Přeskočit na obsah
Krajský soud v Praze 21 Co 179/2024-64 ECLI:CZ:KSPH:2024:21.Co.179.2024.1 Rozsudek

o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 7. května 2024, č. j. 11 C 326/2023 - 42,

JUDr. Hana Lojkásková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 23. 10. 2024

Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců Mgr. Vladimíra Soukupa a Mgr. Vladimíra Sommera ve věci

žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0]

[Adresa zainteresované osoby 0/0]

zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0]

sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0]

proti

žalované: [Anonymizováno] IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0]

sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0]

zastoupená advokátem [Anonymizováno]

sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0]

o zaplacení částky 12 380 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 7. května 2024, č. j. 11 C 326/2023 - 42,


I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 7 670 Kč.

1. Ve shora označené věci se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 12 380 Kč spolu s 15% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Podle jeho žalobních tvrzení uzavřel jako kupující s žalovanou jako prodávající dne [datum] prostřednictvím poptávkového formuláře na webu žalované ([Anonymizováno]) kupní smlouvu, jejímž předmětem měla být řídící jednotka motoru pro vozidlo [Anonymizováno]. Jako formu úhrady žalobce zvolil dobírku. Řídící jednotku dne [datum] převzal na adrese svého bydliště a při převzetí uhradil kupní cenu ve výši 12 190 Kč. Neprodleně po převzetí však zjistil, že mu žalovaná dodala jiný předmět plnění, než jaký byl sjednán ve smlouvě. Proto jako spotřebitel podle ust. § 1829 odst. 1 ve spojení s ust. § 1818 občanského zákoníku od smlouvy odstoupil. O odstoupení od smlouvy a navrácení nevyhovujícího předmětu plnění žalovanou informoval s tím, že za jeho navrácení požaduje vrácení kupní ceny spolu s náklady na poštovné ve výši 190 Kč, žalovaná nereagovala. Žalobce jí zaslal prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] výzvu k úhradě dluhu, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě potvrdila, že si u ní žalobce objednal řídící jednotku motoru pro vozidlo [Anonymizováno] za cenu 12 190 Kč, i to, že ji žalobci dodala. Dodala mu přesně takovou řídící jednotku, kterou si objednal, a to v návaznosti na žalobcem sdělený VIN. Žalobce nijak nedokládá, že mu bylo dodáno něco jiného, než objednal. Žalovaná popírá, že by jí byla řídící jednotka doručena zpět. Nikdy od žalobce neobdržela ani odstoupení od smlouvy.

3. Soud I. stupně napadeným rozsudkem žalované uložil povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 12 380 Kč spolu s 15% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.) a k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 14 098,85 Kč (výrok II.).

4. Podle odůvodnění tohoto rozsudku účastníci učinili nesporným, že žalobce jako kupující uzavřel se žalovanou jako prodávající dne [datum] prostřednictvím poptávkového formuláře na webu žalované [Anonymizováno] kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání řídící jednotky motoru pro vozidlo [Anonymizováno] za cenu 12 190 Kč, jako forma úhrady byla zvolena dobírka, žalobce převzal řídící jednotku dne [datum] a uhradil za ni smluvenou kupní cenu 12 190 Kč.

5. Z provedeného dokazování učinil soud I. stupně tato skutková zjištění: Žalovaná vystavila žalobci fakturu č. [Anonymizováno] ze dne [datum] na částku 12 190 Kč, z toho 12 000 Kč za řídící jednotku a 190 Kč za dopravné a balné, na faktuře je uvedeno, že zakoupené zboží není možné v žádném případě vrátit. Žalobce odstoupil od kupní smlouvy, oznámení o odstoupení zaslal žalované, což doložil podacím lístkem č. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Podle aplikace sledování bylo žalované – příjemci [adresa]. doručeno dne [datum]. Z podací stvrzenky [Anonymizováno] a aplikace sledování zásilek bylo zjištěno, že žalobce zasílal balík do ruky žalované na adresu [adresa], kdy uvedl telefonní kontakt na žalovanou, udaná hodnota zásilky byla 12 000 Kč a zásilka byla oprávněnému příjemci doručena dne [datum].

6. Soud I. stupně zamítl návrh žalobce na provedení důkazu výslechem svědka [jméno FO], který zasílal uvedenou zásilku žalované, a návrh žalované na provedení důkazu výslechem jejího jednatele, když měl skutkový stav za dostatečně prokázaný z ostatních provedených důkazů.

