o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 20. července 2021, č.j. 5 C 147/2020-120,

1. Ve shora označené věci se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 100 000 Kč. Podle jejích žalobních tvrzení žije ve své nemovitosti v bezprostřední blízkosti nemovitosti své matky, [jméno] [příjmení], a svého bratra, žalovaného, a spolu s manželem jsou cílem útoků z jejich strany. Proto se snaží některé situace za účelem obrany svých práv v rámci případných řízení zachytit na mobilní telefon. Dne [datum] došlo k incidentu, který začal pokřikováním matky žalobkyně na žalobkyni sedící při obědě se svým manžele pod pergolou. Žalobkyně si začala na svůj mobilní telefon incident natáčet a s manželem byli napadeni žalovaným, který pojal úmysl zmocnit se jejich mobilních telefonů. Žalovaný byl za své jednání odsouzen rozsudkem Okresního soudu Praha - západ ze dne 12. 9. 2019, č. j. 14 T 100/2019-526, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. 12 To 9/2020-596, pro zločin loupeže. Žalobkyně je dlouhodobě stresována v prostředí, v němž je na ní útočeno matkou a žalovaným, přičemž vyvrcholení těchto útoků v podobě loupežného přepadení dne [datum] ovlivnilo podstatným způsobem jejich rodinný život. Incident vyvolal u žalobkyně velký stres a zasáhl její psychiku. Byla jí diagnostikována porucha přizpůsobení - [anonymizována čtyři slova], jejíž příčinou je dlouhodobý rodinný konflikt s matkou a žalovaným, přičemž po incidentu se u ní vyvinula [anonymizována tři slova]. Po incidentu ztratila chuť do života, což zasahuje většinu životních aktivit, byla jí podstatným způsobem navýšena medikace antidepresiv, která mají vliv na její vnímání života a její„ naladění“. Je více popudlivá, ztratila zájem o domácnost. Podstatná změna nastala v jejím sexuálním životě s manželem. Do té doby měli několikrát týdně plnohodnotný sexuální život. Ten po incidentu asi na rok ustal a neobnovil se do původního stavu dosud, kdy sexuální aktivita je cca 2x do měsíce. Navíc pokud dříve pro ni sex s manželem znamenal potěšení, v současné době je to pro ni spíše povinností. Změnil se i její vztah s manželem. Do incidentu spolu trávili hodně volného času a účastnili se akcí spojených se zálibou manžela v motorkách. To se po incidentu změnilo, žalobkyně přestala mít o společné trávení času zájem. Došlo též k utlumení sociálních kontaktů žalobkyně a jejího manžela se sousedy a přáteli, kteří odmítají návštěvy u žalobkyně z důvodu blízkosti žalovaného. Žalobkyně a její manžel se rozhodli, že žalobkyně prodá svou nemovitost a že se odstěhují. Žalovanému se však podařilo všechny potenciální zájemce odradit. Žalobkyně zahájila v roce 2017 řízení o vrácení daru ohledně nemovitostí, které žalovanému darovala, jež je vedeno u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 18 C 365/2017. Žalobkyně vnímá jako svou újmu i strádání manžela, který trpí tím, že nebyl schopen při incidentu žalobkyni pomoci.

2. Žalovaný namítl, že žaloba neodpovídá předžalobní výzvě. V ní byl žalovaný vyzván k omluvě za újmu, kterou žalobkyni a jejímu manželovi způsobil incidentem ze dne [datum], a aby každému z nich zaplatil 100 000 Kč. V žalobě už omluvu nepožaduje a domáhá se rovnou finančního odškodnění. Takové zadostiučinění je však možné poskytnout jen za podmínek stanovených v ust. § 2971 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nicméně žádné takové okolnosti žalobkyně neuvádí. Naopak přiznává, že její vztah s žalovaným a jejich matkou je dlouhodobě konfliktní. Žalovaný přiznává, že při předmětném incidentu chtěl své sestře odebrat telefon, jímž jeho a jeho matku bez jejich svolení natáčela a její jednání považoval za protiprávní. Měl za to, že jedná v nutné obraně, soudy však jeho obhajobě nepřisvědčily. Nepřisvědčily však ani výpovědím žalobkyně, když uvedly, že„ [jméno] a [jméno] [příjmení] vypovídali ve svůj prospěch, z jejich výpovědí je zřejmá snaha co nejvíce přitížit obžalovanému nebo jeho rodině, a to i s ohledem na neuspořádané vztahy osobní a majetkové, přičemž je evidentní, že výsledek tohoto řízení by mohl být použit jako důkaz i v řízeních civilních. Na druhou stranu svědci z řad příbuzenstva a přátel obžalovaného, svědkové [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vypovídali ve prospěch obžalovaného. Ani jednu z výpovědí nepovažoval soud za zcela objektivní a je toho názoru, že při konfrontaci s dalšími důkazy, ani jedna z výpovědí neodpovídá zcela realitě. Je zřejmé, že rodinné vztahy mezi poškozenou a jejím manželem na jedné straně a obžalovaným, jeho matkou a jeho rodinou na straně druhé, jsou hluboce narušené.“. Z dokazování v trestním řízení se tedy nepodává, že by jednání žalovaného bylo vedeno motivem, jaký má na mysli ust. § 2971 o.z., tedy zavrženíhodnou pohnutkou zmocnit se cizího majetku k vlastnímu obohacení nebo k jeho zničení, nýbrž výlučně pohnutkou zastavit z jeho hlediska protiprávní nahrávání jeho fyzické podoby. O tom, že incidenty s žalobkyní jsou vzájemné a žalovaný je rovněž těžce snáší, svědčí, i skutečnost, že sám, stejně jako jeho matka, byl nucen vyhledat psychiatrickou pomoc. Proti právnímu hodnocení skutku podal žalovaný v trestním řízení jak řádný, tak mimořádný opravný prostředek – dovolání, které bylo odmítnuto. Autoritu Nejvyššího soudu ČR žalovaný uznává, proto přehodnotil své stanovisko k odmítnutí požadavku na omluvu a své sestře a švagrovi zaslal omluvu tohoto znění:„ [jméno] a [příjmení], změnil jsem své původně negativní stanovisko k výzvě Vašeho právního zástupce, abych se omluvil [anonymizována tři slova] [datum]. Rád bych tímto dopisem vyjádřil svou lítost nad tím, kam dospěly naše příbuzenské vztahy a nad tím, že jsem nedokázal udržet své emoce a dne [datum] jsem nepřiměřeně zareagoval ve vypjaté situaci, ve snaze zamezit dalšímu nahrávání mne a mé matky. Za tento nedostatek sebeovládání, jehož průběh a následek jste mohli pociťovat jako újmu, se omlouvám. S pozdravem. [anonymizováno] [obec] [datum] [jméno] [příjmení]“. Omluvu považuje žalovaný za dostačující satisfakci. Má za to, že tato omluva, po více než 3 letech, dostatečně naplňuje požadavky ust. § 2951 o.z., zejména požadavek přiměřenosti. Je třeba přihlédnout i k tomu, že také trest, který byl žalovanému uložen v trestním řízení, je sám o sobě podstatnou formou zadostiučinění, takže spolu s omluvou a odstupem času požadavek peněžité náhrady nemá opodstatnění.

