Přeskočit na obsah
Krajský soud v Praze 21 Co 180/2024-128 ECLI:CZ:KSPH:2024:21.Co.180.2024.1 Rozsudek

o odvolání žalobkyně proti části výroku I., v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 493 898,49 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení, a výroku III. rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 6. května 2024, č. j. 8 C 248/2023-93,

JUDr. Hana Lojkásková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 27. 11. 2024

Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců Mgr. Vladimíra Soukupa a Mgr. Vladimíra Sommera ve věci

žalobkyně: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0]

sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0]

zastoupená advokátem [Anonymizováno]

sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0]

proti

žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0]

[Adresa zainteresované osoby 0/0]

o zaplacení částky 689 431,50 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobkyně proti části výroku I., v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 493 898,49 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení, a výroku III. rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 6. května 2024, č. j. 8 C 248/2023-93,


I. Rozsudek soudu I. stupně se v odvoláním napadené části věcného zamítavého výroku I. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 493 898,49 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 10 % jejích nákladů řízení před soudem I. stupně, tedy částku 11 005 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 28 835 Kč.

1. Ve shora označené věci soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 493 898,49 Kč (výrok II.), v rozsahu částky 195 533,01 Kč s úrokem z prodlení v částce 3 669,90 Kč, s úrokem v částce 3 244,97 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 65 451,62 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 12,1 % ročně z částky 62 671,62 Kč od [datum] do zaplacení a v částce 1 410,82 Kč, s úrokem v částce 2 988,62 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 501,46 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 16,9 % ročně z částky 26 993,46 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 910,43 Kč, s úrokem v částce 1 348,07 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 390,07 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 12,4 % ročně z částky 17 970,07 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1 602,68 Kč, s úrokem v částce 1 505,10 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 543,90 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 13,5 % ročně z částky 27 443,90 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1 007,91 Kč, s úrokem v částce 1 669,23 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 465,93 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 17,2 % ročně z částky 15 893,93 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 17 211,29 Kč, s úrokem v částce 30 146,19 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 291 240,98 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 13,1 % ročně z částky 286 562,98 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 364,66 Kč, s úrokem v částce 3 564,64 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 41 968,96 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 15,2 % ročně z částky 39 188,96 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1 587,19 Kč, s úrokem v částce 2 960,22 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 120,71 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 17,5 % ročně z částky 25 594,71 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 249,01 Kč, s úrokem v částce 3 121,91 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 938,58 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 14,4 % ročně z částky 37 174,58 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 650,25 Kč, s úrokem v částce 3 088,84 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 47 392,68 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 11,1 % ročně z částky 44 532,68 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 192,01 Kč, s úrokem v částce 3 543,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 870,02 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 15,8 % ročně z částky 36 272,02 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 175,88 Kč, s úrokem v částce 3 575,90 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 546,59 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 16,3 % ročně z částky 35 945,59 Kč od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Podle odůvodnění tohoto rozsudku žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen „původní věřitel“) uzavřela se žalovaným v období od [datum] do [datum] 12 smluv o úvěru, na základě kterých žalovanému poskytla celkem 707 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěry nesplácel, přistoupila žalobkyně je zesplatnila. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Před uzavřením úvěrových smluv původní věřitel ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti.

3. Předmětné smlouvy soud I. stupně posoudil podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen „o.z.“) jako smlouvu o úvěru s tím, že se zároveň jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).

4. Z provedeného dokazování podle soudu I. stupně vyplývá, že původní věřitel k posouzení úvěruschopnosti podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ přistupoval převážně formálně, nepostupoval s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům. Porušení této povinnosti vede podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ust. § 588 o.z. k absolutní neplanosti smluv o úvěru, neboť to odporuje smyslu a účelu zákona a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky. V řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému celkem 707 000 Kč. Vzhledem k absolutní neplatnosti smluv se jedná o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o.z.). Žalovaný na úvěry zaplatil celkem 213 101,51 Kč. K vrácení tak zbývá částka 493 898,49 Kč. Soud proto vyhověl žalobě v rozsahu částky 493 898,49 Kč. Vzhledem k nedostatku jakýchkoliv informací o majetkové situaci žalovaného soud nemohl dospět k závěru, jaké jsou možnosti žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení, a proto mu uložil zaplatit pohledávku do tří dnů v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Ve zbývajícím rozsahu žalobu z důvodu neplatnosti smluv zamítl.