7. Ze shora uvedených zjištění učinil soud I. stupně tento závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření smlouvy prostřednictvím internetu, jejímž předmětem bylo dodání řídící jednotky motoru pro vozidlo [Anonymizováno] za dohodnutou cenu 12 190 Kč. Ta byla žalobci dodána dne [datum], kdy dobírkou uhradil 12 190 Kč. Dne [datum] podal na poštu zásilku obsahující oznámení o odstoupení od smlouvy, která byla dne [datum] žalované doručena. Dne [datum] byl žalované zaslán balík s řídící jednotkou, který byl doručen oprávněnému příjemci, tj. žalované, dne [datum]. Žalovaná odstoupení neakceptovala a kupní cenu žalobci nevrátila, ani přes předžalobní výzvu jeho právního zástupce, kterou byla vyzvána, aby uhradila dlužnou částku do [datum]. Výzva byla žalované doručena dne [datum].

8. Po právní stránce soud I. stupně uzavřel, že mezi žalobcem jako spotřebitelem a žalovanou jako podnikatelem byla platně uzavřena kupní smlouva, a to distančním způsobem ve smyslu ust. § 1820 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), na základě níž žalovaná prodala žalobci řídící jednotku, kterou žalobce převzal a uhradil za ni sjednanou kupní cenu. Následně využil svého práva uvedeného v ust. § 1829 odst. 1 písm. a) o.z. a od této smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne převzetí zboží odstoupil a zboží bez zbytečného odkladu zaslal zpět žalované. Odstoupení od smlouvy a vrácené zboží bylo doručeno žalované dne [datum]. V posuzované věci je právo odstoupit od smlouvy dáno zákonem, uvedení důvodu přitom není podle ust. § 1818 o.z. vyžadováno. Žalobce tedy splnil všechny zákonné podmínky pro řádné odstoupení od smlouvy, naproti tomu žalovaná svou povinnost stanovenou v ust. § 1832 odst. 1 o.z. nesplnila, neboť žalobci zaplacenou kupní cenu ani přes výzvy nevrátila. Žalovaná částka se skládá z ceny řídící jednotky ve výši 12 000 Kč a z ceny dopravy, kterou žalobce uhradil při převzetí zboží ve výši 190 Kč, a z částky 190 Kč za poštovné při odstoupení od smlouvy a vrácení zboží. Tyto náklady byly žalobci přiznány podle ust. § 1820 odst. 1 písm. j) a § 1821, kdy jako spotřebitel nebyl poučen o možnosti, že v případě odstoupení od smlouvy ponese náklady na vrácení zboží.

9. Námitky žalované, že nebylo prokázáno, že žalobce doručil žalované odstoupení od smlouvy a zásilku s vráceným zbožím, ani co bylo obsahem zasílaných zásilek, soud I. stupně vyhodnotil jako účelové a nepodložené žádnými důkazy. Žalobce zaslal doporučený dopis s oznámením o odstoupení od smlouvy žalované, zaslal rovněž balík do ruky žalované a podle sdělení [právnická osoba] došlo k doručení obou zásilek příjemci, čili žalované.

10. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. soud I. stupně přiznal zcela úspěšnému žalobci náklady řízení ve výši 14 098,85 Kč. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna podle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) za 5 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění, písemné vyjádření a účast na jednání) po 1 620 Kč, 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT, cestovné ve výši 825,50 Kč (cesta [adresa] a zpět osobním vozem [Anonymizováno] [SPZ] za 100 ujetých km při ceně 38,70 Kč za litr paliva podle vyhl. č. 398/2023 Sb. při průměrné spotřebě 6,86/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla) a podle ust. § 13 AT náhrada za ztrátu času ve výši 400 Kč (4 půlhodiny po 100 Kč) a 21% DPH z této částky ve výši 2 273,35 Kč.

11. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná a soudu I. stupně vytkla, že se s její námitkou, že jí nebylo doručeno ani odstoupení od smlouvy ani vrácené zboží, vypořádal lakonicky tak, že jde o námitku účelovou a neprokázanou. Aniž by provedl navrhovaný výslech jednatele žalované, a aniž by se zabýval tím, že obě zásilky nebyly zasílány na adresu sídla žalované (ale do dílny, kde nebyl nikdo, kdo by byl oprávněn převzít za žalobce zásilku, pokud ji vůbec někdo převzal), uzavřel, že byla prokázáno doručení obou zásilek. Tedy za situace, kdy odmítl další dokazování, konstatoval, že nebyl prokázán opak, tedy nedoručení zásilky. Potvrzení [právnická osoba]. není veřejnou listinou, soud I. stupně tak měl provést k této otázce žalovanou navrhované důkazy a posoudit i to, zda doručování na jinou adresu, než adresu sídla je dostačující, zda se v dílně nacházejí osoby, které mají oprávnění přebírat za žalované poštu či nikoliv.

12. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadaný rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání.

13. Podle vyjádření žalobce k odvolání byly zásilky doručeny na adresu, kterou měla a má žalovaná uvedenou na svých webových stránkách jako kontaktní adresu a adresu centrály. Byly za žalovanou na této adrese převzaty, jak vyplývá z dokladů [právnická osoba]. Pokud na dílně nebyl nikdo, kdo by byl oprávněn přijmout za společnost zásilku, měla si to ošetřit žalovaná v rámci svých vnitřních pravidel. Postup žalované, kdy přijetí zásilky nebylo odmítnuto, zásilka byla jménem společnosti převzata a poté žalovaná tvrdí, že nebyla převzata oprávněnou osobou, nemůže být kladen k tíži žalobce jako spotřebitele, který nemůže ovlivnit, kdo převezme za žalovanou jí adresované zásilky. K námitce žalované, že soud I. stupně měl provést navrhovaný důkaz výslechem jejího jednatele, žalobce uvedl, že pokud v údajné dílně nebyl nikdo, kdo by byl oprávněn převzít zásilku, nebyl tam ani jednatel a jeho výslech by nové skutečnosti neprokázal.

14. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

15. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

16. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

17. Soud I. stupně věc správně právně posuzoval podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od [datum], neboť posuzovaný vztah mezi účastníky vznikl na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum], tedy za jeho účinnosti.

18. Podle ust. § 1829 odst. 1 o.z. spotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů. Není-li dále stanoveno jinak, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy.

19. Podle ust. § 1829 odst. 2 o.z. je-li předmětem závazku koupě zboží, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitel nebo jím určená třetí osoba odlišná od dopravce převezeme zboží, nebo a) poslední kus zboží, objedná-li spotřebitel v rámci jedné objednávky více kusů zboží, které jsou dodávány samostatně, b) poslední položku nebo část dodávky zboží sestávajícího z několika položek nebo částí, nebo c) první dodávku zboží, je-li ve smlouvě ujednána pravidelná dodávka zboží po ujednanou dobu.

20. Podle ust. § 1818 o.z. má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Využije-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje.

21. Podle ust. § 1831 odst. 1 o.z. odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel, ledaže mu podnikatel nabídl, že si zboží sám vyzvedne. Lhůta je zachována, pokud spotřebitel odešle zboží před jejím uplynutím.

22. Podle ust. § 1832 odst. 1 o.z. odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.

23. Podle ust. § 1832 odst. 3 o.z. podnikatel uhradí spotřebiteli náklady spojené s vrácením zboží, jestliže neupozornil spotřebitele na povinnost nést tyto náklady v souladu s ustanovením § 1820 odst. 1 písm. j).

24. Ustanovení § 1829 o.z. přiznává spotřebiteli zvláštní právo odstoupit od spotřebitelské smlouvy uzavřené na dálku a od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. Jde o jeden z příkladů, kdy právo odstoupit od smlouvy vzniká ze zákona, a to té smluvní straně, která je u distanční smlouvy nebo u smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory v postavení spotřebitele. Okamžikem, kdy odstoupení od smlouvy nabude účinnosti, se původní smluvní závazky stran ruší a jsou nahrazeny závazkem vrátit si poskytnutá plnění, tzn. poskytnuté zboží či služby, případně digitální obsah na straně jedné a zaplacenou cenu na straně druhé.

25. Spotřebitel má povinnost odeslat nebo předat zboží zpět nejpozději do 14 kalendářních dnů poté, co podnikatele informoval o svém rozhodnutí odstoupit od smlouvy. Tato lhůta počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy podnikateli přišlo oznámení spotřebitele o odstoupení od smlouvy. Ustanovení je nutné použít obdobně i pro lhůtu k odeslání zboží z důvodu obecného zákazu spojovat s odstoupením od smlouvy vůči spotřebiteli jakýkoliv postih. Lhůtu je nutné považovat za dodrženou, pokud spotřebitel v této lhůtě předá zboží určené k vrácení k odeslání přepravci či poskytovateli poštovních služeb.