3. V dalším žalovaný uvedl, že simulace nebo agravace příznaků, pokud se skutečně vyskytují, které žalobkyně popisuje, je snadná a obtížně odhalitelná. Stejně tak je obtížné a někdy nemožné určit, zda mezi jevy, které žalobkyně popisuje, a událostí, kterou pokládá za příčinu, existuje příčinná souvislost. Podstatná příčina jí popisovaných potíží pramení ze struktury její osobnosti. Od mládí byla nevyrovnaná, náladová a nestálá. Vystřídala několik partnerů, ve zlém se rozešla nejen s matkou, ale i s dcerou. Pokud jde o ztrátu sexuální apetence, nelze ohlédnout od toho, že v červenci žalobkyně dovršila věk 50 let, který se u většiny žen kryje s počátkem menopauzy. Pokud tvrdí, že ke ztrátě libida došlo v důsledku 3 roky staré události, nepředložila žádný důkaz, že nejde o příčinu způsobenou fyziologickým stárnutím jejího organismu, tím méně důkaz, že jde o příčinu jedinou a rozhodující, conditio sine qua non, bez níž by k jí popisovanému jevu nedošlo. I další její tvrzení, že omezila akce s přáteli a vyjížďky na motocyklu, je velmi vágní. Navíc omezení její účasti na těchto akcích je sotva možné dávat do příčinné souvislosti s incidentem, který se stal před 3 lety. Krom toho sama žalobkyně věší na veřejně přístupné weby fotografie z takových akcí, kde se fotografuje s manželem a přáteli, a tváří se vesele. Také tvrzení žalobkyně o omezení návštěv přátel z důvodu, že se obávají žalovaného, je neurčité. S žádnými návštěvami žalobkyně žalovaný do kontaktu nepřišel, nikomu nikdy nevyhrožoval. Ani tvrzení, že žalovaný zmařil prodej nemovitosti, není pravdivé. S žádným se zájemců o nemovitost nikdy nehovořil způsobem, kterým by jej před koupí nemovitosti varoval. Souvislost s incidentem zde úplně chybí. Tvrzení o vrácení daru je sice pravdivé, ale žaloba byla dosud nepravomocným rozsudkem sp. zn. 18 C 365/2017 zamítnuta. Nakonec se žalobkyně domáhá i odškodění za to, že sdílí utrpení svého manžela, který nebyl schopen se jí při incidentu zastat. Avšak její manžel, [jméno] [příjmení], se domáhá vlastního odškodnění samostatnou žalobou, šlo by tedy o dvojí plnění. Za podstatnou vadu žaloby žalovaný pokládá nedostatek tvrzení, proč právě částka 100 000 Kč je přiměřeným odškodněním nemajetkové újmy. Žalovaný nijak nepodceňuje závažnost incidentu, trvá však na tom, co připouští i žalobkyně, že jde o vzájemnou řevnivost a že šlo z její strany do značné míry o útok záměrně vyprovokovaný. To ostatně vzal v úvahu i Okresní soud Praha - západ při výměře trestu, který byl uložen na samé spodní hranici trestní sazby. Za této situace má žalovaný za to, že omluva, kterou zaslal žalobkyni a jejímu manželovi, je satisfakcí dostačující.

4. Napadeným rozsudkem soud I. stupně žalobu zamítl (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 37 026 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného (výrok II.).