5. Náhradu nákladů řízení soud I. stupně podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. nepřiznal žádnému z účastníků, neboť s ohledem na požadované kapitalizované úroky, úroky z prodlení a na tyto úroky kapitalizované dále ke dni rozhodnutí (součet požadovaných kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení činí 99 788,88 Kč, součet úroků z prodlení zkapitalizovaných ke dni rozhodnutí činí 117 628,30 Kč a součet kapitalizovaných úroků ke dni rozhodnutí činí 194 462,83 Kč) činí předmět řízení celkem 1 101 311,51 Kč. Žalobkyně tak z větší části úspěšná nebyla, žalovanému pak žádné náklady řízení nevznikly.

6. Proti proti části zamítavého výroku I., v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 493 898,49 Kč od [datum] do zaplacení, a proti souvisejícímu výroku III. tohoto rozsudku podala odvolání žalobkyně a namítla, že její nárok na úroky z prodlení vyplývá přímo ze zákona, konkrétně z ust. § 1970 o.z. Protože podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen plnit bez zbytečného odkladu, považuje žalobkyně za první den prodlení [datum]. Žalovaný byl vyzván k plnění svého peněžitého dluhu novému věřiteli - žalobkyni v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], které mu bylo odesláno dne [datum]. Nejpozději třetí den po odeslání se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Po marném uplynutí 10denní lhůty, která mu byla poskytnuta ke splnění dluhu, se tak dne [datum] žalovaný dostal do prodlení a od tohoto data vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroků z prodlení podle ust. § 1970 o.z. minimálně z částky bezdůvodného obohacení. Poté žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dluhu ještě předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žaloba byla podána v květnu 2023. Žalovaný tak měl dostatečný prostor vrátit minimálně poskytnuté jistiny, což však neučinil. Žalovanému přitom nevznikla povinnost vrátit poskytnuté jistiny teprve rozhodnutím soudu o neplatnosti smluv o spotřebitelských úvěrech, ale daleko dříve, již před podanou žalobou, a to právě na základě výzvy žalobkyně k vrácení peněžitého dluhu. Žalovaný nadto v řízení před soudem I. stupně ani netvrdil a neprokázal, že by neměl možnosti a schopnosti poskytnuté jistiny vrátit. Přičemž břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Žalobkyně v této souvislosti také poukázala na rozhodnutí odvolacího [adresa], pobočka v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], v obdobné věci.

7. Žalobkyně shrnula, že má nárok na zaplacení části nesplacené jistiny zápůjčky (tedy bezdůvodného obohacení) ve výši 493 898,49 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. V této souvislosti poukázala též na rozhodnutí [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a [Anonymizováno], pobočka ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], v obdobných věcech, jimiž byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení.

8. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadené části výroku I. a III. změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 493 898,49 Kč od [datum] do zaplacení a náklady řízení před soudy obou stupnů.

9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

10. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

11. Soud I. stupně věc správně posoudil podle občanského zákoníku č. 82/1998 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní vztah mezi účastníky vznikl za jejich účinnosti.

12. Soud I. stupně dospěl ke správným závěrům právním s výjimkou posouzení vzniku nároku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z přiznaného bezdůvodného obohacení.

13. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ust. § 87 odst. 2 ZSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ stanoví zvláštní splatnost (hmotněprávní splatnost, nikoliv pariční lhůtu) nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého absolutně neplatnou smlouvou o spotřebitelském úvěru v důsledku porušení povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Do prodlení s povinností vrátit jistinu spotřebitelského úvěru se spotřebitel dostane tehdy, pokud nevrací jistinu v době přiměřené jeho možnostem a schopnostem. Břemeno tvrzení a důkazní, že není v jeho možnostech a schopnostech vrátit poskytnutou jistinu ihned, nese v plném rozsahu spotřebitel. Pokud je v řízení pasivní a netvrdí žádné skutečnosti, z nichž by se podávalo, že nebylo a není v jeho možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu, pak logicky neunáší břemeno tvrzení ohledně této skutečnosti (třeba i proto, že se nedostaví k jednání a nemůže být soudem o svém břemeni řádně poučen podle ust. § 118a o.s.ř.), důsledkem čehož je závěr, že byl schopen vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Výše uvedené není v rozporu se závěry rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], neboť v něm dovolací soud řešil skutkově odlišný případ, kdy soudy odvozovaly splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení rovnou od výzvy věřitele, aniž by se zabývaly možnostmi a schopnostmi spotřebitele jistinu vracet, přestože aktivní spotřebitel se jednání řádně účastnil a v tomto směru i řádně tvrdil.

17. V přezkoumávaném případě je však spotřebitel procesně neaktivní, ničeho o svých poměrech a možnostech a schopnostech nevrátit jistinu bez zbytečného odkladu netvrdí. Odvolací soud tak vyšel z toho, že pokud žalovaný netvrdil a neprokázal, že nebylo v jeho možnostech a schopnostech dlužnou jistinu ve výši 493 898,49 Kč vrátit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele ze dne [datum], která mu byla řádně odeslána doporučeně dne [datum] a doručena nejpozději dne [datum] (ust. § 573 o.z.), dne 22 12. 2022 marně uplynula lhůta, která byla žalovanému ke splnění jeho dluhu poskytnuta, dostal se dne [datum] s jeho zaplacením do prodlení. Žalobkyně se proto domáhá zákonných úroků z prodlení od [datum] do zaplacení oprávněně.

18. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadené části výroku II. podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil způsobem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil, rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 1 o.s.ř.), ale nově i o nákladech řízení před soudem I. stupně (§ 224 odst. 2 o.s.ř.).

20. Za řízení před soudem I. stupně odvolací soud přiznal podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. žalobkyni 10 % jejích nákladů řízení, neboť po změně napadeného rozsudku byla v řízení úspěšná (při zohlednění kapitalizovaného příslušenství pro účely určení poměru úspěchu ve věci) s částkou 605 989,76 Kč (493 898,49 Kč + 112 091,27 Kč), což je 55 % z celkové žalobou uplatněné částky 1 101 311,51 Kč. Rozdíl mezi procesním úspěchem žalobkyně (55 %) a jejím procesním neúspěchem (45 %) činí 10 %. Žalobkyni vznikly v řízení před soudem I. stupně účelně vynaložené náklady za odměnu advokáta za 6 úkonů právní služby (převzetí zastoupení a příprava, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby, sepis písemného podání ve věci ze dne [datum] a účast u jednání soudu ve dnech [datum] a [datum]) po 11 060 Kč podle ust. § 7 bodu 5. za použití ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) z předmětu řízení 689 431,50 Kč, 6 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT, 21% DPH ve výši 14 313,60 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a za náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 95 738 Kč, celkem 110 051,60 Kč, 10 % z této částky představuje (po zaokrouhlení) částku 11 005 Kč.

21. Soud I. stupně neshledal za účelně vynaložený úkon – písemné podání ze dne [datum], neboť v něm uvedená tvrzení a důkazní návrhy měly být obsaženy již v žalobě.

22. Předmětem odvolacího řízení byl samostatný nárok na příslušenství, a to na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 493 898,49 Kč od [datum] do zaplacení, což představuje kapitalizovanou částku ke dni rozhodování odvolacího soudu ([datum]) částku 112 091,27 Kč. Odvolací soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal v něm úspěšné žalobkyni jejich náhradu v celkové výši (po zaokrouhlení) 28 835 Kč sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po 5 620 Kč (podání odvolání a účast při jednání odvolacího soudu) podle ust. § 7 bodu 5. AT, 2 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT, 21% DPH ve výši 2486,40 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplaceného soudního poplatku ve výši 14 509 Kč

23. Náklady řízení před soudy obou stupňů je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 3 o.s.ř.) k rukám advokáta, který ji v řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do 2 měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k [Anonymizováno] prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.