o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 20. července 2021, č. j. 5 C 148/2020-84,

1. Ve shora označené věci se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 100 000 Kč. Podle jeho žalobních tvrzení žije se svou manželkou, [jméno] [příjmení], v její nemovitosti v bezprostřední blízkostí nemovitosti její matky, [jméno] [příjmení], a jejího bratra, žalovaného. Rodinné vztahy nejsou dobré. Žalobce a jeho manželka jsou cílem útoků ze strany matky manželky a žalovaného, který jednak podporuje svou matku vůči manželce žalobce a jednak na ně sám útočí. Dne [datum] došlo k incidentu, který začal pokřikováním matky manželky žalobce na jeho manželku sedící při obědě se žalobcem pod pergolou. Manželka žalobce si začala na svůj mobilní telefon incident natáčet. Poté byli oba napadeni žalovaným, který pojal úmysl zmocnit se jejich mobilních telefonů. Za to byl odsouzen za zločin loupeže rozsudkem Okresního soudu Praha - západ ze dne 12. 9. 2019, č. j. 14 T 100/2019-526, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. 12 To 9/2020-596.

2. Žalobce se s incidentem vyrovnal, má však za to, že do jeho práv bylo zasaženo skrze citelný zásah do osobnostních práv jeho manželky, u níž se projevila změna její osobnosti mající vliv na všechny sféry společného soužití se žalobcem, tedy byl narušen jejich rodinný život. Incident vyvolal u manželky žalobce velký stres a zasáhl podstatně její psychiku. Byla jí diagnostikována porucha přizpůsobení - [anonymizována čtyři slova], jejíž příčinou je dlouhodobý rodinný konflikt žalobkyně s matkou a žalovaným, přičemž po incidentu ze [datum] se u ní vyvinula [anonymizována dvě slova] porucha. Ztratila chuť do života, což zasahuje většinu jejích životních aktivit a tím i žalobce samotného. Po incidentu jí byla navýšena medikace antidepresiv, která mají vliv na její vnímání života a její„ naladění“. Je více popudlivá, ztratila zájem o domácnost. Podstatná změna nastala v sexuálním životě žalobce s manželkou. Do incidentu s ní měl plnohodnotný sexuální život, a to několikrát týdně. Cca na rok od incidentu ustal a neobnovil se do původního stavu dosud, kdy sexuální aktivita je na úrovni cca 2x do měsíce. Navíc pokud byl dříve sex přirozenou součástí jejich života a přinášel jim potěšení, v současné době se jedná o sporadickou záležitost. Do incidentu spolu manželé trávili hodně volného času a účastnili se akcí spojených s jejich zálibou v motorkách. To se po incidentu změnilo, kdy se manželka uzavřela a vyhledává samotu. Po incidentu došlo i k utlumení sociálních kontaktů žalobce a jeho manželky se sousedy a přáteli, kteří odmítají návštěvy u žalobce z důvodu blízkosti žalovaného. Žalobce s manželkou se rozhodli, že manželka prodá svou nemovitost a že se odstěhují. Žalovaný potenciální kupce odrazoval. Manželka žalobce zahájila v roce 2017 řízení o vrácení daru ohledně nemovitostí, které žalovanému darovala, které je vedeno u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 18 C 365/2017.

