o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 29. června 2021, č.j. 11 C 79/2019-203

1. Ve shora označené věci se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku mu zaslat omluvný dopis tohoto znění:„ Vážený pane [příjmení], omlouvám se Vám za tvrzení, která jsem bez patřičného podkladu uvedla v dopise [anonymizováno] [územní celek] ze dne [datum]. Jedná se o tvrzení, že jste byl po dobu cca pěti let vězněn, že jste byl propuštěn na podmínku, že cíleně narušujete vztahy [anonymizována dvě slova] [příjmení], že na osadě platí pouze Vaše zákony a Vaše zájmy, že jste [anonymizována čtyři slova] až [anonymizována dvě slova], že se mstíte a škodíte lidem z osady tím, že zasíláte četná udání na všechny možné úřady a instituce, bezdůvodně udáváte lidi na instituce jako Policie ČR, stavební úřad, hygienická stanice a další, že se mstíte podáními na všemožné úřady a instituce, a to jen proto, abyste je bezdůvodně a zbytečně zatěžoval, a že se v důsledku Vašeho chování některé osoby mohou chovat iracionálně, případně žít i v obavách. Uvedené výroky mne mrzí a napříště se jich zdržím.“, a starostovi [územní celek] [příjmení] dopis tohoto znění:„ Vážený pane starosto, dopisem ze dne [datum] jsem Vás společně s dalšími osadníky [příjmení] informovala o panu [příjmení]. Konkrétně se jedná o výroky, že byl po dobu cca pěti let vězněn, že byl propuštěn na podmínku, že cíleně narušuje vztahy v osadě [příjmení], že na osadě platí pouze jeho zákony a jeho zájmy, že je [anonymizována čtyři slova] až [anonymizována dvě slova], že se mstí a škodí lidem z osady tím, že zasílá četná udání na všechny možné úřady a instituce, bezdůvodně udává lidi na instituce jako Policie ČR, stavební úřad, hygienická stanice a další, že se mstí podáními na všemožné úřady a instituce, a to jen proto, aby je bezdůvodně a zbytečně zatěžoval, a že se v důsledku jeho chování některé osoby mohou chovat iracionálně, případně žít i v obavách. Touto cestou Vám sděluji, že uvedené výroky o panu [příjmení] jsou ničím nepodložená a mohou být zavádějící a urážlivá. Vezměte prosím na vědomí, že takové své jednání beru s plnou odpovědností zcela zpět.“

2. Podle jeho žalobních tvrzení žalovaná dopisem ze dne [datum] spolu s dalšími podepsanými adresovala starostovi [územní celek] [příjmení] sdělení, v němž ho informují, jaké mají panovat poměry v osadě [příjmení]. V něm označují žalobce za [anonymizována dvě slova] osobu, [anonymizováno] až [anonymizována dvě slova], uvádějí, že žalobce záměrně škodí a mstí se lidem z osady [příjmení], že utlačuje„ některé slabší jedince“, když žalované je„ znám případ starší paní“. Jedná se přitom o [jméno] [příjmení], se kterou má žalobce dobrý vztah. Dále jej pisatelé staví do role obstrukčníka, když má záměrně zahlcovat orgány státní správy svými podáními. Tyto i další útoky na žalobce zjevně přesáhly meze svobody slova a obyčejného mezilidského sdělení. Žalobce navíc pociťuje, že se tlak na jeho osobu ze strany žalované zvyšuje. Její iniciativa se projevila v celé osadě, kde je nyní žalobce za parazita. Dopisem starostovi měl zůstat žalobci skryt, jen náhodou se o něm dozvěděl. Proto vyzval žalovanou, aby se zdržela dalších slovních i písemných projevů vůči němu, k omluvě a také k omluvě směřované starostovi [územní celek] a k zaplacení nákladů spojených s právním zastoupením. Žalovaná na předžalobní výzvu reagovala společně s [anonymizována dvě slova] tak, že s ohledem na její nedůvodnost jí nevyhoví.

3. Žalovaná proti žalobě namítla, že není ani autorkou ani iniciátorkou dopisu, je jeho signatářkou. Dopis sepsal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], jeden z víkendových obyvatel osady [příjmení], taktéž soused žalobce, který má se žalobcem dlouhodobě vyhrocené vztahy a zkušenosti obdobné jako žalovaná. Někdy v roce 2017 se u nich [anonymizováno] [příjmení] zastavil s pracovní verzí dopisu, a zeptal se žalované a jejího manžela, zda se k němu chtějí připojit. Důvodem bylo upozornění čelního představitele obce, aby se v ní vědělo, že v osadě [příjmení] jsou dlouhodobě přetrvávající, či spíše eskalující, vyhrocené sousedské vztahy. Jelikož žalobce je notoricky známým stěžovatelem na vše a všechny, kteří se nepodvolí jeho zájmům, jakož i na mnohé úředníky, kteří nekonají podle jeho požadavků, popsal [anonymizováno] [příjmení] v dopise i tyto skutečnosti. Jelikož věcná podstata dopisu přesně vystihovala situaci v osadě, žalovaná s manželem k němu připojili své podpisy.

4. K žalobou napadeným výrazům„ sociopat“,„ despota“ žalovaná uvedla, že když člověk stráví s tak zjevně narušenou osobou, jako je žalobce, tak obrovské množství času jako musela strávit ona, nemusí být promovaným psychologem, aby se mohl podepsat pod názor, že dotyčný je psychicky narušená osoba. Za obstrukčníka ho žalovaná nepovažuje, avšak je přesvědčena, že v dopise nebyl líčen jako obstrukčník ve smyslu obstrukčního jednání, nýbrž jako mstitel, který svými všemožnými podáními zbytečně zahlcuje nejen orgány státní správy. To, že žalobce podává četná udání na lidi, které si zařadí do kolonky„ nepřátelé“, je snadno doložitelný fakt. Že tak nečiní z důvodů prospěšných, ale opovrženíhodných, je zjevné, stejně jako to, že těmito podáními jsou dotčené úřady či orgány na úkor jejich jiné smysluplné práce zbytečně zahlcovány. V části utlačování některých slabších jedinců je formulace v žalobě vytržena z kontextu a překroucena. Dopis neoznačuje žalobce za utlačovatele. Je v něm pouze upozornění, že někteří slabší jedinci ve snaze vyhnout se konfliktu s ním se mohou pro sebe sama chovat neracionálně, případně žít v obavách. Stejně jako žalovaná s manželem dlouhou dobu trpěli samozvané návštěvy žalobce a chovali se neracionálně, stejně tak když žalobce požaduje po lidech zasílání omluvných dopisů, navíc s předepsanými frázemi zmiňujícími lítost. Zmínka o jedné starší paní směřuje k paní [příjmení]. Ještě za života jejího manžela, když se [anonymizováno] [příjmení] zmínil, že příliš nerozumí, proč se holportují s takovým člověkem (žalobcem), pan [příjmení] odpověděl„ my s ním raději chceme být za dobře“.

