy neprováděl, neboť to považoval s ohledem na shora uvedená skutková zjištění za nadbytečné. Zejména neprovedl výslech [tituly před jménem], neboť je členem statutárního orgánu žalobkyně a je tak na výsledku sporu zainteresovaný. Neprovedl též výslech svědků, kteří měli v lednu 2024 zaslepit přítoky odpadních vod do kanalizace žalobkyně, protože tuto skutečnost nepovažoval pro posouzení věci za rozhodnou, ani důkaz přezkumným listem ze spisu Krajského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka], který rovněž považoval za nadbytečný.

12. Na základě shora uvedených zjištění učinil soud I. stupně skutkový závěr, že žalovaná je vlastníkem nemovitostí v areálu, v němž výlučným vlastníkem kanalizační sítě a přípojky je žalobkyně. Vnitřní kanalizační sít nemá charakter kanalizace pro veřejnou potřebu. Z kanalizace žalobkyně je voda odváděna do veřejné kanalizace, kterou spravuje [právnická osoba]. Ta s žalobkyní uzavřela smlouvu o dodávce a odvádění odpadních vod, která zahrnovala i odvádění srážkových vod z nemovitostí žalované. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] uzavřely smlouvu o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod včetně vod srážkových a ostatních č. [Anonymizováno], v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovanou mj. odvádět srážkovou vodu z nemovitostí žalované, za což se žalovaná zavázala hradit cenu danou cenovým výměrem, která měla být v měsíčních intervalech účtována fakturami. V příloze 3 smlouvy strany sjednaly způsob výpočtu ceny s odkazem na vyhl. 146/2004 Sb. Zároveň dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úhradě nákladů na zachování opravy cizí věci, v níž se zavázala odvádět srážkovou vodu z věcného břemene užívání zřízeného geometrickým plánem č. [hodnota] ve prospěch žalované a dalších subjektů, s tím, že žalovaná se zavázala za odvod srážkové vody hradit 30 % ceny. Cena měla být stanovena cenovým výměrem. Od prosince 2021 do července 2023 žalobkyně žalované cenu za odvod srážkové vody z nemovitostí žalované i z plochy věcného břemene účtovala v měsíčních intervalech shora uvedenými fakturami. Zasílala jí je minimálně datovou schránkou jako přílohu k vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň s tím, že pohledávky zároveň uplatňovala s ohledem na probíhající reorganizaci žalované u insolvenčního soudu. Žalovaná cenu za odvod srážkových vod žalobkyni dosud neuhradila. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [incidenční spisová značka], ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo určeno, že žalobkyně má za žalovanou pohledávky z titulu odvodu srážkové vody za období od října 2018 do listopadu 2019. Dopisem ze dne [datum] doručeným žalované téhož dne žalobkyně smlouvu vypověděla.

13. V přezkoumávaném případě byla smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako podnikatelkami uzavřena před [datum], a proto soud I. stupně při právním posouzení zjištěného skutkového stavu vycházel ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), konkrétně z jeho ust. § 269 odst. 2 a § 369 odst. 1.

14. V prvé řadě se soud I. stupně zabýval povahou žalobou uplatněných pohledávek a jejich vztahem k insolvenčnímu řízení žalované. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobou uplatněné pohledávky vznikly po rozhodnutí o úpadku a mají charakter nákladů spojených s udržováním a správou nemovitostí žalované, tedy majetkové podstaty dlužníka. Mají tak charakter pohledávek za majetkovou podstatou podle ust. § 168 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon (dále jen „IZ“). Žalobkyně je písemně uplatnila v insolvenčním řízení, nebyly však uspokojeny a nebyly řešeny ani rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [incidenční spisová značka], který rozhodoval sice o pohledávkách za odvod srážkových vod ze stejných smluv, ale za jiné období. Podle ust. [Anonymizováno] tak žalobkyni vzniklo právo domáhat se pohledávek žalobou s tím, že tyto jako pohledávky za majetkovou podstatou nemohly reorganizací žalované zaniknout (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

