o odvolání žalobkyně proti části výroku I., v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 493 898,49 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení, a výroku III. rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 6. května 2024, č. j. 8 C 248/2023-93,

1. Ve shora označené věci soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 493 898,49 Kč (výrok II.), v rozsahu částky 195 533,01 Kč s úrokem z prodlení v částce 3 669,90 Kč, s úrokem v částce 3 244,97 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 65 451,62 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 12,1 % ročně z částky 62 671,62 Kč od [datum] do zaplacení a v částce 1 410,82 Kč, s úrokem v částce 2 988,62 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 501,46 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 16,9 % ročně z částky 26 993,46 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 910,43 Kč, s úrokem v částce 1 348,07 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 390,07 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 12,4 % ročně z částky 17 970,07 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1 602,68 Kč, s úrokem v částce 1 505,10 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 543,90 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 13,5 % ročně z částky 27 443,90 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1 007,91 Kč, s úrokem v částce 1 669,23 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 465,93 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 17,2 % ročně z částky 15 893,93 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 17 211,29 Kč, s úrokem v částce 30 146,19 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 291 240,98 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 13,1 % ročně z částky 286 562,98 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 364,66 Kč, s úrokem v částce 3 564,64 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 41 968,96 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 15,2 % ročně z částky 39 188,96 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1 587,19 Kč, s úrokem v částce 2 960,22 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 120,71 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 17,5 % ročně z částky 25 594,71 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 249,01 Kč, s úrokem v částce 3 121,91 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 938,58 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 14,4 % ročně z částky 37 174,58 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 650,25 Kč, s úrokem v částce 3 088,84 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 47 392,68 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 11,1 % ročně z částky 44 532,68 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 192,01 Kč, s úrokem v částce 3 543,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 870,02 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 15,8 % ročně z částky 36 272,02 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 175,88 Kč, s úrokem v částce 3 575,90 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 546,59 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 16,3 % ročně z částky 35 945,59 Kč od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Podle odůvodnění tohoto rozsudku žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen „původní věřitel“) uzavřela se žalovaným v období od [datum] do [datum] 12 smluv o úvěru, na základě kterých žalovanému poskytla celkem 707 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěry nesplácel, přistoupila žalobkyně je zesplatnila. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Před uzavřením úvěrových smluv původní věřitel ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti.

3. Předmětné smlouvy soud I. stupně posoudil podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen „o.z.“) jako smlouvu o úvěru s tím, že se zároveň jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).

4. Z provedeného dokazování podle soudu I. stupně vyplývá, že původní věřitel k posouzení úvěruschopnosti podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ přistupoval převážně formálně, nepostupoval s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům. Porušení této povinnosti vede podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ust. § 588 o.z. k absolutní neplanosti smluv o úvěru, neboť to odporuje smyslu a účelu zákona a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky. V řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému celkem 707 000 Kč. Vzhledem k absolutní neplatnosti smluv se jedná o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o.z.). Žalovaný na úvěry zaplatil celkem 213 101,51 Kč. K vrácení tak zbývá částka 493 898,49 Kč. Soud proto vyhověl žalobě v rozsahu částky 493 898,49 Kč. Vzhledem k nedostatku jakýchkoliv informací o majetkové situaci žalovaného soud nemohl dospět k závěru, jaké jsou možnosti žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení, a proto mu uložil zaplatit pohledávku do tří dnů v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Ve zbývajícím rozsahu žalobu z důvodu neplatnosti smluv zamítl.

5. Náhradu nákladů řízení soud I. stupně podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. nepřiznal žádnému z účastníků, neboť s ohledem na požadované kapitalizované úroky, úroky z prodlení a na tyto úroky kapitalizované dále ke dni rozhodnutí (součet požadovaných kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení činí 99 788,88 Kč, součet úroků z prodlení zkapitalizovaných ke dni rozhodnutí činí 117 628,30 Kč a součet kapitalizovaných úroků ke dni rozhodnutí činí 194 462,83 Kč) činí předmět řízení celkem 1 101 311,51 Kč. Žalobkyně tak z větší části úspěšná nebyla, žalovanému pak žádné náklady řízení nevznikly.

6. Proti proti části zamítavého výroku I., v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 493 898,49 Kč od [datum] do zaplacení, a proti souvisejícímu výroku III. tohoto rozsudku podala odvolání žalobkyně a namítla, že její nárok na úroky z prodlení vyplývá přímo ze zákona, konkrétně z ust. § 1970 o.z. Protože podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen plnit bez zbytečného odkladu, považuje žalobkyně za první den prodlení [datum]. Žalovaný byl vyzván k plnění svého peněžitého dluhu novému věřiteli - žalobkyni v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], které mu bylo odesláno dne [datum]. Nejpozději třetí den po odeslání se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Po marném uplynutí 10denní lhůty, která mu byla poskytnuta ke splnění dluhu, se tak dne [datum] žalovaný dostal do prodlení a od tohoto data vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroků z prodlení podle ust. § 1970 o.z. minimálně z částky bezdůvodného obohacení. Poté žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dluhu ještě předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žaloba byla podána v květnu 2023. Žalovaný tak měl dostatečný prostor vrátit minimálně poskytnuté jistiny, což však neučinil. Žalovanému přitom nevznikla povinnost vrátit poskytnuté jistiny teprve rozhodnutím soudu o neplatnosti smluv o spotřebitelských úvěrech, ale daleko dříve, již před podanou žalobou, a to právě na základě výzvy žalobkyně k vrácení peněžitého dluhu. Žalovaný nadto v řízení před soudem I. stupně ani netvrdil a neprokázal, že by neměl možnosti a schopnosti poskytnuté jistiny vrátit. Přičemž břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Žalobkyně v této souvislosti také poukázala na rozhodnutí odvolacího [adresa], pobočka v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], v obdobné věci.