5. Po příchodu žalované s manželem do osady cca před 5 lety je velmi záhy navštívil žalobce. Postupem času si s manželem zvykli, že když se začnou chystat k obědu či večeři, ve dveřích se objeví žalobce a svým osobitým způsobem je poctí svojí návštěvou. Tyto stále častější návštěvy šly na úkor jejich rodinného života a domácí pohody. Taktéž vyprávění a historky žalobce, které zpočátku působily zábavně, se jim začaly zajídat, byl v nich vždy pouze jeden a tentýž hrdina, kterému by snad i superman mohl závidět, a zájmeno„ Já“ nemohlo chybět v žádné větě. Žalovaná s manželem začali chápat, že jejich sousedem je člověk, jehož středobodem celého vesmíru je jen on sám, který očekává a požaduje, aby se celý tento vesmír točil jen kolem něho, a to takovou rychlostí, jakou on si bude přát. Žalované bylo velmi nepříjemné, když v jejich domě její sestře začal dělat návrhy, např.„ když budeš rozumná a vezmeš si přilnavé tričko bez podprsenky, svezu tě svým superrychlým sporťákem“, které byly zjevně myšleny zcela vážně. Návštěvy žalobce, resp. jakýkoliv kontakt s ním, se pro ně stával čím dále nepříjemnějším. Když jejímu manželovi diagnostikovali rakovinu, žalobce je úplně vydeptal, vedl pohřební řeči typu„ takto je konečná“,„ to si nedělejte plané naděje“ apod. Začali se před ním skrývat ve vlastním domě, dělat, že nejsou doma, stali se zajatci ve vlastním domě, kteří si nemohou ani rozsvítit světlo či pustit televizi. Když k nim opět a znovu přicházel, začala mu žalovaná říkat, že manžel není doma a ona nemá čas. Tím jsem se pro něj stala nepřítelem. Od té doby jim začal škodit. Udal je na Státní veterinární správu a Vodoprávní úřad [stát. instituce] kvůli psům a koníkovi, kterého žalovaná nakonec raději prodala, protože„ kdosi“ mu začal přes plot házet čerstvé pečivo, které je pro koně smrtelně nebezpečné. Žalobce je udal také na stavební úřad pro nesoulad staveb a jejich dokumentace a na Státní zemědělský intervenční fond.

6. Důvody podání této žaloby považuje žalovaná za šikanózní. Žalobce si ji v minulosti zařadil do kolonky„ nepřátelé“ a okamžitě se jí začal mstít. Žaloba byla zjevně podnícena její výpovědí podanou u zdejšího soudu v jiné věci úzce spojené se žalobcem dne [datum], kdy pravdivě odpovídala na soudem položené otázky. Následně byla dopisem [anonymizováno] [příjmení] již ze dne [datum] vyzvána k omluvě a jakési finanční náhradě, což společně s [anonymizováno] [příjmení] odmítli. Současně nabídli spolupracovat na konsolidaci sousedských vztahů v osadě. Podání žaloby je jednoznačným odmítnutím této snahy. Pro žalobce je jediným přijatelným smírným řešením bezvýhradná kapitulace a tzv.„ políbení prstenu“, což po výzvě [anonymizováno] [příjmení] neučinili, proto následuje žaloba. Skutečnost, že tato výzva následovala pouhých pár dní po výpovědi žalované u soudu, ač žalobce o existenci dopisu starostovi věděl déle než rok, není náhodná.

7. Soud I. stupně napadeným rozsudkem žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.) a žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 50 820 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.).