5. Podle odůvodnění tohoto rozsudku žalobkyně jako účastnice řízení vypověděla, že k psychiatrovi dochází od roku 2015. Již tehdy měla konflikty s bratrem, proto také opatřila svůj dům kamerami. Ve správním řízení bylo prokázáno, že byla napadena matkou. Po incidentu z června 2017 se její zdravotní stav výrazně zhoršil. Konflikt si nahrávala na telefon, aby se neocitla v důkazní nouzi. Vztahy mezi účastníky jsou šílené, bratr s matkou chtějí žalobkyni obrat o majetek. Žalobkyni byl z psychických důvodů přiznán částečný invalidní důchod. Došlo k určité ztrátě na platu, také měla výlohy s právním zastoupením. Požadovanou částku 100 000 Kč proto považuje za přiměřenou. Útok žalovaného byl velmi razantní, napadl ji zezadu, hodil ji na zem, zlomil jí žebra, držel ji pod krkem, byl také napaden její manžel. Tento konflikt má trvalé následky na život žalobkyně. Je vyčerpaná, není schopna se soustředit, potřebuje pomoc manžela, trpí její společenský i milostný život, zdvojnásobila dávku antidepresiv, nemá zájem o volnočasové aktivity. Žalobkyně je potřetí vdaná, dcera [jméno] měla problémy s drogami. Do výchovy [jméno] nepříznivě zasahovala matka žalobkyně. Pokud projevila nesouhlas, byla od matky fyzicky napadena pěstmi.

6. Svědkyně [jméno] [příjmení] manželka žalovaného, vypověděla, že incident ze dne [datum] byl vyvrcholením denodenních provokací ze strany žalobkyně, kdy rodinu svědkyně dlouhodobě provokuje, nahrává a fotí. Dne [datum] došlo k nedorozumění mezi žalobkyní a její matkou. Žalobkyně si incident nahrávala, takže přišel žalovaný a telefon jí vytrhl. V ten okamžik se do konfliktu vložil manžel žalobkyně a napadl žalovaného. Žalobkyně upadla, ale nic se jí nestalo. Od roku 2015 dochází k lékaři, jde o ryze účelové počínání. Po červnu 2017 uspořádala oslavu na zahradě, odjela na dovolenou, jezdila na motorce apod. Její provokace souvisí s řízením o vrácení daru (pozemku). Matka žalobkyně se odstěhovala, situace se zklidnila. Nicméně svědkyně chce situaci řešit prodejem své nemovitosti. Kvůli řízení o vrácení daru je však nemovitost zatížena poznámkou spornosti. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka účastníků, uvedla, že nejprve byly vztahy mezi účastníky dobré, později si žalobkyně začala žalovaného nahrávat, fotit a začala mu nadávat. Žalobkyně nevycházela dobře se svým otcem, často střídala partnery, vyvolala řadu soudních sporů. Soustavně provokuje, vysmívá se, dělá naschvály, opakovaně lže, je panovačná, konfliktní, řadu let chodí na psychiatrii. Svědkyně se jí bojí. Konflikt se žalovaným vyvolala žalobkyně. Přitom vede velmi spokojený život, pravidelně jezdí na dovolenou, stýká se s přáteli. Svědkyni pomlouvá, problémy s ní má i její manžel. Svědkyně byla odsouzena ve správním řízení za napadení žalobkyně. Ohnala se po ní srolovaným papírem, když ji žalobkyně nahrávala na telefon. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že je psychiatr. Žalobkyně je jejich pacientkou asi 6. rokem. Má psychické problémy, bere léky, k lékaři dochází asi 1x za 3 měsíce. Trpí poruchou přizpůsobení, úzkostně depresivní reakcí na komplikované rodinné vztahy. Má spory s bratrem a matkou, její stav se zhoršil v roce 2017, kdy svědkyně konstatovala posttraumatickou poruchu, tedy trauma v důsledku fyzického napadení. Viděla útok, při kterém došlo k úrazu žalobkyně (byl nahrán na telefon). Žalobkyni byl přiznán částečný invalidní důchod z důvodu úrazu ramene. V poslední době se zdvojnásobilo množství antidepresiv, jde o chronický stav. K jeho zhoršení dochází v souvislosti se soudním řízením. Svědkyně doporučila, aby žalobkyně ukončila soudní spory a přestěhovala se. Psychické problémy má také matka žalobkyně. Z výslechu [jméno] [příjmení] ve věci sp. zn. 5 C 148/2020 bylo zjištěno, že jim žalovaný opakovaně vyhrožuje, manželka se psychicky zhroutila, čímž došlo k zásadnímu narušení rodinného soužití, k zásahu do soukromí. Žalovaný si je soustavně nahrává na telefon, snaží se je vyprovokovat. Manželka má vážné zdravotní problémy a přestává zvládat péči o domácnost. Svědek má problémy v sexuálním životě, neboť manželka o něj nemá zájem. V důsledku jednání žalovaného přišla o práci, je v částečném invalidním důchodu, evidována na úřadu práce. Přišli také o peníze v souvislosti se soudním, přestupkovým a trestním řízením. Vydávají nemalé finanční prostředky na náklady řízení. Manželka nemá zájem o společné koníčky (motorky). Po prvním incidentu v roce 2015 začala chodit k psychiatrovi. V roce 2017 byl svědek napaden pěstí, hýbaly se mu zuby, tři týdny musel jíst pouze tekutou stravu.

