o zaplacení částek 1 650 Kč s příslušenstvím a 19 900 Kč s příslušenstvím,

1. Ve shora označené věci se žalobkyně domáhala, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit jí částku 1 650 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a částku 19 900 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. Podle jejích žalobních tvrzení poskytla na základě objednávky 1. žalovanému dne [datum] stomatologické ošetření a související služby a za ně mu vystavila doklad č. [hodnota] na částku 1 650 Kč. Opětovně mu poskytla stomatologické služby dne [datum] a vystavila mu za ně daňový doklad č. [hodnota] na částku 19 900 Kč. Téhož dne uzavřel 1. žalovaný s žalobkyní dohodu o uznání dluhu, jíž se zavázal do 15 dnů ode dne jejího podpisu uhradit dlužnou částku 19 900 Kč na účet žalobkyně. Dlužné částky neuhradil, žalobkyně tak za ním eviduje pohledávku v celkové výši 21 550 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených stomatologických služeb. V době vzniku dlužných pohledávek byl 1. žalovaný nezletilý, proto za tyto pohledávky ručí v souladu s ust. [Anonymizováno] (dále jen „o.z.“) rodič, který dal k danému právnímu jednání souhlas či za nezletilého jednal, v tomto případě 2. žalovaný (otec). Žalobkyně vyzývala žalované k úhradě dlužné pohledávky, avšak bezvýsledně.

3. Žalovaní se proti žalobě bránili tvrzením, že se žalobkyní neuzavřeli žádnou smlouvu ohledně ničeho, už zaplatili přes 50 000 Kč, které byly synovi strženy exekucí. Ústní dohoda s [tituly před jménem] [jméno FO] byla, že to bude stát kolem 55 000 Kč, nakonec po nich chtěli asi 88 000 Kč. 2. žalovaný v hotovosti platil asi 20 000 a 8 000 Kč, na což dostal stvrzenku, kterou samozřejmě již nemá, protože to 2 roky neschovává. Na syna potom dělali nátlak v ordinaci, že pokud jim ihned nepodepíše dlužní úpis, že mu vyndají z pusy to, co má, seběhla se nad ním pomalu celá ordinace. Nikdy nedostali žádný rozpočet, kolik by to mělo stát.

4. Po provedení listinných důkazů 1. žalovaný uvedl, že uznání dluhu skutečně podepsal, ale bylo to v situaci, kdy seděl na zubařském křesle, nad ním stála [tituly před jménem] [adresa] a několik sestřiček a [tituly před jménem] [adresa] mu řekla, že má připraveno uznání dluhu a že jestli to hned nepodepíše, že mu ta rovnátka vyndají z pusy. V této situaci uznání dluhu podepsal, protože to vnímal jako nátlak.

5. 2. žalovaný po provedení listinných důkazů uvedl, že zaplatil 19 900 Kč v hotovosti na recepci. Potom mu volala syn, že po něm chtějí podepsat ten dlužní úpis. Předtím tam platila asi 8 000 Kč švagrová v hotovosti. Další platby si potom strhli po civilních soudech exekucí, asi 54 000 Kč.

6. Na poučení poskytnuté soudem I. stupně podle ust. [Anonymizováno] (dále jen „o.s.ř.“), aby označil důkazy ke svému tvrzení, že uhradil částku 19 900 Kč v recepci žalobkyně, 2. žalovaný reagoval toliko uvedením, že předloží e-mailovou komunikaci a pokusí se dohledat i účtenku. Zároveň doplnil, že ty 2 exekuce nebyly proto, že by to nechtěli zaplatit, ale že chtěli po [tituly před jménem] [jméno FO] nějaký plán, ale do konce léčby se nedozvěděli konečnou částku.

7. Soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni do 3 dnů od jeho právní moci částku 21 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 650 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 19 900 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), a to společně a nerozdílně (doplněný výrok IV.), společně a nerozdílně dalších 50 Kč (doplněný výrok III.) a k rukám její právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 17 994 Kč (výrok II.).

8. Podle odůvodnění tohoto rozsudku 1. žalovaný dne [datum] požádal o odročení jednání konaného dne [datum], přičemž uvedl, že o odročení žádá „z osobních důvodů“. Soud jednání neodročil, neboť pro svoji obecnost a nedoloženost osobních důvodů nebyla omluva řádná.

