o zaplacení částky 301 704 Kč s příslušenstvím

1. Ve shora označené věci se žalobce žalobou doručenou soudu I. stupně dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 301 704 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Podle jeho žalobních tvrzení účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o zprostředkování (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se žalobce jako zprostředkovatel zavázal žalované jako zájemci zprostředkovat uzavření smluv s třetími osobami. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci za zprostředkování smlouvy provizi, která podle čl. 4 smlouvy činí 20 % z prodejní ceny a je splatná dnem uzavření zprostředkovávané smlouvy. Žalobce v říjnu 2020 zprostředkoval žalované obchody s celkovou prodejní cenou 1 246 710 Kč, z čehož činila provize 249 342 Kč. Uvedené obchody vyplývají z odsouhlaseného přehledu, který žalobci zaslala žalovaná. Žalobce vystavil žalované dne [datum] fakturu č. [hodnota] na 301 704 Kč (249 342 Kč + 21% DPH), splatnou [datum]. Žalovaná mu provizi neuhradila. Právní zástupce žalobce dne [datum] zaslal právnímu zástupce žalované předžalobní výzvu k uhrazení částky 301 704 Kč, žalovaná však přestala se žalobcem komunikovat a neuhradila ničeho.

2. Žalovaná proti žalobě namítla, že faktura č. [hodnota] byla vystavena v rozporu s výsledky jednání ze dne [datum], kdy bylo mezi účastníky dohodnuto zrušení Smlouvy, přitom nové podmínky spolupráce dojednány nebyly čili mezi účastníky neexistuje žádný smluvní vztah. Nadto žalobce v čl. 2.1 Smlouvy prohlásil, že je podnikatelem v oblasti obchodu a poradenství, přitom tento obor živnosti nemá v živnostenském rejstříku zapsán, čímž uvedl žalovanou v omyl. Z procesní opatrnosti se proto žalovaná přípisem ze dne [datum] jednak dovolala relativní neplatnosti Smlouvy a jednak od ní z tohoto důvodu odstoupila, neboť nepravdivým prohlášením žalobce byla Smlouva porušena podstatným způsobem. Žalobce k předmětné faktuře jako přílohu připojil soupis faktur se Smlouvou nesouvisejících, aniž by žalované doložil výsledky své práce, a v soupisu faktur má zažlucené faktury společností [právnická osoba] a [právnická osoba]., které nejsou v čl. 5.1 Smlouvy vůbec zmíněny, což rovněž představuje podstatné porušení Smlouvy a zakládá to další důvod pro odstoupení od ní. Žalovaná provedla interní šetření, jakým způsobem byl do tohoto nestandardního obchodního případu se žalobcem zapojen [tituly před jménem] [jméno FO] (již bývalý zaměstnanec žalované a známý žalobce) a zda z jeho strany nešlo o jednání ve shodě se žalobcem ke škodě žalované. Z tohoto šetření vyplynulo, že se žalobce v postavení jednatele společnosti [právnická osoba] (která měla být jednou ze zprostředkovávaných společností) na žalovanou sám obrátil s poptávkou zdravotnického materiálu již v průběhu září 2020, tj. před uzavřením Smlouvy, čímž opět uvedl žalovanou v omyl. V čl. 5.1 Smlouvy se přitom hovoří o tom, že zprostředkovatel (žalobce) má mít právo na provizi mj. i u zakázek realizovaných u společnosti [právnická osoba], kde žalobce působí jako jednatel a společník, čímž porušil zákonný zákaz konkurence podle ust. § 199 odst. 1 písm. a) zákona o obchodních korporacích. V citovaném článku je zmíněna i [adresa], ačkoliv zaměstnanec žalované [tituly před jménem] [jméno FO] e-mailem ze dne [datum] (tedy před uzavřením Smlouvy) žalobci sděloval: „Jinak my jdeme ted na tender do [adresa] naprimo.“. To znamená, že žalovaná obchody s [adresa] realizovala ve vlastní režii bez přispění žalobce. Přitom pokud žalobce požaduje provizi ze smlouvy o zprostředkování, měl by tvrdit a prokazovat, že jeho přispěním došlo k uzavření zprostředkovávaných smluv, což zcela jistě neprokazuje faktura a přehled obchodů.

