o zaplacení 529 728,32 Kč s příslušenstvím,

1. Soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 528 918,95 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 255 594,47 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 14,75 % ročně z částky 273 324,48 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč (výrok I. rozsudku), zamítl žalobu o zaplacení částky 809,37 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II. rozsudku), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 122 007,73 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III. rozsudku), a konečně žalované uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Berouně na náhradě nákladů státu částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení (výrok IV. rozsudku).

2. Soud prvního stupně zjistil, že účastnice uzavřely v průběhu srpna 2023 smlouvu o dílo, na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést odvoz a ekologickou likvidaci odpadu z objektu [adresa], a to minerální izolační vaty s kódem odpadu [Anonymizováno] za částku 3 000 Kč bez DPH za tunu a stavební suti bez příměsí označené kódem odpadu [Anonymizováno] za částku 700 Kč bez DPH za tunu a směsného odpadu stavebního a demoličního s kódem odpadu [Anonymizováno] za částku 2 100 Kč bez DPH za tunu. Pro případ znečištění stavebních sutí jiným odpadním materiálem měl být odpad překvalifikován žalobkyní na odpad s kódem [Anonymizováno]. Žalobkyně pro žalovanou odvezla a ekologicky zlikvidovala odpad jeho uložením na skládce v době od srpna 2023 do února 2024 a toto plnění vyúčtovala žalované fakturami vystavovanými vždy za každý měsíc. Žalovaná uhradila žalobkyni práce, které byly provedeny až do prosince 2023, nicméně za leden a únor 2024 je odmítla uhradit. V době od [datum] do [datum] žalobkyně pro žalovanou odvezla a ekologicky zlikvidovala odpad v rozsahu celkem 76,94 tun a od [datum] do [datum] v rozsahu celkem 54,3 tun, přičemž se jednalo o odpad označený kódem [Anonymizováno], tedy o suť s příměsí, tedy nikoliv pouze o cihly, a dále byl zlikvidován dne [datum] odpad – minerální izolační vata s kódem [Anonymizováno] v množství 9,64 tun. Cena za přistavení kontejneru v lednu 2024 činila 60 089,93 Kč, včetně DPH a v únoru 2024 činila 100 354,98 Kč, včetně DPH. Žalobkyně tato plnění vyúčtovala fakturou č. [hodnota], a to za leden 2024 a fakturou č. [hodnota] za únor 2024, které žalovaná odmítla uhradit. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně právně hodnotil podle ustanovení § 2586 odst. 1 o.z. a následujících, jenž upravují smlouvu o dílo. Konstatoval, že na základě objednávek žalované z [datum] a [datum] byly mezi stranami platně uzavřeny smlouvy o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 o.z., kdy v prvním případě dílo spočívalo v odvozu a ekologické likvidaci minerální izolační vaty žalobkyní pro žalovanou, tedy odpadu označeného kódem [Anonymizováno] za částku 3 000 Kč bez DPH za tunu a ve druhém případě dílo spočívalo v odvozu a ekologické likvidaci stavební suti umístěné v objektu [adresa], a to buď stavební suti bez příměsí, která byla označena kódem odpadu [Anonymizováno] za částku 700 Kč bez DPH za tunu, anebo v případě, že by v této suti byly přimíchány jiné materiály než cihly, pak měl být odpad překvalifikován žalobkyní na odpad s kódem [Anonymizováno] – směsný odpad stavební a demoliční, a v tomto případě byla žalobkyně oprávněna účtovat žalované částku 2 100 Kč bez DPH za tunu. K námitce žalované, že neodsouhlasila překvalifikaci odpadu s kódem [Anonymizováno] na odpad s kódem [Anonymizováno], soud prvního stupně konstatoval, že taková překvalifikace nevyžadovala souhlas žalované, když ta již v době uzavření smlouvy o dílo v srpnu 2023 věděla a souhlasila s tím, že