o zaplacení částky 195 536 Kč s příslušenstvím

1. Ve shora označené věci se žalobce žalobou podanou dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 195 536 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 193 600 Kč od [datum] do zaplacení. Podle jeho žalobních tvrzení s ním žalovaný v pozici objednatele uzavřel dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vyhotovení projektové dokumentace pro stavební záměr „[právnická osoba]“. Jedná se o dům čp. 152 v [Anonymizováno] na st. pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. Žalobce projekt vypracoval a předal dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], která zastupovala žalovaného ve stavebním řízení. Na základě žalobcem vypracované projektové dokumentace vydal stavební úřad [právnická osoba] [adresa] rozhodnutí č.j. [Anonymizováno], jímž schválil předmětný stavební záměr. Z tohoto rozhodnutí je zřejmé, že žádost o vydání společného povolení podal žalovaný zastoupený [tituly před jménem] [jméno FO] již dne [datum], podkladem je doplněná projektová dokumentace vyhotovená žalobcem. V článku IV. smlouvy o dílo byla cena díla sjednána ve výši 385 000 Kč a žalovaný byl zavázán uhradit ji žalobci ve třech částech. První dvě části již uhradil, poslední část ve výši 160 000 Kč + DPH, kterou měl zaplatit do 30 dnů od vydání pravomocného stavebního povolení stavebního záměru, dluží. Shora označené rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum] nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce téhož dne vystavil žalovanému fakturu č. [hodnota] na 193 600 Kč (160 000 Kč + 21% DPH) splatnou dne [datum], kterou mu vyúčtoval třetí část ceny díla. Fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] na 1 600 Kč + 21% DPH, celkem 1 936 Kč, žalobce vyúčtoval žalovanému vícetisk projektové dokumentace. Obě faktury žalobce zaslal žalovanému doporučeně dne [datum]. Při zohlednění 10denní úložní doby se ocitl žalovaný v prodlení se zaplacením celkové částky 195 536 Kč od [datum]. Podle článku IX. smlouvy o dílo je povinen v případě prodlení se zaplacením ceny díla podle řádně vystaveného daňového dokladu zaplatit úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně za každý den prodlení z dlužné částky. Žalobce k zaplacení dluhu vyzval žalovaného předžalobní upomínkou svého právního zástupce ze dne [datum], avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný proti žalobě namítl, že žalobci nárok na doplacení ceny díla nevznikl, neboť dílo nedokončil. Z vymezení díla v článku II. odst. 2 smlouvy o dílo jednoznačně vyplývá, že předmětem díla bylo nejen vypracování projektové dokumentace, nýbrž i zastupování žalovaného ve všech řízeních souvisejících s vydáním jakýchkoli povolení, rozhodnutí a stanovisek pro projekt, včetně zajištění veškeré dokumentace a podkladů vyžadovaných příslušnými úřady a orgány. Žalobce dílo nedokončil, neboť žalovaného nezastupoval ve stavebním řízení, naopak pouze předal vypracovaný projekt [tituly před jménem] [jméno FO], aby žalovaného dále zastupovala.

3. Na obranu žalovaného reagoval žalobce podáním ze dne [datum], v němž potvrdil, že pro něho nikdy činnosti uvedené v čl. II. odst. 2 smlouvy o dílo (dále též „Činnosti“) neprováděl, nicméně žalovaný je po něm ani nikdy nepožadoval. Žalobce se žalovaným uzavřel více smluv o dílo totožného obsahu na vyhotovení projektové dokumentace, jak zní smlouva ze dne [datum], např. na projekt „bytový dům (k.ú. [adresa])“ ze dne [datum] a na projekt „[Anonymizováno]“ ze dne [datum], a takové smlouvy uzavřel i s korporacemi, jež žalovaný vlastní či ovládá ([právnická osoba]. nebo [právnická osoba]). Činnosti uvedené v článku II. odst. 2 smlouvy podle ujednání účastníků předmětem díla být neměly a žalovaný k tomu žalobci vysvětlil před podpisem první smlouvy z roku 2017, že jde o formulář smlouvy o dílo, který běžně používá, a není důvodu jej pro vyhotovení projektové dokumentace žalobcem nepoužít. V případě smlouvy o dílo ze dne z [datum] žalovaný žalobci o ujednání v jejím článku II. sdělil totéž, tedy že Činnosti od něho plnit nežádá a že je pro něho zajistí třetí osoba.