8. Podle odůvodnění tohoto rozsudku soud I. stupně učinil z provedených důkazů následující zjištění:

9. Dopis nazvaný Sdělení, osada [příjmení] ze dne [datum] adresovaný starostovi [jméno] [příjmení] obsahuje mj. tvrzení, že„ pan [příjmení] byl po dobu cca 5 let vězněn a následně propuštěn na podmínku“, že„ někdy po roce 2009 až 2010, což zhruba korespondovalo s ukončením jeho zkušební lhůty podmínečného propuštění z výkonu trestu, začalo docházet ze strany pana [příjmení] k opakovanému, cílenému narušování vztahů“, že„ má cílený záměr škodit všem, kteří nepřistoupili na jeho pravidla, že v osadě platí jeho zákony a jen jeho zájmy“, že dopisem je upozorňováno„ na tuto značně problematickou, dle našeho názoru [anonymizována čtyři slova] až [anonymizována dvě slova]“, že„ pan [příjmení] svým jménem, či pod jménem formálního vlastníka objektu [adresa] [anonymizováno] [příjmení] rozesílá udání na všechny možné úřady a instituce, jen proto, aby se mstil a škodil lidem z osady, kteří jeho vlastní zákony v osadě dostatečně nectí“, že„ jeho úsilí škodit v současné době eskaluje, bezdůvodně udává na instituce jako Policie ČR, stavební úřad, hygienická stanice a zřejmě další, čímž instituce musí být zahlcovány na úkor své smysluplné činnosti“, že„ se mstí podáními na všemožné úřady a instituce, čímž tyto musí být zbytečně a bezdůvodně zatěžovány“, a že„ někteří slabší jedinci ve snaze vyhnout se konfliktu s dotyčným se mohou pro sebe chovat neracionálně, případně i žít v obavách“. V závěru je uvedeno, že důvodem sdělení je informovat čelního představitele obce. Dopis podepsali [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] a [jméno] [příjmení]. Výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána, aby se zdržela dalších slovních a písemných projevů a aby se za tvrzení v dopise z roku 2017 písemně omluvila a zároveň zaslala obdobné sdělení starostovi [územní celek]. Žalovaná a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] společným sdělením ze dne [datum] požadavek na omluvu odmítli. Podle informace z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] je vlastníkem nemovitosti [adresa] na pozemku [anonymizováno] 7 [jméno] [příjmení]. Podle informace z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] spoluvlastní ve společném jmění manželů nemovitost [adresa] na pozemku p.č. st. [anonymizováno]. V dopisu žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] se žalobce opakovaně označuje výrazem kriminálník, uvádí v něm, že byl v minulosti trestán, a popisuje konflikt se synem [anonymizováno] [příjmení]. V dopisu žalobce předaného dne [datum] paní [příjmení], přítelkyni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], žalobce reaguje na výtku, že má složené dřevo na obecní cestě, tak, že požadavek [anonymizováno] [příjmení] nepovažuje za oprávněný a že prostor bude užívat, kdykoli to bude pokládat za nezbytné. Z e-mailové komunikace vedené v listopadu 2011 mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a starostou [jméno] [příjmení] se podává, že se [anonymizováno] [příjmení] obrátil na starostu s tím, že žalobce skladuje vraky aut na veřejném prostranství, upozorňoval na nepořádek a odpad s tím, že sousedská komunikace s ním není možná, což dokumentoval fotografiemi. Starosta reagoval sdělením, že toto veřejné prostranství patří do katastru [územní celek] a dle vyjádření místního starosty byl žalobci uložen termín na odklizení vraků. Podle protokolu sepsaného dne [datum] v [obec] - [anonymizováno] proběhlo jednání a místní šetření ve věci podnětu [jméno] [příjmení] na chov hospodářských zvířat v [adresa]. Šetření se zúčastnili [anonymizováno] [příjmení] za vodoprávní úřad [stát. instituce], [anonymizováno] [příjmení] za orgán Státní veterinární správy, pan [příjmení] za [územní celek], manželé [příjmení] a žalobce jako zástupce [jméno] [příjmení]. Obsahem podnětu byl údajný zápach a ohrožení vody ve studni paní [příjmení] vlivem chovu koně a psů v zemědělské usedlosti [adresa]. Byla doporučena opatření týkající se umístění dešťovodu a prodloužení přístřešku stání pro koně. Z protokolu ze dne [datum] sepsaném tamtéž vyplývá, že bylo prověřeno plnění navržených [anonymizováno] [příjmení] reagoval e-mailem ze dne [datum] na dotaz žalobce sdělením, že opatření při šetření dne [datum] byla výsledkem snahy zajistit smír mezi sousedy. Místní šetření neprokázala ohrožení kvality vody vlivem chovu koní v domovní studni žalobce, který se jednání účastnil a vznášel připomínky, přestože podání psal jakoby paní [příjmení]. Naopak bylo zjištěno, že v blízkosti studny u domu paní [příjmení] byly umístěny nádoby se závadnými látkami, které mohly způsobit ohrožení studny. Z protokolů o kontrole provedené v období 4. 10. - [datum] orgánem státní veterinární správy bylo zjištěno, že předmětem byla kontrola chovu koně a psů na adrese [adresa], jejichž chovatelkou byla žalovaná. Kontrolou nebylo zjištěno porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání. Výzvou [stát. instituce], odborem výstavby, byla stanovena kontrolní prohlídka v téže nemovitosti ve věci prověření stavby přístřešku pro ustájení koní. Termín kontroly byl stanoven na [datum] a byla zřejmě nařízena v důsledku podnětu [jméno] [příjmení] k zahájení řízení o odstranění stavby a k řízení o přestupku ze dne [datum] [stát. instituce], odbor výstavby, dopisem ze dne [datum] adresovaným [jméno] [příjmení] a žalobci reagoval na jejich podnět ze dne [datum] k prošetření polohy a rozměru stavby na pozemku p. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec]. Kontrolní prohlídkou byla posouzena stavba výminku u domu [adresa] Stavební úřad podatele informoval, že ohledně uvedené stavby platí právní domněnka, že byla řádně povolena, není tedy černou stavbou. Podle přehledné informace poskytnuté Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], ze dne [datum] žalobce učinil 3 podání v roce 2015, 3 podání v roce 2016, 6 podání v roce 2017, 5 podání v roce 2018 a 6 podání v roce 2019. [jméno] [příjmení] učinila na uvedený úřad v roce 2017 celkem 14 podání, z toho 1 bylo stížností na postup katastrálního pracoviště, která byla posouzena nadřízeným úřadem jako nedůvodná. Z přehledné informace poskytnuté [stát. instituce] byly zjištěny tyto informace: 1) Žalobce spolu s [jméno] [příjmení] podali dne [datum] na stavební úřad podnět k prošetření stavby, [jméno] [příjmení] řešila další postup v téže věci podáním ze dne [datum], další podání v téže věci učinila dne [datum] a dne [datum] podala stížnost proti postupu stavebního úřadu ve věci stavby pana [příjmení] 2) Na odboru životního prostředí a zemědělství je evidován podnět paní [příjmení] adresovaný obci [obec], následně proběhlo místní šetření dne [datum] ve věci chovu koně na adrese [adresa]. Proti závěrům šetření podal žalobce odvolání a dále si stěžoval na závěry protokolu z místních šetření učiněných [anonymizováno] [příjmení] u starosty [územní celek], stížnost projednal [anonymizováno] [jméno]. Ze zpráv Krajské veterinární správy ze dne [datum], Policie ČR, obvodní oddělení [obec] ze dne [datum], Policie ČR, územní odbor [obec] ze dne [datum] a Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne [datum] se podává, že uvedené instituce neevidují žádná podání, podněty ani stížnosti učiněná žalobcem či [jméno] [příjmení]. Ze zprávy Policie ČR, obvodní oddělení [obec] vyplývá, že žalobce dne [datum] žádal o asistenci policejního orgánu jako zástupce majitelky nemovitosti [adresa] v [obec] v souvislosti se soudním sporem, kdy přes soudem vydané předběžné opatření dělal na pozemku stavební úpravy. Věc byla posouzena jako občanskoprávní spor, nikoliv jako protiprávní jednání. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 1 PP 127/2007, byl odsouzený [příjmení] [příjmení] podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Krajského soudu v Praze z 12. 12. 2002, sp. zn. 5 T 120/2002, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze 7. 4. 2003, sp. zn. 11 To 21/2003, v trvání 5 let a 6 měsíců, se stanovenou zkušební dobou v trvání 3 let.

10. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že měl se žalobcem problémy, obrátil se ústně na starostu [obec] pana [příjmení] a ten mu sdělil, že si na žalobce nikdo nestěžuje. [anonymizováno] [příjmení] za svědkem přišel s tím, že sepsal stížnost na žalobce, svědek se na dopis zběžně podíval a podepsal ho. O skutečnosti, že byl žalobce vězněn a propuštěn na podmínku, se s manželkou dozvěděli od bývalého majitele pana [příjmení] a od makléře, když kupovali dům v osadě [příjmení]. Svědkovi to rovněž potvrdil starosta obce a později i švagr, který pracuje jako vychovatel ve [stát. instituce], mimoto o tom mluvil i sám žalobce. S ním svědek zpočátku vycházel dobře, navštěvovali se a asi 6 let měli korektní vztahy. Ty se zhoršily před několika lety, kdy svědek koupil své ženě koně. Žalobce přišel s tím, jak si mohl dovolit se ho předem nezeptat, že jeho přítelkyně paní [příjmení] udělá všechno pro to, aby tam kůň nebyl. Kůň byl ustájený za domem, kde měl přístřešek, žalobce se začal obávat, že by mu mohl zanášet studnu výkaly. Ohledně toho proběhlo úřední jednání, bez ohledu na jeho výsledek svědek rozhodl, že kůň bude ustájen jinde. Důvodem bylo zjištění, že kůň byl krmen čerstvým chlebem. V jejich nemovitosti byla dále kontrola z hygieny na základě udání, že trápí zvířata. Směřovalo na staršího psa, který trpí kožními problémy, týrání zvířete se neprokázalo. Svědek neví o jiných případech, kdy žalobce v osadě prosazoval svoje zájmy. O udáních na jiné lidi z osady neví, nezajímá se o to. Dopis proti žalobci podepsal proto, že s ním měl spor kvůli koni. Nebylo záměrem, aby byl zveřejněn, měl ho dostat starosta pan [příjmení], aby měl stížnost na žalobce.

11. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že předmětný dopis [anonymizováno] [příjmení] předložil jí a jejímu manželovi a oba ho podepsali. Že byl žalobce vězněn, se v [anonymizováno] všeobecně vědělo a žalobce to [anonymizováno] někdy v roce 2012 řekl sám. [anonymizováno] [příjmení] svědkyni uváděl, že žalobce škodil, a ona mu to věřila. Sama svědkyně ani její manžel se se žalobcem do střetu nedostali. Pouze při jedné příležitosti v době návštěvy u sousedky paní [příjmení] přišel žalobce, svědkyně tam tehdy řekla, že její narozený vnuk má vrozené postižení nohy, čemuž se žalobce smál, to jí nepřišlo vhodné. Svědkyně s manželem se žalobci vyhýbají, pouze s ním měli dohady kvůli parkování před domem. Dopis sepsaný [anonymizováno] [příjmení] svědkyně podepsala proto, že věřila jeho obsahu. Dopis nebyl určen ke zveřejnění, jeho účelem bylo, aby byl starosta informován o problémech na [anonymizováno]. Žalobce se chová tak, že musí být po jeho, že se mu všichni musí přizpůsobit, není empatický a je mu jedno, jestli někomu ubližuje.

12. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že důvodem sepsání dopisu byly problémy, které se žalobcem měli lidé pod ním podepsaní. V roce 2017 se problémy v osadě vyostřily, nakonec došlo mezi svědkem, manžely [příjmení] a manžely [příjmení] k dohodě, že o nich budou informovat starostu [obec]. Dopis sepsal svědek, Důvodem jeho sepsání bylo, že chtěli na [anonymizováno] zavést klidné vztahy, jaké zde byly dříve. Byl to osobní dopis starostovi, na který nereagoval. Žalobce svědkovi sám řekl, že byl ve vězení a že byl předčasně propuštěn, dále to svědek věděl proto, že žalobce několik let na [anonymizováno] nebyl a svědek se dozvěděl, že je ve výkonu trestu. Svědek měl problém s žalobcem ohledně toho, že shromažďoval na veřejné cestě asi 10 až 15 ojetých aut, což rodině svědka vadilo, řešili to s ním opakovaně, on uváděl, že tady budou platit jeho zákony, že si bude dělat to, co uzná za vhodné. Svědek dále popsal příhodu, kdy žalobci řekl, že druhý den musí brzy ráno odjet na letiště, že letí na rekreaci do zahraničí, druhý den zjistil, že v autě nemá olej a že pod ním je kaluž. Rok poté měla rodina svědka oslavu stoletého výročí chalupy, přijelo na ni více lidí a bezprostředně před tím žalobce složil hromadu dříví do místa, kde měla parkovat auta. Na výzvu nakonec dřevo odstranil. Druhý den po oslavě jel svědek do [obec] a během cesty došlo k vyvrácení kola, které poté drželo jen na bezpečnostním šroubu. Svědek si dal do souvislosti, že obě příhody má na svědomí žalobce, protože k nim došlo bezprostředně druhý den po nějaké neshodě. V listopadu roku 2016 probíhalo v osadě [příjmení] přeměřování hranic pozemků a bylo zjištěno, že část pozemku užívaného svědkem podle zápisu v katastru nemovitostí patří do vlastnictví paní [příjmení]. Tu při šetření zastupoval žalobce a od té doby byly vztahy mezi svědkem a žalobcem vyostřené. Pokud jde o tvrzení, že žalobce je [anonymizováno 7 slov], jedná se o svědkovo subjektivní hodnocení žalobce na základě jeho činů. Svědek je konzultoval se svými kamarády z ÚVN [obec] [část obce] a rovněž vycházel z odborné literatury. Žalobce škodil nejen jemu, ale i ostatním. Svědka udal na stavebním odboru v [obec], že má černé stavby. Dopis svědek osobně předal starostovi na obecním úřadě.

13. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že mu dopis ze dne [datum] osobně předal [anonymizováno] [příjmení] s tím, aby jako starosta věděl, jaká je situace v osadě [příjmení]. Svědek se před tím účastnil u [anonymizováno] prošetření stížnosti ohledně chovu koně, avšak poslali ho pryč, že se ho to netýká. Spory na [anonymizováno] proto nechtěl řešit a dopis si nepřečetl. Když se na úřad dostavil žalobce, dopis [anonymizováno] [příjmení] mu předal, ať si to mezi sebou vyřídí. Ohledně dopisu nic neřešil, nikde ho nevyvěsil ani nezveřejnil. V [obec] se obecně ví, že žalobce byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Svědek z funkce starosty nikdy v osadě žádný problém neřešil. Byl problém s parkováním aut žalobce na obecní komunikaci, která již patřila do katastru [územní celek], jejíž starosta to řešil. [anonymizováno] [příjmení] nechtěl po svědkovi žádné řešení. Kdyby dopis přišel na úřad poštou, projednali by ho v zastupitelstvu a dále by postupovali podle jeho obsahu.

14. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že s nápadem sepsat dopis přišel [anonymizováno] [příjmení], mělo jít o informativní dopis pro starostu o poměrech na [anonymizováno]. Žalovaná s manželem byli přesvědčeni, že je žalobce udal na veterinu ohledně ustájení koně a týrání zvířat. Dále jim přišlo vyrozumění, že mají za domem přístřešek větších rozměrů a že se jedná o černou stavbu. Žalovaná je přesvědčena, že je udal žalobce, neboť jednou přišel k nim s tím, že si pořídili koně a nezeptali se ho, a že kůň musí pryč. Kromě koně se řešil stav psa, který měl kožní problémy, a žádný problém zjištěn nebyl. Po těchto kontrolách žalovaná našla na pozemku měkký čerstvý kus chleba přesně u zdi oddělující jejich zahradu od zahrady žalobce, kam se mohl dostat pouze od souseda. Žalovaná nakonec dala koně pryč z důvodu obavy o něj. Problém s chovem zvířat a prověřování přístřešku na jejich pozemku byly věci, které s manželem uvedli jako případ, kdy jim žalobce škodil. Žalovaná připustila, že po nastěhování do [příjmení] vycházeli se žalobcem dobře, chodil k nim na návštěvu. Pak se to stupňovalo, žalobce byl u nich jako doma, často až do pozdních hodin. Kontakt s ním nakonec omezili, žalobce se k nim začal chovat divně a od té doby neměli přátelské vztahy. S určitými věcmi v dopisu se žalovaná ztotožnila, ale ne se všemi. Jejich rodiny se týkalo udávání a msta, dále žalovaná věděla o pobytu žalobce ve výkonu trestu. Neřešila hodnocení žalobce popsané v dopisu. Od dopisu očekávala, že starosta bude častěji zajíždět na [příjmení].