3. Žalobce na poučení soudu I. stupně poskytnuté mu při jednání konaném dne [datum], že netvrdí a neprokazuje, že zprostředkoval obchody podle přiloženého seznamu k faktuře, kterou zasílal žalované, přičemž je třeba relevantně tvrdit, s jakými subjekty byly uzavírány, s jakými subjekty bylo jednáno v rámci zprostředkovatelské činnosti a čeho se smlouvy týkaly, reagoval žalobce podáním ze dne [datum]. V něm uvedl, že na základě Smlouvy oslovoval zákazníky z předepsaného okruhu s nabídkou výrobků žalované (respirátory). V říjnu 2020 zprostředkoval obchody se dvěma subjekty: 1) Společností [právnická osoba], přičemž připouští, že v předmětném období byl jedním z jejích jednatelů a společníků. Jelikož však nerozhodoval o tom, za jakých podmínek bude zboží žalované prodáno, nemělo pro žalovanou hospodářsky žádný význam, zda své zboží dodala této či jiné společnosti. 2) [adresa]: Obchody s ní sjednával žalobce se zaměstnankyní obchodního (nákupního) oddělení, paní [jméno FO], většinou telefonicky, a po projevení zájmu předal kontakt na obchodní oddělení žalované, panu [jméno FO]. Následně obdržel informaci, že [adresa] by raději odebírala tyto výrobky prostřednictvím tzv. chráněné dílny. Zkontaktoval se tedy s panem [jméno FO] ze společnosti [Anonymizováno] a obdržel od něho vizitku, kterou poté zaslal panu [jméno FO]. Společnost [Anonymizováno] nato zrealizovala několik objednávek. Žalobce má za to, že sjednaná provize z realizovaných obchodů s těmito zákazníky mu náleží, řádně ji vyfakturoval fakturou, kterou si žalovaná zanesla do svého účetnictví a uplatnila DPH. K prokázání těchto tvrzení žalobce navrhl důkaz svým účastnickým výslechem, výslechem svědků pana [jméno FO] a paní [jméno FO], scanem komunikace [Anonymizováno] s vizitkou pana [jméno FO], dotazem na [adresa] ohledně objednávek od žalované a společnosti [Anonymizováno] realizované v říjnu 2020 a výzvou finančního úřadu ze dne [datum].

4. Soud I. stupně napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a žalobci uložil povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit k rukám právního zástupce žalované náklady řízení ve výši 113 292 Kč (výrok II.).

5. Podle odůvodnění tohoto rozsudku soud I. stupně z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

6. Účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o zprostředkování, kterou se žalobce jako zprostředkovatel zavázal zprostředkovat žalované jako zájemci smlouvy (s produkty žalované) s třetími osobami. Za to se mu žalovaná zavázala zaplatit provizi (čl. 3.). Těmito třetími osobami se rozumí [právnická osoba], [Anonymizováno]., [právnická osoba]., [adresa], [právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [podezřelý výraz] a další dle specifikace zákazníků v případných dodatcích Smlouvy (čl. 5.1). Výše sjednané provize činila 20 % z prodejní ceny ze zprostředkované smlouvy se třetí osobou (čl. 4.1) se splatností v den uzavření zprostředkované smlouvy (čl. 4.3). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, 1 roku ode dne nabytí její účinnosti (čl. 8.1). Dne [datum] se žalobce prostřednictvím své e-mailové adresy u [jméno FO]. ([e-mail]) obrátil na zaměstnance žalované [jméno FO] s tím, že zasílá poptávku na 5 000 ks roušek za cenu 4,70 Kč s termínem dodání 30. 9. a uvádí „Naše IČO je [Anonymizováno]“. E-mailem ze dne [datum] žalobce přeposlal panu [Anonymizováno] odkaz na veřejnou zakázku na [Anonymizováno] a pan [jméno FO] odpověděl [datum], že tam už uplynul termín pro podávání nabídek, a připojil informaci: „Jinak my jdeme ted na tender do [adresa] naprimo.“. Dne [datum] vystavil žalobce fakturu č. [hodnota] splatnou [datum] na částku 301 704 Kč včetně DPH s textem „Fakturujeme Vám za služby v měsící říjen 2020 20= z prodejní ceny 1 246 710 Kč tj. 249 342 Kč“. Jako odběratel je na faktuře označena žalovaná a pod jejím obchodním jménem je uvedeno jméno [jméno FO]. Z přehledu vydaných faktur žalované za období od [datum] do [datum], založeného do spisu žalobcem, bylo zjištěno, že se jedná o sestavu 70 faktur vždy s označení data vydání faktury, firmy (zřejmě odběratele), výše fakturované částky, výše DPH, zůstatku k zaplacení a data splatnosti. V seznamu je žlutě označeno 9 faktur za společnostmi (i) [právnická osoba] ze dne [datum] a [datum], (ii) [právnická osoba] ze dne [datum], (iii) [adresa] ze dne [datum] a [datum], (iv) [právnická osoba]. ze dne [datum], [datum] a 2x ze dne [datum], přičemž součet částek fakturovaných těmto firmám (celkem 1 561 803,70 Kč) výrazně převyšuje objem žalobcem tvrzených zprostředkovaných obchodů (tj. 1 246 710 Kč). Ostatní faktury se týkají firem neuvedených v seznamu v čl. 5.1 Smlouvy. Z anglicky psané e-mailové zprávy ze dne [datum] má soud za to, že se jedná o návrh žalované adresovaný žalobci týkající se nových podmínek další případné spolupráce. Součástí zprávy je také sdělení žalované, že nerozumí výpočtu výše provize uplatněné fakturou. Z e-mailové komunikace z ledna 2021 bylo zjištěno, že se žalovaná pokoušela jednat o snížení provize, případně sjednání jiných podmínek spolupráce. Dopisem ze dne [datum] žalovaná reagovala na předžalobní výzvu ze dne [datum] tak, že odmítla uhradit fakturu s tím, že byla vystavena neoprávněně. Poukázala na jednání dne [datum], kdy se měly strany dohodnout na zrušení Smlouvy, aniž by sjednaly podmínky nové smlouvy, a na skutečnost, že soupis faktur žalované připojený k faktuře nijak nesouvisí se Smlouvou.

