o zaplacení částky 65 100 Kč

1. Ve shora označené věci se žalobkyně žalobou podanou u Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [adresa] domáhala určení, že soluční úkony, kterými dlužník [jméno FO], nar. [datum], IČO: [IČO], adresou [adresa] (dále jen „dlužník“) uhradil žalovanému na bankovní účet č. [č. účtu] dne [datum] částku 50 000 Kč a dne [datum] částku 15 100 Kč, tedy celkem 65 100 Kč, jsou vůči věřitelům dlužníka neúčinné, a uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni peněžní plnění z uvedených neúčinných právních úkonů v celkové výši 65 100 Kč do majetkové podstaty dlužníka. Tvrdila, že jako insolvenční správkyně dlužníka z přihlášených pohledávek zjistila, že dlužník byl již k [datum] v úpadku, který trval až do chvíle, kdy byl zjištěn insolvenčním soudem dne [datum]. Celková výše pohledávek věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení dlužníka činí 260 463 212,78 Kč. Z výpisu z běžného účtu dlužníka žalobkyně zjistila, že v průběhu posledních 12 měsíců před zahájením insolvenčního řízení ([datum]) zaplatil žalovanému na jeho účet č. [č. účtu] dne [datum] částku 50 000 Kč a dne [datum] částku 15 100 Kč, tedy celkem 65 100 Kč. Tyto soluční úkony (platby) dlužníka jsou tak neúčinnými právními úkony podle ust. § 241 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen „IZ“). Pokud by zvýhodňujícími právními úkony nebyly, jelikož by žalovaný neměl vůči dlužníkovi pohledávku, namítla žalobkyně neplatnost podle ust. § 240 IZ jakožto neúčinnost právního úkonu bez přiměřeného plnění, jelikož žalovaný neposkytl dlužníkovi žádné protiplnění. Uvedeným jednáním dlužníka tedy došlo k ochuzení majetkové podstaty.

2. Žalovaný proti žalobě namítl, že se v dobré víře rozhodl spořit do fyzického zlata prostřednictvím společnosti [Anonymizováno] Dne [datum] s ní prostřednictvím své finanční poradkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uzavřel smlouvu o dodání investičního zlata č. [hodnota] - [Anonymizováno] na 100 g. Domluva zněla, že po zaplacení jistiny 5 000 Kč získá 15 g zlata. Podle smlouvy pravidelně poukazoval na účet [Anonymizováno] 1 500 Kč s tím, že každý měsíc bylo nakupováno určité množství zlata. V roce 2022 se ocitl ve finanční tísni, a proto se rozhodl naspořené zlato prodat. Dne [datum] podal žádost o výkup zlata s tím, že do [datum] bude mít dohodnuté prostředky na účtu, což se stalo. Není pravda, že dlužník neobdržel žádné protiplnění, neboť žalovaný k [datum] na smlouvu zaslal 77 500 Kč a na jeho účtu bylo naspořeno 47,693 g zlata. Toto zlato je protiplněním za obdržených 65 100 Kč. Podle smlouvy žalovaný přišel o jistinu 15 g zlata. Peníze mu byly vyplaceny na základě dohody o změně obsahu závazku.