9. Z anamnestického dotazníku 1. žalovaného ze dne [datum] soud I. stupně zjistil, že 1. žalovaný při uvedení svých osobních a [podezřelý výraz] údajů kontaktoval žalobkyni s požadavkem na konkrétní druh aparátu (rovnátka). Žalobkyně mu dne [datum] vystavila daňový doklad č. [hodnota] za stomatologické služby na 1 650 Kč a dne [datum] mu vystavila za stomatologické ošetření daňový doklad č. [hodnota] na 19 900 Kč. Dne [datum] 1. žalovaný podepsal uznání dluhu, jímž uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 19 900 Kč co do důvodu i výše, a to za poskytnuté [podezřelý výraz] služby, přičemž se dluh zavázal uhradit do 15 dnů ode dne vystavení. Léčebným plánem vystaveným [tituly před jménem] [adresa] dne [datum] byl 1. žalovanému stanoven plán léčby zahrnující též zavedení fixních rovnátek s odhadovanou dobou léčby 2 roky (+/- 6 měsíců). Kalkulace ceny obsahuje 3 položky, a to desku ([Anonymizováno] 7 970 Kč), fixní aparát (kov 49 900 Kč, keramika 64 900 Kč) a alignery ([Anonymizováno] 88 900 Kč, [Anonymizováno] 98 900 Kč), přičemž kalkulace ceny nezahrnuje dentální hygienu a péči u jiných lékařů. Ze dvou předžalobních výzev ze dnů [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované (každého jednotlivě) k uhrazení dlužných částek, mj. i žalovaných částek, nejpozději do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Téhož dne byly výzvy, jak vyplývá z podacího archu, odeslány.

10. Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo a anamnestickým dotazníkem bylo prokázáno, že 1. žalovaný na základě postupu či se souhlasem 2. žalovaného podstoupil u žalobkyně ortodontickou léčbu sestávající ze zavedení fixních rovnátek a souvisejících úkonů, přičemž 2. žalovaný při jednání konaném dne [datum] tvrdil, že za uvedené služby on či jeho rodina platili. Stomatologické, resp. ortodontické služby byly žalobkyní před zahájením kalkulovány na částky 7 970 Kč za desku, 49 900 Kč či 64 900 Kč za fixní aparát a 88 900 Kč či 98 900 Kč za alignery (rozmezí kalkulováno v závislosti na užitých technologiích), přičemž léčba byla odhadována na 2 roky (+/- 6 měsíců). Prokázáno bylo i to, že žalobkyni vznikla za poskytnuté stomatologické služby za 1. žalovaným pohledávka ve výši 19 900 Kč, kterou dne [datum] 1. žalovaný uznal, a dále pohledávka ve výši 1 650 Kč za služby učiněné ještě dříve. Splatnost 1. žalovaným uznané pohledávky ve výši 19 900 Kč nastala dne [datum], neboť se při uznání dluhu 1. žalovaný zavázal jej uhradit do 15 dnů ode dne uznání. Následující den se dostal 1. žalovaný do prodlení. Jakkoli 2. žalovaný v řízení tvrdil, že dluh zaplatil a že na 1. žalovaného byl učiněn nátlak, nepředložil ke svému tvrzení žádné důkazy, pročež zaplacení pohledávek a ani tvrzený nátlak na 1. žalovaného nebyly prokázány.

11. S poukazem na ust. [Anonymizováno], § 1724 odst. 1, § 1725, § 1968, § 1970 a [Anonymizováno] soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala tvrzení obsažená v žalobě, tedy že s 1. žalovaným uzavřela smlouvu, na základě níž mu poskytla ortodontické služby, za které nezaplatil, přičemž jeho otec, 2. žalovaný, k tomu vyslovil souhlas. 2. žalovaný je tak podle ust. [Anonymizováno] ručitelem žalovaných pohledávek 1. žalovaného. Žalobkyně služby poskytnuté 1. žalovanému vyúčtovala, avšak žalovaní jí pohledávky přes upomínku neuhradili. 2. žalovaný svá tvrzení, že dluh zaplatil a že na 1. žalovaného byl učiněn nátlak, neprokázal. Splatnost pohledávky ve výši 19 900 Kč nastala 15 dní po uznání dluhu 1. žalovaným, splatnost pohledávky ve výši 1 650 Kč nastala marným uplynutím lhůty k plnění, kterou žalobkyně žalovaným poskytla ve výzvě k plnění. Proto soud I. stupně přiznal žalobkyni nejen obě dlužné částky, ale i úroky z prodlení podle ust. § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud I. stupně v řízení úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 994 Kč. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 078 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna podle ust. § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT”) za 6 úkonů právní služby po 1 980 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění ze dne [datum], návrh ve věci samé ze dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum] a účast na jednání soudu ve dnech [datum] a [datum]), 5 režijních paušálů podle ust. § 13 odst. 4 AT, a to za 4 úkony učiněné před [datum] po 300 Kč a 2 úkony učiněné po [datum] po 450 Kč, a 21% DPH z částky 13 980 Kč ve výši 2 936 Kč.