7. Podle výpisu z [Anonymizováno] společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], je žalobce zapsán jako její jednatel a jediný společník od [datum]. Podle výpisu z veřejné části [Anonymizováno] v něm žalobce neměl (správně měl) ke dni uzavření Smlouvy zapsáno živnostenské oprávnění pro výrobu, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení a dále pro výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obory činnosti: projektování elektrických zařízení, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, poradenství v oblasti výběru materiálů a elektro rozvodů a překladatelská činnost.

8. Ze sdělení [tituly před jménem] [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba] pro [právnická osoba]. se podává, že [právnická osoba]., IČO: [IČO], je chráněnou dílnou zaměstnávající pouze osoby OZP a TZP, přičemž jejím jediným společníkem a jednatelem byl [tituly před jménem] [jméno FO], který také sám vedl veškerá jednání, avšak zemřel dne [datum]. [právnická osoba] zajišťuje společnosti [právnická osoba]. asistenční službu pro OZP a TZP zaměstnance a administraci sekretariátu jednatele společnosti. Ohledně smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba]. a žalovanou však [právnická osoba] nemá žádné informace. Účetní evidenci společnosti [Anonymizováno] vede od [datum] nová účetní společnost a v náhledu sestavy přijatých/vydaných faktur po [datum] není uveden ani žalobce ani žalovaná. Do starší účetní evidence společnosti [právnická osoba]. nemá [právnická osoba] přístup. [jméno FO] sdělení [adresa] (dále jen „[podezřelý výraz]“) ze dne [datum] (a z připojených kopií dále uvedených faktur) bylo zjištěno, že [podezřelý výraz] v období od 1. 10. do [datum] uskutečnila obchody jak se společností [právnická osoba]., tak se žalovanou. [právnická osoba]. jí dodala na základě telefonických objednávek ve dnech 22. 10. a [datum] filtrační polomasky [Anonymizováno], k čemuž vystavila 3 faktury - č. [hodnota] z [datum] na 329 145 Kč, č. [hodnota] z [datum] na 352 655 Kč a č. [hodnota] z [datum] na 470 206 Kč, vše včetně DPH. Žalovaná dodala [podezřelý výraz] ve dnech 9. 10. a [datum] filtrační polomasky [Anonymizováno], k čemuž vystavila faktury č. [Anonymizováno] z [datum] na 223 850 Kč a č. [Anonymizováno] z [datum] na 111 900 Kč, obě včetně DPH. Výzvou ze dne [datum] [Anonymizováno] vyzval žalobce ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů uvedených v kontrolním oddílu [právnická osoba]. kontrolního hlášení za období od [datum] do [datum]. Výzva se vztahuje k daňovému dokladu ev. č. [hodnota], DIČ odběratele [Anonymizováno] (tj. IČO žalované) s odůvodněním, že daňový subjekt nevykázal hodnotu uskutečněných zdanitelných plnění. Z printscreenu obrazovky mobilu žalobce ze dne [datum] soud I. stupně zjistil pouze to, že dne [Anonymizováno] (bez uvedení kalendářního roku) žalobce zřejmě odeslal foto vizitky [právnická osoba]. s kontaktními údaji někomu jménem [Anonymizováno].

