o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. července 2024, č. j. 7 C 28/2023-130

1. Okresní soud v Rakovníku (dále jen „soud prvního stupně“ nebo „prvostupňový soud“) shora označeným rozsudkem rozhodl tak, že výrokem I. zamítl žalobu co do části 1 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 100 Kč za období od [datum] do zaplacení. Výrokem II. uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni 41 129 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 129 Kč za období od [datum] do zaplacení. Výrokem III. uložil žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení České republice na účet Okresního soudu v Rakovníku ve výši 8 116 Kč. A konečně výrokem IV. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 66 548,66 Kč.

2. Soud prvního stupně po provedeném řízení, kdy provedl důkaz listinami, znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru Ekonomika, strojírenství, strojírenství všeobecné, technický stav strojů, zařízení a technologických celků a výslechem svědka [jméno FO], tak jak je dostatečně podrobně uvedeno v odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, dospěl k závěru o skutkovém stavu věci takovému, že žalobkyně coby prodávající s žalovaným coby kupujícím uzavřela kupní smlouvou, jejímž předmětem byla automatická vyvažovačka značky [Anonymizováno], kdy oba účastníci kupní smlouvy vystupovali v závazkovém vztahu jakožto podnikatelé. Žalovaný jakožto provozovatel autoservisu. Žalobkyně vystavila žalovanému daňový doklad č. [hodnota] ze dne [datum], kterým žalovanému vyúčtovala za předmět koupě 42 229 Kč se splatností [datum]. Dne [datum] žalobkyně přijala od žalovaného objednávku na servisní zásah – reklamaci předmětné vyvažovačky s popisem závady, že nefunguje zabrzdění hřídele, brzdový systém byl dle vyjádření žalovaného nedomyšlený a nedodělan s tím, že vyvažovačku nelze takto používat, že by rád obdržel nový funkční stroj s vyřešeným brzdovým systémem, a že i po výměně celého dílu se situace jistě bude opakovat. Uvedl, že vyvažovačku nepoužívá, protože se používat nedá, jelikož určit správné místo pro umístění záleží je „očistec“. Dále žalovaný uvedl požadavek, aby žalobkyně vyměnila vadný stroj za funkční s vyřešeným brzdovým systémem, nebo že by odstoupila od smlouvy. Dne [datum] žalovaný od kupní smlouvy odstoupil, kdy jako důvod odstoupení uvedl, že nefunguje zabrždění hřídele, přechod mezi pákou stykače a pákou brzdy je vyosený, nedbale propojen kouskem plechu a pružinkou, brzda nevyvíjí dostatečný tlak na kotouč, že se používat nedá, neboť nelze správně určit místo pro místní závaží bez zablokované hřídele. Uvedl, že vadu měla vyvažovačka jistě již při převzetí zboží a žalobce byl vyzván k tomu, aby si vyvažovačku vyzvedl a odvezl. Žalobkyně s odstoupením nesouhlasila s tím, že se nejedná o podstatnou vadu vyvažovačky, a že nebylo žalobkyni umožněno vadu odstranit. Dne [datum] servisní technik žalobkyně žalovaného kontaktoval, dostavil se na místo, kde vyvažovačka byla uložena s tím, že by odstranil vady, avšak žalovaný nebyl vůbec k vyvažovačce puštěn s tím, že mu žalovaný sdělil, že od smlouvy již odstoupil. Vyvažovačka značky [Anonymizováno] umístěná v prostorách žalovaného na brzdícím mechanismu vykazuje závadu spočívající v tom, že ač brzdící mechanismus je funkční, nemá dostatečný brzdný účinek, kdy jde o vadu mechanického charakteru, která umožňuje fixovat kolo v předem určené poloze pro umístění závaží pouze s omezením, neboť toto je fixované pouze minimálně a při sebemenším pohybu dojde k pootočení. Práci na ní lze vykonávat ale pomaleji a v případě, že obsluha nemá zkušenosti, mohla by vada způsobovat prodlužování času vyvážení. Vadu je možno odstranit buď tak, že by byl servisním technikem nastaven přítlak, a potom by náklady byly tvořeny cenou servisního zásahu na místě ve výši 1 100 Kč, včetně DPH. Pokud by mělo jít o vadnou celou součástku, pak by se jednalo o opravu za 8 130 Kč za nový díl a toto navýšeno o náklady na práci technika v rozsahu 1-3 hodiny.