15. Žalobce vypověděl, že o dopisu ze dne [datum] se dozvěděl na Obecním úřadě v [obec] od starosty [obec]. Dopis si na místě přečetl a písemně na něj reagoval dopisem starostovi. S osobami, které jsou pod ním uvedeny, jeho obsah neřešil, pak proti některým z nich podal žalobu na ochranu osobnosti. Většina výroků je nepravdivých a mnohé z nich přesahují hranici. Dotklo se ho zveřejnění informace o jeho pobytu ve výkonu trestu a stanovení délky podmínky, že píše udání svým jménem nebo jménem paní [příjmení] a že byl označen za skrytého vlastníka. S paní [příjmení] má dobré dodavatelsko – odběratelské vztahy. Ona bydlí v [obec] a do nemovitosti na [příjmení] jezdí občas na víkend. Umožnila mu ji užívat, a naopak on pro ni zařizuje určité záležitosti a v minulosti ji zastupoval. Žalobce popřel, že byly narušené vztahy mezi ním a manžely [příjmení], tvrdil, že ustájení koně na sousedním pozemku mu nevadilo, nepsal v souvislosti s tím nic na žádné instituce, popřel rovněž, že by koni házel měkké pečivo. Připustil, že pro paní [příjmení] připravil podklady pro odbor životního prostředí, byl přítomen místnímu šetření v nemovitosti Burianových, kde měl dojem z podjatosti [anonymizováno] [příjmení] ve prospěch [anonymizováno]. Stěžoval si na postup vodoprávního úřadu a [anonymizováno] [příjmení] u starosty [anonymizováno], věc řešil místostarosta [jméno]. Žalobce s žalovanou ukončil komunikaci po říjnu 2015, kdy se mezi nimi projevily zásadní názorové neshody, s jejím manželem komunikoval do začátku roku 2017, od té doby se nestýkají. Po sepsání dopisu na něj žalovaná jednou přes zeď volala neslušné výrazy. Dále ovlivnila svého manžela tak, že s žalobcem přerušil spolupráci při opravách vozů, což je pro žalobce poškozující.

16. Soud I. stupně dospěl ke skutkovému závěru, že účastníci řízení žijí v osadě [příjmení] [anonymizováno] [obec], žalobce bydlí v nemovitosti patřící [jméno] [příjmení], která bezprostředně sousedí s nemovitostí manželů [příjmení]. Žalobce je v osadě vnímán jako problematická osoba prosazující své názory, opakovaně se obrací s podněty na úřady a instituce a podává stížnosti. Žalovaná a její manžel s ním měli sousedský spor ohledně chovu koně a psů a umístění přístřešku na svém pozemku, kdy jednotlivé záležitosti řešily správní orgány. Sousedský spor měl žalobce i s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vůči němuž vyvolal šetření o oprávněnosti stavby. V minulosti byl odsouzen za trestnou činnost, z výkonu trestu odnětí svobody byl v roce 2007 podmíněně propuštěn. Dopis ze dne [datum] adresovaný starostovi [územní celek] sepsal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a kromě něj ho podepsali žalovaná, její manžel a manželé [příjmení]. Dopis nebyl určený ke zveřejnění a také zveřejněn nebyl.

17. Soud I. stupně provedl i další listinné důkazy (nedatovaná výzva Státního zemědělského intervenčního fondu adresovaná chovatelům registrovaných zvířat, fotografie stavu pozemku [jméno] [příjmení] a další), z nich však nezískal žádná podstatná zjištění.

18. Účastníci navrhli provedení dalších důkazů (žalobce např. fotografie nemovitosti [anonymizováno], výpis SMS zpráv, zjišťování odborné způsobilosti [anonymizováno] [příjmení], příjmové doklady za platby svozu odpadu apod., žalovaná např. výslech dalších svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], znalecký posudek z oboru [anonymizováno] či [anonymizováno] na posouzení znaků [anonymizováno] u žalobce, spis Obvodního soudu pro Prahu 9 v obdobné věci sp. zn. 36 C 48/2019, spisy zdejšího soudu sp. zn. 7 C 339/2017 a 11 C 21/2017, nahrávka televizní reportáže na nosiči DVD, apod.). Soud je zamítl jako nepotřebné či nadbytečné vzhledem k tomu, že již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci.

19. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil podle ust. § 81 odst. 1, 2, § 2951 odst. 2 a § 2956 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) a vyložil, že ke vzniku občanskoprávní povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka musí být splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívajícího buď v porušení nebo ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální integritě. Zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka. Neoprávněným je zásah do osobnosti člověka, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. Ochranu poskytuje občanský zákoník proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva zejména tím, že snižují jeho čest u jiných lidí, a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3423/2018). K porušení práva na čest, důstojnost, soukromí či vážnost člověka může dojít jak nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru, tak zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o této osobě. Při zkoumání přiměřenosti zásahu se totiž rozlišují skutková tvrzení a hodnotící soudy, neboť podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší. Skutkové tvrzení se opírá o fakt, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je tedy ověřitelná. V zásadě platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán tak, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by jeho zveřejnění odporovalo právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj, a to na základě vlastních, tedy subjektivních kritérií. Pravdivost hodnotícího soudu proto nelze dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tudíž zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1174/2007).

20. V projednávané věci žalobce vytýká žalované v dopise uvedená tvrzení, která má za nepravdivá. Soud I. stupně se tedy nejprve zabýval tím, zda skutková tvrzení žalované odporují skutečnosti.

21. Soud I. stupně uzavřel, že skutečnost, že žalobce byl po dobu 5 let vězněn a propuštěn na podmínku, byla jednoznačně prokázána shora uvedeným rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum], kromě toho to zmínil sám žalobce nejen při komunikaci v osadě [příjmení], ale i ve svém dopise ze dne [datum]. Toto tvrzení je tedy pravdivé.

22. Soud I. stupně shledal pravdivým i základ dalších skutkových tvrzení obsažených v dopisu, že se žalobce mstí a škodí lidem z osady, že posílá udání na úřady a instituce, které bezdůvodně zahlcuje. Bylo prokázáno, že v době před vyhotovením předmětného dopisu proběhlo v osadě [příjmení] několik kontrolních šetření ze strany stavebního odboru [stát. instituce], odboru ochrany životního prostředí [stát. instituce] a Státní veterinární správy. Uvedená podání činili žalobce, [jméno] [příjmení], případně oba současně. [jméno] [příjmení] v osadě nebydlela, do své nemovitosti jezdila pouze občas a objektivně nemohla mít zájem na prověřování vnitřních záležitostí místních obyvatel. Naproti tomu žalobce v její nemovitosti trvale bydlel, využíval ji i pro svou činnost při opravě aut, o staral se o ni a účastnil se úředních jednání, která se nemovitosti týkala. I v případě podání činěných [jméno] [příjmení] aktivně působil žalobce, který činil další podání a podával stížnosti. Obyvatelé osady včetně žalované ho tak mohli vnímat jako osobu, která činila podání a vyvolávala úřední postupy vůči nim. S přihlédnutím k tomu, že byly prokázány jeho konflikty s rodinou [příjmení] a [anonymizováno], tak mohl činit ve snaze je poškodit. Tvrzení, že žalobce cíleně narušuje vztahy v osadě, že v ní platí jen jeho zákony a jeho zájmy, jakož i tvrzení, že někteří ve snaze vyhnout se konfliktu s žalobcem se mohou chovat neracionálně, má soud I. stupně za prokázaná zejména výpověďmi svědků, tedy mají pravdivý základ. Nadto je soud přesvědčen, že se nejedná o urážlivé výroky způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobce.

23. Soud I. stupně uzavřel, že pravdivost všech výše uvedených tvrzení byla v řízení prokázána a žalobci ohledně nich nepřísluší ve vztahu k žalované právo na omluvu.