13. Proti výrokům I. a II. rozsudku soudu I. stupně podali žalovaní odvolání a soudu I. stupně vytkli, že nevyhověl žádosti o odročení jednání, kterou 1. žalovaný podal osobně dne [datum] na podatelně soudu z důvodu své kolize s pracovním pohovorem a [podezřelý výraz] jeho otce (2. žalovaného). K odvolání připojili e-mailovou komunikaci ze dne [datum], v níž žádali vyúčtování v položkách, za co vlastně platí. To žalobkyně neakceptovala s tím, že by jim to prý stejně nic neřeklo. Na 1. žalovaného byl při vyšetření vyvíjen nátlak, kdy mu bylo řečeno „buď zaplatíš nebo ti to vyndám z huby“. Na to sice 1. žalovaný nemá důkazy, ale to neznamená, že to není pravda. Žalovaní dosud žalobkyni zaplatili za rovnátka přes 60 000 Kč a to 1. žalovaný nemá chrup v pořádku. 2. žalovaný již v roce 2023 psal manažerce recepce, že platbu ve výši 19 900 Kč platil hotově na recepci ihned po zákroku, a to může 1. žalovaný potvrdit. Žalovaní tak nerozumí tomu, proč by měli tuto platbu platit znovu jen pro to, že žalobkyně v tom měla nepořádek.

14. Žalobkyně má podle svého vyjádření k odvolání předně za to, že odvolání nesplňuje formální náležitosti stanovené v ust. § 205 odst. 1 o.s.ř., neboť mj. neobsahuje odvolací návrh, respektive směřuje k návrhu (obnova zřízení), který je zjevně nepřípustný, když takový procesní postup je možný na základě žaloby na obnovu řízení, pro kterou však nebyly splněny zákonné podmínky. Odvolání žalovaných by tak mělo být odmítnuto jako zjevně nepřípustné. Pokud by odvolací soud shledal, že odvolání žalovaných přípustné je, mělo by být zamítnuto pro nedůvodnost. Vůči 1. žalovanému bylo vedeno další řízení, v rámci něhož byla vymáhána pohledávka vzniklá z titulu neuhrazené ceny provedeného stomatologického ošetření, u Okresního soudu [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. V něm bylo rozsudkem č.j. [spisová značka] uloženo 1. žalovanému uhradit částku 15 000 Kč. Tato pohledávka byla vymáhána v exekučním řízení.

15. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud odvolání odmítl jako nepřípustné, případně zamítl jako nedůvodné, pokud pro odmítnutí neshledá důvody.

16. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnými osobami, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř. Přitom věc projednal a rozhodl za splnění podmínek ust. [Anonymizováno] v nepřítomnosti žalovaných, kteří se k jednání, ač řádně předvoláni, bez omluvy nedostavili.

17. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

18. Soud I. stupně správně posoudil věc podle občanského zákoníku č. 82/1998 Sb., neboť právní vztah mezi účastníky vznikl za jejich účinnosti, a dospěl i ke správným závěrům právním.

19. [Anonymizováno]

20. Podle ust. § 1725 o.z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

21. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. [Anonymizováno]

23. [Anonymizováno]

24. [Anonymizováno]

25. [Anonymizováno]

26. [Anonymizováno]

27. [Anonymizováno]

28. [Anonymizováno]

29. Přezkoumávaný spor podléhá režimu řízení sporného. Z ust. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pro řízení sporné mj. vyplývá, že je ovládáno zásadou projednací, která znamená, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Jestliže účastník řízení přes poučení podle ust. [Anonymizováno] neoznačí důkazy způsobilé jeho tvrzení prokázat, nemůže být ve sporu úspěšný.

