o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha - východ č.j. 3 C 339/2018-261 ze dne 21. dubna 2021,

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Praha – východ (dále jen soud I. stupně) domáhala zaplacení částky 10 613 Kč s příslušenstvím a částky 6 839 Kč s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl skleník KYKLOP 3x4 (role) 4 mm ver CZ za kupní cenu 10 613 Kč. Žalobkyně zboží řádně zaplatila a převzala. Dne [datum] reklamovala vady skleníku, a to celkem 7 vad, které ve svém podání řádně specifikovala. Vyzvala žalovanou k prohlídce předmětu a upozornila na možnost odstoupení od smlouvy. Podáním ze dne [datum] pak odstoupila od kupní smlouvy z důvodu jejího podstatného porušení podle ustanovení § 2002 občanského zákoníku a vyzvala žalovanou k vrácení ceny oproti vrácení výrobku. Podstatné porušení kupní smlouvy žalobkyně spatřovala zejména v chybně vyvrtaných otvorech v kovových profilech (vady konkretizované pod č. 1 a 5 v zadání reklamace ze dne [datum]). Žalovaná jí však zaslala dne [datum] dopis, ve kterém uvedla, že reklamaci uzavírá, protože žalobkyně neposkytla potřebnou součinnost (odmítla převzít náhradní díly). Žalobkyně si vzhledem ke stanovisku žalované nechala vypracovat znalecký posudek a oznámila žalované termín místního šetření. Žalovaná se jej však nezúčastnila. Vypracovaný znalecký posudek [číslo] (obsahující doložku dle § 127a o. s. ř.) potvrdil existenci závažných vad předmětu koupě. Dle znalce skleník vykazuje závažné vady neumožňující jeho bezvadnou montáž a následné (deklarované) užívání. Zejména se jedná o nutnost vrtání dodatečných otvorů, což by způsobilo porušení povrchové úpravy ocelových profilů s následným vznikem intenzivní koroze v místě narušení a tím by došlo ke snížení doby životnosti předmětu koupě. Dále znalec zjistil nedodržení deklarovaných rozměrů, špatný montážní návod a chybějící díly (šrouby). Žalobkyně znalci za vypracování znaleckého posudku uhradila vyúčtovanou odměnu ve výši 6 839 Kč, přičemž se jedná o náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatnění práva dle § 1924 o. z., tudíž i tuto částku nárokuje žalobkyně v řízení po žalovaném. K námitkám žalované pak uvedla, že se rozhodla řešit věc odstoupením od kupní smlouvy z důvodu jejího podstatného porušení, toto odstoupení je evidentně důvodné a žalovaná jí nemůže vnucovat nárok jiný. Pokud důvodně odstoupila od kupní smlouvy, neměla ani žádnou právní povinnost k převzetí náhradních dílů u předmětu koupě. Žalobkyně zároveň popírala tvrzení žalované, že neoprávněně zasáhla do konstrukce skleníku, když se jej snažila opravit svépomocí.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Po oznámení reklamace vyslala do místa bydliště žalobkyně svého pracovníka, který pořídil fotodokumentaci. Bylo zjištěno, že na skleníku se vyskytují výrobní vady, avšak rovněž bylo zjištěno, že žalobkyně neoprávněně zasáhla do konstrukce skleníku, když se jej snažila opravit svépomocí. I přesto jí žalovaná zaslala náhradní díly, s jejichž využitím by bylo možné vadný skleník řádně zkompletovat a využít. [datum] žalobkyně oznámila, že tyto díly odmítá převzít, čímž došlo ke zmaření reklamace. Vady, které se na skleníku vyskytovaly, neznamenaly podstatné porušení smlouvy, neboť je bylo možné snadno odstranit. Uváděla, že odebírá zboží od výrobce zabalené a nemohla tak o vadách vědět s vynaložením veškerého úsilí. Žalobkyně vynaložila neúčelné náklady, když žalovaná byla připravena odstranit vady dodáním odpovídajících náhradních dílů. Navrhovala žalobu zamítnout.

