o zaplacení částek 160 000 Kč s příslušenstvím a 25 359 Kč

1. Ve shora označené věci se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 160 000 Kč s 15% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a částku 25 359 Kč. Podle jeho žalobních tvrzení účastníci uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě osobního automobilu [Anonymizováno], VIN [VIN kód], černá barva, rok první registrace 2010. Na automobilu se již po jeho převzetí žalobcem, cestou do jeho bydliště, projevila skrytá vada motoru, a to nepřirozeným klepáním. Žalovaná přitom v zápisu o technickém stavu vozidla, který tvoří přílohu smlouvy, v části týkající se motoru, žalobce upozornila výhradně na možný drobný únik kapalin s doporučením výměny oleje. Žalobce u žalované vadu uplatnil nejprve telefonicky a po prověření vady autoservisem e-mailem ze dne [datum]. Účastníci se dne [datum] domluvili, že vada bude posouzena znalcem žalované. Přizvaný znalec konstatoval, že k posouzení vady je třeba demontáž motoru, což žalovaná s odkazem na její nákladnost odmítla a reklamaci žalobce e-mailem ze dne [datum] neuznala s tím, že stav automobilu odpovídá jeho stáří a najetým kilometrům. V reakci na to žalobce dopisem svého právního zástupce ze dne [datum] od smlouvy odstoupil a žalovanou vyzval k vrácení kupní ceny do 3 pracovních dnů. Žalovaná dopisem svého právního zástupce ze dne [datum] odstoupení odmítla. Žalobce si proto zajistil znalecké posouzení vady automobilu na své náklady. Jím oslovený soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku konstatoval, že automobil vykazuje skrytou vadu, která se na něm nepochybně nacházela již v době předání žalobci. Jedná se o vadu, která činí automobil neprovozuschopným. Zároveň znalec vyloučil, že by se jednalo o vadu odpovídající stáří vozidla a najetým kilometrům. Žalobce žalovanou se znaleckým posudkem seznámil e-mailem svého právního zástupce ze dne [datum]. Žalovaná na něj reagovala dne [datum] zamítavě z důvodu, že ke znaleckému posouzení nebyla přizvána. V souvislosti s vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] bylo třeba automobil odtáhnout do autoservisu, který prováděl demontáž motoru. Náklad na odtah činil 7 524 Kč, náklad na práci autoservisu 4 235 Kč a náklad na zpracování znaleckého posudku 13 600 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů k uplatnění pohledávky žalobce tak činí 25 359 Kč. Žalobce vyzval žalovanou ke splnění její povinnosti předžalobní výzvou ze dne [datum] a znovu e-mailem ze dne [datum].

2. Žalovaná proti žalobě namítla, že vůz byl v době prodeje 13 let starý a jeho cena odpovídala cca 15 % pořizovací hodnoty nového automobilu. Žalobce měl možnost se seznámit se stavem vozu před jeho koupí, kdy s ním absolvoval testovací jízdu. Žalovaná do vozu před jeho prodejem investovala cca 15 000 Kč na výměnu tlumičů apod. Vůz kontrolovala a neshledala na něm vážné vady. Vůz přijala do reklamace a během reklamačního řízení zjistila, že bude vhodné k posouzení vady přizvat znalce [jméno FO]. Ten při prvotní prohlídce vozu nenašel žádnou skrytou vadu, na kterou by účastníky bylo důvodné upozornit. Sdělil jim, že další závěry by zjistil po demontáži motoru, což nebylo v dané chvíli možné realizovat, a konstatoval nutnost dalšího termínu. K následnému zpracování znaleckého posudku ze strany [jméno FO] již nedošlo. Žalovaná žalobce upozorňovala, že v souvislosti s kupní smlouvou uzavřel pojištění [Anonymizováno] [právnická osoba], které se vztahovalo na mechanické a elektrické poruchy motorových vozidel bez spoluúčasti, kdy mohly být hrazeny poruchy až do 50 000 Kč, tedy žalobce mohl případnou vadu vozu vyřešit v rámci pojištění, nicméně chtěl po žalované „nesmyslnou“ opravu v podobě nového motoru, což žalovaná nemohla akceptovat. Hodnota nového motoru se pohybuje okolo 250 000 Kč. Věrohodnost znaleckého posudku zajištěného žalobcem byla zničena již tím, že při prohlídce vozu znalcem nebyla přítomna žalovaná nebo její právní zástupce, neboť nyní nelze objektivně zhodnotit, zda žalobcem vytýkané poškození bylo na vozidle v takovém rozsahu, v jakém je tvrzeno, nebo zda nedošlo k manipulaci žalobcem, případně k poškození motoru při demontáži a následné instalaci dílů vozu.

3. Na obranu žalované reagoval žalobce podáním ze dne [datum], v němž zdůraznil, že automobil má takovou vadu, která jej činí zcela neupotřebitelným k obvyklému účelu, tedy k provozu na pozemních komunikacích. Její charakter přitom vylučuje, že by na automobile nebyla již v době jeho předání žalobci. Po žalobcem provedené reklamaci bylo auto na náklady žalované odtaženo do její provozovny, neboť přeprava po vlastní ose již s ohledem na charakter vady nepřipadala v úvahu. Znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ke zkoumání přizvala sama žalovaná, avšak po prvotním ohledání odmítla ve znaleckém zkoumání pokračovat. [tituly před jménem] [jméno FO] pouze odebral z automobilu vzorek oleje, přičemž již z něho bylo zřejmé, že vada se na automobilu skutečně nachází, neboť vzorek obsahoval značné množství kovových pilin. Žalovaná e-mailem ze dne [datum] žalobce informovala, že další znalecké zkoumání nebude provádět, a zároveň reklamaci zamítla. Žalovanou poukazované pojištění je bezpředmětné, neboť nezbavuje žalovanou její odpovědnosti za vady. Navíc ani nepokrývalo náklady na opravu. Jedinou procesní obranou žalované proti znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] je, že nebyla přítomna prohlídce automobilu při znaleckém zkoumání. Nicméně přítomnost žalovaného při znaleckém zkoumání není žádným právním předpisem vyžadována. Nadto [tituly před jménem] [jméno FO] opatřil svůj znalecký posudek prohlášením podle ust. § 127a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalobce k tomuto dokládá e-mail ze dne [datum], v němž jeho právní zástupce žalovanou informuje, že automobil bude převezen ke znaleckému zkoumání. Žalovaná na tento e-mail reagovala dne [datum], avšak žádný zájem zúčastnit se znaleckého zkoumání neprojevila. S ohledem na zásadu vigilantibus iura scipta sunt tak platí, že se žalovaná o svá práva měla starat a měla projevit zájem se zkoumání zúčastnit.