30. V přezkoumávaném případě soud I. stupně nepochybil, když věc při druhém jednání konaném dne [datum] projednal a rozhodl v souladu s ust. [Anonymizováno] v nepřítomnosti žalovaných, neboť omluva 1. žalovaného obsahující jedinou větu „Žádám o odročení soudního jednání z osobních důvodů“, neobsahovala žádný konkrétní vážný důvod, pro který je o odročení jednání žádáno, natož aby byl takový důvod doložen. 2. žalovaný se z tohoto jednání neomluvil vůbec. Tvrzení žalovaných uvedené v jejich odvolání, že o odročení jednání žádali z důvodu kolize 1. žalovaného s pracovním pohovorem a [podezřelý výraz] 2. žalovaného, ze žádosti 1. žalovaného o odročení jednání nevyplývá.

31. Správný je rovněž závěr soudu I. stupně, že mezi účastníky je nesporné, že mezi žalobkyní a tehdy nezletilým 1. žalovaným byla se souhlasem jeho otce, 2. žalovaného, uzavřena smlouva o poskytnutí ortodontické léčby sestávající ze zavedené fixních rovnátek a souvisejících úkonů a že žalobkyně 1. žalovanému ortodontické služby poskytovala. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že žalovaným byla předem známa kalkulace (rozpočet) ortodontických služeb, neboť v léčebném plánu ze dne [datum] byly uvedeny dvě varianty celkové ceny léčby, jejíž délka byla odhadována na 2 roky (+/- 6 měsíců), včetně rozpisu jednotlivých položek, podle ceny použitého materiálu. Levnější varianta byla v celkové výši 146 770 Kč a sestávala z částek 7 970 Kč za desku, 49 900 Kč za fixní aparát a 88 900 Kč za alignery. Dražší varianta byla v celkové výši 171 770 Kč a sestávala z částek 7 970 Kč za desku, 64 900 Kč za fixní aparát a 98 900 Kč za alignery. Dále žalobkyně prokázala, že 1. žalovanému vyúčtovala za poskytnuté služby dne [datum] daňovým dokladem č. [hodnota] částku 1 650 Kč a dne [datum] daňovým dokladem č. [hodnota] částku 19 900 Kč, kterou 1. žalovaný téhož dne písemně uznal a zavázal se jej uhradit do 15 dnů.

32. Žalovaní postavili svoji obranu na tvrzení, že 2. žalovaný částku 19 900 Kč zaplatil hotově v recepci zařízení a že 1. žalovaný písemné uznání dluhu ze dne [datum] podepsal pod nátlakem. Ačkoliv byli soudem I. stupně řádně poučeni, že jsou povinni prokázat své tvrzení, že 2. žalovaný částku 19 900 Kč zaplatil hotově v recepci zařízení, svoji důkazní povinnost nesplnili, když k jeho prokázání nedoložili, a dokonce ani neoznačili, žádné důkazy. Tvrzení o nátlaku na 1. žalovaného, aby podepsal písemné uznání dluhu, bylo vyvráceno vlastním tvrzením žalovaných o úhradě částky 19 900 Kč v hotovosti, neboť byla-li by tato částka skutečně uhrazena v hotovosti (což nebylo prokázáno), nebyl by žádný důvod činit na 1. žalovaného nátlak, aby podepsal uznání dluhu. Odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku žalovaných, že jim nikdy nebyla předložena kalkulace poskytovaných služeb, neboť z léčebného plánu ze dne [datum] vyplývá opak.

33. Žalobkyně se tak po právu domáhala zaplacení žalobou uplatněných částek vůči 1. žalovanému z titulu nezaplacené ceny poskytnutého plnění společně a nerozdílně s 2. žalovaným jako jeho ručitelem podle ust. 899a odst. Soud I. stupně proto rozhodl správně, přičemž správná je i jeho úvaha o přiznání příslušenství této pohledávky uvedená v odst. 19. a 20. odůvodnění jeho rozsudku.

34. Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek v napadeném věcném výroku I. i v závislém nákladovém výroku II., v němž rovněž neshledal pochybení, podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

35. Doplněné výroky III. a IV. napadeného rozsudku odvoláním napadeny nebyly a nebyly tak podrobeny odvolacímu přezkumu.

36. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v něm úspěšné žalobkyni jejich náhradu v celkové výši (po zaokrouhlení 5 881 Kč sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu) po 1 980 Kč podle ust. § 6 odst. 1 a § 7 AT, 2 režijních paušálů po 450 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT a 21% DPH z částky 4 860 Kč ve výši 1 020,60 Kč.

37. Náklady odvolacího řízení jsou žalovaní povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala (§ 149 odst. 3 o.s.ř.).