žalobkyně překvalifikuje druh odpadu v případě, že dojde ke smísení cihel s dalším materiálem. Záleželo pouze na tom, jaký druh odpadu bude do kontejneru fakticky naložen. Ve vztahu k námitce žalované, že časové údaje na vážních listech a GPS souřadnicích neodpovídají, soud prvního stupně uvedl, že v případě GPS souřadnic byl v přehledu zobrazen pouze jediný časový okamžik z jednoho bodu, kde se vozidlo v tomto okamžiku nacházelo, přestože je zřejmé, že vozidlo muselo jet delší dobu. Tato okolnost tak nevylučuje, že přijelo na skládku v době, která je zaznamenána na vážních listech. Tuto námitku proto soud prvního stupně nepovažoval za důvodnou, stejně jako poukaz žalované na fakturu společnosti [právnická osoba], ze které vyplývá, že byly odváženy i pouze cihly bez příměsi, k čemuž soud prvního stupně uvedl, že tato okolnost nemá na posouzení věci vliv, neboť se jednalo o odpad, který byl odvážen až v následujícím období březnu 2024, tedy o měsíc později. Soud prvního stupně tak uzavřel, že jelikož mezi stranami byla sjednána cena služby v závislosti na druhu odpadu, přičemž závazek žalobkyně spočíval v odvozu a likvidaci odpadu dle jeho skutečné povahy a žalovaná se zavázala za tuto službu žalobkyně zaplatit na základě doloženého a skutečně odvezeného množství, přičemž mezi účastníky o tomto množství nebylo sporu, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni za likvidaci směsného odpadu stavebního a demoličního za leden 2024 v rozsahu 76,94 tun á 2 100 Kč bez DPH za tunu, tj. celkem 161 574 Kč bez DPH, 33 930,54 Kč jako DPH a za přistavení kontejneru v lednu 2024 60 089,93 Kč, včetně DPH, tedy celkem 255 594,47 Kč. Za únor 2024 pak v rozsahu celkem 54,3 tun rovněž á 2 100 Kč bez DPH za tunu, tj. 114 030 Kč bez DPH, dále DPH ve výši 23 946,30 Kč, za likvidaci minerální izolační vaty v množství 9,64 tun á 3 000 Kč bez DPH za tunu, tj. 28 920 Kč bez DPH, dále DPH ve výši 6 073,20 Kč a za přistavení kontejneru v únoru 2024 100 354,98 Kč, včetně DPH, tedy celkem 273 324,48 Kč. Z těchto důvodů soud prvního stupně žalobě vyhověl co do částky 528 918,95 Kč jako součtu částek fakturovaných za leden a únor 2024. Ve zbylém rozsahu 809,37 Kč pak žalobu výrokem II. rozsudku zamítnul. Soud dále žalobkyni přiznal také úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o.z., a to za dobu prodlení z fakturovaných částek vždy ode dne následujícího po splatnosti příslušných faktur. Výši úroku z prodlení soud prvního stupně stanovil s odkazem na ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že k [datum] a [datum] činila 14,75 % ročně. Konečně soud prvního stupně přiznal žalobkyni i částku 2× 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl s odkazem na ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně nebyla úspěšná pouze v nepatrné části, a proto jí soud prvního stupně přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Ohledně výše náhrady soud prvního stupně konstatoval, že náklady řízení jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem 21 190 Kč odměnou advokáta dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) za 7 úkonů po 10 420 Kč a náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do [datum] a náhradou hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném od [datum] a dále náhradou cestovních výdajů za cestu zástupce žalobkyně osobním automobilem k jednání soudu prvního stupně ve dnech [datum] a [datum] na trase [adresa] a zpět ve výši celkem 2 640,22 Kč, a to včetně náhrady za ztrátu času cestou k jednáním a zpět za 16 půlhodin po 150 Kč, to vše zvýšeno o DPH ve výši 21 % ve výši 17 497,29 Kč. Celkem tak soud prvního stupně přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 122 007,73 Kč. S odkazem na ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. pak soud prvního stupně dle výsledku řízení rozhodl o nákladech státu tak, že žalované tyto uložil nahradit v plném rozsahu s tím, že jejich konkrétní výše bude uvedena v samostatném usnesení.