9. Svědkyně [jméno FO], zaměstnaná u [podezřelý výraz] jako vedoucí farmaceutická asistentka v nemocniční lékárně, vypověděla, že na podzim 2020 [podezřelý výraz] objednávala respirátory nejen od žalované, komunikace probíhala e-maily. Se žalovanou bylo dohodnuto, že žalovaná poskytne náhradní plnění prostřednictvím společnosti [Anonymizováno]. Náhradním plněním se rozumí objednávky od firem zaměstnávajících osoby se ztíženým společenským uplatněním (např. chráněné dílny), neboť [podezřelý výraz] má povinnost zaměstnávat v určitém měřítku tyto osoby nebo odebírat zboží nebo služby od společností, které tyto osoby zaměstnávají. Svědkyně dohledala v e-mailech za žalovanou jména pan [jméno FO] a pan [jméno FO]. Má za to, že lékárna jednala se žalovanou přímo, že tam žádný zprostředkovatel nebyl. Předmětem plnění od žalované byly ve velkém objemu respirátory, ale odebíraly se i od jiných dodavatelů.

10. Svědek [jméno FO] vypověděl, že pro žalovanou pracoval do roku 2020 jako konzultant na pozici provozního ředitele. V té době měla žalovaná provozní linku na výrobu respirátorů [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Žalobce znal ještě ze svého předchozího působení, kdy asi před 15 lety pracoval pro firmu [Anonymizováno]. Svědek věděl, že žalobce měl kontakty v nemocnicích a že žalovaná se chtěla tímto způsobem dostat na trh. Existovala nějaká smlouva, kde byly taxativně uvedeny některé nemocnice, a jejím předmětem mělo být to, že jim žalobce umožní se s jejich produkty dostat do těchto zařízení. Pokud by došlo ke sjednání obchodu nebo zajištění kontaktu na nákupčího společnosti uvedené v seznamu a podařilo by se tam produkty dostat, žalobce měl dostat provizi. V případě [podezřelý výraz] se to realizovalo přes nějakou chráněnou dílnu v [Anonymizováno], ale svědek si už nevybavil, zda to bylo přes žalobce nebo přímo přes [podezřelý výraz], ani to, zda obchodní vztahy s dalšími nemocnicemi probíhaly napřímo nebo zprostředkovaně přes žalobce. Někdy se mohlo stát, že si nějaký subjekt přišel napřímo něco objednat, a nešlo to přes zprostředkovatelskou smlouvu. Kontakty na zdravotnická zařízení přišly od žalobce.

11. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že se žalovanou začal spolupracovat v září 2020, kdy jako OSVČ obchodoval se zdravotnickými pomůckami a jako start up měl společnost [právnická osoba]. Spolupracoval s panem [jméno FO]. Se žalovanou měli vydefinované nějaké portfolio, okruh zákazníků, a ujednali, že budou rok spolupracovat. Z tohoto portfolia se uzavřely významné obchody s [Anonymizováno], s [Anonymizováno] i s [podezřelý výraz]. Na spolupráci s [podezřelý výraz] kontakt žalované předal on. Žalobce se sešel s panem [Anonymizováno] (správně [jméno FO]), který patřil do skupiny [Anonymizováno], předal mu nějaké vzorky respirátorů [Anonymizováno] a navázali spolupráci. Vizitku od pana [Anonymizováno] (správně [jméno FO]) předal prostřednictvím [Anonymizováno] žalované. [jméno FO] měla svoje portfolio zákazníků, které žalobce žalované nepředával, chránil si svoji databázi zákazníků. Podle zjištění žalobce žalovaná celou fakturu uplatnila ve svém účetnictví, zatímco on byl finančním úřadem vyzván k zaplacení DPH. Žalobce už neví, od koho seznam vydaných faktur žalované získal.

