o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 1. února 2022, č.j. 15 C 359/2021-46

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen soud I. stupně) rozhodl rozsudkem ze dne 1.2.2022 č.j. 15 C 359/2021-46 o částečném zastavení řízení, a to v části o zaplacení částky 2 000 Kč a úroku z prodlení 0,1% denně částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I). Dále rozhodl o povinnosti žalované zaplati žalobkyni částku 43 800 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 43 800 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku (výrok II) a náklady řízení v částce 17 432 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku (výrok III). Z odůvodnění rozsudku se podává, že soud I. stupně z provedeného dokazování zjistil, že mezi žalobkyní (pod tehdejším [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov] [právnická osoba]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o studiu. Součástí smlouvy byly i všeobecné podmínky studia. Pro případ prodlení s platbou školného byla v čl. III. 4. a) Všeobecných podmínek studia [číslo] 2020, nedílné přílohy [číslo] smlouvy o studiu uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, sjednána povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky školného. Žalovaná dne [datum] převzala přístupové údaje do informačního systému žalobkyně a pokyny pro studenty. V souladu s touto smlouvou žalobkyně vystavila žalované dne [datum] fakturu [číslo] znějící na úhradu školného za akademický rok 2020 /2021 ve výši 45 800 Kč, splatnou dne [datum]. Žalobkyně zaslala žalované dopis o ukončení studia z [datum], který deklaroval ukončení studia žalované a žalobkyně v něm rekapitulovala závazky žalované, kdy upozorňovala žalovanou na povinnost zaplatit školné. Rovněž v e-mailu z [datum] žalobkyně upozorňovala žalovanou na povinnost zaplatit školné. Žalovaná ve lhůtě splatnosti fakturu neuhradila, a neučinila tak ani po výzvě a emailové urgenci. Z výslechu žalované vzal soud I. stupně za prokázané, že žalovaná si brigádně přivydělává průměrně 25 000 Kč měsíčně čistého. Žije v pronajatém bytě v [obec], platí i se službami 12 000 Kč měsíčně. Studuje v denním studium na soukromé vysoké škole [příjmení] [jméno], kde hradí školné za jeden semestr 29 000 Kč. Školné hradí rodiče žalované, kteří jí také zakoupili pro účely studia notebook.

2. Z takto zjištěného skutkového stavu vycházel soud I. stupně při svém rozhodování.

3. Dříve než začalo jednání ve věci samé, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 2 000 Kč a úroku z prodlení 0,1% denně částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek [číslo] k výše uvedené smlouvě, který se týkal změny studijního programu. V důsledku administrativního nedopatření žalobkyně nezaslala žalované opravný daňový doklad (dobropis) k výše uvedené faktuře na školné, což měla učinit v návaznosti na to, že školné v novém studijním programu (dle dodatku), tedy Ekonomika a management podniku, bylo nižší než školné v původním studijním programu (Bezpečnostní management). Rozdíl těchto školných za akademický rok 2020 [číslo] činil 2 000 Kč. Soud I. stupně proto v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 o.s.ř., řízení částečně zastavil.

4. Po právní stránce věc posoudil podle ustanovení § 56 a 59 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že mezi žalobkyní (pod tehdejším [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov] [právnická osoba]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o studiu. V souladu s touto smlouvou žalobkyně vystavila žalované mj. dne [datum] fakturu [číslo] znějící na úhradu školného za akademický rok 2020 /2021 ve výši 45 800 Kč, splatnou dne [datum]. Žalovaná ve lhůtě splatnosti fakturu neuhradila, a neučinila tak ani po výzvě. Tvrzení žalované, že neměla přístupové údaje do informačního systému, jsou vyvráceny listinným důkazem označeným jako Seznámení se s dokumenty, kdy tyto převzala dne [datum]. Její tvrzení, že žalobkyně s ní nekomunikovala, byla vyvrácena emailovou komunikací mezi účastníky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná co do 94%, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 593,20 Kč.