7. Z listinných důkazů byly zjištěny tyto významné skutečnosti:

8. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 12. 9. 2019, č. j. 14 C 100/2019-526, byl žalovaný uznán vinným, že dne [datum] v době od 15:50 do 15:52 hodin na zahradě domu [adresa] v obci [obec] poté, co se jeho matka dostala do slovní kontroverze s jeho sestrou [jméno] [příjmení] a švagrem [jméno] [příjmení], kterou si oba poškození nahrávali na své mobilní telefony, obžalovaný se záměrem pomoci své matce a v úmyslu zmocnit se mobilních telefonů s pořizovanou nahrávkou a zamezit dalšímu nahrávání napadl nejdříve [jméno] [příjmení], která seděla na dřevěné lavici pod pergolou, tak, že ji uchopil zezadu za obě ruce a podařilo se mu jí mobilní telefon v hodnotě 2 000 Kč vytrhnout, přičemž byla povalena dřevěná lavice s opěrou. Bezprostředně poté, se záměrem zmocnit se mobilního telefonu [jméno] [příjmení], který předchozí jednání obžalovaného nahrával, ho fyzicky napadl do obličejové části hlavy a vytrhl mu mobilní telefon v hodnotě 4 490 Kč, tedy proti jinému užil násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, čímž spáchal zločin loupeže. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 2 let s podmínečným odkladem na zkušební dobu 2 let, a bylo mu uloženo nahradit [jméno] [příjmení] škodu ve výši 4 490 Kč. Dále byl žalovaný zproštěn obžaloby pro skutek, kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] poté, co se zmocnil obou mobilních telefonů, úmyslně potáhl za levou paži [jméno] [příjmení] ve směru přes lavici povalenou na zemi, následkem čehož poškozená spadla na zem, čímž jí způsobil zranění spočívající odlomení velkého hrbolu pažní kosti vlevo, pohmoždění levé poloviny hrudníku, zlomeninu 9. a 10. žebra vlevo, pohmoždění hlavy, krevní výron v oblasti 6. – 8. mezižebří a další bolestivá zranění v oblasti levého ramenního kloubu, v němž byl spatřován zločin ublížení na zdraví, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. [jméno] [příjmení] byla odkázána se svým nárokem na náhradu škody a nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.

9. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 12. 8. 2020, č. j. 5 C 374/2019-142, byl zamítnut návrh [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení] proti žalovaným [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterým se žalobci domáhali, aby bylo 1. žalované uloženo zdržet se zásahu do osobnostních práv žalobců, který spočívá v pořizování audio, video nahrávek a fotografií žalobců, případně kteréhokoliv z nich, a ve snímání prostor, pořizování nahrávek části pozemků p. [číslo] [anonymizováno] [obec], který je ve vlastnictví 2. žalobkyně. Dále byly zamítnuty návrhy žalobců, aby bylo žalovaným uloženo zdržet se zveřejňování, šíření informací, komentářů či jakýchkoliv jiných sdělení či výroků o soukromém a rodinném životě žalobců, zejména o kontaktech s bílou mafií, pokud to je v rozporu s jejich oprávněnými zájmy, a aby bylo 2. žalovanému uloženo odstranit z webové stránky [webová adresa] [anonymizována dvě slova]„ [jméno] [příjmení]“, v sekci„ Podrobnosti o uživateli [jméno]“ následující informace:„ bydlíme s psychopatama“,„ hovada na dvoře“. Dále byly zamítnuty návrhy žalobců na finanční náhradu nemajetkové újmy. Rozsudek dosud nenabyl právní moci.

10. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k náhradě nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč a k písemné omluvě ve znění:„ Tímto se omlouvám Vám, paní [příjmení] [příjmení] a Vám panu [jméno] [příjmení] za újmy, které jsem Vám způsobil svým jednáním ze dne [datum] za to, že jsem Vás na Vašem pozemku napadl v úmyslu odebrat Vám telefony. Jsem si vědom protiprávnosti takového jednání a lituji, že jsem takové jednání učinil.“.

11. Dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni a [jméno] [příjmení] omluvný dopis tohoto znění:„ [jméno] a [příjmení], změnil jsem své původní negativní stanovisko k výzvě Vašeho právního zástupce, abych se omluvil za jednání ze dne [datum]. Rád bych tímto dopisem vyjádřil lítost nad tím, kam dospěly naše příbuzenské vztahy a nad tím, že jsem nedokázal udržet své emoce a [datum] jsem nepřiměřeně zareagoval ve vypjaté situaci, ve snaze zamezit dalšímu nahrávání mne a mé matky. Za tento nedostatek sebeovládání, jehož průběh a následek jste mohli pociťovat jako újmu, se omlouvám. S pozdravem [jméno] [příjmení]. V [obec] dne [datum]“.

12. Z rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků [územní celek] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla uznána vinnou, že spáchala přestupek proti občanskému soužití, kterého se dopustila tím, že dne [datum] před domem [adresa] v [anonymizováno] [ulice], [územní celek], kdy vzala obviněné [příjmení] mobilní telefon, a když se obě obviněné o něj přetahovaly, jí mobilní telefon upadl na zem, kde si jej obviněná [příjmení] zdvihla a z místa činu odcházela, přičemž obviněná [příjmení] proti obviněné [příjmení] začala nebezpečně s velkou silou máchat rolí smotaných papírových pytlů v úmyslu jí udeřit do oblasti hlavy a levé ruky, k čemuž nedošlo, neboť ji nezasáhla. Bylo jí uloženo napomenutí a náhrada nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Tento incident byl doložen fotografií, na níž je zachycená fyzická potyčka mezi žalobkyní a její matkou.