3. Krajský soud v [adresa] – pobočka v [adresa] rozsudkem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] ([spisová značka]) zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že soluční úkony, kterými dlužník uhradil žalovanému celkem částku 65 100 Kč (výrok I.), i žalobu o vydání peněžního plnění ve výši 65 100 Kč ze solučních úkonů uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). Insolvenční soud měl za prokázané, a navíc tyto skutečnosti ani nebyly stranami sporovány, že dne [datum] uzavřel žalovaný s [Anonymizováno], zastoupenou dlužníkem jako členem představenstva, smlouvu o dodání investičního zlata, na základě níž uhradil celkem 77 500 Kč, což odpovídá 62,69 g naspořeného zlata. Dne [datum] se z důvodu své špatné finanční situaci rozhodl naspořené zlato prodat, a tak požádal [Anonymizováno] o jeho odkup. Ukončením smlouvy vznikl žalovanému nárok na vydání naspořeného zlata po odečtení zálohy, tedy 47 g. Nicméně žalovaný požádal o jeho odkup, což nepochybně vedlo k uzavření dohody o změně obsahu závazku ze dne [datum], kde [Anonymizováno] uznala pohledávku žalovaného na vydání 47 g zlata, avšak strany se dohodly, že tato pohledávka zanikne úhradou částky 65 100 Kč na účet žalovaného do [datum]. Tato částka byla žalovanému z účtu dlužníka, člena představenstva společnosti [Anonymizováno], dne [datum] na jeho osobní účet připsána pod dohodnutým variabilním symbolem. Tím byla smlouva č. [hodnota] řádně vypořádána podle dohody stran. Soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že popsané vypořádání je zkracujícím právním úkonem, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu, neboť žalovaný nikdy věřitelem dlužníka nebyl a nemohlo se mu tedy jako věřiteli dostat více než ostatním dlužníkovým věřitelům. Žalovaný totiž uzavřel dne [datum] předmětnou smlouvu s [Anonymizováno] Sice jednal s dlužníkem, který ji podepsal, nicméně ji podepsal jako jediný člen představenstva, který za [Anonymizováno] vystupuje navenek. Povinnost zaplatit žalovanému částku 65 100 Kč z ukončené smlouvy měla [Anonymizováno] Zároveň se nejedná o neúčinný právní úkon bez přiměřeného protiplnění, neboť se dlužník nikdy vůči žalovanému nezavázal čehokoliv plnit. Dlužník plnil za jiného, když plnil to, co měl po právu plnit jiný. V takovém případě by bylo na místě uvažovat o aplikaci ust. [Anonymizováno] (dále jen „o.z.“), nicméně otázka bezdůvodného obohacení [Anonymizováno] není předmětem zde projednávané věci.

4. [Anonymizováno] rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], [spisová značka] ([spisová značka]) rozsudek Krajského soudu v [adresa] - pobočka v [adresa] ze dne [datum], č. j. [incidenční spisová značka], ve výroku I. potvrdil ve znění, že se zamítá žaloba o určení, že jednání, kterými dlužník uhradil žalovanému na bankovní účet č. [č. účtu] dne [datum] částku 50 000 Kč a dne [datum] částku 15 100 Kč, tedy celkem 65 100 Kč, jsou vůči věřitelům dlužníka neúčinná; a rozhodl že v nákladovém výroku III. se rozsudek soudu I. stupně potvrzuje (výrok I.), ve výroku II. rozsudek soudu I. stupně zrušil a v tomto rozsahu věc postoupil Okresnímu soudu v [Anonymizováno], jako soudu věcně příslušnému (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.). Odvolací soud přisvědčil soudu I. stupně v závěru, že bylo-li prokázáno, že žalovaný nebyl věřitelem dlužníka, jednání dlužníka nelze posoudit jako zvýhodňující právní jednání, když proti těmto závěrům žalobkyně ani nebrojí. Soud I. stupně však podle odvolacího soudu při svých úvahách nedocenil, že za takto prokázaného skutkového stavu je nutno dovodit, že dlužník poskytl žalovanému plnění bez právního důvodu a žalovaný se tak na jeho úkor bezdůvodně obohatil. Věcně a místně příslušným k rozhodnutí o žalobě na peněžité plnění z titulu bezdůvodného obohacení je obecný soud žalovaného, jímž je s ohledem na jeho bydliště Okresní soud v [Anonymizováno].