4. Při jednání konaném dne [datum] žalovaný namítl promlčení žalobou uplatněného nároku s odůvodněním, že ujednání o splatnosti ceny díla je vázáno na okolnost, u které není najisto postaveno, kdy nastane, a zda se tak stane. Nejvyšší soud ČR opakovaně dospěl k závěru, že taková ujednání o splatnosti ceny díla jsou absolutně neplatná. Vzhledem k absenci ujednání o splatnosti ceny díla je nutno vycházet z obecných pravidel, podle nichž se zhotovitel může nároku na zaplacení ceny díla domáhat bezprostředně po předání díla objednateli. Dílo bylo předáno žalovanému [datum] a žaloba byla podána po 5 letech od předání díla.

5. Soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 195 536 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 193 600 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.) a k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 66 042 Kč (výrok II.).

6. Podle odůvodnění tohoto rozsudku soud I. stupně z provedených důkazů vzal za prokázané, že žalobce jako zhotovitel uzavřel s žalovaným jako objednatelem dne [datum] smlouvu o dílo na projekt „[právnická osoba]“, v jejímž čl. II. se zavázal vypracovat projektovou dokumentaci a provést všechny takové inženýrské činnosti, činnosti projektantů, jakož i další související činnosti nezbytné k tomu, aby objednatel byl schopen uskutečnit projekt. Dílo zahrnuje zejména zhotovení veškeré projektové a jiné související dokumentace, která je nezbytná k tomu, aby projekt mohl být uskutečněn (zejména zkolaudován a předán k užívání), předání takové dokumentace objednateli, zastupování objednatele ve všech správních a jiných řízeních souvisejících s vydáním jakýchkoli povolení, rozhodnutí a stanovisek pro projekt, včetně zajištění veškeré dokumentace a podkladů vyžadovaných příslušnými úřady a orgány, včetně veškerých studií a průzkumů, jakož i provedení veškerých takových činností a úkonů, které jsou obvykle architektonickými a projektovými kancelářemi v obdobných projektech prováděny (vyjma zajištění hlukové studie od přilehlé komunikace a studie zastínění sousedních objektů a denní osvětlení bytů). Pro zamezení pochybnostem se uvádí, že zhotovitel je povinen provést i ty činnosti, práce a úkony, které sice nejsou výslovně v této smlouvě uvedeny, ale jejichž provedení je pro řádné a včasné ukončení díla tak, jak jsou popsány v odst. 2 tohoto článku II., jakož i díla jako celku, nezbytné, ledaže by některé činnosti, práce či úkony byly z rozsahu díla v této smlouvě či jejich přílohách výslovně vyňaty. Lhůta pro dokončení díla byla sjednána do [datum], cena díla byla sjednána částkou 385 000 Kč bez DPH s tím, že 100 000 Kč bude uhrazeno do 30 dnů od podpisu smlouvy, 125 000 Kč do 30 dnů předání objednateli a zbývající část ve výši 160 000 Kč do 30 od vydání pravomocného stavebního povolení. Pro případ prodlení si účastníci v čl. IX. sjednali smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně za každý den prodlení. Žalobce vypracoval projektovou dokumentaci a předal ji dne [datum] [jméno FO], která žalovaného zastupovala na základě plné moci ve stavebním řízení vedeném u [právnická osoba], který vydal dne [datum] rozhodnutí o schválení stavebního záměru na stavbu stavební úpravy budovy na bytový dům [adresa]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce vystavil žalovanému fakturu za vícetisk dokumentace ve výši 1 936 Kč (1 600 Kč + 21% DPH ve výši 336 Kč) a za vypracování projektové dokumentace ve výši 193 600 Kč (160 000 Kč + 21% DPH ve výši 33 600 Kč). Předžalobní výzvou ze dne [datum], která mu byla zaslána dne [datum], byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 195 536 Kč se sjednaným úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně od [datum] do zaplacení.