12. S poukazem na ust. § 1745, § 2445 a § 2447 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) soud I. stupně uzavřel, že má za prokázané, že se žalobce jako zprostředkovatel zavázal zprostředkovávat žalované jako zájemci smlouvy o prodeji zboží zájemce třetím osobám vymezeným v čl. 5.1 Smlouvy. Za tuto činnost se mu žalovaná zavázala zaplatit provizi ve výši 20 % z prodejní ceny z takto zprostředkované uzavřené smlouvy. Závazek žalobce tedy spočíval v jeho aktivním jednání a působení na třetí osoby, ve vyhledání konkrétní příležitosti a následném uzavření konkrétní smlouvy se žalovanou. Pokud tvrdil, že mu vznikl nárok na zaplacení provize, bylo na něm, aby prokázal vztah příčinné souvislosti mezi jeho zprostředkovatelskou činností a uzavřenou zprostředkovanou smlouvou, tedy aby prokázal, že právě v důsledku jeho aktivní činnosti došlo k uzavření zprostředkovaných smluv mezi žalovanou a konkrétní třetí osobou (k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Naopak soud I. stupně nemá za prokázané, že žalobce zprostředkoval, tedy že svým aktivním konkrétním jednáním pro žalovanou zajistil, uzavření jím tvrzených smluv, tudíž ani to, že mu vznikl jím tvrzený nárok na provizi. Z Faktury a seznamu vydaných faktur žalované, jehož správnost ani není žalovanou potvrzena, nemá soud za prokázané nic. Pokud pomine otázku pravosti tohoto seznamu, není z něj zřejmé ani to, co mělo být předmětem jednotlivých fakturovaných plnění, tedy zda se jednalo o plnění žalované předpokládané Smlouvou, ani to, kdy tato plnění měla být realizována. Už vůbec z přehledu faktur není zřejmé, zda byly vystaveny na základě smluv zprostředkovaných žalobcem. Smlouva byla mezi účastníky uzavřena [datum], tedy žalobce nemůže úspěšně nárokovat provizi z jakýchkoli plnění uskutečněných žalovanou před tímto datem (faktura [právnická osoba] na částku 62.339,20 Kč ze dne [datum]).

13. Poté, co soud I. stupně poskytl žalobci opakovaně poučení, včetně poučení podle § 118a o.s.ř., že neunáší důkazní břemeno ve vztahu k tvrzeným zprostředkovaným smlouvám o dodávkách produktů žalované pro [podezřelý výraz] a pro [právnická osoba]., navrhl žalobce k prokázání svých tvrzení svědecké výpovědi [jméno FO], zaměstnankyně, která objednávala zboží do nemocniční lékárny, a [jméno FO], který na podzim 2020 pracoval pro žalovanou. Svědkyně [jméno FO] k přímému dotazu soudu, zda je jí známo jméno žalobce, odpověděla, že nikoliv. Dále uvedla, že se žalovanou jednala o objednávkách respirátorů přímo, bez zprostředkovatele, a stejně tak i objednávky od [právnická osoba]. se řešily přímo se žalovanou. Výpověď této svědkyně tedy žalobcova tvrzení neprokázala a neprokázala je ani výpověď svědka [jméno FO], který uvedl, že v případě [podezřelý výraz] se dodávky řešily přes chráněnou dílnu v [Anonymizováno], ale zda to bylo přes žalobce nebo přímo přes [podezřelý výraz], si nepamatoval. Soud se pokusil získat informace přímo od [právnická osoba]., avšak bezvýsledně, neboť její tehdejší jednatel, který by k věci mohl poskytnout relevantní svědeckou výpověď, zemřel. Nicméně s ohledem na výpovědi svědků neměl soud I. stupně pochybnosti o tom, že žalobce obchodní vztahy mezi žalovanou a [podezřelý výraz], ani společností [právnická osoba]., nezprostředkoval.

14. Pokud jde o zbývající žalobcem označené faktury za společností [právnická osoba], ani ve vztahu k nim žalobce neprokázal, co bylo jejich předmětem, respektive že předmětem bylo plnění zamýšlené Smlouvou, a že k jejich uzavření došlo na základě jeho zprostředkovatelské činnosti. Už samotná skutečnost, že žalobce v době realizovaných obchodů byl jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba], z logiky věci vylučuje, aby pro žalovanou vyvíjel jakoukoli konkrétní zprostředkovatelskou aktivitu sám (z titulu zprostředkovatele) vůči sobě (z titulu jednatele [právnická osoba]).

15. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. soud I. stupně přiznal úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 113 292 Kč. Tato částka sestává z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 93 630 Kč podle ust. § 6 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT”) za 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a účast na jednání s mediátorem dne [datum]) po 9 540 Kč a ve výši 1/2 odměny (tj. 4 770 Kč) za účast na jednání dne [datum], 10 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT a 21% DPH ve výši 19 662 Kč.

16. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce a namítl, že Smlouva byla uzavírána na dobu jednoho roku pro stanovený okruh zákazníků, se kterými hodlala žalovaná, s pomocí žalobce vstoupit do obchodních odběratelských vztahů. Obsahově se tedy smluvní vztah řídí, bez ohledu na název Smlouvy, právní úpravou obchodního zastoupení. Pokud soud I. stupně aplikoval na právní vztah účastníků právní úpravu zprostředkování včetně odkazu na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z roku 2010, zatížil napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. S ohledem na blízkou časovou souvislost mezi uzavřením Smlouvy a uzavírání obchodů žalovanou s určenými zákazníky nelze přičítat k tíži žalobce, že o své činnosti nepořizoval záznamy. Smlouva mu takovou povinnost nejenže neukládala, ale rovněž tím, že v ní měl výčet zákazníků, se kterými měl pracovat, neměl důvod nevěřit, že dohodnutou odměnu za svoji činnost neobdrží. Pokud tedy soud I. stupně uzavřel, že žalobce dostatečně neprokázal svoji činnost, je to v důsledku nesprávného určení důkazního břemene, neboť bylo prokázáno jak uzavření Smlouvy, tak skutečnost, že s vyjmenovanými zákazníky k uzavření obchodů žalovanou došlo. Nadto říjen 2020 byl obdobím největšího nástupu pandemie COVID, tedy obdobím, kdy se mnoho, dříve standardně písemně sjednávaných, obchodů uskutečňovalo na základě telefonických objednávek. To byl jeden z hlavních důvodů, proč žalobce v prvním měsíci trvání „Roční Smlouvy“ nebyl natolik obezřetný, aby pořizoval standardní záznamy o své činnosti. Ve chvíli, kdy jediný svědek, se kterým žalobce jednal osobně, pan [jméno FO], zemřel, dostal se žalobce logicky do důkazní nouze. Nicméně i za této situace byl schopen dohledat zprávu, kdy po schůzce s panem [jméno FO] zasílal [jméno FO] jeho vizitku, což soud I. stupně nesprávně překročil tím, že ji zaslal nějakému Honzovi, když z dokazování vyplynulo, že [jméno FO] byl pro žalobce kontaktní osobou. To, že spolupráce mezi účastníky probíhala, potvrdil svědek [jméno FO], který s ohledem na časový odstup nebyl schopen, stejně jako svědkyně [Anonymizováno], činnost žalobce již konkrétně popsat.

17. Odvolatel soudu I. stupně dále vytýká, že v odst. 7. – 12. odůvodnění rozsudku konstatuje skutková zjištění, aniž by z nich učinil závěry, nebo jsou tato zjištění nesprávná. Z e-mailové komunikace ze září 2020 lze učinit závěr, že se žalovaná hodlala ucházet o zakázky v [podezřelý výraz], což se jí za přispění žalobce v následujícím měsíci podařilo. Z e-mailové komunikace z přelomu roku 2020 – 2021 je zřejmé, že se žalovaná pokoušela až následně „přejednat“ obchodní podmínky Smlouvy. Z e-mailové komunikace o 2 měsíce později vyplývá, že žalovaná začala zpochybňovat vlastně cokoliv. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] je zřejmé, že žalobce byl v předmětném období jedním ze dvou jednatelů a jedním ze tří společníků. Je nerozhodné, kdo byl kupec zboží žalované. Té nevznikla jakákoliv újma, proto žalobce nerozumí závěru soudu I. stupně, který dodávky společnosti [právnická osoba] diskvalifikuje bez dalšího. Soud I. stupně se ani nijak nevypořádal s obsahem e-mailové komunikace mezi účastníky, provedeným důkazem zasláním vizitky pana [jméno FO] [jméno FO], výslechem svědka [jméno FO], ani skutečností, že žalovaná spornou fakturu zařadila do svého účetnictví.

18. Žalobce shrnul, že mezi účastníky byla uzavřena Smlouva, bylo prokázáno, že zákazníkům v ní vyjmenovaným žalovaná zboží dodala, tuto vyúčtovala, a teprve po vystavení faktury žalobcem začala hledat důvody, proč nezaplatit. Proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalované uloží povinnost uhradit žalobci částku 301 704 Kč s příslušenstvím, a uloží jí uhradit náklady řízení před soudy obou stupňů.