4. Soud I. stupně napadeným rozsudkem žalované uložil povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od jeho právní moci částku 185 359 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 160 000 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.) a k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 87 075,31 Kč Kč (výrok III.) a České republice – Okresnímu soudu v Kolíně náhradu nákladů řízení ve výši 7 830 Kč (výrok II. ve spojení s napadeným usnesením).

5. Podle odůvodnění tohoto rozsudku bylo mezi účastníky nesporné, že žalobce jako kupující a žalovaná jako prodávající uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jíž žalovaná prodala žalobci osobní automobil [Anonymizováno], VIN: [VIN kód], černé bravy, rok první registrace 2010 za kupní cenu 160 000 Kč. Přílohou kupní smlouvy je zápis o technickém stavu motorového vozidla. Téhož dne žalobce spolu se žalovanou absolvoval zkušební jízdu a vozidlo převzal. Nejpozději dne [datum] u žalované uplatnil vadu kliky motoru předmětného vozidla.

6. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

7. V zápisu o technickém stavu motorového vozidla je mj. uvedeno, že motor je původní, stav odpovídá stáří a stavu najetých kilometrů, možný drobný únik kapalin, olej: doporučena výměna, výfuk: původní, možná drobná netěsnost, stav odpovídá stáří a stavu najetých kilometrů, chladící soustava: doporučena kontrola, rozvody: doporučena výměna/kontrola. Žalovaná svým podpisem zápisu potvrdila správnost těchto údajů a prohlásila, že nezatajila žádné vady a poškození, které by měly vliv na stav vozidla a jeho cenu. Žalobce svým podpisem potvrdil převzetí vozidla a prohlásil, že byl se stavem vozidla seznámen. E-mailem ze dne [datum] žalobce žalované reklamoval závadu ložiska kliky motoru vozidla s tím, že cena opravy je odhadována na 150 000 – 250 000 Kč a sjednané pojištění k vozidlu je v případě této skryté vady nedostačující a servisem, právníkem i soudním znalcem mu bylo doporučeno vozidlo vrátit žalované. Žalovaná v odpovědi ze dne [datum] uvedla, že je připravena věc řešit a doporučila žalobci využít sjednané pojištění s tím, že odhadovaná cena opravy se jí zdá nadhodnocená. Žalobce reagoval e-mailem ze dne [datum] s tím, že téhož dne bylo vozidlo odtaženo k žalované za účelem reklamace z důvodu skryté vady motoru, kdy motor po zahřátí klepe, což je patrné hlavně při nižších otáčkách, tedy ložiska na klice motoru. Podle reklamačního ujednání ze dne [datum] se účastníci dohodli na zahájení reklamačního řízení ve věci skryté vady na vozidle až v termínu ukončení spolupráce se soudním znalcem [jméno FO], který byl k posouzení vady přizván. E-mailem ze dne [datum] žalovaná ukončila reklamační řízení s výsledkem, že se nejedná o skrytou vadu, a to s ohledem na prohlídku vozidla provedenou soudním znalcem [jméno FO] dne [datum], když znalec nerozebíral kompletně celý motor, jelikož by toto stálo cca 25 000 Kč, a žalované postačuje stanovisko znalce, a navíc nemá povinnost takovou prohlídku činit. Dne [datum] bylo žalované doručeno odstoupení žalobce od kupní smlouvy s odůvodněním, že krátce po převzetí vozidla, cestou do bydliště žalobce se projevila skrytá vada motoru nepřirozeným klepáním, přičemž pravděpodobným důvodem je závada na klice motoru, respektive ložiscích kliky motoru, která činí automobil zcela nevyužitelným. Oprava vady je nehospodárná, neboť její cena přesahuje pořizovací cenu vozidla. Žalovaná žalobce na žádnou takovou vadu neupozornila, takže z její strany došlo k vadnému plnění, které představuje podstatné porušení kupní smlouvy. Žalovaná byla žalobcem současně vyzvána k vrácení kupní ceny do 3 pracovních dnů ode dne doručení tohoto odstoupení a k převzetí vozidla, který se nachází v areálu autobazaru žalované. Podle odpovědi ze dne [datum] žalovaná nepovažuje odstoupení od smlouvy za oprávněné, neboť žalobce si byl vědom, že kupuje starší vůz s velkým nájezdem kilometrů, což se projevilo i v relativně nízké kupní ceně. Žalovaná o žádné vadě vozidla nevěděla, ani žalobce při kontrolní jízdě a prohlídce vozidla před jeho koupí nezjistil žádné vady, navíc znalec žalované konstatoval, že se s vysokou pravděpodobností jedná o vadu způsobenou opotřebením a stářím vozidla, nikoliv o skrytou vadu. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k vrácení kupní ceny vozidla a k úhradě nákladů právního zastoupení s tím, že žalobce trvá na odstoupení od kupní smlouvy z důvodu skryté vady (na klice motoru, resp. ložiscích kliky motoru), pro kterou je vozidlo nepojízdné. Případná oprava této vady vysoce převyšuje jeho kupní cenu. Žalobce si při uzavření kupní smlouvy byl vědom stáří vozidla a předpokládal tomu odpovídající opotřebení. V daném případě se však jedná o vadu, kterou nelze zaměňovat s běžným opotřebením, a žalobce o této vadě nebyl žalovanou vyrozuměn. Žalovaná e-mailem ze dne [datum] žalobci opětovně sdělila, že reklamaci vady vozidla neuznává. Dne [datum] byla žalobcem informována, že vozidlo bude dne [datum] převezeno z jejího areálu ke znaleckému zkoumání za účelem zjištění původu uplatněných vad, žalovaná byla požádána o součinnost a o předání příslušenství (zejm. klíčů). Dne [datum] žalovaná potvrdila termín převzetí vozidla s tím, že s ním počítá. Dne [datum] zaslal žalobce žalované znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], opětovně ji vyzval k vrácení kupní ceny, úhradě nákladů spojených s odtahem, službami autoservisu a vypracováním znaleckého posudku a nákladů právního zastoupení. Dne [datum] žalovaná sdělila žalobci, že znalecký posudek považuje za irelevantní, neboť nebyla přizvána ke znaleckému zkoumání ani o něm informována.

8. Fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], žalobci částku 7 524 Kč za odtah vozidla dne [datum] nad rámec asistenční služby. Fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] vyúčtovala Autoopravna [jméno FO] žalobci částku 4 235 Kč za přípravu rozebrání motoru vozidla pro soudního znalce – diagnostika motoru. Fakturou č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vyúčtoval soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] žalobci částku 13 600 Kč za vypracování znaleckého posudku č. [č. účtu] ve věci posouzení technického stavu vozidla.

9. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru doprava, ekonomika a strojírenství, ze dne [datum], jehož předmětem byla analýza technického stavu předmětného vozidla, bylo zjištěno, že při chodu motoru docházelo při nedostatečném mazání ojničního ložiska k zadírání kluzné části pouzder ojnice a plochy čepu klikového hřídele. Následně došlo k poškození zámků aretace pouzder ojnice a protáčení se pouzder v hlavě ojnice, o čemž svědčí otěr na vnější části pouzder a na spodní části hlavy ojnice. Při tom došlo i k odlomení kluzné části pouzdra ojnice. Na vozidle tedy došlo k poškození (zadření) kluzného ojničního ložiska čtvrtého válce motoru. Podle množství kovových částí a pilin zachycených na olejovém filtru a zjištěných ve vaně motoru lze předpokládat, že došlo i k poškození ostatních ojničních ložisek a hlavních ložisek klikového mechanismu motoru. Ve vztahu k počtu ujetých kilometrů vozidla a době jeho provozu se nejedná o závadu, která se běžně vyskytuje na motoru u tohoto typu vozidla při běžném opotřebení provozem a ani se nejedná o to, že by byl motor této konstrukce a typu při ujetí cca 218 000 km na konci své technické životnosti. Z jakého důvodu došlo k poškození ložisek klikového mechanismu motoru vozidla, nemohl znalec bez další demontáže motoru jednoznačně určit. Vozidlo vzhledem k závadě nelze dále provozovat a náklady na případnou opravu motoru v odborném servisu přesáhnou tržní hodnotu vozidla. V době jeho prodeje žalobci již musel být počátek závady na klikovém mechanismu, zvýšená vůle ložisek klikového hřídele z důvodu jejich nadměrného opotřebení. Ke vzniku závady v žádném případě nedošlo neodborným provozováním vozidla žalobcem po jeho zakoupení. Z ekonomických důvodů nebyla provedena demontáž dalších částí klikového mechanismu motoru, kdy podle charakteru poškození kluzné vrstvy pouzdra ojnice a válce motoru a množství kovových úlomků zachycených na filtru oje a pilin a úlomků nacházejících se ve vaně motoru lze s jistotou předpokládat, že došlo k poškození dalších kluzných ploch ložisek na klikovém hřídeli motoru. Celkový rozsah poškození jednotlivých částí motoru je možno zjistit až po celkové demontáži motoru. Dne [datum] byla provedena v autoservisu [jméno FO] [adresa] demontáž jednotlivých dílů vozidla za přítomnosti znalce. Zástupce prodejce vozidla se demontáže nezúčastnil, přestože podle sdělení žalobce byl o ní informován. Ve znaleckém posudku je přepsán obsah protokolu z šetření, které provedl znalec [jméno FO] dne [datum]. Je zde konstatováno, že žalovaná před prodejem vozidla vyměnila přední tlumiče pérování, k zásahu do motoru nedošlo, olej nebyl měněn ani doplňován, kontrola hladiny motorového oleje nebyla možná, elektronicky ověřeno za chodu zahřátého motoru, při kontrole olejového filtru byla zaznamenána přítomnost kovových nečistot, došlo k odběru vzorku motorového oleje do dvou vzorkovnic, s ohledem na povahu posuzované věci je nutná demontáž motoru, přičemž na základě vzájemné dohody bude znalecké šetření pokračovat v náhradním termínu, předmětem bude rozložení demontovaného motoru a zjištění rozsahu poškození. Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku.

10. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při svém výslechu vypověděl, že při demontáži vozidla zjistil, že došlo k poškození kluzných ploch na klikové hřídeli. Podařilo se demontovat pouze poslední ojnici, protože dole pod klikovým hřídelem jsou vyvažovací hřídele a musel by být demontován celý motor. Bylo zjištěno, že na ojnici došlo k poškození kluzného ložiska a k jeho protočení v ojnici motoru. Na ložisku jsou stopy protáčení se v tělese ojnice a jsou zde poškozeny zámky aretace, které slouží k zamezení otáčení ložiska v těle ojnice. K tomuto poškození dochází většinou při nedostatečném mazání ložiska motoru, kdy dojde k poškození kluzné vrstvy a přidírání se ložiska o klikový hřídel zvýšením teploty a následně k protočení v ojnici motoru. Hlavní příčinou vady je nedostatečné mazání ložiska ojnice. Jejím následkem byl kovový zvuk - klepání motoru, ke kterému začalo docházet až v době, kdy došlo ke zvýšenému opotřebení ojničního ložiska a zvětšení vůle jednak v položení ložiska v ojnici a jednak mezi ložiskem a klikovým hřídelem. K tomu dochází postupně při jízdě, kdy je motor v chodu, až se vůle zvětší. K opotřebení dochází po celou životnost motoru, je otázkou, jak kvalitní olej a jak často se vyměňuje, teplota oleje hraje jen malou roli. Klepání zvuku se ozývá při změně otáček, při zvýšení otáček dojde k většímu tlaku oleje a při poklesu k menšímu tlaku a tím se projevuje klepání motoru. Proč došlo k tomuto poškození na předmětném vozidle, nelze úplně přesně určit, protože by musela být provedena ještě demontáž ostatních ložisek motoru. Při běžném opotřebení při najetí počtu km předmětného vozidla ale nedochází ke vzniku této vady. Musela tam být buď zanedbána výměna oleje, tedy že byl olej znehodnocen, nebo původní majitel nedoplnil olejovou náplň. Pokud by ale byla správná náplň oleje a správně běžel motor, nemohlo by během ujetí 50 až 70 km dojít k takovému rozsáhlému poškození. K tomu by mohlo dojít pouze za předpokladu, že by došlo k totálnímu úniku oleje a auto by jelo bez oleje, což se nestalo. K rozsvícení kontrolky tlaku oleje vozidla by došlo jen, pokud by to přestalo úplně mazat nebo kdyby byl tlak v olejovém systému motoru za olejovým čerpadlem nedostatečný či pokud by tam byla malá hladina oleje. Při správné hladině by se kontrolka nerozsvítila. Na olejovém filtru a ve vaně motoru vozidla bylo zachyceno množství pilin, které vznikly až při konečném zadírání vozidla. Pro tuto vadu je vozidlo zcela nepojízdné a musí být provedena celková repase motoru, tedy musel by se vyndat motor, vyměnit kliková hřídel a její jednotlivá ložiska. Oprava by určitě přesáhla tržní cenu vozidla. [právnická osoba] [Anonymizováno] neprovádí takové opravy, provádí výměnu polomotoru vozidla, i taková výměna by ale přesáhla tržní cenu předmětného vozidla. V daném případě ještě nedošlo k totálnímu zadření motoru, ještě nějakým způsobem se motor točil, motor by dále klepal a k jeho zadření by mohlo dojít po 50 nebo 100 km. Při běžné prohlídce nelze tuto vadu zjistit. Je možné, že by tam došlo k vibraci motoru, ale laik to nepostřehne, když dochází k vůli mezi ložiskem, že to tam klepe. Kupující by tuto vadu ani při testovací jízdě nemohl poznat. Zkoušeli provést diagnostiku vozidla, paměťová karta ale nefungovala, nic to neukázalo. Není součástí protokolu sepsaného [jméno FO], že by se prováděla diagnostika vozidla, nebyl proveden ani rozbor oleje, ačkoliv byl odebrán jeho vzorek. Znalci bylo řečeno, že žalovaná byla upozorněna, že se vozidlo bude rozebírat. Žádný předpis mu neukládá přizvání všech stran ke znaleckému zkoumání.