15. S ohledem na shora uvedený závěr soud přistoupil k řešení merita věci. Smlouvu o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod včetně vod srážkových a ostatních č. [Anonymizováno] posoudil jako smlouvu nepojmenovanou ve smyslu ust. § 269 odst. 2 obch. zák. Pro výpočet ceny plnění žalobkyně v rámci smluvní volnosti mohla využít a využila metodiku prováděcí vyhlášky č. 146/2004 Sb., na kterou výslovně odkázala v příloze 3 smlouvy. Námitka žalované, že žalobkyně nemohla podpůrně shora uvedený předpis využít, neobstojí, neboť jiným relevantním způsobem by žalobkyně (její právní předchůdkyně) k výpočtu množství odváděné srážkové vody dospěla stěží. Cenu za odvod 1 m3 vody měla podle čl. 3 smlouvy žalobkyně (i její právní předchůdkyně) stanovit cenovým výměrem, který byl uložen v sídle žalobkyně a při změně cen měl být s měsíčním předstihem předán písemně žalované. Pro případ, že by cenový výměr písemně předán žalované nebyl, smlouva žádnou sankci neobsahuje. Taková skutečnost však na právo žalobkyně na úhradu ceny za odvod srážkové vody nemohla mít vliv, neboť žalovaná se na cenu mohla vždy informovat v sídle žalobkyně. Navíc cena za odvod 1 m3 byla zřejmá z jednotlivých faktur, proti kterým žalovaná mohla podle čl. 14 Všeobecných podmínek do 7 dnů od doručení vznést u žalobkyně námitku, což ovšem neučinila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v rozhodném období srážkovou vodu z nemovitostí žalované odváděla. Tento závěr vyplývá jednak ze sdělení společnosti [právnická osoba], a jednak z jednotlivých faktur, které tato společnost žalobkyni za odvod srážkové vody vystavila. Žalovaná však cenu za odvod srážkové vody řádně neuhradila.

16. Obdobné závěry se uplatní i ohledně povinnosti žalované hradit 30 % nákladů na odvádění srážkových vod z plochy věcného břemene užívání vyplývající ze smlouvy o úhradě nákladů na zachování a opravy cizí věci. I v tomto případě žalobkyně (její právní předchůdkyně) mohla s ohledem na shora popsané závěry ve smlouvě odkázat na vyhlášku 146/2004 Sb. a podpůrně ji pro výpočet ceny použít. Rovněž tato smlouva v čl. 3 stanoví povinnost žalobkyně oznámit cenu cenovým výměrem s tím, že žalovaná měla právo proti cenovému výměru vznést námitky. Žalovaná však proti vyúčtované ceně po celou dobu trvání smluvní vztahu nic nenamítala a žalobkyní vyúčtované částky za odvod srážkové vody z plochy věcného břemene neuhradila.

17. S úhradou dlužných částek je žalovaná v prodlení, neboť žalobkyně prokázala, že řádně uplatňovala pohledávky v insolvenčním řízení a vyrozumění o jejich uplatnění zasílala datovou schránkou žalované. Již jen z vyrozumění byla zřejmá dlužná částka i z jakého titulu a za jaké období vznikla. Přílohou vyrozumění byla faktura. I kdyby fakturu nebylo možné interaktivně otevřít, jak tvrdila žalovaná, měla ve vyrozumění o uplatnění dostatek informací pro úhradu dlužné částky i pro vyžádání této faktury od žalobkyně. Proto soud I. stupně vyhověl žalobě i ohledně úroku z prodlení z dlužných částek, jehož výše byla stanovena v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve vztahu k úhradě ceny za odvod srážkové vody z plochy břemen doplnil, že ve smlouvě o úhradě nákladů na zachování a opravy cizí věci si smluvní strany sjednaly úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně, tj. 18,25 % ročně, avšak žalobkyně jej požadovala v zákonné, tj. nižší, výši.

18. Soud I. stupně zamítl žalobu v rozsahu zákonného úroku z prodlení požadovaného z částky 57 473 Kč za odvod srážkové vody za březen 2023 za dobu od [datum] do [datum], neboť z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně zaslala žalované vyrozumění o uplatnění pohledávky až dne [datum], a proto žalovaná nemohla být před tímto datem v prodlení.

19. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 za použití ust. § 151 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť žaloba bylo zamítnuta jen v poměrně nepatrné části. Soud tak žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady v celkové výši 167 734,08 Kč, kterou tvoří soudní poplatek ve výši 38 360 Kč, odměna za zastupování advokátem ve výši 97 120 Kč za 8 úkonů právní služby po 12 140 Kč podle ust. § 7 odst. 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) za přípravu a převzetí věci, podání návrhu, písemná podání ze dnů [datum] a [datum] a účast u jednání ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum], náhrada hotových výdajů ve výši 3 300 Kč za 2 úkony po 300 Kč a 6 úkonů po 450 Kč podle ust. § 13 odst. 1 a 3 AT, náhrada za promeškaný čas ve výši 2 400 Kč za 16 půlhodin po 150 Kč podle ust. § 14 odst. 1, 3 AT, cestovné k jednáním v celkové výši 4 100,73 Kč (133 km za cestu [adresa] a zpět, průměrná spotřeba 5,33 l/100 km, náhrada 5,80 Kč/km, cena pohonných hmot 35,80 Kč/l) podle ust. § 13 odst. 1, 4 AT a 21% DPH z odměny a náhrad zástupce ve výši 22 453,35 Kč podle ust. § 137 odst. 2, 3 o.s.ř.

20. Soud I. stupně žalobkyni nepřiznal náhradu za doplnění žaloby ze dne [datum], neboť tvrzení v tomto doplnění obsažená měla být již součástí samotné žaloby.

21. Proti výrokům I. a III. tohoto rozsudku podala odvolání žalovaná a soudu I. stupně vytkla, že nesprávně aplikoval zákon č. 274/2001 Sb. a vyhlášku č. 428/2001 Sb., přestože kanalizace žalobkyně není kanalizací pro veřejnou potřebu, což bylo prokázáno stanoviskem [právnická osoba] [adresa] a znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud tento závěr připustil, přesto použil veřejnoprávní metodiku výpočtu ceny, což je vnitřně rozporné. Ačkoliv soud I. stupně vyšel z toho, že nejde o veřejnou kanalizaci, přiznal žalobkyni právo jednostranně určovat a měnit cenu podle veřejnoprávní regulace. Přitom nezkoumal platnost smluvního ujednání v příloze 3 smlouvy a zda je vůbec možné v soukromoprávním vztahu sjednat režim veřejných cen. Své rozhodnutí založil na platnosti smlouvy č. [Anonymizováno], aniž by řádně přezkoumal možnost stran sjednat takovou konstrukci cen, posoudil platnost, obsah a účel smlouvy, vyhodnotil limity smluvní autonomie v situaci, kdy se žalovaná stala fakticky závislou na vůli žalobkyně, bez ochrany slabší strany. Soud tak „smísil“ veřejnoprávní a soukromoprávní úpravu, aniž by řádně vyložil smlouvu a poučil strany o předběžných právních závěrech. Žalobkyně přihlásila obdobné pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou, žalovaná je popřela a probíhal incidenční spor sp. zn. [incidenční spisová značka], rozhodnutý až odvolacím soudem. Soud I. stupně však pokračoval v řízení, ačkoliv pravost a výše pohledávek nebyla dosud autoritativně určena. Při svém rozhodnutí se sice opřel o některé důkazy, ale jejich hodnocení bylo neúplné a vedlo k nesprávným závěrům o povaze kanalizace. Neprovedl však další navržené důkazy, zejména výslech [tituly před jménem] a výslechy svědků k zaslepení přítoků v lednu 2024. Tyto důkazy přitom byly rozhodné pro posouzení povahy a provozu kanalizace a vznesení možných protinároků žalované. Neprovedení důkazů a jejich označení za „nadbytečné“ představuje zásah do práva na spravedlivý proces.

22. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích I. a III. změnil tak, že žalobu zamítne, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně.

23. Žalobkyně se podle svého vyjádření k odvolání ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně a odvolání žalované považuje za nedůvodné. Pokud je žalovanou namítáno nesprávné podřazení smluvního vztahu účastníků pod režim veřejného práva a umožnění jednostranného určování cen, žádné takové závěry napadený rozsudek neobsahuje. Soud I. stupně na smluvní vztah mezi účastnicemi aplikoval právo soukromé a hodnotil jej jako smlouvu nepojmenovanou ve smyslu ust. § 269 odst. 2 obch. zák. Dovodil, že v rámci smluvní volnosti bylo ujednáno pro stanovení ceny stočného užití veřejnoprávních předpisů. Tedy na smluvní vztah mezi účastnicemi neaplikoval předpisy veřejného práva, ale vykládal obsah jimi uzavřené smlouvy. Soud I. stupně dovodil, že žalobkyně postupovala v souladu s ust. [Anonymizováno]. Proto je nepřípadná výtka žalované, že spor neměl probíhat až do okamžiku pravomocného ukončení incidenčního sporu. Překvapivá je i výtka žalované, že se soud I. stupně nevypořádal s jejími důkazními návrhy, když neprovedl důkaz výslechem [tituly před jménem] a svědků. Uvedené důkazní návrhy totiž předložila ke svým žalobním tvrzením žalobkyně, přičemž soud vysvětlil, že navržené důkazy považoval za nadbytečné.