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně, a to výlučně proti výrokům I., III. a IV. podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém předně namítla, že soud prvního stupně nesprávně posoudil ujednání objednávky č. [hodnota] ze dne [datum], a to zejména ustanovení ujednání o překvalifikaci druhu odpadu určeného k odvozu a ekologické likvidaci. Dále žalovaná nesprávnost rozsudku soudu prvního stupně spatřovala v tom, že ten údajně na základě provedených důkazu dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, když pro určení druhu odpadu, který byl v souvislosti s objednávkou v předmětném období měsíce ledna a února 2024 žalobkyní v rámci dílčích plnění odvážen a likvidován, žalobkyně předložila důkazy v podobě žalovanou nepodepsaných dodacích listů (s výjimkou ze dne [datum]) a též vážních lístků vystavených společností [právnická osoba], kdy žalobkyně dle žalované disponovala více rozdílnými variantami těchto vážních lístků a soud prvního stupně nepřihlédl k žalovanou tvrzeným skutečnostem, které prokazovaly nevěrohodnost těchto žalobkyní označených důkazů. Konečně žalovaná uvedla, že nesprávnost rozsudku soudu prvního stupně spatřuje také v tom, že ten dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, když nesprávně posoudil fotografie směsného odpadu pořízeného jednatelem žalované dne [datum]. Ve vztahu k ujednání o překvalifikaci druhu odpadu pak žalovaná svou odvolací námitku rozvedla tak, že toto ujednání o překvalifikaci odpadu je v objednávce koncipováno a formulováno nikoli pro jednostrannou změnu ze strany žalobkyně, ale dvoustrannou změnu, při které se strany musí domluvit, jinak smlouva pokračuje za stávajících podmínek. Žalovaná v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že když se o jednostranné změně smlouvy včas a adresně nedověděla, nesmí se jí jednostranná změna smlouvy ze strany žalobkyně bez jejího souhlasu nijak dotknout a ujednání o jednostranné změně smlouvy je platné pouze v případě, že bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí, pokud se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět. Dále žalovaná tvrdila, že bylo prokázáno, že veškerý odpad byl po [datum] žalobkyní jednostranně překvalifikován dopředu, a to dispečerem žalobkyně panem [jméno FO], který odpad předtím, než se dostal do dispozice žalobkyně, nikdy fyzicky neviděl a nemohl tedy posoudit, zda se skutečně jedná o odpad s kódem [Anonymizováno]. Dále žalovaná namítla, že přesto, že byla v objednávce označena kontaktní osoba žalované pro nakládky a vykládky v [adresa] pan [jméno FO] s uvedeným telefonickým kontaktem, z výpovědi svědka řidiče žalobkyně [jméno FO] vyplynulo, že řidiči žalobkyně nebyli odpovědnými zástupci žalobkyně (paní [jméno FO] a panem [jméno FO]) instruováni k tomu, aby tuto odpovědnou osobu za účelem nakládky odpadu kontaktovali a dle slov svědka [jméno FO], když na místě nikoho neviděl, odpad naložený do přistavených kontejnerů bez účasti žalované a bez podpisu dodacího listu odvezl. V souvislosti s obsahem objednávky dále žalovaná namítla, že úhrada plnění žalobkyně pro žalovanou byla účastnicemi sjednána bankovním převodem na základě vystavené faktury s tím, že fakturace proběhne na základě doloženého a skutečně odvezeného množství. Předžalobní výzvou ze dne [datum] přitom žalobkyně po žalované uplatňovala na základě předmětných faktur úhradu nikoli žalované částky 529 728,32 Kč, ale částky 604 766,23 Kč. Žalovaná částka tak nebyla žalobkyní dle jejího přesvědčení nikdy