o zaplacení 14 186 129,61 Kč s příslušenstvím,

1. Soud prvého stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 14 186 129,61 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 186 129,61 Kč za období od [datum] do zaplacení (výrok I.) a dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 926 628 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového stavu, že žalobkyně a žalovaná uzavřely [datum] smlouvu o dílo, přičemž žalovaná byla vybrána žalobkyní coby zadavatel v rámci zadávacího řízení, jehož předmětem bylo uskutečnění veřejné zakázky spočívající ve výstavbě kanalizace a čistírny odpadních vod v městysu [adresa]. Původně sjednaná cena díla dle uzavřené smlouvy ve výši 97 895 197,24 Kč bez DPH se postupně na základě provedených víceprací navýšila na částku 101 329 497,17 Kč bez DPH. Termín pro předání díla byl sjednán tak, že řádně provedené a ukončené dílo bude předáno žalobkyni ve lhůtě nejdéle do 630 dnů ode dne, kdy bylo žalované předáno staveniště. K předání staveniště žalované došlo protokolárně dne [datum]. V rámci prováděného díla došlo ke změnám v předmětu a ceně, respektive po dohodě o dílčích úpravách na předmětu díla, včetně dohod o změně ceny, za tyto dílčí úpravy mezi žalobkyní a žalovanou byly prováděny méněpráce a vícepráce, jež byly následně potvrzeny změnovými listy č. [hodnota], přičemž změnový list č. [hodnota] byl nahrazen změnovým listem č. [hodnota]. Jejich součástí byla dohoda o změně předmětu díla a ceny za jednotlivé provedené méněpráce a vícepráce. Všechny změnové listy byly podepsány smluvními stranami na začátku roku 2020 s výjimkou změnového listu č. [hodnota], který byl podepsán spolu s předávacím protokolem k provedenému dílu dne [datum]. V rámci provádění díla došlo ze strany žalobkyně k návrhu na změnu části trasy stoky C, která byla předmětem změnového listu č. [hodnota], přičemž žalovaná zahájila a prováděla část prací na změněné trase stoky C již v průběhu roku 2018 (konkrétně 260 m), následně [datum] došlo k vydání stavebního povolení [adresa] na změnu trasy stoky C a žalovaná zahájila zbývající druhou etapu dne [datum], která probíhala do [datum], kdy byla změna trasy stoky C stavebně dokončena (dle předávacího protokolu ze dne [datum], kdy došlo k dokončení výstavby díla dle skutečnosti [datum]). Původně byl navržen hornický způsob pro provedení změny trasy stoky C, ale následně byl tento způsob nahrazen tzv. formou kopaného výkopu. Ze strany žalované bylo upozorňováno na potřebu úpravy smlouvy v rozsahu týkajícím se termínu pro předání provedeného díla v rámci zápisu ve stavebním deníku ze dne [datum], neboť žalovaná upozorňovala, že s ohledem na prováděnou změnu trasy stoky C nebude termín pro předání díla moci být dodržen. Ke změně smlouvy ohledně termínu pro předání díla nedošlo, neboť změnové listy č. [hodnota], které byly následně v roce 2020 uzavřeny smluvními stranami, upravovaly pouze předmět a cenu díla, nikoliv termín dokončení díla. Dne [datum] technický dozor investora zahájil převzetím dokončeného díla dne [datum] a [datum] proběhly zkoušky plynotěsnosti stoky C. Dále probíhaly úpravy asfaltových povrchů a pokládání konstrukčních vrstev komunikace, včetně pokládky živičných povrchů na některých částech pozemní komunikace. Geodetické zaměření bylo zahájeno a probíhalo v lednu a únoru 2020, přičemž žalobkyni byla předána pracovní verze geodetického zaměření, na základě něhož byl následně spuštěn zkušební provoz díla. Dokladová část geodetického zaměření, provedení skutečného zaměření a výšková úprava poklopů byla hotová a takto žalobkyni předána [datum]. Žalobkyni byly ze strany žalované zaslány dvě výzvy k předání díla, respektive k zahájení přejímacího řízení -[datum] a [datum], přičemž konkrétní termín přejímacího řízení navržený žalovanou [datum] byl ze strany žalobkyně potvrzen a dílo bylo žalobkyni tohoto dne protokolárně předáno. V rámci předávacího protokolu byl uveden seznam vad a nedodělků chronologicky seřazených a zjišťovaných po jednotlivých stokách a jejich úsecích.