7. S poukazem na ust. § 2586 odst. 1, § 2587, § 2604, § 1968, § 1970, § 2048 odst. 1, § 6 odst. 1, § 609 věty prvé, § 610 odst. 1 a § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) soud I. stupně uzavřel, že jelikož žalovaný projektovou dokumentaci na základě účastníky uzavřené smlouvy o dílo ze dne [datum] vyhotovil a dne [datum] ji předal zástupkyni žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO], která žalovaného dále zastupovala ve stavebním řízení, vznikl mu nárok na zaplacení poslední části ceny díla, která měla být zaplacena do 30 dnů od vydání pravomocného stavebního povolení stavebního záměru. Žalovaný mu však tuto poslední část včetně nákladů za vícetisk dokumentace ve výši 1 936 Kč neuhradil, ač o to byl upomínán. Dostal se tak do prodlení s úhradou celkového dluhu ve výši 195 536 Kč, přičemž podle ujednání ve smlouvě činí výše úroku z prodlení 0,05 % denně. Soud tak žalobě vyhověl.

8. Námitky žalovaného neshledal soud I. stupně důvodné. Poukazuje na odůvodnění rozsudku zdejšího soudu ze [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým bylo pravomocně potvrzeno, že předmět díla vyjma vytvoření projektové dokumentace je v článku II. bodu 2 smlouvy o dílo vyjádřen velmi neurčitými, nejasnými a obecnými výrazy, a tudíž bez dalšího nelze dovodit žádné povinnosti, které by žalobci vůči žalovanému vznikly, tedy že by předmětem smlouvy bylo i zastupování ve správním řízení. Své závazky z posuzované smlouvy si tak žalobce splnil.

9. Důvodnou neshledal soud I. stupně ani námitku promlčení, neboť z textu smlouvy o dílo plyne splatnost třetí části ceny díla ve výši 160 000 Kč bez DPH do 30 dnů od vydání pravomocného stavebního povolení. Právní moc rozhodnutí nastala [datum], tříletá promlčecí doba začala plynout [datum] a žaloba byla podána dne [datum], nárok žalobce tedy není promlčen. K tvrzení žalovaného, že promlčecí doba počala plynout již po předání projektové dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO] vzhledem k absolutní neplatnosti ujednání o splatnosti třetí části ceny díla, která je podle žalovaného ujednána v rozporu s dobrými mravy, neboť je vázána na skutečnost, u níž není jisté, zda ani kdy nastane, se soud ztotožňuje s argumentací žalobce o aplikaci ust. § 6 o.z., kdy to byl právě žalovaný, kdo text smlouvy připravil a žalobci k podpisu předložil. Že se jedná o formulářové smlouvy připravované žalovaným, plyne i z ostatních smluv žalobcem předložených. Žalovaný tak nemůže namítat absolutní neplatnost smluvního ujednání, jehož znění sám připravil, a těžit tak z protiprávního stavu, který sám vyvolal a na základě něho se následně dovolávat promlčení oprávněného nároku věřitele.

10. Protože soud měl skutkový stav za dostatečně prokázaný provedenými důkazy, zamítl pro nadbytečnost návrh na doplnění dokazování výslechem [tituly před jménem] [jméno FO].

11. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud I. stupně plně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 66 042 Kč sestávající z 5 úkonů právní služby po 8 940 Kč (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření k odporu ze dne [datum] a účast při jednání soudu dne [datum]) podle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), částky 1 800 Kč za 3 režijní paušály po 300 Kč a 2 režijní paušály po 450 Kč podle ust. § 13 odst. 3 AT, 21% DPH a zaplaceného soudní poplatku ve výši 9 777 Kč.

12. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný a namítl, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce nesplnil svůj závazek provést sjednané dílo, když z čl. II. odst. 2 smlouvy o dílo vyplývá, že předmětem díla bylo nejen vypracování projektové dokumentace, nýbrž i zastupování žalovaného ve všech řízeních souvisejících s vydáním jakýchkoli povolení, tedy dílo nemohlo být žalobcem splněno, ani pokud předal [tituly před jménem] [jméno FO] projektovou dokumentaci, neboť žalovaného v navazujících řízeních nezastupoval. Nemohl mu tak vzniknout nárok na úhradu třetí části ceny díla. Nadto v čl. XI. odst. 3 smlouvy o dílo bylo ujednáno, že smlouva může být měněna pouze číslovanými písemnými dodatky oboustranně odsouhlasenými a řádně podepsanými. Případná dohoda o změně díla, včetně dohody o tom, že zhotovitel není povinen dílo dokončit ve sjednaném rozsahu, by tak vyžadovala uzavření písemného dodatku, k čemuž nedošlo, tedy žalobce byl povinen dokončit dílo v původně ujednaném rozsahu, i kdyby určitou činnost měla vykonávat [tituly před jménem] [jméno FO].