3. Žalovaný proti žalobě namítl, že sám žalobce uvádí, že se předmětnou událostí vyrovnal, jeho nárok je tedy sekundární, odvozený od újmy způsobené manželce, která se následně projevuje ve způsobu soužití. Avšak není-li tedy přiznán nárok primární, sotva lze přiznat nárok sekundární. Nicméně žalovaný žalobě vytýká především neurčitost. Nelze z ní seznat, z jakého důvodu je uplatněný nárok ve stejné výši, jako nárok, který uplatnila manželka, jež se, jak se z její žaloby podává, s událostí 3 roky starou nevyrovnala. Nadto finanční zadostučinění je možné poskytnout jen za podmínek, které stanoví ust. § 2971 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žádné takové okolnosti však žalobce neuvádí. Žalovaný přiznává, že chtěl své sestře odebrat telefon, jímž jeho a jeho matku bez jejich svolení natáčela, a její jednání považoval za protiprávní. Měl za to, že jedná v nutné obraně, soudy však jeho obhajobě nepřisvědčily. Nepřisvědčily však ani výpovědím žalobkyně. Trestní senát hodnotil výpovědi účastníků konfliktu takto:„ Poškození [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vypovídali ve svůj prospěch, z jejich výpovědí je zřejmá snaha co nejvíce přitížit obžalovanému nebo jeho rodině, a to i s ohledem na neuspořádané vztahy osobní a majetkové, přičemž je evidentní, že výsledek tohoto řízení by mohl být použit jako důkaz i v řízeních civilních. Na druhou stranu svědci z řad příbuzenstva a přátel obžalovaného, svědkové [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vypovídali ve prospěch obžalovaného. Ani jednu z výpovědí nepovažoval soud za zcela objektivní a je toho názoru, že při konfrontaci s dalšími důkazy, ani jedna z výpovědí neodpovídá zcela realitě. Ze všech svědeckých výpovědí, ale i z dalších listinných důkazů je zřejmé, že rodinné vztahy mezi poškozenou a jejím manželem na jedné straně a obžalovaným, jeho matkou a jeho rodinou na straně druhé, jsou hluboce narušené, zejména neustálými konflikty.“. Z dokazování v trestním řízení se nepodává, že by jednání žalovaného bylo vedeno motivem, jaký má ust. § 2971 na mysli, tedy zavrženíhodnou pohnutkou zmocnit se cizího majetku k vlastnímu obohacení nebo k jeho zničení, nýbrž výlučně pohnutkou zastavit z jeho hlediska protiprávní nahrávání jeho fyzické podoby. Proti právnímu hodnocení skutku podal žalovaný v trestním řízení jak řádný, tak mimořádný opravný prostředek – dovolání, které bylo odmítnuto. Autoritu Nejvyššího soudu ČR žalovaný uznává, proto přehodnotil své stanovisko a své sestře a švagrovi zaslal omluvu tohoto znění:„ [jméno] [anonymizováno] [příjmení], změnil jsem své původně negativní stanovisko k výzvě Vašeho právního zástupce, abych se omluvil za jednání dne [datum]. Rád bych tímto dopisem vyjádřil svou lítost nad tím, kam dospěly naše příbuzenské vztahy a nad tím, že jsem nedokázal udržet své emoce a dne [datum] jsem nepřiměřeně zareagoval ve vypjaté situaci, ve snaze zamezit dalšímu nahrávání mne a mé matky. Za tento nedostatek sebeovládání, jehož průběh a následek jste mohli pociťovat jako újmu, se omlouvám. S pozdravem [jméno] [příjmení]“. Omluvu považuje žalovaný za dostačující satisfakci. Má za to, že tato omluva po více než 3 letech dostatečně naplňuje požadavky ust. § 2951 o.z. Je třeba přihlédnout k tomu, že také trest, který byl žalovanému uložen v trestním řízení, je sám o sobě podstatnou formou zadostiučinění, takže spolu s omluvou a odstupem času nemá požadavek peněžité náhrady nemá opodstatnění.

4. Omluvu žalovaný považuje za dostačující satisfakci i v případě, že by byly prokázány skutečnosti, které žalobce tvrdí, a prokázána také příčinná souvislost. Žalobce si stěžuje na zvýšenou popudlivost manželky, která má vliv na jejich rodinný život. K tomu žalovaný odkazuje na argumenty, týkající se menopauzy u žen, které uvedl ve svém vyjádření k žalobě [jméno] [příjmení]. Krom toho uvádí, že popudlivost a hašteřivost byly a jsou imanentními rysy její osobnosti již od dětství. Dále si žalobce stěžuje, že došlo ke snížení, ba ztrátě libida. Snížení libida u ženy je obtížně prokazatelné, u muže by bylo myslitelné vyšetření na phalopletysmografu. Obecně však je možné odkázat na notoricky známou skutečnost, že ke snížení libida u žen dochází v souvislosti s menopauzou, nicméně stejnou notorietou je i existence andropauzy. Také délka trvání vztahu může vést ke krizi. S ohledem na to, že [jméno] [příjmení] již vystřídala několik partnerů, nelze vyloučit ani tento vliv. Tvrzení žalobce, že omezil akce s přáteli a vyjížďky na motocyklu, je velmi vágní. Navíc omezení jejich účasti na těchto akcích je sotva možné dávat do příčinné souvislosti s incidentem, který se stal před 3 lety. Krom toho manželka žalobce i žalobce sám věší na veřejně přístupné weby fotografie z takových akcí, kde se fotografuje s manželem a přáteli a z jejích výrazů na snímcích nečiší zasmušilost, naopak se tváří vesele. Také tvrzení žalobce o omezení návštěv přátel z obavy ze žalovaného je neurčité. S žádnými návštěvami žalobce žalovaný do kontaktu nepřišel, nikomu nikdy nevyhrožoval. Navíc k přátelským setkáním s veselými přípitky dochází i nadále způsobem, který mají [jméno] a [jméno] [příjmení] potřebu zveřejnit na sítích. Ani tvrzení, že žalovaný zmařil prodej nemovitosti, není pravdivé. S žádným se zájemců o nemovitost nikdy nehovořil. Připouští, že jej jednou telefonicky kontaktoval realitní makléře, na obsah hovoru si však již nevzpomíná. Tvrzení o vrácení daru je sice pravdivé, ale žaloba byla dosud nepravomocným rozsudkem sp. zn. 18 C 365/2017 zamítnuta. Za podstatnou vadu žaloby žalovaný pokládá nedostatek tvrzení, proč právě částka 100 000 Kč je přiměřeným odškodněním nemajetkové újmy. Aby byla žaloba projednatelná, měla by určit, jaká poměrná část jí požadované náhrady připadá na ten který jí uplatňovaný důvod, pokud bude jeho existence před soudem prokázána. Žalovaný nepodceňuje závažnost incidentu, který byl zásahem proti [příjmení] [příjmení], trvá však na tom, co připouští i ona, že jde o vzájemnou řevnivost a že šlo z její strany do značné míry o útok záměrně vyprovokovaný. To ostatně vzal v úvahu i Okresní soud Praha-západ při výměře trestu, který byl uložen na samé spodní hranici.

