o odvolání manželky proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 18. května 2022 č.j. 5 C 335/2021-76

1. Okresní soud Praha - západ (dále jen soud I. stupně) rozhodl rozsudkem ze dne 18.5. 2022 č.j. 5 C 335/2021-76 tak, že manželství uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dříve [příjmení] rozenou [příjmení] dne [datum] na [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo] se rozvádí (výrok I). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Z odůvodnění rozsudku se podává, že soud I. stupně z provedeného dokazování zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo]. U manžela jde o manželství první, u manželky o manželství druhé. Z manželství se žádné dítě nenarodilo, nicméně manžel adoptoval syna manželky [jméno] [příjmení], který je v současné době již zletilý. Poslední společné bydliště účastníků bylo v okrese [okres]. Oba účastníci jsou českými občany. Účastníci spolu od roku 2020 nežijí, intimně se nestýkají, společně nehospodaří. Manžel v průběhu soužití navázal známost s jinou ženou a opustil společnou domácnost. Dohodou došlo ke zúžení společného jmění, na základě které manželka obdržela dva byty. Jeden užívá, druhý pronajímá. Soudem jí bylo přiznáno výživné manželky. Řadu let nepracuje, má zdravotní problémy, které si vyžádaly hospitalizaci a pobyt v lázních. Také manžel je v invalidním důchodu po transplantaci ledviny. Nicméně oba účastníci jsou soběstační, každý má samostatnou možnost bydlení, jejich vztahy jsou přátelské. Manžel odmítá v manželství pokračovat, manželka komunikuje s jeho novou partnerkou a o manželovi se vyjadřuje hanlivě. Manželka nesouhlasila s rozvodem s tím, že má k manželovi stále citový vztah. Tvrdí, že by jí rozvodem vznikla závažná psychická újma, neboť by ztratila smysl svého života. Rozvrat manželství považuje za přechodnou krizi. V budoucnu bude potřebovat jak finanční tak fyzickou pomoc manžela s ohledem na zdravotní stav.

2. Soud I. stupně při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 755 a 758 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že je manželství účastníků trvale a hluboce rozvráceno a že s ohledem na jednoznačně odmítavý postoj manžela nelze očekávat obnovení jejich soužití. Příčiny rozvratu lze spatřovat v citovém odcizení, které vedlo ke ztrátě vzájemné důvěry a rozpadu soužití. Účastníci si rozdělili majetek, dva roky žijí odděleně. Manžel je odhodlán manželství ukončit, jakékoliv jiné řešení odmítá. Podle soudu I. stupně nebyly zjištěny žádné mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství, když nic nenasvědčuje tomu, že by manželce byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že zdravotní problémy mají oba účastníci, manželka je dostatečně finančně zajištěna výživným a majetkovým vypořádáním, má vlastní byt a příjem z pronájmu druhého bytu. Navíc nic nebrání tomu, aby se nechala zaměstnat alespoň na částečný pracovní úvazek. Ze společné domácnosti odešla dobrovolně poté, kdy zjistila, že má manžel novou partnerku. V budoucnu se může spoléhat na pomoc syna účastníků a lze také předpokládat, že vztahy mezi účastníky zůstanou nadále přátelské. Citová závislost na manželovi byla vyvrácena SMS komunikací s přítelkyní manžela. Negativní postoj manželky k rozvodu, má evidentně ekonomické příčiny. Za situace, kdy je manželka ekonomicky zajištěná a fyzicky soběstačná, považuje soud I. stupně její námitky proti rozvodu za ryze účelové.

3. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních.