3. V rámci právního hodnocení věci se soud prvního stupně dovodil, byť toto neuvádí výslovně, že mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu ust. § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), na což lze usuzovat z toho, že dále aplikoval ustanovení o jakosti plnění při koupi v § 2095 o.z. a v ustanovení o právech z vadného plnění při koupi v ust. § 2099-2107 o.z. Přitom uzavřel, že předmětná vyvažovačka značky [Anonymizováno], kterou žalobkyně dodala žalovanému, vykazuje vadu, která však nezakládá důvody pro odstoupení od smlouvy, neboť nepředstavuje podstatné porušení smlouvy. S argumentem, že žalobkyně o této vadě při prodeji zboží nevěděla, ani vědět nemohla. Dále soud prvního stupně uvedl, že žalovaný své právo plynoucí z odpovědnosti za vady konzumoval již tím, že nejprve uplatnil reklamaci žádosti o servisní zásah dne [datum], a teprve následně [datum] od kupní smlouvy odstoupil. Navíc soud prvního stupně uvedl, že se jedná o vadu, která mohla být odstraněna v časovém rozsahu 1 hodiny, možná při výměně celého oddílu až 3 hodin a současně o vadu, kterou bylo možné odstranit za částku 1 100 Kč, včetně DPH, pokud by takový servisní zásah žalovaný žalobkyni umožnil. S ohledem na toto zjištění pak žalobkyně žalovanou částku snížila právě o cenu opravy ve výši 1 100 Kč, včetně DPH a ve zbylém rozsahu uložil žalovanému povinnost žalobou uplatněný nárok zaplatit. Podle ust. § 148 o.s.ř. pak soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost nahradit náklady řízení státu představované vyplaceným znalečným v rozsahu, v jakém nebylo kryto složenou zálohou 10 000 Kč. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky soud prvního stupně rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož žalobkyni přiznal proti žalovanému plnou náhradu nákladů řízení s argumentem, že žalobkyně byla neúspěšná pouze v nepatrné části předmětu řízení. Náklady řízení vyčíslil celkem částkou 66 548,66 Kč 66 představovanou odměnou zástupce žalobkyně za celkem [hodnota] úkonů právní služby po 2 820 Kč, náhradou hotových výdajů za 15 úkonů právní služby po 300 Kč, náhradou za promeškaný čas v souvislosti s cestami na jednání na trase [adresa] a zpět v rozsahu 20 půlhodin po 100 Kč, náhradou cestovních výdajů, náhradou za DPH z odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobce a konečně náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 112 Kč.