5. Napadeným rozsudkem soud I. stupně žalobu zamítl (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 18 331,50 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného (výrok II.).

6. Podle odůvodnění tohoto rozsudku žalobce jako účastník řízení vypověděl, že žalovaný opakovaně vyhrožuje, manželka se psychicky zhroutila, čímž došlo k narušení rodinného života. Žalovaný si žalobce a jeho manželku soustavně nahrává na telefon, chce žalobce vyprovokovat, ten se snaží ho ignorovat. Manželka přestává zvládat péči o domácnost i další stránky společného života. V důsledku jednání žalovaného je v částečném invalidním důchodu, přišla o práci, je evidována na úřadu práce. Bylo nutno vynaložit mnoho peněz v souvislosti s řadou soudních a správních řízení. Dochází tedy také k majetkovým škodám. Manželka začala po prvních konfliktech se žalovaným chodit na psychiatrii (v roce 2015), ztratila zájem o společné koníčky (motorky). S matkou žalovaného vycházel žalobce před rokem 2015 dobře, poté, co se do domu nastěhoval žalovaný, se vztahy zhoršily. Žalobci byl doručen omluvný dopis, který však považuje za účelový. K incidentu z roku 2017 došlo na zahradě žalobce, pod pergolou. Žalovaný začal nadávat, takže si ho začala manželka žalobce nahrávat na telefon. Žalovaný napadl žalobce pěstí a telefon mu hodil do sudu s vodou. Žalobci se začaly hýbat zuby a musel jíst tři týdny pouze tekutou stravu. V současné době se na zahradě necítí dobře, neboť se žalovaného bojí. Manželka žalobce vůbec sama na zahradu nevychází. Je neustále unavená, často spí, brečí. Stěžuje si na bolesti hlavy, nemá zájem o společenský život. Sexuální život v podstatě ukončila.

7. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, do roku 2014 byly vztahy mezi účastníky korektní, v roce 2015 se výrazně zhoršily. Žalovaný ho nezdraví. U konfliktu mezi účastníky nebyl. Neví, jaký je v současné době zdravotní stav manželky žalobce. Ví, že se věnuje psům. Vezl ji do nemocnice, bylo to pro ni velmi stresující, nevypadala dobře, občas plakala, stěžovala si na chování žalovaného. Psychicky na tom byla špatně. Nepohoda mezi účastníky ovlivňuje i vztahy s rodinou svědka. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že účastníci jsou její sousedé. Několik let slyší přes plot hádky a hluk, není schopna říci, kdo na koho útočí. Se žalovaným ani s manželkou žalobce neměla nikdy žádný konflikt. Z výslechu [jméno] [příjmení] ve věci sp. zn. 5 C 147/2020 bylo zjištěno, že dochází k lékaři od roku 2015. K prvnímu incidentu se žalovaným došlo kvůli popelnici v roce 2014. Další konflikt přišel v roce 2015, kdy jí žalovaný vyhrožoval. Ve správním řízení bylo prokázáno, že byla napadena matkou, byla také podána řada oznámení na policii. Matka ji přede všemi očerňuje, synovci ji nesmějí zdravit. Dcera je pod vlivem žalovaného, se svědkyní se stýká tajně. Bylo jí řečeno, že žalovaný má za sebou tzv. bílou mafii. Po incidentu z června 2017 se její zdravotní stav výrazně zhoršil. Permanentně trpí obavami z napadení, bere léky. Za vším je snaha o získání majetku. Incident z června 2017 si nahrávala na telefon, aby se neocitla v důkazní nouzi. Byl podán návrh na vrácení daru. Situace zatěžuje také rodinné příslušníky svědkyně. Byl jí přiznán částečný invalidní důchod z psychických důvodů. Došlo tedy k finančním ztrátám. Uvažovala o prodeji domu, žalovaný jej však zmařil. V červnu 2017 žalovaný také fyzicky napadl žalobce (několikrát pěstí). Tento konflikt má trvalé následky na celý její život, tedy jak společenský, tak milostný. Péče o domácnost ji vyčerpává, je nesoustředěná, v současné době je na úřadu práce. Bylo nutno zdvojnásobit dávku antidepresiv. Pociťuje apatii, nemá zájem o sex.