4. Proti tomuto rozsudku podala manželka včasné odvolání. V něm zdůrazňovala, že manželství je dlouhodobé, trvá 33 let. Manžel je podle jejího názoru v současné době pod vlivem své přítelkyně, nejedná se však o pevný vztah, ale pouze o účelový zájem jeho přítelkyně, která ví, že je manžel velmi dobře finančně situovaný. Je nepochybné, že manžel svůj vztah s ní ukončí, stejně tak jako tomu bylo v minulosti, kdy obnovil své soužití s manželkou. Dále manželka namítala, že žila celý život s manželem, neumí bez něj žít, je neoddělitelnou součástí jejího života. Pokud manželka hovořila o manželovi s jeho přítelkyní, bylo to účelové, aby od přítelkyně manžela získala informace. Namítala, že trpí závažnou chorobou a stresem a její zdravotní stav by se v důsledku rozvodu manželství zhoršil. Vzhledem k jejímu onemocnění bude v budoucnu potřebovat pomoc třetí osoby, když je předpoklad, že její zdravotní stav se bude zhoršovat. Naopak manželův zdravotní stav se po transplantaci ledvin stabilizoval. Na pomoc syna se nemůže spoléhat, neboť ten trpí duševní chorobou a je v invalidním důchodu. Ze společné domácnosti se manželka odstěhovala po dohodě s manželem v době, kdy tento svůj mimomanželský vztah ukončil, protože chtěli začít od začátku a zjistit, zda spolu chtějí žít nadále či nikoliv. Byli ve velmi častém kontaktu a ještě 5 měsíců před vyhlášením rozhodnutí se intimně stýkali. Soud I. stupně navíc neprovedl důkazy navržené manželkou, tedy videonahrávky prokazující kvalitu vztahu mezi účastníky a záznam rozhovoru manželky s přítelkyní manžela osvědčující kvalitu vztahu manžela a jeho přítelkyně a ani v rozsudku nezdůvodnil, proč tyto důkazy neprovedl. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a návrh na rozvod manželství zamítl, popřípadě rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Manžel ve svém vyjádření k odvolání manželky uváděl, že manželství účastníků je minimálně od ½ roku 2018 rozvráceno a je dlouhodobě nespokojené, když za příčinu uvedeného rozvratu považuje dlouhodobé neshody manželů, rozdílné představy o budoucím životě, jakož i vzájemné citové a vztahové odcizení. Až důsledkem tohoto stavu bylo navázání nové známosti na straně manžela. Manželka či jí navržená a vyslechnutá svědkyně rozhodně nemůže objektivně hodnotit partnerské soužití manžela a jeho nové přítelkyně. Navíc otázka vývoje partnerského vztahu manžela je zcela irelevantní v kontextu vyhodnocení zákonných předpokladů pro rozvod manželství účastníků řízení. Manžel necítí vůči manželce žádné citové pouto, manželka svými procesními kroky postupně u manžela vyvolává spíše averzi. Přitom to byl zejména manžel, který navrhoval kultivovaný rozvod, který by zachoval korektní a dospělé vztahy mezi účastníky řízení. Dále manžel uvedl, že manželé spolu fyzicky nežijí již od prosince roku 2020, kdy manželka definitivně opustila rodinný dům nyní ve výlučném vlastnictví manžela. Manželé v mezidobí komplexně vypořádali společné jmění postupným jeho zužováním ve formě notářských zápisů až do současné podoby oddělených jmění. Manželé žijí samostatné a zcela oddělené životy a rozhodně zde není žádný zájem na zachování manželského soužití. Tvrzení manželky o tom, jak svého manžela miluje a jak si bez něho nedokáže představit život, jsou nepravdivá a whatsapp komunikací manželky a nové partnerky manžela, paní [jméno] [příjmení], zcela vyvráceny. Uvedená komunikace je zcela vypovídající o skutečném vztahu manželky k manželovi. Označuje ho za zmetka, hovoří o obtížném hmyzu, nechce v žádném případě obnovení společného soužití, bere manžela jako kamaráda a konečně konstatuje, že mezi manželi již láska být nemůže. Uváděl, že ve svém odvolání se manželka odvolává na svůj zdravotní stav, když současně zlehčuje ten manželův (úplná transplantace ledvin). Manželka v tomto směru dovozuje hypotetickou závažnou újmu způsobenou rozvodem, neboť se o ní nebude mít patrně ve stáří kdo postarat. K tomu manžel uvádí, že z provedených důkazních prostředků je zjevné, že zdravotní obtíže manžela jsou závažnějšího a trvalého rázu. Je třeba též poznamenat, že oba dva účastnicí řízení nemládnou a s rostoucím věkem mohou přicházet zdravotní obtíže či se ty stávající prohlubovat, ale soud rozhoduje o stavu existujícím v době vydání rozhodnutí a nikoli podle hypotetických a nejistých prognóz, které mohou či nemusí v daleké budoucnosti nastat, neboť v opačném případě by nebylo možné z důvodu zdravotních obtíží ve stáří rozvést žádné manželství. Manžel ve svém vyjádření k odvolání manželky dále uvedl, že na jeho straně došlo v měsíci květnu a červnu k prodlení v úhradě výživného z technických důvodů s tím, že týden po částečné úhradě obdržel vyrozumění o zahájení exekuce na dlužné i běžné výživné. Společně s tím mu byl obstaven bankovní účet. I když je dluh již uhrazen, probíhají současné platby běžného výživného prostřednictvím exekutora, a to s veškerými náklady, které s tím souvisejí. Namísto, aby manželka zcela lidským způsobem kontaktovala manžela, že nastal problém s úhradou výživného, či za tímto účelem pověřila svou právní zástupkyni, aby kontaktovala právního zástupce manžela, podala manželka zcela nekompromisně exekuční návrh. Učinila tak i za situace majetkového vypořádání manželů a faktu, že disponuje majetkem v řádu nižších desítek milionů včetně hotovosti ve výši 4 500 000 Kč. Je zjevně, že manželé v harmonicky fungujícím manželství na sebe nepodávají návrhy k soudu a současně se majetkově nevypořádávají, jako v případě účastníků řízení. Kromě toho manžela letos v létě kontaktoval soukromý detektiv najatý manželkou patrně s cílem hlubšího prověření majetkových poměrů manžela v kontextu možné revize majetkových vypořádání. V tomto směru působí poněkud prapodivně tvrzení manželky o silném citovém a láskyplném vztahu a vysoké kvalitě manželství. Manželka si po odloučení manželů užívá života plnými doušky, cestuje po světě a nic nesvědčí o tom, že by rozvodem ztrácela smysl svého života. Za tímto účelem manžel doložil veřejně dostupné fotografie manželky z jejích současných zahraničních dovolených. Na uvedených fotografiích manželka rozhodně nepůsobí dojmem zkroušeného člověka, a navíc člověka trpícího závažnými zdravotními problémy vyžadujícími trvalou péči manžela. To, že se manželé k sobě chovali dospělým a korektním způsobem ještě neosvědčuje harmonické manželství či tzv. restart jejich společného soužití. Bohužel poslední manželčiny kroky například již zmiňované exekuce či tajné vkrádání se do domu manžela v době, kdy tráví dovolenou v zahraničí, eliminuje bohužel i aspekty korektního počínání. Za účelem nevyžádaných návštěv manželky v domě manžela v době jeho nepřítomnosti, manžel doložil odvolacímu soudu aktuální Úřední záznamy o podaných vysvětleních ze dne [datum] a dále pak ze dne [datum]. Manžel považuje skutečné motivy manželky pro zachování manželství jako ryze účelové a bohužel ekonomické. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil. I vzhledem k neutuchající procesní aktivitě na straně manželky, navrhoval, aby mu byly přiznány náklady řízení, a to jak před soudem prvého stupně, tak soudem odvolacím.