24. Žalobkyně navrhla odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek potvrdil.

25. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

26. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

27. Při právním posuzování zjištěného skutkového stavu soud I. stupně nepochybil, pokud jej posoudil podle obchodního zákoníku, neboť posuzovaný vztah mezi účastnicemi vznikl v roce 2007, tedy za jeho účinnosti, přičemž vzhledem k insolvenčnímu řízení na majetek žalované správně použil i insolvenční zákon.

28. Podle ust. § 269 odst. 2 obch. zák. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

29. Podle ust. § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

30. [Anonymizováno]

31. [Anonymizováno]

32. V přezkoumávaném případě těžiště odvolací argumentace žalované spočívá v tvrzení, že soud I. stupně vnitřně rozporně posoudil povahu kanalizační sítě žalobkyně, když na jedné straně uzavřel, že nejde o kanalizaci pro veřejnou potřebu, avšak na straně druhé měl při určení ceny vycházet z veřejnoprávní regulace. Tato námitka však přehlíží vlastní obsah napadeného rozhodnutí. Soud I. stupně totiž nevycházel z toho, že by právní poměr mezi účastnicemi podléhal veřejnoprávnímu režimu zákona o vodovodech a kanalizacích, nýbrž naopak uzavřel, že jde o vztah soukromoprávní, založený smlouvou uzavřenou mezi podnikatelkami.

33. Tento závěr je správný. Zákon č. 274/2001 Sb. upravuje podle svého ust. § 1 některé vztahy vznikající při provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě; současně z jeho ust. § 2 plyne, že vnitřní kanalizace je pojmově odlišná od kanalizace pro veřejnou potřebu. Jestliže soud I. stupně na základě provedených důkazů dovodil, že areálová kanalizační síť ve vlastnictví žalobkyně nemá povahu kanalizace pro veřejnou potřebu, nýbrž jde o vnitřní areálový systém navazující na veřejnou kanalizaci provozovanou jiným subjektem, pak zcela důvodně uzavřel, že práva a povinnosti účastnic nelze bez dalšího poměřovat veřejnoprávní regulací provozování veřejných kanalizací. Z toho však nijak neplyne, že by účastnice nemohly v mezích smluvní volnosti převzít do svého závazkového vztahu určitou technickou či výpočtovou metodiku vycházející z právního předpisu veřejného práva. Právě to se v projednávané věci stalo. Smlouva č. [Anonymizováno] i její příloha č. [hodnota] obsahovaly ujednání o tom, jak bude stanovováno množství odváděných srážkových vod a jak bude určována cena za jejich odvádění; za tím účelem účastnice odkázaly na metodiku užívanou prováděcí vyhláškou č. 146/2004 Sb. Takový odkaz nepředstavuje přímou aplikaci veřejnoprávní normy na soukromoprávní vztah, nýbrž toliko smluvně převzaté pravidlo, jímž si strany konkretizovaly obsah svého závazku. Jinak řečeno, soud I. stupně „nesmísil“ veřejné a soukromé právo, jak namítá žalovaná, nýbrž správně rozlišil mezi právním režimem závazku a mechanismem sjednaným pro určení ceny. Právní režim závazku je soukromoprávní; způsob výpočtu ceny je výsledkem smluvního ujednání. To, že si strany jako podklad pro určení ceny zvolily metodiku známou z veřejnoprávní úpravy, nečiní jejich vztah vztahem veřejnoprávním, stejně jako by jím nebyl například pouhý odkaz na technickou normu, ceník třetí osoby nebo odborný standard určitého odvětví.