8. Z listinných důkazů byly zjištěny tyto právně významné skutečnosti:

9. Rozsudkem Okresního soudu Praha - západ ze dne 12. 9. 2019 č. j. 14 T 100/2019-526, byl žalovaný uznán vinným, že dne [datum] na zahradě domu [adresa] v [obec], poté co se [jméno] [příjmení] dostala do slovní kontroverze s poškozenými [jméno] [příjmení] - sestrou žalovaného a [jméno] [příjmení] - švagrem žalovaného, kterou si poškození nahrávali na své mobilní telefony, obžalovaný se záměrem pomoci své matce a v úmyslu zmocnit se mobilních telefonů a zamezit dalšímu nahrávání ze strany poškozených, fyzicky napadl nejdříve [jméno] [příjmení], která seděla na dřevěné lavici pod pergolou, tak, že ji uchopil zezadu za obě ruce a podařilo se mu jí mobilní telefon v hodnotě 2 000 Kč vytrhnout. Přitom byla povalena dřevěná lavice, na níž poškozená seděla. Bezprostředně poté, se záměrem zmocnit se i mobilního telefonu [jméno] [příjmení], který jednání žalovaného nahrával, jej fyzicky napadl do obličejové části, čímž mu způsobil zranění. Následně mu vytrhl mobilní telefon v hodnotě 4 490 Kč, tedy proti jinému užil násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, čímž spáchal zločin loupeže, a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce 2 let s podmíněním odkladem na střední dobu v trvání 2 let. Dále bylo žalovanému uloženo nahradit žalobci náhradu škodu ve výši 4 490 Kč, ve zbytku nároku byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Dále byl žalovaný zproštěn obžaloby pro skutek, kterého se měl téhož dne dopustit tím, že poté, co se zmocnil obou mobilních telefonů, úmyslně potáhl za levou paži [jméno] [příjmení], následkem čehož, spadla na zem, čímž jí měl způsobit zranění spočívající v odlomení velkého hrbolu pažní kosti vlevo, pohmoždění levé poloviny hrudníku, zlomeninu devátého a desátého žebra vlevo, k pohmoždění hlavy a krevní výrony, tedy těžkou újmu na zdraví, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal žalovaný. [jméno] [příjmení] byla se svými nároky na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Z odůvodnění rozsudku lze zjistit, že soud výpovědi [jméno] a [jméno] [příjmení] nepovažoval za zcela objektivní s tím, že při konfrontaci s dalšími důkazy ani jedna z nich neodpovídá zcela realitě. S ohledem na neuspořádané osobní a majetkové vztahy mezi účastníky bylo evidentní, že šlo o výpovědi s cílem co nejvíce přitížit žalovanému a jeho rodině, aby výsledek trestního řízení mohl být použít jako důkaz v řízeních civilních. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k náhradě újmy ve výši 100 000 Kč a k zaslání omluvného dopisu tohoto znění:„ Tímto se omlouvám Vám, paní [příjmení] [příjmení] a Vám panu [jméno] [příjmení] za újmy, které jsem Vám způsobil svým jednání ze dne [datum] za to, že jsem Vás na Vašem pozemku napadl v úmyslu Vám odebrat telefony. Jsem si vědom protiprávnosti takového jednání a lituji, že jsem takové jednání učinil.“. Dopisem ze dne [datum] žalovaný tyto požadavky odmítl. Dne [datum] byl žalobci a jeho manželce odeslán dopis tohoto znění:„ [jméno] a [příjmení], změnil jsem své původní negativní stanovisko k výzvě vašeho právního zástupce, abych se omluvil za jednání ze dne [datum]. Rád bych tímto dopisem vyjádřil svou lítost nad tím, kam dospěly naše příbuzenské vztahy a nad tím, že jsem nedokázal udržet své emoce, hlavně [datum], jsem nepřiměřeně zareagoval ve vypjaté situaci, ve snaze zamezit dalšímu nahrávání mne a mé matky. Za tento nedostatek sebeovládání, jehož průběh a následek jste mohli pociťovat jako újmu, se omlouvám. S pozdravem [jméno] [příjmení]“. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - psychiatr bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je u ní ambulantně psychiatricky léčena od 10/ 2015 s dg. porucha [anonymizováno] - [anonymizována tři slova] reakce na dlouhodobě konfliktní soužití s bratrem [anonymizováno] matkou, kterými je opakovaně verbálně napadána. Po fyzickém napadení bratrem 6/ 2017, při kterém došlo ke zlomenině LHK dochází ke zhoršení stavu s rozvojem postraumatické stresové poruchy S43.1. Při kontrole [datum], 3 dny po napadení bratrem, na těle pacientky přítomny mnohočetné hematomy, jediným tématem je napadení bratrem a matkou. Skleslá, pocity beznaděje, strach z bratra, dyssomnie, porucha spánku, nechutenství, navýšena dávka antidepresiv na dvojnásobek. Pacientka má strach vycházet z domu, když potká matku, matka si odplivává, říká fúj nebo ukazuje pěstí do zubů. Pacientka se snaží o prodej domu. 9/ 2017 zvažována hospitalizace v [anonymizována dvě slova] [část obce], zhoršení, emoční labilita, místy plačtivá, Lítostivá, pocity beznaděje, nechuť žít, zanedbávání hygieny, obavy z bratra, obava vycházet z domu. [anonymizováno] [rok] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] - flashbacky na napadení (znovu prožívání), obavy z bratra, obavy vycházet z domu, tenze, bezradnost, zklamání z rozhodnutí PČR, úzkosti (pláč). Od března zpět do zaměstnání na částečný úvazek. [číslo] navýšena dávka antidepresiv, stále řeší jen konfliktní soužití s matkou a bratrem, poruchy koncentrace, výpadky paměti, zjevná chronifikace obtíží. [číslo] přechodné zlepšení, doufá, že bratr odkoupí dům. Stav pacientky je asi po čtyřech letech léčby neuspokojivý, zcela závislý na situaci v místě bydliště a soudních sporech, které dosud nejsou skončeny. Stav nadále nestabilní, stále trpí přechodnými stavy úzkosti a nechutenství, zejména po ránu, někdy poruchy spánku, flashbacky, skleslost. Pocity beznaděje, zejména po ránu. Dlouhodobá závažná vnitřní frustrace a nespokojenost, nelze dosáhnout uspokojivého psychického stavu. Nutná pravidelná medikace a kontroly. Rozhodnutím Komise pro projednávání přestupků [územní celek] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla uznána vinnou ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustila tím, že dne [datum] [anonymizováno] [obec] vzala paní [příjmení] mobilní telefon a když se o něj přetahovaly, mobilní telefon upadl na zem, kde si jej paní [příjmení] zdvihla a z místa činu odcházela, přičemž paní [příjmení] proti ní začala nebezpečně s velkou silou máchat rolí smotaných papírových pytlů v úmyslu jí udeřit do hlavy a levé ruky, k čemuž nedošlo, neboť ji nezasáhla. [jméno] [příjmení] bylo uděleno napomenutí a bylo jí uloženo nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žil s [jméno] [příjmení], dnes [příjmení], v partnerském vztahu od roku 2005 do roku 2008. První rok společného života, kdy se nastěhovala k němu do domu i se svými dcerami, byl pohodový. Zhruba po 2 letech soužití v domě s jeho rodiči začal tušit, že něco není v pořádku. Partnerka nechodila domů, často i v noci. Stále častěji byla opilá, podváděla ho s několika muži. Začala být agresivní, vyhrožovala policií, obvinila ho, že jí zlomil ruku, že ji fyzicky napadl, že jí ukradl peníze, že ji psychicky týrá a že jí dává do jídla a pití drogy. Jeho rodiče byli nesčetněkrát na policii v [anonymizováno] podávat vysvětlení k jejím smyšleným obviněným, a to i na Vánoce. Žádné obvinění nebylo prokázáno. [příjmení] [příjmení] ho neustále natáčela na mobilní telefon, vydírala ho, psychicky týrala jeho i jeho rodiče. Vyhrožovala, že se zabije skokem z okna, poté igelitovým pytlíkem nebo při jízdě autem. Brala silná antidepresiva. Poté, co začala chodit s panem [příjmení], toho měl pan [příjmení] dost a trval na tom, aby se odstěhovala. Začala ho vydírat, vyžadovala peníze, pomlouvala ho, urážela, neustále se pasovala do role oběti. Je neuvěřitelný manipulátor. Život s ní bylo peklo na zemi, jemu i jeho rodičům zničila 2 roky života. Je rád, že je z jeho života pryč. [jméno] [příjmení] se bojí, je to zlý člověk, schopný všeho.

10. Byl proveden důkaz fotografiemi z roku 2017, na nichž jsou žalobce a jeho manželka zaznamenáni na koupališti a při společenském setkání. Dále byla předložena fotografie, na které je zaznamenán fyzický konflikt mezi manželkou žalobce a [jméno] [příjmení].

11. S poukazem na ust. § 81, § 82 odst. 1 a § 2951 odst. 2 o.z. soud I. stupně připomněl, že předpokladem vzniku odpovědnosti za zásah do osobnostních práv člověka je: 1) neoprávněný zásah (protiprávní jednání), 2) objektivní způsobilost zásahu porušit nebo jen ohrozit osobnost člověka, 3) kauzalita mezi neoprávněným zásahem a porušení nebo ohrožením osobnosti. Jde o objektivní princip odpovědnosti, nevyžaduje se zavinění ani újma.

12. V poměrech posuzované věci soud I. stupně uzavřel, že protiprávní jednání žalovaného bylo zjištěno z rozsudkem ze dne 12. 10. 2019, č. j. 14 T 100/2019-526. Z jeho odůvodnění lze zjistit, že jednání žalovaného bylo ovlivněno dlouhodobě narušenými vztahy mezi ním a jeho sestrou [jméno] [příjmení], že se účastníci vzájemně nahrávají na mobilní telefony, sledují kamerovým systémem, vedou řadu soudních i správních řízení. Žalovaný nezvládl své emoce a násilně se zmocnil mobilních telefonů, kterými bylo jeho jednání nahráváno, a fyzicky zaútočil na žalobce. Nemajetkovou újmu žalobce spatřuje zejména v oblasti svého soukromého života v souvislosti se zdravotními následky, které byly útokem ze dne [datum] způsobeny jeho manželce. Požaduje tedy náhradu nemajetkové újmy, za sekundární (odvozený od jeho manželky) následek, tedy formu osobního neštěstí, které pociťuje v důsledku újmy, která měla být způsobena jeho manželce. Takový nárok vzniká pouze při splnění podmínek uvedených v ust. § 2971 o.z., tedy odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, nebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné. To vše za předpokladu, že újmu nelze odčinit jinak. Nárok tedy vzniká pouze tehdy, pokud poškozený pociťuje vysokou míru utrpení a na straně škůdce je dáno úmyslné jednání, jehož hlavní motivací je přivodit poškozenému újmu.

13. Žalobce popisuje subjektivní potíže, které mají být způsobeny posttraumatickou poruchou jeho manželky, jejím poklesem zájmu o milostný život, volnočasové aktivity a zanedbáváním péče o domácnost. Nicméně partnerský život přináší řadu negativních prožitků běžného rázu, např. stárnutí či úbytek sil partnera, případně jeho zdravotní problémy, které však nelze řadit pod pojem osobního neštěstí. Zdravý a sebevědomý jedinec se s těmito problémy vypořádá bez zásahu soudu. Přehnané citové reakce nejsou nahraditelnou nemajetkovou újmou. Péče o společnou domácnost, výpomoc handicapovanému partnerovi a úbytek volnočasových aktivit je problémem, se kterým je nutno se vyrovnat a není možno je činit předmětem soudního sporu. V této oblasti tedy nebyla podle soudu I. stupně prokázána újma, která by měla být žalobci nahrazena.