26. Podle kogentního ust. § 1832 o.z. musí podnikatel vrátit zaplacenou cenu zpět nejpozději do 14 kalendářních dní od okamžiku, kdy obdržel od spotřebitele informaci o jeho rozhodnutí odstoupit od smlouvy. Tato lhůta počíná běžet dnem následujícím po dni, podle toho, který nastane dříve, kdy (i) podnikateli bylo doručeno toto oznámení nebo (ii) kdy obdržel od spotřebitele vrácené zboží nebo (iii) kdy mu od spotřebitele dorazil dokument prokazující odeslání zboží určeného k vrácení. Cenou se rozumí celková cena včetně daní, dalších poplatků, případně zaplacených nákladů na doručení zboží bez ohledu na to, zda jsou zahrnuty v ceně či účtovány zvlášť. Podnikatel vrátí spotřebiteli zaplacené peněžní prostředky vždy tou cestou či v té podobě, v jaké je přijal; např. pokud spotřebitel zaplatil cenu bezhotovostně převodem na účet, musí podnikatel vrátit prostředky též bezhotovostně na tentýž účet, ze kterého peněžní prostředky přijal. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžní prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.

27. Odvolací soud dospěl, shodně se soudem I. stupně, k závěru, že žalobce odstoupil od předmětné kupní smlouvy uzavřené na dálku v souladu s ust. § 1829 odst. 1 a 2 o.z. a ve lhůtě zde uvedené, tedy platně. Splnil též povinnost, již mu ukládá ust. § 1831 odst. 1 o.z., a odeslal zboží, které od žalované obdržel, na adresu, již žalovaná na svých webových stránkách uvádí jako adresu kontaktní. Jak bylo prokázáno zprávou [právnická osoba]., zboží bylo v zákonné lhůtě nejen předáno k odeslání poskytovateli poštovních služeb, ale bylo příjemci (žalované) spolu se zásilkou obsahující odstoupení od smlouvy dne [datum] doručeno. Následujícího dne, tedy dne [datum], vznikla žalované podle ust. § 1832 odst. 1 o.z. povinnost vrátit zaplacenou cenu včetně nákladů na doručení zboží (poštovného). Podle ust. § 1832 odst. 3 o.z. vzniklo žalobci rovněž právo na náhradu poštovného zaplaceného v souvislosti s vrácením zboží

28. Odvolacím námitkám žalované odvolací soud nepřisvědčil. Žalobci nelze přičítat k tíži, že zásilky obsahující odstoupení od smlouvy a vrácené zboží odeslal na adresu, kde podle tvrzení žalované nebyla osoba oprávněná zásilky převzít, když tuto adresu sama žalovaná uváděla jako kontaktní adresu na svých webových stránkách. Po žalobci jako spotřebiteli nelze požadovat, aby pátral, kdo je oprávněná osoba převzít zásilku za podnikatele a kde se fakticky zdržuje, jaká je organizační struktura a organizační předpisy žalované, natož tedy aby nějakým způsobem kontroloval, jestli zásilky skutečně převzala oprávněná osoba, a ne někdo jiný. Zákon takové povinnosti spotřebiteli neukládá. Vyžadovat je po něm by bylo v rozporu s ust. § 1818 o.z., podle něhož s jeho právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Nadto účinky odstoupení od smlouvy a splnění povinnosti vrátit zboží spojují ust. § 1818 a § 1831 odst. 1 o.z. již s jejich odesláním, tj. s jejich předáním přepravci či poskytovateli poštovních služeb, nikoliv s doručením. Ze stejných důvodů je lichá rovněž odvolací námitka vytýkající soudu I. stupně, že neprovedl účastnický výslech jejího jednatele.

29. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislém nákladovém výroku II.

30. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ust. § 224 odst. 1 podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v něm úspěšnému žalobci jejich náhradu v celkové výši (po zaokrouhlení) 7 670 Kč sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po 1 620 Kč podle ust. § 7 bodu 5. AT, 2 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT, cestovného ve výši 1 898,60 Kč, náhrady za 6 započatých půlhodin ztráty času po 100 Kč podle ust. § 14 odst. 3 AT a 21% DPH ve výši 1 331,11 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.

31. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit žalobci v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do 2 měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k [Anonymizováno] prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.