13. Soud I. stupně podle odvolatele též nesprávně uzavřel, že nárok žalobce není promlčen. Splatnost třetí části ceny díla podle článku IV. odst. 3 písm. c) smlouvy o dílo byla totiž vázána na vydání pravomocného stavebního povolení, tedy na skutečnost, u níž není jisté, kdy nastane a zda vůbec nastane. Obecné soudy opakovaně uzavřely, že taková ujednání jsou absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [Anonymizováno], a rozsudek [Anonymizováno] č. j. [spisová značka], potvrzený rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Ujednání o splatnosti třetí části ceny díla v čl. IV. odst. 3 písm. c) smlouvy o dílo je tedy absolutně neplatné. Proto se uplatní obecné pravidlo uvedené v ust. § 2610 odst. 1 o.z., podle něhož právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Jestliže žalobce tvrdí, že dílo provedl tím, že projektovou dokumentaci předal dne [datum] [jméno FO], počala běžet promlčecí doba již dne [datum]. Jestliže byla žaloba podána dne [datum], je nárok žalobce promlčen. Ust. § 6 o.z. se uplatnit nemůže, neboť se nejedná o relativní neplatnost, ale o neplatnost absolutní, k níž musí soud přihlédnout i bez návrhu, a nelze tak neplatnost zhojit aplikací ust. § 6 o.z.

14. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení, případně aby je změnil a žalobu zamítl a žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

15. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že žalovaný obranu, že (i) v předmětné smlouvě o dílo se žalobce zavázal zpracovat pro žalovaného dílo spočívající ne toliko ve vypracování projektové dokumentace, ale i v provedení Činností, (ii) mezi účastníky nedošlo ke změně obsahu smlouvy o dílo, a tedy bez naplnění Činností nedošlo k zániku povinnosti žalobce zastupovat žalovaného v navazujících řízeních, uplatňoval od počátku řízení a soud I. stupně se s ní řádně vypořádal. Rozsudek [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vydaný v řízení o žalobě [Jméno žalovaného] proti (tehdy) žalovanému [Jméno žalobce], o nároku z totožné smlouvy o dílo pravomocně potvrdil, že předmět díla vyjma vytvoření projektové dokumentace je v čl. II. bodu 2 smlouvy o dílo vyjádřen velmi neurčitými, nejasnými a obecnými výrazy, a tudíž bez dalšího nelze dovodit žádné povinnosti, které by zde žalobci vůči zde žalovanému vznikly, tedy že by předmětem smluvního ujednání bylo i zastupování zde žalovaného ve správním / stavebním řízení a zajištění či obstarání vydání jakýchkoli povolení, rozhodnutí a stanovisek, a své závazky z posuzované smlouvy si tak žalobce beze zbytku splnil. Se shodnou argumentací žalovaného, užitou i v nynějším odvolání, se zaobíral i Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ve věci žalobkyně [právnická osoba]. proti žalovanému [Jméno žalobce]. I v tomto řízení, v němž bylo odmítnuto dovolání [právnická osoba] proti rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], dovolací soud shledal, že (v obsahově shodné smlouvě o dílo) část předmětu díla byla vymezena dostatečně určitě (čl. II. odst. 1 smlouvy) a z další části (čl. II. odst. 2 smlouvy) nebylo možné zjistit konkrétní obsah smluvního ujednání (vzájemná práva a povinnosti).

16. K odvolací námitce žalovaného, že nárok žalobce je promlčen, žalobce uvedl, že smlouvu o dílo ze dne [datum] zpracoval žalovaný, proto mu v souladu s ust. § 6 o.z. nepřísluší namítat absolutní neplatnost ujednání ve smlouvě, jehož znění sám připravil, a těžit tak z protiprávního stavu, který sám vyvolal a na základě něho se dovolávat promlčení oprávněného nároku věřitele.

17. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení žalobce.

18. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

19. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

20. Soud I. stupně věc správně právně posuzoval podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od [datum], neboť posuzovaný vztah mezi účastníky vznikl na základě smlouvy o dílo uzavřené dne [datum], tedy za jeho účinnosti.