34. Nelze přisvědčit ani názoru žalované, že soud I. stupně bez dalšího aproboval nepřípustné jednostranné určování ceny žalobkyní. Závazkový vztah mezi účastnicemi nebyl konstruován tak, že by výše ceny závisela výlučně na volné vůli jedné strany. Naopak z obsahu smlouvy, přílohy č. 3, cenových podkladů a provedeného dokazování plyne, že výše účtovaných částek byla odvozována od objektivně zjistitelných veličin: velikosti dotčených ploch, jejich charakteru a odtokového součinitele, dlouhodobého srážkového normálu a ceny stočného. Nešlo tedy o libovůli žalobkyně, nýbrž o výpočet podle předem sjednaných a věcně přezkoumatelných kritérií. Na tom nic nemění ani skutečnost, že cena za 1 m3 byla žalobkyní oznamována cenovým výměrem. Již soud I. stupně správně poukázal na to, že smlouva nespojuje případné pochybení při předání cenového výměru se zánikem nebo nevznikem práva na úhradu ceny za skutečně poskytnuté plnění. Rozhodující je, že žalované byly jednotlivé pohledávky konkrétně vyúčtovány, včetně jejich výše, právního důvodu a časového období, k němuž se vztahovaly, a že žalovaná proti nim v průběhu smluvního vztahu relevantním způsobem nevystoupila. Nelze přehlédnout ani to, že mezi účastnicemi šlo o dlouhodobý kontraktační vztah trvající od roku 2007, v jehož rámci byl způsob účtování po řadu let fakticky akceptován.

35. Odvolací soud pokládá za významné i to, že závěr o existenci plnění žalobkyně není založen toliko na samotných fakturách vystavených žalované, ale je podporován i dalšími důkazy, zejména smluvním vztahem žalobkyně se společností [právnická osoba], sdělením této společnosti a podklady pro výpočet vodného a stočného za jednotlivé roky. Z nich vyplývá, že srážkové vody z areálu byly přes kanalizační infrastrukturu žalobkyně dále odváděny do veřejné kanalizace a že žalobkyni byly náklady na toto odvádění účtovány. Skutkový závěr soudu I. stupně, že žalobkyně v rozhodném období sjednané plnění poskytovala, je tudíž plně podložen obsahem spisu.

36. Důvodná není ani odvolací námitka, že soud I. stupně nedostatečně zkoumal platnost smluvních ujednání. Napadené rozhodnutí naopak zcela přiléhavě vychází z toho, že smlouva účastnic je smlouvou nepojmenovanou uzavřenou podle ust. § 269 odst. 2 obch. zák. Její obsah je určitý a srozumitelný. Je zřejmé, kdo poskytuje plnění, komu, v jakém rozsahu a za jakých platebních podmínek. Určitost je zachována i ve vztahu k ceně, resp. ke způsobu jejího určení. Obchodní zákoník přitom připouštěl, aby obsah závazku byl konkretizován dohodnutým mechanismem dodatečného určení, není-li ponechán pouze neomezené vůli jedné strany. O takový případ zde nejde. Pokud žalovaná svou argumentaci staví i na úvaze o své „závislosti“ na vůli žalobkyně či o absenci ochrany slabší strany, ani tato námitka nemůže obstát. Posuzovaný právní vztah vznikl mezi podnikatelskými subjekty v rámci jejich obchodní činnosti. Nejde o vztah, v němž by byla dána zákonná ochrana slabší strany. Navíc, jak již bylo uvedeno, mechanismus určení ceny nebyl ponechán na ničím neomezeném rozhodování žalobkyně, ale byl vymezen předem sjednanými, objektivně kontrolovatelnými parametry.