11. Soud I. stupně pro nadbytečnost zamítl ostatní návrhy účastníků na provedení důkazů, neboť měl za to, že těmito důkazy by nebyly prokázány žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, a navíc shora zjištěný skutkový stav je dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci.

12. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] kupní smlouvu, jíž zakoupil od žalované předmětné vozidlo za kupní cenu 160 000 Kč, a to si téhož dne převzal. V zápise o technickém stavu vozidla žalovaná žalobce upozornila ke stavu motoru pouze na možný drobný únik kapalin a doporučila výměnu oleje. Žalobce reklamoval e-mailem ze dne [datum] u žalované závadu ložiska kliky motoru vozidla. Dne [datum] se účastníci dohodli na zahájení reklamačního řízení ve věci skryté vady na vozidle až v termínu ukončení spolupráce se soudním znalcem [jméno FO], který byl k posouzení vady přizván. Znalec při prohlídce vozidla dne [datum] konstatoval, že žalovaná před jeho prodejem vyměnila přední tlumiče pérování, k zásahu do motoru nedošlo, olej nebyl měněn ani doplňován, kontrola hladiny motorového oleje nebyla možná, elektronicky ověřeno za chodu zahřátého motoru, při kontrole olejového filtru byla zaznamenána přítomnost kovových nečistot, došlo k odběru vzorku motorového oleje do dvou vzorkovnic, s ohledem na povahu posuzované věci je nutná demontáž motoru vozidla. Dne [datum] žalovaná vyrozuměla žalobce o ukončení reklamačního řízení s výsledkem, že se nejedná o skrytou vadu, a to s ohledem na prohlídku vozidla provedenou znalcem [jméno FO] dne [datum]. Žalobce dne [datum] žalované oznámil, že odstupuje od kupní smlouvy pro skrytou vadu motoru – závadu na klice, respektive ložiscích kliky motoru, která činí vozidlo zcela nevyužitelným. Zároveň žalovanou vyzval k vrácení kupní ceny do 3 pracovních dnů, tj. nejpozději do [datum]. Žalovaná dne [datum] žalobci sdělila, že nepovažuje odstoupení žalobce od kupní smlouvy za oprávněné. Dne [datum] žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k vrácení kupní ceny vozidla a k úhradě nákladů právního zastoupení. Žalovaná dne [datum] žalobci opětovně sdělila, že reklamaci vady vozidla neuznává. Dne [datum] byla žalovaná žalobcem informována, že vozidlo bude dne [datum] převezeno z jejího areálu ke znaleckému zkoumání za účelem zjištění původu uplatněných vad, žalovaná byla požádána o součinnost a předání příslušenství (zejm. klíčů). Dne [datum] žalovaná termín převzetí vozidla potvrdila. Žalobci v souvislosti se znaleckým šetřením a posouzením vad vozidla vznikly náklady v celkové výši 25 359 Kč, z toho částka 7 524 Kč za odtah vozidla, částka 4 235 Kč za práci autoservisu a částka 13 600 Kč za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] žalobce žalovanou opětovně vyzval k vrácení kupní ceny, úhradě nákladů spojených s odtahem vozidla, službami autoservisu a vypracováním znaleckého posudku a nákladů na právní zastoupení a zaslal jí znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec zjistil, že na vozidle došlo k poškození (zadření) kluzného ojničního ložiska čtvrtého válce motoru. Podle množství kovových částí a pilin zachycených na olejovém filtru a zjištěných ve vaně motoru lze předpokládat, že došlo i k poškození ostatních ojničních ložisek a hlavních ložisek klikového mechanismu motoru. Hlavní příčinou vady je nedostatečné mazání ložiska ojnice. Ve vztahu k počtu ujetých kilometrů vozidla a době jeho provozu se nejedná o závadu, která se běžně vyskytuje na motoru u tohoto typu vozidla při běžném opotřebení provozem a ani se nejedná o to, že by byl motor této konstrukce a typu při ujetí cca 218 000 km na konci své technické životnosti. Při běžném opotřebení vozidla při najetí počtu km předmětného vozidla tedy nedochází ke vzniku této vady. V době prodeje vozidla již na něm musel být počátek závady na klikovém mechanismu, zvýšená vůle ložisek klikového hřídele z důvodu jejich nadměrného opotřebení. Při běžné prohlídce nelze tuto vadu zjistit. Kupující by ji nemohl poznat ani při testovací jízdě. Ke vzniku vady v žádném případě nedošlo neodborným provozováním vozidla žalobcem po jeho zakoupení. Pro tuto vadu je vozidlo zcela nepojízdné a musí být provedena celková repase motoru. Cena opravy by určitě přesáhla tržní cenu předmětného vozidla.