5. Proti tomuto rozsudku podala odvolání jak žalobkyně, tak žalovaná.

6. Žalobkyně svým odvoláním napadla výrok II a III rozsudku, a to v části, kterým bylo rozhodnuto o způsobu plnění ve splátkách. Namítala, že soud I. stupně rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni dlužnou částku formou měsíčních splátek, avšak toto své rozhodnutí nikterak neodůvodnil. V rozhodnutí není ani zmínka o tom, z jakého důvodu se soud I. stupně odchýlil od zákonné pariční lhůty k úhradě ani na základě čeho stanovil výši splátek. Soud I. stupně zřejmě vycházel z výslechu žalované, avšak nijak si jí tvrzené skutečnosti neověřil. Kromě toho žalovaná v rámci svého výslechu uvedla, že si měsíčně vydělává částku 25 000 Kč, dosahuje tedy nezanedbatelného příjmu. Školně hradí její rodiče. Podle jejího názoru podmínky pro rozložení úhrady dluhu do splátek nebyly splněny. Zdůrazňovala, že žalovaná měla na úhradu dluhu více než rok, avšak nijak toto neřešila. Namítala rovněž nesprávný výpočet nákladů řízení soudem I. stupně. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že rozhodne o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni jak dlužnou částku, tak náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, přičemž náklady řízení podle ní správně činí částku 22 553,20 Kč. Kromě toho namítala, že v napadeném rozhodnutí je žalobkyně nesprávně označena starým názvem.

7. Odvolání žalované směřovalo rovněž proti výroku II a III napadeného rozsudku. V něm namítala, že soud I. stupně dostatečně nepřihlédl ke skutečnostem tvrzeným žalovanou. S ohledem na stručnost odůvodnění rozsudku se tento jeví žalované jakožto nepřezkoumatelný. Poukazovala na zmatečný postup žalobkyně ohledně změny studijního programu z oboru Bezpečnostní management na obor Ekonomika a management podniku, kdy jí nebylo umožněno řádné zahájení studia. Zdůraznila, že s odkazem na čl. 88 odst. 77 Všeobecných podmínek studia žalobkyně porušila smluvní podmínky a následně se účastnice dohodly na ukončení smluvního vztahu s tím, že žádná ze stran nebude mít vůči druhé žádnou neuspokojenou pohledávku. Žalobkyně neposkytla žalované nezbytné informace pro zahájení studia, čímž vystavila žalovanou stavu právní nejistoty. Smlouva o studiu je podle jejího názoru koncipována jednostranně se snahou dosáhnout podnikatelského zisku na úkor studenta. Ujednání smlouvy tak zakládají nerovnováhu práv a povinností účastníků v neprospěch žalované a jsou v rozporu s dobrými mravy. Jedná se tak o zjevné zneužití práva ve smyslu ustanovení § 66 a 88 občanského zákoníku. Rovněž přiznání úroku z prodlení žalobkyni je v rozporu s dobrými mravy, zejména za situace, kdy žalovaná není výdělečně činná. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil, žalobu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

8. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalované uváděla, že námitky žalované ohledně neplatnosti smlouvy o studiu z důvodu rozporu s dobrými mravy, resp. ohledně zneužití práva ze strany žalobkyně, jsou žalovanou uplatňovány poprvé až v odvolání, tedy až poté, co byla soudem prvního stupně provedena koncentrace řízení, a jsou tak v rozporu s neúplnou apelací. Přesto zdůraznila, že žalobkyně je soukromou vysokou školou a při své činnosti se řídí zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Uvedený zákon svěřuje soukromým vysokým školám výkon veřejné moci v oblasti vysokoškolského vzdělání. Orgány soukromé vysoké školy působí proto v příslušných právních vztazích jako orgány moci veřejné. Žalobkyně je oprávněna v souladu s ustanovením § 59 zákona o vysokých školách stanovit a vybírat poplatky spojené se studiem, které stanoví ve svém vnitřním předpisu, tedy i školné. Poplatky (školné), které může požadovat vysoká škola v průběhu studia, nepředstavují přímé (adresné) protiplnění za poskytnuté služby (zprostředkovanou výuku), nýbrž vyjadřují podíl studenta na nákladech na vysokoškolské studium. Dále namítala, že hodnocení sjednaného smluvního úroku z prodlení ze strany žalované jako nepoctivého a v rozporu s dobrými mravy neodpovídá ustálené judikatuře. Upozorňovala rovněž na to, že bylo na žalované, aby si řádně přečetla smlouvu, kterou uzavírá.

9. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně uváděla, že žalobkyně zcela ignoruje sociální situaci a majetkové poměry žalované. Pokud jde o částku 25 000 Kč, rozhodně se nejedná o stálý a pravidelný příjem.

10. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (ust. § 10 odst. 1 zák. č. 293/2013 Sb., občanského soudního řádu - dále jen o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (ust. § 204 odst. 1 o.s.ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř.), a že účastníky uplatněné skutečnosti lze podřadit pod dovolené odvolací důvody (ust. § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně v rozsahu uvedeném v ust. § 212, věta prvá o.s.ř. a ust. § 212a o.s.ř., jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení a dospěl k závěru, že odvolání obou účastnic řízení je důvodné, neboť řízení před soudem I. stupně je zatíženo vadami, které mohou mít vliv na správnost rozhodnutí.

11. Soud I. stupně ve svém rozhodnutí správně uvedl, že bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o studiu, jejíž nedílnou součástí byly i všeobecné podmínky studia. Nicméně z obsahu všeobecných podmínek studia neučinil žádná skutková zjištění, kromě sjednaného úroku z prodlení. Přitom v článku III těchto všeobecných podmínek je podrobně upravena úhrada školného a jeho splatnost a v článku V je upraveno ukončení studia a smlouvy o studiu. V této části je třeba zejména přihlédnout k bodu 2 a zvláště pak k bodu 4, kde je uvedeno, že v případě, že školné v okamžiku ukončení studia nebo smlouvy o studiu ještě nebylo zaplaceno, mění se (až na výjimky) na pohledávku na zaplacení smluvní pokuty.

12. Soud I. stupně vycházel při právním hodnocení pouze ze základních ustanovení zákona o vysokých školách a vůbec nepřihlédl ke smluvním ujednáním obou účastnic, obzvláště za situace, kdy všeobecné podmínky studia byly nedílnou součástí smlouvy o studiu a nijak nezdůvodnil, z jakého důvodu k obsahu smluvních podmínek (kromě úroku z prodlení) vůbec nepřihlédl.

13. Další vadou řízení je i to, že soud I. stupně rozhodl o plnění dlužné částky v měsíčních splátkách, což sice občanský soudní řád umožňuje, ovšem neopatřil si pro toto rozhodnutí řádné podklady (důkazy) a své rozhodnutí v této části nijak nezdůvodnil, jak správně namítala žalobkyně.

14. Poslední vadou je i nesprávné označení žalobkyně v záhlaví rozsudku, když žalobkyně je označena jako„ [obec] [anonymizováno 7 slov] [právnická osoba], namísto správného názvu„ [anonymizována čtyři slova]“. Odvolací soud nevracel soudu I. stupně jeho rozsudek k opravě záhlaví, když bylo na místě zrušení celého rozsudku a vrácení věci k dalšímu řízení.

15. Ze všech výše uvedených důvodů je řízení před soudem I. stupně postiženo vadami, které mohou mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava, a proto odvolací soud podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a věc podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

16. Na soudu I. stupně bude, aby ve věci nařídil jednání, při kterém minimálně zopakuje dokazování obsahem smlouvy o studiu a zejména všeobecných podmínek, z nichž uskuteční potřebná zjištění, popřípadě provede další potřebné důkazy a v případě potřeby vyzve účastníky podle ustanovení § 118a o.s.ř. k případnému doplnění tvrzení a označení důkazů. Poté znovu zhodnotí důvodnost nároku žalobkyně na zaplacení dlužného školného, případně posoudí, zda nedošlo ke změně tohoto nároku na jiný nárok a ve věci znovu rozhodne. Při rozhodování je zapotřebí rovněž přihlédnout k zásadě smluvní volnosti. Pokud bude žaloba důvodná a soud I. stupně bude uvažovat o možnosti dlužnou částku splácet, opatří pro své rozhodnutí rovněž důkazy a podklady a teprve na základě nich rozhodne. Své rozhodnutí v písemném vyhotovení náležitě zdůvodní v souladu s ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. a rozhodne též o nákladech řízení, včetně nákladů tohoto řízení odvolacího.