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení), v zákonné lhůtě (ust. § 204 odst. 1 o.s.ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř.), a že uplatněné skutečnosti lze podřadit pod dovolené odvolací důvody (ust. § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř.), přezkoumal napadený přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení ve smyslu ustanovení § 212 písm. a) o.s.ř. a ust. § 212a odst. 2 a 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání manželky není důvodné.

7. Odvolací soud pro stručnost odkazuje na soudem I. stupně zjištěný skutkový stav, neboť tento soud I. stupně zjistil správně a v potřebném rozsahu pro rozhodnutí ve věci. K námitce manželky, že soud I. stupně neprovedl důkazy videonahrávkami a záznamy komunikace mezi manželkou a přítelkyní manžela a v odůvodnění svého rozsudku se s tímto nevypořádal, odvolací soud uvádí, že se sice jedná o vadu řízení, avšak tato vada může být napravena v odvolacím řízení. Kromě toho při ústním jednání před soudem I. stupně dne [datum] po výslechu svědkyně k dotazu soudu I. stupně právní zástupkyně manželky uvedla, že netrvá na výslechu dalších svědků a rovněž uvedla, že nemá další návrhy na doplnění dokazování. Totéž zopakovala po poučení soudem I. stupně podle ustanovení § 119a o.s.ř. Nicméně pro úplnost odvolací soud uvádí, že provedení důkazů videonahrávkami, které by měly prokázat, jakým způsobem manželé žili a trávili čas v roce 2016, je pro rozhodnutí ve věci irelevantní, stejně tak jako důkaz obsahem korespondence mezi manželkou a přítelkyní manžela, která by měla vypovídat o kvalitě jejich vztahu či o osobě přítelkyně manžela. I toto je pro rozhodnutí ve věci irelevantní. Odvolací soud tak považuje provedení těchto důkazů za nadbytečné obzvláště za situace, kdy byl skutkový stav zjištěn pro rozhodnutí dostatečným způsobem soudem I. stupně provedenými důkazy. Manželé spolu minimálně od prosince roku 2020 nežijí, bydlí odděleně, každý žije svým způsobem života. Ukončení společného bydlení však předcházely problémy v uplynulém období, a to minimálně od roku 2018. Nic na tom nemění ani fotografie ze společných akcí manželů v tomto období, které svědčí pouze o tom, že se manželé snažili problémy urovnat, což se jim ale evidentně nepodařilo a skončilo to ukončením vedení společné domácnosti v roce 2020.