3. V rámci právního hodnocení věci soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a následujících o.z., přičemž součástí smlouvy o dílo bylo také ujednání o smluvní pokutě ve smyslu ustanovení § 2048 odst. 1 o.z. Žalovaná se zavázala dílo řádně provést, ukončit a předat ve lhůtě 630 dnů ode dne předání staveniště, kdy staveniště převzala [datum], doba plnění počala běžet [datum] a lhůta pro ukončení a předání díla skončila [datum]. Žalovaná dílo protokolárně předala žalobkyni v rámci svolaného přejímacího řízení dne [datum], tj. 70 dnů po sjednaném termínu. Dle čl. 13.1 smlouvy o dílo se strany dohodly, že v případě, že bude porušena povinnost týkající se doby plnění, tj., že dílo nebude řádně ukončeno a předáno v termínu do 630 dnů ode dne předání staveniště, žalovaná je povinna k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,2 % z ceny díla bez DPH, a to za každý započatý den prodlení, přičemž dle čl. 13.10 jsou smluvní pokuty splatné do 30 dnů od data, kdy byla povinné straně doručena výzva k jejímu zaplacení. Podmínkou pro řádné ukončení a předání díla by bylo mimo jiné také předání dokumentace skutečného provedení, veškerých osvědčení o zkouškách a dalších dokladů odpovídajících povaze díla. Dle čl. 12.21 smlouvy o dílo, pokud žalovaná nedoloží sjednané doklady dle smlouvy o dílo, nepovažuje se dílo za dokončené a schopné předání a žalobkyně tak dle čl. 12.17 není oprávněna takové dílo převzít. Soud prvního stupně dále uzavřel, že žalovaná byla v prodlení s předáním díla, a to konkrétně s předáním dokladové části díla, neboť chybělo geodetické zaměření a provedení skutečného zaměření, včetně výškové úpravy poklopů, které žalovaná předala žalobkyni až [datum]. Na základě předání této dokladové části díla bylo svoláno přejímací řízení k předání provedeného díla na [datum], kdy bylo dílo žalobkyni protokolárně předáno. Dílo tak bylo žalobkyni ze strany žalované předáno po sjednaném termínu vyplývajícím ze čl. 3.1 smlouvy o dílo tak, že žalovaná byla s předáním díla v prodlení 70 dnů. Splatnost smluvní pokuty nastala dle čl. 13.10 smlouvy o dílo po 30 dnech od doručení předžalobní výzvy, která byla doručena žalované [datum], tedy dne [datum]. Ve vztahu k námitce žalované, že dílo nemohla žalobkyni předat ve sjednaném termínu, protože žalobkyně iniciovala změny v rámci prováděného díla těsně před blížícím se termínem předání, tedy konkrétně žalovaná poukazovala na změnu díla týkající se trasy stoky C, kdy stavební povolení pro tuto výstavbu bylo vydáno [datum] a právní moci nabylo [datum], a žalovaná neměla k dispozici řádnou projektovou dokumentaci. Soud prvního stupně uvedl, že, jak vyplynulo z dokazování, většina změnového úseku stoky C (zhruba 260 m) byla provedena již v roce 2018 bez vydaného stavebního povolení, přičemž zbývající část odpovídající zhruba 60 m byla následně provedena po vydání stavebního povolení, navíc zde bylo riziko sesuvu, respektive narušení statiky okolních domů. Ve vztahu k námitce žalované, že nemohlo dojít ke geodetickému zaměření jednotlivých úseků stavby, neboť pro jeho provedení je zapotřebí položením živičných povrchů a následně osazení trvalých poklopů, což nemohlo být uskutečněno především s ohledem na zimní měsíce, a tedy nevhodné klimatické podmínky, a uzavřené obalovny živičných směsí, soud prvního stupně poukázal na to, že z účastnické výpovědi žalované bylo prokázáno, že samotné geodetické zaměření probíhalo v lednu a únoru 2020, kdy byl stavbu přizván autorizovaný geodet, a dále toto geodetické zaměření bylo následně součástí žádosti o zahájení zkušebního provozu díla. Nadto z provedeného dokazování vyplynulo, že i v průběhu zimních měsíců se pokládaly na některých úsecích tzv. živičné povrchy k finalizaci jednotlivých komunikací, včetně jejich následného asfaltování, přičemž na některých úsecích asfaltované povrchy nebyly hotové ani v době, kdy dílo bylo žalobkyni předáno. Soud prvního stupně odmítl, že by prodlení žalované nastalo v příčinné souvislosti s prováděnou změnou trasy stoky C, neboť z dokazování vyplynulo, že stavební část díla byla zvládnuta před termínem pro předání díla, a to, co žalované chybělo pro splnění jejích povinností ohledně řádného předání díla, byla chybějící dokladová část díla, která byla žalobkyni předána až [datum]. Argumentace žalované, že žalobkyně mohla