3. Soud I. stupně po poučení žalované podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy ohledně jí tvrzeného neoprávněného zásahu žalované do konstrukce skleníku a po provedeném dokazování listinnými důkazy, včetně znaleckého posudku, výslechy svědků a výslechu znalce rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 21.4.2021 č.j. 3 C 339/2018-261 o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 10 613 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 613 Kč od [datum] do zaplacení oproti povinnosti žalobkyně vrátit žalované 1 ks skleníku KYKLOP 3x4 (role) 4 mm ver CZ a částku 6 839 Kč, to vše ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Dále rozhodl, že na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 28 798,54 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II) a na náhradě nákladů státu je žalovaná povinna uhradit České republice částku, jejíž výše bude určena v samostatném rozhodnutí, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto samostatného rozhodnutí do pokladny Okresního soudu Praha – východ (výrok III). Z odůvodnění rozsudku se podává, že z provedených důkazů soud I. stupně zjistil, že dne [datum] vystavila žalovaná dodací list č. 2162/2018 ke jménu žalobkyně pro zboží 1 skleník KYKLOP 3x4, (role) 4 mm ver CZ, které mělo být doručeno v pondělí [datum]. Dne [datum] žalovaná vystavila žalobkyni zálohový list č. ZLVP -209/2018 k objednávce č. OPŘ -1929/2018, splatnost [datum] pro částku 10 613 Kč. Lze tak vzít za prokázané, že strany sporu uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byl skleník KYKLOP za částku 10 613 Kč. Zde byl skutkový děj mimo spor. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] uplatnila právo odstoupit od kupní smlouvy pro podstatné porušení kupní smlouvy. Vady žalobkyně specifikovala tak, že se jedná především o chybně vyvrtané otvory v kovových profilech, kdy není možné zakoupené zboží (skleník) sestavit a řádně užívat. V dokumentaci nebylo uvedeno, že kovové profily bude nutno upravit vrtáním či pilováním. Vyzvala žalovanou k převzetí zboží oproti úhradě částky kupní ceny. Žalobkyně tedy namítala, že zakoupené zboží není funkčním, když jej nelze sestavit bez zásahů do nosné konstrukce, kovových dílů, jako důvod k odstoupení od smlouvy tedy namítla především nemožnost sestavit dodaný výrobek. Žalovaná sama v reakci ze dne [datum] na dopis žalobkyně ze dne [datum] uváděla, že pro montáž musí být dodán buď zcela nový díl, nebo bude nutno provést vrtání do profilů. Nadto žalovaná konstatovala, že při absenci vhodných šroubů, kratších, mají být použity jiné, delší. Taktéž uvedla, že šrouby je nutno dodat. Výslovně uvedla, že nerovnosti profilů jsou způsobeny vývrty mimo osu díla. Z vyjádření žalované se tak zcela jednoznačně podává, že jí dodaná konstrukce není ve stavu, aby ji bylo možné sestavit. Lze taktéž vzít za prokázané, že žalobkyně odstoupila od smlouvy bez jakéhokoliv odkladu. Žalobkyně se na žalovanou obrátila dne [datum]. Žalovaná reagovala dne [datum], kdy z reakce žalované bylo zřejmé, že nesrovnalosti žalobkyní dotazované jsou vadami, resp. bylo zřejmé, že konstrukci skleníku nemůže žalobkyně sestavit. Obratem tedy reagovala odstoupením od smlouvy. Tuto skutečnost dokládala i výpověď svědka [jméno] [příjmení]. Ten potvrdil, že reagoval na korespondenci žalobkyně, u skleníků byly díly se špatně vyvrtanými otvory, což lze řešit jejich převrtáním, případně výměnou dílů za jiné. Taktéž potvrdil, že žalobkyně již v počátku zvolila odstoupení od smlouvy, když neakceptovala odstranění vad, případně jiný způsob řešení vad. Ta skutečnost, že skleník nebylo možné pro vadné díly sestavit, se podává i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]. To, že dílo trpí vadami žalobkyní vytknutými, především nemožnost sestavení z důvodu vadných dílů konstrukce, se dále podává i ze znaleckých posudků [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Jmenovaní znalci shodně uzavřeli, že jednotlivé díly neumožňují bezvadnou montáž skleníku, nemají požadované rozměry, není možné bez jejich úpravy, jíž jest vyvrtání otvorů, provést montáž. Soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. navíc poukázal i na tu skutečnost, že dodaná věc sestává z velkého množství jednotlivých kusů, tudíž její sestavení je i v případně bezvadného stavu věci velmi náročným.