fakturována, ani jinak uplatněna, a žalovaná se o její výši dověděla až ze žalobního návrhu. Žalovaná pak dosud neobdržela fakturu vystavenou na základě doloženého a skutečně odvezeného množství a proto navrhla, aby žaloba byla zamítnuta pro její předčasnost. Ohledně dodacích listů pak žalovaná uvedla, že až do [datum] byly dílčí odvozy odpadu z [adresa] prováděny na základě žalobkyní vystavených a zástupci obou účastnic podepsaných dodacích listů. Dne [datum] žalobkyně odvážela na skládku odpad s kódem [Anonymizováno], který skládka [právnická osoba] odmítla převzít k likvidaci s ohledem na skutečnost, že jde o suť s příměsí. Z tohoto důvodu žalobkyně překvalifikovala druh odpadu na odpad s kódem [Anonymizováno] a zajistila jeho likvidaci na skládce [právnická osoba]. Po tomto byla žalovaná informována e-mailem ze dne [datum]. Jednatel žalované v návaznosti na tuto informaci instruoval zaměstnance způsobem, že mají být žalobkyní přistavené kontejnery plněny pouze odpadem s kódem [Anonymizováno] a v případě kontaminace odpadu příměsemi byli tito zaměstnanci instruováni k tomu, aby na tuto skutečnost upozornili bezprostředně buď nadřízené zaměstnance nebo přímo jednatele tak, aby jednatel žalované dopředu věděl, že bude ze strany žalované žalobkyni předáván k odvozu a ekologické likvidaci odpad s kódem [Anonymizováno] a měl tak kontrolu nad tím, jaký odpad bude žalobkyni předáván. V návaznosti na toto opatření byla dne [datum] jednatelem žalované pořízena fotografie, která zachycovala suť s příměsemi a dne [datum] zástupcem žalované podepsaný dodací list, který prokazoval předání tohoto odpadu pod kódem [Anonymizováno] žalobkyni k jeho odvozu a likvidaci. Žalovaná byla v dobré víře, že veškeré další odvozy odpadu z [adresa] budou prováděny žalobkyní za stejných podmínek jako odvozy předcházející [datum], tedy zejména že odpad bude žalobkyní převzat na základě žalobkyní vystavených a zástupci účastníků podepsaných dodacích listů a v případě, že bude těmito zástupci deklarovaný druh odpadu v dodacím listu ze strany skládky odmítnut, bude odpad překvalifikován a žalovaná o této překvalifikaci žalobkyni informuje. K dodacím listům pak žalovaná namítla, že byly vyhotovovány žalobkyní, byly plně k dispozici jejich zástupcům, a navíc dle tvrzení žalobkyně neměly také sloužit jako podklad pro přejímku odpadu na skládce. Přestože dodací listy nebyly žalovanou s výjimkou ze dne 15. 1. a [datum] nikoliv její vinou podepsány, soud prvního stupně měl za prokázané, že v lednu a v únoru se v kontejneru nacházela výlučně suť s příměsí, a že žalobkyně likvidovala pro žalovanou odpad s kódem [Anonymizováno]. Dle žalované se soud prvního stupně v souvislosti s dodacími listy nevypořádal s rozpory, na které žalovaná upozornila a které dle ní mají zásadní vliv na věrohodnost takto označeného důkazu, tedy zejména že dodací listy byly podepsány jediným ze zástupců žalobkyně, nikoli řidiči, kteří přejímky odpadů od žalované skutečně prováděli a jejich podpisy jsou odlišné, a to i skutečností, že druh odpadu byl předvyplněn předtím, než byl odpad předán či kýmkoliv fyzicky zkontrolován. Z důvodu, že nebyly žalované dodací listy žalobkyní předloženy a řidič odpad odvezl bez toho, aby kontaktoval v objednávce označeného odpovědného zástupce žalované pro nakládky a vykládky odpadu, musí dle žalované žalobkyně nést v plném rozsahu negativní následky tohoto pochybení, a i kdyby odpad zlikvidovala pod kódem [Anonymizováno], ve vztahu k žalované má nárok pouze na úhradu plnění dle podmínek sjednaných v objednávce pro odvoz a ekologickou likvidaci stavební suti bez příměsí. Ve vztahu k vážním lístkům vystaveným společností [právnická osoba] pak žalovaná namítla, že soud prvního stupně se nevypořádal s