dílo převzít dříve než v rámci svolaného přejímacího řízení, soud prvního stupně odmítl především proto, že v rámci první výzvy z [datum] žalobkyní zmiňovaná dokumentace předána nebyla (tato byla předána až [datum]), následná druhá výzva ze dne [datum] již měla za následek svolání přijímacího řízení, které se uskutečnilo [datum]. Soud prvního stupně rovněž odmítl argumentaci žalované, že mezi stranami došlo k dohodě, že žalobkyně dílo převezme bez dokladové části, která bude předána následně. Tato okolnost nebyla v rámci dokazování zjištěna, přičemž starosta žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu výslovně uvedl, že i s ohledem na charakter díla (veřejné zakázky) a jeho dotační podporu ze strany státních orgánů trval na tom, aby bylo dílo předáno včas, a to včetně dokladové části. Na podkladě těchto úvah soud prvního stupně uzavřel, že nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v důsledku porušení smluvní povinnosti ohledně pozdního předání díla je důvodný, když žalovaná dílo předala po sjednaném termínu, neboť ke změně smlouvy ohledně doby plnění nedošlo, takže žalovaná porušila svou povinnost vyplývající z čl. 3.1 smlouvy o dílo, čímž došlo k aktivaci čl. 13.1 ve spojení s čl. 13.10 smlouvy o dílo, tj. ke splnění podmínek pro uplatnění smluvní pokuty. Pozdní předání díla pak nebylo v příčinné souvislosti se změnou díla spočívající ve změně výstavby trasy stoky C, neboť stavební část díla byla hotová dne [datum], ale vzniklo v důsledku toho, že žalovaná byla v prodlení s předáním dokladové části díla, jež bylo podmínkou pro řádné předání díla ve smyslu čl. 12.21 ve spojení s čl. 12.7 smlouvy o dílo. Návrh žalované na moderaci smluvní pokuty soud prvního stupně neshledal důvodným, kdy vyšel z kritérií moderace smluvní pokuty vyplývající z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a konstatoval, že smluvní pokuta ve výši 0,2 % z ceny díla za každý den prodlení nijak nevybočuje z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a s ohledem na předmět díla, skutečnost, že se jednalo o veřejnou zakázku, taková sazba smluvní pokuty není nijak nepřiměřená. Celková smluvní pokuta pak tvoří zhruba 14 % ceny díla, přičemž s ohledem na charakter chráněného zájmu, který se nedotýká jen žalobkyně, ale všech občanů městysu [adresa], je výše smluvní pokuty zcela adekvátní. Soud prvního stupně v této souvislosti také poukázal na okolnost, že žalovaná je subjektem podnikajícím v daném oboru řadu let, dobře věděla, že předmětná veřejná zakázka i samotná realizace díla jsou dodávány v rámci dotačního programu, a že dotační orgány požadují, aby příjemci důsledně trvali na vymáhání sjednaných sankcí. Proto žalobkyně měla eminentní zájem na provedení a předání díla v čase a kvalitě podle termínu sjednaného ve smlouvě. Soud prvního stupně konstatoval, že funkce předmětné smluvní pokuty spočívala v utvrzení závazku žalované coby zhotovitele zhotovit dílo řádně a včas. Uvedená smluvní pokuta měla zejména preventivní (nátlakovou) funkci, ale i sankční. Konečně soud prvního stupně také uvedl, že argumentace žalobkyně týkající se nepřípustnosti moderace smluvní pokuty z důvodu pevných pravidel hospodářské soutěže a zásahů do soutěžních kritérií výběrového řízení veřejné zakázky není na projednávanou věc přiléhavá a nelze ji uplatnit, což vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Konečně soud prvního stupně neshledal důvodnou námitku žalované, že žaloba by měla být zamítnuta pro zjevný rozpor nároku žalobkyně s dobrými mravy, neboť žalovaná údajně učinila maximum pro to, aby dílo bylo provedeno co nejrychleji i s ohledem na žalobkyní navrhované změny, které navíc sloužily k jednoznačnému prospěchu žalobkyně. Soud prvního stupně uvedl, že důvody pro užití korektivu dobrých mravů neshledal, neboť prodlení žalované vzniklo v důsledku nesplnění její smluvní povinnosti, přičemž, jak bylo uvedeno, to, že by důvod porušení smluvní povinnosti spočíval na straně žalobkyně, prokázáno nebylo. Absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy pak soud prvního stupně ani neshledal vlastní ujednání o smluvní pokutě. Z těchto důvodu soud prvního stupně uzavřel, že nárok žalobkyně je důvodný a v celém rozsahu jí vyhověl, a to včetně úroku z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení podle ustanovení § 1970 o.z.

4. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši celkem 1 926 628 Kč, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem 709 307 Kč, dále odměnou zástupce žalobkyně za 17 úkonů právní služby po 49 980 Kč/úkon, náhradou hotových výdajů za 17 úkonů právní služby po 300 Kč/úkon, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 450 Kč a náhradou za DPH v sazbě 21 % ve výši 211 270,50 Kč.

5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná včasné odvolání, a to v celém jeho rozsahu. Žalovaná namítla, že soud prvního stupně nedostatečně zohlednil vliv změny díla a důvod změny díla na dobu provedení díla, když změna trasy stoky C byla iniciována žalobkyní a tato změna objektivně vyžadovala dodatečný čas na realizaci, což vyplývá ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který soud prvního stupně odmítl provést. Dále žalovaná soudu prvního stupně vytkla, že se zaměřil pouze na skutečnost, zda byl uzavřen písemný dodatek ke smlouvě o dílo ohledně prodloužení termínu plnění, a přitom pominul, že ke změně předmětu díla a ceny díla fakticky došlo na základě souhlasných projevů vůle obou stran potvrzených změnovými listy a úhradou ceny za takto změněné dílo žalobkyní. Změna díla mohla být realizována i na základě pokynu žalobkyně k provádění díla či separátní, třeba i konkludentní dohodou o jiném průběhu prací, což soud prvního stupně nechal bez pozornosti. Další námitka spočívala v tom, že soud prvního stupně nepřihlédnul k ujednáním ve čl. 3.5 a 3.7 smlouvy o dílo, jež řeší situace ovlivňující termín plnění. Konkrétně čl. 3.5 smlouvy o dílo explicitně počítá s prodloužením doby plnění v důsledku nepříznivých klimatických podmínek. Žalovaná tvrdila a znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] dokládá existenci 17 dnů nepříznivých klimatických podmínek, které znemožňovaly provádění prací. Čl. 3.7 smlouvy o dílo pak stanoví, že zdrží-li se provádění díla z důvodu výlučně na straně objednatele, má zhotovitel právo na přiměřené prodloužení doby plnění díla či jeho části. Žalovaná má za to, že neexistence pravomocného stavebního povolení pro změněnou část stoky C až do října 2019, kdy toto nabylo právní moci až [datum] a žalované byla předána na začátku listopadu 2019, ačkoli změna byla iniciována žalobkyní mnohem dříve, jednoznačně důvodem na straně objednatele. Dle žalované tuto konkrétní část díla nebylo možno realizovat po dobu delší než jeden rok. Soud prvního stupně podle žalované také nepřihlédl k významné okolnosti, že žalované nebyla v celém průběhu provádění díla vytýkána liknavost nedodržování dílčích termínů, ani jí nebyla uložena jakákoliv smluvní pokutu za porušení jejích povinností. Dále soud prvního stupně nedostatečně zohlednil, že žalobkyně jako zadavatel veřejné zakázky odpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace a tuto odpovědnost nesmí přenášet na dodavatele. Pokud žalobkyně v průběhu realizace změnila předmět díla, jedná se o změnu původních zadávacích podmínek, která má logicky dopad na termín plnění. Podle žalované je také řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když soud prvního stupně překvapivě oproti dřívějšímu stanovisku rozhodl o neprovedení důkazu znaleckými posudky, včetně posudku [tituly před jménem] [jméno FO] předloženého žalovanou. Žalovaná přitom legitimně očekávala provedení těchto důkazů a přizpůsobila tomu svoji procesní strategii. Dále v této souvislosti žalovaná namítla, že soud prvního stupně bez dodatečného důvodu omezil rozsah výslechu statutárního orgánu žalované ([jméno FO]). Neprovedení důkazu znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] pak dle žalované mělo za následek neúplné zjištění skutkového stavu věci, neboť šlo o klíčový důkazní prostředek pro posouzení zásadní otázky sporu, tj. příčinné souvislosti mezi změnou předmětu díla (změny trasy stoky C iniciované žalobkyní) a reálnou možností dodržet původní termín dokončení díla. Posudek se údajně odborně vyjadřoval k technické náročnosti změny, klimatickým podmínkám, nutné době pro dokončení po provedené změně vlivu chybějícího stavebního povolení a projektové dokumentace a k dalším technickým aspektům, jejichž posouzení se vymyká odborným znalostem soudu. Podle žalované soud prvního stupně nemohl bez tohoto odborného posouzení spolehlivě zjistit, zda a o kolik se musel termín dokončení díla objektivně prodloužit. Podle žalované soud prvního stupně nesprávně hodnotil časové možnosti provádění změněné trasy stoky C, neboť nevzal v úvahu, že od rozhodnutí žalobkyně o změně až do předání stavebního povolení v říjnu/listopadu 2019, tedy po dobu více než jednoho roku nebylo možné tuto změněnou část díla řádně provádět, neboť chyběla nová projektová dokumentace, a především pravomocné stavební povolení pro tuto změnu. Původní dokumentace se stala nepoužitelnou a nová nebyla k dispozici. Ačkoli část prací na změněné trase stoky C (cca 260 m) byla provedena již v roce 2018, zbývající část (cca 60 m) mohla být realizována až po vydání stavebního povolení. Soud prvního stupně podle žalované také pominul, že v průběhu provádění díla nastalo dle tvrzení žalované a podkladu znaleckého posudku [tituly před jménem] [adresa] dnů nepříznivých klimatických podmínek, které objektivně bránily provedení prací. Dle čl. 3.5 smlouvy o dílo se o tuto dobu termín plnění automaticky prodlužuje, což soud prvního stupně nevzal v úvahu. Dle žalované se soud prvního stupně nezabýval klíčovou otázkou, zda prodlení žalované bylo způsobeno okolnostmi na straně žalobkyně, zejména změnou předmětu díla (změna trasy stoky C) a v pozdním poskytnutí nezbytné součinnosti (předání projektové dokumentace ke změně a pravomocného stavební povolení ke směně stoky C až krátce před původním termínem dokončení). V této souvislosti žalovaná odkázala na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle které zhotovitel nemůže být v prodlení a sankcionován smluvní pokutou, pokud mu v řádném a včasném plnění bránily okolnosti na straně objednatele. Další námitka žalované spočívala v údajné nepřezkoumatelnosti a vnitřní rozpornosti soudu prvního stupně, když ten se nevypořádal se všemi tvrzeními a důkazy žalované, zejména s argumentací ohledně příčinné souvislosti mezi změnou díla iniciovanou žalobkyní a posunem termínu dokončení. Podle žalované je také vnitřně rozporný a nespravedlivý, když žalobkyně má profitovat ze situace, kterou sama způsobila změnou předmětu díla odmítnutím uzavřít adekvátní dodatek řešící dopady této změny a následným uplatněním smluvní pokuty za prodlení, které sama vyvolala. Z těchto důvodů žalovaná navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žaloba se zamítá.