19. Podle vyjádření žalované k odvolání je napadený rozsudek je věcně správný, a proto by ho měl odvolací soud potvrdit. Žalovaná plně souhlasí zejména s jeho závěry, že pokud žalobce tvrdil, že mu vznikl nárok na zaplacení sjednané provize, bylo na něm, aby prokázal vztah příčinné souvislosti mezi jeho zprostředkovatelskou činností a uzavřenou zprostředkovanou smlouvou. Soud I. stupně přitom poskytl žalobci opakovaně poučení, včetně poučení podle ust. § 118a o.s.ř., že neunáší důkazní břemeno ve vztahu k tvrzeným zprostředkovaným smlouvám, a žalobu správně zamítl pro neunesení důkazního břemene. Žalobce přitom žalované nikdy nedoložil, jakou konkrétní činnost na základě Smlouvy pro ni vykonával a jaké konkrétní obchody měl pro ni zprostředkovat. V této souvislosti je zapotřebí zdůraznit, že podle čl. 6.3 Smlouvy byl žalobce povinen pro žalovanou uchovávat doklady nabyté v souvislosti se zprostředkovatelskou činností. Pakliže této své elementární smluvní povinnosti nedostál, stěží se může domáhat zaplacení tvrzené provize, když jeho činnost není podložena žádnými důkazy a vše tak zůstalo jen v rovině tvrzení. Žalovaná ostatně v řízení poukazovala na to, že nemá problém žalobci předmětnou fakturu proplatit, pokud jí bude zprostředkovatelská činnost žalobce doložena, a to ke zcela konkrétním obchodům, což se však nestalo. Pokud jde o rozložení důkazního břemene, v případě požadované provize ze smlouvy o zprostředkování by měl žalobce tvrdit a prokazovat, že jeho přispěním došlo k uzavření zprostředkovávanch smluv. Tuto skutečnost zcela jistě neprokazuje faktura a přehled obchodů, žalobce v tomto směru důkazní břemeno neustál. Za zmínku stojí také to, že v čl. 5.1 Smlouvy je zmíněna [podezřelý výraz], přitom [jméno FO] (zaměstnanec žalované) e-mailem ze dne [datum] (tedy před uzavřením Smlouvy) žalobci sděloval, že: „Jinak my jdeme ted na tender do [adresa] naprimo.“. To znamená, že žalovaná obchody s [podezřelý výraz] realizovala ve vlastní režii bez přispění žalobce, což potvrdili i vyslechnutí svědci. Sporná faktura žalobce byla do účetnictví žalované zařazena formálně, začátkem roku 2021 však podala na finanční úřad opravné daňové přiznání, protože uvedená faktura nebyla podložena plněním. Shora uvedené závěry se uplatní, i pokud by měla Smlouva z materiálního hlediska charakter smlouvy o obchodním zastoupení, jelikož i v tomto případě nárok na provizi vzniká jen tehdy, byl-li obchod uzavřen v důsledku činnosti žalobce coby obchodního zástupce, což v tomto řízení prokázáno nebylo, a i obchodní zástupce je povinen uchovávat dokumenty o své činnosti (viz § 2447 odst. 1 vs. § 2501 odst. 1 a § 2451 vs. § 2493 o.z., resp. čl. 4.3 Smlouvy). Ve vztahu ke společnosti [právnická osoba], kde žalobce v inkriminovanou dobu působil jako jednatel a společník, by šlo nadto o nezpůsobilého obchodního zástupce (viz § 2484 o.z.).

20. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř., a zjistil, že odvolání není důvodné.

21. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

22. Soud I. stupně při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu na posuzovanou věc správně aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb., neboť Smlouva byla uzavřena dne [datum], tedy za jeho účinnosti.

23. Podle ust. § 2445 odst. 1 o.z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

24. Podle ust. § 2447 odst. 1 o.z. provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky.

25. V přezkoumávaném případě odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce nejenže neunesl důkazní břemeno, ale neunesl zejména břemeno tvrzení o tom, jaké konkrétní obchody a jakou činností zprostředkoval, čeho (jakých konkrétních dodávek) se zprostředkované obchody týkaly, neboli kdy byly uzavřeny jednotlivé smlouvy a jaký byl jejich obsah. V doplňujícím podání ze dne [datum] dotvrdil pouze to, že v říjnu 2020 zprostředkoval obchody se dvěma subjekty ([právnická osoba] a [adresa], částečně prostřednictvím [právnická osoba].), ale již nespecifikoval, o jaké konkrétní obchody se jednalo, jakých dodávek se týkaly, kdy byly uzavřeny jednotlivé konkrétní smlouvy a s jakým obsahem. To znamená, že pouze obecně tvrdil, jakým způsobem sjednával obchody, a tato obecná tvrzení byla dokonce provedenými důkazy, vyvrácena (výpověď svědkyně [jméno FO]), případně nepotvrzena (výpověď svědka [jméno FO]). Pokud byl žalobce v nouzi tvrzení, nemohl logicky splnit ani svoji povinnost důkazní, neboť předmětem dokazování nemohou být skutečnosti, které nebyly tvrzeny.