rozpory, na které v rámci řízení upozornila. Uváděla, že žalobkyně předložila soudu více rozdílných variant těchto vážních lístků, kdy nejprve přílohou žaloby předložila vážní lístky opatřené razítkem a podpisem ze strany zástupce [právnická osoba], avšak tyto vážní lístky byly opatřeny odlišným podpisem zástupce žalované než tím, který ve stejném datu měl podepisovat dodací listy. Následně jako součást důkazu souřadnicemi GPS však žalobkyně předložila vážní lístky nepodepsané zástupcem [právnická osoba], kdy dle názoru žalované není běžnou praxí, aby žalobkyně disponovala i nepodepsanými vážními lístky. Dále žalovaná namítla, že na nepodepsaných vážních lístcích ze dnů 10. 1., 15. 1., 16. 1., 17. 1., 23. 1., 24. 1. je uvedeno odlišné jméno řidiče, tedy namísto řidiče [jméno FO] je v nich uvedeno jméno řidiče [Anonymizováno]. Žalobkyně tak dle žalované disponuje nejenom vážními lístky nepodepsanými zástupci [právnická osoba], ale též více variantami vážních lístků k jednomu datu. Ve vztahu k fotografii ze dne [datum] žalovaná doplnila, že tato byla pořízena jednatelem žalované právě v souvislosti s opatřením žalované učiněným v souvislosti s překvalifikací dílčího závozu ze své strany skládky [právnická osoba] dne [datum]. K překvalifikaci odpadu dne [datum] byl soudu prvního stupně připraven vypovědět účastnickou výpověď jednatel žalované pan [jméno FO], avšak tento důkaz nebyl přes návrh žalované soudem prvního stupně proveden. Závěrem žalovaná uvedla, že odvoz odpadu probíhal postupně na základě telefonických výzev žalované, neboť odpad byl postupně generován z průběžně demolovaného kotle, který se skládal z ocelových částí tlakového celku a nosné konstrukce, a dále podstatnou část kotle tvořila zazdívka, která se skládala z cihel, betonového těsnícího omazu a čedičové izolační vlny. Dle žalované tak není možné veškeré množství odpadu v rozsahu 131,4 tun určeného k odvozu a likvidaci dovozovat a generalizovat na základě několika málo fotografií, jednoho videa, ani výpovědi jednoho z několika řidičů tak, jak učinil soud prvního stupně. Žalovaná uvedla, že odpad odvezli řidiči žalobkyně automaticky na základě pokynů od odpovědných zástupců žalobkyně a předem vyplněných údajů v dodacím listu pod kódem [Anonymizováno] na skládku [právnická osoba]. Zástupcům skládky [právnická osoba] řidič žalobkyně předložil žalovanou nepodepsaný dodací list, na základě kterého tato skládka odpad zlikvidovala pod kódem [Anonymizováno]. O této jednostranné překvalifikaci veškerého odpadu po [datum] se žalovaná dověděla až z přijaté faktury za leden 2024. Dále žalovaná citovala obsah podání žalobkyně z [datum], včetně toho, že pracovníci skládky odpad vizuálně zkontrolují, přičemž pokud na základě vizuální kontroly nezjistí, že by byl na skládku dovážen jiný než deklarovaný druh odpadu, pak odpad převezmou pod deklarovaným katalogovým číslem. V této souvislosti žalovaná uvedla, že stavební suť bez příměsí lze na skládce bez postihu zlikvidovat jako směsný odpad stavební a demoliční a nikoliv naopak, a z tohoto důvodu není pro rozhodnutí věci klíčové, pod jakým kódem byl odpad zlikvidován a jaký druh odpadu a za jakých podmínek byl v návaznosti na ujednání v objednávce žalobkyně od žalované převzat a zda mohl být odpad jednostranně a svévolně překvalifikován žalobkyní i bez toho, aby o této skutečnosti žalovanou informovala. Na podkladě uvedeného tak žalovaná vyjádřila přesvědčení, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když nebyla schopna prokázat, že po datu [datum] byl až do února 2024 z objektu teplárny opakovaně žalobkyní odvážen pouze odpad, který vykazoval znaky směsného [právnická osoba]. Z těchto důvodů žalovaná navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