13. Dopisem ze dne [datum] sdělil pan [příjmení] žalobkyni, jakožto přítel [jméno] (matky žalobkyně) ohledně toho,„ jak se (dle mého názoru sprostě) chováš ke své mámě a nechci nyní řešit Vaše rodinné problémy, které vyvoláváš jak s [jméno], tak se svým bráchou [příjmení]. Vždy jsem se snažil uvedeným konfliktům vyhýbat a pokud možno emoce spíše klidnit. Co však nehodlám dále trpět, je Tvoje nevhodné chování vůči mně, když mě Tvoje ústní a jiné provokace rozrušují a psychicky mě deptají, což neprospívá mému zdravotnímu stavu. Tvé pro mě neakceptovatelné chování se často opakuje. Například dne [datum] krátce po deváté hodině v ulici [ulice] [anonymizováno] [obec] jsem šel po chodníku, k němu jsi přijela se svojí stříbrnou fábií a začala jsi na mě bezdůvodně křičet, že si prý mluvila s jedním pánem [anonymizována dvě slova] a že si údajně na mě máš dát pozor. Dále jsi mi vyhrožovala, že na nás všechny dojde. Uvedený incident není bohužel ojedinělým, když cca před 4 měsíci mi Tvůj manžel říkal [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a tak by se ohledně Vašich provokací a psychického nátlaku vůči mně dalo pokračovat. Opakovaně vyhrožujete, provokujete a škodíte, přičemž přehlížíte, že jsem starší člověk. Když už nemáte úctu ke stáří, mohli byste brát alespoň ohledy na moje zdraví. Další provokace a vyvolávání konfliktů z Vaší strany nehodlám dále trpět. S ohledem na uvedené zdůrazňuji, že si nepřeji, abys mě Ty (a ani Tvůj manžel) dále jakkoliv oslovovala, kontaktovala mě nebo na mě hovořila. Vynechej z komunikace taktéž členy mé rodiny, které jsi v minulosti obtěžovala svými telefonáty. Vyhni se taktéž klevetám a pomluvám o mé osobě a vynechej mě laskavě z Tvojí jakékoli komunikace s dalšími osobami. Prostě se zdrž jakéhokoliv dalšího protiprávního a nevhodného chování vůči mé osobě.“.

14. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že ho paní [příjmení] požádala o pomoc s prodejem rodinného domu v [obec] u [obec] z důvodu špatných vztahů s rodinou [příjmení]. [příjmení] [příjmení] v té době byla po napadení rodiny (červen 2017) samá modřina a se zlomeninou žeber a ramene. Od roku 2017 tedy prodával dům a nabízel jej prostřednictvím inzerce na webových stránkách a na placených realitních serverech. Od paní [příjmení] ví, že pan [příjmení] prodej domu blokuje. Vzhledem k tomu, že dům má s panem [příjmení] společnou příjezdovou cestu, pana [příjmení] kontaktoval s tím, že zájemce o koupi domu, pan [příjmení], chtěl domluvit schůzku s možným budoucím sousedem. Pan [anonymizováno] neměl zájem a dům chtěl údajně koupit sám, nabízel však nižší podhodnocenou cenu. Díky tomuto jednání pan [příjmení] odstoupil od koupě domu a tím pan [příjmení] poškodil i naši firmu o odměnu za zprostředkování. Nyní je dům blokován poznámkou spornosti, tudíž byl prodej nemovitosti přerušen.