14. Dále žalobce popisuje pocit nejistoty a ztráty vztahu ke svému bydlišti v [obec]. Jde o přirozený následek incidentu ze dne [datum], za který byl žalovaný pravomocně odsouzen. Žalobci byla rozsudkem trestního soudu přiznána náhrada majetkové újmy. Incident byl vyvolán dlouhodobými spory mezi účastníky, manželkou žalobce a matkou žalovaného. Dlouhodobě neřešené napjaté vztahy mezi nejbližšími rodinnými příslušníky včetně řady správních a soudních řízení zákonitě vede k nepohodě, stresu a nejistotě. Těmito pocity trpí všichni zúčastnění. Nejde o následek, který by bylo možné odčinit soudním rozhodnutím. Navíc byl žalobce do značné míry saturován pravomocným odsouzením žalovaného. V průběhu řízení se žalovaný žalobci a jeho manželce písemně omluvil. Tento způsob satisfakce považuje soud I. stupně za dostatečný.

15. Soud I. stupně uzavřel, že nepříznivé následky, které žalobce popisuje v žalobě, jsou důsledkem problematického soužití účastníků a dlouhodobě narušených rodinných vztahů. Situaci by snad bylo možno řešit zásahem rodinného terapeuta, rozhodně ne extenzivním výkladem občanskoprávní odpovědnosti za nemajetkovou újmu. Chybí tedy příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a újmou, případně nebezpečím újmy. Návrh žalobce tedy není důvodný.

16. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a procesně úspěšnému žalovanému byla přiznána jejich plná náhrada v celkové výši 18 331,50 Kč, sestávající z odměny advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč, 4 režijních paušálů po 300 Kč, náhrady ztráty času ve výši 1 550 Kč a 21% DPH ve výši 3 181,50 Kč.

17. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce a namítl, že napadené rozhodnutí je založeno na nesprávném právním posouzení věci. Je projevem naprostého právního nihilismu, když pachatel závažného trestného činu, kdy jednání posouzené jako trestný čin mělo vliv do osobnostní sféry žalobce, je shledán neodpovědným za zásah do osobnostních práv poškozené, který byl zjevně prokázán. Při jednání odvolacího soudu své odvolání prostřednictvím svého právního zástupce doplnil uvedením, že v jednací síni, kde odvolací soud jednal, se„ vyprazdňují“ práva. Napadené rozhodnutí je nutno přezkoumat po všech stránkách, nejen po stránce právního hodnocení. V Čechách je přísloví„ mlčeti zlato“, proto v tuto chvíli mlčí. Je zbytečné v této jednací síni, cokoliv říkat, to si ponechá na dovolání.

18. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek, žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení.

19. Žalovaný podle svého vyjádření k odvolání nesouhlasí s protistranou v tom, že pokud někdo napíše odvolání na tři řádky, v němž uvede pouze to, že napadené rozhodnutí je projevem naprostého právního nihilismu, je třeba nutit odvolací soud, aby napadený rozsudek přezkoumával ze všech stran, zejména z hlediska skutkových zjištění, když bylo napadnuto pouze právní hodnocení. Občanský soudní řád jasně říká, že odvolací soud přezkoumává rozhodnutí v rozsahu, v jakém je napadeno v odvolání. Pokud tedy žalobce napadenému rozsudku ničeho nevytýká, nemá odvolací soud jinou možnost než napadený rozsudek potvrdit.

20. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

21. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

22. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí„ na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

23. Soud I. stupně zjištěný skutkový stav správně posoudil podle ust. § 81 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, neboť k posuzovanému jednání došlo za jeho účinnosti.

24. Podle ust. § 81 odst. 1 o.z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

25. Podle ust. § 82 odst. 1 o.z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

26. Podle ust. § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

27. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a neoprávněností (protiprávností) zásahu. Nenaplněním jakékoliv z těchto podmínek se vylučuje možnost vzniku této odpovědnosti.