5. Okresní soud v [Anonymizováno] napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč (výrok II.).

6. Podle odůvodnění tohoto rozsudku soud I. stupně učinil skutková zjištění podle nichž v žádosti o registraci do [Anonymizováno] ze dne [datum] je jako klient uveden žalovaný, ověření jeho totožnosti provedla a uzavření smlouvy zajistila jeho finanční poradkyně [jméno FO]. Dne [datum] byla mezi [jméno FO] investment a.s. (dále jen „[Anonymizováno]), zastoupenou [jméno FO], členem představenstva, a žalovaným uzavřena smlouva o dodání investičního zlata č. [hodnota], jejímž předmětem byl slitek zlata o hmotnosti 100 g, který měla [Anonymizováno] žalovanému dodat. Žalovaný měl při podpisu smlouvy uhradit jistotu ve výši 5 000 Kč a poté hradit kupní cenu zlata zálohami ve výši 1 500 Kč měsíčně. [Anonymizováno] byla registrována v seznamu [Anonymizováno] jako elektronický obchod s obchodní činností pro šperky a výrobu se zahájením činnosti [datum]. Žalovaný ze svého účtu č. [č. účtu] na účet [Anonymizováno] poukázal částku 5 000 Kč, a poté ve dnech [datum] částku 1 500 Kč, [datum] částku 1 500 Kč, [datum] částku 1 500 Kč, [datum] částku 2 000 Kč, [datum] částku 2 000 Kč, [datum] částku 2 000 Kč a [datum] částku 2 000 Kč. E-mailem z [datum] z [e-mail] na adresu [e-mail] bylo žalovanému zasláno mimořádné ukončení smlouvy č. [hodnota] s tím, že dochází k vypořádání ve formě zlatého slitku, který gramáží nejvíce odpovídá naspořeným gramům, že žalovaný uhradil jistinu 5 000 Kč, což odpovídá 15 g zlata, dále celkem částku 77 500 Kč, což odpovídá 62,69 g zlata. Celkem je k vypořádání po odečtení jistiny 47,69 g. E-mailem od [e-mail] adresovaným [e-mail] a [e-mail] z [datum] finanční poradkyně žalovaného požádala o vyrovnání ukončené smlouvy v penězích formou odkupu. E-mailem z [datum] od [e-mail] adresovaným [e-mail] finanční poradkyně adresovala [jméno FO] žádost o opravu dodatku, kde má být cena vypořádání za naspořené zlato 65 100 Kč. E-mailem z [datum] ve 22:59 z adresy [e-mail] byla na email [e-mail] zaslána zpráva s přílohou s názvem „Novace závazků [Anonymizováno].docx“. E-mailem z [datum] od [e-mail] adresovaným [e-mail] finanční poradkyně zaslala [jméno FO] zprávu, že mu posílá podepsanou dohodu. Dne [datum] uzavřeli [Anonymizováno], zastoupená [jméno FO] jako členem představenstva, a žalovaný dohodu o změně závazků, podle níž má žalovaný vůči [Anonymizováno] pohledávku vyplývající ze smlouvy o dodání investičního zlata č. [hodnota] ze dne [datum], která byla předčasně ukončena dne [datum]. [Anonymizováno] byla povinna dodat žalovanému zlato o hmotnosti 47 g. Smluvní strany ujednaly, že tento závazek zaniká a [Anonymizováno] se zavazuje žalovanému vyplatit 65 100 Kč na jeho účet č. [č. účtu] pod v.s. [var. symbol] do [datum]. U listiny je kopie podpisu žalovaného a v kolonce [Anonymizováno] je uvedeno „zasláno na email“. Z výpisu z účtu [jméno FO] č. [č. účtu] vyplynulo, že dne [datum] byla na účet č. [č. účtu] pod v.s. [var. symbol] poukázána částka 50 000 Kč a dne [datum] částka 15 100 Kč.

7. Soud I. stupně vyložil, že v souvislosti s dřívější úpravou konkludentního přijetí nabídky v rámci obchodně právních vztahů obsaženou v ust. § 275 odst. 4 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) Nejvyšší soud ustáleně dovozoval, že podstatou smlouvy je souhlasný projev vůle smluvních stran (konsensus), nesoucí se primárně k uzavření smlouvy a sekundárně ke stanovení jejího obsahu. K tomu, aby mohla smlouva vzniknout, je tedy třeba, aby se setkaly shodné projevy vůle kontrahujících stran (oferta a akceptace), což platí i pro smlouvy, které byly uzavřeny konkludentním způsobem. Akceptací přitom není každé konkludentní jednání, nýbrž jen takové, z něhož bezpochyby vyplývá vůle návrh (ofertu) přijmout. Způsob uzavření smlouvy popsaný v ust. § 275 odst. 4 obch. zák. předpokládal, že úkony kontrahentů vyjadřující jejich vůli uzavřít smlouvu budou dostatečně určité a srozumitelné, aby z nich bylo seznatelné, jaký návrh na uzavření smlouvy se nabízí a zda je zde vůle tento návrh akceptovat. Podstatná pro posouzení vzniku smlouvy tímto způsobem je rovněž časová návaznost konkludentního úkonu vůči návrhu na uzavření smlouvy z hlediska včasnosti akceptace. Východiskem pro závěr, zda smlouva byla uzavřena, musí být zjištění, čeho chtěli účastníci v daném případě dosáhnout. Konsolidovaná verze důvodové zprávy k ust. [Anonymizováno] uvádí, že upravuje „případy tzv. faktické akceptace, při níž se nevyžaduje slovní souhlas s ofertou a k uzavření smlouvy dochází konkludentním přijetím nabídky tak, že se akceptant podle oferty fakticky zachová. Navržené pravidlo vychází ze stávající úpravy (§ 43c odst. 1 občanského zákoníku a § 275 odst. 4 platného obchodního zákoníku).“. Shora uvedené judikatorní závěry k ust. § 275 odst. 4 obch. zák. se tak prosadí rovněž v poměrech současné úpravy obsažené v ust. [Anonymizováno], která z této dřívější úpravy vychází. Současná právní úprava kontraktačního procesu nevylučuje, aby jak návrh na uzavření smlouvy, tak jeho následné přijetí, byly učiněny jinak než slovy (konkludentně), pakliže obě tato jednání budou shodného obsahu a bude z nich bezpochyby seznatelná vůle stran smlouvu určitého obsahu uzavřít (srov. § 1731 a násl. ve spojení s § 546 o.z.) (podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