15. Ze zprávy o zdravotním stavu žalobkyně ze dne [datum] ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]) bylo zjištěno, že žalobkyně je ambulantně psychiatricky léčena od 10/ 2015 s dg. porucha [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] na dlouhodobě konfliktní soužití s bratrem a matkou, kterými je opakovaně verbálně napadána. Po fyzickém napadení bratrem 6/ 2017, při kterém došlo ke zlomenině RHK, došlo u pacientky ke zhoršení stavu [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Při kontrole [datum] – 3 dny po napadení bratrem – na těle pacientky přítomny mnohočetné hematomy, jediným tématem je napadení bratrem a matkou, fobie skleslá, neodklonitelná, pocity beznaděje, strach z bratra, dyssomnie, porucha spánkové iniciace, nechutenství, navýšená dávka antidepresiv na dvojnásobek – [anonymizováno] [hmotnost], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [hmotnost] Pacientka má strach vycházet z domu, když matku potká u domu, matka si odplivává, říká fuj nebo ukazuje pěstí do zubů. Pacientka se snaží o odprodej domu. 9/ 2017 zvažována hospitalizace v [anonymizováno] [část obce], zhoršená emoční labilita, místy plačtivá, lítostivá, pocity beznaděje, nechuť žít, hypobulie, zanedbávání hygieny, obavy z bratra, obavy vycházet z domu. 11/ 2017 rozvoj [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] – na napadení (epizod znovuprožívání napadení, které se objevovaly i ve snech), obavy z bratra, obava vycházet z domu, anxiózní, tensní, bezradná, pocity bezmoci, zklamání z rozhodnutí PČR, nadále klasifikováno jednání bratra jako přestupek, po nahlédnutí do spisu zhroucená. Projevy úzkosti, hypobulie, předčasné probouzení, ulpívavé myšlenky, nihil psychot., odklonitelná obtížně, svoje myšlenky neguje, nepravidelný příjem stravy, nárůst hmotnosti, znovu navýšená dávka [anonymizováno] – [anonymizováno] [hmotnost]. Stav parciálně zlepšen v 1/2018, 2/2018 přiznána invalidita prvního stupně. Prodej domu se nedaří, nadále traumatizována soužitím s bratrem, vegetativní projevy úzkosti, neutišitelný pláč v zátěžové situaci, monotématická, ulpívavá. Od března se vrátila do zaměstnání na částečný úvazek. 10/2018 pro neuspokojivý stav navýšena dávka antidepresiv – [anonymizováno] [hmotnost]. Nadále transientně anxiozita, monotematičnost, stále řeší konfliktní soužití s matkou a bratrem, zhoršení po proběhlém šetření u nich doma, poté rozvoj poruchy spánkové iniciace, poruchy koncentrace, výpadky paměti, zjevná je chronifikace obtíží. 1/2019 přechodně zlepšená, když věřila tomu, že bratr odkoupí její dům a ona se bude moci odstěhovat. 3/2019 je zjevné, že bratr dům neodkoupí, zhoršení stavu. Stav pacientky je i po téměř 4 letech léčby neuspokojivý, zcela závislý na situaci v místě bydliště a soudních sporech, které dosud nejsou skončeny. Stav je nadále nestabilní, stále trpí přechodnými stavy úzkosti a nechutenstvím, zejména po ránu, někdy poruchy spánku, flashbacky skleslou náladou, pocity beznaděje, bezmoci, potíže i když se celou situaci snaží dlouhodobě a vytrvale řešit s pomocí orgánů činných v trestním řízení a právníka. Její snaha je doposud zcela bezvýsledná, vede dlouhodobě k závažné vnitřní frustraci a nespokojenosti a za této situace není možné dosáhnout uspokojivého psychického stavu. Pravidelná medikace – [anonymizováno] [hmotnost] [číslo], při úzkosti [anonymizováno] [hmotnost] [anonymizována dvě slova], pravidelné psychiatrické kontroly á 6 – 8 týdnů.

16. Na fotografiích z období od [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [číslo] je žalobkyně zachycena při různých společenských událostech (oslavy, výlety na motorkách, dovolená v zahraničí).

17. S poukazem na ust. § 81 a § 82 odst. 1 o.z. soud I. stupně připomněl, že předpokladem vzniku odpovědnosti za zásah do osobnostních práv člověka je 1) neoprávněný zásah, tedy protiprávní jednání, 2) objektivní způsobilost zásahu porušit nebo jen ohrozit osobnost člověka, 3) kauzalita mezi neoprávněným zásahem a porušením nebo ohrožením osobnosti. Jde o objektivní princip odpovědnosti, který nevyžaduje zavinění.

18. V posuzované věci bylo podle soudu I. stupně protiprávní jednání žalovaného zjištěno z rozsudku téhož soudu ze dne 12. 10. 2019, č. j. 14 T 100/2019-526. Výslechem svědků, z odůvodnění trestního rozsudku, čestného prohlášení [jméno] [příjmení] a z nepravomocného rozsudku ze dne 12. 8. 2020, č. j. 5 C 374/2019-142, bylo zjištěno, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě narušeny, účastníci se vzájemně nahrávají na mobilní telefony, sledují kamerovým systémem, vedou řadu soudních i správních řízení. Tyto skutečnosti potvrdila také žalobkyně. Incident ze dne [datum] byl důsledkem tohoto strastiplného soužití, kdy žalovaný značně nešťastně hájil zájmy své matky a dopustil se trestného činu. Do konfliktu se zapojili také matka účastníků a manžel žalobkyně. Došlo mj. k poškození mobilního telefonu, kterým žalobkyně nahrávala svoji matku bez jejího souhlasu. Matka žalobkyně i žalovaný snášejí tyto praktiky žalobkyně velmi těžce, žalovaný reaguje emotivně, matka byla nucena vyhledat lékařskou pomoc. Také zdravotní stav žalobkyně se po útoku ze dne [datum] výrazně zhoršil, trpí [anonymizována tři slova] a byla nucena zvýšit dávky antidepresiv. Situaci mezi účastníky navíc zhoršuje řízení o vrácení daru. Z uvedeného soud I. stupně uzavřel, že protiprávní jednání žalovaného bylo do značné míry vyprovokováno žalobkyní a bylo důsledkem problematických vztahů mezi účastníky.