4. Žalobkyně se k podanému odvolání vyjádřila tak, že mezi účastnicemi nebylo sporu o tom, že plnění bylo provedeno v objemu a v termínech dle tvrzení žalobkyně, kdy žalovaná v průběhu celého řízení, jakož i v rámci podaného odvolání namítá pouze to, že žalobkyní převzatý odpad nebyl dle tvrzení žalované kategorií odpadu č. [hodnota] – směsný odpad stavební a demoliční, a odpadem č. [hodnota] – stavební suť bez příměsí. K tomuto svému tvrzení však žalovaná neoznačila a nepředložila žádný konkrétní důkaz. Z dokazování naopak jednoznačně vyplynulo, že žalobkyně u žalované v jednotlivých dnech naložila vždy odpad s kódem [Anonymizováno] – směsný odpad stavební a demoliční, což vyplývá především z vážních lístků, dodacích listů, svědecké výpovědi [jméno FO], pořízených fotografií. Dále žalobkyně uvedla, že služby byly žalované řádně vyúčtovány fakturami z [datum] a [datum], kdy fakturovanou cenu žalovaná ve lhůtě splatnosti neuhradila, a to ani zčásti, kdy žalovaná odmítla vystavené faktury uhradit s účelovými námitkami uplatňovanými v tomto řízení, tedy že se jednalo o jiný druh odpadu. Žalobkyně pak podrobně vysvětlila, proč byla žalobou uplatňována nižší částka, než která vyplývá z předmětných faktur. Ve vztahu k překvalifikaci odpadu pak žalobkyně uvedla, že je zjevné, že cena za poskytnuté služby byla stanovena v závislosti na druhu skutečně převzatého odpadu, kdy bylo prokázáno, že žalobkyně v jednotlivých dnech vždy naložila u žalované odpad s kódem [Anonymizováno] – směsný odpad stavební a demoliční, u kterého následně zajistila jeho likvidaci. Ve vztahu k dodacím listům žalobkyně uvedla, že odpad byl překvalifikován podle druhu skutečně převzatého odpadu, což je evidentní i z dalších provedených důkazů, a to zejména z vážních lístků ve spojení s výstupy z GPS vozidel. Dále uvedla, že odvoz odpadu z [adresa] byl pro žalovanou vždy prováděn na základě telefonického pokynu ze strany odpovědné osoby žalované. Skutečnost, že při odvozu kontejneru s odpadem z [adresa] nebyla v některých případech namístě za žalovanou přítomna žádná odpovědná osoba, která by převzetí odpadu potvrdila na dodacích listech, na podstatě věci ničeho nemění a tato skutečnost nemůže být kladena k tíži žalobkyně. Ve vztahu k vážním lístkům žalobkyně uvedla, že v návaznosti na poučení ze strany soudu na jednání dne [datum] předložila soudu podrobnější výstupy z GPS vozidel. Tyto výstupy z GPS vozidel žalobkyně pro lepší orientaci soudu považovala za vhodné spárovat s příslušným vážním lístkem, který byl soudu předložen k důkazu již spolu s žalobou. Aby tak žalobkyně mohla učinit, vyžádala si od skládky [právnická osoba] z jejich interního systému zaslání těchto vážních lístků, které byly vedeny v elektronické podobě. Jednalo se o tytéž vážní lístky, které byly již předloženy k žalobě. Žalobkyně pak uvedla, že skutečnost, že na některých výstupech z interního systému skládky [právnická osoba] byla uvedena jiná osoba řidiče než na originále, na podstatě věci nic nemění. Z originálu vážních lístků jsou jednotlivé skutečnosti zjevné, kdy vážní lístky ve spojení s výstupy z GPS vozidel samy o sobě jednoznačně prokazují, že v daném případě byl ze strany žalované předáván žalobkyni odpad s katalogovým číslem [hodnota] – směsný odpad stavební a demoliční. K fotografii z [datum] žalobkyně uvedla, že tato oproti mínění žalované prokazuje její tvrzení, že byl odvážen odpad s kódem [Anonymizováno] – směsný odpad stavební a demoliční. Žalobkyně pak poukázala na to, že takový závěr podporuje i samotné tvrzení žalované, že v předmětné věci byl odpad odvážen z demolovaného kotle, který se i dle tvrzení samotné žalované neskládal pouze z cihel, ale i z ocelových částí tlakového celku a nosné konstrukce, a dále podstatnou část kotle tvořila zazdívka, která se skládala z cihel, betonového těsnícího omazu a čedičové izolační vlny. Žalobkyně proto navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích I., III. a IV. jako věcně správný potvrzen.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (ustanovení § 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (ustanovení § 204 odst. 1 o.s.ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ustanovení § 201 o.s.ř.), a že žalovanou uplatněné skutečnosti lze podřadit pod dovolené odvolací důvody (ustanovení § 205 odst. 2 písm. d/, e/ a g/ o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v ustanovení § 212 věta první o.s.ř. a ustanovení § 212a odst. 1, 3 o.s.ř., tj. v celém rozsahu, tedy přezkoumal řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (ustanovení § 212a odst. 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