4. Pokud v řízení bylo tvrzeno, že žalované byly doručeny náhradní díly, zejména profily, tak soud I. stupně uzavřel, že tato skutečnost nebyla zjištěna. V rozporu s tímto tvrzením a výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je zde listina, výzva k převzetí zásilky, jejíž hmotnost neodpovídá hmotnosti dílů, které měly být zaslány. Dle výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] měla hmotnost jednoho dílu, profilu, činit přibližně ½ kg.

5. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil podle ustanovení § 2079 a 2106 občanského zákoníku. Uzavřel, že od smlouvy bylo žalobkyní odstoupeno včas, bez zbytečného odkladu. Je nepochybným, že žalobkyně vadu uplatnila a projev vůle, jímž jest odstoupení do smlouvy, doručila do právní sféry žalované bezodkladně poté, kdy vadu zjistila. Soud I. stupně hodnotil porušení smlouvy ze strany žalované jako podstatné. Žalobkyně zakoupila skleník KYKLOP s tím, že se jedná o výrobek, který bude sestaven. Je nepochybným, že věděl-li by zákazník, že nebude moci výrobek sestavit a tudíž vůbec užívat k jemu určenému účelu, kupní smlouvu by neuzavřel. Tuto skutečnost musela předvídat i žalovaná jakožto prodávající. Nemožnost provést sestavení zakoupeného výrobku znamená podstatnou vadu, která brání jakémukoliv jeho užívání. To, že výrobek nebylo možné sestavit, lze vzít v řízení za prokázané i z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení], z nichž se podává, že nebyly dodány všechny součásti prodaného výrobku. Toto bylo podstatnou vadou, když nebylo možné výrobek sestavit a užívat k jemu určenému účelu. Jednatel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovaná byla připravena chybějící součásti žalobkyni dodat, avšak tato je odmítla přijmout. Z listiny, jíž jest výzva k vyzvednutí zásilky, však nebylo zjištěno, že chybějící součásti byly žalobkyni odeslány. Rovněž ze znaleckého posudku soudního znalce ustanoveného soudem [titul] [jméno] [příjmení], ale i ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že skleník nebylo možné sestavit, dodané díly byly vadné, byly v jiných rozměrech, a to tak, že neumožňovaly sestavení skleníku. Zde soud I. stupně zdůraznil, že hodnotil tu část znaleckého závěru [titul] [jméno] [příjmení], která směřovala k posouzení vad vytknutých žalobkyní. Soudní znalec zcela jednoznačně uvedl, že dodané díly byly v jiných rozměrech, nebylo možné skleník sestavit. Tatáž zjištění učinil i soudní znalec [příjmení] [příjmení]. Argumentoval-li žalovaný tím, že zboží, které dodal na základě kupní smlouvy žalobkyni, odebral od jiného subjektu již zabalené, a tudíž vada zboží nebyla způsobena jednáním žalovaného, nemůže tato skutečnost mít vliv na smluvní vztah mezi účastníky sporu. Pokud bylo žalovanému zboží dodáno vadné, vznikl by případně nárok žalované z tohoto jiného smluvního vztahu. Zde by se však jednalo o smluvní vztah mezi žalovanou a tím, kdo plnil jí, nikoliv o smluvní vztah mezi žalovanou a žalobní.

6. Dále se soud I. stupně zabýval podmíněností plnění dle § 2993 občanského zákoníku. Uvedl, že tato nemusí být vyjádřena v petitorní části návrhu, soud o věci rozhodne v meritu věci, i když podmíněnost není v žalobním žádání vyjádřena. V souzené věci žalobkyně předmět plnění nadále drží, nadto podmíněnost plnění vyjádřila i v žalobním návrhu. Proto bylo soudem I. stupně rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 613 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 613 Kč od [datum] do zaplacení oproti povinnosti žalobkyně vrátit žalované 1 ks skleníku KYKLOP 3x4 (role) 4 mm ver CZ.