26. Odvolacím námitkám žalobce odvolací soud nepřisvědčil.

27. Odvolatel se nemýlí, pokud argumentuje, že bylo prokázáno, že mezi účastníky byl navázán obchodní vztah na základě uzavřené zprostředkovatelské smlouvy. To ostatně nebylo v řízení zpochybněno a žalovaná se dokonce nebránila zaplatit žalobci provizi za zprostředkovatelskou činnosti, kterou pro ni žalobce skutečně vykonal, ale (zcela logicky) požadovala, aby výkon této činnosti byl doložen příslušnými doklady. Tímto dokladem ovšem nemůže být nečitelná kopie seznamu faktur, o které dokonce žalobce prohlásil, že ani neví, od koho ji získal. Soud I. stupně tuto listinu naprosto přiléhavě vyhodnotil jako důkaz, který neprokazuje nic. Kromě toho, že se jedná o listinu neznámého původu, žalovanou nepotvrzenou, nelze z ní dovodit, že v ní uvedené faktury skutečně existují a že byly vystaveny po právu. Přitom faktura je pouhým účetním dokladem, který nevypovídá ničeho o existenci jakéhokoliv závazkového vztahu, natož o jeho obsahu, a už vůbec ne, že na základě něho bylo plněno. Ani žalobcem předkládaný e-mail obsahující (pravděpodobně) kopii vizitky pana [jméno FO] nemá žádnou vypovídající hodnotu.

28. Odvolací soud nesdílí názor odvolatele, že předmětná zprostředkovatelská smlouva je svým obsahem smlouvou o obchodním zastoupení, neboť jejím předmětem není závazek žalobce vykonávat dlouhodobou soustavnou činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů, ale jedná se o smlouvu uzavřenou na dobu určitou, pouze jednoho roku, s omezeným okruhem potencionálních zákazníků. Nicméně pokud by se skutečně jednalo o smlouvu o obchodním zastoupení, byl by žalobce v podstatně nevýhodnějším postavení, protože právní úprava obchodního zastoupení obsahuje pro obchodního zástupce mnohem přísnější požadavky než právní úprava smlouvy o zprostředkování pro zprostředkovatele, kdy řada povinností, které žalobce v tomto řízení zpochybňuje, by mu vyplývala přímo ze zákona (např. povinnost uchovávat dokumentaci vztahující se k předmětu obchodů či zákaz konkurence).

29. Ani odvolací námitka založená na argumentaci, že nelze přičítat k tíži žalobce, že nepořizoval potřebnou dokumentaci své činnosti s ohledem na blízkou časovou souvislost mezi uzavřením smlouvy o zprostředkování a uzavírání (blíže nespecifikovaných) obchodů, není důvodná, protože tato povinnost byla ve smlouvě sjednána. I kdyby nebyla, žalobce by tuto povinnost sice neměl, ale nepořizováním dokumentace by se sám vlastním rozhodnutím ocitl v důkazní nouzi ohledně prokázání své zprostředkovatelské činnosti, což jde opět pouze k jeho tíži.

30. Pokud žalobce poukazuje na komunikaci s jednatelem žalované, která se měla týkat jednání o výši provize, případně výtek žalované ve vztahu k žalobci, je třeba zdůraznit, že tato komunikace byla předložena v angličtině bez překladu do českého jazyka, takže k ní soud I. stupně nemohl přihlížet a nečiní tak ani odvolací soud.

31. Uvádí-li odvolatel, že nerozumí závěru soudu I. stupně, který „dodávky společnosti [právnická osoba] diskvalifikuje bez dalšího“, odkazuje odvolací soud na jasné, srozumitelné a přiléhavé odůvodnění tohoto závěru v odst. 33. odůvodnění napadeného rozsudku, jakož i na zákaz konkurence uvedený v ust. § 199 písm. a) zákona o obchodních korporacích.

32. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislém nákladovém výroku II.

33. Podle ust. § 224 odst. 1 za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal odvolací soud náhradu nákladů odvolacího řízení v něm úspěšné žalované ve výši (po zaokrouhlení) 23 994 Kč sestávající z částek 19 080 Kč za odměnu advokáta podle ust. § 7 bod 6. AT za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po 9 540 Kč, 300 Kč za 1 režijní paušál podle ust. § 13 odst. 4 AT ve znění do [datum] (vyjádření k odvolání), 450 Kč za 1 režijní paušál podle ust. § 13 odst. 4 AT ve znění od [datum] (účast u jednání odvolacího soudu) a 21% DPH ve výši 4 164,30 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.

34. Náklady odvolacího řízení je žalobce povinen uhradit žalované v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).