6. Žalobkyně se k podanému odvolání vyjádřila tak, že rozsudek soudu prvního stupně považuje za věcně správný a navrhla jeho potvrzení. Poukázala na to, že žalovaná ve svém odvolání opakuje svá dřívější důkazně nepodložená tvrzení o tom, že zpoždění bylo způsobeno výhradně žalobkyní, která iniciovala změnu trasy stoky C. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně je však zřejmé, že se nezaměřil pouze na existenci či neexistenci smluvního dodatku, jak mylně namítá žalovaná. Soud prvního stupně naopak hodnotil věc komplexně ve všech liniích obrany žalované. Přitom se důkladně zaměřil mimo jiné také na otázku vztahu mezi dílčí změnou trasy stoky C a pozdním předáním díla. V tomto ohledu dospěl k jednoznačnému závěru, že příčinná souvislost zde není. Pokud pak nalézací soud hovoří v odůvodnění svého rozsudku o neuzavřeném dodatku smlouvy o dílo, je to v jiném smyslu a v jiném kontextu, než tvrdí žalovaná ve svém odvolání. Ve skutečnosti lze podstatu odůvodnění shrnout v tomto ohledu následovně. Dle skutkových zjištění nebyla příčinou prodlení při předání díla stavební část (dílčí stavební změna jedné stoky), ale dokladová část (pozdě shromážděná dokumentace celého díla, včetně ČOV). Ke změně smlouvy o dílo ohledně doby plnění na základě právního jednání stran pak nedošlo. Soud prvního stupně pak nemohl učinit jiný závěr, než že žaloba je důvodná, neboť žalovaná nedodržela původní nikdy nezměněný, a tudíž stále platný smluvní termín. Pokud by žalobkyně tlaku ze strany žalované bývala podlehla, pokud by bývala dobrovolně přistoupila na změnu termínu, nebyl by zde samozřejmě žádný spor. Ale jestliže žalobkyně na základě smluvní autonomie a rovnosti smluvních stran dodatek měnící smluvní termín plnění s žalovanou neuzavřela, a to z mnoha zákonných i principiálních důvodů, pokud žalobkyně oprávněnému tlaku žalované na uzavření takového dodatku nepodlehla, soud prvního stupně správně rozhodl ve prospěch podané žaloby. V této souvislosti žalobkyně dále uvedla, že dílčí změna trasy stoky C neměla a nemohla mít vliv na termín plnění, a tudíž skutečně nemohla být příčinou prodlení žalované. To lze vyčíst z předávacího protokolu i dalších důkazů. Z těch vyplývá, že stavební část díla (včetně stoky C) byla dokončena, byť s mnoha nedostatky dne [datum]. Dílčí změna trasy stoky C současně nijak nebránila žalované v tom, aby její pracovníci a subdodavatelé dle původního harmonogramu průběžně zaměřovali ostatní kanalizační stoky a samotnou ČOV podrobovali předepsaným zkouškám, připravovali pro ně všechny provozní řády i ostatní obvyklé doklady. Tudíž bez ohledu na stoku C a její dílčí změnu mohla být dokladová část za ostatní kanalizační stoky a samotnou ČOV na konci roku 2019 připravena k předání. Co se týká vkladové části stoky C, zkoušky plynotěsnosti na ní proběhly [datum] a [datum]. Kamerové zkoušky na stoce C bylo možné provést během jediného dne. Geodetické zaměření stoky C mohlo být dokončeno také během jediného dne. Obdobně rychle mohly být shromážděny veškeré další doklady související se stokou C. Jinými slovy, dokladová část stoky C, včetně její změny mohla být dopracována ještě do Vánoc roku 2019. Jinak řečeno, dokladová část celého díla, včetně stoky C mohla a měla být na konci roku 2019 připravena k dodání. Pokud tedy dokladová část celého díla byla dokončena a předána až [datum], nemohlo to příčinně souviset se změnou trasy stoky C. Pokud se žalovaná odvolává na údajných 17 dnů nepříznivých klimatických podmínek v prosinci 2019 a lednu 2020, žalobkyně uvedla, že smluvní odpovědnost má objektivní povahu a možnost liberace přichází v úvahu jen v případech, kdy smluvní strana prokáže, že jí ve splnění povinnosti ze smlouvy zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka. Pokles teplot v prosinci 2019 pod liberační důvody podřadit nelze, neboť klimatické podmínky v prosinci 2019 jistě nijak nevybočovaly z obvyklých, a tudíž předvídatelných poměrů v tomto ročním období a na daném místě. Kromě toho kanalizaci