7. Soud I. stupě dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 839 Kč, jakožto náklady na vypracování znaleckého posudku, když v řízení tento nárok byl prokázán. Úhrada nákladů na vymáhání pohledávky, potažmo znalecký posudek vypracovaný v souvislosti s uplatňovaným nárokem, není nákladem vynaloženým v souvislosti s řízením soudu, nýbrž samostatný nárok, jehož důvodnost a výši musí účastník v řízení doložit dle ustanovení § 513 občanského zákoníku, což se v projednávaném případě stalo.

8. O povinnosti plnit úrok z prodlení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, když nárok žalobkyně byl shledán důvodným a žalovaná je tak s plněním v částce 10 613 Kč v prodlení. Výše úroku z prodlení je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

9. Usnesením ze dne 6.8.2021 č.j. 3 C 339/2018-278 soud I. stupně rozhodl, že výše nákladů státu dle výroku III rozsudku soudu I. stupně činí 10 222,70 Kč.

10. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. V něm uváděla, že soud I. stupně vycházel při svém rozhodování zejména z obsahu znaleckých posudků. Oba znalci shodně provedli ohledání předmětu koupě tak, že se pouze dostavili do místa bydliště žalobce, kde již byla žalobcem sestavena část předmětného skleníku a tato byla následně znalci přezkoumána. Zásadní pochybení soudních znalců tak žalovaná shledává v tom, že se oba znalci nepokusili sestavit skleník v souladu s dodaným montážním návodem sami, nýbrž pouze se spokojili s předpřipravenou částí skleníku, kterou bez přítomnosti žalované a soudních znalců sestavila sama žalobkyně. Stavebnice skleníku sestává z více než 1 200 dílů, kdy mnohé z nich jsou rozměrově podobné. Je tedy možné a v řízení toto nebylo zcela vyloučeno, že žalobkyně v důsledku své neodborné montáže zaměnila některé z konstrukčních profilů, což mohlo ovlivnit závěry soudních znalců do té míry, že tito konstatovali, že dodané zboží obsahuje závažné vady. Kromě toho závěr znalce [příjmení] [příjmení], že předmětný skleník není vhodný do dané lokality a tuto skutečnost klade k tíži žalovaného, je podle ní zcela lichý. Dále namítala, že soud prvního stupně na základě zjištěného skutkového stavu uzavřel, že porušení kupní smlouvy mezi stranami hodnotí jako podstatné. Žalovaná trvala na tom, že při uzavření kupní smlouvy nikterak nepochybila, neboť zboží bylo dodáno bez vad. V rámci reklamace zboží, kterou žalobkyně uplatnila dne [datum], se žalovaná pokusila o smírné vyřešení vznikajícího sporu v tom smyslu, že nabídla žalobkyni zaslání náhradních dílů, které dle tvrzení žalobkyně byly v dodané zásilce vadné. Žalobkyně jednoznačně vyjádřila zájem od smlouvy odstoupit, i když dle názoru žalované nebyl pro takové jednání dán zákonný důvod. 3 K tomu srov. odst. 38 odůvodnění rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně opakovaně vyslovila, že nemá pro řádné smontování výrobku ani předepsané nástroje a ani odpovídající vědomosti a zkušenosti, lze se důvodně domnívat, že k tvrzené vadě výrobku došlo v důsledku nesprávného montážního postupu ze strany žalobkyně. Toto nebylo vyvráceno ani provedenými znaleckými zkoumáními. I přes uvedené projevila žalovaná zájem zaslat několik kusů výrobku znovu, tj. jednotky procent z celkového počtu dílů výrobku, aby zajistila spokojenost žalobkyně a řádné fungování výrobku. Bylo to právě odmítavé stanovisko žalobkyně, které způsobilo probíhající spor. V daném případě se jednalo o marginální výměnu několika kusů z celé stavebnice. Uvedená vada nemůže být považována za podstatné porušení smlouvy. Jedná se tak o nepodstatné porušení kupní smlouvy, které zakládá odpovědnost za vadu dle ustanovení § 2107 občanského zákoníku. Navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání.

11. Žalobkyně se k podanému odvolání nevyjádřila.

12. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (ust. § 10 odst. 1 občanského soudního řádu - dále jen o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (ust. § 204 odst. 1 o.s.ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř.), a že účastníky uplatněné skutečnosti lze podřadit pod dovolené odvolací důvody (ust. § 205 odst. 2 o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně v rozsahu uvedeném v ustanovení § 212, věta prvá o.s.ř. a ustanovení § 212a o.s.ř., jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

13. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je soud I. stupně ve svém rozhodnutí správně a podrobně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí„ na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně. Základní skutková zjištění soudu I. stupně jsou stručně shrnuta shora.

14. Odvolací soud se ztotožnil rovněž s právním závěrem soudu I. stupně.

15. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

16. Podle ustanovení § 2095 občanského zákoníku prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

17. Podle ustanovení § 2096 občanského zákoníku při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze. Liší-li se jakost nebo provedení určené ve smlouvě a vzorek nebo předloha, rozhoduje smlouva. Určí-li smlouva a vzorek jakost nebo provedení věci rozdílně, nikoli však rozporně, musí věc odpovídat smlouvě i vzorku nebo předloze.

18. Podle ustanovení § 2099 odst. 1 občanského zákoníku věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

19. Podle ustanovení § 2106 odst. 1 občanského zákoníku je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo

a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,

b) na odstranění vady opravou věci,

c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo

d) odstoupit od smlouvy.

20. Podle odst. 2 citovaného ustanovení kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

21. Podle odst. 3 tohoto ustanovení nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

22. Podle ustanovení § 2107 odst. 1 občanského zákoníku je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

23. Podle odst. 2 citovaného ustanovení pokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady.

24. Podle odst. 3 tohoto ustanovení neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

25. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně o tom, že bylo prokázáno, že skleník (jeho stavebnice) dodaný žalovanou žalobkyni měl vady. To bylo prokázáno především závěry jak znaleckého posudku, který si nechala vypracovat žalobkyně, tak znaleckého posudku, který byl vypracován na základě zadání soudu I. stupně a zejména pak výslechem znalce. Bylo prokázáno, že dodávka nebyla kompletní, některé díly chyběly a zejména byly špatně předvrtané otvory tak, že skleník nebylo možné bez další úpravy (vrtání) složit. To ostatně potvrdil i svědek pan [příjmení], ale nakonec i jednatel žalované [titul] [jméno] [příjmení]. Vyplývá to rovněž z reakce samotné žalované ze dne [datum], kdy reagovala na dopis žalobkyně ze dne [datum] a uváděla, že pro montáž musí být dodán buď zcela nový díl, nebo bude nutno provést vrtání do profilů. Nadto žalovaná konstatovala, že při absenci vhodných šroubů, kratších, mají být použity jiné, delší. Taktéž uvedla, že šrouby je nutno dodat. Výslovně uvedla, že nerovnosti profilů jsou způsobeny vývrty mimo osu díla. Všemi těmito důkazy bylo prokázáno, že dodaný skleník měl vady.

26. Nutným předpokladem úspěšného uplatnění práv z odpovědnosti je oznámení vady. Tento předpoklad je splněn, je-li oznámení uskutečněno včas (§ 2111) anebo bez zbytečného odkladu (§ 2112). Zákon nepředepisuje, co má být obsahem řádného oznámení. V projednávané věci žalobkyně notifikovala vady u žalované bezprostředně poté, co se pokusila skleník sestavit a zjistila, že to není možné. Jednalo se tak o bezodkladné uplatnění vad, což ostatně nezpochybňovala ani žalovaná.

27. Odpovědnost za vady je objektivní odpovědností. Předpokladem odpovědnosti je pouze nesplnění smluvní povinnosti. Zákonodárce rozlišuje dva režimy nároků z odpovědnosti za vady a jejich uplatnění, podle míry porušení smlouvy prodávajícím. Míra porušení a tedy okolnost, zda je vadné plnění podstatným či nepodstatným porušením smlouvy, je důvodem pro dvojí odlišnou úpravu (§ 2106 a 2107).

28. Podstatným je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (§ 2002 odst. 1). Kritérium závažnosti, jež spočívá na dovozování hypotetické vůle kupujícího smlouvu neuzavřít, je dostatečně flexibilní k tomu, aby bylo možné zohlednit relevantní okolnosti konkrétního případu. Předvídatelnost se nevztahuje na samotné porušení smlouvy, nýbrž na jeho následky, tedy účinek, který takové porušení způsobí. Důležité je hodnocení zájmů kupujícího objektivním způsobem.

29. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že v případě vad dodané stavebnice skleníku došlo k porušení smlouvy podstatným způsobem. Jak již bylo uvedeno výše, skleník tak, jak byl dodán, nebylo možné složit (bez dalších úprav či dodání dalších dílů). Je nepochybné, že pokud by žalobkyně věděla, že skleník nebude možné složit ve stavu tak, jak ho koupila, k uzavření kupní smlouvy by nepřistoupila. To muselo být od počátku zřejmé i žalované. Proto i odvolací soud má zato, že v daném případě došlo k porušení smlouvy podstatným způsobem.

30. S ohledem na výše uvedené měla žalobkyně v souladu s ustanovením § 2 106 možnost volby řešení této situace, a to buď odstraněním vady opravou věci, dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, přiměřenou slevou či odstoupením od smlouvy. Žalobkyně (a nutno konstatovat, že od samého počátku), volila možnost odstoupení od smlouvy. Je zcela v jejích rukou, jaký způsob zvolí. Je tedy zcela irelevantní, zda vadu bylo možné odstranit dodáním chybějících dílů, či úpravou dodaných dílů, jak uváděla žalovaná. Zvolí-li kupující toto právo, zákon nepředvídá možnou změnu jeho volby v průběhu uplatnění tohoto nároku. Žalobkyně zvolila variantu odstoupení od smlouvy, čímž volba ostatních možností odpadá. Odstoupení od smlouvy má konstitutivní účinky. Obligačněprávní poměr z kupní smlouvy se mění na vztah z bezdůvodného obohacení.

31. Za této situace soud I. stupně správně rozhodl o povinnosti žalované vrátit žalobkyni kupní cenu oproti vrácení dodaného skleníku.

32. Důvodným shledal správně soud I. stupně i požadavek žalobkyně na zaplacení částky, kterou vynaložila na vypracování znaleckého posudku, neboť podle ustanovení § 513 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Žalobkyně tyto náklady vynaložila důvodně, když žalovaná jí nabízela řešení, o kterém pochybovala, avšak jako laik toto nedokázala sama posoudit. Proto si oprávněně opatřila odborné posouzení.

33. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že pokud žalovaná v řízení před soudem I. stupně tvrdila, že vady způsobila žalobkyně sama neoprávněným zásahem do konstrukce skleníku, pak zde žalovaná neunesla ani břemeno tvrzení, natož pak břemeno důkazní. Žalovaná byla poučena soudem I. stupně podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení ohledně toho, jakým způsobem žalobkyně zasáhla do konstrukce dodaného skleníku a označit k tomu důkazy. Žalovaná svá tvrzení nijak nedoplnila, pouze uvedla, že o tyto skutečnosti je možné zjistit z výpovědi svědka pana [příjmení]. V prvé řadě je třeba uvést, že účastník řízení musí nejprve skutečnosti tvrdit a pak teprve tvrzené prokazovat. Žalovaná však tvrzení nedoplnila, pouze označila důkaz. Neunesla tak břemeno tvrzení ohledně této skutečnosti. Není možné, aby si soud sám potřebné skutečnosti dedukoval či vybíral z jednotlivých důkazů. Kromě toho ani svědek [příjmení] o nějakém poškození ze strany žalobkyně nehovořil.

34. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislých nákladových výrocích.

35. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § § 224 ve spojení s ustanovením § 142, odst. 1 o.s.ř. a přiznal v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení. Ty představují náklady za právní zastoupení, a to za jeden úkon právní služby ve výši 1 820 Kč (účast u jednání odvolacího soudu dle § 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu) a jeden režijní paušál ve výši 300 Kč. K nákladům řízení náleží rovněž náhrada cestovného k jednání u odvolacího soudu ve výši 1 785 Kč a náhrada za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 100 Kč, tedy celkem 400 Kč. Jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH, k nákladům řízení rovněž patří i 21 % DPH ve výši 904 Kč Celkem náklady odvolacího řízení činí 5 209 Kč.