4. Proti rozsudku soudu prvního stupně, a to jeho výrokům II., III. a IV. podal žalovaný včasné odvolání, ve kterém namítnul, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když dospěl k závěru, že zjištěná vada nezakládá důvod pro odstoupení od smlouvy, a navíc mylně dovodil, že žalovaný své právo plynoucí z odpovědnosti za vady konzumoval již tím, že nejprve uplatnil [datum] žádost o servisní zásah a teprve následně [datum] od kupní smlouvy odstoupil. Namítnul, že každé právní jednání má být posuzováno podle jeho obsahu bez ohledu na to, jak je označeno. K údajné objednávce servisního zásahu ze dne [datum] uvedl, že na webových stránkách žalobkyně nenašel žádný formulář pro odstoupení od smlouvy, ani žádný jiný odkaz pro vyřizování reklamací, pouze onu objednávku servisního zásahu, což byl jediný možný kontakt, jak se se žalobkyní spojit. Žalovaný tedy v příslušné kolonce popsal vadu a v závěru uvedl, že volí buď výměnu vadného stroje za funkční s vyřešeným brzdným systémem, nebo že odstupuje od smlouvy. Hned následující den odstoupením od smlouvy svoji volbu upřesnil, neboť nemohl současně uplatňovat 2 způsoby vyřízení reklamace, tedy výměnu a zároveň odstoupení. Soud prvního stupně však toto nijak nehodnotil a pouze z nadpisu dovodil, že žalovaný se domáhal opravy věci, což by byl již třetí způsob vyřízení reklamace. Poukázal přitom na to, že kupující není povinen uvést, jaké právo si zvolil ihned při oznámení vady, ale musí tak učinit bez zbytečného odkladu po oznámení vady, což se stalo. Dále žalovaný namítal, že předmětnou vyvažovačku si vybral, protože se domníval, že mu jakožto automatická bude co nejvíce šetřit práci, když předpokládal, že si po zmáčknutí tlačítka STOP hřídel zablokuje a zastaví bez protáčení v poloze potřebné pro umístění závaží nutného ke správnému vyvážení kola. Po faktickém dodání vyvažovačky [datum] zjistil, že tam má nedostatečný návod ke zprovoznění a zkalibrování, proto telefonicky žádal o radu servisního technika žalobkyně, pana [Anonymizováno], kdy ani po telefonu se nepodařilo stroj řádně zkalibrovat. Dne [datum] se na vyvažovačku přijel osobně podívat pan [Anonymizováno] a potvrdil, že je nefunkční celý brzdný systém s tím, že set brzdového kotouče nemá žalobkyně momentálně jako náhradní díl na skladě a odjel. Žalobce soudu prvního stupně vytknul, že tyto okolnosti zcela pominul a dospěl k nesprávnému závěru, že žalovaný žádný servisní zásah neumožnil, když odmítl vpustit toho samého servisního technika do své provozovny [datum], a to z důvodu, že od kupní smlouvy odstoupil a žádný servisní zásah nepožadoval. Ve vztahu k výroku III. rozsudku soudu prvního stupně žalovaný uvedl, že by považoval za spravedlivé, aby se na nákladech státu související s vyhotovením znaleckého posudku podílely obě strany sporu, když znalecký posudek existenci vady potvrdil. Ve vztahu k výroku IV. rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení mezi účastníky žalovaný namítnul, že náklady řízení žalobkyně považuje za uměle navýšené, a to zejména pokud jde o počet úkonů právní služby, zejména 5 porad advokáta s jeho klientem přesahujících 1 hodinu a dále 2× účast na jednání s mediátorem, když před mediátorem se konalo pouze 1 jednání a navíc mediace, byť nařízená soudem, není součástí občanského soudního řízení. Konečně žalovaný namítal, že soud prvního stupně přiznal žalobkyni plnou náhradu za promeškaný čas zástupci žalobkyně v souvislosti s cestami na jednání na trase [adresa] a zpět, přestože advokátní tarif v § 14 odst. 4 říká, že náhrada za promeškaný čas advokátu nenáleží, má-li za stejné časové období nárok na odměnu za úkon právní služby. S ohledem na uvedené žalovaný navrhnul, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu změnil tak, že žalobu v rozsahu výroku II. zamítne a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení před soudy prvního i druhého stupně.

5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že souhlasí se závěry soudu prvního stupně o tom, že předmětná vyvažovačka nevykazuje podstatnou vadu a žalovaný tak neměl právo od kupní smlouvy odstoupit, kdy toto dle ní jednoznačně vyplývá ze znaleckého posudku. Poukázal na to, že vadu lze poměrně jednoduše opravit, k čemuž byla žalobkyně připravena a nedošlo k tomu pouze z důvodu, že žalovaný opravu neumožnil, přestože servisní technik žalobkyně byl osobně v sídle žalovaného za účelem správy, a to, ač žalovaný sám požádal o provedení servisního zásahu dne [datum]. Dále uvedl, že i kdyby žalovaný své právo z odpovědnosti za vady nezkonzumoval již tím, že nejprve uplatnil dne [datum] žádost o servisní zásah, neměl by právo na odstoupení od kupní smlouvy z důvodu, že vada vyvažovačky nepředstavovala podstatné porušení kupní smlouvy. Žalobkyně poukázala na to, že opakovaně vyzývala žalovaného o poskytnutí součinnosti, aby servisní technik mohl provést opravu vyvažovačky, tuto součinnost však žalovaný neposkytnul a místo toho trval na tom, že kupní cenu neuhradí. S ohledem na uvedené žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu potvrdil, a aby žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení.

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (ust. § 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (ust. § 204 odst. 1 o.s.ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř.), a že žalovaným uplatněné skutečnosti lze podřadit pod dovolené odvolací důvody (ust. § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v ust. § 212 věta první o.s.ř., ust. § 212a odst. 1, 3 o.s.ř., tedy v celém odvoláním napadeném rozsahu, kdy přezkoumal řízení, které vydání rozsudku soudu prvního stupně předcházelo, přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (ust. § 212a odst. 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.

7. Odvolací soud předně dospěl k závěru, že soud prvního stupně provedl v řízení potřebné dokazování, na základě kterého zjistil správné skutečnosti a z nich učinil správný závěr o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu prvního stupně, tak jak je ve svém rozsudku správně popsal a pro stručnost na jeho rozsudek v této části odkazuje.