8. Podle ustanovení § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

9. Podle ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

10. Podle odst. 2 citovaného ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu

a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo

b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

11. Soud I. stupně dospěl též ke správným závěrům právním. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Toto bylo prokázáno zejména výslechem manžela, obsahem SMS korespondence, ale i nesporným faktem, že manželé spolu již poměrně dlouhou dobu nežijí a manžel nemá zájem na obnovení soužití. Odvolací soud za účelem prokázání aktuálního stavu doplnil dokazování obsahem manželem předložených Úředních záznamů o podání vysvětlení na Policii ČR ze dne [datum] a [datum]. Z nich vyplývá, že v případě prvního záznamu se manžel dostavil na Policii ČR, aby oznámil incident, ke kterému došlo v místě jeho bydliště, kdy se manželka dožadovala vydání zahradního nábytku a došlo přitom ke konfliktu mezi účastníky. V druhém případě se jednalo o podání vysvětlení manžela k jeho oznámení o krádeži (odcizena byla sportovní taška, 1 ks šavle a velké množství rodinných fotografií). Manžel v tomto podání vysvětlení vypověděl, že na fotografie se ptala před nedávnou dobou manželka a rovněž vypověděl, že manželka měla klíče od domu, která mu nevrátila, neboť mu sdělila, že je ztratila. Z takto provedených důkazů a rovněž z tvrzení manžela o nařízené exekuci pro výživné manželky (které manželka nepopírala) je zřejmé, že postupně dochází ke zhoršování vztahů mezi účastníky a s ohledem na jednání manželky na prohlubování přesvědčení manžela o nemožnosti dalšího setrvání v manželství. Ten již v žádném případě soužití s manželkou obnovit nechce.

12. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje se zjištěnou příčinou rozpadu manželství, kterou lze shledat na straně obou účastníků a která spočívá v tom, že mezi účastníky došlo k odcizení a citovému ochlazení. Manželka sice tvrdí, že má k manželovi stále citový vztah a podle ní lze soužití obnovit, ale i odvolací soud má zato, že se jedná pouze o účelové tvrzení, které nekoresponduje s jejím počínáním ani s obsahem jejich SMS zpráv.

13. Odvolací soud neshledal ani žádný z důvodů uvedených v ustanovení § 755 odst. 2 občanského zákoníku pro zachování manželství. Manželce rozvodem manželství nevznikne zvlášť závažná újma, a to ani v oblasti citové ani v oblasti ekonomické. Po citové stránce došlo k odcizení účastníků již před poměrně dlouhou dobou, manželé spolu již poměrně dlouhou dobu nežijí a manželka sama neučinila žádný krok, kterým by se pokusila tuto situaci změnit, byť tvrdí, že by na tom měla zájem. Nepokusila se ani vyhledat odbornou pomoc, byť bez účasti manžela, a to buď u vztahového poradce či psychologa. Jí tvrzený zájem na zachování manželství tak nelze shledat jako zájem opravdový a vážně míněný, a to i s ohledem na její jednání v mezidobí od vyhlášení rozsudku soudu I. stupně. Rovněž po ekonomické stránce nebude manželce způsobena zvlášť závažná újma, když tato je zajištěna finančně s ohledem vypořádání manželů, má příjem z částečného invalidního důchodu a pronájmu bytu, má zajištěno i bydlení. Kromě toho její invalidní důchod je pouze částečný a tudíž jí nebrání v možnosti pracovat. Odvolací soud má zato, že na její straně nedojde ani k závažné zdravotní a psychické újmě, když stávající situace trvá již poměrně dlouhou dobu a samotný rozvod manželství na ní nic nezmění Účastníci již dlouhou dobu žijí odděleně, každý má svůj život a sám se stará o své zaležitosti. Každý z manželů má určité zdravotní problémy, avšak prozatím nejsou takového rázu, že by některý z nich byl odkázán na pomoc druhého.

14. Ze všech těchto důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil, když pochybení neshledal ani v nákladovém výroku.

15. Poněkud jinak posoudil odvolací soud náhradu nákladů odvolacího řízení.

16. Podle ustanovení § 23 z.ř.s. bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.

17. V projednávané věci ani odvolací soud shledal okolnosti případu, které přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení manželovi odůvodňují. Tyto okolnosti spatřuje odvolací soud v tom, že z chování manželky po vyhlášení rozsudku soudem I. stupně je zjevné, že odvolání proti rozsudku soudu I. stupně podala zcela účelově, a to zřejmě z důvodů ekonomických. Její jednání nesměřovalo ke snaze urovnat vztahy mezi účastníky, ale naopak vedlo ke zhoršení jejich vztahů. Z těchto důvodů odvolací soud přiznal manželovi právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

18. Tyto náklady představují náklady za právní zastoupení, a to za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu) po 1 500 Kč (§ 9 odst. 1, ve spojení s § 7, bod 4 advokátního tarifu), 2x režijní paušál po 300 Kč a 21% DPH ve výši 756 Kč Celkem náklady odvolacího řízení představují částku 4 356 Kč.