21. Podle ust. § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

22. Podle ust. § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

23. Podle ust. § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

24. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

25. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Podle ust. § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

27. Podle ust. § 6 odst. 2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

28. Podle ust. § 609 věty prvé o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

29. Podle ust. § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namíte-li dlužník, že je právo promlčeno.

30. Podle ust. § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

31. Podstata odvolací argumentace žalovaného spočívá v tom, že žalobce dílo nedokončil, neboť se mj. v čl. II odst. 2 smlouvy o dílo zavázal zastupovat žalovaného ve správním řízení a zajistit potřebné správní rozhodnutí. Jelikož žalovaný v tomto rozsahu dílo neprovedl, nevznikl mu ani nárok na zaplacení třetí části ceny díla. Pro posuzovanou věc je tedy klíčový výklad čl. II odst. 2 smlouvy o dílo. Nutno předeslat, že výkladem tohoto ujednání obsaženého i v jiných smlouvách se [Anonymizováno] již zabýval, a to v rozsudcích ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (týkající se projektu „[adresa]“), ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (týkající se projektů „[právnická osoba]“, „[právnická osoba] v k. ú. [adresa]“ a „[právnická osoba]“) a ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (týkající se projektu „[právnická osoba]“). Podle těchto rozhodnutí byly předmětné smlouvy o dílo téměř totožné a byly použity jako smlouvy formulářové s tím, že vymezení předmětu díla uvedené v jejich článku II. odst. 2 je natolik obecné, nejasné, neurčité a nesrozumitelné, že z něj nelze dovozovat žádné povinnosti, které by žalovanému vůči žalobkyni vznikly, a že předmětem díla bylo toliko vypracování příslušných projektových dokumentací. Správnost tohoto závěru ve vztahu k rozsudku sp. zn. [spisová značka] stvrdil i Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], se závěrem, že v této části nebyl předmět díla vymezen dostatečně určitě.

32. Odvolací soud nepřehlíží dílčí odlišnosti přezkoumávaného případu od věcí sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], zejména pokud jde o okruh účastníků a právní základ žaloby. Přesto má za to, že se tento případ s uvedenými věcmi v podstatných znacích shoduje, neboť formulace příslušného ujednání je v zásadě totožná, veškeré smlouvy byly se žalobcem coby zhotovitelem uzavřeny jako formulářové a dotčené subjekty na straně objednatele jsou personálně propojeny osobou [Jméno žalovaného], který je jednatelem společností [právnická osoba] i [právnická osoba]. Od závěrů uvedených v rozsudcích sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] se proto odvolací soud nemá důvod ani v tomto případě jakkoliv odchýlit (srov. ust. § 13 o.z.).

33. Obecně platí, že předmět díla jakožto podstatná náležitost smlouvy o dílo musí být vymezen dostatečně určitě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], [Anonymizováno]). Projev vůle je neurčitý, je-li po jazykové stránce sice srozumitelný, avšak nejednoznačný zůstává jeho obsah, tj. když se jednajícím nepodařilo obsah vůle jednoznačným způsobem stanovit. Jinak řečeno, neurčitý je takový projev vůle, nejsou-li použité výrazy dostatečně konkrétní a jasné, takže nelze zjistit, jaké konkrétní právní následky má projevená vůle vyvolat. Neurčitost nebo nesrozumitelnost se může týkat celého právního jednání, nebo jen některé jeho části (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Právní jednání, jehož neurčitost se soudu nepodaří odstranit výkladem (§ 555 a násl. o.z.), tzn. ozřejmit, k jakým právním následkům projevená vůle účastníků směřovala, je zdánlivé (§ 553 odst. 1 o.z.) a nepřihlíží se k němu (§ 554 o.z., srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

34. V posuzovaném případě byl předmět díla v čl. II odst. 1 ve spojení s čl. I. odst. 2 smlouvy o dílo vymezen dostatečně určitě pouze v části týkající se zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu záměru a jejímu předání objednateli. Ve zbývajícím rozsahu je jeho vymezení podle čl. II. odst. 2 smlouvy o dílo natolik vágní, nejednoznačné a povšechné, že z něj nelze pro žalobce vůči žalovanému dovodit žádnou konkrétní povinnost. Neurčitost vymezení předmětu díla přitom nelze překlenout ani výkladem podle ust. § 555 a násl. o.z. V této části je tudíž smlouva o dílo zdánlivá a nevyvolává žádné právní následky. Neobstojí proto obrana žalovaného, že žalobce nesplnil svůj závazek zastupovat jej v navazujících řízení, neboť ze smlouvy v tomto ohledu pro žalobce žádný konkrétní závazek nevyplývá. Pakliže se k ujednání v příslušné části nepřihlíží, je nutně nedůvodná i související námitka žalovaného, že si strany platně neujednaly změnu rozsahu díla. Jak navíc správně upozornil žalobce, žalovaný po něm nad rámec vypracování a předání projektové dokumentace žádnou další činnost související s realizací stavebního záměru ani nežádal a řádné neprovedení díla začal namítat až v souvislosti s podanou žalobou. Tím spíše má odvolací soud námitku žalovaného pouze za účelovou snahu vyhnout se zaplacení celé ceny díla.

