o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 14. března 2022, č.j. 6 C 204/2021-53,

1. Ve shora označené věci se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 500 000 Kč se zákonným 8,5% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Podle jeho žalobních tvrzení účastníci jednali o uzavření rezervační smlouvy, podle níž by v budoucnu měl žalovaný na žalobce převést pozemky a podíl ve [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [IČO]. K uzavření smlouvy nedošlo pro nejasnosti kolem zajištění, neboť žalovaný požadoval zástavní právo k převáděným nemovitostem a financující banka žalobce s tímto typem zajištění nebyla včas seznámena. Podle rezervační smlouvy měl žalobce zaplatit částku 500 000 Kč, kterou skutečně dne [datum] zaplatil, avšak k uzavření rezervační smlouvy nedošlo. Proto žalobce požadoval po žalovaném vrácení předčasně zaplacené částky, avšak bezvýsledně. Proto dne [datum] poslal jeho právní zástupce žalovanému e-mailem předžalobní výzvu, aby do 7mi dnů, tedy do [datum], vrátil předmětnou částku. Žalovaný nereagoval. Proto dne [datum] poslal právní zástupce doporučenou poštou předžalobní výzvu, ani na ni žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že je jediným společníkem [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. Spolu s manželkou [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníky pozemků parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 5 373 m2, [číslo] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 1 305 m2, [číslo] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 360 m2, [číslo] - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 661 m2, [číslo] - ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 259 m2 a [číslo] - ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 535 m2, vše zapsáno na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována tři slova] [územní celek] (dále také jen„ předmětné nemovitosti“). Žalovaný byl v srpnu 2021 osloven prostřednictvím realitního zprostředkovatele [jméno] [příjmení] žalobcem, který projevil zájem o koupi 100% podílu uvedené společnosti, a [jméno] [příjmení], [datum narození], který projevil zájem o koupi předmětných pozemků. Účastníci za účasti zprostředkovatele rámcově dohodli postup, že pánové [jméno] [příjmení] starší a mladší uzavřou se žalovaným smlouvy o převodu vlastnictví předmětných pozemků a podílu za souhrnnou cenu 9 000 000 Kč. Z titulu rezervační smlouvy vyhotovené pro účastníky zprostředkovatelem uhradil žalobce žalovanému rezervační poplatek ve výši 500 000 Kč. Z důvodu žalobcem požadované splatnosti kupní ceny pozemků rozložené do 2,5 roku bylo sjednáno, že pohledávka žalovaného na zaplacení této kupní ceny bude zajištěna zástavním právem zřízeným na předmětných pozemcích do doby, než mu žalobce jejich celou kupní cenu uhradí. V tomto znění byly připraveny smlouva o převodu podílu, kupní smlouva na pozemky a zástavní smlouva a tyto dokumenty byly účastníky odsouhlaseny. Proto se dne [datum] za účelem jejich podpisu sešli v notářské kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [obec] účastníci, [jméno] [příjmení] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]. Žalobce však odmítl podepsat zástavní smlouvu s odůvodněním, že téhož dne vešel ve své bance v jednání o financování kupní ceny předmětných pozemků a jelikož banka úvěr žalobci poskytovaný hodlá zajistit na těchto pozemcích, nemůže je žalobce učinit předmětem zástavy ve prospěch žalovaného. Žalovaný na takovouto změnu dohodnutých podmínek odmítl přistoupit a navrhl, že žalobce či [jméno] [příjmení] st. zajistí jeho pohledávku zřízením zástavního práva na jiné jejich nemovitosti. To ovšem žalobce i [jméno] [příjmení] st. odmítli a účastníci žádný dokument nepodepsali. K dalšímu jednání mezi účastníky již nedošlo. K uzavření kupní smlouvy a smlouvy o převodu podílu nedošlo výlučně z důvodu na straně žalobce, žalovanému proto podle čl. III. odst. 7. rezervační smlouvy vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši rezervačního poplatku. Žalovaný tímto podle ust. § 1982 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) svoji pohledávku na smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč započítává proti pohledávce žalobce na vrácení rezervačního poplatku v téže výši. Zároveň žalovaný tvrdil, že účastníci rezervační smlouvu sice nepodepsali, ale na jejím obsahu se dohodli a v souladu s ní postupovali. Obsah takto ústně uzavřené rezervační smlouvy je pak plně zaznamenán v rezervační smlouvě. V průběhu řízení k tomu dodal, že je ochoten žalobci zaplatit částku 241 000 Kč, neboť ve zbývající části mu vznikla škoda.

3. Při jednání konaném dne [datum] soud I. stupně žalovaného vyzval podle ust. § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), aby doplnil relevantní tvrzení k uzavření rezervační smlouvy, tedy kdo ji požadoval a z jakého důvodu, kdy byla uzavřena, jakým způsobem, za jakých podmínek a s jakým obsahem, kdo připravil písemný koncept smlouvy a z jakého důvodu, kdy, kde, za jakých podmínek a jaké konkrétní smlouvy byly odsouhlaseny, jaký je vztah odsouhlasení smluv k rezervační smlouvě, upřesnil pojem rámcově si účastníci dohodli postup, jakým způsobem se na jednání zejména ve vztahu k rezervační smlouvě spolupodílela paní [příjmení], doplnil k jednotlivým tvrzením důkazy, upřesnil jaký důkaz má soud k jakému konkrétnímu tvrzení provést s tím, že v opačném případě tento spor prohraje.

4. Na toto poučení reagoval žalovaný uvedením, že se [datum] setkal s paní [příjmení] [anonymizováno 5 slov] na předmětných pozemcích za účelem jejich prohlídky. Poté se přesunuli do [obec], aby projednali, za jakých podmínek dojde k převodu obchodního podílu a prodeje pozemků, byla dohodnuta cena 8 mil. Kč za pozemky a 1 mil. Kč za firmu. O záležitostech firmy byl informován především žalovaný, tudíž jeho manželka do toho nezasahovala. Účastníci se dohodli, že kupující uhradí rezervační poplatek 500 000 Kč, který bude značit, že začíná běžet doba rezervace a žalovaný nebude dále prodej nabízet a že dojde k uzavření smlouvy o převodu podílu ve firmě a smlouvy o prodeji pozemků. Pro případ porušení těchto závazků kupujícími byla sjednána smluvní pokuta ve výši rezervačního poplatku. Kupující sdělili, že kupní cenu hodlají uhradit ve splátkách do konce roku 2023 a bylo dohodnuto, že takový odklad s úhradou kupní ceny bude akceptován se zajištěním formou zřízení zástavního práva na prodávaných pozemcích. To vše dne [datum] zaznělo ústně a dne [datum] již byla uhrazena částka 500 000 Kč. Rezervační smlouvu připravila [jméno] [příjmení] v podobě dohodnuté na jednání dne [datum] a rozeslala ji účastníkům. Rezervační smlouva v písemné podobě existovala už [datum], kdy ji paní [příjmení] posílala právnímu zástupci žalovaného a žádala o vyhotovení smlouvy o podílu, kupní smlouvy, zástavní smlouvy k pozemku a směnky zajištující cenu převodu podílu 1 mil. Kč. Právní zástupce odeslal dne [datum] paní [příjmení] žádané dokumenty a ta je přeposlala oběma [anonymizováno], aby bylo odsouhlaseno, že [datum] budou podepsány u notáře [anonymizováno] [příjmení]. Žalovaný zároveň označil další důkazy, a to výslech paní [příjmení] ke zjištění a zodpovězení otázky, co bylo dohodnuto na schůzce [datum], proč vytvořila návrh rezervační smlouvy, na základě kterých skutečností žádala žalovaného o přípravu dokumentů, a zda dokumenty včetně připravené zástavní smlouvy zaslala [anonymizováno] k vyjádření, a jaké bylo stanovisko či reakce [anonymizováno] k těmto dokumentům. Výslech svědka [příjmení] [příjmení] by měl vést ke zjištění, z jakého důvodu došlo k uzavření notářského zápisu a zda měl svědek k dispozici v rámci své přípravy návrh kupní a zástavní smlouvy. Svědkyně [jméno] [příjmení] by měla být slyšena k otázce, zda byla srozuměna s jednáním o prodeji pozemků a z jakého důvodu nebyla kupní a zástavní smlouva dne [datum] uzavřena. Ke všem rozhodným skutečnostem, které soud zjišťuje, navrhl výslech žalovaného. Nakonec doplnil, že na základě postupu dohodnutého dne [datum] měla věc proběhnout velmi rychle s uzavřením smluv [datum] a kupující vyslovili přání, aby pozemky byly vyklizené. Proto žalovaný mimo svou běžnou obchodní činnost začal stavební suť a skládkový materiál místo prodeje nabízet a přenechávat i zdarma, aby celou věc urychlil. Tím mu vznikla škoda.

5. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 500 000 Kč se zákonným 8,5% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a na nákladech řízení částku 92 063 Kč (výrok II.).

6. Podle odůvodnění tohoto rozsudku soud I. stupně z provedeného dokazování zjistil, že se účastníci včetně pana [příjmení] [anonymizováno] a zprostředkovatelky paní [příjmení] dne [datum] sešli [anonymizována dvě slova], a to na základě inzerátu žalovaného o prodeji pozemků v k.ú. [anonymizováno] a obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] Přítomní se dohodli, že budou připraveny smlouvy o převodu, žalobce měl zájem o koupi nemovitostí za 8 mil. Kč a pan [příjmení] [anonymizováno] o koupi obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] za 1 mil. Kč. Účastníci také hovořili o rezervačním poplatku 500 000 Kč, tuto částku dne [datum] žalobce žalovanému zaplatil. Dne [datum] se [příjmení] spolu se žalovaným a jeho manželkou dostavili k notáři [anonymizováno] [příjmení], k podpisu převodních smluv však nedošlo. Účastníci mají k dispozici návrh písemné rezervační smlouvy, ten obsahuje nesprávné datum narození u pana [příjmení] [anonymizováno], jakož i nesprávný údaj, že předmětné pozemky jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného, smlouva nebyla podepsána žádným z účastníků. Podáním ze dne [datum] byl žalovaný zástupcem žalobce vyzván k vrácení částky 500 000 Kč do 7 dnů, na další výzvu z října 2021 reagoval s tím, aby se zástupce žalobce obracel na [anonymizováno] Košťála. Žalovaný ničeho žalobci nezaplatil.

7. Soud I. stupně připomněl, že mezi účastníky bylo zejména sporné, zda byla uzavřena rezervační smlouva, a pokud ano, s jakým obsahem. V tomto směru byl žalovaný vyzván k doplnění svých skutkových tvrzení. Žalovaný doplnil, že rezervační smlouva byla v ústní formě uzavřena dne [datum] v rámci jednání účastníků [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [obec] a že podrobnosti ujednání sdělí navrhovaný svědek [příjmení]. Žalovaný tak neunesl břemeno tvrzení, chybějící základní skutečnosti nelze zjišťovat dokazováním, z důvodu chybějících tvrzení je další dokazování i nehospodárné. Nelze ani přehlédnout, že žalovaný původně tvrdil, že se účastníci rámcově na dalším postupu dohodli, samotný návrh rezervační smlouvy v písemné podobě byl prokazatelně připraven až o několik dní později po schůzce [datum] a obsahuje zřejmé nesprávnosti. Žalovaný nebyl připraven k ústnímu jednání, a to ani k blíže nespecifikovanému nároku na náhradu škody. Z důvodu chybějících relevantních tvrzení proto soud dokazování ukončil a ostatní návrhy na provedení důkazů, tedy výslechu svědků a žalovaného včetně blíže nespecifikovaných důkazů, jako nehospodárné zamítl. Žalovaný neprokázal nárok na zaplacení smluvní pokuty, tudíž započtení nemá žádných účinků.

8. S poukazem na ust. § 2991 odst. 1 o.z. soud I. stupně uzavřel, že žalobce zaplatil žalovanému částku 500 000 Kč bez právního důvodu, o tuto částku se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a musí ji tudíž žalobci vydat. S tímto plněním je žalovaný v prodlení, neboť na základě první předžalobní výzvy měl uvedenou částku žalobci vrátit do [datum], od následujícího dne je důvodné žalobci přiznat zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1968 o.z.

9. Podle ust. § 142 odst. l o.s.ř. soud I. stupně úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, vyjma náhrady za promeškaný čas, neboť té se žalobce vzdal. Náklady řízení představují odměnu advokáta za 5,5 úkonu, tedy převzetí věci, 2x písemné podání k soudu, účast u jednání přes 2 hodiny a jednoduchou výzvu k plnění po 56 650 Kč, 6 režijních paušálů po 300 Kč, jízdné z [obec] do [obec] a zpět při ujeté vzdálenosti 150 km celkem, spotřebě benzínu Natural 7,2 litru [číslo] km a při vyhláškové ceně 37,10 Kč/litr a 4,70 Kč za amortizaci ve výši 1 106 Kč, 21% DPH ve výši 12 507 Kč a zaplacený soudní poplatek 20 000 Kč, celkem 92 063 Kč.

10. Proti oběma výrokům tohoto rozsudku podal odvolání žalovaný a namítá, že účastníci sice rezervační smlouvu nepodepsali, ale na jejím obsahu se dohodli a obsah takto ústně uzavřené rezervační smlouvy je pak plně zaznamenán v textu rezervační smlouvy, kterou vyhotovila [jméno] [příjmení] coby zprostředkovatelka zamýšleného obchodu. Žalovaný tvrdí, že se dohodl se žalobcem nejen na zaplacení částky 500 000 Kč jako rezervačního poplatku, ale i na tom, že pokud žalobce neuzavře se žalovaným smlouvu o smlouvě budoucí nebo kupní smlouvu, je povinen mu zaplatit smluvní pokutu ve výši rezervačního poplatku. Tato tvrzení, včetně znění dohody účastníků o úhradě rezervačního poplatku a smluvní pokutě, byla uvedená již v odporu proti platebnímu rozkazu. Důkazní návrh k jejich prokázání, výslech svědkyně [jméno] [příjmení], žalovaný soudu I. stupně označil, soud přesto vyslovuje v odůvodnění napadeného rozhodnutí závěr, že žalovaný neunesl břemeno tvrzení. Žalovaný přitom jasně uvedl, že záznam dohody o účastníky ústně uzavřené rezervační smlouvě, resp. o jejím obsahu, vyhotovila po schůzce účastníků konané dne [datum] [jméno] [příjmení]. Žalovaný nikdy tento dokument neoznačoval za návrh rezervační smlouvy, ale za záznam obsahu ústně uzavřené smlouvy. Soud I. stupně přesto důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] (i dalších navržených svědků) neprovedl a tím rezignoval na zásady uvedené v ust. § 6 o.s.ř.

11. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

12. Podle vyjádření žalobce k odvolání je mezi stranami sporné, zda rezervační smlouva byla uzavřena. Žalobce tvrdí, že měla být uzavřena písemně, ale k jejímu uzavření nedošlo. Žalovaný se opatrně a nejasně pokoušel tvrdit, že rezervační smlouva byla uzavřena asi ústně, možná snad konkludentně. Ohledně jejího obsahu žalovaný tvrdí, že asi ústně uzavřená rezervační smlouva svým obsahem odpovídá textu písemného návrhu nepodepsané rezervační smlouvy. Podle jeho názoru měl soud I. stupně provést výslech svědkyně [příjmení], z jejíž výpovědi mělo vyplynout, že rezervační smlouva měla být uzavřena ústně. Poté, co soud při jednání sdělil předběžný názor, že rezervační smlouva zřejmě uzavřena nebyla, a že z důkazů vyplývá, že mezi stranami existoval pouze písemný návrh na její uzavření, který nebyl podepsán, žalovaný změnil svoje tvrzení a poprvé ve sporu uvedl, že žalobce způsobil žalovanému škodu, protože se začal připravovat na budoucí převod tak, že vyklízel nemovitosti pro žalobce a hodnotný stavební materiál daroval třetím osobám, a tak přišel o peněžní prostředky, které by jinak prodejem stavebního materiálu mohl získat. Soud I. stupně provedl k důkazu text návrhu neuzavřené rezervační smlouvy a z něj zjistil, že v něm nelze nikde nalézt údaj, že by mělo jít o zachycený záznam dohody o účastníky ústně dříve uzavřené rezervační smlouvě, resp. o jejím obsahu. Text je nazván„ rezervační smlouva“. Obsahuje čl. IV odst. 1, podle kterého„ tato (rezervační) smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu …“, tedy strany měly záměr uzavřít smlouvu písemně a podepsat ji, a čl. IV odst. 5, podle kterého„ Smluvní strany této smlouvy shodně prohlašují, že se seznámily s jejím obsahem, který vyjadřuje jejich pravou, platnou a svobodnou vůli, a že smlouva nebyla podepisována v tísni nebo za jinak nevýhodných podmínek. Na důkaz toho se vlastnoručně podepisují.“. Tedy strany měly záměr smlouvu vlastnoručně podepsat, a pokud podpis chybí, tak smlouva nevyjadřuje jejich pravou, platnou a svobodnou vůli. Pod smlouvou jsou dokonce vymezená místa, kam měly smluvní strany umístit své podpisy. Z toho jasně vyplývá, že obě strany měly záměr uzavřít smlouvu písemně a nikoliv ústně. K důkazu byla provedena i e-mailová korespondence mezi žalovaným a zprostředkovatelkou [jméno] [příjmení], z níž vyplynulo, že text návrhu rezervační smlouvy byl připomínkován nikoli jako záznam o v minulosti uzavřené smlouvě, ale jako návrh smlouvy, která má být podepisována v budoucnu. Soud I. stupně tak správně vyhodnotil, že žádná rezervační smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla a proběhlo jen předsmluvní jednání, po kterém byly návrhy smluv teprve připravovány. Pokud bylo toto prokázáno z listin, soud správně vyhodnotil návrhy na další dokazování výslechem svědkyně zprostředkovatelky a účastnickým výslechem žalovaného, jako nadbytečné. Navíc soud dospěl k závěru, že původní skutková tvrzení žalovaného byla nedostatečná a vyzval jej k jejich doplnění. Po výzvě žalovaný změnil své původní tvrzení, že na jednání konaném dne [datum] se účastníci dohodli rámcově na dalším postupu, a nově tvrdil, že byla ústně uzavřena úplná rezervační smlouva. Vzhledem k tomu, že z dokazování vyplývalo, že není uzavřena rezervační smlouva, neexistuje ani nárok na smluvní pokutu, a obrana započtením smluvní pokuty je nedůvodná.

13. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

14. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

15. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí„ na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

16. Při právním posuzování zjištěného skutkového stavu soud I. stupně nepochybil, pokud jej posoudil podle občanského zákoníku č. 82/1998 Sb., neboť posuzovaný vztah mezi účastníky vznikl za jeho účinnosti.

17. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle ust. § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

20. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

21. Podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

22. Podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

23. Přezkoumávaný spor podléhá režimu řízení sporného. Z ust. § 101 odst. 1 a § 120 o.s.ř. pro řízení sporné mj. vyplývá, že je ovládáno zásadou projednací, která znamená, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Zákon účastníku ukládá tvrdit všechny právně významné skutečnosti a k jejich prokázání navrhovat důkazy. Aby mohl účastník splnit svoji povinnost důkazní, musí samozřejmě splnit povinnost tvrzení. Nelze totiž prokazovat skutečnosti, které nebyly tvrzeny. Jinými slovy jestliže účastník nesplní svou povinnost tvrdit skutečnosti rozhodné z hlediska hypotézy právní normy, nemůže ani splnit svou povinnost důkazní, neboť neunesení břemene tvrzení má za následek, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil, nebude předmětem dokazování. Jde-li o skutečnost rozhodnou podle hmotného práva, pak neunesení břemene tvrzení o této skutečnosti bude mít pro účastníka za následek pro něho nepříznivé rozhodnutí. Okruh rozhodujících skutečností je určována hypotézou hmotněprávní normy, která upravuje sporný právní vztah účastníků. Tato norma zásadně určuje jednak rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které musí být jako rozhodné prokázány, jednak nositele důkazního břemene.

24. Soud může vůči účastníku vyvodit závěr, že neunesl břemeno tvrzení, jen tehdy, byl-li účastník o své nouzi tvrzení řádně poučen podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř., a přes poučení nesdělil svou skutkovou verzi rozhodné (právně významné) skutečnosti. Tento předpoklad má přímou vazbu na poučení soudu o povinnosti důkazní. O tom, že je třeba označit důkaz k prokázání určité skutečnosti, soud účastníka poučí podle ust. § 118a odst. 3 jen tehdy, jestliže takovou skutečnost vůbec tvrdí. Nelze však navrhnout důkaz, aniž by bylo zřejmé, k prokázání jakého tvrzení má vést. Důkazní návrhy nelze činit ani souhrnně; musí být zřejmé, k jakému tvrzení se ten či onen důkazní prostředek vztahuje. Nepřípustný je také takový postup, kdy účastník navrhne důkaz s tím, že od soudu požaduje, aby si z jeho provedení sám zjistil relevantní skutečnosti, které ovšem účastník netvrdil. Takové přenášení procesní povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti na soud je v zásadním rozporu s procesním předpisem a se zásadou rovného postavení účastníků.

25. V přezkoumávaném případě soud I. stupně postupoval zcela správně, pokud žalobu zamítl proto, že žalovaný neunesl břemeno tvrzení ohledně jím namítané skutečnosti, že sporný návrh rezervační smlouvy nebyl návrhem, ale záznamem již dříve ústně uzavřené smlouvy, a z tohoto důvodu nemohl unést ani břemeno důkazní. Přitom byl soudem I. stupně při jednání řádně poučen podle podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. o jeho nouzi tvrzení, na což sice velmi obsáhle reagoval, nicméně nedotvrdil rozhodné skutečnosti, zejména kdo uzavření rezervační smlouvy ústní formou požadoval a z jakého důvodu, a za jakých podmínek byla uzavřena a jaký byl její obsah. Naopak po soudu I. stupně požadoval, aby si všechny rozhodné skutečnosti sám zjistil z výslechu svědků [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a účastnického výslechu žalovaného. Za situace, kdy rozhodné skutečnosti nebyly vůbec tvrzeny a měly být podle požadavku žalovaného z navrhovaných důkazů teprve zjištěny, neměl soud I. stupně splněny zákonné podmínky, aby tyto důkazy provedl. Pokud žalovaný očekával, že z nich bude soud I. stupně sám zjišťovat skutečnosti, které byl povinen tvrdit sám, je toto jeho očekávání, jak bylo vyloženo výše, v rozporu s procesním předpisem a se zásadou rovného postavení účastníků. Účastník řízení totiž nemůže, k tíži druhého účastníka, přenášet svoji povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti na soud.

26. Naopak žalobce řádně tvrdil a prokázal, že částku 500 000 Kč žalovanému zaplatil bez právního důvodu, o tuto částku se žalovaný na jeho úkor bezdůvodně obohatil a musí ji tudíž žalobci vydat. Není totiž pochyb o tom, že nedatovaná a nepodepsaná listina označená jako„ Rezervační smlouva“ má nejen veškeré formální, ale zejména obsahové znaky návrhu písemné rezervační smlouvy, nikoliv záznamu o jednání, při němž došlo k uzavření rezervační smlouvy ústně. Jak správně poukázal právní zástupce žalobce, vůle stran uzavřít smlouvu písemně zcela jednoznačně vyplývá zejména z jejího článku IV. a také z předepsaných jmen osob, které ji měly podepsat. K podpisu rezervační smlouvy ovšem nedošlo a žádný jiný důvod pro úhradu částky 500 000 Kč nebyl zjištěn a nebyl ani žádnou ze sporných stran tvrzen.

27. Správný je rovněž závěr soudu I. stupně, že s vydáním bezdůvodného obohacení je žalovaný v prodlení od [datum], neboť na základě první předžalobní výzvy měl dlužnou částku žalobci vrátit do [datum], od následujícího dne mu náleží zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1968 o.z.

28. Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislém nákladovém výroku II.

29. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v něm úspěšnému žalobci jejich náhradu v celkové výši 25 652 Kč sestávající z odměny advokáta za 2 úkonyprávní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po 10 300 kč podle ust. § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), 2 režijní paušály pod 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT a 21% DPH ve výši 4 452 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.

30. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit žalobci v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).