28. Vznikne-li poškozenému nemajetková újma, která má být podle práva odčiněna, má právo na přiměřené zadostiučinění (satisfakci). Nemajetková újma přísluší v případech, stanoví-li to výslovně zákon nebo je-li to mezi stranami ujednáno (§ 2894 odst. 2 o.z.). Nemajetkovou újmu nelze přesně vyčíslit, není to újma vyjádřitelná v penězích. Proto není ani účelem zadostiučinění její vyrovnání (kompenzace). Již z lingvistického hlediska je zřejmé, že postiženému má být učiněno zadost. Má být přesvědčen, že jeho újma byla uznána, že ten, kdo ji způsobil, se určitým způsobem kaje (morální satisfakce), případně má získat peníze, aby si podle své vůle opatřil, co je mu libo a zpříjemnil si tím život, aby tím zmírnil pocit křivdy, kterou utrpěl, a případně utišil touhu po odplatě (peněžní satisfakce). Morální satisfakce může mít tyto podoby: omluva, odvolání difamujícího výroku, uveřejnění soudního výroku v tisku, a tím uvedení věci veřejně na pravou míru, soudní konstatování porušení subjektivního práva apod.

29. Základní podmínkou zadostiučinění je, že má být přiměřené. Primárně jde o rozhodnutí, zda vůbec má být zadostiučinění poskytnuto. Test přiměřenosti slouží k odfiltrování banálních či triviálních případů nemajetkových újem. Smyslem tohoto pravidla rozhodně není, aby se odčiňovala jakákoli nemajetková újma. Člověk žijící ve společnosti musí ledacos snést (běžné urážky, projevy neúcty apod.). Dále se zkoumá, zda postačuje morální satisfakce. Ke kladné odpovědi je nutné zjištění, že zajišťuje dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Peněžní (relutární) satisfakce má subsidiární povahu, byť je zmíněna jako první. Již ze samotného požadavku, aby zadostiučinění bylo přiměřené, lze odvodit, že je nutné jeho odstupňování podle všech okolností, které provázejí vznik nemajetkové újmy (princip proporcionality). Posouzení přiměřenosti záleží vždy na konkrétním případu. Je třeba vycházet ze zjištěného skutkového stavu, opírat se o konkrétní a přezkoumatelná hlediska. Těmi jsou především zjištěná závažnost nemajetkové újmy a ověřené okolnosti, za kterých k újmě došlo, a to nejen okolnosti na straně poškozeného, ale i na straně škůdce.

30. V přezkoumávaném případě lze přisvědčit názoru právního zástupce žalovaného, že pokud žalobce v odvolání explicitně vymezil odvolací důvod tak, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci, které specifikoval uvedením, že je„ projevem naprostého právního nihilismu“, je jeho očekávání, že odvolací soud napadený rozsudek přezkoumá„ po všech stránkách“, nedůvodné. Odvolací řízení je totiž vybudováno na dispozitivní zásadě, proto odvolací soud projedná věc zásadně v mezích, jež v odvolání vytyčí odvolatel (§ 212 o.s.ř.). Pokud tedy žalobce napadenému rozsudku vytýká toliko, že je„ projevem naprostého právního nihilismu“, přičemž odvolací soud tento právní závěr nesdílí, a jinak mu nevytýká ničeho, nemá odvolací soud skutečně jinou možnost než napadený rozsudek potvrdit.

31. Nicméně odvolací soud nad rámec výše uvedeného považuje za vhodné uvést, že se zcela ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že mezi incidentem ze dne [datum] a žalobcem popisovanými zásahy do jeho rodinného života není příčinná souvislost. Jak bylo v řízení prokázáno, žalobcem popisované jevy jsou důsledkem dlouhodobě velmi silně narušených rodinných vztahů mezi jeho rodinou a rodinou žalovaného a zjevně i problematické osobnosti jeho manželky. Nepříznivé důsledky tohoto stavu pociťuje nejen žalobce, ale všichni zúčastnění. Nadto se žalobci přiměřené satisfakce dostalo jednak tím, že žalovaný byl za své jednání v trestním řízení pravomocně uznán vinným a byl mu uložen trest, což je velmi podstatná forma satisfakce, a jednak tím, že žalobci zaslal písemnou omluvu. Je třeba rovněž zohlednit, že v době podání žaloby od incidentu uběhly již 3 roky. Za těchto okolností by bylo přiznání jakékoliv relutární náhrady zjevně nepřiměřené.

32. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislém nákladovém výroku II.

33. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ust. § 224 odst. 1 o.s. ř. podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v něm úspěšnému žalovanému jejich náhradu v celkové výši 4 114 Kč za 1 úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu) po 3 100 Kč podle ust. § 9 odst. 4 písm. a) AT, 1 režijní paušál po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT a 21% DPH ve výši 714 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.

34. Náklady odvolacího řízení je žalobce povinen zaplatit v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám advokáta, který žalovaného v řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).