7. Žalobkyně shrnula, že má nárok na zaplacení části nesplacené jistiny zápůjčky (tedy bezdůvodného obohacení) ve výši 493 898,49 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. V této souvislosti poukázala též na rozhodnutí [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a [Anonymizováno], pobočka ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], v obdobných věcech, jimiž byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení.

8. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadené části výroku I. a III. změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 493 898,49 Kč od [datum] do zaplacení a náklady řízení před soudy obou stupnů.

9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

10. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

11. Soud I. stupně věc správně posoudil podle občanského zákoníku č. 82/1998 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní vztah mezi účastníky vznikl za jejich účinnosti.

12. Soud I. stupně dospěl ke správným závěrům právním s výjimkou posouzení vzniku nároku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z přiznaného bezdůvodného obohacení.

13. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ust. § 87 odst. 2 ZSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ stanoví zvláštní splatnost (hmotněprávní splatnost, nikoliv pariční lhůtu) nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého absolutně neplatnou smlouvou o spotřebitelském úvěru v důsledku porušení povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Do prodlení s povinností vrátit jistinu spotřebitelského úvěru se spotřebitel dostane tehdy, pokud nevrací jistinu v době přiměřené jeho možnostem a schopnostem. Břemeno tvrzení a důkazní, že není v jeho možnostech a schopnostech vrátit poskytnutou jistinu ihned, nese v plném rozsahu spotřebitel. Pokud je v řízení pasivní a netvrdí žádné skutečnosti, z nichž by se podávalo, že nebylo a není v jeho možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu, pak logicky neunáší břemeno tvrzení ohledně této skutečnosti (třeba i proto, že se nedostaví k jednání a nemůže být soudem o svém břemeni řádně poučen podle ust. § 118a o.s.ř.), důsledkem čehož je závěr, že byl schopen vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Výše uvedené není v rozporu se závěry rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], neboť v něm dovolací soud řešil skutkově odlišný případ, kdy soudy odvozovaly splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení rovnou od výzvy věřitele, aniž by se zabývaly možnostmi a schopnostmi spotřebitele jistinu vracet, přestože aktivní spotřebitel se jednání řádně účastnil a v tomto směru i řádně tvrdil.

17. V přezkoumávaném případě je však spotřebitel procesně neaktivní, ničeho o svých poměrech a možnostech a schopnostech nevrátit jistinu bez zbytečného odkladu netvrdí. Odvolací soud tak vyšel z toho, že pokud žalovaný netvrdil a neprokázal, že nebylo v jeho možnostech a schopnostech dlužnou jistinu ve výši 493 898,49 Kč vrátit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele ze dne [datum], která mu byla řádně odeslána doporučeně dne [datum] a doručena nejpozději dne [datum] (ust. § 573 o.z.), dne 22 12. 2022 marně uplynula lhůta, která byla žalovanému ke splnění jeho dluhu poskytnuta, dostal se dne [datum] s jeho zaplacením do prodlení. Žalobkyně se proto domáhá zákonných úroků z prodlení od [datum] do zaplacení oprávněně.

18. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadené části výroku II. podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil způsobem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil, rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 1 o.s.ř.), ale nově i o nákladech řízení před soudem I. stupně (§ 224 odst. 2 o.s.ř.).

20. Za řízení před soudem I. stupně odvolací soud přiznal podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. žalobkyni 10 % jejích nákladů řízení, neboť po změně napadeného rozsudku byla v řízení úspěšná (při zohlednění kapitalizovaného příslušenství pro účely určení poměru úspěchu ve věci) s částkou 605 989,76 Kč (493 898,49 Kč + 112 091,27 Kč), což je 55 % z celkové žalobou uplatněné částky 1 101 311,51 Kč. Rozdíl mezi procesním úspěchem žalobkyně (55 %) a jejím procesním neúspěchem (45 %) činí 10 %. Žalobkyni vznikly v řízení před soudem I. stupně účelně vynaložené náklady za odměnu advokáta za 6 úkonů právní služby (převzetí zastoupení a příprava, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby, sepis písemného podání ve věci ze dne [datum] a účast u jednání soudu ve dnech [datum] a [datum]) po 11 060 Kč podle ust. § 7 bodu 5. za použití ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) z předmětu řízení 689 431,50 Kč, 6 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT, 21% DPH ve výši 14 313,60 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a za náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 95 738 Kč, celkem 110 051,60 Kč, 10 % z této částky představuje (po zaokrouhlení) částku 11 005 Kč.

21. Soud I. stupně neshledal za účelně vynaložený úkon – písemné podání ze dne [datum], neboť v něm uvedená tvrzení a důkazní návrhy měly být obsaženy již v žalobě.

22. Předmětem odvolacího řízení byl samostatný nárok na příslušenství, a to na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 493 898,49 Kč od [datum] do zaplacení, což představuje kapitalizovanou částku ke dni rozhodování odvolacího soudu ([datum]) částku 112 091,27 Kč. Odvolací soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal v něm úspěšné žalobkyni jejich náhradu v celkové výši (po zaokrouhlení) 28 835 Kč sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po 5 620 Kč (podání odvolání a účast při jednání odvolacího soudu) podle ust. § 7 bodu 5. AT, 2 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT, 21% DPH ve výši 2486,40 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplaceného soudního poplatku ve výši 14 509 Kč

23. Náklady řízení před soudy obou stupňů je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 3 o.s.ř.) k rukám advokáta, který ji v řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).