37. Správný je rovněž závěr soudu I. stupně o povaze uplatněných nároků z pohledu insolvenčního práva. Žalobou uplatněné pohledávky vznikaly po rozhodnutí o úpadku žalované a souvisejí s provozem, užíváním a zachováním nemovitého majetku náležejícího do její majetkové podstaty. Jde tedy o náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty ve smyslu ust. § 168 odst. 2 písm. b) IZ. Z obsahu spisu dále vyplývá, že žalobkyně tyto pohledávky vůči osobě s dispozičními oprávněními řádně písemně uplatňovala. Nebyly-li včas a v plné výši uspokojeny, byla podle ust. [Anonymizováno] oprávněna domáhat se jejich splnění žalobou. Na tomto závěru nic nemění ani okolnost, že mezi účastnicemi probíhal incidenční spor o obdobné pohledávky za dřívější období. Předmětem nyní projednávané věci byly jiné, samostatně vzniklé, nároky, vztahující se k jiným zúčtovacím obdobím. Nešlo tedy o totožný předmět řízení a neexistovala žádná procesní překážka, která by soudu I. stupně bránila v rozhodnutí. Naopak skutečnost, že v dřívějším soudním řízení byla existence obdobného nárokového základu mezi týmiž účastnicemi za předcházející období potvrzena, jen podporuje věcnou správnost právního názoru, z něhož soud I. stupně vyšel.

38. Odvolací soud nepřisvědčil ani námitce žalované, že soud I. stupně porušil její právo na spravedlivý proces tím, že neprovedl všechny navržené důkazy. Ustáleně platí, že soud není povinen provést každý důkaz navržený účastníkem, nýbrž jen takový, který je způsobilý přispět ke zjištění skutkového stavu významného pro rozhodnutí věci. Jestliže soud I. stupně přesvědčivě vysvětlil, proč nepovažoval výslech [tituly před jménem] a výslechy svědků k zaslepení přítoků v lednu 2024 za potřebné, nelze v tom spatřovat vadu řízení. Uvedené důkazy se navíc vztahovaly k okolnostem časově i věcně odlišným od předmětu sporu. Nároky žalobkyně se týkaly plateb za období od listopadu 2021 do července 2023. Skutečnosti spojené se zaslepením přítoků v lednu 2024 proto nemohly mít vliv na posouzení, zda žalobkyně v žalovaném období odváděla srážkové vody a zda jí za to náleží sjednaná úplata. Stejně tak případné protinároky žalované, pokud by vůbec přicházely v úvahu, by samy o sobě neměly význam pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, nebyly-li v řízení procesně způsobilým způsobem uplatněny.

39. Správné je i rozhodnutí o příslušenství pohledávky. Soud I. stupně přiléhavě vyšel z toho, že žalovaná byla s úhradou jednotlivých peněžitých závazků v prodlení, neboť jí byly pohledávky dostatečně určitě oznámeny a vyúčtovány, a to i v návaznosti na jejich uplatnění v insolvenčním řízení. Není rozhodné, zda žalovaná následně tvrdila technické obtíže s otevřením příloh datových zpráv, jestliže již samotná vyrozumění obsahovala identifikaci pohledávky co do titulu, období i výše a umožňovala žalované dluh splnit, popř. si vyžádat další součinnost. Za této situace byl závěr o prodlení žalované namístě. Výše úroku z prodlení byla přiznána v souladu s ust. § 369 odst. 1 obch. zák. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud I. stupně navíc korektně odlišil situaci u částky 57 473 Kč za březen 2023, u níž žalobu v nepatrném rozsahu zamítl, neboť prodlení žalované nemohlo nastat dříve, než jí bylo vyrozumění o uplatnění této pohledávky doručeno. I v tomto dílčím závěru je napadené rozhodnutí věcně přesvědčivé a odpovídá výsledkům dokazování.

40. Je-li výrok I. napadeného rozsudku věcně správný, obstojí i výrok III. o náhradě nákladů řízení. Žalobkyně měla ve věci úspěch prakticky plný, její neúspěch se týkal jen zcela nepatrné části příslušenství, proto byly splněny podmínky pro postup podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Ani způsob určení výše náhrady nákladů podle ust. § 151 o.s.ř. nevzbuzuje pochybnosti a odvolací soud neshledal důvod pro zásah do akcesorického výroku o nákladech.

41. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výrocích I. a III. podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

42. Výrok II. rozsudku soudu I. stupně odvoláním napaden nebyl a nabyl tak samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o.s.ř.).

43. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. přiznal odvolací soud v odvolacím řízení plně úspěšné žalobkyni jejich náhradu v celkové výši (po zaokrouhlení) 60 468 Kč sestávající z 2 úkonů právní po 12 140 Kč (vyjádřen í k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) podle ust. § 7 bodu 6. AT, 2 režijních paušálů po 450 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT a 21% DPH ve výši 5 287,80 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.

44. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám její právní zástupkyně - advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).