13. S poukazem na ust. § 2079 odst. 1, § 2084, § 2095, § 2099 odst. 1 věty první, § 2100 odst. 1 věty první, § 2103, § 2104, § 2111, § 2158 odst. 1, § 2161 odst. 1 písm. a) a b), § 2165 odst. 1 a 3, § 2167 odst. 1 a 2, § 2171 odst. 1 písm. c), § 2002 odst. 1 věty druhé, § 2174, § 2993, § 2999 odst. 1 a 2 a § 1924 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném ke dni uzavření předmětné kupní smlouvy, tj. [datum], (dále jen „o.z.“) soud I. stupně vyložil, že právní vztah mezi účastníky byl založen kupní smlouvou podle ust. § 2079 a násl. o.z., přičemž se na něj aplikují i zvláštní ustanovení o prodeji zboží spotřebiteli podle ust. § 2158 a násl. o.z., neboť žalobce uzavřel kupní smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.) s žalovanou, která byla v postavení podnikatele (§ 420 o.z.). Základní povinností prodávajícího je odevzdat kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý (§ 2095 o.z.). Nemá-li věc uvedené vlastnosti, je vadná (§ 2095 ve spojení s § 2099 odst. 1 věta první o.z.). Pro stanovení množství, jakosti a provedení je v první řadě rozhodující ujednání stran. Teprve v případě, že požadavky na jakost či provedení předmětu koupě nejsou výslovně ujednány nebo určeny odkazem na technickou normu, standard, předlohu či podobně, budou pro plnění prodávajícího určující jakost a provedení vhodné pro účel zjistitelný ze smlouvy a teprve v případě, že takovýto účel ze smlouvy není zjistitelný či jej nelze pro určení jakosti a provedení použít, použije se jako kritérium účel obvyklý pro daný předmět koupě, tedy účel, k němuž se zpravidla věc užívá (srov. KASÍK, Petr, BEDNÁŘ, Václav. § 2095 [Stav předmětu koupě]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 58, marg. č. 3.). Vadou se rozumí faktický nebo právní stav, který brání řádnému nebo smluvenému užívání věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Odpovědnost za vady koupené věci se vztahuje jak na nové, tak i na použité věci, a není rozhodující, zda prodávající o takové vadě věděl. I prodávaná použitá či starší věc musí mít obvyklé vlastnosti odpovídající jejímu stáří a běžnému opotřebení, nikoliv ovšem takové vady, které brání jejímu užití v souladu s kupní smlouvou, nebo k účelu stanovenému kupní smlouvou nebo k účelu, k němuž se taková věc obvykle užívá. Z uvedeného plyne, že je-li předmětem prodeje starší motorové vozidlo, nelze jeho běžné opotřebení, jímž se rozumí opotřebení odpovídající stáří vozidla, počtu najetých kilometrů a běžnému způsobu užívání i údržby vozidla, považovat za jeho vadu. Za vadu by bylo možné považovat teprve takový stupeň opotřebení, jež je podstatně pokročilejší, než by odpovídalo uvedeným hlediskům. Za projev běžného opotřebení u starší věci však nelze považovat vadu, pro kterou věc nemůže sloužit účelu sjednanému či vyplývajícímu z kupní smlouvy. Za projev běžného opotřebení u staršího vozidla nelze považovat vadu, pro kterou je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, pokud z ujednání nebo z účelu patrného ze smlouvy výslovně nevyplývá, že předmětem koupě není vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu. Jinak řečeno, je-li předmětem koupě starší opotřebované vozidlo a nevyplývá-li ze smlouvy, že prodávané vozidlo není způsobilé k provozu, pak vada, pro kterou je takové vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, zakládá odpovědnost prodávajícího z vadného plnění, neboť vozidlo jako předmět koupě nemá vlastnosti v kupní smlouvě ujednané nebo vlastnosti vhodné pro účel ze smlouvy patrný či obvyklý (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Vada, v důsledku níž je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, se považuje za vadné plnění naplňující podstatné porušení kupní smlouvy a opravňující kupujícího odstoupit od smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

14. V projednávané věci bylo předmětem koupě starší opotřebované vozidlo. Účastníci si v kupní smlouvě nesjednali žádné zvláštní vlastnosti předmětu koupě, např. že předmětem koupě je vozidlo za hranicí své životnosti či vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Uvedeným zjištěním odpovídá závěr, že žalobce vozidlo kupoval za účelem jeho provozování na pozemních komunikacích. Žalovaná přitom žalobce na žádné vady, jež by uvedenému účelu bránily, neupozornila. Znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že na vozidle došlo k poškození (zadření) kluzného ojničního ložiska čtvrtého válce motoru a pro tuto vadu je vozidlo nepojízdné, tj. technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Nemůže se tak jednat o vadu vzniklou opotřebením, jak namítala žalovaná. To jednoznačně vyloučil i soudní znalec ve svém znaleckém posudku a při svém výslechu. Předmětné vozidlo tedy nemá vlastnosti vhodné pro účel ze smlouvy patrný, tj. pro provozování na pozemních komunikacích, a jedná se tak o vadu, která zakládá objektivní odpovědnost žalované jako prodávající z vadného plnění. Není rozhodující, zda žalovaná o takové vadě věděla či ne (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Taková vada přitom představuje podstatné porušení kupní smlouvy ve smyslu ust. § 2002 odst. 1 věty druhé o.z. Žalobce měl v takovém případě právo odstoupit od kupní smlouvy pro podstatné porušení smlouvy podle ust. § 2171 odst. 1 písm. c) o.z., což i učinil dne [datum], tj. ani ne měsíc po zakoupení a převzetí předmětného vozidla ([datum]).