24. Pokud jde o formulaci, že žalobce je psychicky narušenou osobou sociopatických až despotických sklonů, jedná se podle soudu I. stupně o hodnotící soud. Předmětný dopis sice nebyl určen ke zveřejnění, avšak byl napsán pro starostu obce, tj. pro třetí osobu, takže zde uvedená formulace byla způsobilá zasáhnout do osobnostních práv žalobce. Soud však přihlédl k tomu, že se jedná o vlastní hodnocení pisatele dopisu [anonymizováno] [příjmení], nikoliv o hodnotící soud všech osob pod dopisem podepsaných. Právo na omluvu za uvedené tvrzení v poměrech této věci nelze žalobci přiznat, neboť sepsání dopisu bylo vyvoláno jeho jednáním vůči žalované a ostatním. Výkon práva žalobce na omluvu tedy představuje zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany (§ 8 o.z.).

25. Podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vzniklo procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů za 14 úkonů právní služby po 2 500 Kč při tarifní hodnotě 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. d), § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] přesahující 2 hodiny, [datum] přesahující 2 hodiny, [datum] přesahující 2 hodiny a [datum], doplňující podání ze dnů [datum] a [datum] a závěrečný návrh), odměnu ve výši jedné poloviny (1 250 Kč) za účast u jednání o vyhlášení rozhodnutí dne [datum] a u jednání dne [datum], které bylo odročeno bez projednání věci, náleží náhrada za ztrátu času ve výši 50 % odměny, tj. 1 250 Kč podle § 14 odst. 2 AT, 15 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT a 21% DPH ve výši 8 820 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem ve výši 50 820 Kč.

26. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce a namítá, že napadaný rozsudek je pro svoji stručnost téměř nepřezkoumatelný, závěry z něj plynoucí neodpovídají reálným zjištěním. Žalovaná soudu nepředložila žádný důkaz o skutečnostech, které klade žalobci za vinu, žalobce její tvrzení zpochybnil, protože jí navržené důkazy se ukázaly nepravdivými. Její tvrzení, že dopis nebyl určen ke zveřejnění, je irelevantní, protože žádný podnět, stížnost nebo námitka se nezveřejňuje v pravém slova smyslu. Dopis byl oficiálně předán a převzat orgánem veřejné správy a již tato skutečnost byla schopná vyvolat následek, který mohl žalobce jednak poškodit výraznou měrou po trestní stránce a jednak zasáhnout do jeho osobnostních práv. Obsahuje informace o údajných činech žalobce, které jsou v rozporu se zákonem, a jeho obsah svým informativním textem vylučuje možnost, že by žalovaná mohla předpokládat, že informace, které jsou v něm uvedeny, jsou adresátovi známy. Účelem dopisu ze dne [datum] bylo upozornit na eskalující napětí mezi žalobcem a rodinou [příjmení] [příjmení]. Slovo„ kriminálník“ je výraz hanlivý a nemohl být použit žalobcem v dopise ve vztahu k jeho osobě. Sousloví„ my kriminálníci“ je tak vytrženo z kontextu a„ Já kriminálník“ je uvedeno v uvozovkách. Možnost, že by žalobce cizímu člověku poskytl obvykle utajovanou informaci o své arestaci, nemůže být sama o sobě spouštěcím mechanismem k dalšímu šíření. Výpověď svědka [příjmení] dává prostor pro úvahu o možné spolupráci mezi signatáři dopisu a starostou obce Libodřice tím, že dopis mohl vzniknout na objednávku a měl se stát součástí dalších společných kroků.

27. Zjištění soudu I. stupně týkající se tvrzení [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] jsou podle odvolatele postavena na nepravdivém podkladě, který do spisu dodala žalovaná. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] je zřejmá podjatost [anonymizováno] [příjmení], která je zřejmá z jeho nepravdivého vyjádření, které se mj. týká nádob se závadným obsahem. Pokud by se skutečně v blízkosti vodního zdroje nalézaly látky mající schopnost ohrozit kvalitu vody ve studni slečny [příjmení], vodoprávní úřad by měl povinnost neprodleně nařídit jejich odstranění. Nic takového se nestalo. Stížnost slečny [příjmení] byla oprávněná, žalobce jako zmocněnec postupoval v souladu s právem. Další podnět ze dne [datum] zaslaný na stavební úřad byl již veden uvážením právního zástupce [anonymizováno] Stavební úřad v [obec] na základě tohoto podnětu zahájil řízení o odstranění přístřešku. Stížnost slečny [příjmení] tak byla důvodná, jmenování žalobce jako iniciátora všeho s podtextem msty a zatěžování institucí jsou výmysl žalované. Žalobce slečnu [příjmení] zastupoval při obnově katastrálního operátu. S ohledem na to, že byl s výsledky měření obeznámen, připojil svůj podpis k jejímu podnětu, kde na opomíjené rozdíly upozornila. Při přeměření byl totiž zjištěn rozdíl mezi polohou a tvarem stavby s názvem„ vejminek“, který se nachází na území [adresa], a zákresem v katastrální mapě. Místní šetření rozdíl potvrdilo a nařídilo dodatečnou pasportizaci této stavby. Z přehledné informace poskytnuté Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce] ze dne [datum] vyplývá, že žalobce podal žádost o vydání veřejně přístupné úřední listiny během 5 let každých cca 86 dní. Zahlcování na úkor své smysluplné činnosti orgánů státní správy, jak se uvádí v žalovaném dopise, se tímto neprokázalo. Připojit k těmto běžným podáním hanlivý název„ udání“ a tím spojenou mstou a zatěžování, je součástí nesmyslných tvrzení žalované. Podnět slečny [příjmení] ze dne [datum] byl pouze proti ustájení koně, výskytu hmyzu a zápachu, nikoliv proti chovu psů, popř. týrání. Označení žalobce za osobu, která slečnu [příjmení] používá jako„ bílého koně“ k realizaci stížnosti, je ničím nedoložená fabulace žalované. Za závažnou žalobce pokládá skutečnost, která je uvedena v žalovaném dopise a mohla mít pro něho trestní dohru, že stará paní z osady [příjmení] se může chovat iracionálně nebo žít v obavách z jeho osoby. Starou paní byla [jméno] [příjmení], s níž žalobce pojí letité přátelství, a toto tvrzení mělo potenciál žalobce zničit. Za tvrzení, které mohlo mít pro něho fatální dopad, považuje žalobce výrok Ing. [příjmení], podepsaný signatáři, že v osadě prosazuje svoje zákony, které nejsou blíže specifikovány. Těm, kteří se nepodvolí, se žalobce údajně mstí podáními, která neexistují. Díky těmto zákonům pak osadníci nemohou v klidu žít. V obou uvedených případech by za předpokladu, že by se o tomto stavu dozvěděly orgány činné v trestním řízení, by bylo pro žalobce velmi složité se z těchto nařčení vyvinit.