8. Pokud jde o právní hodnocení věci, se soudem prvního stupně lze souhlasit pouze v tom, že mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu ust. § 2079 a následujících o.z., kdy je třeba posoudit, zda prokázaná vada vyvažovačky představuje podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2106 odst. 1 o.z. či toliko nepodstatné porušení smlouvy ve smyslu ust. § 2107 odst. 1 o.z., a dále zda žalovaný své případné právo od kupní smlouvy odstoupit řádně uplatnil. Posouzení těchto otázek soudem prvního stupně však správné není. Předmětná vada vyvažovačky totiž představuje podstatné porušení kupní smlouvy ve smyslu ust. § 2106 odst. 1 o.z., neboť dle ust. § 2002 o.z. je podstatným porušením smlouvy takové porušení, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. V ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. V projednávaném sporu šlo přitom o prodej nové věci, u které kupující předpokládá, že bude bezvadná a bude mít dlouhou životnost bez nutnosti oprav. Rozhodně nemůže mít zájem koupit jako novou věc, u které bude ihned k zajištění její plné funkčnosti potřebný servisní zásah. Racionální kupující, pokud by takovou závadu nové věci předvídal, kupní smlouvu by neuzavřel. Prodávajícímu současně musí být zřejmé, že taková vada nové věci by prodávajícího odradila od uzavření kupní smlouvy.

9. Z uvedeného plyne, že dle ust. § 2106 odst. 1 písm. d) o.z. žalovanému vzniklo právo od kupní smlouvy odstoupit. Současně platí, že žalovaný v souladu s ust. § 2106 odst. 2 o.z. žalobkyni vadu řádně vytknul dne [datum] svou objednávkou servisního zásahu, kde vadu popsal. Ze strany žalovaného v té době však ještě nedošlo k volbě práva z vadného plnění, neboť toto jeho právní jednání je v rozsahu volby práva z vadného plnění neurčité, když žalovaný současně požadoval, aby žalobkyně vyměnila vadný stroj za funkční s řešeným brzdným systémem, nebo že by odstoupila od smlouvy. Neurčitost právního jednání žalovaného v tomto rozsahu má za následek jeho zdánlivost ve smyslu ust. § 553 odst. 1 o.z., pročež se k němu v tomto rozsahu dle § 554 o.z. nepřihlíží. K volbě práva z vadného plnění žalovaným tak došlo až dne následujícího ([datum]), kdy žalobce od kupní smlouvy pro předmětnou vadu odstoupil. Stalo se tak bez zbytečného odkladu po oznámení vady, jak vyžaduje ust. § 2106 odst. 2 o.z. Z řečeného plyne, že žalovaný od kupní smlouvy odstoupil po právu, kdy důsledkem je zrušení závazku smlouvou založeného od počátku dle ust. § 2004 odst. 1 o.z., přičemž dle ust. § 2005 odst. 1 o.z. dochází k zániku práv a povinností stran smlouvy. Z uvedeného vyplývá, že tak došlo i k zániku povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni kupní cenu za dodání předmětné vyvažovačky. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil tak, že žalobu, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni 41 129 Kč spolu s úrokem 15 % ročně z částky 41 129 Kč za dobu od dobu od [datum] do zaplacení zamítnul.

10. S ohledem na plný úspěch žalovaného ve věci odvolací soud dle ust. § 220 odst. 1 změnil výrok III. rozsudku soudu prvního stupně jen tak, že povinným k náhradě nákladů řízení státu je žalobkyně, v ostatním tento výrok dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil jako věcně správný, když výše náhrady nákladů řízení státu byla soudem prvního stupně správně vyčíslena ve výši vyplaceného znalečného nekrytého složenou zálohou.

11. Jelikož došlo ke změně rozsudku soudu prvního stupně, odvolací soud podle ust. § 224 odst. 2 o.s.ř. rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů, a to dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že v řízení plně úspěšnému žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení před soudem prvního stupně jsou představovány odměnou zástupkyně žalovaného za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum]), po 2 820 Kč/úkon, náhradou hotových výdajů za uvedených 6 úkonů právní služby po 300 Kč a složenou zálohou na náklady znaleckého posudku 10 000 Kč. Celkem tak náklady řízení před soudem prvního stupně činí 28 720 Kč.

12. Náklady odvolacího řízení jsou představovány odměnou zástupkyně žalovaného za 2 úkony právní služby (odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) po 2 780 Kč, náhradou hotových výdajů za uvedené 2 úkony právní služby po 300 Kč a soudním poplatkem za odvolání ve výši 2 057 Kč. Náklady odvolacího řízení tak celkem činí 8 217 Kč.

13. Náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů tak činí celkem 36 937 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní.