o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 15. dubna 2024, č.j. 6 C 157/2023 - 133,

1. Ve shora označené věci soud I. stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a žalobkyni uložil zaplatit žalované k rukám její zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Podle odůvodnění tohoto rozsudku se žalobkyně domáhala zaplacení [částka], kdy tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o dílo, na základě této smlouvy se žalovaná zavázala provést výměnu osobního výtahu v budově [Anonymizováno] ve [Anonymizováno], žalovaná tuto veřejnou zakázku splnila a dne [datum] dodala žalobkyni nový trakční osobní výtah značky Orona. V článku V. smlouvy o dílo poskytla žalovaná žalobci na dílo záruku za jakost v trvání 60 měsíců, koncem roku 2022 začal předmětný výtah vykazovat vadu, a to poruchu spočívající v neotevírání dveří výtahu, konkrétně ve třetím nadzemním podlaží. O této vadě byla žalovaná vyrozuměna oznámením ze dne [datum], žalovaná odmítla uznat vadu vyjádřením ze dne [datum]. Dne [datum] proběhlo za účasti účastníků šetření vady díla, ze záznamu z ohledání vyplývá, že vada díla spočívá v neoriginálním dílu, tj. vadné kladky zavíracího mechanismu dveří. Žalobkyně, jakož i servisní společnost, která provádí pravidelné kontroly, nezpůsobilý díl do díla nenainstalovali. Musí tedy platit, že daný díl byl přítomen od počátku, avšak nebyl odhalen při přejímce díla. Vada znemožňovala řádné užívání výtahu, žalovaná odmítla takzvanou reklamační opravu, proto si žalobkyně objednala opravu u třetí strany, společnosti [právnická osoba]., za nápravu zaplatila dohodnutou cenu [částka]. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení [částka] z titulu smluvní pokuty, neboť dle ujednání ve smlouvě o dílo byla žalovaná povinna zahájit nejpozději třetí pracovní den po ohledání opravu vady díla, dle článku VI odst. 2 smlouvy pak byla sjednána smluvní pokuta [částka] za nenastoupení ve sjednaném termínu za každý i započatý den, tudíž žalobkyně požadovala také smluvní pokutu za období od 17. do [datum], kdy byla vada odstraněna třetí stranou ve výši 4x5000 Kč. Konečně žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaná se proti žalobě bránila tvrzením, že servisní organizace [právnická osoba]. není autorizována společností Orona, společnost nepočítá s tím, že dodavatel výtahu poskytující záruku a společnost provádějící servis výtahu budou rozdílné osoby. Dále uvedla, že žalobkyni byl výtah předán v pořádku dne [datum], kde se skládal pouze z originálních dílů, tedy i z originálu kolečka kladky. Žalovaná za vadu neodpovídá, neboť neoriginální kolečko nenamontovali, v období od září do [datum] na místě samém nebyli, tudíž vadu způsobila třetí osoba a záruka se tudíž na neoriginální díl nevztahuje. Reklamace je rovněž opožděna, neboť neoriginální kolečko bylo možno zjistit při předávání díla, dále při zkoušce ověření shody prováděnou nezávislou autorizovanou třetí osobou, nejpozději však při první servisní prohlídce výtahu, ani v jednom případě nebyla neoriginální součástka namítána. Přitom se jedná o součástku a rozdíl poznatelný prostým okem, pokud žalobce vadu namítá po dobu delší jednoho roku, pak se jedná o reklamaci opožděnou. Jelikož žalovaná za vadu neodpovídá, není povinna platit ani smluvní pokutu.

4. Podle odůvodnění přezkoumávaného rozsudku po provedeném dokazování dospěl soud I. stupně ke skutkovým zjištěním, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o dílo, na základě této se žalovaná jako zhotovitel zavázala pro žalobkyni provést výměnu osobního výtahu v objektu č.p. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno], jednalo se o výtah pro osm osob značky Orona za cenu [částka], a to do [datum]. Žalovaná poskytla na dílo záruku v délce 60 měsíců s tím, že záruční doba počíná plynout dnem následujícím po protokolárním předání a převzetí díla, v případě uplatnění reklamace se žalovaná zavázala nejpozději třetí pracovní den po doručení písemné reklamace dostavit se k protokolárnímu ohledání a posouzení reklamované vady a že po ohledání a posouzení reklamované vady je povinna zahájit nejpozději třetí pracovní den práce na reklamované vadě, pro případ prodlení si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši [částka] za každý den prodlení. Pokud by žalovaná nezahájila práce v dohodnutých termínech, pak byla žalobkyně jako objednatel oprávněna zajistit si odstranění vady jiným způsobem a vyúčtovat vzniklé náklady zhotoviteli, tedy žalované. Žalovaná provedla výměnu výtahu dle smluvního ujednání, výtah předala žalobci dne [datum], přitom výtah a všechny součástky byly dodány v originálním provedení značky [Anonymizováno], a to včetně kladek šachetních dveří i v nejvyšším patře budovy. V souvislosti s předáním díla žalovaná předala žalobkyni mimo jiné i technickou zprávu včetně údajů o výtahu a pokynech k servisu, se souborem návodů, s knihou výtahu, s prohlášením o shodě a se záručním listem, z něhož vyplývá, že podmínka pro záruku je provádění servisu jedné ze tří společností autorizovaných výrobcem výtahu Orona. Fakticky předmětný výtah servisovala společnost [právnická osoba]., a to ve čtvrtletních pravidelných prohlídkách, mimo jiné v březnu, v červnu a v září 2022, kdy žádné závady na výtahu nebyly zjištěny, všechny faktické prohlídky prováděl zaměstnanec společnosti [Anonymizováno] pan [Anonymizováno]. Podáním ze dne [datum] žalobce reklamoval u žalovaného závadu ve třetím nadzemním podlaží ohledně neotevírání dveří, žalovaná podáním ze dne [datum] reklamaci neuznala s tím, že na dodaném výtahu není prováděna nutná preventivní údržba, popsaná závada vznikne běžnou provozní vůlí výtahu a je snadno odstranitelná drobným seřízením, popřípadě promazáním patřičné součástky. Dne [datum] pan [Anonymizováno] zjistil v nejvyšším patře budovy u výtahu dveřní uzávěry neoriginální kolečko kladky, výtah byl způsobilý k provozu, v následujících dnech pan [Anonymizováno] řešil problém s otevíráním ve stejném patře způsobený tím, že na kolečku předmětné kladky ve stejném patře byl svezlý gumový neoriginální návlek, který nasadil na kolečko, výtah byl opět funkční. Dne [datum] žalovaná provedla společně s žalobkyní společné ohledání výtahu, byl proveden zápis včetně zadokumentování s vyfotografováním předmětného neoriginálního kolečka kladky, toto kolečko se liší jak barvou, tak i tvarem a materiálem. Žalovaná odmítla provést opravu tohoto kolečka s tím, že se záruka na toto nevztahuje, žalobkyně požádala o opravu společnost [Anonymizováno], která fakticky dne [datum] opravu provedla za částku [částka]. Tuto částku žalobkyně zaplatila a následně požadovala po žalované krom těchto nákladů i zaplacení smluvní pokuty dle smluvního ujednání za období od 17. do [datum] ve výši 4 x [částka]. Technické laboratoře [adresa] k předmětnému výtahu vydaly tzv. inspekční nález dne [datum] s tím, že výtah splňuje základní požadavky uvedené v příloze 1 směrnice Evropského parlamentu a rady, inspekční nález byl vypracován mimo jiné na základě osobní prohlídky a zkoušky provedené dne [datum] inspektorem [tituly před jménem] [Anonymizováno], který ničeho nevyhovujícího ohledně provedení šachetních uzávěrů nezjistil. Dále soud I. stupně uzavřel, že pracovníci žalované předmětný výtah montovali pouze z originálních dílů značky [Anonymizováno], rovněž byly montovány originální dveřní uzávěry jako celý komponent na každém patře budovy. Konečně z výslechu svědka [Anonymizováno] soud I. ještě zjistil, že prováděl pravidelné servisní prohlídky předmětného výtahu, prohlídky byly vždy stejného obsahu, kontroloval i dveřní uzávěry v šachetním otvoru na každém patře, neoriginální kolečko zaznamenal dne [datum].

5. Na podkladě výše uvedených skutkových zjištění učinil soud I. stupně závěr o skutkovém stavu věci, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o dílo ze dne [datum], na základě této žalovaná dílo provedla řádně a ve sjednané době, když fakticky vyměněný osobní výtah žalobkyni předala dne [datum]. V uvedené smlouvě rovněž žalovaná jako zhotovitel poskytla žalobkyni záruku za jakost v trvání 60 měsíců. V prosinci 2022 žalobkyně reklamovala písemnou formou u žalované vadu spočívající v neotvírání dveří v nejvyšším patře budovy, žalovaná provedla ohledání vady dne [datum]. V době předání výtahu žalovanou žalobkyni dne [datum] bylo kolečko předmětné kladky originální, a to minimálně až do [datum], kdy byla provedena pravidelná kontrolní prohlídka výtahu a žádná závada, tedy ani neoriginální kolečko, shledána nebyla. Vada tak vznikla až po předání díla žalobci, tuto vadu musela způsobit žalobkyně nebo třetí osoba, neboť žalovaná žádné technické úkony na předmětném výtahu v inkriminovaném období neprováděla.

6. Po právní stránce soud I. stupně hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.”).

7. S odkazem na ustanovení § 2586 odst. 1 o. z. a § 2113 věty první o. z. soud I. stupně učinil právní závěr, že mezi účastnicemi byla platně sjednána smlouva o dílo, žalovaná splnila svůj závazek provést dílo spočívající v montáži nového výtahu značky [Anonymizováno] řádně a včas, když jej [datum] předala žalobci. V uvedené smlouvě o dílo rovněž platně žalovaná jako zhotovitel poskytla žalobkyni záruku za jakost v trvání 60 měsíců. V prosinci 2022, tedy v době trvání záruční lhůty žalobkyně řádně reklamovala u žalované vadu spočívající v neotvírání dveří v nejvyšším patře budovy. Dále soud I. stupně dospěl k závěru, že žalovaná v rozporu se smluvním ujednáním provedla ohledání vady až dne [datum], nicméně toto opožděné ohledání hodnotil jako bez vlivu na podstatu věci. Poté dovodil, že se ujednaná záruka na neoriginální kolečko kladky dveřní uzávěry vztahuje, neboť předmětem smlouvy o dílo bylo mimo jiné dodání nového výtahu značky Orona, tedy i originálních součástek. S ohledem na zjištění, že v době předání výtahu žalovanou žalobkyni dne [datum] bylo kolečko předmětné kladky originální, a to minimálně až do [datum], soud I. stupně dovodil, že vada vznikla až po předání díla žalobkyni působením žalobkyně či třetí osoby, pročež žalovaná za předmětnou vadu neodpovídá, a to ani dle § 2099 odst. 1 o. z., neboť v době předání díla touto vadou spočívající v neoriginálním kolečku kladky netrpělo. Ve vztahu k žalobkyní uplatněnému nároku na zaplacení smluvní pokuty pak soud I. stupně dovodil, že pokud žalovaná za vadu neodpovídá, nemůže být s odstraněním vady v prodlení, a tudíž není důvodné žalobkyni přiznat ani sjednanou smluvní pokutu. Ve vztahu k nároku na zaplacení úroku z prodlení soud I. stupně uvedl, že jelikož žalovaná není v prodlení, nemá povinnost platit úrok z prodlení. S ohledem na uvedené tak soud I. stupně žalobu v celém rozsahu zamítnul.

8. Podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud I. stupně přiznal v řízení plně úspěšné žalované náklady řízení ve výši [částka]. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta podle ust. § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty [částka] za 5 úkonů po [částka] (příprava a převzetí, vyjádření s právním rozborem z [datum], kvalifikované vyjádření k žalobě a dvakrát účast na soudním jednání), 1 úkon s poloviční sazbou odměny (banketní odpor) ve výši [částka], 6 režijních paušálů po [částka] podle ust. § 13 odst. 4 AT, cestovní náhrady v celkové výši [částka], náhrady za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce [částka] podle ust. § 14 AT a 21 % DPH z částky [částka] ve výši [částka].

9. Proti výroku I. i II. rozsudku podala odvolání žalobkyně a uvedla v něm, že rozhodnutí soudu ve věci se nutně odvíjí od vyhodnocení právní otázky, zda žalovaná odpovídá za vadu díla dle smluvního ustanovení o záruce za jakost, kdy soud I. stupně tuto právní otázku vyřešil nesprávně, a je tedy dán odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Soud I. stupně dle žalobkyně vyšel ze zjištění, že dílo bylo bez vady v době jeho předání a dále po určitou dobu po předání díla, přičemž takové skutkové zjištění je dle žalobkyně samo o sobě dostačující, avšak odůvodňuje opačný právní závěr, než jaký učinil soud I. stupně. Dle žalobkyně žalovaná neunesla důkazní břemeno o tom, že je naplněn liberační důvod ze záruky za jakost dle § 2116 o. z., neboť se nepodařilo zjistit kdo předmětnou vadu zapříčinil. V této souvislosti žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Dle žalobkyně závěr soudu I. stupně, že vada vznikla až po předání díla žalobkyni a tuto vadu musela způsobit žalobkyně nebo třetí osoba, je nedostatečný pro aplikaci liberačního důvodu, a to už jen proto, že nemusí být správný. Z logiky věci mohl být zásah do díla proveden též žalovanou, a to kdykoliv před zjištěním závady, přičemž je třeba vnímat, že předmětná budova je veřejná s volným přístupem a není pod stálou kontrolou zaměstnanců žalobkyně. Ze zápisu v knize výtahu ze dne [datum] pak dle žalobkyně plyne, že neoriginální díl nainstalovala žalovaná. Dle názoru žalobkyně měla žalovaná tvrdit a prokazovat, kdo neoriginální díl do díla zabudoval. Pokud toto žalovaná neprokázala, je to ona, kdo neunesl důkazní břemeno. Ve vztahu k výroku II. rozsudku o náhradě nákladů řízení žalobkyně namítla, že jej považuje za nesprávný s ohledem na jeho závislost na nesprávném výroku I. rozsudku. Závěrem svého odvolání žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že podané žalobě v celém rozsahu vyhoví a žalobkyni přizná plnou náhradu nákladů řízení.

10. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobkyně předně uvedla, že s rozsudkem soudu I. stupně souhlasí a považuje jej za správný. Poukázala na to, že bylo bezpečně prokázáno, že v době předání výtahu žalobkyni dne [datum] tento byl bez vad a s originálními kolečky na všech kladkách výtahu, kdy takový stav trval nejméně do [datum], kdy proběhla kontrola výtahu panem Jovanovičem, servisním technikem smluvního dodavatele žalobkyně. Současně bylo prokázáno, že k výměně původního originálního kolečka klady dodaného žalovanou muselo dojít v období mezi [datum] a [datum], kdy bylo zjištěno neoriginální kolečko panem Jovanovičem. V tomto období žalovaná neprováděla na předmětném výtahu žádné zásahy, dokonce se na místě, kdy se výtah nachází, vůbec nevyskytovala, takže nemohla nainstalovat neoriginální kolečko kladky, a tudíž za jeho nefunkčnost nenese odpovědnost dle § 2099 a § 2100 o. z., neboť při předání výtahu žalobkyni, tento byl bez vad, ani dle § 2116 o. z., neboť vada byla způsobena po přechodu nebezpečí škody na výtahu na žalobkyni vnější událostí, tedy neoriginálním kolečkem kladky, které neinstalovala žalovaná. Dále žalovaná poukázala na to, že žalobkyně v prvoinstančním řízení opakovaně tvrdila, že žalovaná dodala výtah již s vadným neoriginálním kolečkem, a proto nese odpovědnost za vadu tohoto kolečka. Uvedené tvrzení však bylo v řízení před soudem I. stupně provedeným dokazováním vyvráceno. Nyní žalobkyně nově tvrdí, že k výměně kolečka kladky výtahu mohlo dojít po předání výtahu žalobkyni, a to kýmkoliv, např. i žalovanou, neboť budova, ve které se výtah nachází, je budovou veřejnou s volným přístupem, která není pod stálou kontrolou zaměstnanců žalobkyně. Nic takového však žalobkyně v řízení před soudem I. stupně ani netvrdila, přestože byla soudem před vyhlášením rozsudku poučena dle § 119a odst. 1 o.s.ř. Protože žalobkyně v prvoinstančním řízení po poučení soudu neuvedla žádná nová tvrzení, ani to výše uvedené, a nenavrhla ani žádné nové důkazy, které by mohly takové tvrzení odůvodnit, nemohl soud rozhodnout jinak a nedopustil se nesprávného právního posouzení věci. Nové skutečnosti a důkazy pak nemůže žalobkyně dle ustanovení § 211a o.s.ř. u odvolacího soudu namítat.

11. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř. Přitom věc projednal a rozhodl za splnění podmínek ust. § 214 odst. 3 o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť odvolání bylo podáno z důvodu nesprávného právního posouzení věci a obě účastnice s tímto postupem vyjádřily souhlas.

12. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně a podrobným, vyčerpávajícím způsobem popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

13. Pro právní posouzení věci je rozhodné znění zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinné ke dni uzavření smlouvy o dílo, tj. ke dni [datum], kdy příslušná zákonná ustanovení jsou citována níže.

14. Dle ust. § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

15. Dle ust. § 2615 odst. 2 věty první o. z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

16. Dle ust. § 2113 o. z. zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Záruka může být poskytnuta i na jednotlivou součást věci.

17. Dle ust. § 2116 o. z. kupující nemá právo ze záruky, způsobila-li vadu po přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího vnější událost. To neplatí, způsobil-li vadu prodávající.

18. Z uvedených ustanovení vyplývá, že pro práva objednatele z vadného plnění smlouvy o dílo platí obdobně ustanovení o právech z vadného plnění dle smlouvy kupní, a to včetně úpravy záruky za jakost. Záruka za jakost přitom v poměrech smlouvy o dílo představuje závazek zhotovitele založený ujednáním stran smlouvy o dílo či prohlášením zhotovitele, že předmět díla bude mít po určitou dobu vlastnosti, které byly v záruce specifikovány. Vady, které se v takové době počínající zpravidla předáním díla vyskytnou a jsou v rozporu se zárukou, jdou k tíži zhotovitele a ten je povinen ze záruky plnit; jde přitom o odpovědnost jež má objektivní charakter. Ustanovení § 2116 o. z. pak stanovuje liberační důvod pro případy, kdy se vada vyskytne po přechodu nebezpečí škody na předmětu díla na objednatele v důsledku vnějšího vlivu, kterým je míněno působení samotného objednatele či třetí osoby, tak případně i vznik vady působením vyšší moci. Za takových okolností se totiž nejeví jako spravedlivé, aby zhotovitel nesl odpovědnost za vadu. Důkazní břemeno o skutečnostech naplňujících uvedený liberační důvod je pak na zhotoviteli, neboť jde o okolnosti, ze kterých pro něho vyplývají příznivé právní následky.

