o rozvod manželství, o odvolání manželky proti usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 24. června 2024, č. j. 12 C 155/2024-17,

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením zamítnul návrh manželky na osvobození od soudních poplatků, kdy vyšel z toho, že manželka, která se návrhem podaným [datum] u soudu prvního stupně domáhá rozvodu manželství, požádala o osvobození od soudních poplatků, nicméně přes výzvu soudu prvního stupně, aby vyplnila prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a zároveň doložila výši svých příjmů, k čemuž jí byla poskytnuta lhůta 20 dnů, své majetkové poměry nijak neprokázala a své příjmy nikterak nedoložila. Soud prvního stupně proto s odkazem na ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. návrh manželky zamítnul, když ta žádným způsobem neprokázala své poměry rozhodné pro přiznání osvobození.

2. Proti usnesení podala manželka včasné odvolání, ve kterém uvedla, že vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech osobně zanesla na podatelnu soudu prvního stupně, kdy pro jeho složitost požádala úřednici na podatelně o radu ohledně jeho vyplnění, aby předešla komplikacím spojeným s jeho špatným vyplněním. Dále uvedla, že chodí o francouzských holích, čeká jí výměna kyčelního kloubu, takže z důvodu pracovní neschopnosti je vedena na [jméno FO] a pobírá dávky v hmotné nouzi.

3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a proti rozhodnutí soudu prvního stupně proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal v rozsahu podaného odvolání usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 5, 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a shledal odvolání manželky důvodným.

4. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že jeho součástí je prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (dále jen „prohlášení“) podané manželkou, přičemž je opatřeno podacím razítkem soudu prvního stupně s datem [datum]. Z prohlášení vyplývá, že manželka žije v domácnosti sama, nemá příjmy z pracovního nebo obdobného poměru, ani z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a ani z podnikání. Její příjmy jsou tvořeny toliko dávkami státní sociální podpory a dávkami pomoci v hmotné nouzi ve výši celkem 14 400 Kč měsíčně. Příjem jejího manžela, se kterým je ale v rozvodovém řízení, je tvořen invalidním důchodem ve výši 5 600 Kč. Její výdaje jsou představovány nájemným včetně služeb ve výši 11 000 Kč a místními poplatky za odpad 800 Kč měsíčně. Dále manželka uvedla, že má dlouhodobé zdravotní problémy a v únoru 2025 ji čeká operace kyčle. Manželka též doložila výši příspěvku na bydlení a výši příspěvku na živobytí potvrzeními [Anonymizováno], kontaktní pracoviště [jméno FO].

5. Dle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi z části osvobození od soudních poplatků odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost. Poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

6. Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že pro přiznání osvobození od soudních poplatků musí být kumulativně splněny dvě podmínky. Předně takový postup musí odůvodňovat poměry účastníka, kterými jsou míněny poměry majetkové, výdělkové a sociální, jež by mohly pro účastníka představovat překážku v přístupu soudu a tím bránit uplatnění práva na spravedlivý proces každému zaručeného [Anonymizováno]. Druhá podmínka pak spočívá v okolnosti, že ze strany účastníka nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

7. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl na podkladě manželkou předložených listin, kterými se soud prvního stupně z nejasných důvodů nezabýval, k závěru, že poměry manželky odůvodňují její osvobození od soudních poplatků, když ta je dlouhodobě nemocná, není výdělečně činná, nevlastní žádný majetek vyšší hodnoty a je zcela závislá na dávkách státní sociální podpory a dávkách v hmotné nouzi, jejichž převážná část je spotřebována na její náklady na bydlení, takže jí měsíčně na živobytí zbývá přibližně 3 600 Kč. Za takové situace nelze po manželce spravedlivě požadovat zaplacení soudního poplatku v jakékoliv výši, když to by pro ni představovalo vážnou překážku v uplatňování jejího práva na přístup k soudu.

8. Současně je splněna i druhá podmínka pro osvobození od soudních poplatků, když z návrhu na zahájení řízení nelze učinit závěr, že by ze strany manželky šlo o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť z jejího návrhu je patrné, čeho se domáhá (rozvod manželství) a z jakých důvodů (tvrzení o kvalifikovaném rozvratu manželství).

9. S ohledem na uvedené odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že rozhodl o osvobození manželky od soudních poplatků.