15. Kupující může vytknout vadu, která se na věci projeví, v době dvou let od převzetí. Soud právo z vady přizná i v případě, že nebyla vytknuta bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl kupující při dostatečné péči zjistit (§ 2165 odst. 1 a 3 o.z.). Na rozdíl od obecné úpravy kupní smlouvy není pro spotřebitele stanovena žádná zvláštní lhůta, během níž musí vadu vytknout. Ani opožděné vytknutí vady vzhledem k době, kdy mohla být vada objektivně zjištěna (§ 1921 odst. 3 a § 2112 o.z.), nemá pro spotřebitele žádné negativní následky. V posuzovaném případě žalobce vytkl vadu vozidla vůči žalované včas v souladu s ust. § 2165 odst. 1 o.z., když tak učinil dne [datum], tj. necelé dva týdny po převzetí předmětu koupě. Podle ust. § 2161 odst. 5 o.z. se má za to, že projeví-li se vada v průběhu jednoho roku od převzetí, byla věc vadná již při převzetí. V tomto případě se tedy uplatní vyvratitelná právní domněnka, že předmětné vozidlo bylo vadné již při převzetí žalobcem, neboť se vada projevila v průběhu jednoho roku od jeho převzetí. Navíc znaleckým posudkem bylo prokázáno, že vozidlo bylo vadné již v době jeho převzetí žalobcem.

16. S názorem žalované, že žalobce mohl vady zjistit již při koupi vozidla při jeho prohlídce a testovací jízdě, se soud neztotožnil. Prohlídka ve smyslu ust. § 2103 a § 2104 o.z. slouží ke zjištění zjevných vad předmětu koupě. Za zjevné vady je možno považovat jen takové vady, jejichž existence je kupujícímu zřejmá na pohled, popř. takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami (např. rentgenové zkoušky odlitků). Naopak za skryté vady je třeba považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Takovou prohlídku kupující běžně nedělá, zejména když nemá vědomost o dřívějším celkovém poškození předmětu koupě a za situace, kdy prodávající prohlásí, že vozidlo je bezvadné a odpovídá stáří a běžnému opotřebení. Skryté vady můžou být zjištěny při jejich projevu v důsledku užívání vozidla. I znalec v rámci svého výslechu potvrdil, že vadu vozidla nešlo při běžné prohlídce ani testovací jízdě zjistit. Nejedná se tedy o vadu, kterou by žalobce musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření kupní smlouvy, ale o vadu, pro kterou je nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, tudíž nemá vlastnosti vhodné pro účel patrný ze smlouvy, podle níž se sice prodávalo starší a použité, ale po technické stránce provozuschopné vozidlo. Jednalo se tedy o podstatnou vadu vozidla. Vědomost žalované o existenci této vady není pro vznik její odpovědnosti podstatná, neboť se jedná o její objektivní odpovědnost jako prodávající. Ani žalovanou namítaná existence pojištění vozidla není relevantní a nezbavuje žalovanou její odpovědnosti za vady. Navíc by předmětné pojištění (do 50 000 Kč) ani nepokrývalo náklady na opravu vozidla, když ze znaleckého posudku vyplynulo, že za účelem opravy by byla nutná celková repase motoru a cena této opravy by určitě přesáhla tržní cenu předmětného vozidla.

17. Soud I. stupně neshledal důvodnou ani námitku žalované ohledně nevěrohodnosti znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], neboť znalci žádný právní předpis neukládá povinnost provádět znalecké zkoumání pouze za přítomnosti všech dotčených stran. Nepřítomnost žalované či jejího právního zástupce u znaleckého zkoumání vozidla nezakládá nevěrohodnost znaleckého posudku, který má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, takže je validním důkazním prostředkem a v průběhu řízení nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by jeho pravdivost a věrohodnost zpochybňovaly. Žalovaná navíc věděla o tom, že vozidlo bylo za účelem znaleckého zkoumání převezeno z areálu autobazaru žalované dne [datum] do příslušného autoservisu a poskytla za tím účelem potřebnou součinnost. Mohla tak sama projevit zájem zúčastnit se znaleckého zkoumání, k němuž došlo zanedlouho poté dne [datum].

18. Odstoupení žalobce od kupní smlouvy mělo za následek její zrušení od počátku (§ 2004 odst. 1 o.z.) a zánik práv a povinností stran (§ 2005 odst. 1 o.z.) a žalobce tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení představujícího zaplacenou kupní cenu podle ust. § 2993 o.z. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou k vrácení kupní ceny ve lhůtě 3 pracovních dnů. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, mohla tak nastat až v důsledku výzvy k vrácení kupní ceny, resp. uplynutím stanovené lhůty 3 pracovních dnů od doručení výzvy, tedy nejpozději do [datum] (§ 1958 odst. 2 o.z.). Žalovaná žalobci v této lhůtě kupní cenu nevrátila a dostala se tak dne [datum] do prodlení. Od tohoto data má žalobce právo na úrok z prodlení podle ust. § 1970 o.z. ve výši podle nařízení vlády 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobce má právo z vadného plnění vůči žalované, náleží mu i náhrada účelně vynaložených nákladů, které mu při uplatnění tohoto práva vznikly podle ust. § 1924 o.z. Žalobce prokázal, že na své náklady zajistil posouzení vady vozidla soudním znalcem, v souvislosti s tím mu vznikly účelně vynaložené náklady na odtažení vozidla, demontáž vozidla a odměnu znalci za vypracovaný znalecký posudek v celkové výši 25 359 Kč, které mu je povinna nahradit žalovaná.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení státu je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Jelikož měl plný úspěch žalobce a žalovaná nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, má stát vůči ní právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Ty představuje vyplacené znalečné za přípravu a účast soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] na jednání konaném dne [datum]. Soud výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl toliko o základu náhrady nákladů řízení a o lhůtě k plnění s tím, že výši nahrazovaných nákladů určí samostatným usnesením v souladu s ust. § 155 odst. 1 o.s.ř.

20. Plně úspěšnému žalobci soud I. stupně podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 87 075,31 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 415 Kč, odměny advokáta podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, replika ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] od 10:11 hod. do 12:29 hod. a dne [datum] od 9:10 hod. do 9:34 hod. a reakce na vyjádření žalované ze dne [datum]) po 8 540 Kč, 3 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do [datum] a 3 režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném po [datum], náhrady cestovních výdajů za 2 cesty k ústnímu jednání z [adresa] a zpět (celkem 264 km) při průměrné spotřebě vozidla tov. zn. [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ], 6,6 l/100 km, ceně pohonných hmot 35,80 Kč/1 a náhradě za 1 km jízdy ve výši 5,80 Kč (podle vyhl. č. 475/2024 Sb.), celkem 2 154,97 Kč, náhrady za promeškaný čas cestami k jednání a zpět ve dnech [datum] a [datum] za 8 započatých půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT, tj. celkem 1 200 Kč, a 21% DPH ve výši 13 825,34 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř.

21. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný a namítl, že vůz byl v době prodeje žalobci 13 let starý s nájezdem cca 220 000 km a mohla se u něj projevit vada z opotřebení materiálu, o což se s nejvyšší mírou pravděpodobnosti jedná. Soud I. stupně přešel skutečnost, že žalovaný nebyl žalobcem přizván ke znaleckému zkoumání vozu, při němž došlo k demontáži částí motoru. Během něho bylo zasahováno do vozu a žalobce by měl prokázat, že ve znaleckém posudku zachycené fotografie součástek jsou součástky vozu, který byl prodán žalobci, a že tyto součástky byly z něho vozu vyjmuty. Současně by mělo být prokázáno, že při demontáži a montáži nedošlo ke vzniku vytýkaného či jiného poškození vozu. Z výslechu znalce vyplynuly tendenční odpovědi ve prospěch žalobce. Znalec vypověděl, že vady motoru se nejlépe projevují na zahřátém motoru, ačkoliv je obecně známo, že právě při studeném startu a chodu motoru se projeví nejvíce vad. Znalec nebyl schopen odhadnout cenu opravy vytýkané vady, ale na druhou stranu byl schopen konstatovat, že cena opravy určitě přesáhne cenu vozu. Soud I. stupně uvedl, že vadou motoru je zadření kluzného ojničního ložiska čtvrtého válce motoru, ale to není vadou, to je následkem, skutečnou vadou je ta, která způsobila nedostatečné mazání. Vadu motoru dosud nikdo neodhalil. Soud I. stupně tak hodnotil následky, a nikoliv skutečnou vadu, a tak nedostatečně zjistil skutkový stav. Zamítl důkazní návrh žalovaného v podobě ZP na zjištění skutečné příčiny přidírání motoru, kdy by došlo i k vyhodnocení, zda se jedná o skrytou vadu nebo o vadu z běžného opotřebení. Soud I. stupně se spokojil se znaleckým posudkem žalobce a výslechem znalce, který nezjistil skutečnou vadu motoru. Na místě je zmínit nový nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], v němž konstatoval: „Nejvyšší soud shledal závěr městského soudu v souladu s vlastní judikaturou, podle které, je-li předmětem prodeje starší motorové vozidlo, nelze jeho běžné opotřebení odpovídající stáří vozidla, počtu najetých kilometrů a běžnému způsobu užívání i údržby vozidla považovat za jeho vadu.“. Z něho jasně vyplývá, že je nutné zjistit vadu vozidla a tu následně hodnotit, zda se jedná o skrytou vadu nebo o vadu z běžného opotřebení vozu.

22. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že se žaloba zamítá, a žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, nebo aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu jednání. Vzhledem k tomu, že napadené usnesení soudu I. stupně je závislé na napadeném rozsudku, žalobce odkázal na výše uvedené odvolání.

23. Podle žalobcova vyjádření žalovaná v odvolání pouze opakuje již dříve uplatněné a řádně vyvrácené argumenty. Hlavním pilířem její obrany proti žalobě spočívá v tvrzení, že za předmětnou vadu není odpovědná, neboť se jedná o vadu vyplývající ze stáří automobilu a najetých kilometrů. Takové tvrzení je nesprávné, neboť vadou je již samotná skutečnost, že věc není způsobilá k užívání. V tomto případě byl vůz nezpůsobilý k užívání již v době předání, což se projevilo okamžitě po jeho převzetí žalobcem na cestě domů. Soudní znalec navíc vyloučil, že by vada byla projevem běžného opotřebení, když naopak uvedl, že motor automobilu má výrazně delší životnost, než je jeho stáří a najeté kilometry. Navíc i pokud by byla vada projevem běžného opotřebení, což není, jednalo by se stále o vadu, která automobil činí nezpůsobilým k obvyklému užití, a tedy o vadu, za kterou žalovaná odpovídá. Pokud jej totiž prodávala jako pojízdný, nikoliv např. na náhradní díly, odpovídá za takto vadné plnění. Tvrdí-li žalovaná, že je třeba zkoumat konečnou příčinu vady, tj. původ špatného mazání motoru, žalobci není zřejmé, jak by takové zkoumání mohlo ovlivnit výsledek sporu. Skutečnost, že nesprávné mazání motoru bylo již v době předání automobilu, jednoznačně potvrdil znalec [tituly před jménem] [jméno FO], když zároveň vyloučil, že by tato závada mohla být způsobena nesprávným užíváním automobilu. Žalovaný tedy navrhoval důkaz, který, bez ohledu na jeho výsledek, nemůže závěr soudu zvrátit, neboť jeho závěry jsou nepodstatné. Ostatně ani sám žalovaný nespojuje s tímto důkazem žádné konkrétní tvrzení. Soud I. stupně správně zjistil, že automobil měl v době jeho předání skrytou vadu, která jej činí nepojízdným, a že tato vada není projevem běžného opotřebení. Nic dalšího ve vztahu k technickému stavu automobilu není třeba zkoumat. V námitkách proti znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaná vznáší pouze obecná tvrzení, aniž by řádně tvrdila, natož prokazovala, v čem konkrétně má být znalecký posudek vadný, a především z jakých skutečností tento závěr vyvozuje. Navíc žalovaná sama měla možnost znalecké zkoumání provést, avšak odmítla tak učinit. O znaleckém zkoumání zajištěném žalobcem věděla a zájem o účast neprojevila. Žádný předpis přitom nestanoví, že by žalovaná musela být znaleckému zkoumání přítomna. Zákonnost a odbornost provedeného zkoumání je zajištěna právě osobou soudního znalce, který na sebe přebírá jak civilní, tak případně trestně-právní odpovědnost za řádnost jeho posudku.

24. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně i právně správný potvrdil a žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

25. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

26. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

27. Soud I. stupně věc správně právně posuzoval podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od [datum], neboť posuzovaný vztah mezi účastníky vznikl na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum], tedy za jeho účinnosti.