35. Důvodnou neshledal odvolací soud ani žalovaným vznesenou námitku promlčení. Rozhodnutí o schválení stavebního záměru nabylo právní moci dne [datum] a 30denní lhůta k zaplacení třetí části ceny díla tak marně uplynula dne [datum]. Tříletá promlčecí lhůta tudíž počala běžet ode dne jeho dospělosti, tj. od [datum] (§ 629 odst. 1 o.z.). Jelikož byla žaloba podána dne [datum], nárok žalobce promlčen není. Argumentoval-li žalovaný tím, že vydání pravomocného povolení představuje nejistou podmínku, odvolací soud upozorňuje, že je třeba odlišovat podmínku ve smyslu ust. § 548 a násl. o.z. od ujednání stanovujícího lhůtu ke splatnosti, které je předpokladem pro vznik smluvního nároku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V poměrech posuzované věci, kdy žalovaný připravoval text formulářové smlouvy včetně ujednání o splatnosti, přitom odvolací soud nepokládá odložení splatnosti vázané na určitou právní skutečnost jako hrubě nespravedlivé vůči žalovanému coby objednateli. Obecně samozřejmě není vyloučeno, že by závislost splatnosti ceny díla na vydání pravomocného stavebního povolení mohla odporovat zásadě poctivého obchodního styku či dokonce dobrým mravům (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a dále HORÁK, Pavel. Ten dluh Ti zaplatím, až mně zaplatí třetí osoba. Právní rozhledy, 2019, č. 3, s. 84-91). Taková situace však v tomto případě nenastala, a to tím spíše, že se ochrany dobrých mravů dovolává žalovaný, v jehož prospěch byla splatnost třetí části ceny díla sjednána. Má-li žalovaný za to, že je ujednání v čl. IV odst. 3 písm. c) smlouvy o dílo absolutně neplatné, odvolací soud upozorňuje, že by odporovalo zásadě poctivosti ve smyslu ust. § 6 o.z., kdyby žalovaný těžil z protiprávního stavu, který sám vyvolal. V tomto ohledu by se námitka promlčení příčila dobrým mravům a jednalo by se o zjevné zneužití práva na úkor žalobce coby zhotovitele, které podle ust. § 8 o.z. nepožívá právní ochrany (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

36. Odvolací soud proto shodně se soudem I. stupně uzavírá, že žalobce svůj závazek spočívající ve zpracování a předání projektové dokumentace ke stavebnímu záměru bez zbytku splnil, a vznikl mu tak nárok na zaplacení třetí části ceny díla ve výši 193 600 Kč ve lhůtě 30 dnů od vydání pravomocného stavebního povolení záměru, tj. nejpozději do [datum], a to včetně sjednaného úroku z prodlení z této částky ve výši 0,05 % denně, který žalobce požadoval od [datum] do zaplacení, a rovněž na náhradu za vícetisk dokumentace ve výši 1 936 Kč.

37. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislém nákladovém výroku II.

38. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ust. § 224 odst. 1 podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v něm úspěšnému žalobci jejich náhradu v celkové výši (po zaokrouhlení) 24 308 Kč sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po 8 940 Kč podle ust. § 7 bodu 5. AT, 2 režijních paušálů po 450 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT, náhrady za 6 započatých půlhodin ztráty času po 150 Kč za cestu advokáta z jeho sídla v [Anonymizováno] k soudu do [Anonymizováno] a zpět podle ust. § 14 odst. 3 AT, cestovného ve výši 409,50 Kč (podrobné vyčíslení viz č.l. 200 p.v. spisu) a 21% DPH ve výši 4 218,79 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.

39. Náklady odvolacího řízení je žalovyný povinen uhradit žalobci v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).