lze pokládat i za teplot pod bodem mrazu. Ze stavebního deníku vyplývá, že stavební práce byly prováděny bez ohledu na venkovní teplotu, tedy i při teplotách pod nulou. A co je velmi podstatné, pokud by žalovaná neprováděla dílo nekvalitně a nemusela se na podzim roku 2019 zabývat odstraňováním vad na stoce A, mohla zahájit dokončovací práce na stoce C již v říjnu 2019, čímž by se zcela vyhnula provádění prací v listopadu 2019. A co je nejdůležitější, od [datum] bylo tak jako tak dílo po stavební stránce hotové a připravené k předání. Mrazíky pak zcela jistě nebránily dokončování a kompletaci dokladové části díla. Soud prvého stupně správně vyhodnotil, že pokud žalovaná dokončila stavební část díla, včetně stoky C předané [datum], dokladovou část celého díla předala až [datum], nemohla být změna stoky C příčinou prodlení na straně žalované. Dále žalobkyně odmítla, že by v průběhu díla žalované neadresovala žádné výtky, kdy odkázala na zápisy z kontrolních dnů a starostův zoufalý apel z [datum], ve kterém nabádá žalovanou k dokončení díla v řádném termínu, když situaci na stavby označuje za alarmující až kritickou. K posudku [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyně uvedla, že tento nemohl jakkoli změnit zjištěný skutkový stav, neboť řešil irelevantní otázky, zejména vhodný čas pro dokončení asfaltových povrchů nebo obsah projektové dokumentace nebo klimatické podmínky na přelomu roku 2019/2020. Ani asfaltové povrchy, ani projektové dokumentace, ani klimatické podmínky nehrají v daném případě podstatnou roli. Dále žalobkyně uvedla, že těžko mohla žalované bránit například v tom, aby průběžně zaměřovala dílo, aby včas dokončila veškeré zkoušky, zkompletovala dokumentaci skutečného provedení a podobně. Zkrátka, aby ve smluvním termínu předala požadovanou dokladovou část díla. Zpoždění při předání dokladové části díla nemůže omluvit ani skutečnost, že žalovaná prováděla cca 240 m z celkových 8 625,29 m kanalizačních stok bez stavebního povolení, neboť to spolu příčině nesouvisí.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (ustanovení § 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobu (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (ustanovení § 204 odst. 1 o.s.ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ustanovení § 201 o.s.ř.), a že žalovanou uplatněné skutečnosti lze podřadit pod dovolené odvolací důvody (ustanovení § 205 odst. 2 písm. b/, c/, d/, e/ a g/ o.s.ř.), přezkoumával napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v ustanovení § 212 věta první o.s.ř. a ustanovení § 212a odst. 1, 3 o.s.ř., tj. v celém rozsahu, tedy přezkoumal řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (ustanovení § 212a odst. 5 o.s.ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Odvolací soud předně dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně není nepřezkoumatelným ve smyslu ustanovení § 219 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (viz například v usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především v zájmu účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly podle obsahu odvolání na újmu uplatnění práv odvolatele. Obdobně platí, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly podle obsahu dovolání na újmu uplatnění práv dovolatele. Z odůvodnění přezkoumávaného rozsudku soudu prvního stupně je přitom patrné, o jakém nároku soud prvního stupně rozhodoval, jaké důkazy provedl, jaká skutková zjištění z nich učinil a k jakému závěru o skutkovém stavu věci na jejich podkladě dospěl. Dále soud prvního stupně odůvodnil, jaké právní normy na takto zjištěný skutkový stav aplikoval a k jakým právním závěrům takto dospěl. S těmito skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, jakož i s jeho právními závěry pak žalovaná obsáhle polemizuje v podaném odvolání. Již z toho je patrné, že rozsudek soudu prvního stupně není (nemůže být) nepřezkoumatelný, neboť v takovém případě by žalovaná nebyla s to žádné odvolací námitky zformulovat.