19. K otázce vzniku újmy soud I. stupně uvedl, že nemá důvod pochybovat, že žalobkyně problémy vyplývající z narušených vztahů mezi účastníky dlouhodobě pociťuje jak v soukromém a sexuálním, tak v pracovním životě a že je dává do souvislostí s incidentem ze dne [datum]. Zdravotní následky navíc doložila lékařskou dokumentací. Přestože rozsah těchto následků byl zpochybněn fotodokumentací žalobkyně (sportovní aktivity, zahraniční dovolené, společenské události) z jejího facebooku, lze logicky předpokládat, že konflikty mezi účastníky mají na život žalobkyně nepříznivý dopad. Dlouhodobým konfliktem mezi nejbližšími rodinnými příslušníky by trpěl každý normální člověk. Vzájemné slovní a fyzické napadání mezi sourozenci a mezi dcerou a matkou zákonitě vede k narušení psychiky všech zúčastněných a má negativní vliv na všechny stránky lidského života. Z lékařské zprávy bylo zjištěno, že žalobkyně je ambulantně psychiatricky léčena od roku 2015, trpí poruchou přizpůsobení a depresivně reaguje na dlouhodobé konfliktní soužití s bratrem a matkou. Kromě nemajetkové újmy se žalobkyně obává také o svůj majetek (spor o vrácení daru). Nicméně žalobkyně měla psychické problémy již před útokem ze dne [datum]. Ke zhoršení došlo v důsledku opakovaného vzájemného verbálního a fyzického napadání a správních a soudních řízení. Za útok ze dne [datum] byla žalobkyně saturována trestním rozsudkem zdejšího soudu a písemnou omluvou žalovaného. Tento způsob zadostiučinění je dostatečný, když konfliktní rodinné vztahy nelze napravovat soudním rozhodnutím. Naopak řetězení odpovědnosti (správní, trestní a občanskoprávní) vede pouze k prohloubení neshod mezi účastníky, což rozhodně není účelem soudního řízení. Soud proto z důvodu nedostatku příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a újmou žalobkyně žalobu zamítl.

20. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. byla procesně úspěšnému žalovanému přiznána plná náhrada nákladů řízení za odměnu advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) za 9 úkonů právní služby po 3 100 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč a 21% DPH ve výši 6 426 Kč, celkem 37 026 Kč.

21. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně a namítla, že napadené rozhodnutí je založeno na nesprávném právním posouzení věci. Je projevem naprostého právního nihilismu, když pachatel závažného trestného činu, kdy jednání posouzené jako trestný čin mělo vliv do osobnostní sféry žalobkyně, je shledán neodpovědným za zásah do osobnostních práv poškozené, který byl zjevně prokázán. Při jednání odvolacího soudu své odvolání prostřednictvím svého právního zástupce doplnila uvedením, že rozhodnutí soudu I. stupně je zcela zmatečné a je jasné, jaké bude rozhodnutí tohoto senátu. V řízení slyšená lékařka, psychiatrička, vypověděla, že po incidentu bylo nutno žalobkyni zvýšit dávky antidepresiv, a že došlo k velmi podstatnému zhoršení jejího zdravotního stavu. Uvedený incident přitom nebyl jen o tom, že by chtěl žalovaný žalobkyni vytrhnout mobilní telefon, ale šlo o velice násilnou trestnou činnost. Soud I. stupně odmítl provést zásadní důkaz záznamem z kamerového systému, z něhož by bylo lze zjistit, že šlo o velmi intenzivní násilí, které každý prožívá velice úkorně. Právní zástupce zdůraznil, že rozhodování o ochraně osobnosti je založeno toliko na volné úvaze soudu. Doplnil, že je pravdou, že po podání žaloby se žalobkyni dostalo určité satisfakce v podobě omluvy, nicméně byla-li by žaloba zamítnuta, není korektní rozhodnutí o nákladech řízení.

22. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek, žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení.

23. Žalovaný se k odvolání vyjádřil tak, že odvolání, tak jak bylo písemně podáno, náležitosti odvolání nesplňuje. Odvolání, které bylo při jednání odvolacího soudu předneseno ústně, přesahuje rámec písemného odvolání, neboť míří i do skutkových zjištění, zatímco písemné odvolání brojilo toliko proti právnímu hodnocení. Soud I. stupně pochopil, o co ve skutečnosti mezi účastníky jde, že předmětný incident byl jen součástí dlouhé šňůry vzájemných ústrků a konfliktů. Incident je právním zástupcem žalobkyně zbytečně přeceňován. K podobným závěrům dospěl i trestní soud. Právě uvedenému nasvědčuje i skutečnost, že po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně se vztahy mezi účastníky výrazně uklidnily. Z toho lze dovodit, že neshody mezi nimi souvisely především s různými soudními spory, které mezi sebou vedli. Z informací zjistitelných z facebooku žalobkyně se nadto podává, že žalobkyně žije naprosto normální, spokojený život, jezdí na dovolené, pracuje, má zřejmě i mimomanželský poměr s cizincem, za kterým jezdí do Turecka.

24. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

25. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

26. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí„ na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

27. Soud I. stupně zjištěný skutkový stav správně posoudil podle ust. § 81 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, neboť k posuzovanému jednání došlo za jeho účinnosti.

28. Podle ust. § 81 odst. 1 o.z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

29. Podle ust. § 82 odst. 1 o.z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

30. Podle ust. § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

31. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a neoprávněností (protiprávností) zásahu. Nenaplněním jakékoliv z těchto podmínek se vylučuje možnost vzniku této odpovědnosti.

32. Vznikne-li poškozenému nemajetková újma, která má být podle práva odčiněna, má právo na přiměřené zadostiučinění (satisfakci). Nemajetková újma přísluší v případech, stanoví-li to výslovně zákon nebo je-li to mezi stranami ujednáno (§ 2894 odst. 2 o.z.). Nemajetkovou újmu nelze přesně vyčíslit, není to újma vyjádřitelná v penězích. Proto není ani účelem zadostiučinění její vyrovnání (kompenzace). Již z lingvistického hlediska je zřejmé, že postiženému má být učiněno zadost. Má být přesvědčen, že jeho újma byla uznána, že ten, kdo ji způsobil, se určitým způsobem kaje (morální satisfakce), případně má získat peníze, aby si podle své vůle opatřil, co je mu libo a zpříjemnil si tím život, aby tím zmírnil pocit křivdy, kterou utrpěl, a případně utišil touhu po odplatě (peněžní satisfakce). Morální satisfakce může mít tyto podoby: omluva, odvolání difamujícího výroku, uveřejnění soudního výroku v tisku, a tím uvedení věci veřejně na pravou míru, soudní konstatování porušení subjektivního práva apod.