28. Ani skutková zjištění, že žalovaná a její manžel měli s žalobcem sousedský spor ohledně chovu koně a psů a umístění přístřešku na svém pozemku, kdy jednotlivé záležitosti řešily správní orgány na základě podaných podnětů, se podle žalobce nezakládají na pravdě. Žalobci nebyla prokázána žádná účast na sousedském sporu s rodinou žalované, pouze byl žalovanou bez důkazu obviněn z krmení nevhodným krmivem. Podnět na protiprávní umístění koně u studny je zcela v režii slečny [příjmení] a řešení nesouladu stavby přístavku bylo v kompetenci právního zastoupení. K závěru, že sousedský spor měl žalobce i s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vůči němuž vyvolal šetření o oprávněnosti stavby na pozemku, žalobce uvádí, že oprávněný podnět nevyvolal, pouze jako zmocněnec zastupoval zájmy vlastníka, slečny [příjmení], při katastrálním přeměření. Informace v dopisu pojednávající o kratochvílích žalobce, je zdánlivě neurčitá, slovo kratochvíle bylo uvedeno v uvozovkách. Budiž předmětem úvah, co v sobě skrývá za děj, ale o nic dobrého se s určitostí nejednalo. V průběhu sporu nebyl předložen žádný důvěryhodný důkaz, který by na nějakou„ kratochvíli“ žalobce poukázal. [anonymizováno] [příjmení] v dopisu vypočítává skutky žalobce, které jsou trestně napadnutelné (uplatňování vlastních zákonů, msta pro nepřizpůsobivé, škodit lidem, stará paní žijící v obavách), ale na straně druhé zdůrazňuje, že si společenství nestěžuje a ničeho po obci nežádá. Z uvedeného žalobce usuzuje, že za stavu, kdy by vše v dopise popsané byla pravda a signatáři by nežádali nápravu, tak by ze sebe udělali mentálně retardovanou skupinu.

29. Žalobce je přesvědčen, že v jeho případě k poruše na ochraně osobnosti ve spojení s předmětným dopisem došlo. Obecně jsou nepřípustné všechny zásahy, které bez právního důvodu zasahují do integrity poškozeného, a to i v případě, že jde o pravdivé informace. V žalovaném dopise skupina okolo [anonymizováno] [příjmení] uvedla informaci třetí osobě o uvěznění žalobce s uvedením celkové doby a následného podmínečného propuštění za stavu, kdy podávanou informaci pokládali za dosud v obci neznámou. Za zdroj informace o arestaci byl označen žalobce, který toto popírá, ale podat důkaz o něčem, co se nestalo, je nemožné. Tato informace sice byla pravdou, ale s úmyslem žalobce poškodit až fatálně, protože v oblasti má již vytvořené zázemí, které budoval roky.

30. Nakonec žalobce namítl, že jestliže je právní názor soudu, že při rozdělení odpovědnosti za text dopisu v části týkající se sociopatie zůstává na prvotní koncepci a jde tak za [anonymizováno] [příjmení], tedy že žalobci omluva nepřísluší, pak logicky při prokázání opaku, tedy za stavu, kdy jednotliví signatáři jsou plně odpovědní za text dopisu, který bez výhrad podepsali, ať jej předložil kdokoliv, omluva žalobci naopak přísluší. Žalobce nesouhlasí ani s výkladem soudu, že výkon práva žalobce na omluvu představuje zjevné zneužití práva, bez následné právní ochrany.

31. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadané rozhodnutí změnil tak, že žalobě vyhoví.

32. Žalovaná podle svého vyjádření k odvolání považuje napadený rozsudek za správný. Řada okolností, které žalobce v odvolání podrobně rozebírá, je pro posouzení věci irelevantní. Nepodstatné jsou pohnutky, s nimiž byl dopis ze dne [datum] sepsán, stejně jako způsob, jakým se signatáři domlouvali na jeho obsahu, jakož i důsledky, jichž chtěli signatáři docílit. Úkolem soudu bylo posoudit, zda byl předmětný dopis způsobilý zasáhnout do osobnosti žalobce, případně jakou intenzitou. Soud I. stupně provedl velmi detailní dokazování, na základě kterého dospěl ke správným skutkovým závěrům, jež následně správně právně kvalifikoval. Provedl test pravdivosti tvrzení obsažených v dopise, jakož i pravdivosti základu, od něhož se odvíjely hodnotící soudy. Dospěl k závěru, že osobnost žalobce zasažena nebyla. Ač se žalobce v odvolání snaží tvrdit, že rozsudek je pro svoji stručnost nepřezkoumatelný, není tomu tak. Naopak soud I. stupně řádně vyhodnotil veškeré potřebné skutečnosti a správně se odmítl zabývat nepřiměřenými detaily, jimiž se žalobce od počátku snaží řízení tzv. zaplevelit. Ostatně, tento modus operandi žalobce je patrný i ze samotné konstrukce jeho odvolání.

33. Podle žalované však mohl soud I. stupně zamítnout žalobu již na základě úvahy, zda byl dopis způsobilý zasáhnout do osobnosti žalobce. Žalovaná je přesvědčena, že nikoliv. Jak vyplynulo z dokazování, dopis nebyl objektivně způsobilý přivodit újmu na osobnosti žalobce s ohledem na způsob a okolnosti jeho doručení adresátovi [příjmení] a na jeho projednání. Jak plyne z odborné literatury, zásah do cti a vážnosti osoby se projevuje v ohrožení či poškození dobrého jména člověka u jiných osob a v ohrožení jeho postavení a uplatnění ve společnosti. K zásahu do osobnosti člověka nedochází např. tehdy, pokud závadná tvrzení o člověku byla pronesena za takových okolností, za nichž nehrozilo zveřejnění a nemohlo tedy žádným způsobem dojít ke snížení vážnosti či cti člověka např. mezi jeho spoluobčany. Soud I. stupně z výpovědi starosty [příjmení] učinil skutkový závěr, že mu dopis doručil [anonymizováno] [příjmení] osobně, starosta se s ním neseznámil, neboť neměl zájem jakékoliv spory v osadě [příjmení] řešit, následně předal dopis osobně žalobci, nepřečetl si jej, neudělal z něj kopii, nikomu ho nezpřístupnil, dopis ani neprošel oficiální cestou přes podatelnu úřadu. Nejednalo se o otevřený dopis, ale o soukromý dopis starostovi jako soukromé osobě. Účinky dopisu tak byly nulové a okolnosti jeho předání svědčí o tom, že úmyslem [anonymizováno] [příjmení] nebylo jeho zveřejnění a rozšíření. Nelze souhlasit s názorem žalobce, že způsobilost zasáhnout do osobnosti je dána tím, jakým slohem je dopis napsán a že byl předán v kanceláří starosty a nikoliv např. v restauraci. Rozhodující je, že signatáři měli zájem svěřit se starostovi osobně a neměli zájem na žádné publikaci dopisu, neměli tak v úmyslu žalobce dehonestovat a ani jej dehonestovat nemohli, neboť forma sdělení a způsob jeho doručení jakoukoliv dehonestaci vylučovala. Již tyto důvody by odůvodňovaly zamítnutí žaloby bez dalšího. Soud I. stupně však zvolil metodu přezkumu obsahu dopisu, a správně dospěl k totožným závěrům.