8. Soud I. stupně vzal za prokázané, že mezi [Anonymizováno] a žalovaným byla uzavřena smlouva prostřednictvím elektronických podpisových prostředků, na jejímž základě žalovaný platil za „nakoupení“ zlata s tím, že se mělo fyzicky nacházet u [Anonymizováno] Žalovaný v tomto závazkovém vztahu vystupoval jako spotřebitel a [Anonymizováno] zastoupená členem představenstva [jméno FO], jako podnikatel. Podle smlouvy žalovaný každý měsíc poukazoval částky na účet společnosti a v aplikaci mohl sledovat vývoj kurzu ceny zlata. V březnu 2022 prostřednictvím své finanční poradkyně [jméno FO] požádal o ukončení smlouvy. To proběhlo mimořádným ukončením smlouvy, kdy mu byla podle smlouvy z naspořeného zlata odečtena jistina 5 000 Kč a podle jím poukazovaných plateb mu měl být předán zlatý slitek o hmotnosti 47 g. Následně byla mezi finanční poradkyní a [jméno FO] prostřednictvím e-mailové komunikace z jeho emailu [Anonymizováno] uzavřena smlouva o odkupu zlata, tedy [jméno FO] jako člen představenstva [Anonymizováno] ve smyslu ust. § 162 o.z. uzavřel s žalovaným kupní smlouvu ve smyslu ust. [Anonymizováno], v níž se [Anonymizováno] jako kupující a žalovaný jako prodávající dohodli, že za slitek zlata o hmotnosti 47 g [Anonymizováno] zaplatí kupní 65 100 Kč. K této smlouvě, zaslané jeho finanční poradkyni e-mailem, připojil podpis žalovaný a [jméno FO] byla zaslána zpět na pracovní email. Ve smlouvě byla sjednána splatnost kupní ceny [datum]. Dne [datum] zaplatil dlužník ve 2 platbách ze svého vlastního účtu pod sjednaným variabilním symbolem kupní cenu 65 100 Kč. Soud toto jednání člena představenstva vyhodnotil jako vyjádření souhlasu se zaslanou podepsanou dohodou (kupní smlouvou) podle ust. § 556 o.z. S ohledem na výše uvedené uzavřel, že dlužník zaplatil kupní cenu zlata, kterou měla zaplatit [Anonymizováno], čímž se ale podle ust. [Anonymizováno] bezdůvodně obohatila [Anonymizováno] jako osoba, za niž dlužník plnil, ačkoliv měla plnit ona, a nikoli žalovaný. Žalovaný není za takto prokázaného skutkového stavu ve věci pasivně legitimován.

9. Podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud I. stupně přiznal plně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč za jeho účast při 2 jednáních soudu podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů.

10. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně a namítla, že v řízení nebylo prokázáno, že by v době plnění žalované částky 65 100 Kč (tedy ke dni [datum]) existoval jakýkoli peněžitý dluh dlužníka či [Anonymizováno] vůči žalovanému, a že by tedy dlužník plnil žalovanému na svůj závazek či že by zapravil dluh společnosti. Z kupní smlouvy se totiž nepodává, že by bylo možné ji ze strany žalovaného vypovědět či jinak zrušit bez toho, že by společnost byla v prodlení. Pokud soud dospěl k závěru, že žalovaný s [Anonymizováno] sjednali dohodu o novaci, z níž by plynula transformace nepeněžitého dluhu na dluh peněžitý, míjí se takové posouzení listinných důkazů s elementární logikou kontraktace. Předně není novace doložena v listinné podobě tak, že by byla podepsána oběma stranami. Pokud jde o e-mailovou komunikaci mezi dlužníkem a [jméno FO], není v prvé řadě zřejmé, jaké mělo být postavení paní [jméno FO], koho při kontraktaci a na základě jakého oprávnění zastupovala, ale ani není zřejmé, jaké konkrétní listiny se tato komunikace týkala. Zcela tak absentuje jakékoli právní jednání mezi žalovaným a dlužníkem, resp. [Anonymizováno], není zřejmé, že by zde byla oferta a její akceptace, a není zřejmé, nakolik se tato korespondence týkala žalovaného. Pokud za dané situace soud dovodil, že nepodepsaná dohoda o novaci byla uzavřena mezi dlužníkem a [Anonymizováno], vede takový závěr k nesprávným úvahám o tom, že bezdůvodně se neobohatil žalovaný, ale [Anonymizováno] Nelze odhlédnout od toho, že žalobkyně nehájí své privátní zájmy, ale zastupuje 38 věřitelů dlužníka, kteří vůči němu přihlásili pohledávky v úhrnné částce převyšující 260 mil. Kč, přičemž jde zpravidla i o věřitele [Anonymizováno] za jejíž některé dluhy dlužník převzal ručení. Důsledkem nesprávného posouzení provedeného soudem I. stupně by byla situace, že v rozporu s principem kolektivního uspokojení dluhů dlužníka a [Anonymizováno] bude pohledávka žalovaného zapravena na úkor věřitelů obou uvedených dlužníků. Měřeno korektivem ust. § 2 odst. 3 o.z. by soud aproboval zřejmou nespravedlnost.

11. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě zcela vyhoví a žalovanému uloží povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů.

12. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

13. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

14. Soud I. stupně dospěl i ke správným závěrům právním.

15. Podle ust. [Anonymizováno] kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

16. Podle ust. § 546 o.z. právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

17. Podle ust. [Anonymizováno] s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.

18. Podle ust. [Anonymizováno] kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle ust. [Anonymizováno] bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Ustanovení [Anonymizováno] upravuje zjednodušení oproti standardnímu kontraktačnímu procesu. V některých případech lze nabídku přijmout jednoduše tím, že se její adresát podle jejího obsahu přímo zachová, aniž by s ní nejprve vyjádřil souhlas. Jako přijetí nabídky je zde kvalifikováno právě samotné jednání podle obsahu nabídky. Jde o tzv. faktickou akceptaci. Musí být ovšem zřejmé, na jakou nabídku dané jednání reaguje, že reaguje právě na ni a že se tím vyjadřuje vůle uzavřít smlouvu. Nabídka, na kterou faktické jednání navazuje, musí být vždy dostatečně určitá a musí jít o skutečnou nabídku. Ustanovení je aplikovatelné nejen při uzavírání smlouvy, kterou se závazek zakládá, ale též při sjednávání dohody, kterou se závazek mění či ruší.

21. V přezkoumávaném případě se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že mezi [Anonymizováno], jednající jediným členem představenstva [jméno FO], který podle výpisu z obchodního rejstříku zastupuje společnost samostatně, a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o odkupu zlata, jíž se [Anonymizováno] jako kupující a žalovaný jako prodávající dohodli, že [Anonymizováno] od žalovaného koupí slitek zlata o hmotnosti 47 g za kupní cenu 65 100 Kč s tím, že splatnost kupní ceny, která měla být zaplacena na účet žalovaného pod sjednaným variabilním symbolem, byla dohodnuta do [datum]. Žalovaný návrh smlouvy vlastnoručně podepsal a [Anonymizováno] jej fakticky akceptovala tím, že se podle jejího obsahu zachovala, když dne [datum] zaplatila pod sjednaným variabilním symbolem dohodnutou kupní cenu ve dvou splátkách na účet žalovaného. Z jakého účtu ji zaplatila, na závěru, že tak plnila na exitující dluh vůči žalovanému, ničeho nemění.

22. Správný je rovněž závěr soudu I. stupně, že pokud jediný člen představenstva kupující společnosti, který byl oprávněn za ni samostatně jednat, zaplatil žalovanému kupní cenu zboží nikoliv z účtu společnosti, ale ze svého účtu, plnil za společnost, ačkoliv plnit měla ona, a proto se bezdůvodně obohatila společnost, nikoliv žalovaný.

23. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve věcném výroku I. podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

24. V závislém nákladovém výroku II. odvolací soud změnil jen výši nákladů řízení přiznaných žalovanému, neboť správná hodnota náhrady za úkon nezastoupeného účastníka je od [datum] podle jeho přesvědčení 450 Kč. Při tomto závěru odvolací soud vychází z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č. j. [spisová značka], podle něhož jestliže ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od [datum] stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou, či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu ust. § 137 odst. 2 o.s.ř. Takto vzniklou mezeru v právu je pak zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadalo ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem.

25. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy v něm úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.