19. Na podkladě výše uvedených obecných východisek odvolací soud uzavřel, že soud I. stupně dospěl rovněž ke správným závěrům právním, když uzavřel, že mezi účastnicemi byla platně uzavřena smlouva o dílo, ve které žalovaná poskytla záruku za jakost předmětu díla, jejímž obsahem je závazek žalované jako zhotovitele, že dílo bude zhotoveno dle smlouvy a že po celou dobu záruční doby bude mít vlastnosti požadované smlouvou o dílo, právními předpisy a příslušnými technickými normami. Soudu I. stupně lze přisvědčit také v tom, že takto formulovaná záruka se vztahuje i na vadu spočívající v užití neoriginálního kolečka kladky dveřní uzávěry, neboť předmětem díla bylo dodání nového výtahu značky Orona, čímž se z logiky věci rozumí dodání výtahu složeného pouze z originálních součástek. Z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně dále vyplývá, že dovodil naplnění liberačního důvodu dle § 2116 o. z., a to přesto, že výslovně aplikaci tohoto ustanovení nezmínil. I přesto je však zřejmé, že jej aplikoval, když na podkladě zjištění, že „vada vznikla až po předání díla žalobci“ a „tuto vadu musel způsobit žalobce nebo třetí osoba“, uzavřel, že žalovaná za vadu neodpovídá. Odvolací soud hodnotí i tento právní závěr jako správný, neboť okolnost, že k zabudování neoriginálního dílu do výtahu došlo až po jeho předání žalobkyni jednáním žalobkyně či třetí osoby, tj. osoby odlišné od žalované, naplňuje hypotézu ustanovení § 2116 o. z. a zbavuje žalovanou odpovědnosti za takovou vadu.

20. Žalobkyně se mýlí, pokud namítá, že k naplnění uvedeného liberačního důvodu je třeba prokázat, kdo vadu zapříčinil; plně postačuje, že je (jako v projednávané věci) prokázáno, že vadu nezpůsobil zhotovitel. Pokud žalobkyně v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], ani ten neposkytuje jakoukoliv oporu pro takový závěr, když pouze uvádí, že důkazní břemeno o naplnění liberačního důvodu je na zhotoviteli. Právě takovou úvahou se však soud I. stupně řídil a prokázání liberačního důvodu žalovanou dovodil.

21. Konečně není důvodná ani námitka žalobkyně, že zásah do díla spočívající v instalaci neoriginálního kolečka kladky dveřní uzávěry mohl být způsoben žalovanou kdykoliv před zjištěním závady. Předně jde o nové tvrzení uplatněné až v odvolacím řízení, když v řízení před soudem I. stupně žalobkyně tvrdila, že „daný díl byl přítomen od počátku, avšak nebyl odhalen při přejímce díla“. Jelikož účastníci byli v řízení před soudem I. stupně řádně poučeni o principu neúplné apelace dle ustanovení § 119a odst. 1 o.s.ř., k tomuto novému tvrzení nelze dle § 205a o.s.ř. přihlížet. Nadto jde o tvrzení čistě hypotetické, kterým žalobkyně toliko polemizuje se skutkovým zjištěním soudu I. stupně, které ovšem vyplývá z dostatečně provedeného a přesvědčivě zhodnoceného dokazování, takže tvrzením tohoto typu nemůže být důvodně zpochybněno.

22. S ohledem na výše uvedené se žalovaná nemohla dostat do prodlení s povinností odstranit vadu jednoduše proto, že takovou povinnost neměla, a tudíž jí ani nemohla vzniknout povinnost platit smluvní pokutu sjednanou v čl. VI. odst. 2 smlouvy o dílo; i v tomto ohledu tak jsou závěry soudu I. stupně správné.

23. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. rozsudek soudu I. stupně potvrdil jak ve věcném výroku I., tak v závislém nákladovém výroku II., v němž rovněž neshledal pochybení.

24. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 142 odst. 1 za použití ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. tak, že plně úspěšné žalované přiznal plnou náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši celkem [částka], které jsou představovány odměnou za 1 úkon právní služby (vyjádření k odvolání) ve výši [částka] dle ust. § 7 bodu 5. AT, náhradou hotových výdajů za tento jeden úkon právní služby ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 AT a náhradou za DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši [částka].

25. Náklady odvolacího řízení je žalobkyně povinna uhradit žalované v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).