9. Odvolací soud dále konstatuje, že soud prvního stupně učinil správná skutková zjištění, které se žalované nepodařilo kvalifikovaně zpochybnit, pročež i odvolací soud z nich vychází a pro stručnost na jeho rozsudek v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu v ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního hodnocení věci soudem prvního stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jež plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu prvního stupně.

10. Dále odvolací soud uvádí, že pro věc je zásadní zjištění, že k dokončení stavební části díla došlo dne [datum], nicméně dokumentace potřebná k řádnému ukončení a předání díla byla žalobkyni předána až [datum] a k vlastnímu protokolárnímu předání díla došlo až dne [datum] za současného zjištění, že zde nebyla příčinná souvislost mezi změnou díla spočívající ve změně trasy stoky C a pozdním předáním dokladové části díla.

11. Pokud jde o uvedená klíčová data dokončení stavební části díla ([datum]) a předání díla včetně jeho dokladové části ([datum]), ta plynou z listinných důkazů.

12. Závěr o absenci příčinné souvislosti pak bez rozumných pochybností plyne z toho, že v řízení bylo zjištěno jednak to, že žalovaná měla k dispozici projektovou dokumentaci k provedené změně stoky C, současně její podstatnou část vybudovala už v roce 2018, aniž jí v tom bránila absence stavebního povolení a jen posledních 60 m z celkem cca 320 m stoky C budovala koncem roku 2019, kdy nicméně práce dokončila do [datum], tedy v termínu stanoveném smlouvou o dílo.

13. Současně bylo zjištěno, že klimatické podmínky nebránily provádění živičných povrchů, dokonce bylo vyvráceno tvrzení žalované o zimní odstávce výrobny potřebného materiálu.

14. Dále pak bylo zjištěno, že realizace geodetického zaměření nebyla podmíněna provedením asfaltových povrchů, jelikož z dokazování vyplynulo, že toto proběhlo v lednu a v únoru 2022 před předáním dokumentace žalobkyni, přičemž tyto povrchy v době předání díla stále nebyly dokončeny. Za takového stavu je nedůvodná námitka žalované, že soud prvního stupně neprovedl jí označený důkaz znaleckým posudkem a výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], neboť ze soudem prvního stupně správně provedených a vyhodnocených důkazů plynou popsaná skutková zjištění vyvracející tvrzení žalované. Za takového stavu je další dokazování nadbytečné. Neprovedení uvedených důkazů pak nelze hodnotit jako překvapivé, neboť soud prvního stupně tento svůj závěr účastníkům sdělil. Zde je třeba připomenout, že není povinností soudu provést všechny navržené důkazy a postup soudu, kdy v průběhu řízení dospěl k závěru, že dosud provedenými důkazy byly zjištěny všechny rozhodné skutečnosti a další dokazování není potřebné, je korektní, když vychází ze zásady ekonomie řízení a ve svém důsledku chrání účastníky řízení před zbytečně vynaloženými náklady.

15. Dále nedůvodná je i námitka žalované, že soud prvního stupně pominul, že ke změně termínu plnění ve smlouvě o dílo mohlo dojít i konkludentně. Uzavření takové dohody je vyloučeno už tím, že starosta žalobkyně uváděl, že trval na sjednaném termínu a člen statutárního orgánu žalované uváděl toliko to, že navrhovali uzavření dodatku, což bylo žalobkyní odmítnuto. Za takového stavu je zjevné, že ze strany žalobkyně nedošlo k přijetí nabídky ke změně termínu plnění ve smyslu ustanovení § 1740 odst. 1 o. z. a žalobkyně sama žádnou takovou nabídku ve smyslu ustanovení § 1731 o. z. neučinila, neboť to by odporovalo jejím zájmům.

16. S ohledem na zjištěnou absenci dopadu klimatických podmínek na dobu dokončení díla je nedůvodná námitka žalované, že soud prvního stupně neaplikoval ujednání čl. 3.5 smlouvy o dílo. S ohledem na zjištěnou absenci příčinné souvislosti mezi změnou díla a dobou jeho dokončení pak nenastaly ani podmínky pro aplikaci ujednání čl. 3.7 smlouvy o dílo.