34. Pokud jde o tvrzení, že žalobce byl vězněn a propuštěn na podmínku, soud I. stupně dospěl podle žalované ke správnému skutkovému závěru, že jde o tvrzení pravdivé; ostatně tuto skutečnost nesporoval ani sám žalobce a bylo prokázáno, že tuto informaci sám mezi osadníky rozšiřoval, nejednalo se o žádnou tajnost. Soud správně shledal pravdivý základ i ohledně tvrzení, že se žalobce mstí a škodí lidem z osady, že posílá udání na úřady a instituce, které tím bezdůvodně zahlcuje. Dospěl ke správnému závěru, že obyvatelé osady [příjmení] byli nuceni strpět různé kontroly ze strany veřejnoprávních orgánů právě kvůli podnětům žalobce. Ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že je žalobce v osadě [příjmení] považován za notorického stěžovatele. Ostatně projevem této jeho vlastnosti jsou i žaloby proti jednotlivým signatářům dopisu. Soud správně dospěl k závěru, že je třeba tyto aktivity přičítat žalobci. Za klíčové žalovaná považuje i to, že podání psaná údajně slečnou [příjmení] vykazují totožné rysy práce na počítači, jako vykazují podání psaná žalobcem. V řízení byla prokázána nedůvodnost aktivit žalobce, jejich intepretace ze strany signatářů dopisu tak byla legitimní, když je označili lidovým pojmem„ udávání“. Je pochopitelné, že pokud tímto způsobem soused dlouhodobě postupuje vůči ostatním obyvatelům [příjmení], bude jeho jednání interpretováno s vyšší mírou expresivnosti. Nicméně i za takové situace byl dopis sepsán se vší slušností a žádným způsobem žalobce nehanil. Při posouzení tvrzení, že žalobce cíleně narušuje vztahy v osadě a že v ní mají platit jen jeho zákony a jeho zájmy, soud správně vyšel ze svědeckých výpovědí a dospěl k závěru, že jde o tvrzení oprávněné. Současně je třeba souhlasit s tím, že takové tvrzení není objektivně způsobilé zasáhnout do osobnosti žalobce. Soud se rovněž správně vypořádal s hodnotícím soudem signatářů, že podle jejich názoru je žalobce [anonymizováno 7 slov]. Tento úsudek byl formován dlouhodobými zkušenostmi obyvatel [příjmení] se žalobcem. Pasáž o tom, že někteří se mohou chovat iracionálně či žít v obavách, je navíc tak neurčitého charakteru, že je zde zásah do osobnosti vyloučen. Nutno souhlasit se soudem I. stupně, že sepsání dopisu bylo vyvoláno jednáním žalobce vůči signatářům dopisu. Chová-li se žalobce nepřiměřeným způsobem a je-li toto v řízení prokázáno, nemůže soud logicky přiznat žalobci nárok z ochrany osobnosti, neboť by tak skutečně došlo ke zneužití práva. Nelze ochranu přiznávat tomu, kdo svým chováním vyvolá přiměřenou, legitimní reakci druhé strany, a následně se dovolává ochrany vůči této druhé straně.

35. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.

36. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

37. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech (viz odst. 24. napadeného rozsudku) zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí„ na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

38. Soud I. stupně zjištěný skutkový stav správně posoudil podle ust. § 81 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, neboť k posuzovanému jednání došlo za jeho účinnosti.

39. Podle ust. § 81 odst. 1 o.z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

40. Podle ust. § 81 odst. 2 o.z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

41. Předpokladem odpovědnosti za zásah do osobnostních práv člověka je 1) neoprávněný zásah, 2) objektivní způsobilost tohoto zásahu porušit nebo jen ohrozit osobnost člověka, 3) kauzalita mezi neoprávněným zásahem a porušením nebo ohrožením osobnosti. Neoprávněným zásahem je zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivním právem, tj. právním řádem. Jak vyplývá z konstantní judikatury, k úspěšnému uplatnění práva na ochranu osobnosti je třeba zjištění, že zásah byl objektivně způsobilý narušit nebo ohrozit právo chráněné ustanovenímina ochranu osobnosti. Na nezpůsobilost zásahu narušit nebo ohrozit práva chráněná ustanoveními na ochranu osobnosti usuzují soudy např. v případech, kdy zásah spočíval v tvrzeních, která byla pronesena za takových okolností, za nichž nehrozilo zveřejnění a nemohl tedy žádným způsobem dojít ke snížení vážnosti fyzické osoby např. mezi jejími spoluobčany (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 28 Cdo 1523/2002, či usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 11. 9. 2012, sp. zn. I. ÚS 2119/12). Jinými slovy jestliže zásah spočíval v tvrzeních, která byla pronesena za situace, kdy nehrozilo jejich zveřejnění, takže nemohlo dojít k újmě na osobnosti (např. cti a důstojnosti) postižené osoby, nejde o objektivně možnou způsobilost zásahu porušit či ohrozit právo na ochranu jeho osobnosti v očích jiných fyzických osob.

42. V přezkoumávaném případě posuzovaný dopis (resp. výroky v něm uvedené) nebyl způsobilý zasáhnout do osobnostních práv žalobce již proto, že se jednalo o soukromý dopis třetí osobě, který nebyl určen ke zveřejnění a také nikdy zveřejněn nebyl, s jeho obsahem se neseznámil dokonce ani jeho adresát, tudíž objektivně nemohlo dojít k zásahu do cti či důstojnosti žalobce v očích jiných fyzických osob. Na tomto závěru nemění nic skutečnost, že adresátem dopisu byl starosta obce, neboť i za této situace zcela absentuje prvek veřejnosti. Již z tohoto důvodu je zamítavý výrok I. napadeného rozsudku věcně správný, byť odvolací soud nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že prvek veřejnosti by měl být dán tím, že dopis byl adresován starostovi obce.

43. Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že s ostatními právními závěry soudu I. stupně se zcela ztotožňuje a v tomto směru pro stručnost odkazuje na odst. 35. až 37. napadeného rozsudku. Současně zdůrazňuje, není podstatné, do jaké míry byla prokázána pravdivost skutkových tvrzení i pravdivý základ hodnotících soudů obsažených v dopise, a to proto, že nebyly způsobilé do osobnostních práv stěžovatele vůbec zasáhnout (viz odst. 42. tohoto rozsudku). Za těchto okolností není relevantní, zda skutečnosti v dopise tvrzené byly dostatečně prokázány či nikoliv, což je podstata většiny odvolacích námitek žalobce.

44. Názor odvolatele, že napadený rozsudek je pro svou stručnost nepřezkoumatelný, odvolací soud nesdílí, neboť v něm soud I. stupně podrobně a vyčerpávajícím způsobem vyložil jak své závěry skutkové, tak i závěry právní, a vypořádal se všemi argumenty žalobce.

45. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislém nákladovém výroku II.

46. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v něm úspěšnému žalobci jejich náhradu v celkové výši (po zaokrouhlení) 8 330 Kč sestávající z částek 5 000 Kč za odměnu advokáta za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) podle ust. § 7 bod 5. za použití ust. § 9 odst. 3 písm. d) AT, 600 Kč za 2 režijní paušály po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT, cestovné ze sídla advokáta v [obec] k soudu do [obec] a zpět odobním automobilem, jehož VTP je založen ve spise na č.l. 253, ve výši 884,40 Kč, náhrada za 4 započatí půlhodiny ztáty času po 100 Kč podle ust. § 14 odst. 3 AT, tj. 400 Kč, a 21% DPH ve výši 1 445,72 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.

47. Náklady odvolacího řízení je žalobce povinen zaplatit v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám advokáta, který žalovanou v řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).