28. Podle ust. § 2079 odst. 1 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt k ní vlastnické právo, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

29. Podle ust. § 2001 o.z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

30. Podle ust. § 2084 o.z. prodávající upozorní kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví.

31. Podle ust. § 2095 o.z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

32. Podle ust. § 2099 odst. 1 věty první o.z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096.

33. Podle ust. § 2158 odst. 1 o.z. je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i ustanovení tohoto pododdílu, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti.

34. Podle ust. § 2161 odst. 1 písm. a) a b) o. z. prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že věc odpovídá ujednanému popisu, druhu a množství, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem; je vhodná k účelu, pro který ji kupující požaduje a s nímž prodávající souhlasil.

35. Podle odst. § 2161 odst. 2 písm. a) a b) o.z. prodávající odpovídá kupujícímu, že vedle ujednaných vlastností: je věc vhodná k účelu, k němuž se věc tohoto druhu obvykle používá, i s ohledem na práva třetích osob, právní předpisy, technické normy nebo kodexy chování daného odvětví, není-li technických norem, věc množstvím, jakostí a dalšími vlastnostmi, včetně životnosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem věcí téhož druhu, které může kupující rozumně očekávat.

36. Podle ust. § 2161 odst. 5 o.z. projeví-li se vada v průběhu jednoho roku od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha věci nebo vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věc užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně.

37. Podle ust. § 2165 odst. 1 a 3 o.z. kupující může vytknout vadu, která se na věci projeví v době dvou let od převzetí. Soud právo z vady přizná i v případě, že nebyla vytknuta bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl kupující při dostatečné péči zjistit.

38. Podle ust. § 2167 odst. 1 a 2 o.z. právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud vadu sám způsobil. Vadou věci není opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním nebo u použité věci opotřebení odpovídající míře jejího předchozího používání.

39. Podle ust. § 2171 odst. 1 písm. c) o.z. kupující může požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy, pokud je vada podstatným porušením smlouvy.

40. Podle ust. § 2002 odst. 1 věty druhé o.z. podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

41. Podle ust. § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

42. Podle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

43. Podle ust. § 1924 věty první o.z. kdo má právo z vadného plnění, náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva.

44. V přezkoumávaném případě dospěl soud I. stupně i ke správným závěrům právním, které v odůvodnění napadeného rozsudku podrobně a přesvědčivě vyložil v odůvodnění napeného rozsudku a odvolací soud na jeho závěry, rovněž s odvoláním na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], pro stručnost odkazuje. S ohledem na odvolací námitky žalované k tomu dodává:

45. Jak správně upozornil žalobce, žalovaný v odvolání skutečně pouze opakuje námitky, které uplatnil v řízení před soudem I. stupně a s nimiž se soud I. stupně podrobně, přesvědčivě, a přitom správně vypořádal v napadeném rozsudku. Jak správně vyložil již soud I. stupně, podstatné pro rozhodnutí věci v tomto případě je, že předmětný automobil nebyl způsobilý k účelu, za jakým byl zakoupen, tedy k provozu na pozemních komunikacích, když v kupní smlouvě nebylo výslovně vymíněno, že je kupován k jiným účelům, například na náhradní díly. Pokud takové vlastnosti, aby je žalobce na pozemních komunikacích mohl provozovat, vůz neměl, vykazoval takovou vadu, která zakládá právo od kupní smlouvy odstoupit, neboť takové vadné plnění naplňuje znaky podstatného porušení kupní smlouvy. Námitka, že soud I. stupně nezkoumal příčinu vady, ale její projevy, je lichá, protože kupující vždy vadu při jejím vytčení popisuje podle toho, jak se projevuje, jinak postupoval ani nelze. Nadto skutečná příčina vady je pro rozhodnutí této věci irelevantní, právně významné je, že vada byla takového charakteru, že činila předmět koupě neupotřebitelným k účelu, pro který byl zakoupen, (§ 2099 odst. 1 věta první ve spojení s § 2095 o.z.), že se jednalo o vadu skrytou, neboť ji nebylo lze s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy (§ 2103 o.z.), že se nejednalo o bežné opotřebení odpovídající stáří vozidla a počtu najetých kilometrů (viz znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho výslech), že se projevila v průběhu jednoho roku od převzetí, proto platila vyvratitelná právní domněnka, že vůz byl vadný již při převzetí, která nebyla vyvrácena (§ 2161 odst. 5 o.z.), že ji žalobce vytknul včas (§ 2165 odst. 1 a 3 o.z.) a že se rozhodl řešit svůj nárok z této vady odstoupením od kupní smlouvy (§ 2171 odst. 1 písm. c/ o.z.). Důvodnými nejsou ani námitky proti znaleckému posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], neboť tento posudek má všechny zákonné náležitosti včetně doložky podle ust. § 127a o.s.ř., takže má stejnou váhu jako např. znalecký posudek zadaný soudem, přičemž znalec není povinen ke znaleckému zkoumání zvát všechny strany sporu. Nadto žalovaná měla možnost nechat vypracovat znalecký posudek jím zajištěným znalcem [jméno FO], což neučinila.

46. Soud I. stupně tedy správně uzavřel, že žalobce od kupní smlouvy uzavřené se žalovanou odstoupil důvodně. Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (ex tunc), což znamená, že se smlouva považuje za nikdy neuzavřenou, a strany si musí vrátit, co si poskytly, tedy kupující má právo na vrácení kupní ceny a prodávající na vrácení zboží.

47. Soud I. stupně proto správně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku odpovídající zaplacené kupní ceně ve výši 160 000 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení, a rovněž prokázané účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním jeho nároku, jak vyložil v odstavci 46. odůvodnění napadeného rozsudku.

48. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislých nákladových výrocích II. a III. ve znění napadeného usnesení.

49. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ust. § 224 odst. 1 podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v něm úspěšnému žalobci jejich náhradu v celkové výši (po zaokrouhlení) 21 756 Kč sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po 8 540 Kč podle ust. § 7 bodu 6. AT, 2 režijních paušálů po 450 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT a 21% DPH ve výši 3 775,80 Kč.

50. Náklady odvolacího řízení je žalovaná povinna uhradit žalobci v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).