33. Základní podmínkou zadostiučinění je, že má být přiměřené. Primárně jde o rozhodnutí, zda vůbec má být zadostiučinění poskytnuto. Test přiměřenosti slouží k odfiltrování banálních či triviálních případů nemajetkových újem. Smyslem tohoto pravidla rozhodně není, aby se odčiňovala jakákoli nemajetková újma. Člověk žijící ve společnosti musí ledacos snést (běžné urážky, projevy neúcty apod.). Dále se zkoumá, zda postačuje morální satisfakce. Ke kladné odpovědi je nutné zjištění, že zajišťuje dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Peněžní (relutární) satisfakce má subsidiární povahu, byť je zmíněna jako první. Již ze samotného požadavku, aby zadostiučinění bylo přiměřené, lze odvodit, že je nutné jeho odstupňování podle všech okolností, které provázejí vznik nemajetkové újmy (princip proporcionality). Posouzení přiměřenosti záleží vždy na konkrétním případu. Je třeba vycházet ze zjištěného skutkového stavu, opírat se o konkrétní a přezkoumatelná hlediska. Těmi jsou především zjištěná závažnost nemajetkové újmy a ověřené okolnosti, za kterých k újmě došlo, a to nejen okolnosti na straně poškozeného, ale i na straně škůdce.

34. V přezkoumávaném případě lze přisvědčit soudu I. stupně, že mezi incidentem ze dne [datum] a žalobkyní popisovanými příznaky není příčinná souvislost. Jak bylo v řízení prokázáno, žalobkyně měla psychické problémy dlouho před incidentem, na psychiatrii se léčí nejméně od roku 2015. Předmětný incident byl vyvrcholením celé řady konfliktů, které měla a má žalobkyně se svými rodinnými příslušníky. Z žádného z provedených důkazů nevyplývá, že by jedinou a rozhodující příčinou žalobkyní popisovaných problémů byl předmětný incident. Naopak bylo prokázáno (zejména zdravotní dokumentací žalobkyně a výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), že zhoršení psychického stavu žalobkyně vždy souviselo s probíhajícími soudními spory. Lze tedy uzavřít, že hlavní a rozhodující příčinou žalobkyní popisovaných problémů nebyl předmětný incident, ale dlouhodobě velice silně narušené vztahy žalobkyně s jejími rodinnými příslušníky, což ostatně úkorně pociťují všichni zúčastnění.

35. Nicméně ani kdyby příčinná souvislost mezi předmětným incidentem a žalobkyní popisovanými problémy existovala, resp. byla prokázána, nebylo by možno žalobě vyhovět. Žalobkyni se totiž přiměřené satisfakce dostalo jednak tím, že žalovaný byl za své jednání v trestním řízení pravomocně uznán vinným a byl mu uložen trest, což je velmi podstatná forma satisfakce, a jednak tím, že žalobkyni zaslal písemnou omluvu. Je třeba rovněž zohlednit, že předmětný incident vyprovokovala sama žalobkyně a že v době podání žaloby od incidentu uběhly již 3 roky. Za těchto okolností by bylo přiznání jakékoliv relutární náhrady zjevně nepřiměřené.

36. Odvolací námitce žalobkyně, že uvedený incident nespočíval v tom, že by chtěl žalovaný žalobkyni vytrhnout mobilní telefon, přisvědčit nelze, neboť tato skutečnost nepochybně vyplývá z výpovědí v tomto řízení slyšených svědků, a ke stejnému závěru dospěly i soudy v trestním řízení. Nepřípadná je také odvolací argumentace, že rozhodování o žalobách na ochranu osobnosti je založeno jen na volné úvaze soudu. Naopak v řízeních o těchto žalobách, jako v jakémkoliv jiném sporném řízení, je soud povinen zjistit skutkový stav, zda došlo k neoprávněnému zásahu objektivně způsobilému porušit nebo jen ohrozit osobnostní práva člověka a zda mezi neoprávněným zásahem a porušením nebo ohrožením osobnostních práv existuje příčinná souvislost. V případě, že budou všechny uvedené předpoklady občanskoprávní odpovědnosti prokázány, je soud povinen zjistit skutkové okolnosti, které budou podkladem pro úvahu, zda má být zadostiučinění vůbec poskytnuto, a v kladném případě, jaké zadostiučinění je přiměřené (zda morální či relutární). Volná úvaha má místo pouze při rozhodování o výši peněžitého zadostiučinění, přičemž i zde musí soud vycházet z úplně zjištěného skutkového stavu.

37. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislém nákladovém výroku II.

38. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ust. § 224 odst. 1 o.s. ř. podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v něm úspěšnému žalovanému jejich náhradu v celkové výši 4 114 Kč za 1 úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu) po 3 100 Kč podle ust. § 9 odst. 4 písm. a) AT, 1 režijní paušál po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT a 21% DPH ve výši 714 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.

39. Náklady odvolacího řízení je žalobkyně povinna zaplatit v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám advokáta, který žalovaného v řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).