6. Odvolací soud předně uvádí, že výrok II. rozsudku soudu prvního stupně již nabyl právní moci a předmětem jeho přezkumu tak byly pouze odvoláním žalované napadené výroky I., III. a IV.

7. Odvolací soud dále shledal, že soud prvého stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil a zjistil z nich správné skutečnosti, a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci.

8. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu prvního stupně, tak jak je ve svém rozsudku správně popsal a pro stručnost na jeho rozsudek v těchto částech odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolací soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu prvního stupně.

9. Skutkové a právní závěry soudu prvního stupně jsou tedy správné, žalované se nepodařilo je kvalifikovaně zpochybnit a odvolací soud je sdílí, kdy v souladu s výše citovaným usnesením Nejvyššího soudu v podrobnostech odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku a dále k věci se zřetelem k odvolacím námitkám dodává následující.

10. Okolnost, že žalobkyně v rozhodném období z [adresa] odvážela k likvidaci právě směsný odpad stavební a demoliční s kódem [Anonymizováno], je bez rozumných pochybností prokázána vážními lístky, výpisy z GPS sledování vozidel, fotografiemi a výpovědí svědka [jméno FO] a dále i dodacími listy, které, byť nejsou podepsány žalovanou, jsou pro svou shodu s dalšími uvedenými důkazy věrohodným důkazním prostředkem. Absence jejich podpisu ze strany žalované je plně vysvětlena výpovědí svědka [jméno FO] a jen dokládá nedbalý přístup žalované v rámci smluvního vztahu s žalobkyní projevující se jako nedostatek elementární součinnosti.

11. Žalované pak nelze přisvědčit ani v tom, že by žalobkyně disponovala různými variantami vážních lístků, když žalobkyně vysvětlila, že nejprve předložila jejich originály a poté si za účelem spárování s údaji o GPS sledování vozidel vyžádala od skládky [právnická osoba] lístky v elektronické podobě z jejich interního systému. Pokud je pak na některých lístcích uvedeno jiné jméno řidiče než svědka [jméno FO], toto je v souladu s jeho výpovědí, když uváděl, že mimo něj odpad vozili další dva řidiči. Nadto, i když se v některých případech neshoduje jméno řidiče na originálu vážního lístků a na jeho elektronické podobě, toto nic nemění na podstatě věci, že byl odvážen odpad deklarovaný ve vážních lístcích. Takový závěr ostatně podporuje i vlastní tvrzení žalovaného o skladbě demolovaného kotle teplárny, jak trefně poukázala žalobkyně ve vyjádření k odvolání.