17. Zcela bez právního významu je pak tvrzení žalované o absenci výtek ze strany žalobkyně v průběhu provádění díla, jakož i postavení žalobkyně jako zadavatele veřejných zakázek. Podstatné je, že ve smlouvě o dílo byl ujednán termín plnění, který nebyl dodržen, a to nikoliv v důsledku jednání žalobkyně, nedodržení termínu pak bylo sankcionováno platně ujednanou smluvní pokutou.

18. Z toho důvodu je správné i právní hodnocení soudem prvního stupně, že žalobkyni vzniklo právo na zaplacení platně ujednané smluvní pokuty v uplatněné výši, když hypotéza ujednání o smluvní pokutě byla naplněna tím, že žalovaná se dostala do prodlení s předáním díla. K prodlení žalované pak nedošlo v důsledku nedostatku součinnosti žalobkyně, což vylučuje aplikaci ustanovení § 2591 o.z.

19. Soud prvního stupně se dále správně vypořádal i s návrhem žalované na moderaci smluvní pokuty, když vyšel z výkladu ustanovení § 2051 o.z. poskytnutého aktuální judikaturou Nejvyššího soudu založenou rozsudkem ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a zkoumal přiměřenost vlastního nároku na smluvní pokutu s přihlédnutím k individuálním okolnostem projednávané věci. Přitom správně zjistil, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit (preventivní a sankční), přihlédl k okolnostem, které byly dány již v době sjednávání smluvní pokuty, jakož i v době porušení smluvní povinnosti. Okolnosti nastalé později pak nebyly žalovanou ani tvrzeny.

20. Pokud jde o okolnosti dané již v době sjednávání smluvní pokuty, se soudem prvního stupně je třeba souhlasit v tom, že žalovaná je zkušeným podnikatelem ve stavebnictví a muselo jí být zřejmé, že jde o veřejnou zakázku podporovanou v rámci dotačního programu, kdy je nezbytné, aby dílo bylo provedeno v termínu sjednaném ve smlouvě o dílo s tím, že případné prodlení bude nutné sankcionovat v souladu se smluvními ujednáními. Žalované rovněž muselo být zřejmé, že na řádném a včasném dokončení díla je dán nejen zájem žalobkyně, ale zájem všeobecný, když mělo sloužit všem obyvatelům městyse [adresa]. Za takových okolnosti je sazba smluvní pokuty 0,2 % z ceny díla za den prodlení zcela adekvátní. Konečná výše smluvní pokuty je pak jen důsledkem délky prodlení žalované s plněním jejích smluvních povinností.

21. Pokud jde o okolnosti existující v době porušení povinnosti žalovanou, zde lze předně odkázat už na výše uvedené, totiž že k prodlení žalované s předáním dokladové části díla nedošlo v důsledku jednání žalobkyně, ani v důsledku klimatických podmínek.

22. Pokud pak žalovaná namítala, že příčinou byl požadavek žalobkyně na změnu části díla ohledně trasy stoky C za současného nesouhlasu žalobkyně s prodloužením termínu pro předání díla, odvolací soud konstatuje, že taková okolnost nemůže jít k tíži žalobkyně a zbavovat žalovanou povinnosti platit smluvní pokutu, neboť žalovaná na základě smluvní autonomie vůle změnu předmětu díla bez toho, aby byl současně prodloužen termín k plnění, dobrovolně akceptovala. Žalované nic nebránilo změnu předmětu díla odmítnout. Zde je třeba znovu připomenout, že žalovaná je profesionálem v oboru stavebnictví, u kterého se předpokládá schopnost odhadnout, jaké prostředky a jaký čas potřebuje k dokončení ujednaného díla. V této souvislosti se ještě sluší poznamenat, že pokud již ke změně předmětu díla došlo a žalovaná měla za to, že žalobkyně neposkytuje řádnou součinnost ohledně jeho dokončení ve změněné trase stoky C, mohla se povinnosti platit smluvní pokutu z prodlení se předáním díla vyhnout tím, že by pro údajnou nesoučinnost žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila.

23. Odvolací soud tak uplatněnou smluvní pokutu ve shodě se soudem prvního stupně hodnotí jako přiměřenou a na jejím uplatnění neshledává ničeho rozporného s dobrými mravy. S ohledem na uvedené proto odvolací soud dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je věcně správný, a proto jej podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně akcesorického výroku o náhradě nákladů řízení, ve kterém neshledal pochybení a vůči kterému ostatně žalovaná ani žádné výslovné odvolací námitky nezformulovala.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši celkem 122 040,60 Kč, která se sestává z odměny zástupce žalobkyně za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu) po 4 980 Kč/úkon podle § 7 bodu 6 AT a náhradou hotových výdajů za uvedené 2 úkony právní služby po 450 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 AT a náhradou za DPH v sazbě 21 % ve výši 21 180,60 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní s místem plnění k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.