12. Konečně nelze vysledovat motivaci [právnická osoba] jako třetí osoby stojící mimo závazkový vztah účastnic, aby vystavovala vážní lístky s nesprávně deklarovaným druhem odpadu. Naopak lze vysledovat majetkovou motivaci žalované ke lživým tvrzením o tom, že k likvidaci předávala odpad s kódem [Anonymizováno] – stavební suť bez příměsí, když cena za jeho likvidaci by byla třetinová oproti ceně za likvidaci odpadu směsného.

13. Odvolací soud pak souhlasí s právními závěry soudu prvního stupně, že mezi účastnicemi vskutku byla sjednána platná smlouva o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 odst. 1 o.z., ve které byla sjednána cena za tunu likvidovaného odpadu jak pro případ stavební suti bez příměsí, tak pro případ směsného stavebního odpadu s tím, že cena bude účtována dle skutečného druhu a množství odpadu. Žalobkyně pak pro žalovanou zlikvidovala nesporné množství odpadu, přičemž bylo prokázáno, že šlo o odpad směsný. Žalobkyni proto vzniklo v souladu s ustanovením § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení sjednané ceny díla, tak jak dovodil soud prvního stupně.

14. Správný je i jeho právní závěr, že k překvalifikaci druhu odpadu nebylo třeba souhlasu žalované, když ta souhlasila s cenou za likvidaci směsného odpadu již ve smlouvě. Smlouva výslovně počítala s tím, že může vzniknout potřeba likvidace různých druhů odpadu, kdy cena měla být účtována podle toho, jaký konkrétní druh odpadu a v jakém konkrétním množství byl převzat žalobkyní k likvidaci.

15. Konečně nedůvodná je námitka žalované, že žaloba je předčasná, když jí cena nebyla řádně fakturována. V řízení bylo zjištěno, že příslušné faktury byly žalované vystaveny, kdy okolnost, že žalobkyně posléze v žalobě uplatnila nižší než fakturami účtované částky, je nerozhodná. Nadto, i kdyby plnění nebylo žalované řádně fakturováno, tato okolnost by ničeho neměnila na povinnosti žalované zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 528 918,95 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po dni doručení žaloby a spolu s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 2 400 Kč, neboť nejpozději takového dne by se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením ceny díla.

16. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně dle ustanovení § 219 o.s.ř. ve výroku I. a v akcesorických výrocích III. a IV. o nákladech řízení jako věcně správný potvrdil, když žalovaná proti nim žádné odvolací námitky nezformulovala a odvolací soud v nich z úřední povinnosti neshledal pochybení.

17. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o.s.ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů odvolacího řízení, které jsou představovány odměnou zástupce žalobkyně za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum] a účast u jednání před odvolacím soudem dne [datum]) vyčíslené z tarifní hodnoty 528 919 Kč ve výši 10 420 Kč/úkon, náhradou hotových výdajů za uvedené 2 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném od [datum], cestovným k jednáním odvolacího soudu na trase [adresa] a zpět v rozsahu 240 km osobním vozem [Anonymizováno] při průměrné spotřebě paliva Natural95 7,36 l/100 km, vyhláškové ceně paliva 35,80 Kč/l, a v sazbě základní náhrady 5,8 Kč/km v celkové výši 2 024,37 Kč, náhradou za promeškaný čas na cestě dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) AT ve znění účinném od [datum] za 7 půlhodin po 150 Kč, celkem ve výši 1 050 Kč, a konečně náhradou za DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 5 211,02 Kč. Náklady odvolacího řízení pak po zaokrouhlení činí celkem 30 025 Kč.